3
masthead
25. srpna 1904. Císlo 234
4
article
nuli hladem, kdyby nebyli nalezli mužíka. Na
řídili mu hhned, aby jim připravil pokrm, aby
jim postavil domek atd., zkrátka, aby jim po-
skytl vše nezbytné. Po nějaké době pak mu při-
kázali, aby sestrojil člun a dopravil je do Petro-
hradu. Když tam přibyli, hodili mu čtvrt rublu
a odebrali se do svého paláce. „A co tomu řekl
rolníci?“ tázali se revolucionáře-učitele. „Smál
se tomu,“ odpověděl. „Byli zcela spokojeni, že
dva generálové potřebují aspoň jednoho mužíka.
Revoluční živlové rekrutují se zvláště z
duchů doktrinářských, jako studentův a profes-
sorův, kteří jsou plni doktrin, ale neznají živola
a jeho potřeb a mezi aristokraty a velkostatkáři.
Ale ovšem jsou též studenti, professoři a šlechtiei
velkostatkáři konservativní. Kdykoli stávky stu-
dentů vzbudily srážky mezi studenty národními
a revolučními studenty protinárodními i ze se-
znamů, zabavených u revolucionářů, jest patrno.
že národní studenti jsou vždycky ve značné vět-
šině a menšina toliko terrorem snažila se opa-
novat většinu. V této menšině nalezali se ovšem
všichni židé, Poláci, Arméni a Finové, kdežto
většina skládala se výhradně z ruských stu-
dentů.
Polák
Armén
Fina
Petrahrad
5
article
Neruští živlové, chápající, kterak jest pro
ně nutno, aby dokázali světu, že jsou zástupci
ruského národa, připadli na myšlenku, aby za
ykonavatele usnesených vražd vybíráni byli, po-
kud možno, Rusové a zvláště synové kněží a
úřadníků. Usnesení tohoto druhu stalo se revo-
lucinoři v Paříži roku 1902. Účel tohoto roz-
hodnuti jest dvojí: především vzbuditi zdání, že
revoluci osnují Rusové, pak odvrátit pátrání a
stihání ruských úřadův od židů a ostatních ci-
zích provinilců a uvaliti stíhání na knězea
úřadníka.
Bývaly chvíle, kdy revolucionáři se setká-
vali se sympatiemi mezi inteligentními živly
upřímně liberálními v ruských městech. Litovali
jich a následkem toho je podporovali. Ale válka
úplně změnila smýšlení v těchto kruzích. Pro-
cestoval jsem různé části venkova v době mobi-
lisace a zpozoroval jsem, že i osoby, rozhodně
liberální, nechtěly již slyšet o otázkách vnitřní
politiky a zabývaly se výhradně válkou. Toliko
židovští studenti nadále nepřestávají mluvit o
ústavě a známi liberálové mi pravili, že tímto
chováním nyní se židovští studenti objeviliv
pravém světle a pozbyli veškerých někdejších
sympatií.
Taková jest skutečná situace na Rusi a ti,
kdož věří výpočtům revolucionářů, prostě kla-
mou veřejné mínění.
Smírčí smlouva anglo-rakouská.
Podle tvrzení »Berl. Tagblattu« lze oče-
kávati uzavření zmíněné smlouvy už v září.
K účelu tomu odebere se rakouský vyslane
v Londýně po návratu Eduarda VII. do Vídně
s náležitými instrukcemi. — Uzavření podobné
smlouvy Anglie s Ruskem bylo prý zdr-
ženo jen vypuknutím války, kteráž znemožnila
návštěvu Eduarda VII. na ruském dvoře, jež se
pro jaro chystala.
Rus
Berl
Eduard VII
Rusová
Paříž
Londýn
Vídeň
Anglie
Rusko
6
article
Bebol proti Jaurěsovi.
Na mezinárodním socialistickém sjezduv
Amsterodamu běželo mimo řadu čistě odbor-
ných otázek zvláště o to, má-li socialism zů-
stati stranou revoluční, — revoluční ovšem dnes
více teorií — aneb má-li se změniti ve stranu
pouze reformní. Stáli tam v ostré protivě jako
zástupci obou směrů, Bebel, jenž na loňském
sjezdu drážďanském prosadil, jak známo, od-
souzení revisionismu, a Jaurěs, jenž ve
Francii tvoří podnes čásť vládní většiny, třeba
že tato neustále veškeré pronikavější reformy
sociální odkládala ad calendas gracecas. Jau-
rěs kojil se tím, že strana jeho neodchyluje
se z půdy třídního boje, že ale chtěla proká-
zati republice služby zatlačením klerikalismu,
šovinismu a cesaristických tendencí. Praktické
reformy, o něž usiluje, jsou jen etapami ke
konečnému cíli socialistův, ale socialisté jsou
prý povinni využiti příznivé situace nynější
k reformám takým. Strana jeho spojila se proto
s měšťáckou stranou radikální, protože tato
jest pro sociální reformy, zvláště pro sestátnění
dolů. Za to právě v Německu jest prý demo-
kracie v pravdě jen malomocnou přes tři
milliony hlasů, jež tam dostali socialisté při
volbách. Těmto v Německu schází revoluční
tradice, dostaliť všeobecné právo hlasovací
hůry a ne na barikádách. V Sasku bylo jim ale
právo to odňato bez odporu a jména socialisti-
ekých dělníkův vyskytují se na loyálních adre-
sách císaři. I kdyby měli socialisté němečt
většinu v říšském sněmu, nebylo by jim to
nic platno, protože parlament ten sám moci
nemá. Socialisté němečtí sice volají: Naše jest
říše! ale nejsou ani s to svolati mezinárodní
sjezd socialistický do Berlína. Právě protože
jste v praxi malomocni, končil Jaurěs, kryjete
se svými intransigeantními posicemi.
Bebel
Amsterodam
Francie
Německo
Sasko
Berlín
7
article
Bebel oplatil Jaursovi kritikou polo-
vičatého socialismu jeho strany a kritikou nynějš
republiky francouzské. Připomenul, že v Amste-
rodamu podali tak zvanou drážďanskou resoluei
nikoli němečtí socialisté, nýbrž sami francouzšti
odpůrci Jaurěsovi, guesdistické frakce sociali-
stické. Bebel přiznal, že jest Německo
dnes vojensky a policejně nej-
hůře spravovanou zemí Evropy-
Jsou-li ale socialisté němečtí republikány, po
takové měšťácké republice, jaká jest ve
Francii, prý netouží. Naopak, monarchie ně-
mecká má spravedlivější berní sy-
stém, než francouzská republika,
již si Jaurěs tolik liboval. Bebel chváli zvláště
daň z příjmu a ze jmění v Německu, na jakéž
se dosud vládní většina francouzská i se svým
přivěskem socialistickým nezmohla. (Naopak,
pohřbila již několik pokusů v tom směru. Pozn.
red.) Mimo to i republiky dávají bourgeoisii
státní moc k disposici proti dělnictvu; tak děje
se v Unii, ve Švýcarsku a ve Francii dokonce
vlády Combesova a Waldeck-Rous-
seauova, podporované socialistickou
stranou Jaurěsovou, vysílaly voj-
sko proti dělníkům a mnoho z těchto
bylo při tom usmrceno. Kdybychom, dí Bebel,
my v Německu měli všeobecné právo hlasovací
v tom rozsahu jako ve Francii, ukázali bychom
vám něco více, než vy jste dosu
dokázali. Ve Francii v afféře dělnické bursy,
když ve sněmovně navrhovalo se zakročení
proti policistům, dělníky přepadnuvším, dokonce
část Jaurěsistů hlasovala pro vládu a pro za-
mítnutí onoho návrhu. Politický a sociální po
Bebel
Jaurs
Jaurěs
Waldeck Rous
Německo
Evropa
Francie
francouzský republika
Švýcarsko
8
article
krok v Německu, pokračoval Bebel, jest nám
děkovati. I Bismark to uznal. Hlasujeme li ale
my někdy s vládou, liberály neb klerikály pro
některý dobrý reformní návrh, trhneme se
hned po hlasování zase od ních. Jaurěsisté ale
pod heslem, že s liberály musí hlasovati proti
klerikalismu, hlasovali pro vojenský i námořní
rozpočet, ano i pro tajné fondy disposičnía
uzavřeli s vládou bourgeoisie trvalý spolek.
Bebel hájí se dále proti výtce malomoci
máme s třemi milliony voličů táhnouti pře
zámek v Berlíně a císaře Viléma ohrožovati?
3 milliony nestačí, neboť bourgeoisie měla proti
nám ještě 8 millionů voličů. Až budeme míti
sedm millionů voličů a více za sebou, pak bu-
deme mluviti. Všeobecné právo hlasovací bylo
ve Francii odhlasováno za druhé republiky, ale
vrátil ho Francii Napoleon po státním převralu.
Bourgeoistickou republiku — dí Bebel dále na
adresu Jaursa — neděkujete barikádám, nýbrž
Bismarkovi, jenž vám připravil Sedan. Ovšem
my bychom byli šťastní, kdyby nám stejnou ce-
stou dostalo se republiky. Bebel cituje pak člá-
nek Jaurěsův z r. 1898, v němž tento odsoudil
sám —- pozdější vlastní taktiku svou. Přechod
Jaurěsův do vládního tábora byl nejnešťastnější
čin jeho života. Millerand, když se stal mini-
strem obchodu, již se na mezinárodním sjezdu
socialistickém neukázal, ale za to přijal řád od
cara. Francouzský socialism měl by se konečně
vrátiti k historickému poslání svému. Příjetí
drážďanské resoluce bude pobídkoní k tomu.
Bebel
Vilém
Napoleon
Jaursa
Millerand
Německo
Berlín
Francie
Bourgeoisticka republika
Sedan
9
article
Po řečech Bebelově a Jaurěsově hleděl dovoditi
vůdce socialistů belgiekých Vandervelde, že
mezi drážďanskou resoluci a mezi Vanderveldo-
vým a Adlerovým návrhem jest vlastně jen
formální rozdil. Přes to byl ale tento návrh,
jenž drážďanskou resoluci zmírňoval tím.
že vypouštěl z ní »zatracování« a »odsuzování«
revisionistických, evolučních a vůbec oportuni-
stických směrů v socialism, 21 hlasy proti 20
zamítnut, načež byla zejmena hlasy delegátů
německých a to 25 hlasy proti 5 (12 delegátů
nehlasovalo) přijata resoluce drážďanská, v niž
klade se energický důraz na zásady třídního
boje a v níž odsuzují se všechny revisionistické
snahy. Karakteristické jest pro německé poměry.
že hlavní orgán německo sociální demokracie
»Vorwärts« místo v řeči Bebelově, dle něhož
by se jeho soudruzi nehněvali, kdyby jim též
nějaký Sedan pomohl k republice, netroufals
uveřeiniti.
Bebelův
Adlerův
Sedan
10
article
Češi v cizině.
Čech
11
article
Dojem a průběh »českého dne« na světové
výstavě v St. Louisu vylíčili jsme již předevčí-
rem v dopise původním. Zbývá uvésti jen ještě
hlavní myšlenky z řečí obou řečníků slavnost-
ních, z nichž zvláště druhý podal i pozoruhodný
návrh politický. Jak již sděleno, byli řečníky
slavnostními prof. Šimek a spisovatel Sokol-
Tůma. První mluvil anglicky, druhý česky. Slo a
jejich, která dýchala vlastenectvím a láskouk
národu a ke všem jeho nejdražším statkům, za-
nechala u všech přítomných dojem nejhlubší.
Řečníci dokazovali, že národ, který měi takové
muže, jako byl Tomáš ze Štitného, Jan Hus.
Jan Amos Komenský, jako byli Dobrovský,
Jungman, Havlíček, Palacký, Brožik, Dvořák,
jako je Svatopluk Čech, že národ týž má ve
společnosti civilisovaných národů místo přední,
že národ takový také státu americkému může
býti vítán, když synové a dcery jeho svými si-
lami a schopnostmi chtějí přispívati k dalšímu
jeho vzrůstu a vývoji. Sokol-Tůma pak ještě
přednesl dojemný pozdrav ze staré vlasti a dů-
tklivou prosbu, aby Češi američtí
neopouštěli své drahé vlasti, aby
neopouštěli sebe samých a bratří v rodné
zemi že jich také neopustí. Nabádal záro-
veň k utvoření jakési národní
rady, která by měla na starosti vy-
řizování důležité práce národní,
která by nacházela cesty a prostředky, by kmen
český v Americe nezahynul, nýbrž skvéle pro-
spíval. Oběma řečníkům dostalo se nadšené po-
chvaly. Anglické listy přinášejí zprávy o če-
ském dni na výstavě zeela stručné. Zejmena
se zmiňují o slečně Heritesové a o M. Černé.
Obecenstvo Festival Hallu, kdež slč. Heritesova
hrála odhadují na 2000.
profesor
Šimek
Sokol
Tůma
Tomáš
Hus
Jan
Amos
Komenský
Dobrovská
Jungman
Havlíček
Palacká
Brožik
Dvořák
Čo
Čech
Herites
M Černá
Heritesův
St . Louis
Štitný
civilizovaný národ
festival Hall
12
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Zajímavá pozorování. Kdo bydlí poblíž
některé hlavní železniční trati, má příležitost či-
niti různá, pro naše jazykové poměry dosti za-
jímavá pozorování. Toť se ví, že nápisy na ná-
kladních vozech státních a všech ostatních dráh
jsou výhradně německé, poněvadž prý nápisy
ty mají význam toliko pro službu vnitřní ata
prý z důvodu správy i bezpečnosti musí býti
vedena jazykom jediným — německým. Dohrá.
Potom by ale z dopravy vyloučeny býti musily
všecky vozy s nápisy jinými, je-li pravda, že
jiný než německý nápis by rušil »správu«a
ohrožoval »bezpečnost«. Co ale vidíme ? Do
dlouhé řady vagonů s výhradně německým
označením jsou vřaděny z pravidla vozy s ná-
pisy výhradně maďarskými, italskými a jinými
a ku podivu, dosud nestalo se žádné neštěstí,
že mezi ostatními vozy nalezaly se též některé
s nápisem »Derrato alimentari« a také se dosud
žádný vlak nevyšinul proto, že nalezaly se na
něm písmena M. A. V. Český nápis byl by ale
nebezpečný na takovém voze, jakkoliv se nám
zdá, že právě k vůli správnému provozu by se
doporučovalo, aby vozy, projíždějící zvláště
české kraje a řízené téměř výhradně českými
úřadníky a českými zřízenci, byly označeny též
v jazyku českém. Zakládá li si pan ministr
13
article
Wittek na té své železniční něměině, pak mu
gratulujeme. Nemusil by to být ani učený germa-
nista, aby se zhrozil té úřadní němčiny na našich
dráhách. Kde ostatně vzal by pro ně vlastní výkonný
personál, důkladně němčiny znalý, nevíme. Musil
by ho dosadili do Čech a do Moravy ze zemí
alpských, kam — jak známo — nucena je že-
lezniční správa posilati lidi z Čech, poněvadž
v zemích německých způsobilého k tomu ma-
teriálu není. Domnívá se pan Wittek, že do-
nutiti může železniční dělníky, pošinovače, to-
piče a všechen ostatní nižší personál, aby užíval
ve službě německé řeči úřadní? Měl by odvahy,
aby nutil úřadníky na českých stanicích, ba i
na mnohých německých, by a dělníky a zří
zenci jednali ve vnitřním jazyku železničním
Za následky toho by asi zodpovídati nechtěl
Ostatně je zajímavo pozorovati na vozech ná
Wittek
Musil
Čechy
Morava
14
article
kladních, jak si český dělný lid na dráhách
pomáhá a jak ve skutečnosti vypadá ten vnitřní
německý jazyk železniční. Na každém voze
téměř naleznete křídou psané poznámky české.
Proč? Poněvadž německým fermanům listovým
i ústním nikde by dělníci nerozuměli. — Však
i jiná ještě možno činiti pozorování. Po drá-
hách jezdí též mnoho vozů, jež jsou majelkem
různých průmyslových podniků, zejmena pivo-
varů, lihovarů, petrolejových raffinerií a pod.
Mnohé takovéto podniky maji nápisy rovnoprávně.
ale jiné zase — máme na zřeteli lihovar v Mlado
Boleslavi, raffinerii petrolejovou v Pardubiciel
a v Kralupech n. Vl., ignorují úplně jazyk český
Nechť si toho povšimnou čeští obchodníci. Na
proti tomu není ani jediného vozu raffinerií ha
ličských, který by nebyl označen napřed polsky
a ve druhé řadě teprv německy. Raffinerie
Schodnica přes to, že její papíry nalezají se
téměř výhradně v rukou německých, na příklad
v zevní representaci všude dává přednost pol-
štině. Ne snad ze zvláštní přízně k jazyku
polskému, ale proto, že o to příslušné kruhy
pečují a že by netrpěly, aby podnik na polské
půdě polským jazykem povrhoval. U nás ot
nikdo se nestará. Maličkost ovšem, však sou-
hrn jejich znamená národní ráz a je příznakem
národního významu a síly.
Mlada Boleslav
Kralupy
15
article
— Resoluce české schůze onavské, minule
neděle konané, o níž přinesli jsme v pondělním
listě obšírnou telegrafickou zprávu, v prvních
dvou odstavcích zabývala se militarismem a
všeobecným pojišťováním dělnictva, o hlavním
předmětu jednání, slovanských pobočkách, pro-
mlouvá následovně:
„Přijímáme úmysl vládní na zřízení poboček
české při učitelském ústavě v Opavě a polské v T-
šíně, jako nepatrnou splátku na ohromný dluh, kterým
rakouský stát v každém ohledu nám jest povinena
očekáváme, že pohočkám bude dána taková organi-
sace, která by zabezpečovala, by odchovanci jich byli
si vědomi své národní povinnosti k lidu, z něhož vyšl
a jehož mládež bude jim k výchově svěřena, jakož
že pobočky budou opatřením prozatímním, jemuž ná-
sledovati bude v nedlouhé době jich prohlášeníz
ústav samostatný, k němuž máme svaté, nezadatelné
právo; žádáme, aby do obecných škol zaveden byl
v nejkratší době stav zákonný a zrušeno bylo všem
důvodům zdravého lidského rozumu a též zákonu
přičící se Zeynkovo nařízení zemské školní rady zr.
Zeynkův
Opava
Tšína
16
article
1873, které je hlavní příčinou neúspěchu našeho
školství a brzdou dalšího jeho rozvoje: žádáme dále.
aby zřízeny byly ve Slezsku lidu českému k jeho vzdě-
lání nutné školy měšťanské: vyslovujeme rozhořčení
nad činnosti Němců, kteří z olázky čistě kulturní, po
které jim vlastně ničeho nebylo, učinili otázku poli-
tické moci a prohlašujeme, že jako svědkové pustých,
kulturního národa nedůstojných, uličnických demon-
strací v Opavě a Krnově vedených lidmi pochybného
charakteru a pověsti, kterými chtěli podepříti svou
nespravedlivou věc, můžeme německému lidu vyslo-
víti své politování. Zároveň očekáváme, že poselstv
české na radě říšské pobočky nebude považovali z
nějakou koncesi, za kterou by ustoupilo od dalšího
domáhání se našich práv obstrukcí neb jinými vhod-
nými prostředky.
S týmž programem jako v Opavě konala se
v neděli odpoledne i schůze českého lidu v Ky-
lešovicích za účastenství 300 osob. Přijata reso-
luce téhož obsahu jako na schůzí opavské.
Němec
Slezsko
Opava
Krnov
Ka
17
article
— Brutálnest frýdeckých Němců při ná-
rodní slavnosti českých spolků dne 21. srpna.
o níž jsme stručnou zprávu přinesli, převyšovala
všechny meze dosavadních zkušenosti o něme-
ckém sprosťáctví a nikým nezkárané německé
bezuzdnosti. Bestie v moravském Němei řádivá
tím zuřivěji, že moravský Němee jest z pravidla
odřezanec a to se také ukázalo ve Frýdku. Podle
zprávy očilého svědka, v olomouckém pokro-
kovém listě uveřejněně, byli vůdcové a nejzbě
silejší štváči německého »jungmannschaftu« frý-
deckého nepochybně toho rázu. Německé vy-
rostky vedl zkrachovaný jakýs speditér jménem
Vlaka a nejdrzeji v davu útočníků počínalosi
jiné zchátralé individuum, obyčejný kořala, jmé-
nem Stachovec, jejž Němci vystrojili do po-
směšné maškary, ověsivše jej zemčaty. Dali mu
do ruky tyč s posměšnými nápisy, aby šel v čele
průvodu českého, jakmile se objeví. Spustlý dav
německé chátry vyzbrojen byl žílami, klacky,
kameny do šátků zavázanými a tak očekával
český průvod před kavárnou »Habsburg«, aby
tu před očima otců města, v kavárně shromá-
žděných, vydal svědectví německé kultuře. První
srážka, při níž účastník průvodu kyjem na uchu
a tváři byl zraněn, udála se již u nádraží, ale
nejkritičtější okamžik dostavil se před naznačenou
kavárnou. Když dospěl průvod až sem, spusti
dav výrostků pekelný hluk, pískal, řval a na
dával: »Diebagesindel«, »Henkersknechte« a pod.
při čemž dorážel klacky a žílami na průvod-
Městská policie klidně přihlížela tomuto řádění.
Němec
Vlak
Habsburg
Frýdek
Bestia
18
article
To se stalo, když se průvod ubíral na výletní
místo, při návratu o 8. hod. večerní se vřava
u zvýšené míře opakovala. Na Čechy sneslos
kamenobiti, klacky a býkovce byly vzhůru, ke
srážce došlo před besedními místnostmi, kdež
odovzdán prapor za zvuků písně »Hej Slované !«
Při kamenování Čechů byla okna v kavárně » Habs-
burg« vytlučena. V tom okamžiku zakročili
četníci společně s městskými strážníky, ale jako
obyčejně proti napadeným Čechům. Zatím co
Slovan
Čecho
Čechy
19
article
Němci hulákali, do Čechů mlátili holemi a ka-
mením, bodáky četníků a šavle strážníků byly
obráceny proli Čechům, jimž četníci po ně-
mecku spílali. Na české straně byla řada osoh
raněna kamením a klacky, mnozí dosti po-
vážlivě. »Český lid ukázal se tu opětně jako
příliš měkký, ústupný a dobrý; nechal se klidně
mlátiti a snášel pokorně vše,« končí zpravodaj
olomouckého listu. — Lze sotva věřiti těmto
slovům, ačkoli proti klackům německých lotr
a bodákům četníků, kryjíeím veřejné násilí ně
mecké chátry, jest i vynucená sebeobrana věru
těžkou věcí. Podle brněnského »Tagesbota« bude
prý míti nedělní česká slavnost ve Frýdku soudní
dohru, policie prý zatkla sedm osob, jež po
zjišténí byly propuštěny. Rozumi se samo sebou,
že s německé strany vyličována bude sfféra
tak, jako kdyby Češi byli útočníky. Roztříštěná
okna kavárny »Habsburg« mají prý cenu něko-
lika set korun. Městská rada frýdecká konal
ve středu zvláštní mimořádnou schůzi, na níž
projednávány byly »pusté scény« nedělní. Zpu-
stlíky při těchto výjevech byli ovšem frýdečti
Němci a je li soudní vyšetřování v plném proudu,
jak německý list ujišťuje, můžeme být na ža-
lobu, jakou skončí, věru napjati. Že na laviei
patří vedle klukovských živlů mezi frýdeckými
Němci především celé městské zastupitelstvo frý-
decké in corpore, o tom není podle zpráv o
nedělních výtržnostech nejmenší pochyby.
Němec
Čecho
Čech
Habsburg
Frýdek
20
article
— Německá vyhláška na obsazení učitel-
ského místa na české škole. Jak se z Olomouce
sděluje, vypsáno bylo právě místo podučitele na
české obecné škole v Olomouci jenom — něme-
cky. Okresní školní rada olomoucká obrací se
ovšem jenor na kreatury, schopné ničiti české
dilko v intencích olomoucké radnice a proto vy-
pisuje nové místo jenom v jazyce renegátů. Jak
známo i ten nápis na české škole obecné v Olo-
mouci jest výhradně německý. Přemíra něm-
čourské vyzývavosti olomoucké ovšem jest
pouhým projevem bezmeznéhc i marného vzteku
nad nezadržitelným vzrůstem české menšiny olo-
moucké.
Olomouc
Ola
21
article
— Na posilu zkomírajícímu němectv
v Č. Budějovicích zaranžoval pan Josef Taschel
na neděli dne 28. t. m. sjezd odborů »Böhmer-
waldbundu« (dvacátou výroční valnou hromadu)
a poněvadž takový sjezd mnoho nevydá, přizval
i německé zpěvácké spolky. Ale vzdor tomu,
jak se nám z Budějovic píše, má pořa
datelstvo odůvodněný strach před fiaskem,
neboť po loňském velkolepém sletu Sokolstva
jest to věru nemalým uměním, pořádati v tomto
ze dvou třetin českém městě německou slavnost,
která by aspoň trochu snesla porovnání s po-
dobnými slavnostmi českými. A proto pořadatel-
stvo vydává k německému národu jeden mani
fest za druhým a úzkostlivě prosí a zapřísahá,
aby je německý lid nenechal na holičkách
přišel zcela jistě pomoci »dokázati, že Budějo-
vice jsou městem německým«. Také budějovičti
Němci a židé jsou stále bombardováni a burco-
váni, aby nezapomněli, že dne 28. srpna maj-
se jak náleží ukázati. Pání majitelé domů jsou
uctivě a nejnalehavěji vyzváni, aby domy své
ozdobili prapory barev velkoněmeckých, znaky,
hesly a zelení. A aby k tomu eíli nemusili
příliš napínati své patrně málo horoucí nadšení
pro Taschkův »Böhmerwaldbund«, oznamuje se
jim, že všecky tyto dekorační předměty se jim
zdarma zapůjčí, chvoje pak dostanou
zdarma třeba na fůry. Rozumi se, že štědrým
mecenášem, který tak obětavě chce přispívati
k pořizování německého slavnostního pláště
Taschel
Böhmer
Budějo
Němec
Č . Budějovice
Budějovice
22
article
Českým Budějovicům, není nikdo jiný než obecn
správa, kde pan Taschek má nyní vládu ne-
omezenou. Proto také nechal týž pán z obec-
ních peněz již stavěti slavobrány v Nádražní
třídě a před německým domem. Co na tom, že
jest všeobecná finanční mizerie, že město po-
třebuje jako soli nové nemocnice, kanálů, dlažby
atd. Na ty věci peněz není, ale na pozlátko,
jež má hostům, kteří dne 28. t. m. zavítají do
Č. Budějovie, zaslepiti oči a přesvědčiti je, že
jsou v městě německém, musí býti peněz dost
Však se ty vyhozené takto tisíce již nějak
v obecním rozpočtu zakryjí — co se toho týče,
má pan Josef Taschek cenné zkušenosti, vždyt
jeho otec byl jedním z vynikajících členů spo-
lečnosti, která tak znamenitě dovedla přehazo
vati statisíce v knihách a bilancích pověstného
měšťanského pivovaru.. .. Jinak ovšem jsme
pevně přesvědčeni, že i pan Taschek dobře vl.
že i když se sjezd »Böhmerwaldbundu« co nej-
lépe zdaří, němectví v Č. Budějovicích tím za-
chráněno nebude. Takové parádní sjezdy německé
v Č. Budějovicích vyjímají se jako slav-
nostní návštěvy — u umírajícího;
mohou jej snad potěšiti na chvili, ale nikdy při
životě udržet. Budějovicům zvolna sice, ale ne-
úprosně jistě blíží se chvíle, kdy přirozeným
vývojem věcí stanou se městem, na jehož rad-
nici rozhodovati budou Čechové. Ten los o
Č. Budějovie p. Taschek neodvrátí, kdyby tu
pořádal sebe více německých slavností.
— Bída v Polabí a prostředky proti ni.
Taschek
Čecho
Český Budějovice
Č . Budějovie
Č . Budějovice
Budějovice
Polabí
23
article
Ke včerejší zprávě, pod tímto záhlavím uveřej-
něné, oznamuje se nám z Kostelce n. L.: Zá-
stupeové všech stavů a obcí širého okolí, shro-
máždění v Kostelci na Labem k úradě, co či-
niti a jakých prostředků na odvrácení bídy se
ehopiti a dovolávati, usnesli se, že svolaj
veřejnou sehůzi lidu, kteráž ústy po-
volaných odborníků a usnešením všech účast-
níků žádati bude, aby bezodkladně při-
kročeno bylo k provádění připra-
vených vodních staveb na úpravu
středního Labe.
— Jubileum samosprávy o slaví okresní
výbor velvarský u přiležitosti výstavy ho-
spodářské dne 25. záři 1904 ve Velva-
rech. Dopoledne projektována jest schůze
venkovských samosprávných činov-
níků z Podřipska, na níž zahájí pan ta-
jemník Kamil Harmach z Velvar roz-
hovor o důležilé otázce: »0 potřebác
venkovské samosprávy.« Rozhovorem
má býti dán popud k organisaci starostů
ostatních činovníků venkovské samosprávy v kršl.
českém. Ke schůzi pozvány budou veškery po-
slanecké kluby a zástupeové všech politických
stran v našem království. Schůze vyzní v re-
soluci. — Odpoledne pořádán bude táb o
lidu na Svatováclavském náměstí
kde promluví »0 významu a úkolech
samosprávy« některý pan poslanec. Vy
hlédnut jest k tomu pan dr. Ed. Grégr
říšský poslanec za venkovské obce velvarské.
— Osobní. Operatér pan Václav Kafka, primá
chirurg české dětské nemocnice, vrátil se z cest
ordinuje opět v obvyklých hodinách v Praze, Betlem-
ské nám., čís. 2, ťelef. č. 400.
Zá
Harmach
doktor
Ed
Grégr
Kafka
Kostelec můj
Kostelec na Labe
Velva
Podřipsko
Velvary
svatováclavský náměstí
Praha
24
article
— Rodinné zprávy. Slč. Anuška Karásko va
dcera po měst. tajemniku v Novém Bydžově a pan
Gotthard Storch, professor c. k. státní reálky
Jičíně, slaviti budou sňatek v sobotu dne 27. srpa
v chrámu sv. Vavřince v Novém Bydžově.
— „Čechu“ do památníku. Z kruhů duchoven-
ských se nám píše: V denníku pro zájmy vyššího
kléru, časopise „Čech“ byl přede dvěma dny panem
„§“ uveřejněn dopis, který měl za účel hasiti prudký
oheň v řadách nižšího kléru už dávno pod střecnou
doutnající a při poslední valné hromadě jednoty náhle
vypuknuvší. Jako obyčejně „Čech“ varuje a ukazuje
na hrozné následky přijaté resoluce. To prý je otázek
z Vídně do Římna, z Říma do Vídně, do Prahy „co
to? to že je český klérus?“ A k výstraze hneds
přidává „episkopátu se stěžuje jeho práce a úprava
kongruy může zásluhou kněžstva ad calendas graecas
býti oddálena.“ Cítíte výhrůžku „Čechem“ hýčkaného
opiskopátu? Ze jste se ozvali — zníčíme nebo hodně
pozdržíme vaše spravedlivé a oprávněné tužby po
brzkém hmotném zlepšení. — Clihodný orgáne P.T
pp. biskupů věz, že zmíněná resoluce byla na valné
hromadě přijata jednohlasně veškerým klérem, a ž
proti této zdrcující jednotě a svornosti neodvážil s
ani přítomný zástupce českých biskupů, p. kan
Sedlák, ničeho veřejně namítnouti. Nad čím se tedy
český episkopát (pan § a s ním „Čech“) pozastavuje?
O tom by se dalo mnoho mluviti. Ale co se řeklo
v oné resoluci? Aby biskupy nestávali se lidé pr
titul rodový, aneho professoři, kteří si žádných zá-
sluh — na poli vědeckém — nezískali. Jen jeden
příklad: Biskupem brněnským byl jmenován hrab
Huyn — pro jaké zásluhy ? Byl farářem, r za něh
Karásko
Storch
profesor c
svatý . Vavřinec
Čech
Čo
Čecho
Sedlák
Nový Bydžov
Jičín
Vídeň
Římn
Řím
Praha
25
article
pracoval kaplan, neboť biskupství měl v kapseu
při vstupu do semináře. A až udeří hodina, stane
se nástupcem vídeňskéhé arcibiskupa Pro jaké zí-
sluhy? Jak se chová český episkopát nebo rakouslý
vůbec k takovéto nanejméně simonii? Jsou ty kor-
respondence ve věci té, pane §, mezi Vídní a Ilirem
a naopak také tak četny jako ve věci resoluce jel-
noty? Takových příkladů jmenování biskupů byclen
z posledních let mohli ještě dále několik uvésti.a
český klérus dlouho mlčel — konečně se ozval. Řtetl
se dále, aby za kanovníky nebyli voleni výhradt
jenom ředitelé seminářů nebo professoři fakully, kt
se zásluhami nemohou vykázati. Proč je odstrkora
kurátní klérus, který svou namáhavou správou do
chovní často více zásluh si dobývá, než v klidas
hovící pan ředitel semináře nebo professor, kler
svá chatrná skripta rok za rokem v témž rozsahu
bez ohledu na pokroky vědy jenom čte a posluchačím
diktuje? Proč se dává tak okatě professorůml-
kulty bohoslovecké přednost? Znáte z jejího siřel-
některou vědeckou veličinu? Zásluhy venkovskéto
faráře jsou větší než takových a podobných páno.
Vídeň
Ilir
26
article
A přece se kanonikáty udělují těmte a jenom v ne
řidších případech oněm. Český klérus dlouho mlčy
snášel tyto křivdy — konečně se ozval. Co je v te
pane §, bohu nemilého? A konečně, co se řeket
Schvaluji z plna srdce, že bod ten přijat nebyl, touil
o odměnách a vyznamenáních kněžstva. Odměnon
a nejvyšším vyznamenáním každému knězi jest jebe
svědomí. Ale biskupové si oblíbili, dávati zevnějí
odměny — a jak se ty „spravedlivě“ dávají, o ton
kněžstvo v soukromých hovorech i na vikariátních
schůzích s největším rozezlením mluví, to jest ctihol-
nému „Čechu“ dobře známo, ale on přece jen fan-
sejsky očima krouti a chválí, co a jak jeho pánové
dělaji. — Ctihodný orgánc biskupů, „Čechu“, nemáš
za sebou v té věci klérus, ten dal ti na valné hro-
madě jednoty jednomyslnou a hlučně akklamovanou
odpověď! — Žádá-li pan §, aby se předsednictvo jel-
noty poděkovalo, nezná smýšlení kněžstva. Prot
není nejmenšího důvodu. Kněžstvo dlouho, celá léla
čekalo — a jaké se mu dostalo výslužky? O všecke
se pp. biskupové starali, ale nejvíce o to, aby kněžstvo
žiab mělo hodně vysoko. Zná snad ctihodný orgán
biskupů „Čech“ slova nynějšího arcibiskupa olomou-
ckého: „Já nechci učené, ale poslušné kněze!“ Ti
je řečeno všecko. Jsme tedy panu § radou, aby svoje
dobře míněné pokyny si nechal pro sebe, anebo je
adressoval jinam a nikoli na jednotu.“
— Zámeckému hejlmanovi panu Zapletalovia
pražské hradní afféře přispěchala „Wiener Abend-
post“ teprve včera a to ještě velice chabě na pomoc.
Čech
Čo
Zapletalovius
Wiener
27
article
Z pramene „naprosto authentického“ oznamuje, ž
p Alfons Zapletal, zámecký hejtman, vrátil se z do-
volené, ze svého slatku na Moravě, kde v posled-
ních dnech meškal a opělně správu zámeckého
hejtmanství převzal. Není pochyby, že poslední dny
pan hejtman meškal na Moravě. Že ale přeč tím
byl u audience ve Vídni, odkud na Moravu nen
daleko, jest rovněž známo. Že ujal se opětně úřa-
dování, neznamená praničeho. Jest to obvyklostí, po-
nechati i po všelikych afférách úřadníkr vyššího v
službách, aby veřejnost nebyla jeho náhlým odchodem
příliš utvrzena v pověstech, na nichž vždy něcoj
pravdy. Až se vody utiší, dá se teprve na zasloužený
odpočinek a zamění se trochu osoby úřadníků do
věci zasvěcených, aby se dříve zapomenulo.
Zapletal
Morava
Vídeň
28
article
— Zpráva časopisecká. „Slovanský Svět“ přinesl
podrobné informace o podávání žádostí do Hlávko-
vých kolejí studentských. Číslo tote se
rozesílá pp. studujícím na požádání zdarma. Adresujte:
„Slovanský Svět“, Praha.
— Dovolujte hochům státi se členy sokolskéle
ova v Jičině
dorostul Sokolská župa
rozesílá rodičům tento oběžník. Sokolstvo vychovává
národu muže i ženy. Ono chce, aby každý Čech byl
celým mužem, každá Češka pravou ženou. Co Čech,
to Sokol, jest jeho snahou. Jedním z prostředků k tomu
účelu jest tělesná i mravní výchova učňů našich. Jinoši
tito mají dorůsti v muže Jak potřebují hoši ti postarání
se o vývin jejich, račte býti sám přesvědčen. Zupa
naše po léta o výchovu dorostu se stará; letos posíli
interessentům toto provolání za účelem utužení kázně
a zvýšení pětu řad dorůstající své mládeže. Potřeb-
nost této své snahy králce oddůvodňujeme: „S čím
kdo zachází, tím i schází.“ Neznamená-li toto přísloví
že každé zaměstnání působí na nás účinkem poško-
zujícím? Tělocvik valně napravuje, co zaměstnání po-
škozuje, neboť on přivádí i ty části těla v pohyb, v po-
třebu, jež by jinak, ladem ležice, zakrňovaly. Ne proto
má tělo tolik všestranných vlastností, aby některé
z nich nečinností byly ničeny, ale aby všechny na-
pínány, úhrnem tvořily krásné, zdravé lidské tělo —
Hlávka
Čo
Sokol
Jinoch
Praha
29
article
žulový základ života. Společnost a besídky, do nichl
chlapec v životě našeho dorostu přijde, probudí
utvrdí v něm dobré vlastnosti jeho povahy. Ten, jenž
třeba povrchně jen zabývá se pozorováním účinku
pravého sokolského živola na členstvo, najmě na do-
rost, vida onu změnu za rok, za dva, na sebevědomé
hochy naše, radostně nám dosvědčí jeho zušlechťujíci
vliv. Třeba nám k uskutečnění našich snah, abyste
dovolil hocha býti členem sokolského dorostu, do-
hlédl naň v ohledu návštěv tělocviku a besídek, abyste
nebtěžoval si přijati případné snad naše stížnostia
sám ráčil uvědomiti nás o svých stížnostech. V zájmu
národní uznané cenné výchovy, šiřte tyto snahy So-
kolstva. Sokolská župa Čížkova: Dr. V. Fišera, l.
starosta. Dr. Vl. Flajšman, t. č. jednatel. Jarka Ždímal
t. č. náčelník.
— Výprava dílek z Pošumaví zavítá do Prah
dnes ve čtvrtek večer a sice jedna čásť výpravy přijede
dráhou cís. Fr. Jos. v 6.13, druhá pak dráhou západni
v 6.15. Obě výpravy spojí se na nádraží Fr. Jos
ve společném průvodu odeberou se do bytů jim vy-
kázaných. Výpravy zůčastní se dítky matičných ško
z Hranice, Pelech, Nové vsi u Třeboně a děti z Kaš-
porskohorska z těchto obcí: Ostružna, Šimanov
Albrechice, Nezdic, Pohorska, Strašeně, Soběšic. Ka-
perských Hor a Slachů. Dívky z Pelech přijedou
původních chodských krojích a vystoupí již na ne-
draží vyšehradském. Ubytovány budou v Česko-
slovanském pensionátě slečny Jindřišky Jakubíčkovy
ostatní dívky noclehovati budou ve školách u sv. Jin-
dřicha a na Karlové. V pátek a v sobotu věnován bule
čas prohlídce král. Prahy a jejím pamá tkám, v ne-
děli pak vrátí se dítky do svých domovů. Na rozloe-
čenou bude všem dítkám v sobotu dne 27. t. m. uspo-
řádána společná večeře a přátelský večírek v zahrad-
ních místnostech „u Němečků“ na král. Vyšehradl.
Čížkův
doktor
V Fišer
Flajšman
Ždímal
František
Jos
Pele
Albrechice
Slach
Jindřišek Jakubíčkův
Němeček
Pošumaví
Praha
Francie
Hranice
Nová ves
Třeboň
Kaš
Ostružno
Šimanov
Nezdice
Pohorsko
Soběšice
Ka
perský hora
Karlová
30
article
Za nepříznivého počasí bude se večírek konati v non
zřízeném a prostranném saloně. Spoluúčinkovati buže
kapela p. Kubínkova a pěvecký kroužek místního d-
beru jednoty na král. Vyšehradě, mimo některé ocho-
níky, kteří výkony svými přispějí k pobavení mládež
Lze očekávati, že také pražské obecenstvo četron
účastí osvědčí přízeň svoji české mládeži z Pošumarí
a že použije příležitosti k tomu v míře nejhojně
K pohostění dítek přispěli dále: Vlastenecká společnos
denních hostí v Černém pivovaře 60 večeřemi ao
snídaněmi, pan Jos. Suchánek, maj. kavárny „Unio
50 snídaněmi. Přispěvky peněžité zaslali okres výbor
v Domažlicích 10 K, pp. J. V. Rott v Praze 5 K, I
David 5 K, pp. hosté ve velkorestauraci „U města
Petrohradu“ v Karlíně 26 K. — Další příspěvky budlež
laskavě zaslány do kanceláře Nár. jednoty pošumav-
ské, nároží Vodičkovy a Školské ulice (dům Národni
kavárny). Též prosí pořadatelstvo pány kavárníky ješt
o snídaně. — Král. Vyšehrad dětem z Po-
šumaví. Již dnes zavílají do Prahy dítky ze Šu-
mavy, aby zde čerpaly poučení a povzbuzení v lásce
k vlasti a k rodnému svému jazyku. Král. Vyšehra
pohostí tentokráte dítky matičné školy v Pelechách
místní odbor N. J. P. doufá, že jako vždy, také
tentokráte osvědčí se příslovečná pohostinnost král.
Vyšehradu a že občanstvo tamější se stejnou vlídnost
a obětavostí přijme drobné hosty ve svůj středa
krátké chvíle jejich pobytu v matičce Praze učiní jim
milými, příjemnými a nezapomenutelnými. Příspěvky
nebo přihlášení k pohostění přijímají ještě: pře-
seda odboru p. Dominik Holub na král. Vyšehradě,
v Libušině ulici č. 97, jednatel p. Fr. Jamník, tajem-
ník N. J. P. v Praze, „Pod Slovany“ č. 1886-II., a po
kladník p. Ludvík Novotný „Na Slupi“ čp. 1-a
Kubínkův
Jos
Suchánek
J V Rott
Vodičkův
Král
Vyšehr
Holub
Novotná
Vyšehrad
Domažlice
Praha 5
U město
Petrohrad
Karlín
školský ulice
Praha
Šu
Libušin ulice
Slovany
David 5 K
Národeň kavárna