ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 3a0aaf10-75a3-11dc-ab35-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 125, work 5, place 62, org 15
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
16. května 1208.
4 masthead
Císlo 135
5 article
jednání nadporučik Opitz mi šel na pobřeb. Nevím, co jsem tomu člověku udělal, že tak na mne za- nevřel. Poněvadž na jeho nařčení ze všech byl jsem první u raportu, měl jsem pak smůlu u všech. Kaprál Richter jest mi dlužen 1.50 zl. S pohřhem nedělejte si zbytečné útraty. Nevíte, drahý tatínku, maminko a Emilko, jak těžko od Vás odcházím. V nejkrás- nějším věku musím zemříti. Poslední s bohem zasílá Váš nešťastný syn. Z dopisu toho jest zjevno, že příčinou sebe- vražuy bylo neustálé jeho pronásledování se strany nadporučíka Opitze, ze kterého nezbytně musila ná- sledovati předpojatost i ostatních důstojníků vůči němu, až konečně ubožák, nechtěje způsobiti bol svým rodičům a vydírati jejich mozoly, když mu bylo stále vyhrožováno dvouletou službou, neviděl jiného východiska z nesmírných útrap duševních než v sebe- vraždě. Také jiný, mnohem trapnější moment vychází z dopisu na jevo: jest to neblabý zvyk vyssávání nejen nováčků, ale i jednoročních dobrovolníků se strany poddůstojníků. Kdo nešťastným rodičům na- hradí nyní velikou ztrálu, již utrpěli úmrtím syna, který měl jim býti ve stáří radostí a podporou ? Kdo nahradí jim náklad, jejž na svého syna po dobu studií byli učinili? — Vše to zmařeno nezřízenou zůmyslností jeho předslaveného a proto táží se inter- pelanti ministra, je-li mu tato událost známa a není-li. hodlá-li zakročiti, aby co nejrýchleji a nejpřísněji celá tato smutná událost byla vyšetřena? Co hodlá učiniti, aby rodičům, nehledě ani k jejich bolu, sne- sitelnou učiněna ztráta hrozná, kterou byli postiženi úmrtím svého syna? Co hodlá ministr učiniti, aby příště tyto zůmyslnosti důstojníků vůči jednoročním dobrovolníkům a mužstvu, řádné správy vojenské nedůstojné, se neopakovaly
Opitz Kaprál Richter Emilka zl
6 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 15. května. (Němci jaka strana udržující stát.) V úvaze o stře- dečním hlasování poslanecké sněmovny o pil- nosti návrhu Kolowratova „Nov. Ref.“ opětně oceňuje, jak oprávněn jest nárok rakouských Němců, tvrdících o sobě, že oni jsou strana. udržující stát. „Při hlasování — píše „N. R. — překvapilo všeobecně stanovisko Němcůa křesťanských sociálů, z nichž velmi mnozí se zdrželi hlasování. Němei, zvláště z Čech, uká zali se znova živlem velice pro vládu nejistým ano nebezpečným. Ač stále činí na vládu nej- vyšší požadavky, v kritickém okamžiku nemají pro ni ceny. Není to případ nový, ale měl by býti vodítkem pro budouenost. Strana, která se ne- ustále vydává za udržovatele státu a z tohoto titulu činí si nároky na práva a výsady, zavdáva- jící stále podnět ke krisím a konfliktům s jinými národy, hlasovala proti vládě v okamžiku pro ni nejkritičtějším a zamítla návrh, klerý je stát- ní nezbytnastí prvého řádu.“ Ale přes to, že v názorech na spolehlivost německých hlasů se shodují všechny neněmecké strany v parlamentě, i vlád sama, bude každé německé přání i nadále pro vládu rozkazem a baron Beck zůstane stejně v zajetí Němců, jako byl dr. Körber. V Praze, 15. května. (Solidárnos polsko-čeká.) Krakovská „Nová Ref.“, ač uznává, že jak historické tradice, tak i současný politický zájem Poláky ze všech národů rakou- ských sbližují nejvíce s Čechy, vypočítává ně- které sporné otázky, které se v poslední dobé vyskytly mezi námi a Poláky. Jmenuje zejména čtyři: stanovisko, které český tisk zaujal ke spo- ru haličských Rusů s Poláky po zavraždění br.
Němec Kolovratův Beck Körber Polák Rus Praha Čechy Nová Ref poslanecký sněmovna Němců křesťanský sociál
7 article
Potockého; sympatie českého veřejného mínění s ruskou vládou; utlačování polského lidu na Těšínsku a český požadávek, aby se Poláci neúčustnili jubilejního průvodu ve Vídni. Nejsme oprávněni mluviti jménem českého veřejného miněni, ani jménem českého tiskua proto jen sami za sebe odpovídáme na výtky krakovského demokratického listu. Neprojevili jsme po zavraždění hr. Potockého sympatií stu- dentu Sěčinskému, ani straně ukrajinské, jejíž odper proti vzájemnosti slovanské a touha po sblížení s Němei jsou nám dobře známy. Upo- zornili jsme však, že haličský spor rusko-polský jest utno vyříditi po dobrém, v čemž s námi souhlasí i „Nov. Rel.“, která nejednou proje- vila týž názor. Ve sporu rusko-polském v říšt ruské nestojime důsledně na straně vlády ru- ské, nýbrž na straně ruského národa, represen- tovaného nyní dumou, v niž věříme, že najde konečně vbodnou cestu ke smíru s polským na- rodem, poněvadž smír ten jest stejně nezbytný
Potocki Polák Těšínsko Vídeň
8 article
Rusku, jako všemu Slovanstvu. V drobném če- sko-polském sporu na Těšínsku máme my nn Poláky asi tolikéž stížností, kolik oni na nás a my jsme už dávno navrhli, aby se tento spor uklidil rozumným zakročením tamějších po- slanců. Zúčastní-li se Poláci při slavnostním prů- vodu ve Vídni, při němž křesťanští sociálové po- třebují stafáž z korunních zemí, o kterých Vídeň ví jen tehdy, když potřebuje jejich peníze, ne- učiníme z toho casus belli. Jest to věc chuti Bylo by však smutno, kdyby se loyálnost rakou- ských národů měla měřiti dle počtu hlav, jež ten který neněmecký národ vyšle do Vídně na slavnost. O loyálnosti rakouských Poláků nepo- chyboval by dojista nikde, i kdyby z nich na vídeňský průvod nepřišla ani živá duše. V Praze, 15. května. (Rozklad v ukra- jinském klubě.) V ukrajinském klubě za- vladl dle vídeňské zprávy „Kur. Lwow.“ úplný rozklad. Ryt. Vasilko chce s bukovinskými po- slanci vystoupiti z klubu a založiti zvláštní rusko-bukovinský klub. Kolem posl. Romančuka a Okuněvského kupí se všichni haličtí poslanei umírnění, kdežto posl. Budzynovský, Bačinsky r Trylovský s několika nejbližšími přáteli tvoř další skupinu radikálnou. Tito radikálové ne- mohou prý odpustiti dru. Okuněvskému, že se v Praze po pohřbu Heroldově obrátil k Polákům se smířlivým návrhem. Ze Záhřeba, 13. května. (Finančn ústavy pro oběti bánovy msty.) „Ob zor“ sděluje, že První chorvatská spořitelna jejíž předsedou je hr. Kulmer, věnovala stu- dentům, kteři byli nuceni opustiti záhřebskou universitu, 2000 K a že zřizuje zvláštní úřad. nické místo pro prof. Šurm ina, jenž byl bar Reuchem bezdůvodně dán do výslužby. Podobní úmysl má prý Srbská banka záhřebská pro při pad, bude-li prof. Manojhovič zbaven profe sorského místa na universitě.
Polák Ryt Vasilko Romančuk Okuněvský Heroldův profesor Šurm ina Reuch Manojhovič Rusko Těšínsko Vídeň Praha Záhřeb bukovinský klub
9 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 15. května. Němec o budoucnosti Ruska a Slovanstva. V dvou letech ruských porážek v Mandžuri Němci ve svém tisku Rusko mnohokrát pocho- vali. Zůčastnili se toho nejen publicisté němečti nýbrž i učenci, zvláště národní hospodáři. Vše cka německá zlomyslnost a zášť a nenávistná hrabivost naproti Rusku vyšla tu na jevo. Ne bylo zapomenuto ani Slovanů, zvláště nás Če chů. Zatím co mnozi Slované ve své krátkozra- kosti uvěřili nihilistům, že od ruských porážek v Mandžurii bude se datovati nová, šťastná epo- cha v dějinách Slovanstva a proto se z ruského neštěstí radovali, Němci jim bez obalu pravili, že ruské porážky jsou oslabením Ruska a po- zdržením jeho ve vývoji, ale pro malé slovanské národy že mají význam neskonale osudnější: bez ochrany Ruska prý se musejí vzdáti na mi- losť a nemilosť silnějším sousedům, my Čechové Němcům. Ale dravčí jejich fanlasii brzy jsme s my i jiní menší Slované zdáli příliš hubeným scustem a Němei začali si brousiti zuby na samo Rusko.
Němec Slovan Čecho Praha Rusko Němei
10 article
Následující dvě léta ukázala Němcům, ž apetitem ani oni se nenasytí, že apetit není ješt. pečínkou na talíří. Aby mohli vniknouti do slo- vanského světa, musejí jej zpředu znáti, aby je. poznali, musejí jej studovati. Studium toto ne znamoná u Němců přízeň a nikdo ze Slovano si pojmy nematiž, nemysliž, že Němec, umějíe tvůj jazyk, jest už tvým přítelem. K učencům, kteříž Němce nabádají k studiu Ruska a Slovanstva, patří mnichovský profesor K. Krumbacher, jenž své názory vyslovil v ber- línském „Internationale Wochensehrift““ stat „Kulturná hodnota Slovanstva!. S názory jeh třeba se obeznámiti, abychom mohli podle nich vlastní stanovisko zkontrolovati. Píše v ten smysl: V přítomnosti náčelníkem člověčenstva jes národ germanský, k němuž počitá všechny An- glosasy, čímž dostává počet 220 milionů hlav (Velmi poučné pro Slovany. Analogicky mohou mluviti o jednotném národě slovanském bez
Němec K Krumbacher Rusko internationale Wochensehrift
11 article
obledu na jeho politickou nesjednocenost.) Za Germany následují Románi se 160 mil., za Ro- mány Slované se 150 mil. (I prof. Krumbachen Němcům připisuje a Slovanům umazává. Úhrnný počet Slovanů spolu s jinorodci, od nich ovláda- nými, činí 200 mil., t. j. 150 mil. Rusů a 50 mil. ostatních Slovanů.) Vzpomeneme-li si, že v starém věku byli vůdci člověčenstva Románi, v středním a novém věku Germáni, není ne- možno, že v budoucnosti vůdčí úloha přejde na Slevany. Ale jisto to není, neboť linie slovan- ského rozvoje není přímkou, stále týmž směrem pokračující, nýbrž nepravidelná, klíkatá křivka. Avšak o tom nelze pochybovati, že Slovanstvo a zvláště Rusko, držíc střední ii východní Evropu a Sibiř, je povoláno, aby v příštím tisíciletí se hrálo velkou úlohu, na niž ukazuje připravujíeí se boj žlutého a bílého plemene. Jak ji sehraje, jest ovšem otázka. Proto, kdo nyní je znalý pouze german ských a romanských jazyků a kultur a o slovan- ském světě ničeho neví, strádá ohromnou meze- rou ve svých vědomostech a neni s to nejen oceniti, nýbrž ani porozuměti dějinné spojitosti událostí, politických, náboženských a sociálnýeh snah, literárných a uměleckých směrů našt deby.
German Román Slovan profesor Krumbachen Rus Rusko Evropa Sibiř Slovan
12 article
Hlavou Slovanstva jest Rusko, ono přede- všín. musí býti studováno. Ruský jazyk bude Němcům, Románům, Anglii i Americe tím eli- xirem, který jim dopomůže k rychlému studiu ostatního Slovanstva. Ruský jazyk je světovým jazykem slovanským, tak na něj dlužno pohlížet ostatním národům. Svělový význam ruského ja- zyka bude stále stoupati. Kdo nezná Ruska, ne- zná neubyčejně důležité oblasti slovanské kul- tury, nezná zajímavých problémů, které řeší ru- ský národ se svou hlubokou, mystickou, polo- východní psychikou, náchylností k nábožensko- filosofskému vzletu myšlenek a se slabě vyvinu- tým smyslem pro skutečnost, s nemilosrdrou krutostí i poddajnou měkkostí, odbojnou svéhla- vostí i s fatalistickým zoufalstvím. Slovanská věda již nyní stojí tak vysoko že žádný učenec nemůže se obejíti bez její zna losti. Ruský jazyk a slavistika musejí se stát předmětem, kterému se bude vyučovati ve všec německých školách. Slovanské literatury, s ru skou v čele, slovanské umění, zvláště hudba technika, průmysl otvirají Němcům nové obzory Slovansko-německé konflikty v Rakousko-Uher- sku, na Balkáně i v Turecku, vojensko-strategi cké možnosti v nedalekém příštím musejí při měti ministra osvěty v Německu, aby vykázal studiu ruského jazyka a slavistiky příslašné r sto na německých středních školách. Tak uvažuje německý učenec, uznávajíeí dvě leta po rusko-japonské válee, že Rusko n Slovanstvo Německu nemožne prostě pohltit, nýbrž že se musí připraviti na dlouhé styky s ním, byť nepřátelské. Stať Krumbacherova budiž podnětem slovan- ským poslancům na říšské radě, aby se postaral o provedení návrhu jeho v Rakousku dříve, než bude uskutečněn v Německu.
Němec Román Rusko Anglie Amerika Rakousko Uhry Balkán Turecko Německo
13 article
Útěk politických trestanců z Alexandrovsk v Sibiři. Političtí trestanci, chovaní v žaláři alexan drovském v tomské gubernii, učiníli pokus o ná ilný útěk. Podle úmluvy sešli se v žalářním krá mě, kde se trestancům prodávají rozličné dovolené předměty. Krám je umístěn pobliž hlavní brány ža- láře. Dvacet politických trestanců vrhlo se n kramáře, zavraždili ho, vzali mu revolver, kte- rým byl ozbrojen, a vrazili do bytu dozorcova Zde byla prvá srážka s dozorci, kteří byli n hlídce. Trestanci dozorce přemohli, odňali jim pušky a jiné zbraně a chvátali ke hlavní bráná. V ní stál na stráži voják. Jej omráčili úderem rukojetí revolverem, odzbrojili ho a — již byli v ně žaláře! Avšak vyvázlo jich pouze třináct. sedm jich bylo v boji s dozorcí ubito. Z dozorců ubiti tři a raněno pět. I mezi vyváznuvšími byli ranění. Jeden, raněný v nohu, byl chycen ještě týž den na boře u Alexandrovského. Pět dní potem ve vsi Chalutové byli chyceni zase fři,
Krám Sibiř
14 article
mezi nimi vrah hraběte Ignatěva. Ještě dva dni, a v Irkutsku a okolí byle lapeno pět uprchlých a odvedeni do irkutského žaláře. D - sud je na svobodě pouze jeden. Srážka francouzsko-španělských vojáků v Casablance. Zdá se, že srážka španělských střelců francouzských znavů byla vlastně jen krvavou rvačkou, jež se strhla z malicherných příčin. Aspoň se oznamuje z Paříže oficiosní osobě, že událost ta ani v nejmenším nezměn dosavadní poměr mezi francouzským španělským vojskem v Marokku. »Agence Havas« pak oznamuje z Madridu, že v oficiálních kruzích nepřikládá se nijaký vý znam srážce španělských střele a francouzských zuavů v Casa- blance. Jde tu o spor mezi řevnivými Afri čany, kleří nežijí spolu v dobrém poměru. Jisto je dle nejnovějších zpráv, že byla docí- lena shoda mezi veliteli francouzského a špa- nělského vojska a že událost byla urovnána smírným způsobem. Mezi důstojníky obou armád vládne tak srdečný poměr, že se nedalo po chybovat o jiném vyřízení události. Je pravdě podobné, že řadový španělský desálník, který byl zabit při srážce, dostal se do této jen proto že chtěl mezi oběma stranami zjednali klid. Odškodnění za bombardování Casablanky. Z Tangeru se oznamuje, že maghzen zaslal zástupcům států notu, v níž žádá za obsslání komise, v níž by se stanovily ztráty, vzniklé za bombardování a drancování Casablanky. Ko- mise ta sejíti se má 31. května a má se sklá- dati ze tří Maročanů, z nichž jeden by byl předsedou, a ze zástupeů nejvíce poškozených národů, fotiž Německa, Anglle, Francie, Špa- nělska, Italie a Portugalska.
Ignatěv Havas Maročan Italia Irkutsk Casablanca Paříž Maroko Madrid Casa Tanger Německo Anglle Francie Špa Portugalsko
15 article Sir Eduard Grey o zbrojení.
Sir Eduard Grey o zbrojení. Na železářském a ocelářském svazu pronesl sir Eduard Grey řeč, v níž mluvil o zvýšeném zbrojení evropských národů. Uznává, že by bylo žádoueí, aby Anglie omezila vzrůstající náklady na zbrojení. Ale jediný národ nemůže sám roz- hodovat v této otázce. Anglická vláda uznává, že je nutno zachovati zbrojení vzhledem ku po- měru ostatních států. Zejména výdaje na loďstvo musí býti vždy v náležitém poměru k výdajům na loďstva jiných států. Poslové Muleje Hafida nepochodí patrně u evropských vlád. Přinesl jsme hlasy nejvážnějších listů francouzských »Tempsu« a »Journal des Débats«, které vyslo- vují uspokojení nad tím, že poslové Muleje Ha- fida byli v Berlíně odměřeně a korektně přijati. Nepochodili tudíž v Německu. Dnes docházt z Paříže telegrafická zpráva, že vůbec ne- byli přijati v ministerstvu zahra- ničnich věcí. Byly jim ukázány prostě dvéře. Ministr Pichon odmíti jich návštěvu nedovolil, aby je přijal kdokoliv jiný. Delegáti opustili pak ministerstvo, nezanechavše nic pl- semného. O přijeti poslů vzdorosultánových v Ber lině oznamují se další zajímavé podrobnosti. Poslové prosili, aby Némecko přispělo k tomu, aby Francouzi a Španělové opustili Marokko. Mulej Hafid chce se zavázati, že splat francouzskou 60mil, půjčku, aby byly opěti volny celní úřady, z nichž vybírají Francouzi 60 proe. důchodů na úroky půjčky. Dále chce. Mulej Hafid rychle dostáti smlouvě, kterou o. télo půjče uzavřel sultán Abdul-Aziz s Francií. Po- slové tvrdli dále, že Muleje Hafida, jak on sám oznámil generálu Drudovi, uznaly za sultána všecky kmeny až na přístavní město. Poslové maročtí prohlásili, že prý se chtějí k Allahon modliti, aby Německo a jiné evropské státy sta- věly v Marokku železnice a průmyslové podniky. ale aby sečkaly s tím, až bude obnoven pokoh
Posl Mulej Pichon Posl Némecko Francouz Španěl Aziz Mulej Hafid Drud Anglie Berlín Německo Paříž Maroko Francie Eduard Grey evropský národ
16 article
a pořádek. Poslové mají dopisy Mulejovy na cara ruského, královnu holandskou a presidenta republiky brasilské, jež odevzdali na vyslane- ctvích dotyčných stálů v Berlině. Veliké nepokoje v Číně V čínském městě Hankau vypukly nepo- koje následkem jistých policejních nařízení. Asi 5000 kuliů vyplenilo obchody. mezi jiným také obchody ja pon- ské. Přibyl tam prapor vojska z Vuchangu. Také čínský dělový člun tam příplul. Přes to se nepodařilo zjednati klid. Cizincům nehrozí žádně nebezpečí. Pro případ potřeby jsou připraveny válečné lodi. dolnho Slatin paša nezajat. Dle autentických zpráv jest naprosto bez- podstatnou pověst o zajetí generálního inspek- tora v Sudanu Slatina paše. Alfons XIII. a král Manuel. Král Alfons jmenoval portugalského krále Manuela rytířem řádu zlatého rouna. Opět řeč Viléma II. Ve Visbadenu byla dnes dopoledn odhalena socha Viléma I. Oranžského. Cisar Vilém II. pronesl při tom řeč, v níž poukázal na ryzí charakter a chrabrý smysl tohoto předka. Starosta odpověděl děkovnou řečí na císařův proslov.
Posl Přibyl Alfons Manuel Vilém II Vilém Oranžský Berlín Čína Hankau Súdán král Manuel
17 article
Finis Corene.
18 article
Berlinské listy přinesly zprávu z Tokia, že japonská vláda za nedlouhro zadá rozhodnou ránu korejské samostatnosti. Císař korejský sice bude ponechán na trůně, ale z jeho ministerstva budou vybozeni všichni Korejci a nahrazeni Ja- ponci. I poslední zbytky korejské armády budou zrušeny. Přodešlý císař korejský, nyní sesazený. bude převezen ze Seulu do Japonska, kde bude žiti na výměnku. Tím způsobem nynější cisat bude pouze podle jména vladařem Korey, již ve skutečností spravovati bude kníže Ito, japon- ský resident. Z Korey bude pouhá provincie Ja- ponska. Národ korejský, jehož všecky řády založeny byly na mírumilovnosti a jenž předpokládal, když nebude ubližovati sousedům a sporů s nimi vyhledávati, že bude mit od nich pokoj, bolestně zklamán ve svých snech promění se v otroky bezohlec ných Japonců, kteří z jeho vlasti utvoti si basí k dalšímu nástupu proti asijské pevnině.
Ito Japonec Tokio Seul Japonsko Korea
19 article Úsudek berlinského nepřítele.
Úsudek berlinského nepřítele. V Berlíně vyšla nedávno kniha s hrdýmí ná- zvem: „Německo a velk politika anno 1907.“ Auto- rem jejím je dr. Th. Schiemann, profesor ne berlín- ské universitě. Obdobný časopis vydává ročně již o r. 1900, letos tedy vyšel její sedmý svazek. Řečená kniha je vlastně sbírkou rovuálnícb statí periodi- ckých, původně uveřejňevaných v konservativním li- stě berlínském. Není tudíž psána, dle určitého, pře- dem slanoveného soustavného programu věceckého, nýbrž kronikářsky: týden po týdnu vybíra význačné události, jež zaznamenává a doprovází úvahami, kombinacemi a kritikou, pro kterou východiskem jscu německé zájmy v oboru politiky zahraničnía zájmy německého státního nacionalismu vůbec. Ač tedy dílo Schiemannovo je vlastně pouze pře- hledem polítických zpráv zahraničních o událostech, jež se loni ve světě sběhly, je to přece práce opravdu zajímavá a poučná také pro českého čtenáře, který se z ní ovšem přesvědč., že spisovatel knihy je úpor- ným nepřítelem všeho českého a že také na říši, k níž národ český náleží, má zájem jen potud, poku Rakousko-Uhersko je přívěškem zahraniční politiky německé. Jak prof. Schiemann pracuje svoje novinářské stati, jež pak ve knihu skládá, vidno je velmí patrně na str. 82. jeho letošního spisku. Píše tam: „B l
Th Schiemannův profesor Schiemann Berlín Německo RakouskoUhersko
20 article
dívky horské samy zvednou a po schodech na půdu vynesou. s, Loni dostala se jedna taková Atalanta do filipiky s kovářem. Co do síly platí i v Krko- noších: »Není muže nad kováře!« A ten, o němž hovořím, jest v plné síle. Ale měl ten nešťastný nápad, že ve sporu tom vzal útočiště ki sofistice Přímé děvče krkonošské snese vše, jen ne rabuli- stické kličky. »Co se budeme zbylečně rozčilo- vat!« rozhodla se, vstala, vzala milého kováře kol pasu a nyní jakoby šlo o slávu celého cechu kovářského. Napjetí sil s obou stran. Pak se ob- jevila u stropu hlava kovářova a v okamžiku se octl před okny. Netřeba dodávati, že sila děvčete nevznikl prostředkem chemickým. Ani toho, ani alkoholu, ani masa není v oblačných chatách Krkonoš viděti. Slabé »kafe« a kus chleba — toť vše. Pobyt v Krkonoších doporučují lékaři ner vosním, upracovaným, s vadami orgánů dýchacích i srdečních (pokud nejsou ve stadiu pokročilém) a všude tam, kde jde o sesílení celého organi- smu. Od moře obrací se proud pacientů do hor- Hlavním léčivým faktorem jest tu ovšem čistý zdravý, kyslíkem a radioaktivitou bohatý, lesní
Krka Krkonoše
21 article
Na cestu do Krkonoš není třeba zvláštníc příprav. Dobrý svrchník anebo plaid je nutnostl. Někdy má Krakonoš takové vrtochy, že i v čer- venci i v srpnu obili svou říší. Tak na př. padal r. 1907 snih 13. července — na vreholu letní saisony — v 8 hodin 30 min. ráno, při večerní teplotě dne předcházejícího — 0.3° C. Dne 1. srpna téhož roku padal snih v 10 hodin 40 min. dopoledne při ranní teplotě O.4° C. a dne 22. srpna při teplotě — 0 8° C. tolik napadlo sněhu, že vrcholy vyhlížely, jako by byly v zimní sobolině. Nicméně minou tyto rozmary zimní záhy a zlatý Helios usmivá se tím líbezněji; omladlý kraj dodá nervům nové svěžesti a duchu nových vznětů, výborný vzduch horský otuží organismus proti útokům zimy i tepla, mírný training horský svalstvo zocelí a omladlý turista vesele zvolá s drem. Horerem: »Nic není skvostnějšího, nežli tráviti dni v Krkonoších. Dni, které jsem na je- jich majestátních výšinách a půvabných dolech prožil, čitati budu vždy k nejklidnějším, nej- krásnéjším a nejšťastnějším svého života !« František Jezdinský.
Jezdinský Krkonoše
23 article Útoky proti Tolstému.
Útoky proti Tolstému. Známý ruský náboženský historik a zname- nitý znalec ruského sektářství A. S. Pruga- vin vydal právě zajímavou brožuru s názvem »Zamýšlené zavření hraběte L v Nikolajeviče Tolstého v Suzdal- ském monastýru«. Pověsti o tom, jak slavnému spisovateli již v 80tých letech hrozilo internování v klášteře, se již před lety šířily na Rusi i za hranicemi. Nie bližšího však o věci nebylo známo. Teprve nyní Prugavin měl mož- nost nahlédnouti do všech dokumentů tehdejší historie, z nichž nejvíc mu posloužily zápisky bývalé dvorní dámy hraběnky Aleksandry Andre- jevny Tolsté, zesnulé rodné tety spisovatelovy.
Tolstý A S Prug Prugavin Andr Tolstá Suzdal Nikolajevič Tolstý
24 article
Hraběnka Aleksandra Andrejevna byla vy chovatelkou a společnící sestry cara Aleksandra III.. velkokněžny Marie Aleksandrovny. Její zápisky. jež sahají až do doby dětství cara Aleksandra III., uschovány jsou nyní v petrohradské Aka- demii nauk, avšak veřejně nejsou dosud pří stupny, neboť podle závěti hraběnčiny mají být vydány teprve po smrti Lva, Tolstého, k jaké- musi dobročinnému účelu.A. S. Prugovin ziskal si přístup k témto i k jiným kompetentním pramenům rodinným a zjistil podrobně, kterak velikému spisovateli již dvakrát hrozilo nebez- pečí, že bude internován v klášteře. Poprvéto bylo v r. 1886 — na naléhání tehdejšího mi- nistra vnitra hraběte D. A. Tolstého, jeho příbuzného, podruhé v r. 1892 z podnětu po- věstného K. P. Pobědonosceva. Tento- krát příčinou rozezlení předsedy sv. synody byl známý dopis Tolstého o hladu, který poslal anglickému žurnálu »Daily Telegraphe) Brožura Prugavinova vykládá zvlášť po drobně historii let osmdesátých, dnes málo známou, o tom, jak první nábožensko-filosofické traktáty Tolstého staly se příčinou silných neomalených útoků na něho se strany vládního a vůbec reskcionářského tisku moskevského. Když útoky nepřestávaly, neviděl tehdejší ministn vnitra Dmitrij Tolstoj jiného zbytí, než refero- vati o nových publikacích a hlásaných tam ná- zorech Lva Tolstého carovi a aby předešel po případě krutším opstřením, navrhnouti mu sám internování velikého spisovatele v Suzdalském klášteře. Hraběnka Tolstá, když zvěděla, jaké nebezpečí hrozí jejímu slavnému synovci, vy- žádala si audienci u Aleksandra III., oznámivá
Aleksandra Andrejevna Marie Aleksandrovna Aleksandra III Lev Tolstý A S Prugovin Pobědonoscev Tolstoj Tolstá Daily Telegraphe Prugavinov Aleksandra III zor Lev Tolstý car
25 article
mu, že má k němu velkou prosbu. Car ji sám navštívil ještě téhož dne a srdnatá dvorní dám mu řekla přímo: »V těchto dnech vám bude podán návrh na zavření nejgeniálnějšího člověk na Rusi do kláštera.« Tvář carova se zachmuřila a zeptalse krátce: — »Tolstého ?« »Uhodl jste, gosudare.« — »To znamená, že se pokoušel o moj život ?« Hraběnka vyložila mu podrobně celou historii, nic nezatajujíc z názorů Tolstého, z uklidněného výrazu tváře panovníkovy poznala, že je vyhráno. Skutečně také za několik dnl. když ministr vnitra předložil svůj doklad, odmit jej car se slovy: — »Prosím, abyste se mi Tolstého nedo týkal. Nemám pražádné chuti udělat z něho mučedníka a obrátit na sebe všeobecnou ne libost. Je-li něčím vinen, tím hůř pro něho.« V brožuře Prugavinově ličeny podrobně zajímavě poměry i názory, panující v letech osmdesátých při ruském dvoře a v rozhodujícíeh kruzích společenských, kde Lev Tolstoj mě svoje nadšené stoupence, ale také zapřisáhlé protivníky.
Rus Tolstý Prugavinův Tolstoj
26 title
Hudba
27 article + Jubileum Smetanova »Dalibora«. N
+ Jubileum Smetanova »Dalibora«. N dnešek připadá významná pro české umění památka. Je tomu plných čtyřicet let co 16. května r. 1868 položen základní kámen Národního divadla, k jehož vidině připínalo se tehdy tolik nadějí českého národa, že věru dosti jest, splnilo-li aspoň ty nejhlavnější, večer téhož dne o slavnostním představení v Novoměstském divadle poprvé proveden Smetanův »Dalibor«. Jest tedy den ten spojen hned se dvěma událostmi, z nichž jedna druhé pamětihodnější. Učiněn rozhodný krok k uskutečnění nejideálnějších snah národa, k intensivnějšímu životu se hlásícího, a učiněn hned dvojím směrem. Národ přistupuje ke stavbě chrámu Uměn — ano, divadlo bylo nám v našem rozvoji skutečným chrámem a dlouho ještě, skoro do dob nedávných zachovalosi svou posvátnost, nežli začli jsme se přizpůsobo- vati blaseovanosti ciziny — a jeden z největšíeh jeho synů, tehdy ješté nepoznán v celém svém dosahu, buší jménem českého hudebnictva n základní kámen té budoucí budovy, jež by bez něho dnes neměla polovinu svého uměleckého významu. S jeho rtů splynulo tehdy heslo »V hudbě život Čechů«. A večer hraje se jeho dílo, které nejen v jeho tvorbě znači nejdrama- tičtější čin, ale dosud mezi tragickými operami českými zvedá se geniálnosti uměleckého pro jevu nejvýše.
Smetanův Dalibor Čecho národní divadlo novoměstský divadlo poprvé
28 article
Není nemístno, připamatovati si dnes aspoi nejdůležitějších údajů o díle a jeho památne premieře. Skicář Smetanův dosvědčuje, že mist již mezi prací na „Prodané nevěstě“ zabýval se ideou budoucího svého výtvoru tragického. De před vznikem motivu „Naše věrné milování“ za- pisuje si Smetana motiv, který stane se základ- ním kamenem „Dalibora“. Bylo to 13. května 1863 ještě před započetím vlastní komposice „Prodané nevěsty“, jak konstatuje Zdeněk Ne jedlý ve svém přednáškovém kursu o zpěvo hrách Smetanových. Je to neobyčejně důležitý moment, na který tu upozornil: Smetana konci- poval plán obou děl současně, arcidílo veselosti se svým chef-d'oeuvrem vážným, obě tak ryze životná, realistická, každé ve svém oboru a tak národní. Wenzig měl své libretto dohotoveno již r. 1859, ovšem německy, poněvadž nebyl s to, psáti české verše. Do těch převedl je Ervin Špindler, a Smetana skládal již jenom na verše české. Prvé jednání, jak zaznamenává Kare!
Smetanův Smetan Dalibor Zdeněk Wenzig Špindler Kare
29 article
Teige, dokončeno 15. září 1866, druhé 24. října 1867, třetí 29. prosince 1867. Vesměs v Praze, v Lažanského paláci, kde tehdy Smetana ve třetím poschodí bydlil. Vliv Smetanův na Wen- ziga není ještě podrobně vyšetřen, a bylo by zvláště cenné, podařilo-li by se vyzkoumati, jak dalece závisela spřízněnost Wenzigova textu s Beethovenovým „Fideliem“ od tohoto vliva. Zjištěno, že konec opery opravil si Smetana dle svého přání, totiž konče smrtí Daliborovou, kdežto Wenzig původně končil své librette smrti Miladinou. Scénická hospodárnost a spád vyžádaly si časem návrat k původnímu tvaru, a výjev, ač pro Smetanu, který tu vytvořil apo- theosu Dalibora slavnostně vzrušeným, jako věštecky vzrušeným závěrem, velmi přiznačný se na jevišti obyčejně vynechává. Divadeln úprava dnes běžná pořízena zkušenou rukou V. J. Novotného, který také již k vydání klavír ního výtahu r. 1884 obrousil formu veršů. Prvé obsazení „Dalibora“ bylo skvělé. Ti tulní úlohu zpíval Lukes, krále Vladislava Lev Beneše Paleček, Jitku Eleonora z Eh. enbergu
Teige Smetanův Wenzigův Beethovenův Fidelius Smetan Daliborová Wenzig Miladin Dalibor V J Novotný Lukes Beneš Paleček Jitka Eleonora Praha Wen král Vladislav Lev
30 article
Budivoje Šebesta — samá slavná jména. Miladu interpretovala pí. Benevicová-Mikova, Vítka pan Barcal. Úspěch odpovídal při premiéře slavnost- ní náladě, později byl však zdusen, z části přece jen nedostatečným pochopením se strany obe- censtva, což lze omluviti u díla, které tak mocně šlo před svou dobou, z větší části však z ne- omluvitelného neporozumění, ne-li úmyslné zlo- by se strany kruhů, jež hrály úlohu vůdčí, ale neplnily ji ani správně, ani mravně. „Dalibo- rem“, výtvorem z oper nejčeštějších, rozpoutal se boj o „českost“ zpěvohry a vlastně boj prot Smetanovi. Odtud začinají smutné kapitoly Sme- tanova života, jeho utrpení. Dílo na konec zvítězilo. Prapor, jejž třímal ctitelé mistrovi a nejvěrněji i nejbojovněji jeho první nejvýznamnější hlasatel, Ot. Hostinský, zavládl radostně z dobytých posic, kdy v Národ- ním divadle 5. prosince 1886 dožil se „Dalibor skvělé rehabilitace. Podílu, jejž na tomto úspě- chu měla temperamentní Polka Tereza Arklová, bude vždy vděčně vzpomínáno. Dalibora zpíval tehdy Vžvra, Jitku Zitkova, Budivoje Stropnický, Beneše Karel Čech, Vítka Soukup, od premiéry zůstal jediný Lev jako Vladislav. Zdar na diva- delní výstavě ve Vídni 1892 a odtud počínající vítězná cesta cizinou zpečetily úspěch. Dnes není našemu obecenstvu zpěvohry dražší, bližší srdci.
Šebesta Milada Mikův Vítko Barcal Smetan Otakar Dalibor Arklová Vžvra Zitkův Stropnický Beneš Čo Vítko Soukup Vladislav Vídeň Sme
31 article
Máme vypočítávati teprve dnes všechny je i přednosti? Její charakteristiku, rytířskost a če- skost, její vzlet a dojímavost, dramatický ohen a sílu, původnost a úchvatnost melodického vy- nálezu, dokonalost uměleckého zpracování,tu ryzost a vznešenost celé koncepce? Krásy díla jsou veliké a nesčetné. Sami jsme se již kolikrále pokusili aspoň přibližně je vystihnouti v těchto slcupcích. Vždy však, co procifujeme a proží- váme při provedení díla, je úplnější, bchatší, skvělejší, než co slovy vyjádřiti možno. Zvláště při nynějším provádění díla, jež i scěnicky, i za- sluhou Kovařovicovou hudebně skýtá nejpravdi- vější obraz toho díla, na jehož pravdu právě Smetana kladl největší důraz. Dnešek je slavným jubileem české hudby. Oslavme jej důstojně! + Pronikavý úspěch Olakara Mařáka v Lon- dýně. (Pův. dopis »Nár. Listů«.) Vím, že českou ve- řejnost bude zajímati zpráva o pronikavém úspěchu páně Mařákově v Covent Garden. Přál bych si opravdu s našeho českého stanoviska, by mínění, které v poslední době snad neprávem pražské obe- censtvo vůči panu Mařákovi zaujalo, ale fakt byl
Krása Kovařovicův Olakar Mařák Mařákův Mařák Lon Covent Garden