ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 3a081700-75a3-11dc-b64f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 34 celkem · entity: place 64, person 67, org 6, work 5
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
obšten
3 masthead
lotdatdl
4 masthead
V Praze, v sobotu 16. května 1909.
Praha
5 masthead
stosn
6 masthead
dot
7 masthead
Číslo (35.
8 article
Na ranní a odpol. list, předplací se v Praze v sdminislran 2 K sa mlsle na čtvrt leta . . . . 6 K —h s droji čonáškos na měsíe na čřvit lata . . . . 7 K noo ve slialkách a F so na měsíe. Pažtou: na mesre rt ieis . . . 9 K oo . arejí zlsilko 1 ro dkei l a
Praha
9 article Dnešní číslo pra Prahu Je u 18 stranácb.
Dnešní číslo pra Prahu Je u 18 stranácb. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde zítra v neděli dne 17. května v obvyklou hodinu ranní.
Praha
10 article Vytrvejme!a
Vytrvejme!a Ani letošní jubilejní rok nepopřává ná- rodu našemu oddychu. Jest to důsledek našeho daleko v před posunutého postavení Jako každá přední stráž, jest i národ naš na rozhraní dvou velikých světů, slovanského a německého, od nepaměti odkázán na svou vlastní bdělost, horlivost a přičinlivost. Tokem věků se ovšem změnily prostředky národních zápasů, ale obranný náš úkol zůstává stále nezměněn, stále stějně nalehavým, stále ku bdělosti a práci vyzývajícím. A práce této od doby opětného znovu- zrození národního účastní se tu s větším tu s menším zdarem všecka uvědomělá spo- lečnost česká, všecky třídy a vrstvy našeho demokratického národa dle sil, schopností prostředků svých. Jsou již veliká, vzácná odvětví v oboru činnosti všenárodní velice vyvinutá a pokročilá, takže se tu směle můžeme měřiti výsledky své přičinlivosti úspěchy svého nadání s národy mnohem četnějšími, ač na mnoze pracují za podmínek mnohem příznivějších než my.
11 article
Právě zahájená výstava komorního ob vodu pražského jest též potěšitelným dů kazem, že nezakopali jsme hřivny své v oboru nejmodernějším, v oboru hospodář ském, výrobním. Sama pak matička zlatá Praha jest velkolepou výstavou českého úsil a rozvoje za dobu, kdy v ní opět vráceno bylo žezlo rukám českým. Stejně utěšeným a nadějným jest rozvo národa samého. Za minujého šedesátileti vyrostly nám celé nové pluky pracovníků ve všech odvětvích činnosti, společnost národní rozvrstvila a rozrostla se v košatý strom, jenž obepiná všecky bezmála obory duševní i hmotné práce. To vše opravňuje, nás k novým nadějím, k novým úspěchům, to vše jsou stupně a kroky, jimiž se neklamně blížíme konečným svým ideálům, třeba že vtělení jejich ještě se nepřiblížilo na dosah, třeba že formy nového českého ústrojí nejsou ještě všecele dány a vyhraněny. My jakožto současníci můžeme však konstatovati, že jsou dány spolehlivé předpoklady, že pocitu- jeme čilý oběb proudění národních sil, jejich oživující a povznášející účinek na všecku naší společnost a podněcující vzestup všeho pašeho pospolitého snažení.
Praha
12 article
Pracovitest, ueochabující horlivost, odů vodněná ctižádost, uplatniti za všech okol- ností svou národní svéráznost a individua- litu; houževnatá vytrvalost za vysokými cíli nejlepšími našimi muži osvědčená a všemu lidu našimu v odkaz zůstavená, toť jsou ony nevyčerpatelné pružiny, jež nedopustí, aby národ náš český zůstal státi na polovině cesty, aby ochabl, umdléval, ba snad i po- chyboval o konečném zdaru šlechetného. idealního, ryze lidského a pokročilého sna- žení svého. Světlo duševní, pronikající všeliké lidské počínání, jež ozařuje všechnu moderní spo- lečnost pokročilého lidstva, vždy od samých počátků našeho obrození bylo též majákem naším; národ náš jakožto nový činitel v sou- těži s ostatními zápasníky směle a plně stanui v šicích bojovníků za svobodu, pokrok rovnost. Nadešly nám ovšem nyní okamžiky prudkých politických zápasů, kteréž se do- týkají i základních podmínek dalšího našeho vývoje národního. Zápas o práva našeho historického, kulturního jazyka, o nerušenou platnost v historické oblasti jeho, o plnou rovnoprávnost a rovnocennost jeho rozpoután našimi odvěkými odpůrci s prudkostí ne- bývalou, ale i tyto nejnovější vpády do naší jazykové državy mohou býti posuzovány ja- kožto účinky našeho nepopíratelného vzrůstu.
13 article
Jsou to uměle nanášené překázky a hráze proti živé síle našeho češství, kteréž jakožto živelní, zdravá, mravně povznešená a oduševňující imponderabilie nemůže konec konců býti spoutána nijakými hrubými pro- středky bezpráví, jakéž moderní, opravdu pokrokový a své budoucnosti, a vlastního trvání dbalý stát na dobu delší nesnesea ztrpěti nemůže. Povšímnouti si dlůžno při zápasu tom. že rozvášnil se na straně našich odpůrců nejvíce právě od té chvíle, co stát sám za- vedením všeobecného, rovného práva hlaso- vacího vkročil na půdu svého přercdu,a postavil své základy na širokou půdu lidovou, opustiv posavadní úzké třídní, více méně vý- sadní a tudíž jednostranné podpory své. Sama tato událosť nemohla neminouti bez jakýchsi otřesů a pokusů, čelících k tomu, aby zmíněné podmínky dalšího rozvoje byly pokud možná znehodnoceny a zvráceny. Po- kusy takové ovšem přirozeně vycházejí z oněch stran, jež ve svých posavadních vý sadách a nadprávích, na nichž spočívala je- jich moc a vliv ve státu, domnívaly a do- mnívají se býti postiženy a zasáhnuty. A v tomto státu nebyly zvláštními výsadami a nadprávím obmyšleny snad jen některé stavy a třídy společenské, ale i celí ná- rodové.
14 article
Proto ony vedou potajný boj proti samé ideji rovnosti občanské, dosazené na prestol moci zákonodárné, a tito vzpírají se ne- zbytným dalším důsledkům, jež z rovnosti té plynou pro všecky dosud více méně od- strkované národy. A s tohoto hlediska musíme my Če- chově boj za rovnost a rovnocennost svého jazyka nám vnucený vybojovati až do po- sledních důsledků a musíme jej vésti všemi schopnostmi a silami svými na všem zápa- sišti jako celek, zástupci svými, všemi na šemi korporacemi i všickni jednotlivci, každý na svém místě. Všenárodní hotovost budiž v boji tom mobilisována, protože jen spo- lečný, vytrvalý, a houževnatý obranný boh náš přesvědčí nadprávím zhýčkané odpůrce. že obnovili boj mařný a pro sebe bez výsledný. Boj proti rovnosti a rovnocennosti jazyků na půdě po tisíceletí nesporně uhájené, jest nejen výronem zpátečnictví, ale i jakýmsi středověkým přežitkem, k němuž by nemohl
15 article
žádný opravdu moderní a pokrokový národ se vraceti. Jazyk a národnost a jejich vývojová volnost jsou právě tak veliké morální statky. jako volnost svědomí a přesvědčení nábožen- ského. A nejsou-liž toto úspěchy a vymože- nosti neméně tuhých a přece jen krátko- zrakých bojů zaslepeného středověku, jimiž se mělo udržeti zkostnatělé nadpráví právě tak, jako jazykovými boji nynějšími ? Brutální síla dovede snad na okamžik způsobiti zmatek, nešetření zákona může otřásti bezpečností právní, ale nedovedou nikdy zjednati něco trvalého, zvláště nemohou se nikdy státi základem vnitřního ústrojí mnohonárodního statu, kterýž se nemůže obejíti bez součinnosti všech národů, kteráž předem vylučuje každý pokus o nadpráví jednoho z nich. Náš zápas v boji tomto bude tím úspěš nější a pronikavější, čím lépe politické ve dení národní dovede zorganisovati pohotové síly národní a proto se nám zdá býti nyní nejnalehavější jeho povinností, aby vhodným soustředěním zvláště národní representace na půdě zákonodárně čelilo všem nástrahám národních odpůrců. A bude-li tento přední šik uspořá laný, nalezne nejen věrných spolu- bojovníků v ostatních národech, ale bude s to opříti se skutečně o sílu všeho národa našeho.
16 title
Říšská rada.
17 article Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna. (Schůze 66.) Ve Vídni, 15. května. (Pdvodní zpráva telef. »Nár. Listů «.) Dlouhá schůze konala se dnes. Trvala skor do 7. hod. večerní, positivní výsledek její jest však praskrovný. Skončila se meritorní rozprava o pilném návrhu hr. Kolowrata na první čtení zákona, kterým zvyšuje se kontingent nováčků zeměbraneckých. O meritu se nehlasovalo, pro- tože podle jednacího řádu každá předloha mus se přikázati výboru. Začala pak rozprava o pilnosti druhého ná vrhu hr. Kolowrata, by se vykonalo první čten zákona, kterým poskytuje se státní podpora ro dinám nuzných záložníků, povolaných k vojen skému evičení. Tato rozprava nemohla býti skon čena. Dospěla toliko k volbě obou generálníc řečníků, ktorými jsou posl. Filipinský a Lisý kteří dostanou se ke slovu, ve schůzi příští. v pondělí odpoledne. Co se bude projednávati, až také tyto vlád- ní předlohy přikázány budou výboru vejenské- mu, není ještě povědomo. Posl. Londzin odvola svěj návrh o doplňovací volbě ve Slezsku, př které prošel posl. Daszyňski. Na řadě jest nyn pilný návrh posl. Schraffla, povahy živnosten- ské. Dějí se však pokusy, aby tento Tyrelan pro- měnil svůj návrh v normální. Tolikéž trvají po kusy, přiměti ukrajinské Rusy, by vše, co chtěj ve sněmovně říci v rozpravě o svých třech pil ných návrzích o poměrech v království halič ském a volbách zemských tam nedávno provede ných, pověděli v naštávající rozpravě rozpo čtové. Dva dotazy povahy vojenské byly dnes po dány. Žel, že nutno říci: podává-li se dotaz z oboru vojenství, jest obsahem smutný.“ Obn
Kolovrat Filipinský Lisá Posl Londzin Rus Vídeň Slezsko poslanecký sněmovna
18 article
dnešní interpelace mají ráz krajně truchlivý Jedná se o dva životy lidské, utracené násled- kem nelidského jednání nadřízených vojáků. Prof. Hráský stěžoval si netoliko pisemně, nýbrž též ústně, že technik Mikeš byl dohnán k zou- falství a sebevraždě; posl. Svoboda pak, že v. věznici vojenské voják Novotný uznán byl léka- řem vojenským za simulanta, ačkoli byl jíž na smrt nemocen a pracoval také ve chlévě, byr k tomu donucen. Obě interpelace nevolají, obě tyto interpelace, spočívají-li všechny jejich údaje na pravdě a skutečnosti, křiči na vojenskou správu: dosti již tyranství, ničícího lidské ži- voty! Nebo snad ve Vídni čekají, že si branei vynutí, co se jim odpírá — svépomocr? Z Vidně, 15. května. (K. k.)
Hráská Mikeš Svoboda Novotná Vídeň
19 article
Předseda Weiskirehner zahájil schůzi 11.15 hod. Sdělil k včerejšímu Jägerovu dolazu, že zabavení č. 37. »Eger. Nachr.« vysvětluje se polito- váníhodným přeblédnutím státního zastupitelstva. Mezi došlými spisy jsou dotazy posl. Pernerstoríera a sp. po konfiskační prax oproti listům sociálně demokratickým, aby klerikálům prokázána byla laskavost a sociálně demokratickým novinám hmotná škoda; — Choce a sp po nale- havých pracích při kanalisování Vitavy v Praze; — — Pika a sp. po postálnění městského ústavu pro vzdělání učitelek v Plzni; — dra. Hajna a sp. po stanovisku min. vyučování k české škole »Komenskéhoe ve Vídni: — Smrčka a sp. po zamílnutí požadavků českého obyvatelstva při sestavování letního jízdního řádu severní dráhy Ferdinandovy a po úpravě dol- ního toku řeky Moravy. Sněmovna pokračovala v 1. čtení návrhu na rozmnožení zeměbraneckého konfiegentu nováčků. Posl. Pelrycký prohlásil, že Miadorusové budou hlasovali nyní také proti meritu, nebať obyvatelstvo nesnese děle obrovských břemen militarismu. Krok za krokem přesvědčují se, že není jejich věcí hájita chrániti tento stát a že mohou bezpečiti se jen na vlastní síly. Dokazuje zkrácení Řisů volební opravou. Vláda, která vše zavinila, musí býti také spoluzod- povědnou za krvavý čin z 12. dubna. Co cítil Sičvn- ský při atentátu, cilí celý ruský národ. Chce li sně movna, aby Rakousko bylo civilisovaným, spořáda- ným právním státem, nesmí pomijeti ruský požada vek úplné rovnoprávnosti. Ne-li, bude dáno revolu- cionářům, co byto zadrženo Tyrolanům Východu (Hlučná pochvala mezi Rusy.) Posl. Kienzl prohlašuje, že sedláci chtějí m i silnou armádu, nechtějí, aby městům při odvodech dávala se přednost a aby konečně už jed vou zave- dena byla dvouletá služba a poskytnuty úlevy v branném cvičení.
Jägerův Choc Pika Hajn Smrčka Ferdinandův Posl Tyrolan Rus Eger Praha Plzeň Vídeň Morava Rakousko Sičvn
20 article
Posl. Lukasz wloz prohlašuje pak, že Rusové budou hlasovali proti předloze, prolože vláda nedba na ruské požadavky. Žada, by u zeměbrany dostá- valo se vojínům dovolené o žních a naléhá na vy- dání novéno vojenského trestního řádu, zavedení dvonlelé služby a j. Konečně slýskal st, že haličské četnictvo davá se panujicí strané úplně k disposiei při její snate popolštiti východní Halič. Posl. Braiter pravi, že Beckovo vítězství při hla sování bylo Pyrrhovým vltězstvím. Sněm ivna nedo stane ničeho za rozmnožení nováčků pro zaměbranu Vládní soustava je zdánlivým parlamentarismem Ařmádní správa musi být nap'něna moderním smý šlením a smusí odstraniti zvláštní vojenšké pojmy Ku Brochaskovu návrhu rozprava uzavírá se hlavními řečníky zvolení poslanci Zamozski (pro) Pik (proti) Posl. Pik soudí, že vělšina parlamentu nemá ta- kového smyslu pro zájmy lidu, jako pro tak zv státní nezbytnosti. Protestuje proti mini sťru země brany, který ujimá se důstojnísů, urážejících českou národnost. Jeho straně je nejdůležitější »státní ne zbytností«, aby podána byla vládní předloha o sta robním a invalidním zaopatření, druhou, aby podána byla osnova jazykového zákona netoliko pro česko německé poměry, nýbrž též pro jiné národy. Da uvádí požadavky sociálních demokratů, naléhá na reformu vojenského trestního zákona a končí prohlá šením, že sociátní demokraté budou vždy hlasovati
Posl Lukasz Rus Beckův Pyrrhův Brochaskův Halič Zamozski
21 article
V drobném prnnejit sh raaní číslo o sobě . . odpolední Ve fllalkách na venkove ranní čisle. 10h odpolední . . . . . . . . 4 a Inserát plati se hotově napřed. Předplacení a insesty přijíná zdnini- strace 7 Marlanske slici č. B. Tam nacházejí se těž redakne Hskárna a ezprdics . Narodních Liste“ Rukopisy so novracsji.
22 article
proti zatížení lidu. (Hlučná pochvala mezi sociálními demokraly. Posl. Zamorski žádá za ubezpečení, že žádaně vojenské opravy budou konečně také provedeny. Jako Polák a rakouský občan chce míti tento stat velikým a mocným, ale ptá se, hájí li také vláda vá nost státu na venek? Ani o ochranu rakouských občanů nedovede se postarati! Za vedení nynějších státníků Rakousko kleslo na pruského vasala a se- trváva ve spolku, který má veškeré známky poroby. Máme-li s ochotou prohlásiti, že poneseme velké oběti, musí se nám dostati záruky, že tato velká břemena budou obyvatelstvu ku blahu a upevní vážnost státu na venek. Vláda musí dokázati, že umi správně využitkovati moci, obsažené v silné armádě. (Hlučná pochvala mezi Foláky.) Posl. Gabel ohradil se ve své poznámce proti odstrkování židů. Posl. Hráský sdělil, že v Praze spáchal jedno- roční dobrovolník Mikeš samovraždu, poněvadž nad- poručík Opitz s ním bratálně zachazel a žádal mi- nistra, aby případ tento dal zevrobně vyšetřit a po- staral se, aby podobné případy se neopakovaly. s Předloha přikázána potom brannému výboru. Posl. hr. Kolowral odůvodňov ! dál pilnost svého navrhu, aby bylo zahájeno ihned 1. ctení zákona o záložnících doufaje, že sněmovna schválí co možná jednomy- slně tuto homanní a po stránce sociálně-polilické důležiton předlohu.
Posl Polák Hráská Mikeš Opitz Rakousko Gabel Praha
23 article
Posl. ryt. Semaka navrhl určiti nejmenší i nej- větší míru podpor rodinám záložníků a dbáti zvlášt- ních pamě ů a hitoval, že zákon má nabýti teprv za 1/4 téta po uveřejnění platnosti. Dále přimlouval se za národní autonomii. V Bukovině dává se při obsa- zování úřadnických mist a zadávání veřejných prací přednost cizincům a usiluje se tam také o od- národňování Posl. Skarst by si přál, aby s pře llohou staly se i úlevy. Pouhé sliby nemohou uspokojiti. Doufa, že se podaři provésti v branném výboru aspoň nej- nutnější změnu v tomto zákoně. V této naději soci- ální demokraté budou hlasovati pro pilnost. (Hlučná pochvala mezi sociálními demokraty. Posl. Malik prohlásil, že Všeněmci budou hlaso- vati pro zákon, třebas i nevyhovoval všem sociálním požadavkům. Pokud jde o meritum budou hlasovati pro všechna nutná zlepšení. Posl. Biňovac prohlašuje, že sociální demokraté vítaji tuto předlohu, neboť je následkem jejich ná- vrhu a vynasnaží se, aby byla náležitě zlepšena. Považuje ji za začátek dráhy, po níž jeho strana kráčí ke kýženým reformám. Proto bude hlasovati z tohoto důvodu pro p lnost. Posl. Stsiner prohlašuje, že křesťanští sociálové budou hlasovati pro pilnost a vynasnaží se, aby předloha co nejdřive byla uzákoněna Posl. Pichler žadal sněmovnu, by předlohu co možná jednohlasně schválila. K navrhu posl. Isopeseul-Grecula s rokování uzavíra a hlavními řečníky byli zvoleni poslanci Filipinský (pro) a Lisý (proti), načež roko- vání přerušeno.
Posl Semak Malik Pichler Filipinský Lisá Bukovina
24 article
Posl. Riese (v dotazu k předseďovi) žálá, by v rozpičtovém výbru byl projednán navrh o úpravé poměrů st. smluvních úradníků. Přiští schůze bude v pondělí odpo- ledne- Posi Hráský a sp. podali na m nistra zemš- brany teno dotaz: Opštně nová, kruta oběť suro- vosti vojenské. Hrozný, nový doklad toho, kterak důstojmctvo jedná nelidsky s akademicky vzdělanými inleligenty za jednoroční jejich služby. . Jednoreční dobrovolník Václav M keš, posluchač techniky a je- diný syn nemajetných rodičů, sloužil u 9. pluku pol- ního dělostřelectva. Byl však tou měrou svým před- slaveným nadporučíkem Opitzem týrán a stálým vyhrožováním dvouroční služby tak rozrušen, že v polním vojenském láboře u Milovie, nemoha bez- práví j-mu činěně dale snášeli, ani spravedlnosti se někde dovolati, rozhodl se radějí se zastřeliti, cot provedí v neděli 10. května t. r. Že týrání bylo pří- činou jeho sebevraždy, toho nejpadnějším dokladem, nehledě ani k jiným okolnostem prokázaným, jest dopi«, zaslaný rodičům, jenž zní takto: Rodiče, od- pusťte mi, vřele Vás prosím. Není mi možno jednati jinak. Mam toho týrání dosti. V neznamých konči- nách bude mi lépe. Nepřipusťte, by původce mého
Posl Ries Hráská Hrozná Opitz Milovia
25 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Na Krkonoše!
Krkonoše
26 article
„Kdo ztratil víru v. patriarchalní prostotu lidstva a v úplně nezkaženou jeho povahu, kdo chová — ať už vlastní, ať cizí vinou — k němu v nitru nevoli a zášť, prchni na temena Krkonoš. abys opravil své smutné omyly a naučil se lidi na novo milovat. Sto let tomu už, co napsal tato slova dr. Jesef Hoser. Názor jeho sdílejí s ním dnes miliony. Krkonoše staly se českým Parnas- sem. Příčiny toho jsou dílem estetické, dí lem hygienické. Velkolepé scenerie borské majestát vrcholů, kouzlo mraků, libeznost vodo- pádů a spanilost flory Krkonoš byly už dávno oceněny. Ale teprve hygiena učinila Krko noše slavnými. Už znamenitý neurolog dr. Com be 1903 dokázal, že horský vzduch sílí organi smus více, nežli Balt, Adrie, nebo moře severní A roku loňského potvrdil omlazující a posilnu- jící účinek hor dlouhou řadou vědeckých pokust vládní rada dr. Zuntz ve spolku se třemi ještě badateli. S touto theorií jde u našich sousedů sou běžně i praxe. Pruský svah Krkonoš poseť jes villami. Sehreiberhah, Warmbrunn, Krumm hübel jsou předními klimatickými léčebným místy. Na české straně zkvetly netušeně Spindel mühle, Janské lázně, Nový Svět. Stačí jen nahlédnouti do prospektů těcht míst, abychom rázem poznali, v jaké vážnost jsou Krkonoše ve světě lékařském. Tak na př bylo r. 1907 ve Schreiberhan 27.077 lázen ských hostí; veliká většina ovšem z Německa Ale zastoupeny jsou všechny státy evropské z Ameriky bylo 58 hostí, z Afriky 2 a jeden Hokonce až z Australie. Ve Spindelmühle bylo r. 1907 5774 let ních a 690 zimních hosti; většina opět z Ne mecka, i tu shledáváme četně příslušníky témě všech zemí evropských; z Ameriky 10, z Asie 6, mezi nimi i dva až z Činy. Z Prahy jen 130; z Čech 580
Jesef Hoser doktor Como Adrie Zuntz Krkonoše Parnas Balt Janský lázeň Schreiberhan Německo Austrálie Amerika Asie Praha Čechy Afrika 2
27 article Náš lahodný český hlahol ozve se jen tu
Náš lahodný český hlahol ozve se jen tu a tam v krkonošských hotelích čili, jak jim tu žertovně říkají, v boudách. Na 100 Němců přijde jeden Čech. Jen z písní známe, že naše vlast je zemským rájem. Nuže — něco o Krkonoších povězme Krkonoše rozpinají se od Nového Světa ku Pohraničním boudám v dělce 33 km. Skládají se ze dvou rovnoběžných hrbetů. Hrbeť slezský nese vrcholy: Jinonos (Siná hora), Flalkové ka- meny, Vysoké kolo (1500 m), na jehož úpato je velkolepý hotelu Sněžných jam s nejkrás- nější vyhlidkou do Slezska, Velký Š šak, za nímž stojí Petrova bouda a o něco dále Špin- dlerova bouda, Malý Šišák, Stráň a Sněžku (1603 m). Český hřbet zdobí Lysá hora, Kotel (1 434 m) s velkolepými propastmi, Malou a Velkou kotelnou jamou, Krakonoš, Kozí hrbet, Stu dničná hora (1560 m) s majestátným Obřim dolem. Mezi Kotlem a Vysokým Kolem šiří s náhorní rovina a pramenisko Labe, Labská louk s Labskou boudou a Labským slapem. Mez Studničnou horou a Strání leží Bilá louka s Luční boudou a Obří boudou. Na ní pramení Bělá, druhý labský pramen.e Český hlavní hřbet vysílá do Čech 7 mo- hutných hřbetů, z nichž Žalý (1036 m) a Černá hora (1300 m) jsou vyhlášeny vyhlídkou. Žalý uchvacuje též pravidelnou podobou — vyhlizí jako obrovská vlna; Kozi hřbet svým úzkým a kostrbatým hřebenem délá svému jménu' čest a jest to evropské unicum.
Němec Čo Petrův Sněžka Krakonoš Bilá Bělá Kozi Krkonoše Slezsko Lysá hora Čechy Žalá km Flalková ka Černá hora
28 article
Ve starých urbářích sluje Kotel Sněžnou horou anebo Roketnickou Sněžkou. Malý Šišák slu! Vlčí skalou a Vysoké Kolo slulo Velkým Šišákem. Přesmyknutím pojmenování stalo se že dnes Malý Šišák (1436 m) jest vyšší než Velký Šišák (1424 m). Západní svah Lysé hory slul Plešivec čil Plech. Němci začinají ho zváti Blechiberg. ° Od bočky mohutného Krakonoše slují Medvědín. Mechovinec, Zaječin, Levínek. Némci nazval jednu část Goldhöhe a my za nimi Zlatou vyhlidkou. Zelených luk máme v Čechách dostatek, ale Bilá louka v letě jest opravdovou zvlášt- ností. Pročpak pěkný ten název, svědčicí o hlu- bokém a svěžím estetickém smyslu našich praotců, mění nejnovější spisovatelé ve »Vyso- kou louku«? V místní terminologii spočívá vzácný odkaz dějin, drahocenný poklad dušev- ního bohatství našich předků. Chraňme ho orlím okem a važme si ho. Nejinak jest to s názvy rek: Milmice sluje Mlejnice, jelikož táhla mlýn,
Šišák Pla Němec Bilá Sněžná hora Roketnicka Sněžka Plešivec Medvědín Mechovinec Čechy
29 article
Malá Jizera slula a sluje Jizerka (v horní část Vojka či dle své podoby Vojkov), Bilá Vod sluje česky Bělá. Naši sousědé pojmenovali každý žulový balvan na temenech Krkonoš. Sněžka (na vrcholu má dvá hotely, metepro- logickou stanici a kapličku sv. Vavřince) honosi se sice nějobsálilejší celkovou vyhlidkou (řidět je za okolností zvláště příznívých Bilou hor u Prahy a Vratislav, ale výhlidka s Kofle do Čech jest úchvatnější; rovněž vyhlídka do Pruska s Vysokého kotle a od Snéžných jam. Vodepádů mají Krkonoše dost. Krásně jsou pády Labe, Pančavy (oba umělé), Pudlavy (jeden z nejkrásnějších) a Červené Bystřice v Čechách a páď Jackelu v Prusku. Z propasti nejvelkolepější Obří důl. Ko telné jámy a Labský důl v Čschách a Sněžne jámy, Melzrův důl v Prusku. Končicí stanice drah v Čechách Frelhei Vreblabí, Jilemnice, Rokytnice, Nový svět v Prusku Schraiberhan a Krummhübel Nejpohodlnější vzestup na temeno Krkonos vůbec jest z Jilemnice podle Jizerky. Jdeme hotovým parkem stále jen do kopce až na Lab- skou louku, tu idylickými, tu romantickými,tu velkolepými horskými krajina mi. Lze předvídati s určitostí, že Jilemnice stane se jednou hojně navštěvovaným, klima- ticky léčebným místem, až její přednosti (čistý silný, kyslikem a radioaktivitou bohatý vzduch. zdravá voda, krásná poloha atd.) budou náležite oceněny.
Bilá Bělá svatý . Vavřinec Vratislav Krkonos Malá Jizera Jizerka Vojkov Krkonoše Sněžka Praha Kofl Čechy Prusko Čschy Melzrův Čechy Frelhei Vreblabí Jilemnice Rokytnice Laba Červená Bystřice Pudlava
30 article
Též hotelů moderních, vyhovujíeích všem požadavkům i hygieny i komfortu, má místo dost a lze je tedy vřele doporučiti jak ku del- šímu pobytu tak za východišté cest, eventuelně cesty na Krkonoše. Rovněž pohodlný, a roz- košný výstup na Krkonoše jest z Nového Světa podle Mumlavy na Labskou louku, dále ze Spin- delmüble pod Labským dolem k vodopádu, také na Labskou louku, anebo podle Bělé, která okouzluje nás řadou hezounkých kaskad na B lou louku, pohodlnou cestou Webrovou ve stinu. anebo přes Kozí brbet v pravo na Bílou louku starši, slunnou a dosti obtižnou cestou. Cesla z Freiheitu na Sněžku přes Petzer Obřím dojem jest velkolepá, ale ne dosti po hodlná. Fiora krkonošská jest v Evropě nejbohatš sonarovsojd a nejkrásnější Chybí jí ovšem nejedna vzárná ozdob Alp (protěž, alpská růže atd.), ale za to jest tu nových, vzácných a krásných tvarů tolik na je- diném místě, že celkový dojem jest mocnější nežli v Alpách anebo v některých útuleleh Středomoří. Některé barvy u květin vidí tu turista po- prvé — krásný, ohnivý šarlat jestrábníka po- merančovébo, libeznou modř horského krope náče, smutnou fialovou barvu babího hněvu.
Krkonoše Bělá Evropa Alpy
31 article
Jiné barvy zamlouvají se spanilostí, jak tomu jest u hvozdíku Wimmerova, jestřábník pomerančového, sasanky narcissovité. Všeobecně překvapuje též jině zbarvení květů. Petrktiě, dole žlulý, zbarven tu do růžova (petrklič nej menší), fialka do citronova (f. dvojkvětá), prv- skyřník do běla (p. omějovitý), jestřábník do pomerančova, žebřiček do růžova. Maceška jest celá falová, muchna s větším květem dostala i pomerančovou barvu (m. zlatá). Do očí bije rovněž mohutnost tvarů. Prasetník jest desel- krále mohutnější (p. velkokvětý), hořec až metr vysoký (h. Asklepiadský), stračka podobá se keři (stračka ozdobná), sasanka podobá se nar- cissu silným stonkem, jenž nese okolík 4 —9 květů spanilých; jest to nejelegantnější dítko fory krkonošské; kukiik jest mocnější i krás- nější (k. horský). Za to na temenech samých fivra zakrňuje. Ostružiník jest vysoký solva 1 decimetr a má jedinou ostružinu barvy po- merančové (moruška), vrba podobá se k nero- zeznání brusince (vrba bylinná). Jdeme z po- bádky do pohádky. A hlavní věc: Až na vzáe nější vrbu bylinnou vyskytují se shora uvedené květiny v miliardách a to všude. A vedle těchto jinak utvářených květin jes celá řada vzácných květin — koniklee alpský. mlečivec, lomikamen růžový či ostřičnolistý, kýchavice atd.
Wimmerův
32 article
Kdo chceš viděl, až do jaké míry schopny jsou děti nadšení, zajdi s nimi do Kotelnyu jam, do Obřího dolu a žasnes nad vroucností jejich citu. Zprvu budeš se jim smáti, pak bu- deš trhat kvítka s nimi a na konec budeš sám zase dítětem. Obyratelstvo Krkonoš jest inteligentní, pod- nikavé, v práci až neůmorné. Ale jako květiny vysokých temen má i ono svůj ráz. Kdežto v údolích nese se směrem často moderním, s jeho jasem i stínem, vyznačuje se na vysokých strá- ních tichou velikosti mravní — právě jako pří- joda. Podstatným znakem jeho charakteru jest
Krkonoše Kotelnyu jam
33 article
přímost, otevřenost, blahovůle, hloubavost. Kde jde o pomoc, neptá se horal, komu, nýbrž co a jak. A pomůže, seč jest, nezištné a ochotně. Bohatství vidí v málu potřeb, kdežto v údolich zlato a požitek nejednou jsou cílem. Proto lzev Krkonoších projíti několik staletí za 10 minut. Hloubavost a náchylnost k mysticismu poznal v Krkonoších již před 100 lety Hoser, jenž připisuje horalům tamějším přimo zvláštní ner- vové schopnosti. Osamělost, zdravý vzduch, šírý rozhled a zvláště — podle Hosera — elektromagnetismus vytvořily zvláštní orgány mozkové u horalů krkonošských. Co do mravních zásad slyšíme o »ducha- tích« v Krkonošich chválu téměř všeobecnou. Posmivají se jen theorui jejich. Těžko tu ne- zamysliti se a neotázsti se, jsou-li posměváčci tito potomci starých Čechů, oněch Čechů, kteří za právo osobního vnitřního přesvědčení vedli po 14 let vítézné boje s celou Evropou. » A což hygiena?« slyším namitati. Pozoruji jako ne- stranný divák několik decenií život duchařů a není mi znám připad, že by duchař sešílel ze svých utopil, jak se tvrdí. Zdá se mi to psycho- logicky i fakticky nemožné. Psychologicky proto, že kovářovy děti jisker se nebojí a fakticky z té příčiny, že všechna »spojeni« duchařů krkonošských omezují se na modlitby a vy- slechnutí »projevů« o nutnosti mravně se zdo- konalovati, projevů stejné nuance a stejné tendence, projevů tedy duchařům dávno zná- mých a tedy nerozčilujících. Rozčiluje-li to hosta, nepovoluj zvědavosti úzdy a zůstan doma.
Hoser Čecho Krkonoše Evropa
34 article
Telepathil — dle mých známostí — za- bývala se a to ještě zcela mimořádně, jediná osoba. Vždy jsem si vzpomněl při vlipech o duchařích na starého právníka Cicerona: »Vrchol práva často bývá vrcholem bez- práví.« O výbornosti vzduchu Krkonoš svědectví jasné vydává dlouhý věk a síla horalů — ovšem ne toho moderního směru. Náš soused T. přetrhl novou oprať jedním rázem; a když kdysí silný býk nemohl býti zkrocen, uchopil ho T. rukama za rohy, zalom- coval jemu hlavou a pevně ji k zemi stiskl. »Časy minulé. « Připouštím. Ale každý skepřik snadno se může přesvědčiti, co horal krkonoš- ský — ten na stráních — i nyni dokáže. Ustrne údivem, jak obrovské »loktuše« sena
Cicero Krkonoše