2
masthead
ŠIIVNÁRODNÍ LISTY
3
masthead
15. června 1900
5
article
Rusko-rakouská dohoda.
»Poccig« píše o vojenském i obchodním
sevření Černé Hory od Rakonsko-Uherska
praví: »Hle, jak hr. Goluchovský upevňuje své
přátelství s Ruskem, o němž mluvil v delega-
cích. Avšak on výborně vl, že každý krok
proti Černé Hoře Rusko přijme na svůj účet
díky přátelství a přirozenému spolku mezi Ru-
skem a Černou Horou.
Sjezd žen velkopolských.
V Poznani konal se sjezd vlastenek velko-
polských. Shromáždilo se přes 1000 polských
žen, které rokovaly o utištění rodného jazy ka
pode jhem pruským. Řečnily: selka paní Mía-
gierová z Lasku, paní Stasiňská, Ečepková, Dě-
tuchevišová, Lučaková a j. Listy poznaňské
mluví o sjezdě s valným zápalem. Usneseno
zaslati petici na pruský sněm, aby navráceno
bylo polským détem vyučování náboženství ja-
zykem mateřským ve školách národních. Pru-
šáčtí pangermáni zajisté ani tomuto nejskrom-
nějšímu přání nevyhoví, ale národní duch polský
nedá se bohdá žádným německým násilín
udupati
Ruská vědecká expedice do
Makedonie.
Goluchovský
Stasiňská
Ečepková
Rakonsko
Uhersko
Rusko
Černá Hora
Poznaň
Lask
Makedonie
selka paní Mía
6
article
»Cagciň BĚr« v 2. čísle oznamuje
že letos v letě odebere se do Makedonie ex
pedice ruských učenců, vypravená carskou aka-
demií nauk, aby studovala byt, mluvu a staro-
žitnosti této zajímavé země. V expedici budou
prof. Miljukov, historik, prof. Kondakov, byzan-
tista a prof. Lavrov, slavista. Význam výpravy
bude tím vážnější, že bude předsevzata na podnět
samého předsedy Akademie, velikého knížet
Konstantina Konstantinoviče.
List k této zprávě příčiňuje dodatek, jejž
prý má z nejspolehlivějšího pramene. Čech
Škorpil, učitel na jednom z gymnasif bulha
ských, dověděv se o záměru ruské akademie
zuslal o tom za tepla zprávu rakouskému mini-
sterstvu osvěty ukazuje, jaké nebezpečí rakou
ským zájmům na Balkáně hrozí z ruská expedic
a radí, aby co nejdrív byla do Makedonie vy-
slána oxpodice rakouská zmařit účinek oxpedice
ruské.
Cagciň BĚr
Miljukov
profesor
Kondakov
Lavrov
Konstantinos Konstantinovič
Čo
Makedonie
Balkán
7
article
List volá: »Pěkný bratr Slovan ! Důstojný
spolubratr těch »velectěných pánů« Hájků
Dykův a Königů, kteří minulého roku jeli do
Bosny a Hereegoviny, aby vyvrátili nájezdy na
»kallavovskou kulturu v těchto zemích
aby rehabilitovali Kallave před Slovanstvema
Evropou« . . . Jeden ruský učenec, jemuž jsme
vypravovali o této horlivosti českého učitele na
bulharském gymnasiu, upozornil nás na podivný
fakt, že v Rakousku všecky vyšší policejní úřady
jsou v rukou Čechův a Poláků. Presidentem
vídeňské policie je Čech Habrda, pomocníkem
jeho Čech Jeřábek, šefem detektivů Polák
Zbaražský. Totéž pozoruje se i v Rusku, kde
v policii slouží hlavně Poláci. Pozorování ru-
ského professora je zajímavým vkladem v nauku
o slovanské srovnávací psychologii.
Odsuzujíce denunciantství páně Škorpilovo
nemůžeme nepokárati poznámku redakce »Ca.
B.« jako beztaktnou a nespravedlivou, nehodíe
se již ani za předmět hospodských žvastů, Z -
hodili bychom se, kdybychom o této věci pole-
misovali, nemůžeme však nedati výrazu polito-
vání, že pro »bratry Slovany« ze »C.J. B
nxistují sice. Dykové a Königové, ale neexistuj
Slámové, Kaftanové, Pacákové a j., kteří se
okupovaných ujímali v době, kdy je celý, pra-
víme celý svět opustil.
Hájek Dykův
König
Čechův
Polák
Čo
Habrda
Jeřábek
Zbaražský
Škorpilův
Dyková
Kaftan
Pacák
Bosna
Evropa
Rakousko
Rusko
Ca
Slovan
Slovan
8
article
Ministerská krise ve Španělsku.
Ministerská krise ve Španělsku.
Příčina, pro kterou odhodlal se španělsk
ministr financí Viellaverde odstoupiti, věz
ve způsobu provedení nové španělské půjčky.
proti němuž vystoupila i opposice. Přímý podně
k podání demise zavdala Villaverdovi různos
mínění, jež vyskytla se v této záležitosti mez
ním a ministrem Gassetem. Rozhodnou pro
ústup Villaverdův měla býti středeční mini
chávají kapsy, a izvoščíci se usmívají medov
a nabízejí své služby.
»Kolik chceš za jízdu tam a tam ?-
»Tři ruble, bárin!«
»Půl třetiho ruble, bárin !e
»Dva ruble, bárin!«
»Dám třicet kopějek.
»Ne! Bárin, dejte rub, dvacet kopějekl
»Ne l«
»Osmdesát.«
»Nele
Gasset
Španělsko
9
article
»Nel-
Zatím cválá k vám nových osm izvoščíků
kteří se naklánějí s kozlíku ještě více a hroz
tkalounem koním ještě zuřívěji. První dojel.
neví, kam chcete jeti a mnoho-li nabizíte, za-
slechl jen něco o pětasedmdesáti, a křičí z dálky
»Bárin, dovezu vás za šedesáti«
»A já za padesát!«
»Ne.«
»Za čtyřicet . . . za třicet . . . «
Teď začne celý ten vozatajský sbor vol
jedním dechem:
»Bárin, pažáltě . . . račte za třicetl«
A nastane o vás takový zápas, že se roz
pakujete usednouti do některého kočárku, aby
snad ostatní šťastného vítěze nelynchovali. Ale
stupátko jednoho z vozíků vám přímo leze po
podešev, mimoděk nadzvodnete nohu, a už sedíte
v polštářích, koník se prodere ostatními a již
ujíždíte drkotavě po dláždění. Ostatní rozlícen
izvoščíci posadí se zase na kozlík a s klidem
dokonale olympickým jedou krokem jinam, až
zase začnou vášnivé loviti nového pasažéra.
Kdo viděl takovou scénu několikrát, po-
chopí, proč je Rus oslovuje nejčastěji »galubčík«
— holoubku.
Kde se nemohou izvošěíci na vás slétnouti,
a kde vás lovi jen jednotlivec, má taktiku
jinou: Zachyti vás také obloukem, a nejevíte-
dosti chuti svěřiti se tvrdým polštářům jeho
kočárku, zadívá se na vás a začne se usmívat .
usmívat tak sladce, důvěřivě a prosebně, ja kob
chtěl řici: »Hleď, já jsem dobrý člověk, ty jsi
dobrý člověk, kobylka je také dobrá, proč
bychom si spolu nevyjeli?«
Stejné taktiky šetří v Praze malí drátaříei
žebrajíce. A zjihne-li vaše zatvrzelá mysl a ka-
menné srdce tím úsměvem jen na vteřinu,
Rus
Praha
10
article
»Sedmdesát pět.«
11
article
sterská, rada, o jejímž průběhu nedošly však
dosud žádné zprávy; proslýchá se jen, že
Villaverde ku přání královny.vladařky domisi
svoji odvolal, ač pověst tato zaručena“ není.
Nová půjčka způsobí španělské vládě ješta
četné a značné obtížo. Silná »Union Nacional«
se usnesla, že od svého protestu, který proti
půjčce podala, neustoupí, že svolá volký tábor
lidu a že kromě toho bude věci, jež staly se
při nové půjčce, stíhati soudně. Výlohy, jež jí
krajní výpravou touto vzejdou, hodlá uhradii
veřejnou subskripcí, kterou podnikne po cel
zemi. Aby upisování příspěvků vniknouti mohlo
i do nejširších vrstev lidu a aby proces stalse
tím populárním, nesmí nikdo upsati více nežli
25 ctm.
Po volbách v Italii.
Den sejití se italského parlamentu blížís
kvapem, ale situace se nikterak nevyjasňuje.
Villaverde
Union Nacional
12
article
Vláda, která nevěděla si rady před novými vol
bami, neví ani dnes, kudy kam a jest v situae
ještě povážlivější. Tehdy aspoň doufala, dnes
aby si zoufala. Počáteční její hrozby, jak zatoč
s opposici, setrvá-li v obstrukci, zdá se, že ji
ochabují, a kde se ještě vysloví, vyznívají u
jen jako oventualita pro případ, že by nevedl
k příznivému výsledku nové její vyjednáván
s opposičními stranami.
A vyjednávati vláda s nimi nyní chce, jak
potvrzuje se zejmena z povolaných a dobř
informovaných kruhů parlamentních, ve kterých
se ujišťuje, že vláda přeje si důstojného vyjas-
nění nynějšího chaosu v zájmu země a parla-
mentarismu a že jest ochotna ke smíru, avšak
jedině s podmínkou, že krajní levice uzná nový
jednací řád. Stane-li se tak, vyjednávati se bude
o dohodu a vzájemném dorozumění i v ostatních
otázkách. Pakliže však krajní levice na pod-
mínku tuto nepřistoupi a prohlásí, že proti no
vému jednacímu řádu setrvá v obstrukci, pak
jsou prý vláda a většina odhodlány, vyvoditi
z toho veškery důsledky, poněvadž nejedná prj
se dnes již pouze o formalitu parlamentní, nýbrž
o zájmy mnohem důležitější.
13
article
Krajní obstrukce — jak bezpečně lze před-
vídati — na podmínku vlády, by sklonila šíj
svoji pode jho nového jednacího řádu, čelicíh
hlavně proti ní, jen tak zhola nepřistoupí
hrozeb vlády, jsoue po volbách sesílena, solva
se zalekne. A nesmiří-li si vláda krajní oppo-
sici, jsou veškera dohodnutí, jež podaří sej
snad docíliti s některými z ostatních stran oppo-
sičních, illusorními v okamžiku, když krajní
opposice sáhne k obstrukci, protože osamocen
při ní nezůstane. Chce-li tedy italská vláda za-
vésti politiku a práce v parlamentu na klidnějš
dráhu, musí směr své taktiky změniti.
Amerika a alliance.
V době, kdy převládá mínění, že »ozbro-
jený« dnešní mír zaručen jest nejlépe rozvětve-
nými smlouvami o spojenectví silných států, za-
jímavý jest hlas, jenž ozval se v těchto dnech
z Ameriky.
Amerika
14
article
Severo-americké Spojené státy válkous
Španělskem zjednaly si náležitého respektu i tam.
kde dříve chovali se k nim nevšímavě a není
tudíž divu, že za dnešních zapletených poměrů
mezinárodní politiky jejich na poli válečném
osvědčená moc nezůstala bez povšimnutí. Ne
na všechna lákavá vnadidla zůstávají Spojené
státy severo americké netečnými a ze své osamo-
cenosti vylákati se nedávajt. Proč tak činí, pro-
zradil nyní předseda senátní komise pro zahra-
niční záležitosti Davis, jenž ve své řeči, pro-
nesené dne 12. června ve Filadelfii, pravil:
Z Washingtonu vydané heslo: »Žádné s po-
jenství s evropskými státy a zu-
stati v silné isolaci!« schváleno bylo
s malými jen výminkami všude. »Jsme — po-
kračoval — příliš vzdáleni a naše skrytá mo
stala se příliš velkou, než abychom mohli býti
napadeni, neho abychom mohli se státi před-
mětem vážného diplomatického zakročení s
strany jednotlivého aneb sloučených států evrop-
ských. V příčině politiky e xpansivn í nej-
usmějete-li se také, jste ztraceni. V Moskvě uz
sedíte v kočárku, a v Praze už klopíte dvou-
haléřovou pokutu.
Španělsko
spojený stát
Davis
Filadelfie
Washington
Moskva
Praha
15
article
Přiznávám však izvoščíkům, že jsou rychl
a laciní. Koník s vámi uhání o překot po dř-
věných špalíčkách a asfaltových plochách, kt
rými vydlážděna valná část ulie a náměstí
vnitřního města, a na to po hrbolatém kamení
v ulicích ohromných, nekonečných předměst
míjíte ulici po ulici, chrám po chrámu, kapli
po kapli, tu vidíte zajímavý, dřevěný, pestr
vyzdobený domek jako hnízdečko, tam pyšnou
stavbu staroruského slohu s přístřešky na mo-
hutných sloupech a zdmi vyzdobenými orna-
menty z pestrých polévaných kachlíkův, jedet
tři čtvrti hodiny, přes hodinu a dáte pak izvoš-
číkovi čtyřicet kopějek. Pravda, při vyjednáván
vás hledí izvoščík napáliti seč jest, ale jakmil
vyjednal, doveze vás, přijme zdvořile ujednan
plat a nehrdlí vás o zpropitné a přídavk.
16
article
Dvojspřežného vozu jsem v Moskvě témě
nespatřil. Vše jezdí s konikem — v zimě ovšem
také hojně na trojkách. V létě jsou však pá-
nové i trojky na dači, a zbývají jen povozv
jednospřežné a těch je hodně; slyšel jsem, že
jest jich v Moskvě v létě dvacet čtyři tisíce
v zimě třicet dva tisíce. Kromě toho tam létají
ulicemi ještě tarantásky soukromé s pěkným
koněm a ještě hezčím kočím. Kočí totiž má
typický kroj: jakýsi nízký cylindr, jehožto dýnko
jest mnohem širší, nežli objem hlavy, tak že
se klobouk od hlavy vzhůru šíří, a modrý kabát
od krku po paty, přepásaný pasem, stříbrnými
ozdobami vybitým. Ten kabát jest i v nejprud-
ších vedrech — a na Rusi se v létě někdy
horkem taví i asfalt na ulici — na dobré čtvři
prsty vycpán, a kočí sedí na rovném, neohra-
ženém kozliku nejinak, než jako nadité holoubě,
a mastné, dlouhé vlasy pod kloboukem se mu
potem jen lesknou. Patrně bývalo známkou
blahobytu míti kočího hodně vykrmeného
proto že mnohá rodina měla sice dosti, aby
uživila konika, nikoli však aby vykrmila kočíh
ujala se moda kočí vycpaných. A mnohdy vy-
padá milostpán, uškrcený v moderních šatech.
v kočárku za zády vycpaného olbříma jako ko
přiva za chalupou.
Ale je aspoň za větrem
přísnější kritik nikdy nepopřel, že se jí pod
poruje civilisace a svoboda lidl. Kdož hrozil
kdysi zakročením mezi Spojenými státy a Španěl
skem, úmyslu tohoto po událostech u Santinga
a Manily rychle se vzdali a nikdy nobudou se
zabývati plánem podobného se vměšovánído
našich záležitostí. Naše vítězství více přispěl
k tomu, aby světový mír byl zajištěn, nežli vše-
chny spojenecké smlouvy a mezinárodní dohody,
uzavřené v posledních 50 letech. « Zmínivs
o možnosti rozdělení Číny, prohlásil D av i s, že
Spojené státy ovládaly by pak největší části
obchodu se zemi touto
Rus
Španěl
Moskva
spojený stát
Čína
Santinga
Manila
17
article
Český interieur na světové výstavě
v Paříži.
Český interieur na světové výstavě
v Paříži.
—k. V Paříži, 10. června 1900.
Světová výstava parížská poskytuje ve svých
obrovských rozměrech a ve své povšechnost
neobyčejně pestrý obraz výsledků velikého k l
turního a národohospodářského zápasu veškerých
států evropských i zaoceanských.
Celková výstava každého jednotlivého státu
má v jednotlivostech i v celku svůj zvláštn
typický ráz, jenž je netoliko věrným odstinen
poměrů hospodářských a kulturních, nýbrž
politických a národnostních jednotlivých států
a jenž podává pozorovateli charakteristický
obraz netoliko minulosti, nýbrž mluví k tob
srozumitelnou mluvou i o budoucích plánech.
snahách, směrech a eventnálně i o výbojných
choutkách jednotlivých státn.
Při neobyčejném celkovém rozsahu a p
veliké obsažnosti výstavy francouzské, z ní
vyzírají u většině důmysl, a mnohé neobyčejné
zjevy kulturní práce francouzské, razí sob
vážný, seriosní a se železnou důsledností pracu
jící duch německý ve většině oborů vítěznou
dráhu nad ostatními státy
A řiše rakouská při veškeré horečné snaz
generálního sekretariátu, aby rakouský duch ob-
stál důstojně po boku mohutného Německ
prozrazuje přece na výstavě hluboký hospo
dářský úpadek, ano podlehá namnoze nelítostné
soutěži německé v průmyslu i ve mnohýci
jiných odborech kulturní práce. Na světové v
stavě pařížské nezapře Rakousko těžké rány
jichž utrpělo národnostní a politickou svou roze
rvaností.
Domáci tísně a rozervanosti ubohé Cislaj
tanie využitkovala uherská vláda na světové vý
stavě pařížské přepjatou zevní okázalosti veške
rých svých odborů. Z úpravy uherské vezír
všude maďarská nadutost, vypínavost a panství
chtivost.
Paříž
Rakousko
18
article
Uherská vláda zevní úpravou výstavy sv
oznamuje officiálně celému světu, že uhersko
stát má býti na příště povolaným a rozhodujo
cím representantem říše rakouské, jemuž v bu
doucnosti přísluší první zahraničná a diploma
tická úloha.
Dále hlásá Uhersko na výstavě pařížsk
přímo a nepokrytě světu, že jemu přísluší práv
a nároky na přivtělení Bosny a Hercegovin
k území zalitavskému, jakmile pomocí finane
rakouských budou země tyta způsobilými k samo-
statné hospodářské existenci a k hospodářskému
vývoji. P
A tak při každé říši a zemi zastoupené
výstavě pařížské můžeš vyčísti i snahy, jimi
se nesou jednotlivé tyto země i pro další bu-
douenost.
I mnohým menším skupinám jednotlivých
území poskytnuta byla na výstavě pařížské mož
nost osvěděiti svoji individuálnost a svůj rá
v kulturní a hospodářské práci.
Zemskému zastupitelstvu království českéh
odepřeno však uvésti v život svoji zemskou vý-
stavní komisi a pomocí této uspořádati kollek
tivní svou zemskou výstavu, ač nechtěla-li se tatc
nikterak vymykati z hranic říše rakouské.
Tím stalo se, že království české jako tak
je na výstavě pařížské representativně obmezen
jedině na vlastní svůj český — interieur.
Nebudu popisovati na místě tomto zařízen
českého interieuru. Popis téhož vydán jest tiskem
a nákladem Karla Bellmanna v Praze v českém
a francouzském jazyku. Podotýkám toliko, že
všude, kamkoliv pohlédne oko tvé, po stěnách
na stropě setkáš se s pracemi a výrobky milýc
tvých krajanů.
Uspořádání předmětů jest velice pečlivé
důmyslné, dojem celku milý a půvabný.
Význam českého interieuru na světové vy
stavě pařížské nemůže dosti vystihnouti, kdo vý
stavu tu nespatři.
Bellmann
Uhersko
Bosna a Hercegovina
Praha
19
article
Význam českého interieuru poroste během
dalšího trvání výstavy
Kouzlo českého interieuru je tak mocné.
přitažlivost jeho tak neobyčejná, že netoliko če-
ský poutník do výstavy pařížské neodoláji
v prvých hodinách svého pobytu mocné touze
hledati útulek a duševní osvěžení ve vábných
jeho prostorách, než i Francouz a každý přítei
českého národa milerád tihne do útulného tohoto
českého koutečku
Jest sice skromničký a v rozsahu svém ne-
patrný český pokojík, leč úprava téhož při ve-
škeré prostotě půvabná a neodolatelným kouzlem
dýšící, tak že znovu a znovu kroky své obraci
do miiého stánku českého na půdě světového
oslňujícího kulturního střediska národa francouz
ského.
Interieur český stal se vítaným dostaven
čkem hostí netoliko českých našich vlastí, ný
brž takměř celého světa slovanského. K tomu
přispívá něžným způsobem vzorná hospodyně
nadšená strážkyně našeho českého stánku, panl
Leclairová, jež s milou srdečností při prvém
českém slové vítajíc českého poutníka, stala se
v pravém slova smyslu bdělou Vestalkou po-
svátného tohoto národního našeho stánku, budl
k němu vlastenecké nadšení a osnujíc nia této
půdě přátelské svazky s navštěvovateli přátel-
ských nám národů.
Francouz
20
article
Význam českého interieuru pro pařížskou
výstavu uznal stkvělým a pozoruhodným zpu-
sobem při první velké návštěvě výstavy sám
Loubet, president republiky francouzské. Ač dle
původních disposic, jež mně nebyly neznámými,
vstoupiti měl do rakouského oddělení přízemím.
změnil, opouštěje francouzské oddélení výstavy
terrakoty v 1. patře v posledním okamžiku
jakoby znenadání původní disposice, zabočiv
s celou provázející jej suitou ministrů a členů
výstavního komitétu, jakož i časopiseckých refe-
rentů do rakouského oddělení interieurem če-
ským. V tom okamžiku pronesl ke mně gene-
rální komisar rakouský a sekční přednosta Exne.
s nímž jsem právě na prahu českého interieuru
rozmlouval, slova: »Co pak tomu řikáte,že
vstoupí prosident republiky na rakouskou půdu
českým interieurem?« K čemuž povznešeným pří
zvukem dodal: »To je moje dílo!« Ač jsem
opravdově v prvém okamžiku slovům těmto
zvláštní váhy nepřikládal, přesvědčil jsem se
později, že stala se změna disposic pochůzky
presidenta republiky skutečně v souhlasu se
sekčním přednostou Exnerem, jenž jako gene
rální komisař výstavy rakouské přichozí vzácné
hosty vítal. Byl to nepopíratelně vzácný hol,
jejž osvědčil president republiky nepubliky ne-
toliko umění českému, nýbrž patrný důkaz úcty
českému národu.
Exner
Exne
21
article
Slavnostnímu tomuto okamžiku byl jsem
z Čechů mimo paní Leclairovou přítomen já
p. Klenka z Prahy. Dojem tohoto okamžiku,
v němž netoliko president republiky, nýbrž
i všichni minšstři a referenti čelných listů fran-
couzských přijali v českém interiéru z rukou
našich s patrným povděkem popis interiéru,
zůstane pro nás nezapomenutelným. Tímto
pozoruhodným vyznamenáním českého interiéru
dal president republiky sám nejlepší svědectví
že zasluhuje království české na světové výstav
pařížské více než skrovničkou píď půdy pouhéh
interiéru. A ač nedostalo se našemu královstv
vládou rakouskou zvláštního pavillonu, ocení
president způsobem, jakým vstoupíl na půdu
rakouskou, veliký význam českého národa pro
říši rakouskou.
Procházeje řadu zvláštních pavillonů repre-
sentačních, tím více se pozastaví příslušní
českého národa, kterak to přijde, že mohutné
království české, tento nejdrahocennější kleno
říše rakouské, jenž vyniká neobyčejnou pro-
duktivností a obdivuhodnou praci hospodářskou
a kulturní, je na světové výstavě pařížské repre-
sentováno místo zvláštním pavillonem pouhým
českým interiérem.
Co jest Monako proti království českému
a přece má na výstavě zvláštní pavillon?
A co jest Bosna a Hercegovina u poměru
k české klenotnici říše rakouské ?!.
Čecho
Klenk
Praha
Monako
Bosna a Hercegovina
22
article
Než Bosna a Hercegovina, na jejíž kulturn
a hospodářský vývoj poskytlo Rakousko milliony
honoší se na světové výstavě pařížské v řadě
paláců různých států evropských svou vlastní
vkusnou budovou v těsném sousedství s repre-
sentačním palácem uherským. Český člověk, do
jehož žil nepřimfsilo se dosud cislajtánské krv
Masarykovské, je naplněn bolem a trpkostí.
Studem a bořkostí překypí tv
srdce, pomyslíš-li v českém inte-
riéfu na zvláštní pavillon bo
senský. Co byla Bosna a Hercegovina pře
dvěma desítiletimi a čím stala se obětni
rakouských poplatníků během této krátké doby?
A co je Bosna a Hercegovina i prot
uhnětenému a neracionálním, ne-
mateřským hospodářstvím rakou-
ským vyčerpaněmu a zanedbané m
království českému, dosud hlavn
vo finanční komoře státu rakou-
ského?
Jak docela jinak mohlo by se na světové
výstavě pařížské representovati krá-
lovství české vlastním, zvláštním
svým pavillonem, kdyby se byl našel
rozumný státník rakouský, jenž byl by chtě
povznesti naši českou vlast n
moderní hospodářskou výši li
Český interiér, na nějž obmezila nás
nepřízeň vlád rakouských, jest nejvýmluv-
nějším svědkem, že jest sou zen
království českému, hráti v říš
rakouské úlohu pastorka — ubohé
Popelky.
Popelka
Bosna a Hercegovina
Rakousko
Bosna
Hercegovina
23
article
Český interiér na pařížské výstavěje
těžkou žalobou na nepřízeň vlád
rakouských proti píli, podnika-
vosti, kulturní a hospodářsk
snaze a neůmornosti práce českého
li d u.
Co byla by ubohá Cislajtanie na světové
výstavě pařížské sama o sobě proti královstv
českému, kdyby bylo mohutné toto královstv
representováno speciální výstavou po způsohu
výstavy bosenské a vlastním svým representačnín
pavillonem ?!
Toho dobře si bylo vědomo centralistick
srdce vlády rakouské. A proto za žádnou ceno
nesmělo se království české representovati pře
zraky celého světa jako zvláštní samostatn
celek, jenž tvoří ve své hodnotě a ve skuteč
nosti základy i pilíře státu rakouského. Výrobk
naší požehnané země musily jako takové roz-
ptýleně sem a tam zmízeti v nesouladné směsi
kollektivní výstavy rakouské. Tak bylo souzeno,
a jinak se nesmělo státi, aby centralistické h
raburdí ústavy rakouské nepozbylo vetchého
svého rázu před zraky Evropy.
Evropa
24
article
Proto nebyla ani svolána zemská komise
výstavní království českého, ač byla ve skuteč-
nosti ustavena. Veřejnost česká zasypávalado
posledních dní trpkými výtkami generální sekre-
tariát rakouský výstavy puřížské. Generální sekr -
tariát odmítaje zodpovědnost, svaluje vešker
vinu na vládu, a zejmena na místodržitele krá-
lovství českého, jenž z obav před německými
vystavovateli zdráhal se svolati a v život uvést
výstavní komitét království českého. Následkem
toho zůstalo království české na světové výstavě
pařížské officiálně nezastoupeno, a zemská re-
presentace upustila od obeslání výstavy. Tim
stanou se našemu českému navštěvovateli vý-
stavy pařížské pochopitelnými mnohé mezery
rakouské výstavy, které by jinak bývaly zajisté
na souladný celek byly vyplněny.
Následkem mnohých vážných výtek, čině-
ných v poslední době, zejmena v české žurna-
listice, rakouskému generálnímu komisariátu bylo
mou snahou poskytnouti pátrání.n po správných
informacich u pramene samého české veřejnosti
žádoucího světla, a zároveň přispěti k nápravě
poklesků a opomenutí, kde to bylo ještě mož-
ným. Na výtku, že generální komisariát rakouský
nepostaral se o místo pro český pavillon, do-
stalo se mi odpovědi, že nebylo pro český pa-
villon o místo žádáno, za to však že bylo pro
český restaurant nabízeno komoře pražské jedno
z nejkrásnějších míst, že však ani plzeňský pi-
vovar, ani žádný z větších českých pivovarů
nepřijal nabídky mu učiněné, tak že byla ko-
mora pražská povděčna, že místo zamluvené
vzal komisariát zase zpět. Mnozí čeští vy-
stavovatelé trpce si stěžují, že dostalo se jim
Tim
25
article
skrovných a zastrčených míst. Naproti tonu
byly mi podávány doklady, že byla některjm
velkým českým firmám reservována a nabizen
velká prostranná místa až 100 metrů, že váak
firmy tyto obmezily požadavek pouze na 10a
15 metrů, a jiné firmy do poslední doby nebyle
rozhodnuty, co vystaví, a následkem toho pr
promeškaly vhodnou dobu k získání příhodnéha
místa. Na výtku, učiněnou vším právem komi-
sariátu generálnímu, že jmena českých umělct
byla v tištěných seznamech výstavních zpitve-
řena, dostalo se mi odpovědi a ujištění na ko-
misariátu, že byla jmena vytištěna tak, jak byl
v psaných seznamech generálnímu komisariát
rakouskému doručena. A konečně na těžkou
výtku, že v ustavení jury rakouské neposkytnuto
representantům českým přiměřeného zastoupenl,
odpověděno mi na generálním komisariátu, ž
členové jury byli designováni jednotlivými sku-
pinami a odbory vystavovatelů beze vší ing-
rence komisariátu, tak že na př. v oboru pivo-
varském z království českého byl navržen sku-
pinou vystavovatelů do jury Němec dr. Urban,
poněvadž mají na výstavě pařížské německé p-
vovary z Čech většinu.
Nemohu ovšem zaručiti správnost všech
uvedených informací a neberu za ně žádné zod-
povědnosti. Bylo by však v zájmu české veřej-
nosti, aby byly veškeré příčiny a poměry, je
zavinily odstrčení a znesnadnění výstavy pro-
duktů české práce, české podpikavosti a son-
těže našich výrobků na světovém kolbišti se vš
přesnosti a zevrubností vyšetřeny a objasněny,
a aby byly veškeré výtky na pravou míru uve-
deny. Žádá toho dobro naší české věci, aby i
opomenutí a závady, staly li se naší vinou, bylv
zjištěny, abychom pro budoucnost na kolbišti
avětovém zjednali naší české práci a našim kul-
turním vymoženostem přiméřenějšího a důstoj-
nějšího zastou pení
Němec
doktor
Urban
Čo
26
article
Protesty
proti osnově jazykového zákona
vlády Körbrovy.
Seznavše obsah osnovy jazykového zákon
pro státní úřady v království českém, jež prává
podalo ministerstvo dra. Körbra říšské radě,
prohlašujeme: 1. že dle platné ústavy rada říšská
není kompetentní k úpravé jazykových
poměrů při úřadech v království českém, nýbra
že jedině příslušným v té příčině jest sněm krá-
lovství českého; 2. že navržená ustanovení kř-
klavě porušují platný právní řád ve
království českém, dle kterého oba ja-
zyky zemské jsou v celém obvodu země r o v no-
právné a dle kterého všichni státní úřadníei
musí býti znalí obou jazyků zemských; B. před-
loženou osnovou ruší se jednota správy králor-
ství českého, vylučuje se řeč česká z krajia-
většinou německých a řeči české ve vnitřním
úřadování neposkytuje se plné rovné právo,
naopak řeči německé zjednává se nadpráv
což odporuje čl. XIX. st. z. z.; 4. ježto osnora
tato jednak základní zákony zemské i ríšské po-
rušuje, jednak práv národa českého neuznává,
vyzýváme poslance své, aby všemi pre-
středky osnově té kladli odpor
proti vládě, jež takým způsobem se proti spra-
vedlnosti a právu prohřešila, provozovali nej
ostřejší opposici. Schvalujeme, že po-
slanci čeští zahájili na radě říšské o bst ru kei
a žádáme důrazně, nechť od ní neodstoupí dotud,
pokud křivda dne 17. října 1899 našemu ná-
rodu způsobená nebude smyta. Přislibujeme
svým poslancům všemožnou podporu
v jich zápasu na obhájení práv nedílného krá-
lovatví českého a českého národa.
Körbrův
27
article
V okresu kouřimském
Obecní představenstvo v Krychno vě.
Petránek, starosta.
Obecní představenstvo v Poboři.Č
Hurt, starosta.
Obecní představenstvo v Žabonose ch.
Jos. Skála, starosta.
Obecní představenstvo v Přebo z e ch.
Ant. Břečka, starosta.
Obecní představenstvo v Blince.J.
Siksta, starosta.
Obecní představenstvo v Břeža n e ch
Václ. Dlabač, starosta.
Obecní představenstvo v Libo d ři c í ch.
Josef Čejka, starosta.
Obecní představenstvo v Bošic ích
Boh. Váňa, starosta.
Obecní představenstvo ve Svojši cích
Frant. Tuček, starosta.
Obecní představenstvo v Chocenicíck
Josef Nádvorník, starosta.
Obecní představenstvo v Hradenině.
Jos. Kuchař, starosta.
Těloevičná jednota »Sokol« v Dobrušee
Druhá živnostenská jednota v Dobruše
Slavik Frant., předseda.
Čtvrtá živnostenská jednota obuvníků v D
brušce. Alois Flek, předseda.
Pátá živnostenská jednota v Dobrušce.
Karel Krauser, předseda.
Clenové šesté živnostenské jednoty v Do-
brušce. Fr. Kašpar, předseda.
Obecní zastupitelstvo ve Všení (okre
turnovský). Otakar Hašek, starosta.
Obecní zastupitelstvo král. horního měst
Příbram i. Starosta : Mina
Obecní zastupitelstvo v Kruhu. Jan J-
noušek, starosta.
Obecní zastupitelstvo v Poni k l é. Frant
Tomáš, starosta
Rada král. města Brodu Ně m. Starosta
Ot. Kabeláč.
Obecní zastupitelstvo v Lišnici (okrea
smíchovský). Za starostu: Ant. Suk
Obecní zastupitelstvo v Lužci. Josl
Ryšavý, starosta.
Představenstvo obce v Tmáni. Josl
Husák, starosta obce
Obecní zastupitelstvo v K o s o r i. Starost -
Josef Dlouhý.
Představenstvo obce v M álko vi clek
Josef Štulik, starosta.
Představenstvo obce v Libovic i. Baje
starosta.
Představenstvo obce v Řisutec h. Ka e
Pešulak, starosta.
Obecní představenstvo v Nepomuku
Starosta : Čeněk Lešikar.
Petránek
Břečka
J Siksta
Čejka
Váňa
František
Tuček
Nádvorník
Flek
Krauser
Kašpar
Hašek
Min
Jan
František Tomáš
Otakar
Kabeláč
Suk
Josl Ryšavá
Josl Husák
Dlouhý
Štulik
Lešikar
Č Hurt
Blinka
Břeža můj e ch Václ
Liba d ř c í ch
Bošice
Dobruška
Všeň
Příbram
Brod
Lužec
Tmáň
Řisutec h
Ka e Pešulak
Nepomuk
Sokol
Rada král
obecní zastupitelstvo