1
masthead
Ročník XXXXVIII.
4
masthead
V Praze, v sobotu 16. května 1909.
Praha
8
article
Na ranní a odpol. list,
předplací se
v Praze v sdminislran
2 K
sa mlsle
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s droji čonáškos
na měsíe
na čřvit lata . . . . 7 K noo
ve slialkách a F so
na měsíe.
Pažtou:
na mesre
rt ieis . . . 9 K oo
. arejí zlsilko
1 ro
dkei
l a
Praha
9
article
Dnešní číslo pra Prahu Je u 18 stranácb.
Dnešní číslo pra Prahu Je u 18 stranácb.
Příští číslo „Národních
Listů“ vyjde zítra v neděli
dne 17. května v obvyklou
hodinu ranní.
Praha
10
article
Vytrvejme!a
Vytrvejme!a
Ani letošní jubilejní rok nepopřává ná-
rodu našemu oddychu. Jest to důsledek
našeho daleko v před posunutého postavení
Jako každá přední stráž, jest i národ naš
na rozhraní dvou velikých světů, slovanského
a německého, od nepaměti odkázán na svou
vlastní bdělost, horlivost a přičinlivost. Tokem
věků se ovšem změnily prostředky národních
zápasů, ale obranný náš úkol zůstává stále
nezměněn, stále stějně nalehavým, stále ku
bdělosti a práci vyzývajícím.
A práce této od doby opětného znovu-
zrození národního účastní se tu s větším
tu s menším zdarem všecka uvědomělá spo-
lečnost česká, všecky třídy a vrstvy našeho
demokratického národa dle sil, schopností
prostředků svých. Jsou již veliká, vzácná
odvětví v oboru činnosti všenárodní velice
vyvinutá a pokročilá, takže se tu směle
můžeme měřiti výsledky své přičinlivosti
úspěchy svého nadání s národy mnohem
četnějšími, ač na mnoze pracují za podmínek
mnohem příznivějších než my.
11
article
Právě zahájená výstava komorního ob
vodu pražského jest též potěšitelným dů
kazem, že nezakopali jsme hřivny své
v oboru nejmodernějším, v oboru hospodář
ském, výrobním. Sama pak matička zlatá
Praha jest velkolepou výstavou českého úsil
a rozvoje za dobu, kdy v ní opět vráceno
bylo žezlo rukám českým.
Stejně utěšeným a nadějným jest rozvo
národa samého. Za minujého šedesátileti
vyrostly nám celé nové pluky pracovníků ve
všech odvětvích činnosti, společnost národní
rozvrstvila a rozrostla se v košatý strom,
jenž obepiná všecky bezmála obory duševní
i hmotné práce. To vše opravňuje, nás
k novým nadějím, k novým úspěchům, to
vše jsou stupně a kroky, jimiž se neklamně
blížíme konečným svým ideálům, třeba že
vtělení jejich ještě se nepřiblížilo na dosah,
třeba že formy nového českého ústrojí nejsou
ještě všecele dány a vyhraněny. My jakožto
současníci můžeme však konstatovati, že
jsou dány spolehlivé předpoklady, že pocitu-
jeme čilý oběb proudění národních sil, jejich
oživující a povznášející účinek na všecku
naší společnost a podněcující vzestup všeho
pašeho pospolitého snažení.
Praha
12
article
Pracovitest, ueochabující horlivost, odů
vodněná ctižádost, uplatniti za všech okol-
ností svou národní svéráznost a individua-
litu; houževnatá vytrvalost za vysokými cíli
nejlepšími našimi muži osvědčená a všemu
lidu našimu v odkaz zůstavená, toť jsou ony
nevyčerpatelné pružiny, jež nedopustí, aby
národ náš český zůstal státi na polovině
cesty, aby ochabl, umdléval, ba snad i po-
chyboval o konečném zdaru šlechetného.
idealního, ryze lidského a pokročilého sna-
žení svého.
Světlo duševní, pronikající všeliké lidské
počínání, jež ozařuje všechnu moderní spo-
lečnost pokročilého lidstva, vždy od samých
počátků našeho obrození bylo též majákem
naším; národ náš jakožto nový činitel v sou-
těži s ostatními zápasníky směle a plně stanui
v šicích bojovníků za svobodu, pokrok
rovnost.
Nadešly nám ovšem nyní okamžiky
prudkých politických zápasů, kteréž se do-
týkají i základních podmínek dalšího našeho
vývoje národního. Zápas o práva našeho
historického, kulturního jazyka, o nerušenou
platnost v historické oblasti jeho, o plnou
rovnoprávnost a rovnocennost jeho rozpoután
našimi odvěkými odpůrci s prudkostí ne-
bývalou, ale i tyto nejnovější vpády do naší
jazykové državy mohou býti posuzovány ja-
kožto účinky našeho nepopíratelného vzrůstu.
13
article
Jsou to uměle nanášené překázky a
hráze proti živé síle našeho češství, kteréž
jakožto živelní, zdravá, mravně povznešená
a oduševňující imponderabilie nemůže konec
konců býti spoutána nijakými hrubými pro-
středky bezpráví, jakéž moderní, opravdu
pokrokový a své budoucnosti, a vlastního
trvání dbalý stát na dobu delší nesnesea
ztrpěti nemůže.
Povšímnouti si dlůžno při zápasu tom.
že rozvášnil se na straně našich odpůrců
nejvíce právě od té chvíle, co stát sám za-
vedením všeobecného, rovného práva hlaso-
vacího vkročil na půdu svého přercdu,a
postavil své základy na širokou půdu lidovou,
opustiv posavadní úzké třídní, více méně vý-
sadní a tudíž jednostranné podpory své.
Sama tato událosť nemohla neminouti
bez jakýchsi otřesů a pokusů, čelících k tomu,
aby zmíněné podmínky dalšího rozvoje byly
pokud možná znehodnoceny a zvráceny. Po-
kusy takové ovšem přirozeně vycházejí
z oněch stran, jež ve svých posavadních vý
sadách a nadprávích, na nichž spočívala je-
jich moc a vliv ve státu, domnívaly a do-
mnívají se býti postiženy a zasáhnuty.
A v tomto státu nebyly zvláštními výsadami
a nadprávím obmyšleny snad jen některé
stavy a třídy společenské, ale i celí ná-
rodové.
14
article
Proto ony vedou potajný boj proti samé
ideji rovnosti občanské, dosazené na prestol
moci zákonodárné, a tito vzpírají se ne-
zbytným dalším důsledkům, jež z rovnosti
té plynou pro všecky dosud více méně od-
strkované národy.
A s tohoto hlediska musíme my Če-
chově boj za rovnost a rovnocennost svého
jazyka nám vnucený vybojovati až do po-
sledních důsledků a musíme jej vésti všemi
schopnostmi a silami svými na všem zápa-
sišti jako celek, zástupci svými, všemi na
šemi korporacemi i všickni jednotlivci, každý
na svém místě. Všenárodní hotovost budiž
v boji tom mobilisována, protože jen spo-
lečný, vytrvalý, a houževnatý obranný boh
náš přesvědčí nadprávím zhýčkané odpůrce.
že obnovili boj mařný a pro sebe bez
výsledný.
Boj proti rovnosti a rovnocennosti jazyků
na půdě po tisíceletí nesporně uhájené, jest
nejen výronem zpátečnictví, ale i jakýmsi
středověkým přežitkem, k němuž by nemohl
15
article
žádný opravdu moderní a pokrokový národ
se vraceti. Jazyk a národnost a jejich vývojová
volnost jsou právě tak veliké morální statky.
jako volnost svědomí a přesvědčení nábožen-
ského. A nejsou-liž toto úspěchy a vymože-
nosti neméně tuhých a přece jen krátko-
zrakých bojů zaslepeného středověku, jimiž
se mělo udržeti zkostnatělé nadpráví právě
tak, jako jazykovými boji nynějšími ?
Brutální síla dovede snad na okamžik
způsobiti zmatek, nešetření zákona může
otřásti bezpečností právní, ale nedovedou
nikdy zjednati něco trvalého, zvláště nemohou
se nikdy státi základem vnitřního ústrojí
mnohonárodního statu, kterýž se nemůže
obejíti bez součinnosti všech národů, kteráž
předem vylučuje každý pokus o nadpráví
jednoho z nich.
Náš zápas v boji tomto bude tím úspěš
nější a pronikavější, čím lépe politické ve
dení národní dovede zorganisovati pohotové
síly národní a proto se nám zdá býti nyní
nejnalehavější jeho povinností, aby vhodným
soustředěním zvláště národní representace
na půdě zákonodárně čelilo všem nástrahám
národních odpůrců. A bude-li tento přední
šik uspořá laný, nalezne nejen věrných spolu-
bojovníků v ostatních národech, ale bude
s to opříti se skutečně o sílu všeho národa
našeho.
17
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 66.)
Ve Vídni, 15. května.
(Pdvodní zpráva telef. »Nár. Listů «.)
Dlouhá schůze konala se dnes. Trvala skor
do 7. hod. večerní, positivní výsledek její jest
však praskrovný. Skončila se meritorní rozprava
o pilném návrhu hr. Kolowrata na první čtení
zákona, kterým zvyšuje se kontingent nováčků
zeměbraneckých. O meritu se nehlasovalo, pro-
tože podle jednacího řádu každá předloha mus
se přikázati výboru.
Začala pak rozprava o pilnosti druhého ná
vrhu hr. Kolowrata, by se vykonalo první čten
zákona, kterým poskytuje se státní podpora ro
dinám nuzných záložníků, povolaných k vojen
skému evičení. Tato rozprava nemohla býti skon
čena. Dospěla toliko k volbě obou generálníc
řečníků, ktorými jsou posl. Filipinský a Lisý
kteří dostanou se ke slovu, ve schůzi příští.
v pondělí odpoledne.
Co se bude projednávati, až také tyto vlád-
ní předlohy přikázány budou výboru vejenské-
mu, není ještě povědomo. Posl. Londzin odvola
svěj návrh o doplňovací volbě ve Slezsku, př
které prošel posl. Daszyňski. Na řadě jest nyn
pilný návrh posl. Schraffla, povahy živnosten-
ské. Dějí se však pokusy, aby tento Tyrelan pro-
měnil svůj návrh v normální. Tolikéž trvají po
kusy, přiměti ukrajinské Rusy, by vše, co chtěj
ve sněmovně říci v rozpravě o svých třech pil
ných návrzích o poměrech v království halič
ském a volbách zemských tam nedávno provede
ných, pověděli v naštávající rozpravě rozpo
čtové.
Dva dotazy povahy vojenské byly dnes po
dány. Žel, že nutno říci: podává-li se dotaz
z oboru vojenství, jest obsahem smutný.“ Obn
Kolovrat
Filipinský
Lisá
Posl
Londzin
Rus
Vídeň
Slezsko
poslanecký sněmovna
18
article
dnešní interpelace mají ráz krajně truchlivý
Jedná se o dva životy lidské, utracené násled-
kem nelidského jednání nadřízených vojáků.
Prof. Hráský stěžoval si netoliko pisemně, nýbrž
též ústně, že technik Mikeš byl dohnán k zou-
falství a sebevraždě; posl. Svoboda pak, že v.
věznici vojenské voják Novotný uznán byl léka-
řem vojenským za simulanta, ačkoli byl jíž na
smrt nemocen a pracoval také ve chlévě, byr
k tomu donucen. Obě interpelace nevolají, obě
tyto interpelace, spočívají-li všechny jejich údaje
na pravdě a skutečnosti, křiči na vojenskou
správu: dosti již tyranství, ničícího lidské ži-
voty! Nebo snad ve Vídni čekají, že si branei
vynutí, co se jim odpírá — svépomocr?
Z Vidně, 15. května. (K. k.)
Hráská
Mikeš
Svoboda
Novotná
Vídeň
19
article
Předseda Weiskirehner zahájil schůzi
11.15 hod. Sdělil k včerejšímu Jägerovu dolazu, že
zabavení č. 37. »Eger. Nachr.« vysvětluje se polito-
váníhodným přeblédnutím státního zastupitelstva.
Mezi došlými spisy jsou dotazy posl.
Pernerstoríera a sp. po konfiskační prax
oproti listům sociálně demokratickým, aby klerikálům
prokázána byla laskavost a sociálně demokratickým
novinám hmotná škoda; — Choce a sp po nale-
havých pracích při kanalisování Vitavy v Praze; —
— Pika a sp. po postálnění městského ústavu pro
vzdělání učitelek v Plzni; — dra. Hajna a sp. po
stanovisku min. vyučování k české škole »Komenskéhoe
ve Vídni: — Smrčka a sp. po zamílnutí požadavků
českého obyvatelstva při sestavování letního jízdního
řádu severní dráhy Ferdinandovy a po úpravě dol-
ního toku řeky Moravy.
Sněmovna pokračovala v 1. čtení návrhu na
rozmnožení zeměbraneckého konfiegentu nováčků.
Posl. Pelrycký prohlásil, že Miadorusové budou
hlasovali nyní také proti meritu, nebať obyvatelstvo
nesnese děle obrovských břemen militarismu. Krok
za krokem přesvědčují se, že není jejich věcí hájita
chrániti tento stát a že mohou bezpečiti se jen na
vlastní síly. Dokazuje zkrácení Řisů volební opravou.
Vláda, která vše zavinila, musí býti také spoluzod-
povědnou za krvavý čin z 12. dubna. Co cítil Sičvn-
ský při atentátu, cilí celý ruský národ. Chce li sně
movna, aby Rakousko bylo civilisovaným, spořáda-
ným právním státem, nesmí pomijeti ruský požada
vek úplné rovnoprávnosti. Ne-li, bude dáno revolu-
cionářům, co byto zadrženo Tyrolanům Východu
(Hlučná pochvala mezi Rusy.)
Posl. Kienzl prohlašuje, že sedláci chtějí m i
silnou armádu, nechtějí, aby městům při odvodech
dávala se přednost a aby konečně už jed vou zave-
dena byla dvouletá služba a poskytnuty úlevy v
branném cvičení.
Jägerův
Choc
Pika
Hajn
Smrčka
Ferdinandův
Posl
Tyrolan
Rus
Eger
Praha
Plzeň
Vídeň
Morava
Rakousko
Sičvn
20
article
Posl. Lukasz wloz prohlašuje pak, že Rusové
budou hlasovali proti předloze, prolože vláda nedba
na ruské požadavky. Žada, by u zeměbrany dostá-
valo se vojínům dovolené o žních a naléhá na vy-
dání novéno vojenského trestního řádu, zavedení
dvonlelé služby a j. Konečně slýskal st, že haličské
četnictvo davá se panujicí strané úplně k disposiei
při její snate popolštiti východní Halič.
Posl. Braiter pravi, že Beckovo vítězství při hla
sování bylo Pyrrhovým vltězstvím. Sněm ivna nedo
stane ničeho za rozmnožení nováčků pro zaměbranu
Vládní soustava je zdánlivým parlamentarismem
Ařmádní správa musi být nap'něna moderním smý
šlením a smusí odstraniti zvláštní vojenšké pojmy
Ku Brochaskovu návrhu rozprava uzavírá se
hlavními řečníky zvolení poslanci Zamozski (pro)
Pik (proti)
Posl. Pik soudí, že vělšina parlamentu nemá ta-
kového smyslu pro zájmy lidu, jako pro tak zv
státní nezbytnosti. Protestuje proti mini sťru země
brany, který ujimá se důstojnísů, urážejících českou
národnost. Jeho straně je nejdůležitější »státní ne
zbytností«, aby podána byla vládní předloha o sta
robním a invalidním zaopatření, druhou, aby podána
byla osnova jazykového zákona netoliko pro česko
německé poměry, nýbrž též pro jiné národy. Da
uvádí požadavky sociálních demokratů, naléhá na
reformu vojenského trestního zákona a končí prohlá
šením, že sociátní demokraté budou vždy hlasovati
Posl
Lukasz
Rus
Beckův
Pyrrhův
Brochaskův
Halič
Zamozski
21
article
V drobném prnnejit
sh
raaní číslo o sobě . .
odpolední
Ve fllalkách na venkove
ranní čisle.
10h
odpolední . . . . . . . . 4 a
Inserát
plati se hotově napřed.
Předplacení a insesty přijíná zdnini-
strace 7 Marlanske slici č. B.
Tam nacházejí se těž redakne
Hskárna a ezprdics . Narodních Liste“
Rukopisy so novracsji.
22
article
proti zatížení lidu. (Hlučná pochvala mezi sociálními
demokraly.
Posl. Zamorski žádá za ubezpečení, že žádaně
vojenské opravy budou konečně také provedeny.
Jako Polák a rakouský občan chce míti tento stat
velikým a mocným, ale ptá se, hájí li také vláda
vá nost státu na venek? Ani o ochranu rakouských
občanů nedovede se postarati! Za vedení nynějších
státníků Rakousko kleslo na pruského vasala a se-
trváva ve spolku, který má veškeré známky poroby.
Máme-li s ochotou prohlásiti, že poneseme velké
oběti, musí se nám dostati záruky, že tato velká
břemena budou obyvatelstvu ku blahu a upevní
vážnost státu na venek. Vláda musí dokázati, že
umi správně využitkovati moci, obsažené v silné
armádě. (Hlučná pochvala mezi Foláky.)
Posl. Gabel ohradil se ve své poznámce proti
odstrkování židů.
Posl. Hráský sdělil, že v Praze spáchal jedno-
roční dobrovolník Mikeš samovraždu, poněvadž nad-
poručík Opitz s ním bratálně zachazel a žádal mi-
nistra, aby případ tento dal zevrobně vyšetřit a po-
staral se, aby podobné případy se neopakovaly. s
Předloha přikázána potom brannému výboru.
Posl. hr. Kolowral odůvodňov ! dál pilnost
svého navrhu, aby bylo zahájeno ihned 1. ctení
zákona o záložnících
doufaje, že sněmovna schválí co možná jednomy-
slně tuto homanní a po stránce sociálně-polilické
důležiton předlohu.
Posl
Polák
Hráská
Mikeš
Opitz
Rakousko
Gabel
Praha
23
article
Posl. ryt. Semaka navrhl určiti nejmenší i nej-
větší míru podpor rodinám záložníků a dbáti zvlášt-
ních pamě ů a hitoval, že zákon má nabýti teprv za
1/4 téta po uveřejnění platnosti. Dále přimlouval se
za národní autonomii. V Bukovině dává se při obsa-
zování úřadnických mist a zadávání veřejných prací
přednost cizincům a usiluje se tam také o od-
národňování
Posl. Skarst by si přál, aby s pře llohou staly
se i úlevy. Pouhé sliby nemohou uspokojiti. Doufa,
že se podaři provésti v branném výboru aspoň nej-
nutnější změnu v tomto zákoně. V této naději soci-
ální demokraté budou hlasovati pro pilnost. (Hlučná
pochvala mezi sociálními demokraty.
Posl. Malik prohlásil, že Všeněmci budou hlaso-
vati pro zákon, třebas i nevyhovoval všem sociálním
požadavkům. Pokud jde o meritum budou hlasovati
pro všechna nutná zlepšení.
Posl. Biňovac prohlašuje, že sociální demokraté
vítaji tuto předlohu, neboť je následkem jejich ná-
vrhu a vynasnaží se, aby byla náležitě zlepšena.
Považuje ji za začátek dráhy, po níž jeho strana
kráčí ke kýženým reformám. Proto bude hlasovati
z tohoto důvodu pro p lnost.
Posl. Stsiner prohlašuje, že křesťanští sociálové
budou hlasovati pro pilnost a vynasnaží se, aby
předloha co nejdřive byla uzákoněna
Posl. Pichler žadal sněmovnu, by předlohu co
možná jednohlasně schválila.
K navrhu posl. Isopeseul-Grecula s
rokování uzavíra a hlavními řečníky byli zvoleni
poslanci Filipinský (pro) a Lisý (proti), načež roko-
vání přerušeno.
Posl
Semak
Malik
Pichler
Filipinský
Lisá
Bukovina
24
article
Posl. Riese (v dotazu k předseďovi) žálá, by
v rozpičtovém výbru byl projednán navrh o úpravé
poměrů st. smluvních úradníků.
Přiští schůze bude v pondělí odpo-
ledne-
Posi Hráský a sp. podali na m nistra zemš-
brany teno dotaz: Opštně nová, kruta oběť suro-
vosti vojenské. Hrozný, nový doklad toho, kterak
důstojmctvo jedná nelidsky s akademicky vzdělanými
inleligenty za jednoroční jejich služby. . Jednoreční
dobrovolník Václav M keš, posluchač techniky a je-
diný syn nemajetných rodičů, sloužil u 9. pluku pol-
ního dělostřelectva. Byl však tou měrou svým před-
slaveným nadporučíkem Opitzem týrán a stálým
vyhrožováním dvouroční služby tak rozrušen, že
v polním vojenském láboře u Milovie, nemoha bez-
práví j-mu činěně dale snášeli, ani spravedlnosti se
někde dovolati, rozhodl se radějí se zastřeliti, cot
provedí v neděli 10. května t. r. Že týrání bylo pří-
činou jeho sebevraždy, toho nejpadnějším dokladem,
nehledě ani k jiným okolnostem prokázaným, jest
dopi«, zaslaný rodičům, jenž zní takto: Rodiče, od-
pusťte mi, vřele Vás prosím. Není mi možno jednati
jinak. Mam toho týrání dosti. V neznamých konči-
nách bude mi lépe. Nepřipusťte, by původce mého
Posl
Ries
Hráská
Hrozná
Opitz
Milovia
25
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Na Krkonoše!
Krkonoše
26
article
„Kdo ztratil víru v. patriarchalní prostotu
lidstva a v úplně nezkaženou jeho povahu, kdo
chová — ať už vlastní, ať cizí vinou — k němu
v nitru nevoli a zášť, prchni na temena Krkonoš.
abys opravil své smutné omyly a naučil se lidi
na novo milovat.
Sto let tomu už, co napsal tato slova dr.
Jesef Hoser. Názor jeho sdílejí s ním dnes
miliony. Krkonoše staly se českým Parnas-
sem. Příčiny toho jsou dílem estetické, dí
lem hygienické. Velkolepé scenerie borské
majestát vrcholů, kouzlo mraků, libeznost vodo-
pádů a spanilost flory Krkonoš byly už
dávno oceněny. Ale teprve hygiena učinila Krko
noše slavnými. Už znamenitý neurolog dr. Com
be 1903 dokázal, že horský vzduch sílí organi
smus více, nežli Balt, Adrie, nebo moře severní
A roku loňského potvrdil omlazující a posilnu-
jící účinek hor dlouhou řadou vědeckých pokust
vládní rada dr. Zuntz ve spolku se třemi ještě
badateli.
S touto theorií jde u našich sousedů sou
běžně i praxe. Pruský svah Krkonoš poseť jes
villami. Sehreiberhah, Warmbrunn, Krumm
hübel jsou předními klimatickými léčebným
místy. Na české straně zkvetly netušeně Spindel
mühle, Janské lázně, Nový Svět.
Stačí jen nahlédnouti do prospektů těcht
míst, abychom rázem poznali, v jaké vážnost
jsou Krkonoše ve světě lékařském. Tak na př
bylo r. 1907 ve Schreiberhan 27.077 lázen
ských hostí; veliká většina ovšem z Německa
Ale zastoupeny jsou všechny státy evropské
z Ameriky bylo 58 hostí, z Afriky 2 a jeden
Hokonce až z Australie.
Ve Spindelmühle bylo r. 1907 5774 let
ních a 690 zimních hosti; většina opět z Ne
mecka, i tu shledáváme četně příslušníky témě
všech zemí evropských; z Ameriky 10, z Asie
6, mezi nimi i dva až z Činy. Z Prahy jen
130; z Čech 580
Jesef Hoser
doktor
Como
Adrie
Zuntz
Krkonoše
Parnas
Balt
Janský lázeň
Schreiberhan
Německo
Austrálie
Amerika
Asie
Praha
Čechy
Afrika 2
27
article
Náš lahodný český hlahol ozve se jen tu
Náš lahodný český hlahol ozve se jen tu
a tam v krkonošských hotelích čili, jak jim tu
žertovně říkají, v boudách. Na 100 Němců
přijde jeden Čech. Jen z písní známe, že naše
vlast je zemským rájem. Nuže — něco
o Krkonoších povězme
Krkonoše rozpinají se od Nového Světa ku
Pohraničním boudám v dělce 33 km. Skládají
se ze dvou rovnoběžných hrbetů. Hrbeť slezský
nese vrcholy: Jinonos (Siná hora), Flalkové ka-
meny, Vysoké kolo (1500 m), na jehož úpato
je velkolepý hotelu Sněžných jam s nejkrás-
nější vyhlidkou do Slezska, Velký Š šak, za
nímž stojí Petrova bouda a o něco dále Špin-
dlerova bouda, Malý Šišák, Stráň a Sněžku
(1603 m).
Český hřbet zdobí Lysá hora, Kotel (1 434
m) s velkolepými propastmi, Malou a Velkou
kotelnou jamou, Krakonoš, Kozí hrbet, Stu
dničná hora (1560 m) s majestátným Obřim
dolem. Mezi Kotlem a Vysokým Kolem šiří s
náhorní rovina a pramenisko Labe, Labská louk
s Labskou boudou a Labským slapem. Mez
Studničnou horou a Strání leží Bilá louka
s Luční boudou a Obří boudou. Na ní pramení
Bělá, druhý labský pramen.e
Český hlavní hřbet vysílá do Čech 7 mo-
hutných hřbetů, z nichž Žalý (1036 m) a Černá
hora (1300 m) jsou vyhlášeny vyhlídkou. Žalý
uchvacuje též pravidelnou podobou — vyhlizí
jako obrovská vlna; Kozi hřbet svým úzkým
a kostrbatým hřebenem délá svému jménu' čest a
jest to evropské unicum.
Němec
Čo
Petrův
Sněžka
Krakonoš
Bilá
Bělá
Kozi
Krkonoše
Slezsko
Lysá hora
Čechy
Žalá
km
Flalková ka
Černá hora
28
article
Ve starých urbářích sluje Kotel Sněžnou
horou anebo Roketnickou Sněžkou. Malý Šišák
slu! Vlčí skalou a Vysoké Kolo slulo Velkým
Šišákem. Přesmyknutím pojmenování stalo se
že dnes Malý Šišák (1436 m) jest vyšší než
Velký Šišák (1424 m).
Západní svah Lysé hory slul Plešivec čil
Plech. Němci začinají ho zváti Blechiberg. ° Od
bočky mohutného Krakonoše slují Medvědín.
Mechovinec, Zaječin, Levínek. Némci nazval
jednu část Goldhöhe a my za nimi Zlatou
vyhlidkou.
Zelených luk máme v Čechách dostatek,
ale Bilá louka v letě jest opravdovou zvlášt-
ností. Pročpak pěkný ten název, svědčicí o hlu-
bokém a svěžím estetickém smyslu našich
praotců, mění nejnovější spisovatelé ve »Vyso-
kou louku«? V místní terminologii spočívá
vzácný odkaz dějin, drahocenný poklad dušev-
ního bohatství našich předků. Chraňme ho orlím
okem a važme si ho. Nejinak jest to s názvy
rek: Milmice sluje Mlejnice, jelikož táhla mlýn,
Šišák
Pla
Němec
Bilá
Sněžná hora
Roketnicka Sněžka
Plešivec
Medvědín
Mechovinec
Čechy
29
article
Malá Jizera slula a sluje Jizerka (v horní část
Vojka či dle své podoby Vojkov), Bilá Vod
sluje česky Bělá. Naši sousědé pojmenovali
každý žulový balvan na temenech Krkonoš.
Sněžka (na vrcholu má dvá hotely, metepro-
logickou stanici a kapličku sv. Vavřince) honosi
se sice nějobsálilejší celkovou vyhlidkou (řidět
je za okolností zvláště příznívých Bilou hor
u Prahy a Vratislav, ale výhlidka s Kofle do
Čech jest úchvatnější; rovněž vyhlídka do Pruska
s Vysokého kotle a od Snéžných jam.
Vodepádů mají Krkonoše dost. Krásně jsou
pády Labe, Pančavy (oba umělé), Pudlavy
(jeden z nejkrásnějších) a Červené Bystřice
v Čechách a páď Jackelu v Prusku.
Z propasti nejvelkolepější Obří důl. Ko
telné jámy a Labský důl v Čschách a Sněžne
jámy, Melzrův důl v Prusku.
Končicí stanice drah v Čechách Frelhei
Vreblabí, Jilemnice, Rokytnice, Nový svět
v Prusku Schraiberhan a Krummhübel
Nejpohodlnější vzestup na temeno Krkonos
vůbec jest z Jilemnice podle Jizerky. Jdeme
hotovým parkem stále jen do kopce až na Lab-
skou louku, tu idylickými, tu romantickými,tu
velkolepými horskými krajina mi.
Lze předvídati s určitostí, že Jilemnice
stane se jednou hojně navštěvovaným, klima-
ticky léčebným místem, až její přednosti (čistý
silný, kyslikem a radioaktivitou bohatý vzduch.
zdravá voda, krásná poloha atd.) budou náležite
oceněny.
Bilá
Bělá
svatý . Vavřinec
Vratislav
Krkonos
Malá Jizera
Jizerka
Vojkov
Krkonoše
Sněžka
Praha
Kofl
Čechy
Prusko
Čschy
Melzrův
Čechy Frelhei Vreblabí
Jilemnice
Rokytnice
Laba
Červená Bystřice
Pudlava
30
article
Též hotelů moderních, vyhovujíeích všem
požadavkům i hygieny i komfortu, má místo
dost a lze je tedy vřele doporučiti jak ku del-
šímu pobytu tak za východišté cest, eventuelně
cesty na Krkonoše. Rovněž pohodlný, a roz-
košný výstup na Krkonoše jest z Nového Světa
podle Mumlavy na Labskou louku, dále ze Spin-
delmüble pod Labským dolem k vodopádu, také
na Labskou louku, anebo podle Bělé, která
okouzluje nás řadou hezounkých kaskad na B
lou louku, pohodlnou cestou Webrovou ve stinu.
anebo přes Kozí brbet v pravo na Bílou louku
starši, slunnou a dosti obtižnou cestou.
Cesla z Freiheitu na Sněžku přes Petzer
Obřím dojem jest velkolepá, ale ne dosti po
hodlná.
Fiora krkonošská jest v Evropě nejbohatš
sonarovsojd
a nejkrásnější
Chybí jí ovšem nejedna vzárná ozdob
Alp (protěž, alpská růže atd.), ale za to jest tu
nových, vzácných a krásných tvarů tolik na je-
diném místě, že celkový dojem jest mocnější
nežli v Alpách anebo v některých útuleleh
Středomoří.
Některé barvy u květin vidí tu turista po-
prvé — krásný, ohnivý šarlat jestrábníka po-
merančovébo, libeznou modř horského krope
náče, smutnou fialovou barvu babího hněvu.
Krkonoše
Bělá
Evropa
Alpy
31
article
Jiné barvy zamlouvají se spanilostí, jak
tomu jest u hvozdíku Wimmerova, jestřábník
pomerančového, sasanky narcissovité. Všeobecně
překvapuje též jině zbarvení květů. Petrktiě,
dole žlulý, zbarven tu do růžova (petrklič nej
menší), fialka do citronova (f. dvojkvětá), prv-
skyřník do běla (p. omějovitý), jestřábník do
pomerančova, žebřiček do růžova. Maceška jest
celá falová, muchna s větším květem dostala
i pomerančovou barvu (m. zlatá). Do očí bije
rovněž mohutnost tvarů. Prasetník jest desel-
krále mohutnější (p. velkokvětý), hořec až metr
vysoký (h. Asklepiadský), stračka podobá se
keři (stračka ozdobná), sasanka podobá se nar-
cissu silným stonkem, jenž nese okolík 4 —9
květů spanilých; jest to nejelegantnější dítko
fory krkonošské; kukiik jest mocnější i krás-
nější (k. horský). Za to na temenech samých
fivra zakrňuje. Ostružiník jest vysoký solva
1 decimetr a má jedinou ostružinu barvy po-
merančové (moruška), vrba podobá se k nero-
zeznání brusince (vrba bylinná). Jdeme z po-
bádky do pohádky. A hlavní věc: Až na vzáe
nější vrbu bylinnou vyskytují se shora uvedené
květiny v miliardách a to všude.
A vedle těchto jinak utvářených květin jes
celá řada vzácných květin — koniklee alpský.
mlečivec, lomikamen růžový či ostřičnolistý,
kýchavice atd.
Wimmerův
32
article
Kdo chceš viděl, až do jaké míry schopny
jsou děti nadšení, zajdi s nimi do Kotelnyu
jam, do Obřího dolu a žasnes nad vroucností
jejich citu. Zprvu budeš se jim smáti, pak bu-
deš trhat kvítka s nimi a na konec budeš sám
zase dítětem.
Obyratelstvo Krkonoš jest inteligentní, pod-
nikavé, v práci až neůmorné. Ale jako květiny
vysokých temen má i ono svůj ráz. Kdežto
v údolích nese se směrem často moderním, s jeho
jasem i stínem, vyznačuje se na vysokých strá-
ních tichou velikosti mravní — právě jako pří-
joda. Podstatným znakem jeho charakteru jest
Krkonoše
Kotelnyu jam
33
article
přímost, otevřenost, blahovůle, hloubavost. Kde
jde o pomoc, neptá se horal, komu, nýbrž co
a jak. A pomůže, seč jest, nezištné a ochotně.
Bohatství vidí v málu potřeb, kdežto v údolich
zlato a požitek nejednou jsou cílem. Proto lzev
Krkonoších projíti několik staletí za 10 minut.
Hloubavost a náchylnost k mysticismu poznal
v Krkonoších již před 100 lety Hoser, jenž
připisuje horalům tamějším přimo zvláštní ner-
vové schopnosti. Osamělost, zdravý vzduch,
šírý rozhled a zvláště — podle Hosera —
elektromagnetismus vytvořily zvláštní orgány
mozkové u horalů krkonošských.
Co do mravních zásad slyšíme o »ducha-
tích« v Krkonošich chválu téměř všeobecnou.
Posmivají se jen theorui jejich. Těžko tu ne-
zamysliti se a neotázsti se, jsou-li posměváčci
tito potomci starých Čechů, oněch Čechů, kteří
za právo osobního vnitřního přesvědčení vedli
po 14 let vítézné boje s celou Evropou. » A což
hygiena?« slyším namitati. Pozoruji jako ne-
stranný divák několik decenií život duchařů a
není mi znám připad, že by duchař sešílel ze
svých utopil, jak se tvrdí. Zdá se mi to psycho-
logicky i fakticky nemožné. Psychologicky proto,
že kovářovy děti jisker se nebojí a fakticky
z té příčiny, že všechna »spojeni« duchařů
krkonošských omezují se na modlitby a vy-
slechnutí »projevů« o nutnosti mravně se zdo-
konalovati, projevů stejné nuance a stejné
tendence, projevů tedy duchařům dávno zná-
mých a tedy nerozčilujících. Rozčiluje-li to
hosta, nepovoluj zvědavosti úzdy a zůstan
doma.
Hoser
Čecho
Krkonoše
Evropa
34
article
Telepathil — dle mých známostí — za-
bývala se a to ještě zcela mimořádně, jediná
osoba. Vždy jsem si vzpomněl při vlipech o
duchařích na starého právníka Cicerona:
»Vrchol práva často bývá vrcholem bez-
práví.«
O výbornosti vzduchu Krkonoš svědectví
jasné vydává dlouhý věk a síla horalů — ovšem
ne toho moderního směru.
Náš soused T. přetrhl novou oprať jedním
rázem; a když kdysí silný býk nemohl býti
zkrocen, uchopil ho T. rukama za rohy, zalom-
coval jemu hlavou a pevně ji k zemi stiskl.
»Časy minulé. « Připouštím. Ale každý skepřik
snadno se může přesvědčiti, co horal krkonoš-
ský — ten na stráních — i nyni dokáže.
Ustrne údivem, jak obrovské »loktuše« sena
Cicero
Krkonoše