ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 38a41550-71e1-11dc-bb55-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 102, org 6, place 90
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
25. srpna 1904. Císlo 234
4 article
nuli hladem, kdyby nebyli nalezli mužíka. Na řídili mu hhned, aby jim připravil pokrm, aby jim postavil domek atd., zkrátka, aby jim po- skytl vše nezbytné. Po nějaké době pak mu při- kázali, aby sestrojil člun a dopravil je do Petro- hradu. Když tam přibyli, hodili mu čtvrt rublu a odebrali se do svého paláce. „A co tomu řekl rolníci?“ tázali se revolucionáře-učitele. „Smál se tomu,“ odpověděl. „Byli zcela spokojeni, že dva generálové potřebují aspoň jednoho mužíka. Revoluční živlové rekrutují se zvláště z duchů doktrinářských, jako studentův a profes- sorův, kteří jsou plni doktrin, ale neznají živola a jeho potřeb a mezi aristokraty a velkostatkáři. Ale ovšem jsou též studenti, professoři a šlechtiei velkostatkáři konservativní. Kdykoli stávky stu- dentů vzbudily srážky mezi studenty národními a revolučními studenty protinárodními i ze se- znamů, zabavených u revolucionářů, jest patrno. že národní studenti jsou vždycky ve značné vět- šině a menšina toliko terrorem snažila se opa- novat většinu. V této menšině nalezali se ovšem všichni židé, Poláci, Arméni a Finové, kdežto většina skládala se výhradně z ruských stu- dentů.
Polák Armén Fina Petrahrad
5 article
Neruští živlové, chápající, kterak jest pro ně nutno, aby dokázali světu, že jsou zástupci ruského národa, připadli na myšlenku, aby za ykonavatele usnesených vražd vybíráni byli, po- kud možno, Rusové a zvláště synové kněží a úřadníků. Usnesení tohoto druhu stalo se revo- lucinoři v Paříži roku 1902. Účel tohoto roz- hodnuti jest dvojí: především vzbuditi zdání, že revoluci osnují Rusové, pak odvrátit pátrání a stihání ruských úřadův od židů a ostatních ci- zích provinilců a uvaliti stíhání na knězea úřadníka. Bývaly chvíle, kdy revolucionáři se setká- vali se sympatiemi mezi inteligentními živly upřímně liberálními v ruských městech. Litovali jich a následkem toho je podporovali. Ale válka úplně změnila smýšlení v těchto kruzích. Pro- cestoval jsem různé části venkova v době mobi- lisace a zpozoroval jsem, že i osoby, rozhodně liberální, nechtěly již slyšet o otázkách vnitřní politiky a zabývaly se výhradně válkou. Toliko židovští studenti nadále nepřestávají mluvit o ústavě a známi liberálové mi pravili, že tímto chováním nyní se židovští studenti objeviliv pravém světle a pozbyli veškerých někdejších sympatií. Taková jest skutečná situace na Rusi a ti, kdož věří výpočtům revolucionářů, prostě kla- mou veřejné mínění. Smírčí smlouva anglo-rakouská. Podle tvrzení »Berl. Tagblattu« lze oče- kávati uzavření zmíněné smlouvy už v září. K účelu tomu odebere se rakouský vyslane v Londýně po návratu Eduarda VII. do Vídně s náležitými instrukcemi. — Uzavření podobné smlouvy Anglie s Ruskem bylo prý zdr- ženo jen vypuknutím války, kteráž znemožnila návštěvu Eduarda VII. na ruském dvoře, jež se pro jaro chystala.
Rus Berl Eduard VII Rusová Paříž Londýn Vídeň Anglie Rusko
6 article
Bebol proti Jaurěsovi. Na mezinárodním socialistickém sjezduv Amsterodamu běželo mimo řadu čistě odbor- ných otázek zvláště o to, má-li socialism zů- stati stranou revoluční, — revoluční ovšem dnes více teorií — aneb má-li se změniti ve stranu pouze reformní. Stáli tam v ostré protivě jako zástupci obou směrů, Bebel, jenž na loňském sjezdu drážďanském prosadil, jak známo, od- souzení revisionismu, a Jaurěs, jenž ve Francii tvoří podnes čásť vládní většiny, třeba že tato neustále veškeré pronikavější reformy sociální odkládala ad calendas gracecas. Jau- rěs kojil se tím, že strana jeho neodchyluje se z půdy třídního boje, že ale chtěla proká- zati republice služby zatlačením klerikalismu, šovinismu a cesaristických tendencí. Praktické reformy, o něž usiluje, jsou jen etapami ke konečnému cíli socialistův, ale socialisté jsou prý povinni využiti příznivé situace nynější k reformám takým. Strana jeho spojila se proto s měšťáckou stranou radikální, protože tato jest pro sociální reformy, zvláště pro sestátnění dolů. Za to právě v Německu jest prý demo- kracie v pravdě jen malomocnou přes tři milliony hlasů, jež tam dostali socialisté při volbách. Těmto v Německu schází revoluční tradice, dostaliť všeobecné právo hlasovací hůry a ne na barikádách. V Sasku bylo jim ale právo to odňato bez odporu a jména socialisti- ekých dělníkův vyskytují se na loyálních adre- sách císaři. I kdyby měli socialisté němečt většinu v říšském sněmu, nebylo by jim to nic platno, protože parlament ten sám moci nemá. Socialisté němečtí sice volají: Naše jest říše! ale nejsou ani s to svolati mezinárodní sjezd socialistický do Berlína. Právě protože jste v praxi malomocni, končil Jaurěs, kryjete se svými intransigeantními posicemi.
Bebel Amsterodam Francie Německo Sasko Berlín
7 article
Bebel oplatil Jaursovi kritikou polo- vičatého socialismu jeho strany a kritikou nynějš republiky francouzské. Připomenul, že v Amste- rodamu podali tak zvanou drážďanskou resoluei nikoli němečtí socialisté, nýbrž sami francouzšti odpůrci Jaurěsovi, guesdistické frakce sociali- stické. Bebel přiznal, že jest Německo dnes vojensky a policejně nej- hůře spravovanou zemí Evropy- Jsou-li ale socialisté němečtí republikány, po takové měšťácké republice, jaká jest ve Francii, prý netouží. Naopak, monarchie ně- mecká má spravedlivější berní sy- stém, než francouzská republika, již si Jaurěs tolik liboval. Bebel chváli zvláště daň z příjmu a ze jmění v Německu, na jakéž se dosud vládní většina francouzská i se svým přivěskem socialistickým nezmohla. (Naopak, pohřbila již několik pokusů v tom směru. Pozn. red.) Mimo to i republiky dávají bourgeoisii státní moc k disposici proti dělnictvu; tak děje se v Unii, ve Švýcarsku a ve Francii dokonce vlády Combesova a Waldeck-Rous- seauova, podporované socialistickou stranou Jaurěsovou, vysílaly voj- sko proti dělníkům a mnoho z těchto bylo při tom usmrceno. Kdybychom, dí Bebel, my v Německu měli všeobecné právo hlasovací v tom rozsahu jako ve Francii, ukázali bychom vám něco více, než vy jste dosu dokázali. Ve Francii v afféře dělnické bursy, když ve sněmovně navrhovalo se zakročení proti policistům, dělníky přepadnuvším, dokonce část Jaurěsistů hlasovala pro vládu a pro za- mítnutí onoho návrhu. Politický a sociální po
Bebel Jaurs Jaurěs Waldeck Rous Německo Evropa Francie francouzský republika Švýcarsko
8 article
krok v Německu, pokračoval Bebel, jest nám děkovati. I Bismark to uznal. Hlasujeme li ale my někdy s vládou, liberály neb klerikály pro některý dobrý reformní návrh, trhneme se hned po hlasování zase od ních. Jaurěsisté ale pod heslem, že s liberály musí hlasovati proti klerikalismu, hlasovali pro vojenský i námořní rozpočet, ano i pro tajné fondy disposičnía uzavřeli s vládou bourgeoisie trvalý spolek. Bebel hájí se dále proti výtce malomoci máme s třemi milliony voličů táhnouti pře zámek v Berlíně a císaře Viléma ohrožovati? 3 milliony nestačí, neboť bourgeoisie měla proti nám ještě 8 millionů voličů. Až budeme míti sedm millionů voličů a více za sebou, pak bu- deme mluviti. Všeobecné právo hlasovací bylo ve Francii odhlasováno za druhé republiky, ale vrátil ho Francii Napoleon po státním převralu. Bourgeoistickou republiku — dí Bebel dále na adresu Jaursa — neděkujete barikádám, nýbrž Bismarkovi, jenž vám připravil Sedan. Ovšem my bychom byli šťastní, kdyby nám stejnou ce- stou dostalo se republiky. Bebel cituje pak člá- nek Jaurěsův z r. 1898, v němž tento odsoudil sám —- pozdější vlastní taktiku svou. Přechod Jaurěsův do vládního tábora byl nejnešťastnější čin jeho života. Millerand, když se stal mini- strem obchodu, již se na mezinárodním sjezdu socialistickém neukázal, ale za to přijal řád od cara. Francouzský socialism měl by se konečně vrátiti k historickému poslání svému. Příjetí drážďanské resoluce bude pobídkoní k tomu.
Bebel Vilém Napoleon Jaursa Millerand Německo Berlín Francie Bourgeoisticka republika Sedan
9 article
Po řečech Bebelově a Jaurěsově hleděl dovoditi vůdce socialistů belgiekých Vandervelde, že mezi drážďanskou resoluci a mezi Vanderveldo- vým a Adlerovým návrhem jest vlastně jen formální rozdil. Přes to byl ale tento návrh, jenž drážďanskou resoluci zmírňoval tím. že vypouštěl z ní »zatracování« a »odsuzování« revisionistických, evolučních a vůbec oportuni- stických směrů v socialism, 21 hlasy proti 20 zamítnut, načež byla zejmena hlasy delegátů německých a to 25 hlasy proti 5 (12 delegátů nehlasovalo) přijata resoluce drážďanská, v niž klade se energický důraz na zásady třídního boje a v níž odsuzují se všechny revisionistické snahy. Karakteristické jest pro německé poměry. že hlavní orgán německo sociální demokracie »Vorwärts« místo v řeči Bebelově, dle něhož by se jeho soudruzi nehněvali, kdyby jim též nějaký Sedan pomohl k republice, netroufals uveřeiniti.
Bebelův Adlerův Sedan
10 article
Češi v cizině.
Čech
11 article
Dojem a průběh »českého dne« na světové výstavě v St. Louisu vylíčili jsme již předevčí- rem v dopise původním. Zbývá uvésti jen ještě hlavní myšlenky z řečí obou řečníků slavnost- ních, z nichž zvláště druhý podal i pozoruhodný návrh politický. Jak již sděleno, byli řečníky slavnostními prof. Šimek a spisovatel Sokol- Tůma. První mluvil anglicky, druhý česky. Slo a jejich, která dýchala vlastenectvím a láskouk národu a ke všem jeho nejdražším statkům, za- nechala u všech přítomných dojem nejhlubší. Řečníci dokazovali, že národ, který měi takové muže, jako byl Tomáš ze Štitného, Jan Hus. Jan Amos Komenský, jako byli Dobrovský, Jungman, Havlíček, Palacký, Brožik, Dvořák, jako je Svatopluk Čech, že národ týž má ve společnosti civilisovaných národů místo přední, že národ takový také státu americkému může býti vítán, když synové a dcery jeho svými si- lami a schopnostmi chtějí přispívati k dalšímu jeho vzrůstu a vývoji. Sokol-Tůma pak ještě přednesl dojemný pozdrav ze staré vlasti a dů- tklivou prosbu, aby Češi američtí neopouštěli své drahé vlasti, aby neopouštěli sebe samých a bratří v rodné zemi že jich také neopustí. Nabádal záro- veň k utvoření jakési národní rady, která by měla na starosti vy- řizování důležité práce národní, která by nacházela cesty a prostředky, by kmen český v Americe nezahynul, nýbrž skvéle pro- spíval. Oběma řečníkům dostalo se nadšené po- chvaly. Anglické listy přinášejí zprávy o če- ském dni na výstavě zeela stručné. Zejmena se zmiňují o slečně Heritesové a o M. Černé. Obecenstvo Festival Hallu, kdež slč. Heritesova hrála odhadují na 2000.
profesor Šimek Sokol Tůma Tomáš Hus Jan Amos Komenský Dobrovská Jungman Havlíček Palacká Brožik Dvořák Čo Čech Herites M Černá Heritesův St . Louis Štitný civilizovaný národ festival Hall
12 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Zajímavá pozorování. Kdo bydlí poblíž některé hlavní železniční trati, má příležitost či- niti různá, pro naše jazykové poměry dosti za- jímavá pozorování. Toť se ví, že nápisy na ná- kladních vozech státních a všech ostatních dráh jsou výhradně německé, poněvadž prý nápisy ty mají význam toliko pro službu vnitřní ata prý z důvodu správy i bezpečnosti musí býti vedena jazykom jediným — německým. Dohrá. Potom by ale z dopravy vyloučeny býti musily všecky vozy s nápisy jinými, je-li pravda, že jiný než německý nápis by rušil »správu«a ohrožoval »bezpečnost«. Co ale vidíme ? Do dlouhé řady vagonů s výhradně německým označením jsou vřaděny z pravidla vozy s ná- pisy výhradně maďarskými, italskými a jinými a ku podivu, dosud nestalo se žádné neštěstí, že mezi ostatními vozy nalezaly se též některé s nápisem »Derrato alimentari« a také se dosud žádný vlak nevyšinul proto, že nalezaly se na něm písmena M. A. V. Český nápis byl by ale nebezpečný na takovém voze, jakkoliv se nám zdá, že právě k vůli správnému provozu by se doporučovalo, aby vozy, projíždějící zvláště české kraje a řízené téměř výhradně českými úřadníky a českými zřízenci, byly označeny též v jazyku českém. Zakládá li si pan ministr
13 article
Wittek na té své železniční něměině, pak mu gratulujeme. Nemusil by to být ani učený germa- nista, aby se zhrozil té úřadní němčiny na našich dráhách. Kde ostatně vzal by pro ně vlastní výkonný personál, důkladně němčiny znalý, nevíme. Musil by ho dosadili do Čech a do Moravy ze zemí alpských, kam — jak známo — nucena je že- lezniční správa posilati lidi z Čech, poněvadž v zemích německých způsobilého k tomu ma- teriálu není. Domnívá se pan Wittek, že do- nutiti může železniční dělníky, pošinovače, to- piče a všechen ostatní nižší personál, aby užíval ve službě německé řeči úřadní? Měl by odvahy, aby nutil úřadníky na českých stanicích, ba i na mnohých německých, by a dělníky a zří zenci jednali ve vnitřním jazyku železničním Za následky toho by asi zodpovídati nechtěl Ostatně je zajímavo pozorovati na vozech ná
Wittek Musil Čechy Morava
14 article
kladních, jak si český dělný lid na dráhách pomáhá a jak ve skutečnosti vypadá ten vnitřní německý jazyk železniční. Na každém voze téměř naleznete křídou psané poznámky české. Proč? Poněvadž německým fermanům listovým i ústním nikde by dělníci nerozuměli. — Však i jiná ještě možno činiti pozorování. Po drá- hách jezdí též mnoho vozů, jež jsou majelkem různých průmyslových podniků, zejmena pivo- varů, lihovarů, petrolejových raffinerií a pod. Mnohé takovéto podniky maji nápisy rovnoprávně. ale jiné zase — máme na zřeteli lihovar v Mlado Boleslavi, raffinerii petrolejovou v Pardubiciel a v Kralupech n. Vl., ignorují úplně jazyk český Nechť si toho povšimnou čeští obchodníci. Na proti tomu není ani jediného vozu raffinerií ha ličských, který by nebyl označen napřed polsky a ve druhé řadě teprv německy. Raffinerie Schodnica přes to, že její papíry nalezají se téměř výhradně v rukou německých, na příklad v zevní representaci všude dává přednost pol- štině. Ne snad ze zvláštní přízně k jazyku polskému, ale proto, že o to příslušné kruhy pečují a že by netrpěly, aby podnik na polské půdě polským jazykem povrhoval. U nás ot nikdo se nestará. Maličkost ovšem, však sou- hrn jejich znamená národní ráz a je příznakem národního významu a síly.
Mlada Boleslav Kralupy
15 article
— Resoluce české schůze onavské, minule neděle konané, o níž přinesli jsme v pondělním listě obšírnou telegrafickou zprávu, v prvních dvou odstavcích zabývala se militarismem a všeobecným pojišťováním dělnictva, o hlavním předmětu jednání, slovanských pobočkách, pro- mlouvá následovně: „Přijímáme úmysl vládní na zřízení poboček české při učitelském ústavě v Opavě a polské v T- šíně, jako nepatrnou splátku na ohromný dluh, kterým rakouský stát v každém ohledu nám jest povinena očekáváme, že pohočkám bude dána taková organi- sace, která by zabezpečovala, by odchovanci jich byli si vědomi své národní povinnosti k lidu, z něhož vyšl a jehož mládež bude jim k výchově svěřena, jakož že pobočky budou opatřením prozatímním, jemuž ná- sledovati bude v nedlouhé době jich prohlášeníz ústav samostatný, k němuž máme svaté, nezadatelné právo; žádáme, aby do obecných škol zaveden byl v nejkratší době stav zákonný a zrušeno bylo všem důvodům zdravého lidského rozumu a též zákonu přičící se Zeynkovo nařízení zemské školní rady zr.
Zeynkův Opava Tšína
16 article
1873, které je hlavní příčinou neúspěchu našeho školství a brzdou dalšího jeho rozvoje: žádáme dále. aby zřízeny byly ve Slezsku lidu českému k jeho vzdě- lání nutné školy měšťanské: vyslovujeme rozhořčení nad činnosti Němců, kteří z olázky čistě kulturní, po které jim vlastně ničeho nebylo, učinili otázku poli- tické moci a prohlašujeme, že jako svědkové pustých, kulturního národa nedůstojných, uličnických demon- strací v Opavě a Krnově vedených lidmi pochybného charakteru a pověsti, kterými chtěli podepříti svou nespravedlivou věc, můžeme německému lidu vyslo- víti své politování. Zároveň očekáváme, že poselstv české na radě říšské pobočky nebude považovali z nějakou koncesi, za kterou by ustoupilo od dalšího domáhání se našich práv obstrukcí neb jinými vhod- nými prostředky. S týmž programem jako v Opavě konala se v neděli odpoledne i schůze českého lidu v Ky- lešovicích za účastenství 300 osob. Přijata reso- luce téhož obsahu jako na schůzí opavské.
Němec Slezsko Opava Krnov Ka
17 article
— Brutálnest frýdeckých Němců při ná- rodní slavnosti českých spolků dne 21. srpna. o níž jsme stručnou zprávu přinesli, převyšovala všechny meze dosavadních zkušenosti o něme- ckém sprosťáctví a nikým nezkárané německé bezuzdnosti. Bestie v moravském Němei řádivá tím zuřivěji, že moravský Němee jest z pravidla odřezanec a to se také ukázalo ve Frýdku. Podle zprávy očilého svědka, v olomouckém pokro- kovém listě uveřejněně, byli vůdcové a nejzbě silejší štváči německého »jungmannschaftu« frý- deckého nepochybně toho rázu. Německé vy- rostky vedl zkrachovaný jakýs speditér jménem Vlaka a nejdrzeji v davu útočníků počínalosi jiné zchátralé individuum, obyčejný kořala, jmé- nem Stachovec, jejž Němci vystrojili do po- směšné maškary, ověsivše jej zemčaty. Dali mu do ruky tyč s posměšnými nápisy, aby šel v čele průvodu českého, jakmile se objeví. Spustlý dav německé chátry vyzbrojen byl žílami, klacky, kameny do šátků zavázanými a tak očekával český průvod před kavárnou »Habsburg«, aby tu před očima otců města, v kavárně shromá- žděných, vydal svědectví německé kultuře. První srážka, při níž účastník průvodu kyjem na uchu a tváři byl zraněn, udála se již u nádraží, ale nejkritičtější okamžik dostavil se před naznačenou kavárnou. Když dospěl průvod až sem, spusti dav výrostků pekelný hluk, pískal, řval a na dával: »Diebagesindel«, »Henkersknechte« a pod. při čemž dorážel klacky a žílami na průvod- Městská policie klidně přihlížela tomuto řádění.
Němec Vlak Habsburg Frýdek Bestia
18 article
To se stalo, když se průvod ubíral na výletní místo, při návratu o 8. hod. večerní se vřava u zvýšené míře opakovala. Na Čechy sneslos kamenobiti, klacky a býkovce byly vzhůru, ke srážce došlo před besedními místnostmi, kdež odovzdán prapor za zvuků písně »Hej Slované !« Při kamenování Čechů byla okna v kavárně » Habs- burg« vytlučena. V tom okamžiku zakročili četníci společně s městskými strážníky, ale jako obyčejně proti napadeným Čechům. Zatím co
Slovan Čecho Čechy
19 article
Němci hulákali, do Čechů mlátili holemi a ka- mením, bodáky četníků a šavle strážníků byly obráceny proli Čechům, jimž četníci po ně- mecku spílali. Na české straně byla řada osoh raněna kamením a klacky, mnozí dosti po- vážlivě. »Český lid ukázal se tu opětně jako příliš měkký, ústupný a dobrý; nechal se klidně mlátiti a snášel pokorně vše,« končí zpravodaj olomouckého listu. — Lze sotva věřiti těmto slovům, ačkoli proti klackům německých lotr a bodákům četníků, kryjíeím veřejné násilí ně mecké chátry, jest i vynucená sebeobrana věru těžkou věcí. Podle brněnského »Tagesbota« bude prý míti nedělní česká slavnost ve Frýdku soudní dohru, policie prý zatkla sedm osob, jež po zjišténí byly propuštěny. Rozumi se samo sebou, že s německé strany vyličována bude sfféra tak, jako kdyby Češi byli útočníky. Roztříštěná okna kavárny »Habsburg« mají prý cenu něko- lika set korun. Městská rada frýdecká konal ve středu zvláštní mimořádnou schůzi, na níž projednávány byly »pusté scény« nedělní. Zpu- stlíky při těchto výjevech byli ovšem frýdečti Němci a je li soudní vyšetřování v plném proudu, jak německý list ujišťuje, můžeme být na ža- lobu, jakou skončí, věru napjati. Že na laviei patří vedle klukovských živlů mezi frýdeckými Němci především celé městské zastupitelstvo frý- decké in corpore, o tom není podle zpráv o nedělních výtržnostech nejmenší pochyby.
Němec Čecho Čech Habsburg Frýdek
20 article
— Německá vyhláška na obsazení učitel- ského místa na české škole. Jak se z Olomouce sděluje, vypsáno bylo právě místo podučitele na české obecné škole v Olomouci jenom — něme- cky. Okresní školní rada olomoucká obrací se ovšem jenor na kreatury, schopné ničiti české dilko v intencích olomoucké radnice a proto vy- pisuje nové místo jenom v jazyce renegátů. Jak známo i ten nápis na české škole obecné v Olo- mouci jest výhradně německý. Přemíra něm- čourské vyzývavosti olomoucké ovšem jest pouhým projevem bezmeznéhc i marného vzteku nad nezadržitelným vzrůstem české menšiny olo- moucké.
Olomouc Ola
21 article
— Na posilu zkomírajícímu němectv v Č. Budějovicích zaranžoval pan Josef Taschel na neděli dne 28. t. m. sjezd odborů »Böhmer- waldbundu« (dvacátou výroční valnou hromadu) a poněvadž takový sjezd mnoho nevydá, přizval i německé zpěvácké spolky. Ale vzdor tomu, jak se nám z Budějovic píše, má pořa datelstvo odůvodněný strach před fiaskem, neboť po loňském velkolepém sletu Sokolstva jest to věru nemalým uměním, pořádati v tomto ze dvou třetin českém městě německou slavnost, která by aspoň trochu snesla porovnání s po- dobnými slavnostmi českými. A proto pořadatel- stvo vydává k německému národu jeden mani fest za druhým a úzkostlivě prosí a zapřísahá, aby je německý lid nenechal na holičkách přišel zcela jistě pomoci »dokázati, že Budějo- vice jsou městem německým«. Také budějovičti Němci a židé jsou stále bombardováni a burco- váni, aby nezapomněli, že dne 28. srpna maj- se jak náleží ukázati. Pání majitelé domů jsou uctivě a nejnalehavěji vyzváni, aby domy své ozdobili prapory barev velkoněmeckých, znaky, hesly a zelení. A aby k tomu eíli nemusili příliš napínati své patrně málo horoucí nadšení pro Taschkův »Böhmerwaldbund«, oznamuje se jim, že všecky tyto dekorační předměty se jim zdarma zapůjčí, chvoje pak dostanou zdarma třeba na fůry. Rozumi se, že štědrým mecenášem, který tak obětavě chce přispívati k pořizování německého slavnostního pláště
Taschel Böhmer Budějo Němec Č . Budějovice Budějovice
22 article
Českým Budějovicům, není nikdo jiný než obecn správa, kde pan Taschek má nyní vládu ne- omezenou. Proto také nechal týž pán z obec- ních peněz již stavěti slavobrány v Nádražní třídě a před německým domem. Co na tom, že jest všeobecná finanční mizerie, že město po- třebuje jako soli nové nemocnice, kanálů, dlažby atd. Na ty věci peněz není, ale na pozlátko, jež má hostům, kteří dne 28. t. m. zavítají do Č. Budějovie, zaslepiti oči a přesvědčiti je, že jsou v městě německém, musí býti peněz dost Však se ty vyhozené takto tisíce již nějak v obecním rozpočtu zakryjí — co se toho týče, má pan Josef Taschek cenné zkušenosti, vždyt jeho otec byl jedním z vynikajících členů spo- lečnosti, která tak znamenitě dovedla přehazo vati statisíce v knihách a bilancích pověstného měšťanského pivovaru.. .. Jinak ovšem jsme pevně přesvědčeni, že i pan Taschek dobře vl. že i když se sjezd »Böhmerwaldbundu« co nej- lépe zdaří, němectví v Č. Budějovicích tím za- chráněno nebude. Takové parádní sjezdy německé v Č. Budějovicích vyjímají se jako slav- nostní návštěvy — u umírajícího; mohou jej snad potěšiti na chvili, ale nikdy při životě udržet. Budějovicům zvolna sice, ale ne- úprosně jistě blíží se chvíle, kdy přirozeným vývojem věcí stanou se městem, na jehož rad- nici rozhodovati budou Čechové. Ten los o Č. Budějovie p. Taschek neodvrátí, kdyby tu pořádal sebe více německých slavností. — Bída v Polabí a prostředky proti ni.
Taschek Čecho Český Budějovice Č . Budějovie Č . Budějovice Budějovice Polabí
23 article
Ke včerejší zprávě, pod tímto záhlavím uveřej- něné, oznamuje se nám z Kostelce n. L.: Zá- stupeové všech stavů a obcí širého okolí, shro- máždění v Kostelci na Labem k úradě, co či- niti a jakých prostředků na odvrácení bídy se ehopiti a dovolávati, usnesli se, že svolaj veřejnou sehůzi lidu, kteráž ústy po- volaných odborníků a usnešením všech účast- níků žádati bude, aby bezodkladně při- kročeno bylo k provádění připra- vených vodních staveb na úpravu středního Labe. — Jubileum samosprávy o slaví okresní výbor velvarský u přiležitosti výstavy ho- spodářské dne 25. záři 1904 ve Velva- rech. Dopoledne projektována jest schůze venkovských samosprávných činov- níků z Podřipska, na níž zahájí pan ta- jemník Kamil Harmach z Velvar roz- hovor o důležilé otázce: »0 potřebác venkovské samosprávy.« Rozhovorem má býti dán popud k organisaci starostů ostatních činovníků venkovské samosprávy v kršl. českém. Ke schůzi pozvány budou veškery po- slanecké kluby a zástupeové všech politických stran v našem království. Schůze vyzní v re- soluci. — Odpoledne pořádán bude táb o lidu na Svatováclavském náměstí kde promluví »0 významu a úkolech samosprávy« některý pan poslanec. Vy hlédnut jest k tomu pan dr. Ed. Grégr říšský poslanec za venkovské obce velvarské. — Osobní. Operatér pan Václav Kafka, primá chirurg české dětské nemocnice, vrátil se z cest ordinuje opět v obvyklých hodinách v Praze, Betlem- ské nám., čís. 2, ťelef. č. 400.
Zá Harmach doktor Ed Grégr Kafka Kostelec můj Kostelec na Labe Velva Podřipsko Velvary svatováclavský náměstí Praha
24 article
— Rodinné zprávy. Slč. Anuška Karásko va dcera po měst. tajemniku v Novém Bydžově a pan Gotthard Storch, professor c. k. státní reálky Jičíně, slaviti budou sňatek v sobotu dne 27. srpa v chrámu sv. Vavřince v Novém Bydžově. — „Čechu“ do památníku. Z kruhů duchoven- ských se nám píše: V denníku pro zájmy vyššího kléru, časopise „Čech“ byl přede dvěma dny panem „§“ uveřejněn dopis, který měl za účel hasiti prudký oheň v řadách nižšího kléru už dávno pod střecnou doutnající a při poslední valné hromadě jednoty náhle vypuknuvší. Jako obyčejně „Čech“ varuje a ukazuje na hrozné následky přijaté resoluce. To prý je otázek z Vídně do Římna, z Říma do Vídně, do Prahy „co to? to že je český klérus?“ A k výstraze hneds přidává „episkopátu se stěžuje jeho práce a úprava kongruy může zásluhou kněžstva ad calendas graecas býti oddálena.“ Cítíte výhrůžku „Čechem“ hýčkaného opiskopátu? Ze jste se ozvali — zníčíme nebo hodně pozdržíme vaše spravedlivé a oprávněné tužby po brzkém hmotném zlepšení. — Clihodný orgáne P.T pp. biskupů věz, že zmíněná resoluce byla na valné hromadě přijata jednohlasně veškerým klérem, a ž proti této zdrcující jednotě a svornosti neodvážil s ani přítomný zástupce českých biskupů, p. kan Sedlák, ničeho veřejně namítnouti. Nad čím se tedy český episkopát (pan § a s ním „Čech“) pozastavuje? O tom by se dalo mnoho mluviti. Ale co se řeklo v oné resoluci? Aby biskupy nestávali se lidé pr titul rodový, aneho professoři, kteří si žádných zá- sluh — na poli vědeckém — nezískali. Jen jeden příklad: Biskupem brněnským byl jmenován hrab Huyn — pro jaké zásluhy ? Byl farářem, r za něh
Karásko Storch profesor c svatý . Vavřinec Čech Čo Čecho Sedlák Nový Bydžov Jičín Vídeň Římn Řím Praha
25 article
pracoval kaplan, neboť biskupství měl v kapseu při vstupu do semináře. A až udeří hodina, stane se nástupcem vídeňskéhé arcibiskupa Pro jaké zí- sluhy? Jak se chová český episkopát nebo rakouslý vůbec k takovéto nanejméně simonii? Jsou ty kor- respondence ve věci té, pane §, mezi Vídní a Ilirem a naopak také tak četny jako ve věci resoluce jel- noty? Takových příkladů jmenování biskupů byclen z posledních let mohli ještě dále několik uvésti.a český klérus dlouho mlčel — konečně se ozval. Řtetl se dále, aby za kanovníky nebyli voleni výhradt jenom ředitelé seminářů nebo professoři fakully, kt se zásluhami nemohou vykázati. Proč je odstrkora kurátní klérus, který svou namáhavou správou do chovní často více zásluh si dobývá, než v klidas hovící pan ředitel semináře nebo professor, kler svá chatrná skripta rok za rokem v témž rozsahu bez ohledu na pokroky vědy jenom čte a posluchačím diktuje? Proč se dává tak okatě professorůml- kulty bohoslovecké přednost? Znáte z jejího siřel- některou vědeckou veličinu? Zásluhy venkovskéto faráře jsou větší než takových a podobných páno.
Vídeň Ilir
26 article
A přece se kanonikáty udělují těmte a jenom v ne řidších případech oněm. Český klérus dlouho mlčy snášel tyto křivdy — konečně se ozval. Co je v te pane §, bohu nemilého? A konečně, co se řeket Schvaluji z plna srdce, že bod ten přijat nebyl, touil o odměnách a vyznamenáních kněžstva. Odměnon a nejvyšším vyznamenáním každému knězi jest jebe svědomí. Ale biskupové si oblíbili, dávati zevnějí odměny — a jak se ty „spravedlivě“ dávají, o ton kněžstvo v soukromých hovorech i na vikariátních schůzích s největším rozezlením mluví, to jest ctihol- nému „Čechu“ dobře známo, ale on přece jen fan- sejsky očima krouti a chválí, co a jak jeho pánové dělaji. — Ctihodný orgánc biskupů, „Čechu“, nemáš za sebou v té věci klérus, ten dal ti na valné hro- madě jednoty jednomyslnou a hlučně akklamovanou odpověď! — Žádá-li pan §, aby se předsednictvo jel- noty poděkovalo, nezná smýšlení kněžstva. Prot není nejmenšího důvodu. Kněžstvo dlouho, celá léla čekalo — a jaké se mu dostalo výslužky? O všecke se pp. biskupové starali, ale nejvíce o to, aby kněžstvo žiab mělo hodně vysoko. Zná snad ctihodný orgán biskupů „Čech“ slova nynějšího arcibiskupa olomou- ckého: „Já nechci učené, ale poslušné kněze!“ Ti je řečeno všecko. Jsme tedy panu § radou, aby svoje dobře míněné pokyny si nechal pro sebe, anebo je adressoval jinam a nikoli na jednotu.“ — Zámeckému hejlmanovi panu Zapletalovia pražské hradní afféře přispěchala „Wiener Abend- post“ teprve včera a to ještě velice chabě na pomoc.
Čech Čo Zapletalovius Wiener
27 article
Z pramene „naprosto authentického“ oznamuje, ž p Alfons Zapletal, zámecký hejtman, vrátil se z do- volené, ze svého slatku na Moravě, kde v posled- ních dnech meškal a opělně správu zámeckého hejtmanství převzal. Není pochyby, že poslední dny pan hejtman meškal na Moravě. Že ale přeč tím byl u audience ve Vídni, odkud na Moravu nen daleko, jest rovněž známo. Že ujal se opětně úřa- dování, neznamená praničeho. Jest to obvyklostí, po- nechati i po všelikych afférách úřadníkr vyššího v službách, aby veřejnost nebyla jeho náhlým odchodem příliš utvrzena v pověstech, na nichž vždy něcoj pravdy. Až se vody utiší, dá se teprve na zasloužený odpočinek a zamění se trochu osoby úřadníků do věci zasvěcených, aby se dříve zapomenulo.
Zapletal Morava Vídeň
28 article
— Zpráva časopisecká. „Slovanský Svět“ přinesl podrobné informace o podávání žádostí do Hlávko- vých kolejí studentských. Číslo tote se rozesílá pp. studujícím na požádání zdarma. Adresujte: „Slovanský Svět“, Praha. — Dovolujte hochům státi se členy sokolskéle ova v Jičině dorostul Sokolská župa rozesílá rodičům tento oběžník. Sokolstvo vychovává národu muže i ženy. Ono chce, aby každý Čech byl celým mužem, každá Češka pravou ženou. Co Čech, to Sokol, jest jeho snahou. Jedním z prostředků k tomu účelu jest tělesná i mravní výchova učňů našich. Jinoši tito mají dorůsti v muže Jak potřebují hoši ti postarání se o vývin jejich, račte býti sám přesvědčen. Zupa naše po léta o výchovu dorostu se stará; letos posíli interessentům toto provolání za účelem utužení kázně a zvýšení pětu řad dorůstající své mládeže. Potřeb- nost této své snahy králce oddůvodňujeme: „S čím kdo zachází, tím i schází.“ Neznamená-li toto přísloví že každé zaměstnání působí na nás účinkem poško- zujícím? Tělocvik valně napravuje, co zaměstnání po- škozuje, neboť on přivádí i ty části těla v pohyb, v po- třebu, jež by jinak, ladem ležice, zakrňovaly. Ne proto má tělo tolik všestranných vlastností, aby některé z nich nečinností byly ničeny, ale aby všechny na- pínány, úhrnem tvořily krásné, zdravé lidské tělo —
Hlávka Čo Sokol Jinoch Praha
29 article
žulový základ života. Společnost a besídky, do nichl chlapec v životě našeho dorostu přijde, probudí utvrdí v něm dobré vlastnosti jeho povahy. Ten, jenž třeba povrchně jen zabývá se pozorováním účinku pravého sokolského živola na členstvo, najmě na do- rost, vida onu změnu za rok, za dva, na sebevědomé hochy naše, radostně nám dosvědčí jeho zušlechťujíci vliv. Třeba nám k uskutečnění našich snah, abyste dovolil hocha býti členem sokolského dorostu, do- hlédl naň v ohledu návštěv tělocviku a besídek, abyste nebtěžoval si přijati případné snad naše stížnostia sám ráčil uvědomiti nás o svých stížnostech. V zájmu národní uznané cenné výchovy, šiřte tyto snahy So- kolstva. Sokolská župa Čížkova: Dr. V. Fišera, l. starosta. Dr. Vl. Flajšman, t. č. jednatel. Jarka Ždímal t. č. náčelník. — Výprava dílek z Pošumaví zavítá do Prah dnes ve čtvrtek večer a sice jedna čásť výpravy přijede dráhou cís. Fr. Jos. v 6.13, druhá pak dráhou západni v 6.15. Obě výpravy spojí se na nádraží Fr. Jos ve společném průvodu odeberou se do bytů jim vy- kázaných. Výpravy zůčastní se dítky matičných ško z Hranice, Pelech, Nové vsi u Třeboně a děti z Kaš- porskohorska z těchto obcí: Ostružna, Šimanov Albrechice, Nezdic, Pohorska, Strašeně, Soběšic. Ka- perských Hor a Slachů. Dívky z Pelech přijedou původních chodských krojích a vystoupí již na ne- draží vyšehradském. Ubytovány budou v Česko- slovanském pensionátě slečny Jindřišky Jakubíčkovy ostatní dívky noclehovati budou ve školách u sv. Jin- dřicha a na Karlové. V pátek a v sobotu věnován bule čas prohlídce král. Prahy a jejím pamá tkám, v ne- děli pak vrátí se dítky do svých domovů. Na rozloe- čenou bude všem dítkám v sobotu dne 27. t. m. uspo- řádána společná večeře a přátelský večírek v zahrad- ních místnostech „u Němečků“ na král. Vyšehradl.
Čížkův doktor V Fišer Flajšman Ždímal František Jos Pele Albrechice Slach Jindřišek Jakubíčkův Němeček Pošumaví Praha Francie Hranice Nová ves Třeboň Kaš Ostružno Šimanov Nezdice Pohorsko Soběšice Ka perský hora Karlová
30 article
Za nepříznivého počasí bude se večírek konati v non zřízeném a prostranném saloně. Spoluúčinkovati buže kapela p. Kubínkova a pěvecký kroužek místního d- beru jednoty na král. Vyšehradě, mimo některé ocho- níky, kteří výkony svými přispějí k pobavení mládež Lze očekávati, že také pražské obecenstvo četron účastí osvědčí přízeň svoji české mládeži z Pošumarí a že použije příležitosti k tomu v míře nejhojně K pohostění dítek přispěli dále: Vlastenecká společnos denních hostí v Černém pivovaře 60 večeřemi ao snídaněmi, pan Jos. Suchánek, maj. kavárny „Unio 50 snídaněmi. Přispěvky peněžité zaslali okres výbor v Domažlicích 10 K, pp. J. V. Rott v Praze 5 K, I David 5 K, pp. hosté ve velkorestauraci „U města Petrohradu“ v Karlíně 26 K. — Další příspěvky budlež laskavě zaslány do kanceláře Nár. jednoty pošumav- ské, nároží Vodičkovy a Školské ulice (dům Národni kavárny). Též prosí pořadatelstvo pány kavárníky ješt o snídaně. — Král. Vyšehrad dětem z Po- šumaví. Již dnes zavílají do Prahy dítky ze Šu- mavy, aby zde čerpaly poučení a povzbuzení v lásce k vlasti a k rodnému svému jazyku. Král. Vyšehra pohostí tentokráte dítky matičné školy v Pelechách místní odbor N. J. P. doufá, že jako vždy, také tentokráte osvědčí se příslovečná pohostinnost král. Vyšehradu a že občanstvo tamější se stejnou vlídnost a obětavostí přijme drobné hosty ve svůj středa krátké chvíle jejich pobytu v matičce Praze učiní jim milými, příjemnými a nezapomenutelnými. Příspěvky nebo přihlášení k pohostění přijímají ještě: pře- seda odboru p. Dominik Holub na král. Vyšehradě, v Libušině ulici č. 97, jednatel p. Fr. Jamník, tajem- ník N. J. P. v Praze, „Pod Slovany“ č. 1886-II., a po kladník p. Ludvík Novotný „Na Slupi“ čp. 1-a
Kubínkův Jos Suchánek J V Rott Vodičkův Král Vyšehr Holub Novotná Vyšehrad Domažlice Praha 5 U město Petrohrad Karlín školský ulice Praha Šu Libušin ulice Slovany David 5 K Národeň kavárna