3
masthead
15. června 1900. Číslo 163
4
article
škodlivý hmyz, podmínky oplodnění atd. a kde třeba.
přidává názorné illustrace těch kterých motýlůa
housenek, mšic, brouků atd., tak že i po této stránce
poskytuje hojného poučení.
K názornosti díla přispívá značnou měrou ho
nost původních illustrací, zhotovených podle nákrest
autorových a za jeho dozoru. Tím, že nepoužito
illustrací cizích, vzrosti ovšem značně náklad na
knihu, ale dílo získalo tím na hodnotě jednotným
rázem, tím, že illustrace přiléhají k textu. Vyobra-
zeny tu nejen všechny rostliny charakteristické pro
ten který druh a po případě i s plody, ale též dia-
gramy květů a podálné řezy květem, jakož i miskro-
skopické preparáty různých součástek ústrojí rostlin-
ného, zkrátka vše, čeho je třeba ku poznání toho
kterého druhu. U každého rodu podán systematický
klíč, uvádějící význačné vlastnosti jednotlivých druhů
»Názorná květena zemí českých“ jest dílo svěd
čící o neúmorné píli svého původce a na každé
stránce prozrazuje svědomitost, s jakou se podjal
díla tak obsáhlého, vyžadujícího úsilovné práce mno
hých let. Lze tu pozorovat, že jest důkladně obe
známen s literaturou svého odboru a speciálním
pracemi dosud uveřejněnými, ale možno se tu také
přesvědčit o značném podílu vlastních studií, samo-
statného bádání, na němž založeno toto obsáhlé dílo.
Nešlo tu jen o to, kontrolovati práce dosud vyko
nané, leckdes bylo třeba vyplniti vyskytující se me
zery vlastním zkoumáním. Jen tímto způsobem bylo
možno, poříditi dílo tak úplné a tak dokonalé, jal
se nám právě jeví.
5
article
Dílo prof. Polivky má svůj význam také v tom.
že první způsobem názorným a snadno přístupným
podává obzaz veškeré kvěleny zemí českých. Vedle
přímo odborných vědeckých prací našich botaniků.
zejména přírodovědeckého výzkumu království če-
ského a jiných velkých prací toho druhu jestto
vhodná praktická pomůcka studijní, poskytující ta-
kovou hojnost materiálu, jako žádné jiná dílo v tomto
oboru u nás vydané. Mimo to dlužno a pochvalou
vytknout, že výklady autorovy vyznamenávají se př
veškeré stručnosti elegantní formou a ryzí správnuu
mluvou, čehož vždycky při odborných spisech u nás
nebývá. Na kouci knihy připojen jest obsáhlý rej-
střík českých i latinských jmen.
Úprava knihy jest důstojná hodnoty díla, ze
jména reprodukce iilustrácí jsou bezvadně přesné
vyhovují požadavkům i nejpřísnějším. Díto tak vy
pravené, jako jest »Názorná květena zemín českýche
může, se směle ukázati i cizině.
C—r.
* Jiří Bittner: Jeviště a zákulisí. Různé
črly. Nákladem F. Šimáčka. — Několik pohnutýel
okamžiků ze zapadlých dob a několik silhouetlek
zajímavých přihlásilo se oblíbenému spisovateli vzpo
mínek z hereckého života, aby jim také. postavi
pomníčky. Neváhal a vyhověl. Povstala knížka, kterí
v široké obci divadelních nadšenců čtena bude jiste
s určitým zájmem.
Bittner
F Šimáček
6
article
Je to tříšť upomínek, známým telegrafickým
slohem na papír hozená. Proseta je sdroboučkým
arabeskami lehce belletristického rázu, ale i z těcl
čiší nefalšovaná skutečnost. Celek je hřbitůvkem ne
bohých lidí. Smuteční vrby teskně v něm haluzemí
povídají.
V nové době odvykli jsme si špikovati vypravo
vání historie klopotné snesenými cítoslovci — z
účelem vzbuzení dojmu. Moderní člověk se vůbec
nerad něčemu podiví, neřku-li, aby si utíral slzy nad
tištěným příběhem. Z toho naučení, vypravovatel
nepověděti víc, než pouhý řakt. Stručně, úsečně
Zpověď z pocitů vlastních — jaká by to byla neod
pustitelná zpozdilost! Už tím, že je vypravujeme.
vyjádřen zájem jejich pro nás.
7
article
O knížce »Jeviště a zákulisí« mohlo by se říci
že byla napsána výstrahou všem divadelním enthu
siastům. Dost podivno, u knížky, jejímž autorem je
muž, který k uznání hereckému probil se dost ví
tězně. Pisatel rozestírá kupu hloží, samý trn, ale —
vedle trnů vykukují růžičky smavé, dráždivé. Autor
sotva se na ně ohliží, ale čtenářka jistě je uvidía
toužebně po nich zavzdychá. Vždyť i ty tragick
konce divadelních rekyň, byly také vábné tragické
Ovšem — velkolepost nebyla vždy na puntík
stejná. Záleželo na tom, hrála-li heroina na jevišti
dvorním, někde v malé residenci německé, — anebo
kdesi v malounkém městečku českém, na př. v »en
semblu« nebožtíka ředitele Čížka, jemuž se jinak ne-
říkalo, než ředitel Kandrdásek. Onde to cinkala hro
mádkami zlaťáků, hlomozilo rachotem aristokratických
ekypáží — kaučukové obruče nebyly ještě vynale
zeny! — u nás v letech žedesátých uskrovnila se
na prostinký skok do rybníka, když úspěchy na
prknech dosáhly »vrchomu«. Knížka zahrnuje upo
mínky autorovy z pěkné řady let. Dotýká se samého
počátku herecké jeho dráhy a glossuje posléze i pří-
běhy z doby takřka dnešní (»Itka Merasova«).
Črty z pitvorně idylliekých časů, kdy kočujíe
společnosti divadelní pomáhaly »burcovat český národ
z dřímoty«, mají svou cenu pro zpytatele kulturn
naší historie. Jsou v tom směru milým doplňken
dřívějších dvou knih Bittnerových. Něco o ředitel
Kandrdáskovi na ukázku.
Kandrdásek
Bittnerův
Dosta
8
article
Když k němu autor přišel r. 1864 »do angaz
mentu«, pan Kandrdásek řekl: »Nemáme sami co
jíst, tak vás také ještě uživíme.« Gáže smluvena, ale
nevyplácena. Nebylo z čeho. Družina žila o hladu
žizni, ale žila vesele. — Ve kterémsi městečku vedlo
se Kandrdáskovi zvlášť mizerně. Městečko mělo jen
asi čtyři veřejné nároží, na něž nalepovány cedule
Chtěje ušetřit 20 kr., jež jinak musil platil ceduláři
ředitel Čížek připadl na geniální myšlenku. Koupi
za dva krejcary bandura a šel lepit cedule sám. Vzal
třídku z bandura, sežmoulil mezi prsty, navlhčilo —
a lep držel »jako blázen«. — Dojemně pověrčivý byl
ředitel Kandrdásek. Aby měl štěstí, dával vždy do
pokladny trochu soli a drobty chleba, nežli začal —
očekávat publikum. Náramně rozčilen, vypuloval pak
oči ku dveřím, kdo se asi objeví. Přišla li baba, nel
jen žena obstarožná, byl zdrcen. Kdyby babička byla
zakoupila celé divadlo a hotově vyplatila vstupné za
všecka místa, nebyl by se radoval. Za to ředitelská
duše přímo zajásala, shlédla li jako prvého návštěv-
níka mladou holčičku. Členové společnosti měli muže
dokonce v podezření, že si mladé dívčinky objedná-
val, aby přišly ke kase co nejdřív; sliboval prý jim
nejlepší místečka.
Cosi nehezkého povídá autor o ochotnících n
našem venkově. Arcil, detnil z dob bývalých! Ko-
čovná společnost nuzuje se v bídném hostinci. Skoro
nikdo jim do divadla nochodí. Hladu až až. »Kdy-
byste hráli v městském, chodilo by se.« Ale ocho
níci ne a ne divadlo pronajati. Konečně, ve psotě
nejkritičtější, ředilel Kandrdásek na panstvo vyzrál
Pronajmouli mu divadlo, že jim dovolí, aby si s jeho
lidmi zahráli. A chytil je. Mizerie byla na ráz za-
žehnána.
Kandrdásek
ko
9
article
Ze své umělecké pouti s ensemblem dvorského
divadla meiningenského vzpomíná autor na slepého
herce Weilenbecka. Líčení náležitě zaujme divadel-
nické specialisty. Weilenbeck hrával druhdy též
v Praze. Když v Meiningách oulepl, velkodušný vé-
voda ponechal mu plnou gáži a připustil, aby hrá
i nadále. Některé úlohy dařily se slepci výtečně
Zvláště role Argana v Molierově »Domnělý chořý«
Oči jeho byly ostatně otevřeny a málo kdo jen z obe
censtva věděl, že je slep. Humor jeho býval i tak
neodolatelný. Hiediště třásávalo se smíchem, kdykoli
se slepému herci zachtělo.
Jasnějších barev má knížka páně Bitinerova, ja
už praveno, převážně méně nežli temných.
— is—
* Čáslavsko. Hrady, zámky a tvrze královstv
českého. Díl XII. Popisuje Angust Sedláček
illustrují Karel Liebscher a V. Král z Dobr
Vody. Nakl. F. Šimáček
Nový svazek obsáhlého tohoto díla, ozdobený
dvacetišesti celostránkovými illustracemi mimo ter
a velkým počtem vyobrazení v textu, vyznamenává
se, jako předešlé díly důkladným zpracováním po
stránce historické a místopisné, v kterémžto ohoru
autor požívá zvučného jmena, ale též stránka po
pisná jest pěkně podána. Dílo tolo zasluhuje pozor-
nosti našeho obecenstva jako důležitý příspěvek
k vlastivědě české a hodí se kromě toho svou
pěknou úpravou a hojnými illustracemi za pěknou
ozdobu domácnosti české.
* Edvard Jelinek, Benátské zrcadlo.
Weilenbeck
Argan
Molierův
Angust Sedláček
Liebscher
V Král
F Šimáček
Jelinek
Praha
Čáslavsko
pán Bitinerův
10
article
Vypravování z rodinné kroniky. »Libuše« roč. XXX.
čís. 3. Nakl. F. Šimáček. Sympatický autor, jehož
pilná činnost literární kromě četných essays byla
velmi plodná i v oboru povídek, podává v přítomné
povídce pražskou historku z let šedesátých a za-
chytil velmi šťastně ráz tehdejší doby, jež znamená
i značný převrat v našem společenském životě, jenž
před tím skorem patriarchální, počal plynout širším
proudem. Jest to historie člověka v jádru sic dobrého.
ale lehkomyslného, neznajícího ceny peněz, pokouší
se, opatřit si peníze spekulacemi, ocítí se v úpadku
a teprve úsilovnou vytrvalou prací podaří se mu.
opatřiti své rodině aspoň poměrný blahobyt.
* M. Maeterlink, Pelléas a Melisanda
Přeložila Marie Kalašova. Světová knihovna red.
Jarosl. Kvapil č. 155 a 156. Nakl. J. Otto. Jedna
z oněch podivuhodných knih, jež jako »Princezna
Maleina«, »Vetřelkyně« a »Slepci« vzbudily v širokém
obecenstvu spíše úžas a nedůvěru; tak naprosto ne-
obyčejné byly celým svým rázem. Jen úzký kroužek
nadšených ohdivovatelů chápal myšlenkovou jich
hloubku a oprávněnost jich formy, jež se zdála
širokým kruhům prostě bizarrní. Úrčeny jsou tyto
»dialogy“, jak básník sám je nazývá, spíše ke čtení.
neboť provedení dramatu, jež neodehrává se v žádné
určité zemi, v žádné určité době, jež jsou toliko
symboly stavu duše, bylo by možno jen na nejintím-
nějším jevišti. Překladatelce podařilo se úplně vy
stihnoutí originál.
*Eug. Mir Rutte: Karlovy Vary. Druhé
rozšířené a illustrované vydání. S praktickými po-
známkami a mapkou lázní a okolí. Nakl. J. O t to.
Libuše
F Šimáček
M Maeterlink
Pelléas
Melisanda přeložit
Kalašův
Otta
Malein
Rutt
Karlov Vara
11
article
Autor, známý svými vtipnými turistíckými črtami
podává svojí knížku, vydanou před 12 lety, ve formě
značně rozšířené. Po ódě Bobuslava Hasištejnského
z Lobkovic v překladu J. Vrchlického a baladě »Loe
krále Karla Iý.« od A. E. Mužíka následuje roz
marný popis lázeňského života s humoristickým
illustracemi K. Štapfra, pak »Listy z dějin«, popis
města, vylíčení zřídel a jich vlastností, různé způ-
soby léčení, procházky a výlety, Slovanská besedaa
Škampova báseň »Slovanským hostům do Varů
Karlových a kenečně »Praktické poznámky«. Vše to
provázeno četnými illustracemi.
* František Palacký: Dějiny národa
českého v Čechách a na Moravě. Dle původních
pramenů k tisku upravil dr. B. Rieger. Jubilejní
vydání pro český lid. Díl V. Od r. 147 až do r. 1526
Dil VI. Doplňky a poznámky k dílu I.—V. Nakl
Bursík a Kohout. Oběma těmito svazky ukon-
čeno levné jubilejní vydání tohoto monumentálníh
díla, jež sahá až do smrti posledního Jagellonce, již
končí samostatné dějiny české. Po slavné dohě
Jiříka z Poděbrad nastává politický úpadek národa
českého. Šlechta sice dovedla ostabiti krátovskou
moc chabých Jagellonců, ale pozbyvši vlasteneckého
idealismu, hověla jen svým sobeckým účelům, ne-
dbajie obecného blaha a tak položila zárodek ku
přištím katastrofám.
Bobuslava Hasištejnský
Lobkovic
J Vrchlický
Iý
Mužík
K Štapfr
List
Škampův
Palacká
Rieger
Bursík
Jiřík
Čechy
Morava
Poděbrady
Vary Karlová
Loe král
12
article
* Ruští uměloi. Výbor ohrazů z první sou
borné výstavy ruských umělců v Praze. Textem do-
provází Jaroslav Kamper. Nakl. B. Kočí. Krásně
upravená tato kníha obsahuje výbor 71 reprodokeí
35 ruských malířů, uspořádaný Jednotou umělc
výtvarných v Praze. Vybrána pro toto album díla
nejvýznamnější a nejcharakterističtější, jichž význam
byl již v těchto listech povolaným perem oceněn
Úvodní text velmi instraktivně líčí vznik novodobého
umění ruského vymknutím se z akademického kon
servatismu v lešech šedesálých a přimknutím k ree
lisniu a směru národnímu, načež podává charakteri
stiku jednotlivých umělců na výstavě zastoupených
Reprodukce jsou velmi zdařilé; celek činí dojem
skvostný.
Kamper
B Kočí
Praha
13
article
Z českých listů.
14
article
* (Bibliotilie.) Naši lidé nejsou, hohužel.
ještě tak daleko, aby se ve větší míře mohli věno
vati sbírání knih. Ti, kteří by pro to měli smyál
nemají pravidelně peněz, a tí, ktečí mají peníze, ne
mají pro knihy pravidelně mnoho smyslu. Naše sbí
rací horečka rozkvétá mnohem více v zakládání po
hlednicových sbírek a spolků, v horlivém sháněn
poštovních známek, najdou se též po různu přátel
mincí, motýtů, brouků, kamenů — ale knihy, to s
zdá být přece trochu drahé a nepohodlné. Snad jsou
tomu na závadu mimo otázku finanční též naše po-
měry jež nutí právě intelligenty, mezi nimiž jec nej-
více přátel knižních sbírek, k častému stěhovánía
k najimání nepříliž rozsáhlých bytů, takže pro ně
sbírka knih je dosti nepohodlným přepychem. Jinak
je ovšem, neohliží lí se horlivý čtenář po vzáenosti
vydání, po nádherné úpravě, po typografických zvlášt-
nostech neb po kuriositách, ale hledíi li jen k obsahu
knihy: dnes za peníz opravdu nepatrný snadno se-
žene rozsáhlou vynikající literaturu světovou i do
mácí, veškeré veleduchy jak vědy, tak krásné prosy
a básní v tak pohodlných a příručních vydáních, že
je snadno směstná v neveliké skříni. Tuto bibliofili
bychom též vřele doporučovali našim lidem. To všal
není to pravé »milovnictví knih«, la sběratelská ho-
rečka, která se zmocňuje bohatých jednot ivcův
zvrhajíc se často v nákladný sport a dokonce i v pravou
bibliomanii. Té jsme u nás ještě ušetřeni, a také
naše české knihy mimo některé prvolisky do r. 1520
jichž cena stoupá hlavně poptávkami cizích trhů
nemají nijaké ceny zvláštní, ač se z nich, zvlášt
z doby starší, mnohá vyrovná leckteré raritě, která
při aukcích francouzských a anglických aukcionářu
dosahuje úžasné sumy tisíců zlatých.
15
article
Zvláště doba nejnovější, jež oživila značně u bo-
hatých vrstev společenských zálibu na uměleckém
průmyslu, obnovila též sháňku po vzácných vydá-
ních starých autorů, po krásných rytinách, uměle-
ckých vazbách atd., ač i v době starší nebyla zálib
v umělecké výpravě knih a ve sbírání zvláštníc
exemplářů nepatrná. O zálibě této referuje podrobně
M. Eder v »Obrázkové revuie a podává snůšku dai
tak podivných a zajímavých, že znějí často vskutku
neuvěřitelně. Čtete-li na př., že původní vydäní listů
Kolumbových z roku 1493, malý svazeček složený
ze čtyř čtvercových lístků, koupen byl mnichovským
antikvářem téměř za 9000 korun, nedivte se též, že
kuchařská knížka francouzská, tištěná roku 1655
u Elzevírů, stojí až deset tisíc korun, anebo vydání
Corneillových her, tištěné roku 1644 u téže firmy.
6000 korun. Angličané ovšem dovedou tyto výstřed-
nosti v přeplácení rarit hnáti ještě výše, tak že
Gutenbergovu bibli z roku 1456 dovedli zaplatiti de-
vadesáti tisíci korunami a prvotisk žaltáře z r. 1459
dokonce stotisícem korun.
M Eder
Kolumbův
Corneillův
Angličan
Gutenbergův
Elzevíra
16
article
Že se mezí bibhofily najde i dosti podivínů, ne-
překvapuje, povážíme-li, že jsou to vesměs lidé, ktei
mají tolik peněz, že stačí na ukojení všech jich
nejpodivnějších choutek. Takovým podivínem byl na
příklad G. Salomon v Paříži, jenž dovedl sebrati 700
knížek miniaturního formátu, z nichž žádná neby
vyšší půl šesta a širší půl čtvrta centimetru. Mezi
vášnivými sběrately knih ve starší době vynikaly
duchaplné ženy, jako Markéta z Valois, královna Na-
varrská, jejíž povídky svědčí svými látkami, jak
mnoho a s jakou zálibou četla.
Naše bibliofilství omezuje se dosud po většin
na veřejné sbírky knižní, na knihovny klášterní.
v nichž často lze pozorovati stopy blahodárné čin
nosti knihovníků bibliofilů, a na nemnoho šlechti
ckých knihoven soukromých. Doufejme, až stoupne
náš majetkový blahobyt, že propracujeme se té
z filatelismu a ze sbírání cigarových pásek k biblio
Čtená ř.
filství.
G Salomon
Markéta
Paříž
Valois
17
article
Ze slovanských listů.
* Měli jsme již několikráte příležitost upozorniti
na silný talent mladistvého spisovatele p. Gorkého.
Úspěch jeho v ruském obecenstvu jest neobyčejný.
Sotva že se objevil třetí díl jeho »Couuneunit«, ohla
šuje se nové úplné, pětidilné vydání jeho prací.
První díl tohoto nového vydání již se také objevil.
Současně vydán byl redakcí K. P. Pobědonoscev
»Cáopz covmenli« známého pubňcisty ruského
N. P. Giljarova Platonova, jednoho z nej-
samostatnějších myslitelů ruských. V publicistických
statích nalezáme též charakteristiku Hercena, Pu-
škina, Dostojevského, gen. Skobeleva, Filareta, Ostrov-
ského a j. K prvnímu dílu těchto cenných úvah, za-
bývajícícl se též otázkami »Orkya «
»Čeno ooi«, připojen jest pou-
tavě psaný životopis z péra N. N. Šachovského.z
jednotlivých sbírek belletristických uvádíme devě
povídek K. Baranceviče »lo asnu«, vyzna-
čujících se základními přednostmi talentu Barancevi-
čova — upřímným, vřelým citem, klidem a melan-
cholickým názorem na život, které jeho pracím do-
dávají jakéhosi romantického nádechu. Latkou čer
pány jsou ze života lidí malých, ušlápnutých a vy
děděných osudem. A. J. Faresov vyďal sbírku
»Mou atyzk«, dotýkající se bezprostředně živola
ruského lidu. Známá tragedie A. L. Chomjakova
nadšeného slavofila a přílele našeho, »unrpii
Gorký
Couuneunit
Pobědonoscev
Cáopz
Giljarův Platonův
Dostojevský
Skobelev
Filaret
Šachovský
K Barancevič
Latka
Faresov
A L Chomjakov
Puškina
18
article
Caoane«, objevila se v novém vydání, patrně
následkem vzbuzeného zájmu pro historické drama
známou trilogií A. K. Tolstého. Pěkné verše Chomja-
kova čtou se dosud velmi plynně. Básník hájí mí
nění, že Samozvanec byl by obstál na trůně, kdyby
byl býval proniknut ruským duchem a nemiliskova
se s Poláky. Známý belletrista a stoupenec francouz
ského naturalismu P. D. Boborykin vydal ob
sáhlou a nanejvýš zajímavou literární studii »Enpo
elci poa XIX. ri. Poa na ana
sa ani zpern ntna“. Ve velmi rozšířené sbírce životo-
pisů vynikajících lidl »a aa ae«
vydávané p. Pavlenkovem, vyšel životopis zna-
menitého dramatika A. N. Ostrovského z péra
mladého kritika literarního I. I. Ivanova. Jest to
spíše cenná monografie literárně kritická, než pouhý
životopis, a v tom spočívá též její hlavní cena.
* Významné jubileum slaví Rusové v tomto mě-
síci: Dne 29. června t. r. uplyne 150 let od onoho
památného dne, kdy syn kostromského kupce Feo-
dor Grigorjevíč Volkov zřídil v Jaroslavli
první veřejné světské divadlo. Počátky jeho byly
velmi skrovné. Místnost k němu poskytio skladišti
tamního koželuha Poluškina a herce přátelé a známí
horlivého nadšence. Nicméně zápalu a neunavnému
úsilí samorostlého, ale geniálního ducha podařilo s
z těchto nepatrných počátků fakořka přes noc vydu-
pati ruské divadlo, které rozvíjelo se pak v sídelním
městě pod správou Volkova a za štědré podpory
státní rychlým a pravidelným krokem. Takovým způ
sobem prostý kupec ruský zapsal své proslavené
jmeno na přední stránky kulturních dějin Ruska.
Významná slavnost jubilejní, pořádaná v Jaroslavli.
zahájena byla všeobecnými sbírkami na důstojný
pomník »otci ruského divadla«.
Tolstý
Polák
Boborykin
Poe
Pavlenkov
A N
Ostrovský
Rus
Volkov
Volkův
Jaroslavl
Rusko
19
article
* Ruskými listy proběhla zpráva, že americká
společnost »Telegrafických Novostí« ohrátila se k L
N. Tolstému se žádostí, aby učinil projev ve
prospěch Burův. Depeše Tolstého měla stihnouti do
New. Yorku současně s příjezdem burské deputace
Tolstoj však podobný projev odepřel, odpověděv, žee
dobré služby Ameriky mohly by se prokázati jedine
pohrůžkou války a z té příčiny lituje, že vznesené
naň žádosti vyhověti nemůže. »Veliký spisovatel
země ruské« věren své doktrině neprotivení se zlua
nepřípustnosti války, postavil se takto proti sym
patiím svých krajanů. Pozoruhodno jest, že druhý
vynikající Slovan »kníže polské prósy«, H. Sien
kiewicz odepřel nedávno rovněž účastenství v po
dobném projevu, namítnuv, že známí hakatisté činí
jeho vlastnímu národu větší příkoří než Angličané
vzdáleným Burům. Petrohradský »Kraj« pozname-
nává k tomu, že velef lidé patrně mají jinou logiku
než obyčejní smrtelníci, unášející se prudkým, ale
chvilkovým citem sympatie nebo antipatie.
* Majitel a hlavní redaktor měsíčníku »Pycenoe
Berarerno«, proslulý kritik N. K. Michajlov ski
slavil současné s N. A. Lejkinem jubileum své
40leté činněsti spisovatelské. Vynikajícího postaven
v literární kritice ruské dobyl si řadou vtipných
skvělých rozborů Dostojevského, Turgeněva. L. N
Tolstého a j, uveřejňovaných od r. 1869 v časopise
»Orevecrnena 3aunckn«. V poslední době jest více
publicistou, přetřásajícím s neobyčejným talentem
základní otázky filosofické a sociální. Četba jeho
traktátů obohacuje obzory i toho, kdo nesouhlasí ve
všem s názory spisovatelovými, a mnohé jeho stat
nalezly by třebas ve výtahu i u nás vděčné, čte-
nářstvo.
N Tolstý
Burův
Tolstý
York
Tolstoj
Angličan
Pycenoe Berarerno
N K Michajlov
A Lejkin
Dostojevský
Turgeněv
New
20
article
*LužičtíSrbové projevují tuhý život a silný
odpor návalu germanisace. Před třemi lety, za pade-
sátiletého jubilea založení budyšíňské »Matice«, po
ložen základ k vlastní spolkové budově a dnes bu
dova tato, vystavěná z veřejných sbírek, s polovice
jest hotova, tak že mohly se sem přestěhovati re
dakce a tiskárna »Srbských Novin«, knihovna
museum. Poslednější ústav nalezá se pod správou
energického dra. Muky a má velmi zajímavé oddě
lení národopisné. Ve vlasteneckých kruzích vzbudila
živou pozornost nová operelta dra. J. Pilka, nada-
ného hudebníka lužicko srbského, jehož lidové písně
došly pochvaly i v hudebních kruzích drážďanských
Libretto napsal mu lužicko srbský spisovatel Wiela,
píšící pod pseudonynem Radyserb. Uvádí nás do
malebné vísky lužicné, kde odebrávají se osudy
Janka a Hanky. »Smjertnica« jest druhým hudebním
scénickým dílem lužicko-srbským. První opero luži
ckou napsal Kocor. Znalci předpovídají dílu Pil-
kově veliký úspěch i za hranicemi. »Smjertnica-
provedena bude poprvé na podzim vybranými ochot
níky budyšlňskými.
* V Lublani počnou v tomto měsící vycházeti
sebrané spisy Janka Kersnika. Mladý básník
slovinský Dragotin Kette vydal sbírku lyriky
vyznačující se silným citem. Na dramatíckém poli
dehutoval s úspěchem Ivan Canka r tříaktovým
dramatem »Jakob Ruda«. Spisovatel byl znám dosud
sbírkami básní »Erotica« a »Vinjety«. Kritika prohla
šuje dífe za první drama slovinské, jež mohlo by
počítati na skutečný úspěch i na cizích divadlech
Slavjanin.
Muk
Libretto
Wiel
Hank
Kocor
Kersnik
Dragotin Kette
Canka
Jakob
lužický srbský
Lublaň
Matica
Slavjanin
Radyserbajdžán
21
article
Z olzích revui.
22
article
* Henri Cazalis probírá v Révue Scien
titigue velmi důkladně smutný stav, jaký panuje
u většiny mauželstev ve Francii. Degenerace čím dál
tím více hrozí na obzoru, degenerace morální i fy
sická. Jak odpomoci tomu zuboženému stavu? Tuie
otázku se stanoviska zdravotního řeší autor a dospívá
k závěru, že jest nutno, aby zákonem přikázána
byla mužům i ženám před vstoupením v manželstv
prohlídka lékařská, jako je zákonem taková prohlídk
nařízena před odvodem neb před pojištěním na
život. Úsudek lékaře má býti pak směrodatným tak
že kdyby lékař poznal, že ta ona osoba stižena je
chorobou, jež mohla by nakaziti ženu neb budoucí
dítě, musil by býti takovému chorému sňatek zákonem
přímo zakázán. To dle mínění autorova by jedině
mohlo zachrániti na tisíce manželstev ve Francii.
* Přírodovědecké kruhy naše upozorňujeme n
zajímavou staí E. S. Thompsona v Centu ry
Magazine »O původu psa«, v níž apodikticky
tvrdí, že pes pochází od šakala a ne jak se za to
má od vlka.
* S. T. Willis seznamuje nás ve Forum
s velice důlažitou institucí, která nese název »Volné
přednášky v Novém Yorku«. Jsou to naše lídové
university, jenom že v rozměrech nepoměrně mo-
hutných. Posluchačů sešío se za první sezony
79.000, při druhé (letošní) sezoně stoupl však počet
posluchačů na 427.000. Přednášek bylo letos 1100.
Cazalis
E S Thompson
Willis
Francie
Cento
Nový York
23
article
Personál instituce obnáší 500 přednášečů, 50 demon-
stratorů a 35 sluhů. Přednášeči mají honorář 25 zl.
za přednášku. Přednášky jsou úplně bezplatnya
veškery výdaje hradí se ze soukromých sbírek
* Táž revue přináší z péra T. J. Nagakaw
studii o žurnalismu v Japonsku. Dnešní stav jeho
jest opravdu kvetoucí, což je tím potěšitelnější, když
si připomeneme, jaký osud stihl pionery žurnali-
stiky v Japonsku. Byli skoro všichni — a autor
uvádí hezkou řadu jmen — odsouzeni k smrti nebo
přinuceni k samovraždě. Zajímavo jest, že skoro
všichni hodnostové státní v Japonsku jsou, nebo
aspoň byli žurnalisty: tak skoro všichní ministři,
mnozí prefektové, četní členové parlamentu atd. Dle
úřadní statistiky jest v Japonsku 745 periodických
časopisů, z těch vycbází 201 v Tokiu. 56 v Osacea
51 v Kiotu. Asi 150 jich jest denníků a z těch zase
20 vychází v Tokiu. A nejstarší z nich není ještě
ani dvacetiletý, neb před dvaceti léty nebylo ještě
v Japonsku časopisů. Chefredaktor a redaktoři vůbe
v Japonsku nemají však žádnou svobodu, jsouc
docela odvisli od vydavatele či majitele. Jeho vkus
— a ten vždy se řídí dle toho, jakým způsobem by
se dalo co nejvíc exemplářů prodati — musí také
býti i vkusem jejich.
T J Nagakaw
Japonsko
Tokio
24
article
* A jako dodatek k předchozímu upozorňujeme
na zajímavé výňatky z japonské revue »Taiy oe
(Slunce), jak je přináši poslední číslo Révue des
révues. Je z nich viděti, že polemika — a ostrá. —
je v japonských listech na denním pořádku. V je-
diném čísle čtyři palčivé polemické studie různých
oborů. Jednu nepolemickou zprávu výslovně uvedeme
neboť z ní zřejmě vysvítá úžasný pokrok, jaký
učinila v posledních letech kniha v Japonsku. Nakla
datelství révue Taiyo« bylo založeno přeď 13 léty
a za těchto necelých 13 let vydalo 100.521 svazků
o 2,653.307 stránkách. Mimo to vydává nakladatelství
toto — majetníkem jest Shintaro Ohashi v Tokiu —
až šest revuí, z nichž jeden týdenník a ostatní
měsíčníky o 50.000 až 200.000 výtiscích. Měsíčníky
ty určeny jsou jeden pro děti, 2 pre dospělejší mládež
a 2 pro dospělé. Týdenník »Taiheyo« byl teprv
letos založen.
Mr. Penn.
Japonsko
Tokio
Taia oe
25
article
Bibllograne.
* »Český Kneipp«. Měsíčník pro šíření při
rozeného způsobu života. Ročník VII., sešit 12. (po-
slední). Po odstoupivším prof. J. Jež kolv i povede
redakel příštího ročníku MUDr. Josef Wieser. Vy
dává V. Kotrba v Praze
* Oizozemec. Povídka Žofie Urbanovské. Z pol
ského přeložil V. T. Kamejský. »Zábav večerních
na r. 1900 čis. 2. Red. Em. Žák. Nákladem V. Ko
trby v Praze.
Slovanská bibliografle lékařská. MUD
Jan Semerád, assist. I. české lék kliníky a red. »Ča-
sopisu lékařů českých« podjal se díla zvláště zásluž-
ného, jež svědčí zároveň o nevšedním/ rozhledu
v odborné literatuře lékařské, počav vydávati první
»Slovanskou bibliogralii lékařsko u.«
Nehledě k obtížím s pořádáním bibliografie vůbec
spojeným, jest počin osvědčeného pracovníka našeho
tím záslužnější, ana ni jedna z t. zv. mezinárodních
bibliografií medicínských nebere i jen slušného
zřetele k produkci slovanské. První právě vydaný
sešit »Slovanské bibliografie lékařské« obsahuje práce
jež vyšly v prvém čtvrtletí v jazycích ruském, českém
polském, bulharském a srbsko-chorvatském. Do roka
vyjdou člyři sešity. Pro seznání odborné literaturya
pracovníků slovanských ve vědě tak důležité spolu-
působicích jest práce dra. Semeráda pomůckou přímo
nezbytnou a nejen snaživému studenstvu našemu.
ale i osvědčeným praktikům vítanou. »Slovans ká
bibliogralle lékařská« vznikla doplněním
literárních odborných záznamů. »Časopisu lékařů če-
ských«, jehož spoluredaktorem jest p. dr. Semerád.
Iyvkii 6aa. Pca na
emcaro Gra XVIII. CrO. Benema TpeöHBcKaro,
ene O PHra.
V originále jmenuje se tato povídka Třebízského
»Farář Loučenský.«
* Vnnnepcterci Hsnhoria. Kiem
1900. No. 4
Z obsahu vyniká kritika činnosti N. Ch. Bunge
jako ministra financí (1881—1887) oď P. L. Kovaňka
profesor
J Jež
MUDr
Wieser
V Kotrba
Urbanovský
Kamejský
em
V ko
Semerád
Čo
doktor
Iyvkie
Bene TpeöHBcKaro
Hsnhorio
N Ch
P L Kovaněk
Český Kneipp
Praha
Oizozemec
polo ský
ao
26
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Vysokomýtská jednota »Komenský
konati bude dne 23. června t. r. o 2. hod. odpol
v chlapecké škole v Chocni spolkovou schůzi s po
řadem: 1. Formalie; 2. Tělocvičné hry (Fr. Uhliř)
3. Naše hmotné postavení (Jan Zych); 4. Volné ná
vrhy. —
Budeč velvarská má spolkovou schůz
v neděli dne 17. června o 2. hodině odpol. ve Vl
trusech ve školní budově. »O vývoji theorif chemi-
ckýcha pojedná Ph. dr. Otta Bošek, ředitel chem
továrny v Slaném.
Jednota učitelská v Nepomuku bude
míti schůzi dne 4. července o 11. hod. dopoledne
Pořad: formalie: žádost za drahotní přídavek ; paeda
gogické zásady Tolstojovy (G. Kraml); co se o nás
mluví a píše ; volná podání.
Komenský
Zych
doktor
Ott Bošek
Tolstojův
G Kraml
Choceň
Francie
27
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
* Dělnické schůze. Veřejnou schůz
spolkovou pořádá politický kluh národního děl
nictva v Praze v neděli 17. t. m. o 9. hod. dopol.
»u zlaté hvězdy« ve Smečkách. Program: »Omladin
a právo volební«. Referují p. Karlínský Špatný a sl
Zemínová. — Dělnická vzdělávací besed
»Barák« v Žižkově má v sobotu 16. t. m. vý
borovou schůzi v hostínci su Holubů«.
Společenstvo, kadeřníků, holíčů a vla
senkářů pro Prahu a okolí. Plakáty o klide
nedělním lze si vyzvednouti u okresních předsedů.
jimiž jsou: pro Staré město a Josefov p. Knobloch
pro Malou stranu a Hradčany p. Javůrek, pro Nové
město a Vyšehrad p. Švec, pro Holešovice-Buhna p.
B. Dušek, pro Karlín p. Špeta, pro Žižkov p. Pe-
cháček, pro Král. Vinohrady p. Vávra, pro Smíchov
p. Peták.
* Schůze komise kožešníků hude teprve
dne 21. t. m. večer. Na programu jest změna
stanov.
* První spolek soustružníků z Prahy
a okoli má dne 17. t. m. o 10. hod. dopol. schůzi
výboru v Konviktě. Od 9—10 poplatek a vyplácení
podpory.
* I. všeobecný podpůrný spolek zřízenoů
dráh v zemích v říšské radě zastoupených má mě-
síční výborovou schůzi dne 20. června ve spolkové
místnosti v Žižkově, v Husově třídě č. 42 v hostinei
»na Krenovce«.
Odborný spolek dělníků čalounických
koná v sobotu večer schůzi výboru »u Bonue
* Vzděl. a záb. spolek pomocníků ko
žešnických v Praze zúčastní se slavnosti Ústřední
Matice školské dne 17. t. m. na výstavišti. Schůze
správního výboru koná se v sobotu 16. t. m. v
hod. večer »na košiku-.
* Představenstvo nemocenské pokladny
pomocníků při společenstvu řezníků obchod-
níků v král. hlav. městě Praze bude míti řádnou
měsíční schůzi dne 15. t. m. o 5. hodině odpol
v restauraci práčského pivovaru »u Prskavce« v B-
nediktské ulici.
Zemínová
Barák
Knobloch
Javůrek
Švec
Dušek
Špet
Král
Vávra
Peták
Husův
Prskavec
Praha
Žižkov
Josefov
Hradčany
Holešovice
Karlín
Konvikt
nediktský ulice
podpůrný spolek zřízeno dráh
28
article
* Představenstvo nemocenské pokladny
při společenstvu nožířů, puškařů atd. v Praze
bude míti v sobotu 16. t. m. o 8. hod. večer v ho-
stinci »u tří kosů« v Křemencové ulici důležitou
schůzi.
* Ze společenstva hodinářův a příbuz
ných řemesel. Technologické průmyslové museum
obchodní a živnostenské komory v Praze má úmys
pořádati III. výstavu pračí učednických. Za tím účelen
bylo společenstvo požádáno, aby vyzvalo ony pány
členy, kteří chtěli by přihlásiti své učně k výstavě.
by oznámili to buď kuratoriu technologického prů
myslového musea nebo aby vyplnili příhlašný list
jehož dostane se jim u starosty společenstva, pan
V. Pažouta, na Příkopě. Přihlášky mají býti dodány
do 15. června b. r. Vzhledem k nedocenění důleži
tosti této akce jest si přáti, aby pokud možno všickní
páni mistři uvedených umělých řemesel přihlásil
své učedníky.
* Z Jednoty obchodních gremlí v král
ceském. V zastoupení obchodního živnostnictva
zvoleni byli do Národní rady volbou Jednoty ob-
chodních gremií v král. českém c. r. p. Karel Tichý.
chéf firmy Bárta a Tichý, jakožto člen a p. Arnošt
Grossmann, velkoobchodník jakožto náhradník.
Bratrstvo řemeslníků a živnostníků
v Praze koná své schůze výboru každé pondělí v
spolkové místnosti su zlatého bažanta« na Malén
náměstí; tamže se i přihlášky nových členů přijí-
mají. Knihovna spolková až do konce června bude
uzavřena.
V Pažout
Tichá
Bárt
Grossmann
Praha
Malény náměstí
živnostenský komora
Tichá
29
article
Stávky.
* Z Madridu, 13. června. (C. B.) Huelvský pre-
lekt telegrafuje, že v Rio Tinto je klíd.
* Z Londýna, 13. června. (C. B.) »Shipping F
deration« činí opatření proti slávce dělnictva v Al
bertových dokách. Opatřeno přístřeší pro 500 dělni
ckých náhradníků, z nichž 300 jest již v práci n
lodích, jež stávkující dělníci opustili. Náčelníci »do
kařské jednoty« a mnoho stávkářů uspořádali dnes
ráno průvody u západo- a jiho-západo indických
doků. Čásť dělnictva u jiho západo indických doků
přídá se prý laké ke stávkářům
Madrid
Rio Tinto
Londýn
30
article
Sportovní věstník
Sportovní věstník
Šachy.
31
article
** Šachový turnaj v Paříži. Z Paříže
se nám telegrafuje ze dne 14. t. m.: Dnes dohrá-
vanou partii vyhrál Marshall nad Showal-
trem. Druhá partie Schlechter — Maro czy
opět nebyla rozhodnuta. Mason zvítězil nad Mor-
timerem. — Stav po 14. utkání jeví se takto
Lasker 13. Přllsbury 10/, Marshali
10. Marco 9, Čigorin 81/2. Burn, Ja-
nowski 8. Maróczy (1), Mieses. Sho-
walter 7. Schlechter (2) 6, Mason (io
41/2, Brody (1) 3, Mortimer, Rosen 2,
Sterling 1, Didier (1)0.
Athletika a sportovní hry.
** Klub athletů »Žižka« v Praze koná
dnes v pátek 15. t. m. hlavní zkoušku svých čísel
salonní těžké athletiky, která provedena budou při
slavnosti Ústř. Matice školské dne 16. a 17. června
na výstavišti. Kdo z pp. členů chce veřejně vystou-
piti, nechť se k ní dostaví. Po zkoušce výborová
schůze.
Cyklistika-
** Třetí národní závody, pořádané Klu-
bem českých cyklisťů v Jaroměři, slibují pěkný úspěch
Téměž všechny okolní kluby se jich zúčastní a do-
cházejí také přihlášky závodníků.
Ryby chov i lov-
** Pro rybářskou výstavu v Sale-
purku věnovány již četné čestné ceny, zejmena od
spolků rybářských. Starosta salcpurský Scheibl vě-
noval stříbrem a zlatem protkaný příbor z výzdobou
z oboru rybářského. Také přihlášky vystavovatelů
jsou hojné.
Marshall
Schlechter
Mason
Lasker
Marco 9
Mieses
Mortimer
Rosen
Sterling
Didier
Žižek
Paříž
Čigorin
Praha
Jaroměř
Sala
Showal
Morava
Marshat 10
Marócza
32
article
Národní jednoty.
Národní jednoty.
Národní jednota pošumavská.
Žižkovský místní odber Národní
jednoty pošumavské má v sobotu dne 16.
členskou schůzi na »Závisti« v Palackého
ulici.
Palacký ulice
33
title
Věstník spolkový.
34
article
Slavnosti.
Slavnosti.
Jubilejní slavnosti ma tiční.
Dnešní slavnostní koncert, pořádaný ve dvoraně
žofínské počíná přesně o osmé hodině večerní.
Páni návštěvníci se žádají, by za včas místa
svá zaujali, by klid nebyl rušen. Účastníci slav-
nostního koncertu matičního v sále neplat
vstupné ku koneertu zahradnímu. Zbylé vstu-
penky koncertní prodávány budou též u vchodu
do zahrady po 4, 2, a 1 koruně, spolkové lístky
na legitimaci ke stání po 60 hal. Damský od-
bor slavnostního výboru žádá vřele všechny
p. t. dárce, kteří věnovali věci ve prospěch
slavnosti, zejmena uzenářské zboží, pečivo, by
dárky tyto laskavě zaslali a sice pro sobotu
určené do 10 hodin dopol. v sobotu, v neděli
pak pro neděli určené do 10 hod. dopol. do
kanceláře matiční, kdež budou je dámy přijí-
mati. — Město Karlin objednalo 2000 vstupe-
nek pro dítky školní. K zábavám, které ozná-
meny byly, přislíbily firmy Br. Potůčkové a p.
Fallada projížďku dětí i dospělých na velocipe-
dech pro oba dny. Dále slibil spoluúčinkování
své »Klub Atletic Žižka« po oba dny. Jednota
českých střelců v Praze provede střelbu d
terče, v sobotu, v neděli pak obstará střelbu
»Česká obec střelecká«. — Hudba kutnohorská
počne koncertovati na výstavišti po oba dny již
po 2. hod. odpol. Všeobecné oblibě se těšíní
cirkus Šiener, Havlík a sp. zahájí představení
svá ku projevené žádosti též již v sobotu; také
o jízdu na oslících a koních jest postaráno.
Karlin
Fallada
Havlík
Praha
British
Atletic Žižek
Šiener
35
article
P. Šmakal věnoval též odznaky pro slavnostnl
výbor. V sobotu v den dětského dne uspořádá
ředitel výstavního divadla p. Suk v »Úraniie
zvláštní představení pro školní mládež, při značně
snížených cenách. Provedeno bude »Jesulátkoe
Začátek o 6. hodině. Po oba dny buden velko-
lepý denní ohňostroj. V neděli dne 17. t. m.
promluvi na výstavišti předseda Ústř. M. šk.
p. prof. Jar. Čelakovský »O působeni Ú. M. šk.
v prvním dvacetiletí«, před řečí toute zapěje
Jednota zpěváckých spolků českoslov. případný
sbor. Pánům hostinským a majitelům restau-
račních pavillonů sloužiž k vědomosti, že dová-
žeti pivo na výstaviště možno již v pátek odp.
od 3 do 7 hodin več.; v sobotu i v neděli
vždy jen ráno a sice od 7. do 11. hod. dopol.
Za příčinou úspory přijímati budou potravní daš
též pánové bezplatně. Výbor žádá, by stano-
vené hodiny dovážení piva i nápojů byly přesně
dodržovány. — Matiční slavnost v Bruš-
perku. V neděli dne 17. června o 3. hodině
odpol. pořádá odbor Ústř. Matice šk. v Bruš-
perku za účastenství všech místních spolků
matiční slavnost v zahradních místnostech pana
Jos. Laníka. Pořad slavnosti: O půl 8. hod.
seřadění spolků před obecním hostincem, na te
průvod městem na místo slavnosti.
Suk
profesor
Čelakovský
Jos
Laník
Bruš
37
article
Dne 15. t. m.: Z pražského Hlaholu.
Dámy i pání sejdou se o půl 8. hod. večerní v do-
lejším malém sále žofínském ku slavnostnímu kon-
certu, pořádanému ve prospěch Ústřední Matice.
školské. — Výbor spolku majitelů domů
v Praze VII. má VI. schůzi o 8. hod. večer v ho-
stinci p. J. Dobiáše »v kanoně«. V sobotu 16. t. m.
podnikne členstvo spol. vycházku do clek-
trické centrály v Holešovicích. Schůzka o 3.
hod. odpol. před hlavním vchodem do elektrárny.
J Dobiáš
Holešovice
Hlahol
spolek majitel dom v Praga
38
article
Z činnosti naší akademické mládeže.
Spolek mediků českých konal dne 26.
května řádnou letní valnou hromadu. Z četné ná-
vštěvy asi 70 členů a z důkladného, se zájmem pro-
jednaného programu lze souditi, že spolek překonal
krisi ve svůj prospěch, k čemuž hlavně přispělv
tomto roce zvětšený zájem mediků i doktorů. Výbor
hleděl udržeti zájem ten přednáškami vědeckými a
referáty na týdenních svých schrězích a pořádáním
vycházek vědeckých. Vycházky konány do strojovny
Národního dívadla, do závodu Vilímova, na hvězdárnu
gymnasia vinohradského, do Radlické parní mlékárny.
na Smíchově a do Holoubkovy první české továrny
na umělé máslo, mýdlo a svíčky v Nusiích: Mimo
to konány budou jestě vycházky do třestnice pan-
krácké, ústředních jatak v Holešovicích a sladkovodní
stanice v Běchovicích. Na schůzích s ochotou před-
nášeli pp.: prof. dr. Schrutz, docenti dr. Haškovec,
Heveroch, Scherer, ass, dr. Růžička a kollegové:
ass. dr. Babák, Frus a Černický. Z nejdůležitějších
usnesení valné hromady vyjímáme: Bude pořádán
výlet na Kladno ve dnech 23. a 24. června, spojený
s prohlídkou radnice, nemocnice, hutí a dolů a s při-
telským večírkem se sl. městskou radou. Dále roz-
hodnuto pořádati ples v příštím roce; přijat návrh
výboru na změnu stanov a usneseno pořádati přá-
telský večírek dne 13. června v malém sále vu
Stajgrů«. Výbor chystá pro nejbližší dobu reorgani-
saci a dávno kýžený seznam knihovny spolkové.
Vilímův
Holoubkův
profesor
doktor
Schrutz
Haškovec
Heveroch
Scherer
Růžička
Babák
Frus
Černický
Smíchov
Holešovice
Běchovice
Kladno
39
article
Spolek očekává přesídlením z nepohodlného a na-
prosto nevyhovujícího bytu do nových prostorných
místností v Sokolské třídě, číslo 35, novou lepší bu-
doucnost.
Severočeskému fondu Karoliny
Světlé dále věnovali: Sbor dobrovolných hasičů
v Rozstání pod Ještědem 5 K, slečna Hedv. Auerha-
nova na Smíchově 2 K, pan baron Salomon Fried-
berg Mirohorský 20 K, prostřednictvím redakce »Ná-
rodních Listů« Čtenářská beseda ve Světlé pod Ještě-
dem 10 K, damský spolek »Vlasta« v Hlinsku 30 K.,
prostřednictvím redakce »Nár. Politiky« damský od-
hor Národní jednoty severočeské v Jilemnici 10 K.
Úhrnem 77 K. K tomu obnos předešlého výkazu (po
odečtení 178 K, které jakož výtěžek slavnostního ve-
čera v Písku byly omylem zaslány Severoč. fondua
jež bylo nutno vrátiti k jinému účelu) v správné výši
3359 K 60 h, činí úhrn 3436 K 60 h.
Hasičský věstník.
Župní hasičská jednota podžbán-
ská v Rakovnicku pořádá sjezd s valnou hro-
madou v neděli dne 17. června v Rousinově. —
Sbor dobrovolných hasičů ve Velkém
Pálčí pořádá dne 17. června slavnost na oslavu
desítiletého trvání. O 2. hod. odp. seřadění spolkůa
výlet na »Hrádek«, kde »O desítileté činnosti sboru«
promluví p. Hlaváč a »O významu hasičství« p. Zá-
zvorka. Koncert. O 8. hod. večer návrat a věneček
v bostincí br. Václava Stanislava. — Sbor do-
brovolných hasičů v Čachrově pořáda
na památku svého 10letého trvání dne 17. června
slavnost jubilejní a veřejné hasičské cvičení. — Ha-
sičská župní jednota východních Čech
Karolina Světlá
Hedv
Salomon Fried
Vlasta
Hlaváč
Václav Stanislav
Rozstání pod Ještěd
Auerh
Smíchov
Ná
Hlinsko
Jilemnice
Písek
Rakovnicko
Čachrov
východní Čechy