1
masthead
25. srpna 1904. Číslo 234
4
article
ležící as půl míle jihozápadně od prvé. Japonci
zahnali prý Rusy z bývalého cvičiště a zbořili
dvě pevnůstky u Čaoshankau, nalezající se vý-
chodně od Port Arturu. V Port Arturu saměm
není prý ani jeden dům celý. Radnice je
zbořena. Čtyři velké lodi jsou prý boje ne-
schopny a jen jediná má děla na palubě
Částečný dosavadní neúspěch Japonců odůvod
ňuje se nesnesitelnou palbou z pevnůstek
velkým počtem min.
Osm torpedovek uniklo z Port
Arturu.
Z Londýna, 24. srpna. »Daily Mail«se
dovídá z Čifu z japonského pramene, že dne
18. t. m. uniklo za noci z přístavu portartur
ského osm torpedovek.
Armáda Kuropatkinova.
Z Petrohradu, 24. srpna. Armáda Kuro-
patkinova dosáhla nyní počtu 260.000 mužů.
Veliká bítva se s bezpečností nyní očekává.
Dopadne-li pro Rusko šťastně, potáhne Kuro-
patkin neprodleně na pomoc Port Arturu. Tento
dle zpráv Stesslových může se ještě plné dva
měsíce držeti.
Japonec
Rus
Artur
Kura
Stesslový
Port Artur
Londýn
Petrohrad
Rusko
Čaoshankau
Daily Maila
5
article
Křižák »Diana«.
Z Paříže, 24. srpna. V Sajgonu se nale
zající ruský křižák »Diana« má jen nepatrn
poškození.
Zahnání torpédovky z přístavu
portarturského.
Z Paříže, 24. srpna. V neděli v noci uči
nila jedna japonská torpédovka pokus vniknout
do vnitřního přístavu portarturského. Bylojí
však v tom dělostřelbou z pevnosti zabráněno.
Generál Stessel vzhledem k nebezpečí, jež hrozi
loďstvu v přístavu, poručil, aby loďstvo opětně
z přístavu vyjelo. Následkem toho očekává se,
že dojde opětně k nové námořní bilvě.
Hrabě Okuma o trvání války.
Z Londýna, 24. srpna. »Daily Chronieles
přináší interview s hr. Okumou, jenž se vyjá-
dřil, že v kruzích, japonskému dvoru blízkých,
panuje přesvědčení, že válka potrvá až do konc
roku 1905
Záteka Holubí v rukou japonských
Z Čiíu, 24. srpna. Přibylý sem uprchlik
ruský z Port Arturu sděluje, že Japonci mají
již obsazenu zátoku Holubí.
Dráha kolem jezera bajkalského.
Z Petrohradu, 24. srpna. 5000 dělníků
dnem i noci pracuje na kladení kolejnic na
okružní dráze kolem jezera bajkalského. Právě
položeno jest 54 kilometrů. Celá želozniční trat
— 120 km — bude v záři dohotovena.
Ruské loďstvo v Šanchaji.
Ze Šanchaje, 24. srpna. Zdejší čínské
loďstvo včera vyjelo, aby podniklo objižďku. Dle
jiných zpráv se tvrdi, že odjelo proto, aby
nedošlo k nějakým konfliktům.
Z Londýna, 24. srpna. Z Pekina se ozna
muje: Ministr zahraničních záležilostí vyzvaí
konsuly, aby zakročili v Japanu, by dovoleno
bylo lodím ruským »Askoldu« a »Gromoboji«
ještě týden setrvati v přístavu, jelikož nyní pro
značný příliv nemohou opustiti přístav.
Diana
Stessel
Okuma
Artur
Japonec
Paříž
Londýn
Petrohrad
Daily Chroniele
km
6
title
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
7
article
Amauté proti Srbům.
Amauté proti Srbům.
Sp. Z Bělehradu, 24. srpna. Dnešní »Samo-
uprava« oznamuje, že Arnauté na sjezdu v Peč
se ustanovili vymoci, aby Srbové vy lou-
čeni byli z »reformované« žandarmerie
Dále se usnesli ze všech sil protiviti se refor
mám, nedávati desetiny, nýbrž osminu, a osvo-
boditi zatčené předáky arnautské.
V Djakovici sjezd arnantský usnesl
se povražditi všechny Srby i Ar
nauty, kteři jsou pro reformy. Usnesení bylo
telegraficky zasláno sultánovi s poznámkou, že
všichni Arnauté povstanou, nebude-li vyhověno
požadavkům jejich.
Vraždění Srbů již začalo. V Peči a okoli
zavražděno jich za dva dni 11. Anarchie se
vzmáhá. Srbská vláda bude protestovati v Caři-
hiradě.
Polská parallelka slezská.
Z Těšína, 24. srpna. Zemský inspektorA
Vyhlídal přibyl sem za účelem organisace
polské parallelky učitelského ústavu. Bude ote-
vřena již letos. Na polských parallelkách bude
se vyučovati všem předmětům polsky, jen něm-
čině německy.
Srba
Vyhlídal
Bělehrad
Peč
Těšín
8
article
Vlašské universitní kursy.
Z Vídně, 24. srpna. V otázce vlašských uni-
versitních kursů v Inšpruku sděluje „Deutsch-
nationale Correspondenz“: „Jak se dovídáme,
jednalo se za posledního pobytu místodržitele
bar. Schwarzenaua ve Vídni o nastáva-
jícím rozhodnutí vlády v příčině vlašských uni-
versitních kursů. Rozhodnutí samo očekává se
teprve příšti týden. Že však kursy budou i na-
dále v Inšpruku, možno přes všechny protesty
s německé strany považovati za hotovou událost.
Obtíže působí jen otázka, do jakých místnosti
mají býti kursy položeny. Němci inšpručti jsou
i nadále odhodláni co nejdůrazněji protestovati
proti ponechání vlašských kursů v Inšpruku
ihned, jakmile bude známo definitivní rozhod-
nutí vlády, zahájí agitaci. Inšprucké nacionální
kruhy stojí na stanovisku, že vlašské kursy by
něly prozatím býti zavřeny a aby celá záleži
tost nebyla vyřízena prostým nařízením, nýbrž
parlamentně.
Němec
Vídeň
Deutschnationale Correspondenz
9
article
Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře
Výpravy dra. Körbra.
Z Gmundenu, 24. srpna. (C.-B.) Minister
ský předseda dr. Körber navštívil na své zpá-
teční cestě z Islu do Vídně v právodu zem-
ského hejtmana hornorakouského dra. Eben-
hocha, min. rady Bleilebena, předsedy linecké
obch. komory Reiningra, okr. hejímana gmun
denského hr. Salburga papírnu »Steyermühl«
Na pozdrav předsedy správní rady odpovědě
dr. Körber, že cení si vývoje papírnického prů-
myslu. Bývalo mnoho tu žalováno, snad více
než pravda bylo, neboť každý Rakušan snadno
zmalomvslní, ale stejně jest jisto, že slova n
pomálají k rozvoji, nýbrž činy. Dnes stoj
»Steyermühl« v čele jako příklad pilné práce
vnitřní koncentrace. Tak stává se průmysl pilí-
řem blahobytu.
Stát může jen pomáhati přes kritické oka
mžiky — dlouho pomoc byla by podobná berle
v ruce chromého. On, Körber přeje prý si ale-
aby průmysl stál na rovných nohách, aby pohlí
žel bystře na světový trh a sám sobě důvěřoval
Ministerský předseda přál pak závodu a jeho děl
nictvu štěstí. Dr. Ebenhoch měl pak rovněž řeč
v níž poukázal na spojitost zemědělství a prů
myslu a nutnost pokroku všem částem stejně pro
spívajícího. Ještě ale mnoho oběma odvětvím
schází ke zdaru.
Prosím jen pana zemského hejtmana: Do-
držte dosavadní kurs a vaše působení bude mít
stejně užitečné výsledky. Když byl předseda ob
chodní komory linecké dr. Reininger poukázal
na veliký význam průmyslu, prohlásil m.-p., že
svému zájmu na průmyslu dal opětný a co
nejrozhodnější výraz a že zájem ten jest u něho
nezměněn. Potom prohlížel ministerský předsedu
v průvodu zmíněné už družiny závod, kdež by
pozdraven i některými deputacemi.
doktor
Körber
Eben
Rakušan
Ebenhoch
Reininger
Gmunden
Islo
Vídeň
Steyermühl
linecký obchodní . komora Reiningra
10
article
Místodržitel hrabě Goes.
Z Vídně, 24. srpna. (C.-B.) Místodržitel hr
Goes odebral se dnes do Terstu a nastoupí opět
úřad.
Křest careviče.
Z Petrohradu, 24. srpna. Dnes v poledne
proveden v kostele paláce v Petěrhofu křes
velkoknížete následníka trůnu Alexěje. Před car-
ským průvodem s osmispřežním zlatým státním
kočárem jela četa husarů a kozáků. Průvodu
do kostela účastníli se: car, matka jeho, krá-
lovna řecká, velkovévoda meklenbursko-zvěřinský,
pruský prine Jindřich, prine Batlenberský a čle
nové carského rodu. Když metropolita podal
křtěnci večeři Páně, car položil před něj řád
sv. Ondřeje. Hlahol zvonů a salva 300 střelců
ohlašovaly v Petěrhofu a v obou sídlech vyko
naný křest. Mezitím co následník trůnu byl od
nesen ve slavném průvodu, car a carová přijí
mali blahopřání diplomatického sboru, jenž do
stavil se v plném počtu, dvora a hodnostů. Při
tomným podána snídaně. Petěrhof a sídla carská
byly slavnostně ozdobeny. Večer bude us pořá-
dáno osvětlení.
Goes
Jindřich
svatý . Ondřej
Vídeň
Terst
Petrohrad
11
article
Carské úkazy.
Z Petrohradu, 24 srpna. (C. B.) Carským
úkazem uděluje se: Řád Alexandra Něvského
ministru spravedlnosti Muravěvovi a ministru
orby Jermolovi, brillanty k témuž řádu ministru
vnějších záležitosti hr. Lamzdorfovi. Ministn
železniční kníže Chilkov byl jmenován státním
tajemníkem. Dále uděleny: Řád bilého orla pre-
sidentu ministerské rady šl. Witteovi a řád Vla-
dimírův II. třídy veliteli prvního oddělení váleč-
ného loďstva v Tichém moři admirálu Bez-
obrazovi.
Denním rozkazem carovým na-
řizuje se zákonodárnou cestou
zrušiti vojenský okres finskýa
přivtěliti jej ku petrohradské mu.
Pro vojsko a loďstvo vydány zvláštní výnosy
milosti na základě dnešního manifestu.
Korunní prino řecký na cestách.
Z Kronbergu, 24. srpna. (C.-B.) Korunn
princ řecký nastoupil dnes dopoledne c 1/411.
hodíně zpáteční cestu do Řecka.
Sjezd katolíků německých v Řezně.
Z Řezna, 24. srpna. V dnešním třetím uza-
vřeném zasedání katolického sjezdu bylo pro-
jednáno 14 návrhů týkajících se sociální otázky.
Přijaty byly návrhy týkající se lepšího odbor-
ného vzdělávání mládeže ve školách zeměděl-
ských a hospodářských, zakládání a podporován
katolických kupeckých spolků, pokračování v re-
fermách sociálních na prospěch řemesla, snahý
po zlepšení bytů ap.
Marocká olázka.
Z Paříže, 24 srpna. (C.-B.) V Oranu vy
dávaný časopis »Echo« sděluje: Chtěje pomstit
své přívržence zavražděné Kaidem Amadou ma
rocký nápadník trůnu vyslal proti němu vojsko.
Toto bylo poraženo, ztratilo mnoho mrtvých a
raněných, i koní a zbrani.
Vatikán a Francie.
Z Paříže, 24. srpna. (C. B.) »Figaru« sdě-
luje se z Říma, že vláda, aby nepodráždila Va-
tikán, usnesla se, že ministr vyučování nezaháj
sjezdu svobodných myslitelů.
Jermolov
Chilkov
princ
ma
Figar
Petrohrad
Kronberg
Řecko
Řezno
Paříž
Oran
Vatikán
Francie
Řím
Virginie
12
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Dunajská paroplavební společnost.
Z Vídně, 24. srpna. (»Nene Fr. Presse«.
Doprava dunajsko - paroplavební společnostije
normální až na to, že poněkud vadí nedostatek
vody. V prvých 7 měsících společnost méla
přebytek 342.000 K. V přítomné době je do-
prava živá. Přicházejí velká množství pšenicea
ječmene z Rumunska, jednak do Rakouska.
jednak transito do Němec. Uherského zboží je
poměrně málo dopravováno, poněvadž přítoky
Dunaje, jmenovitě Tisa, mají málo vody a do-
prava se často zastaví. Zápověď vývozu kuku-
řice neměla dosud účinku pro dopravu, poně-
vadž zásilky kukuřice počínaji teprve v září.
Ostatně se doufá, že úbytek v dopravě kukuřice
bude vyvážen pšeničnou a ječmennou do
pravou.
Sazby rakouského Lloydu do Levanty.
Z Vídně, 24. srpna. K definitivnímu vyři-
zení otázky, týkající se sazeb rakouského Lloydu
do Levanty, bude se konati anketa v ministerstvu
obchodu dne 30. t. m., jíž se zúčastní z Čech
cís. rada Jindřich Fischer, ředitel cukerní
rafinárny v Pečkách a za moravsko-slezskou sku-
pinu dr. Richard Skene, majitel cukrovaru
vo Vídni.
Divtdendy.
Z Vídně, 24. srpna. (»Neue Fr. Presse«.
Strojová továrna Taner Leatsch Cie, založená
úvěrním ústavem bude za rok 1903 —1904
vypláceti dividendu 4%. Předešlý rok nevyplá
cela vůbec dividendy.
Imaport transvaalského zlata do Rakouska.
Z Vídně, 24. srpna. (»Neue Fr. Presse«.
Po krátké přestávce začíná se opět zlato do
Rakouska voziti. V poslední době přivezeno z
2 mill. korun zlata a nové zásilky se čekají.
Je to zvláště anglické zlato z Transvaalu, které
poplyne do sklepů rakousko - uherské banky.
Němec
Tiso
Lloyd
Čo
Fischer
doktor
Skene
Vídeň
Francie . Presse
Rumunsko
Rakousko
Dunaj
Pečky
Transvaal
Taner Leatsch Cie
13
article
Dovoz bramborů do Rakouska.
Z Vídně, 24. srpna. Dnes bylo v Pešti pro-
dáno 6000 q ruských bramborů 1 q po 7 K. Ve
Rěce byly kupovány americké brambory 1 q po
8 kor.
Švýcarsko-německé vyjednávání.
Z Lucernu, 24. srpna. (C.-B.) Němečtí de-
legáti pro vyjednávání obchodních smluvse
Švýcarskem sem dnes přibyli. Jednání počne
dnes odpoledne.
Slav osení v Bavorsku.
Z Mnichova, 24. srpna. (C.-B.) Úřadní
zpráva o stavu osení z polovice srpna praví
Obilní žně jsou po většině ukončeny. Výtěžel
zimního obilí jest dobrý, letního můně příznivý.
ale celkem přece ne malý. Píeniny jeví špatný stav
jetel jest sporý. Otava slibuje jen částečně malý
výtěžek. V některých krajích jest nedostatei
zelené píce. Suchá luka jsou úplně vyžehnuta.
V některých krajinách, zvláště v Horním
Falcku nastala nouze o píci.
Stávka námořníků obchodního loďstva
francouzského.
Z Marseille, 24. srpna. (Zvl. tel. » N. Le)
Stávka dílovedoucích lodenic a kapitánů lodních
způsobila zastavení veškeré plavby odtud. Četn
cestující do Alžíru, Tunisu a Korsiky zde uvízl
a nemohou býti dále dopraveni. Odplouti mohl
jen parník »Alger« firmy Prasper Durand v Al-
žíru a ten byl cestujíeími přímo přeplněn. —
»Russie« s poštou pro Oran, »Djurjura« s poštou
do Philippeville a Bony a »Bocognono« s poštou
do Calvi musili v přístavu zůstati.
Otava
Alger
Bono
Bocognono
Calvi
Rakousko
Vídeň
Pešť
Švýcarsko
Bavorsko
Mnichov
Marseille
Alžír
Tunis
Korsika
Alo
Oran
Philippeville
Prasper Durand
14
article
st. Z Pešti, 24. srpna. (Zvl. tlgr. »Nár.
Listů«.) Na dnešním trhu prodalo se 25.000
metr. centů pšenice za směru slabě upevněného.
Znamenala: pšenice tisská 81 kg K 11.25.
81 kg K 10 90 žlutá, 79 kg K 10 25 snětivá
79 kg K 10.— s příměsí, 78.3 kg K 10. 85
z okoli Pešti 80.5 kg K 11.15, 80 kg K 11.021
79 kg K 10.95, 77 kg K 10.70, rumunskí
79 kg K 11.—, srbská 78 kg K 10.671
žito K 8.05 až 8.20, staré žito K 7 . 90-
oves nový K 7.25 až 7.60; kukuři ce
K 7.674; řepka K 11.40 až 11.70.
Na terminovém trhu po slabém
zahájení smýšlení se upevnilo na očekávané
koupě.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
K 10 92, na duben K 11.11, žito na říjen
K 8 36, na duben K 8.65, oves na říjen
K 731, na duben K 7.60, kukuřice na srpen
K 7.70, na září K 7.60, na květen 1905 K 7.57
řepka na srpen K 12.—
Na plodinovém trhu vepřové sádl
K 67.—; ostatní nezměněno.
Počasí: chladno.
Z Liverpoolu, 24. srpna. (Závěrek.) (4 hodiny
10 minut.) Obrat 400 žoků. Z toho na spekulae
a vývoz —.— žoků. Denní dovoz —.— žoků. Ameri
cké dodávky na srpen 6 26, 0.—, na srpen-září 6.0
0.—, na září říjen 5.83, 0.—, na říjen-listopad 5.71
0.—, na listopad prosinec 5.67, 0.—, na prosine
leden 5 64. 0.—, na leden-únor 5.63. 0.—, na únor-
březen 5 63, 0.—. na březen duben 5.64, 0.—, na
duben-květen 5.64, 0.—. Smýslení napjatě.
Z Nověho Yorku, 24. srpna. (Zvláštní
telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse bylo chabé, Znamenala: pšenice
na září 1091/s, na prosinec 108.25,
kukuříce na září 59/s, cukr (Fair
Huscovados) 311/16, bavlua 11.20. —
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
povolné.
Pešť
Liverpool
Nově York
kg
15
article
Nepříznivý stav řípy. Licht ozna muje -
Pro řepná pole nebylo počasí v posledních dnecl
valně přiznivé a místní, bobužel, slabé deště
způsobily jen chvilkové osvěžení. Všude jest
nutně třeba dešťů vydalných. Ze západní část
provineie saské se sděluje: Dosud nepršelo
proto se obáváme, že se řípa neurodí. Za ny-
nějsích poměrů odhaduje se výnos z jitra pouze
asi na 120—130 centů, což jest proti loňsku
méně o 20 centů. V Brunšvicku očekává se na
lehčích půdách místy schodek až 33%%. Z Po-
rýnska a z Vestfálska se oznamuje, že vzrůs
řípy jest velice pomalý a listí že žloutne jako
v době zrání. Také v Turinkách lze očekávati
dle do avadních známek jen skrovnou sklizeň.
Ve Slezsku a na jihovýchodě v noci z neděle
na pondělí trochu namoklo a zdá se, že tam
nastal skulečně obrat v počasí. Rakousko ozna-
muje až do poloviny srpna: Cukrovka nédá ani
při příznivém průběhu počasí v žádném výrobním
kraji i jen poněkud kvantitativně uspokojivé
sklizně. Na těžkých půdách listi vadne, kdežlo
na lehčích půdách uschlo téměř zcela. Řlpa
sama byla po týdny ve svém vývinu zdržena
vykazuje při vysokém stupní cukernatosti značně
menší váhu než v letech normálních. Proii
loňsku asi o třetinu menší. V čelných velkých
řepařských obvodech zemí sudetských jsou škody
způsobené suchem velice značné. Ve st ředníeh
Čechách v posledních dnech poněkud pršelo.
Z Javy se oznamuje počasí dešlivé.
Řlpa
Brunšvicko
Vestfálsko
Slezsko
Rakousko
Čechy
cent
16
article
Zřejmé zásoby:
1903
1902
1904
1,870.684 tun 2,354.550 tun 2,258 084 tun
Vývoz českého hnědého uhlí. Z výkazu
státních saských dráh za poslední týden jest
opětně zjevným trvalé poškození našeho vývozu
hnědého ubli zastavením plavby. Od 14. do
20 srpna bylo na státních saských dráhách do
praveno 77.709 tun českého hnědého uhlí, což
jest více o 10.574 tun. Z jiných uhelných druhů
dopravily saské královské státní dráhy k a m en-
ného uhlí ze Saska 70 245 (+ 2625) tun
ze Slezska 12.208 (+ 117) tun, z Vestfálsk
4302 (+ 415) tun, hnědého uhlí z království
saského 9961 (+ 842) tun, ze Saska-Altenburska
29.707 (— 1409) tun, z Pruska (většinou bri
kety) 22 277 (+ 6144) tun. Schodek dopravy
vodní je tudíž hražen více než z polovice re
víry jinými.
Zně v Prusku. Ústřední úřad pruské země
dělské komory odhaduje letošní sklizeň Prusk
v tunách takto: Zimní pšenice 2,200 965 prol
1,759.952 v roku loňském, pšenice letní 176.991
proti 396.751, žila zimního 7,113.945 prot
7,236.328, žita letního 55.042 proti 77. 335.
ječmene letního 1,444 630 proti 1,833.524
ovsa 4,401.724 proti 5,172. 140.
Sasko
Slezsko
Vestfálsk 4302
Prusko
Altenbursko 29.707
+ 415
277
17
article
Vyjednávání o obchodní smlouvy. Posledních po
rad, jež se konaly ve Vídni u příležitosti přítomnost
zástupců rakouských pro obchodní smlouvu s Itali
zůčastnil se také rakousko-uherský velevyslanec v Ber
líně šl. Szögyeny-Marich. Z přitomnosti jeho soudile
se namnoze, že při těchto konferencích, jež měly za
účel v první řadě stanovení instrukcí pro další ve
dení vyjednávání o obchodní smlouvu s Italil, bylo ro
kováno též o taktice pro opětné navázání a zkonco
vání vyjednávání o obchodní smlouvu s Německem
jež bylo, jak známo, v červnu přerušeno. Domněnky
takové nejsou prý však dle zprávy „N. F. Pr.“ správné
Účelem přítomnosti šl. Szögyena při těchto poradách ne
bylo pro rokování o taktice, jež má býti zachován
při druhém čtení obchodní smlouvy s Německem
nýbrž platila výhradně otázce, kdy se má opět v pře-
rušeném vyjednávání s Německem pokračovati. Pan
Szögyeny kladl prý obzvláštní váhu na to, aby by.
o době té rozmluvou s našimi vyjednavateli, kteří jsou
titíž jako při jednání o obchodní smlouvu s Německem
autenticky informován, poněvadž chce dle toho zaříditi
veškeré své disposice. V kruzích obchodně politických
kloní se k názoru, že vyjednávání mezi Rakousko-
Uherskem a Italií bude zkoncováno do poloviny mě-
síce září. Na vyjednávání to následovati pak bud
ve Vídni porada celní a obchodní konference, jež sta-
noví instrukce pro zástupce rakouské při jednánío
obchodní smlouvu s Německem, což bude vyžadovat
doby asi dvou týdnů. Po skončených poradách celní
a obchodní konference bude prý zahájeno bezprostřed-
ně vyjednávání o obchodní smlouvu s Německem. T
prý se stane pravděpodobně ještě koncem září, kdy
odjedou zástupci rakouští a uherští za účelem opět-
ného navázání ve vyjednávání o obchodní smlouvu
s Německem do Drážďan.
Szögyit
Vídeň
Německo
Rakousko
Uhersko
Drážďany
Italia
18
article
K nutné organisaci české výroby v Čechách a
Moravě. Byli jsme požádáni za uveřejnění to-
hoto zajisté dobře míněného návrhu: Vešker
stavy naše pracují stále úsilovně na zlepšen
svojí hospodářské existence, jedině čeští vý
robci jsou v tom směru netečnými, ač postavení jejich
jest ze všech stavů nejtrudnějším. Českých výrobeů
sice neustále přibývá, výroha však a odbyt výrobků
našich se stále zmenšuje, což stává se počátkem kon-
ce tak mnohého snaživého jednotlivce. Obchody naše
zaplavovány jsou výrobky cizími, kterým všude dává
se přednost a výrobek náš přichází do obchodu toliko
z milosti. Čeští výrobci zajisté sami nejlépe jso
o tom přesvědčeni, jak trpce a krušně výrobek svůt
v konsum českého obchodu přivedou, takže mnohdy
to dožebrávání o zakázku jest české výroby nedů-
stojno. Kdyby jenom desátý díl našich výrobků v na-
šich obchodech byl prodáván, bylo by již tím nám
velice zpomoženo. Český výrobce u Němce neb žida
neprodá, neboť tito příliš dobre jsou zorganisováni.
český obchodník pak, jehož svatou povinností jes
českou výrobu podporovati, koupí nepatrnou čásť to
liko z milosti, čímž ani útraty cestovní se nekryjí
Němec
Čechy
Morava
19
article
Proto česká výroba bídně živoří a upadá, čehož bolest-
ným úkazem jest opětně „Česká společenská továrna
na prádlo v Praze, která nucena byla ohlásiti likvi-
daci a podílníci ztrácejí 25%. A přece podílníky byli
většinou čeští obchodníci! Tak vypadá ta podpora
české výroby ve skutečnosti. Proto čeští výrobci ne-
mohou čekati pomoci od nikoho a jsou nuceni spo-
léhati se toliko na sebe. Záchrana jest nutná a také
možná. Čeští výrobci spojiti se musí v ústřední od-
borová společenstva, která se sama o prodej výrčbků
svých členů doma i za hranicemi starati budou. My
pak začněme nejprve s organisací těch českých vý-
robců, kteří vyrábějí různé modní zboží pro pány
i dámy, jako: prádlo všeho druhu, pletené zboží, ná-
krčníky, tobolky, kartáčky, hřebeny, šle, hole, deštníky
atd., vůbec veškeré zboží, které se v obchodech na-
šich pod jménem „modní“ či „galanterní“ prodává,
a přibeřme k tomu výrobky českých tkalcoven, našich
továren na sukna a jediné české továrny na hedvábné
látky v Soběslavi. Za zboží toto se ročně milliony strží.
Praha
Soběslav
20
article
neboť konsum jeho jest ohromný. To vše dostači
k samostatnému zařízení výnosného obchodu a vy-
rábíme toto vše doma. Ke své výrobní činnosli však
připojiti musíme také ducha obchodního. Nestačí to-
liko dobře vyráběti, nýbrž zvláště také úspěšně pro-
dávali. A tu hlavním úkolem našeho společenstva.
ve kterém se výrobci shora uvedení spojí, bude po-
starati se o prodej našich výrobků, což zařídíme asi
tímto způsobem: 1. V každém okresním městě v Če-
chách a na Moravě budeme hleděti získati jednoho
našeho obchodníka, který by závazně toliko toto zbožl
naše prodával. 2. Členové společenstva, kteří vedou
prodej svých výrobků také v malém, budou navzájem
výrobky svoje na protiúčet mezi sebou kupovati
prodávati. 3. V těch městech, kde nelze za podmínek
zde uvedených obchod zavéstí, zřídí společenstvo svů
vlastní přímý prodej výrobků konsumentům. 4. V hlav
ních městech zavedeme v dorozumění se „Stálou vý
stavou a tržnicí řemesl. výrobků“ v Praze a v Brně
sklad všech těchto výrobků a budeme je prodávati
ve velkém nejen u nás, ale starati se budeme o vývoz
jich i do zemí zahraničních, s námi zpřátelených
Morava
Praha
Brno
21
article
Společenstvo pak ve všech těch místech, kde obchody
zřídí, bedlivě slovem i tiskem bude působiti k tomu
aby obchody tyto také českým obecenstvem byly pod
porovány. Společenstvo zřízeno bude na malé podíly
s ručením obmezeným ve smyslu zák. ze dne 9. dubna
1873 č. 70 ř. z. a bude se případně zemské subvence
dovolávati. Jelikož o prodej výrobků za hotové nebo
na krátký úvěr bude se společenstvo samo starati
ušetří se tím členům značné útraty cestovní a při řádné
informaci mnohé ztráty, čímž prodejní ceny výrobků
stanou se menšími a každé soutěže schopnými. To
v krátkosti as cesta, kterou ke zlepšení svých bídných
hospodářských poměrů bráti se máme a jest opět je-
dině na nás samých, abychom z dosavadní netečnosti
se vymanili a rukou k dílu přiložili. Není možno ve-
škeré výhody, ze společenstva toho plynoucí, zde pro-
bírati, že však účel jest všestranně prospěšný, uzná
zajisté každý český výrobce ze svých vlastních zku-
šeností. Žádám veškeré české výrobce odborů shora
řečených, kteří chtějí tuto myšlenku podporovati, o la-
skavé udání adresy pod značkou „Český výrobce 720
do adm. t. 1. do 5. září, abychom o sv. Václavě v Praze
se sejíti a vše bližší projednati mohli. Ct. redakce na-
šich krajinských listů žádám za lask. otištění tohoto
článku. — Český výrobce.
svatý . Václava
Praha
22
article
Sitnace v pánvi hnědouhelné. (Pův. zpráva „Nár
Listů“.) Lelošní sucho zasáhlo velmi citelně odby
hnědouhelný zastavením uhelné dopravy labské; o
15. července, tedy už přes měsic nelze pro nízký stav
hladiny labské z Ústí vyvážeti uhli v lodích do Ně
mecka. Dosah télo nehody bude možno teprve pozděj
plně vystihnouti: než i dnes možno z různých zjev
na neodvratné škody této katastrofy souditi. Vývoz
labský má pro udržení stejnoměrného odbytu a pra
videlně těžby hnědouhelně velkou důležilost, ježte
ponejvíce absorbuje uhlí hrubozrnné (kusové a střední
a spadaje do období jarního, letního a podzimního
umísťuje ona množství, jež v periodě této těžko lze
odbýti dráhou. Každé přerušení zásilek labských zna
mená poruchu v pravidelnosti odbytu a těžby v pánv
hnědouhelné. Tím citelněji zasáhla tudíž letošní k
lamita revír hnědouhelný, jež od 3 let už laboruje n
krisi, zaviněné přepínáním tržní konjunktury po stáve
uhelné a nedostatkem organisace prodejní. Kdežto laci
nější uhlí ořechové v průmyslových závodech ve výš
výroby jest konsumováno, zůstává uhlí hrubé (kusy
a střední), jež pro tržbu a výnosnost dolů jest roz
hodujícím, bez zakázek a pokud není možno produke
dle faktické poptávky redukovati, deponují doly druhy
tyto pro období podzimní, kdy po opětném zahájen
dopravy labské bude možno, zásoby z dolů umístiti
Ústí
23
article
V přední řadě má tudíž nynější kalamita živelní v zá
pětí omezení těžby, jež postihuje více méně
všechny doly. V odbytištích na Labi a přilehlých
vodních dráhách ležících vyčerpány po dlouhé době
zase zásoby hnědouhelné a úbytek hradí se jednal
— ovšem vzhledem na větší vzdálenosti a tím pod-
míněný značný rozdíl v dovozném dráhou — dopra-
vou po dráze, ale z větší části uhlím jiným, v Německu
ovšem zejmena hnědouhlenými briketami. Nehledě
k momentní z toho plynoucí ztrátě odbytu v těch-
to exponovaných odbytištích německých, jest nutná
náhrada hnědého uhlí českého briketami německými
pro ono nanejvýš povážliva a není vyloučeno, že by
při dalším přerušení odbylu labského znamenati mohla
doba tato pro vytlačení hnědého uhlí českého z při-
rozených odbytišt v Německu epochu druhou, jež by
pro výovz hnědouhelný ještě škodlivější účinky měla
v zápětí než ona prvá doba přechodní po stávce, jejíž
tíha se obráží v kritickém vývoji tržních poměrů
v pánví hnědouhelné v posledních třech létech. Stá-
lým omezováním produkce v pánvi hnědouhelné vý.
dělek havířů značně klesá a lito houfně stěhují
se do revírů cizích (zejmena rýnsko-vestfálského), aby
se vyšší mzdy dopracovali. Tento ze zmenšení výroby
přirozeně plynoucí úbytek hornictva může za jistých
okolností dokonce ohrožiti produktivnost cel
pánve, jež by v případě živější poptávky ztenčenín
sil pracovních octla se v nepříjemné situací. Z té pří-
činy hledí si mnohé doly udržeti nezhytný kontingenh
sil pracovních tím, že přes výši objednávek udržují
produkci pomocí deponování neodbytných druhů.
Labe
Německo
24
article
Kvašení mezi hornictvem pro známý nový
pracovní řád, jež zatím jakž takž urovnáno a ztlumeno
mohlo by se státi velmi nepříjemným a povážlivým,
jakmile dojde k živějšímu obchodu a jakmile bude
možno zase po Labi dopravovati. Podle všeho vůdco-
vé hnutí s touto eventualitou počítají. Opětné zahájení
dopravy labské bude míti asi v zápětí ned ostatek
lodí pro dopravu uhelnou, ježto na překladištích
ústeckých a podmokelských lodí není mnoho a veliká
většina lodí čeká v různých stanicích v Německu se
zbožím, jež bude nutno teprve vyloditi, jakmile po-
měry dopravní budou normálními. Také v dopravě
dráhou není vyloučena nouze o vozy, jež by prav-
děpodobně mohla nastati, spadlo-li by zahájení do-
pravy labské v jednu dobu s kampaní cukerní a s do-
pravou hospodářských plodin podzimních. Rozřešení
nynější vážné krise závisí od stavu vody labskéa
možno dokonce ve zlepšení tržních poměrů věřiti,
bude-li Labe letos ještě na delší dobu splavným.
Německo
25
article
O nedozírných následcích a škodlivých vlivech ka-
lamity letošní, kdyby stav vody vůbec se do zimy už
nezlepšil, uvažovati, bylo by jistě předčasným, a dou-
fáme proto, že brzké vydatné deště umožní brzké za-
hájení plavby a zachrání pánev hnědouhelnou před
pohromou, jaké v zájmu budoucnosti její nulno se
děsiti. Pro případ zahájení dopravy labské nutno po-
čítati s neobyčejným návalem, ježto také konsumenti
s hražením zimních potřeb ještě všeobecně vyčkávají,
takže možno věřiti potem ve vydatné a trvalé oživení
poptávky a tím v návrat alespoň částečně normálních
poměrů tržních, čehož jest si jen v zájmu hospodář-
ského významu pánve hnědouhelné toužebně přáti
Saské dráhy. Finanční výsledky královských stál-
ních saských dráh jsou za rok 1903 podstatně př!z-
nivější než za rok 1902. Příjmy obnášely v r.
1903 celkem 135,142.165 marek, t. j. o 5,678.868 mk.
více než v roce předcházejícím. Oproti těmto pří-
jmům jest položka úhrnných vydání 91,482.257 mk.
čili o 2,281.107 marek méně. Jeví se tudíž za r. 1903
přebytek 43,659.907 marek, kterýž převyšuje pře-
bytek z r. 1902 o 7,959.976 marek čili o 22.297 proc.
Dopravní koěfficient jest rovněž příznivější, poněvadž
klesl se 72.425% v r. 1902 na 67.693 % v r. 1903.
26
article
Proti rozpočtu byl přebytek v r. 1903 o 12,318.837
marek vyšší. Docíleným přebytkem zúrokuje se inve-
stovaný kapitál ve státních dráhách saských 4.42
proti 3.71% v r. 1902 a proti 3.049% v r. 1901.
Německé dodávky pro východnanijskou válku.
Z Berlína se oznamuje: Německý průmysl dostává
pro východoasijské bojiště četné a velké zakázky.
K firmě Basse a Selve v Altoně dostavili se běhom
jedné hodiny nejprve iaponští a pak ruští důstojníci,
aby učinili velké objednávky patron. Také u Kruppa
byly učiněny zakázky značných dodávek válečné-
ho materiálu. Velice zajímavou dodávku vyřídila
hannoverská vagonka dne 16. t. m. Za přítomnosti
zástupců úřadů, společnosti Červeného kříže, důstoi-
níků zdravolního sboru, inženýrů a j. byl převzat ru-
ským štábním kapitánem Vilčkovským a dvorním ra-
dou Mayerem železniční vagon prádel ni.
určený pro ruskou společnost Červeného kříže. Vůz,
zhotovený hannoverskou továrnou na vagony, jeho
vnitřní zařízení pak dodála firma Stute a Blumenthal
z Hannovru, jest z dělí 19.6 metru a má na bílé půdě
ruský nápis a znamení svého účelu: červený kříž. Jest
o nosnosti 30.000 kg a váží sám 28.000 kg. Prádelna
je zařízena tak, že se v ní může vypraviti týdně pro
50.000 mužů prádla.
Věstník okresní výslavy ve Velvarech. Z Velvar
se nám píše: Přípravy k okresní výstavě plodinové
a ovocnické pokračují každým týdnem. Sotva tři ne-
děle dělí nás od zahájení výstavy, která má nám
předvésti obraz hospodářský našeho okresu. Jde
znázornění vyspělosti naší v oboru pěstování ovoce
a hospodářských plodin. Již dnes dle došlých při-
hlášek říci můžeme, že bude výstava bohatá a za-
jímavá. Výstava má však i význam mimořádný.
Krupp
Mayer
Blumenthal
Berlín
Altona
Velvary
Bass
Selve
Červený kříž
Stute
Hannovre
kg
27
article
Kraj náš znám jest malým množstvím srážek a le-
tošní sucha jaksi do krajnosti provedla zkoušku
tom, co v kraji našem s jistotou lze pěstovati a c
vůbec následkem povahy kraje se pěstovati nedá.
Obraz, který v tom směru předvede výstava, bude
vysoce zajímavý a bude míti dalekosáhlý vliv při
revisi normálního sortiméntu jak ovoce, tak hospod.
plodin v okresu našem. Jest nyní na našem
venkovu, aby bez prodlení přistou pil
k výběru předmětů výstavních. Nedejte
se zmásti tím, že letošní plody svojí jakosti ne-
budou odpovidati letům normálním. Mnohé, čím
byste exposici svoji vyzdobili jiný rok. leto
odpadne; nebude-liž lo ale důkazem, že nelze bez-
pečně s oním druhem u nás počítati? Taktéž úhled-
nost plodů není vždy známkou i prodejnosti jejich.
Těšíme se na důkaz, skoro jistý, že na výstavě zví-
tězí druhy staré domácí před novinkami, odjinud
k nám přenesenými. Pamatujte si, že výstava nema
za úkol dokázati, že okres náš v oboru ovocnickém
nebo plodinové výroby jest na stupní v Čecl ách
nejvyšším, že řadi se náš okres k okresům v tom
směru nejproslulejším! Výstavou chceme seznati, co
v okrese v oněch oborech význačného a hospodářsky
spolehlivého máme a jakou cestou by se budoucné
mělo pokračovati, aby okres náš v plodinové výrobě
i ovocnictví stal se okresem vývozním a aby pti
tom dociliti mohl cen co nejvyšších. Výstavou započne
tuhá organisační práce, kterou převzili bude povinen
v prvé řadě okresní hospodářsko-průmyslový spolek.
28
article
Tedy přihlašujte hojně druhy, jež šťastně přestály
letošní abnormální rok! Přihlašné listy dodá výstavní
výbor ve Velvarech obralem. Ale i jinak připravujte
se na výstavu a na návštěvu výstavy. Ať neschází
ani jediná obec z okresu našeho mezi hosty výstav-
ními, ať neschází školní mládež ani z jediné školy
v okrese! Páni starostové spolu s důvěrníky výstav-
ního komitétu vstupte ihned v úradu o tom, jak za-
bezpečiti návštěvu co nejčetnější. Výstava jest pod-
nikem velice významným pro hospodářský rozvoj
našeho okresu, neb zdar výstavy utvrdí naše hospo-
dáře k další pronikavé práci a přiměje, aby v práci
pospolité, na zdravé svépomoci založené, hledali
i pro příště záchranu a zlepšení svého sociálního po-
stavení
Česká továrna na zboží vlněně. Český průmysl
textilní utěšeně se sice rozvíjí, ale přece vykazuje
v leckterém směru značné mezery. Máme nyní již
v rukou celou řadu závodů, vyrábějících látky ba-
vlněné a lněné, ale nedostávalo se nám dosud většího
podniku, jenž by vyráběl jemné látky soukenně
na oděvy mužské i damské. Sporé v tomto směru to-
várny české zabývají se buď jen z pravidla dodávkami
vojenskými (jako závody Brdlíkovy v Žirovnici atd),
nebo obmezuií se více méně jenom na zboží lodnové,
v kterém oboru — jak známo — dobyly si uznání to-
várny humpolecké; léž menší soukenníci vyškovšti
a v jiných městech věnují se nejvíce jen těmto dru-
hům látek. Výroba jemnějších látek soukenných v
městech českých dříve provozovaná po řemestnicku
zanikla úplně a tak, kupujíce nyní jemné látky sou-
kenně, platíme značný tribut jednak cizině (anglické
látky), nebo aspoň podníkům domácím, které patří
Ted
Brdlíkův
Velvary
Žirovnice
29
article
Němcům. Jest příležitost, aby se i na tomto poli pro-
vedla náprava ve směru národohospodářském zajisté
nulkavá. Zřízena byla totiž roku letošního továrna
na látky vlněné v Prostějově na Moravě, v městě.
které v poslední době dalo mnohý dobrý podnět jak
na poli národním tak v oboru hospodářském. Zakta-
datelem jejím jest známý bojovník za práva naše v ob-
chodní komoře olomoucké p. Jos. Špaček, majitel to-
várny na zboží pletené (firmy „Špaček a Patočka“)
a vede ji pod firmou Josef Špaček a spol. Kdo
měl příležitost prohlédnouti si nový závod, seznai,
že zařízen jest tak, že dovede vyhověti všem poža-
davkům moderní výroby a uspokojiti konsumenty úpl-
ně; stroje jsou soustavy nejnovější — ať stroje seu-
kací, snovací navinovací, ať samy stavy tkací, pohon
eleklrický. Vyrábějí se látky mužské i ženské, hladké
i vzorové z čisté vlny česané. Ostatně zboží nového
podniku jest dáno již do oběhu, a lze se tedy jak
obchodnictvu tak konsumentům o jakosti jeho pře-
svědčiti vlastním názorem. Zmiňujeme se obšírněji
o závodě novém. Jedna nová továrna — u národa vel-
kého není skoro ničím, u nás má však význam mnoho-
násobný, zvláště když domácí výrobě snaží se dobýti
pole dosud cizině vyhraženého. Už z důvodu toho za-
sluhuje nový podnik uznání a účinné podpory. Věc
však má též pozadí sociální. Rozvojem podniku to-
hoto a — dej bůh — též dalších továren tohoto druhu
může se značně zlepšiti stav domácího dělnictva tkal-
covského, jehož dosud jest značný počet v bývalých
místech tkalcovských — jako v samém Prostějově.
Němec
špaček
Patočka
Josef špaček
bůh
Prostějov
Morava