1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 25. srpna 1904.
Praha
4
article
Ka ranní a odpol. list
přodplácí se
v Praze v adninl
n avrí let
s drojí donákško
a nis
ve nlia lkáe
Praha
8
article
pk čtvrti lot
sdrojí zásinko
n:::2t
9
article
Polabí a nouzová akce.
Polabí a nouzová akce.
Neni naděje, že změna povětrnosti, jež ko-
nečně nadešla minulý úterek po dlouhých, úmor-
ných týdnech sucha — dovede ještě zahojiti
rány, zasazené především zemědělství, a v dů-
sledku i všem odvětvím průmyslovým a řemesl-
ným, na jeho zdaru přímo či nepřímo závislým.
Vytoužený déšť snesl se sice současně na všech
stranách soustátí — vyšší alpské polohy překva-
peny byly i silným padáním sněhu — ale co již
v úpalu slunečním z osení vypraženo, neoživne,
a je ztraceno na vždy.
Zemědělství našemu hrozí zvláště nedosta-
tek píce pro přezimování dobytka, kterýž se dá
jen částečně zažehnati, kdyby nadcházející pod-
zim byl přízniv osevu různých směsek. Tim
by se ovšem získalo času pro přiměřený a ne-
ukvapený odprodej dobytka, pro budoucnost
zemědělství zvláště cenného.
Ze zemi našeho soustátí jsou katastrofou
plení postiženy zvláště země české, Halič a
Uhry, kdežto země alpské budou s to píci od-
prodávati. Není tedy stav nedostatku stejný, ani
co se týče Rakousko-Uherska; ohledně pak svě-
tového poměru nedostává se dosud spolehlivých
zpráv, a co na př. z Ameriky se hlásalo
domnělé tamní neúrodě, jeví se býti pouhým
maněvrem amerických „spekulantů“. Již jsme
tvto dny upozornili v oddílu národohospodář-
ském na tyto americké rejdy; právě došlé angli-
eké časopisy přinášejí z různých končin Ame-
riky další doklady, že úroda je tam znamenitá.
Polabí
Halič
Uhry
RakouskoUhersko
Amerika
10
article
Stejně se oznamuje z Uher, že učiněny bylyv
Pešti veliké nabídky z La Platy na dodání kuku-
řice, a že první lodi s kukuřicí laplatskou již při-
byly do Rěky
Podobné obchodní manévry opětujíse
ostatně každoročně, než počínají hospodáři do-
vážeti obilí na trh. Potom se list obyčejně
obrací.
Ovšem zjedná-li skutečný výsledek světové
sklizně více méně rovnováhu mezi výroboua
spotřebou, nebude tím nikterak odčiněn nedo-
statek, a nouze tam, kde se zahnízdily tyto děsné
následky letošního strašného sucha, totiž u nás.
U nás v Čechách nebude, bohužel, vrstev.
ať na venkově, ať ve městech, aby tíhu jejich
nepocitily.
Na venkově hrozí lídu především nedo-
statek práce, jíž i tak stálými suchy na všech
stránách se nedostává, Viděli jsme to za urychle-
ných žní letošních, za neméně rychle skonče-
ného sbírání chmele; uvidíme to při sklizni cu-
krovky a bramborů. Práce při otavách, až na vý-
hodnější polohy, rovněž odpadne. Kdo tu na-
hradt výdělek venkovskému dělníku, kdesi
chuďas opatří potravu na zimu, nebude-li ai
bramborů s dostatek
Na úrodě zemědělské závisí téměř všecko
řemeslnictvo našich městeček a měst; i jemu
tedy kyne letos malá naděje na hojnost práce
zaměstnání.
Uhry
Pešť
Čechy
11
article
Avšak účinky ty půjdou dále: zasáhnou
zvláště hospodářský průmysl — cukrovarství.
lihovarství, pivovarství, továrny na škrob, mly-
nářství atd., zasáhnou dále nejen síly, v těchl
odvětvích pracující, ale dotknou se i podnik
jiných a pracovníků v nich.
Tak utrpěly nemožnosti vodni dopravy
zvláště hnědouhelné doly při vývozu; nezaměst
naností hospodářského a ostatních průmysl
klesne odbyt uhlí i uvnitř. Dopravní nesnáze
dále stihly i všecka průmyslová odvětví, jimž se
dovážela surovina po Labi; sem náležejí i četné
závody textilní.
To jest však jen jedna stránka této živeln
katastrofy. Ruku v ruce s ní následují další.
Nejnebezpečnější jest však z dražo vání
a to namnoze neodůvodněné zdražování růz-
ných potravin, jež má ráz pouze spekulativ
a kořistní z poměrů, dosud nevyjasněných.
Zdražování toto stihne především lid pra-
covní a osoby se stálou mzdou. Tyto nemohou
uvaliti zdražení určité suroviny na vyroben
zboží — zvýšením jeho cen; ty mají jen jediný
výběr: zřící se koupě všech věcí, jež nejsou
nezbytné k životu, a i pri tčchto se uskrovniti.
12
article
NAROD
NAROD
Nejbližším účinkem drahoty bude tedy po-
klesnutí odbytu, poklesnutí spotřeby a nové,
další vzrůstání nezaměstnanosti.
Účinky dostaví se i pro státní a ostatní
dráhy zmenšením dopravy, úpadkem jejich vý-
nosnosti, a pokud jsou již passivní, dalším
vzrůstem jejich passivity.
Kde účinky, živelní katastrefy jsou tak
mnohostranné a pronikavé, nemůže býti ani ji-
nak, že jimi bude postižena . platební schop-
nost občanstva nejen jakožto nositelů břemen
státních.
Ba, jak usnesení různých obchodních ko-
mor v Německu, ohražujících se proti zákazu
vývozu píenin z Rakousko-Uherska, dokazují
není vyloučeno, že z této živelní kalamity mohou
vzniknouti i nedorozumění mezi postiženými
Nutno ovšem doufati, že mnohý ostrý hrot
okamžité situace se obrousí, až dojdou přes-
nější výkazy o žních, jako byl nedávný ame-
rický a jest dnešní pruský.
Nám však v zemích českých, děsnou živeln
katastrofou nejtížeji stížených, tato naděje ne-
svítá; o našem stavu hospodářském již jest
rozhodnuto, nám nezbývá, leč pečovati c to, aby
pohroma byla obmezena na kruhy co nejmenší.
aby následky její byly, pokud možná, za-
žehnány.
Tu pak jest zapotřebí, aby postiženi sami
po příkladu rolnictva z Polabí důrazně pozvedl
hlasů svých a ukázali činitelům veřejným.
především pak státu, že na něm jest, aby po-
staral se o včasné zahájení praci — zvláště
stále odkládaného splavnění a regulování řek —
poněvadž letošní živelní katastrofě lze čeliti
Čechách jen poskytnutím práce v rozměrech
mimořádných.
Polabí nemíní se spokojiti jen kroky dů-
věrnými, ale hodlá zahájenou akci provésti se
všemožným důrazem velké veřejnosti a za sou-
činnosti všech postižených vrstev obyvatelstva
a těmi jsou, jak výše prokázáno, bez rozdílu
všechny!
Německo
RakouskoUhersko
Polabí
14
article
Rozmluva v rakouském ministeriu
záležitostí zahraničných.
Dopisovatel „Moskevských Vědomosti“ měl
těchto dnů rozmluvu v ministeriu záležitostí za-
hraničných, jež se ovšem týkala věcí na Bal-
káně.
„Pracujeme pilně v Makedonii,“ pravil ra-
kouský hodnosta, „ale zbývá ještě velmi mnoho
práce. Co činí práci tak obtížnou, jest okol-
nost, že oba cívilní jednatelé na věc nestačí.
Jsou nucení neustále objiždět pokraji, poně-
vadž nelze se spolehnouti na zprávy Tur-
kův a domorodcův, a na to jest jich příliš
málo. Bylo by třeba, rozmnožiti jejich per-
sonál, přiděliti jim pomocníky a dospěti
takto ke vhodnému rozdělení práce. Tato
oprava bude bezpochyby provedena po roz-
množeni počtu důstojníků četnictva. Evropští
a balkánští protivníci opravné akce rakousko-
ruské předstírají neustále, že program mürz-
stegský se zhatil a že výsledky, docílené
dosud reformní akcí, jsou rovny nulle. Tot
nesprávno. Docílili jsme výsledků velmi šťast-
ných. V nejbližší době bude vydána úřadní
zpráva, dolozená dokumenty obou civilních jed-
natelův a uvid“ se pak, kterak jejich činnost
byla užitečna a plodna.
„Dosáhnete zvětšení počtu důstojníků?“
„Tot nezbytno. Turecko bude opět čini
obtíže, ale konečně musíme nezbytně vyhrá.
Všechny velmoci v této věci souhlasí a do-
konce jest již provedeno rozdělení nových
důstojníků mezi různé velmoci. Tak do-
staneme my 6 nových důstojníků, Rusko jich
dostane 5, Francie žádala 3, Anglie prohlásila
že se spokojí jediným a Italie dostane 3 dů-
stojníky.“
„Až dosud činnost důstojníků rakouskýeh
obmezuje se ne sandžak skoplijský. Očeká
valo se v kruzích srbských, že po rozmnožení
důstojníků rozšíří se na Staré Srbsko.“
„Jakživo ne. Nepřekročíme nynější svo
obor působnosti.
Bala
Makedonie
Turecko
Rusko
Anglie
Srbsko
15
article
„A předvtdáte snad nopokoje v Mak-
„A předvtdáte snad nopokoje v Mak-
donin?
„Kdož ví. Pro tuto chvíli se zachovává klid,
ale jsou též osamělé výbuchy anarchistického
fanatismu. Pravda, že náčelníci komitadžiů bul-
harských a srbských, kteří přicházejí do Vídně.
prohlašují zcela určitě, že nemají nijaké viny
na výstřednostech divokosti a lupičství, že jsou
pro mír a že letos nedojde v Makedonii ke
vzpouře. Jsme přece jenom nuceni zjistit, že
skutky se příliš nesrovnávají se slovy.
„A což alliance slovanských států balkán-
ských?.
Mak
Vídeň
Makedonie
16
article
„Podle toho, co se dovídáme ze Sofie, má
daleko do svého uskutečnění. Ale i kdyby k n
došlo, nespatřovali bychom v ní nic nepříjem-
ného. Čím méně se na Balkáně hašteří, čím ví
se žije v míru a v klidu, tím více bude prospívati
dílo evropského míru, jemuž věnujeme svoje
snahy. V Bělehradě se praví, že cílem tohot
spolku jest, nahraditi nedostatek ruské pomoci,
vzniknuvší z války rusko-japonské. Balkánsk
státy, cítíce se poněkud opuštěny Ruskem,
chtěly by svým spolkem postaviti pevnou hráz
proti rakouskému vpádu na Balkán. Celkem
toto křivé obvinění nás velmi málo znepokojuje,
ačkoliv jest dosti mrzuté, stýkati se s ním každe
chvíle i v časopisech zahraničných, inspirova-
ných některými kruhy bělehradskými. Nepo-
mýšlíme nikterak na obsazení Makedoniea
následkem toho veškerá opatření, aby se přede-
šlo podobné možnosti, jsou bezdůvodna. Ostatně
shledáno, že po snahách, uskutečniti spolek
srbsko-bulharský, styky mezi Srby a Bulhary
v Makedonii stávají se čím dál tím nesnesitel-
nější. Každodenně zástupci velmocí dostávají
stížnosti na výtržnosti a vraždy, páchané s obou
stran. A kdyby to byly jen ojedinělé případy,
ale pojí se v řetěz systému, jenž ukazuje, že
s obou stran se snaží získat většinu Makedonie
pro sebe. Nelze popírat, že v některých hlavách
bulharských i srbských dějí se přípravy na dě-
lení Makedonie. Tito pánové zapomínají, že pro-
dávají kůži makedonského medvěda, jež jim
dosud nenáleži.?
Srba
Bulhar
Sofie
Balkán
Bělehrad
Rusko
Nepa
Makedonie
spolek srbský
17
article
„A což korunovace v Bělehradě? Budou
tam zvláštní zástupci různých dvorů?“
„Nikoliv. Vše, co mohou učiniti velmoci,
jest, dát se zastupovat nynějšími svými zástupci
v Bělehradě. A ještě jest velmi mrzuté, bude-li
chybět Anglie. Velmoc, jako jest Anglie, nelze
tak snadno opomenout. Dlužno vždyeky počítal
s jejím chováním. I pro ostatní velmoci bylo by
velmi trapno, účastnít se obřadu, jehož by se
Anglie vzdalovala. To, jak se zdá, pochopili též
v Bělehradě. Proto vyslali zvláštního delegáta do
Londýna, by požádal, aky se Anglie dala zastu-
povati při korunovaci. Odpověď Anglie není nám
dosud známa.-
„A co soudíte o pověstech, že bude svolá
kongres, aby upravil otázku Dardanell?
„Nemyslím, že by se podobná věc dala pro-
věst. Jest velmi nevhodno, upraviti podobnou
olázku kongresem ještě v době války. Je tu pa-
řížská smlouva a kdokoli má právo, aby jí byle
použito bez kongresu. Jest pravda, že r. 189
byla uzavřena smlouva mezi Ruskem a Ture-
ekem, jež úplně neshoduje se se smlouvou paři-
skou, ale nemyslím, že by bylo možno, žádat
nyní zrušení této smlouvy a práv, jichž Rusk
tím nabylo.
„A což styky rakousko-italské?
„Jsou znamenité. Je tu ovšem Ricciol
Garibaldi, ale v Římě nám bylo praveno, že
tento muž nemá nijaké váhy mezí svým: krajany
a že netřeba přikládati nijaké váhy jeho řečem
a činům. Co se týče italské vlády, počíná si e
nejsprávněji a nemáme nijaké příčiny, stěžovaí
si. Stává se dokonce, že konfiskuje tendenční
zprávy protirakouské, činí-li se pokusy, rozšiřo-
vat je po ltalii a my činili bychom totéž za po-
dobných okolností. Vzájemné styky jsou zna-
menité.
Ricciol
Bělehrad
Anglie
Londýn
Rusko
Řím
18
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
Z Lublaně, 22. srpna. (Deputace srb-
ské omladiny v Lublanli.) Tyto dni
meškala zde několikačlenná deputace vysoko-
školské omladiny bělehradské, aby se dohodla
s omladinou slovinskou o programu s je zdu
jihoslovanské omladiny v Běle-
hradě. Ustanoveno: Slovinci odcestují do
Bělehradu dne 16. záři a dne 17. září s po-
lečně s Chorvaty přijedou do stoličného
města království srbského. Dne 18. září bude
se konati slavné shromáždění akademického
spolku »Pobratimsko« na památku srbského po-
vstání za svobodu r. 1804. Téhož dne bude
zahájena umělecká výstava. Večer bude slo-
vanský koncert, na němž slovanskými umělci
provedeny budou výhradně slovanské skladby.
Dne 19. a 20. září bude studentský sjezd a
20. bude druhý slovanský koncert. Slovinci
zúčastní se korunovace krále Petra
dne 21. záři, den na to z Bělehradu odjedou.
— V Podgradu na Istrii byl právě do
budován »Narodni Dom«, jenž ještě letos bude
otevřen.
Z Vídně, 24 srpna. Dráha žitavs ko-
liberecká.) Úřadní list uveřejňuje státn
smlouvu ze dne 26. dubna t. r., uzavřenou
mezi rakousko uherským mocnářstvím a králov-
stvím saským o převzetí dráhy žitavsko-liberecké,
jež byla dosud majetkem zvláštní společnosti.
státem saským v majetek vlastní
Z Krakova, 24. srpna. (Úřadni ger-
manisace.) V Haliči teprve nyní pozorují,
co v zemích českých a slovinských dávno se
děje a soustavně provozuje: že vláda rakouská
pomahá germanisovati nebo sama germanisuje
slovanská jména míst, dotvrzujíc tak dílo, které
se vší energií koná Prusko. »Nowa Reforma«
vypisuje z díla, vydaného c. k. ústřední stati-
stickou komissí ve Vídni, jak jsou tam pře-
křlívána polská místa. Živec tam sluje Saubuseh,
Osvětím — Auschwitz, Halenov — Alzen a pod.
Chorvat
Petro
Živec
Saubuseh
Lublaň
Běla
Bělehrad
Istria
Vídeň
Krakov
Halič
Prusko
Auschwitz
Narodeň Dom
19
article
Dobře, že si Poláci tohoto zlořádu povšimli.
Dokud jsme v Cislajtanii, na to snad přece slla
Slovanů vystačí, aby této drzé nepleše, tomuto
vpalování německého cejchu na čisté slovanské
tělo učinili přítržl
Ze Záhřeba, 22. srpna. (Boj o gl a go-
licu.) V »Obzoru« dr. Šime Mazzura pokra-
čuje v polemice s »Katolickým Listem«, jenž
popírá, že by papež Hadrian II. byl dal »národu
slovanskému« právo na slovanský obřad,
nýbrž jen privilej (facultatem), jenž může
býti odvolán. Dr. Mazzura zavírá svůj poslední
článek slovy: Podivní jsme lidé ! Vždyl se najde
někdo mezi námi, kdo povstane proti našim
právům a privilejům bez dostatečné přípravy,
bez rozvahy, ano snad i proti svému vlastnímu
přesvědčení. Živlové, kteří jsou nám nepřátelst
a silnějsi nás, docházejí tak podpory mezi námi
samými proti nám. To jsou poměry žalostné,
z kterých se musíme vší silou vypros titi.
Ze Záhřeba, 23. srpna. (Po tupený
chorvatský prapor.) »Obzor« se dovídá
z Dakova, že tam dne 18. t. m. tajemník ose-
ckého kr. finančního úřadu, Krčivoj, strhl pra-
por zemských barev s budovy berního úřadu.
O svém junáetví pak poslal telegrafické ozná-
mení uherské vládě a flnančnímu čřadu v Osek
a dodal, že tak jednal proto, aby »chránil váž-
nostě slátu«.
Polák
Šime Mazzura
Hadrian
doktor
Mazzura
Cislajtanie
Záhřeb
Dakovo
Osek
Slovan
20
article
Ze Záhřeba, 20. srpna. (Ch orvat s ke
sympatie k Rusům.) Zdejší dopisovatel
krakovské »Nové Reformy« píše o rostoucích
sympatiích Chorvatů k Rusům. Projevy jejich
jsou stále vřelejší a hlasnější. Není slavnosti,
aby nebyly posílány do Ruska vlastenecké po-
zdravy. Dalmacie závodí v té příčině s Chor-
vatskem. Každá hudba hraje carskou hymnu
vedle chorvatské a obacenstvo ji prová zí zpévem.
Z Pešti, 24. srpna. (Sekvestrov an
biskupství.) Úřadní list uherský uveřejňuje
krälovo svolení ze dne 24 července t. r., aby
přijmy bískupa rožňovského byly sekvestrovány.
Sekvestrem jmenován dr. Štěpán Stefanič. Se-
kvestrace stala se ve srozumění se zástupei
církve. Dluhy biskupství rožňovského obnášejí
11 milí. zl. Biskup Ivankovič, vyzván, aby se
hodnosti své vzdal, svolil a po několika dnechs
rozmyslil jinak z tě příčiny, že mu věřiteli ne-
byl zaručen důchod, z kterého by byl živ.
V drobném prodejí:
nii
Ve nlislkách na vonkově
nt lo. . . . . :
čěpolaa
nserá t y
plati se hotově. Mapte
aplaceni a ineerty přijímá zdmisl-
strace v Mazianské ulici č. z
tisksen eenelea anca -
Rukopioy so nevnkesji.
Rus
Chorvat
doktor
Stefanič
Ivankovič
Záhřeb
Rusko
Dalmacie
Pešť
Mazianský ulice
21
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 24. srpns.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 24. srpns.
Jest se obávat revoluce na Rusi?
Po zavraždění p. Pleva pojednává se v ci-
zích časopisech o čákách, jaké by mohl míti na
Rusi převrat spolu se změnou vnitřních poměrů.
Čáky podobného podniku jsou nanejvýš pravdě-
nepodobny. Především není na Rusi živlů, jež
by mohly převrat provést. Studenty nelze pova-
žovati za takovýto živel, nejen následkem ma-
lého jejich počtu, ale také poněvadž nepožívají
valných sympatií mezi lidem. Obchodníci, kteří
v západní Evropě jsou představiteli živlu novo-
tářského a reformačního, jsou na Rusi živlem
nejkonservativnějším. Ruský obchodník jest ho-
tový (yran ve svém domě, žena, děti a zřízenci
jsou mu povinni naprostou poslušností a netrp
u nich nejmenšího odporu ani vůči svým roz-
marům. Mimo to sektáři, starověrci, kteří, jak
známo, mají nejpřísnější kázeň (nekouří nikdy,
nepijí ani čaje, ani kávy, jež jsou nápoji hříchu),
jsou velkou většinou obchodníky. Majíce v úctě
kázeň na všech stupních, neztrpěli by ani po-
rušení zásady autority a poslušnosti ve veřejném
životě. „Jak že? Mělo by se dovolit mladíkům,
aby se hádali se staršími a odpírafi jim úctu ?“
praví. Nuže, obchodníci jsou třídou nejbohatší
a následkem toho i nejneodvislejší.
Pleva
Rus
Praha
Rus
Evropa
22
article
Rolníci nevzptrají se novotám, ole jes
třeba, aby se shodovaly se zásadami, jež jim
jsou drahé. Svou povahou rolník ve všech zemích
jest více méně nedůvěřivý vůči „pánu“ nebo
měšťáku. Oddělují ho od něho zájmy hospodář-
ské a různost povahy. Na Rusi protiva mezi rol-
níky a jinými třídami obyvatelstva jest ještě
větší a studenti neb šlechtičtí velkostatkáři,
kteří jsou liberálové nebo přívrženci ústavy,
jsou velmi nevlídně přijímáni venkovany, kteří
cara a jeho neobmezenou moc přímo zbožňují.
V něm spatřují jediného ochránce proti velko-
statkářům, jež považují přese všechny jejich
deklamace o lásee k venkovanům za své ne-
přátele.
Pravíť: „Šlechtičtí velkostatkáři chtěli by
obmezit moc carovu, aby se zmocnili její části.
Neboť nikdo nám nenamluví, že za podobných
poměrů byli bychom rovni velkostatkářům „bá-
rinům“. Slovy možno postavit všeliké budovy,
ale ve skutečnosti stali bychom se otroky bárinů,
před nimiž nás nyní chrání car. Zajisté snášíme
leckdy mnoho od úřadníků, ale ti především
jednají spíše z rozmaru než soustavně, jak by
jednali bárinové, a prk jsou také méně četnía
máme proti ním vždycky možnost, odvolat se
k caru, kdežto kdyby moc carova nad báriny
byla oslabena, zůstali bychom bez nochránce
vůči přehmatům bárinů.“ Zajisté, kdyby byla
ústava, podle které by měli rolníci zvláštní
správu, oddělenou od ostaíních tříd obyvatelstva,
Rus
23
article
souhlasilo by to s jejich tužbami, ale nikdy jed-
netná parlamentní vláda, I dnes cítí se venko-
vané v zemstvech nevolnými vedle bárinůva
stává se často, že zachovávají mlčení po celou
dobu porad a odepírají hlasovat. Někdy, táže-li
se jich kdo, proč odpírají veškeré účastenství
na praotch zemstva, odpovídají: „Protože jste
bárinové a my nechceme mít s vámi nie spo-
lečného. Raději snášíme následky vašich opa-
tření, než abychom spolu s vámi o nich pojed-
návali.“ Není společných zájmů mezi rolniky
a ostatními, leda ve chvílich náboženského ži-
vota a vlasteneckého vzrušení; jinak žijí rolníci
raději beze styků s báriny.
Je-li rolník v zásadě tak nepřátelský bárinu,
má úctu vůči úřadníku carovu, nechať se nalezá
na jakémkoli stupni hodnosti. Proto se revolucio-
náři se zlou potázali, útočice na úřadníky ve-
své propagandě mezi rolniky. Aby popudili ven-
kovský lid. připadli na proštonárodní povidky.
v nichž se snažili rolníkům dokázat, že jsou
věčně vykořistováni. Tyto povídky rozšiřovali
v lidu vesničtí učitelové v neděli odpoledne mezi
shromážděnými rolniky. Zde ukázka těchto po-
vídek. (Je to satyra Saltykova-Sčedrina: „Kterak
sedlák uživil dva generály“, známá též českému
čtenářstvu a určená ovšem pro zcela jiné kruhy.
Pozn. red.). Dva úřadníci v hodnosti generála
ztroskotali se na pustém ostrově. Byli by zhy-
Saltykov
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a (Z letního útulku.) Není tomu
ješté ani deset let, co několikanedělní pobyt na
venkově zdál se býti přepychem a jak s netaje-
nou závistí pohlíželi ti, kteří nuceni byli zůstati
v Praze, na šťastné spoluobčany, jimž poměry
dovolily uchýliti se na nějakou dobu na venek.
Dnes iomu jinak. Dnes letní pobyt na ven-
kově je každému »slušnému« Pražanu nezbyt-
ností, dnes by neskonale nešťastným byl, komu
by okolnosti nedovolily, rodinu svou i kdybyto
bylo třeba jen na čírnácte dnů, vyslati na ve-
šek. A jakkoli mnozi v této věci přehánějí, jak-
koli nejedna rodina následkem lelního pobytu
na venkově nucena je za zimního pobytu
Praze odříci se mnohdy i toho nejnutnějšího,
jakkoli dle jistého ekonomického škarohlída
vášeň, tráviti na venkově léto v hospodářském
chledu větších spoust nadělá než důkladně pro-
ljřený masopust, lze s nejednoho stanovisk
jenom se těšiti z této — moderní »vášně«.
Není naprosto zapotřebí, aby kdo nemá,
peníze na venkově rozhazoval. Žiti se dá —
i lam, kde je hodně draho a kde hromadný
pobyt Pražanů chytrácky se vykořisťuje — n
dráž než v hlavním městě, položkou mimořád
non zůstane ovšem v rozpočtu za každé oko
nosti — nájemné. A za tu oběť věru stojí čer
stvý vzduch, jehož se člověk na venkově naloká,
ovšem nemá li ze svého pokojíka vyhlídku n
hzojiště, neb na rybník, kam z cukrovaru pou-
Vějí výkaly.
Největší přítažlivostí působí ovšem útulky.
tde je les a voda. Letní bytv bez tohoto oříslu
Pražan
Praha
25
article
šenství jsou hodnoty poněkud problematické
Vykoupat se a potom vyválet se pod sosnami
v mechu, je požitek královský. Avšak i v du-
ševním ohledu je pobyt na venkově obyvateli
velkoměstskému osvěžením. Velkoměstské dojmy
dolehají na člověka jako centy i na toho, kdo
je dosti flegmatickým, aby se nedal vším, co
vídí a slyší a s čím se selká, uchvátili.
Nervosní chvat velkoměstský, jenž účtuje
s každým okamžikem, ustupuje na venkové
blahodárněmu klidu a kdo dovede si věc tak
zařidili, že ho nikdo neznepokojí, ani návštěva,
ani listonoš, tím měně pak politické diskuse, je
dle tvrzení zesnulého prof. Hattaly tvor, o
něhož měla by se vybírati zvláštní národní dan.
Les.
Dle definice Václava Michulky ve všech
disciplinách náležitě vyškoleného tertiana, je les
větší či menší prostor porostlý různými, zvlášte
jehličnatými stromy, v němž válí se leniví lidé,
hopkují veverky, kukají žežulky a bzučí jiný
ještě hmyz. Les je místo, kde Pražáci nejraději
odhazují pomaštěný papír a velkostatkáři staví
sloupečky s tabulkami, že se tam vstup pod
pokutou dvou zlatých přísně zapovídá.
Zachtělo se mi včera také jednou dělat leni
vého, položil jsem se pod sosnu nejméně sto
dvacetiletou a dal se do meditace. Ta vůně
Pozorujte jen, jak stromy pryskyřici přimo pot.
Znáte účinek pryskyřice na organismus? Pro
jsou myslivci tak zdravi? Každý myslivec pije
a hodně pije a vl bůb, že žádnému z nich to
nezávidím, poněvadž je mám všechny rád, jak-
koli mne chtěli jednou shodít na Orlíku do Vltavy.
Myslivec ale také kouří hůř, než zanesená kamna
kachlová a přece nestůňou a umírají teprve tehdy,
když již jim chutnát přestalo. Dělají tedy právo
Hattala
Michulka
Pražák
Orlík
Vltava
26
article
to, co doktoři prohlašují dnes za největší zkázu.
kteréž všemi možnými, dovolenými i nedovolenými
prostředky třeba se vzepřiti. A přece tito zvláš
horliví konsumenti alkoholu a nikotinu jsou zdraví
jako buci a umírají jako dědci. Buďto si tedy
doktoři zase něco výmyslili — a to dělají tuze
rádi — anebo je to les a prýskyřice, která my-
slivcům tak úžasně život prodíužuje.
Natáhl jsem se a uloupl kus té vonné smoly
ze kmenu borovíce. Dlouho jsem pozoroval zá-
zračný výpotek a z něho ssál se svatou úctou
příjemnou vůni, v níž tolik zdraví a kterouž přes
to dostaneme za korunu u každého voňavkáře.
Tak alespoň rozhlašuje reklama, ale ta lesní vůně
je přece jen jiná, než ta v láhvičce.
A to lesní ticho. Mně je až přišerné.A
což když zvedne se větřiček a nese se, bůhví
jaké šeplaje tajnosti, vrcholky stromů ! V tom
lesa šumění je cosi tak podivného, řekl bych
strašidelného, že vždy mne zvláštní pocit ovane,
když si tam nahoře začne jedle se sosnou po-
vídat. Nejsou sice daleko tak staré, jako tam
dub u rybníka, ale zažily také lecčehos.
Jen je poslouchejte:
»Co říkáš tomu suchu? Měla jsem dole
v kořenech hojné zásoby na ochlazení vyprahlé
duše, ale pomalu bude jieh konec. Co paks
potom stane? Kdož to vi? Snad dříve, než
mne nemilosrdné slunce spálí, dostaví se chlapi
se sekerami, povalí mne, zavlekou na břeh
potom ze mne, staré vlastenscké sosny, udělají
stožár na německé lodir«
»U mne výpadá to zrovna tak; hospodařím
už z posledního. Však což na tom, odebereme-l
se k ostatním my, beztoho tu stojímie déle než
čtyřicet let přes turnos, ale srdce mil puká, když
pohližím na tu nasi drobotinu v mlázl. Prea
měsicem ještě byly chudinky stromečky jako
brčál, plně života a sily a dnes, jakoby byla
do nich lokomotiva vychrlila spoustu jisker.
27
article
Víš, jak smrk vždy našiká, co mu ročně pohubí
dětí světový vánoční zvyk. No, trochu pravdy
má, zvlášť když s bolestí vzpomíná, jak po
vánoční slávě vyhodí mludé smrčky na hinůj,
nebo na smetiště, ale ta štědrovečerní sláva,
ověšena stříbrem a zlatem a nejdražšími eukro-
vinkami také za něco stojí. Což ale je ta vá-
noční spousta mezi smrčky u porovnání s hrů-
zou, která letos hromadně ničí nadějný náš
dorost.
»Pozoruji, že jde to s námi s kopce
každým rokem že bude hůř a hůř. Život v lese
beztoho je nyní až hanba fádní, nepozoruješ
»Co všechno spatřily a zažily jsme druhdy-
když dovoleno bylo ještě každému těšit. se
s námi a vyjít si do lesa, kdy se mu zlibilo
Teď ale zabloudí sem jen hajný, nebo kdosi
z panského zákazu nic nedělá.«
»Na štöstí je těch, jimž hraběcí tabulk
neimponuje, pořád víc a víe, nepozoruješ tot
Co by ale řekly tomu naše předchůdkyně, jež
bůh ví kde trouchniví, kdyby z mrtvých vstaly
a spatřily adjunkta u cesty do lesa se stolečkem,
jak prodává tam vstupenky, babám legitimace
ke hledání hub a dětem povolení ke sbírání
jahod?«
»Dříve byl les útočištěm všech. Lesu svěřil
každý své nejtajnější myšlenky a všechno, co
mu v srdci zrálo. A my všeho toho byly svědky.
Co všechno mohla bych na příklad já vypra-
vovat! Byla by tohio tlustá kniha a věř, že by
* ní » Unie« spatně nepochiodila «
28
article
»Kde scházeli se nejraději milenci ? Kde
jinde než v lese. A komu žalovali svou bolesta
trýzeň? Nám. A s kým sdíleli štěstí a blažen-
stvi své? S námi.«
»A jak llustého bychom mohli sestaviti
Dekamerona a jak zajímavého, kdybychom
všechno vypověděly, čeho němými svědkyněmi
byly jsme my, není-liž pravda, přítelkyně ?«
»Kam zamířil bášnik, chtěl-li se nadchnout
a ponořit v poetický sen? Druhdy koupali se.
v Lethe, dnes do lesa běží. Naším šuměním,
naší vůní a všemi témi kouzly, jež vydychuje
les, inspirováni, nejslavnější vytvořili dila.«
»A zničen-li kdo, útěchu hledali chtěl, kde.
ji nalezl? Mezi námi. V lese. A co všechno
jsme vyslechly, jaké taje nám byly svěřenya
o jakých tragediích zvěděly jsme jedině my?«
»A když zoufalství se člověka zmocnilo,
kam spěchal, aby konec učinil své bídě? Do
lesa. Na mých větvích oběsili se již tři. A i to
tedy pan hrabě zapovídá?« — — —
»Jaký to blázen položil se mezi nás, opí-
raje se nohama o mne a hlavu maje položenou
na tvém kořeně ?«
»Dojista má tvrdou kůži. Nepozoruje ani,
že položil se na mraveniště. » ..
»Což, abychom ho zbudili ?
»Hodim mu šišku na nos.« — — —
Hrome
Vyskočil jsem a — děkoval opatrnosti své,
že tvář měl jsem pokrytou kloboukem. Ale tělo
mne pálilo, tak strašně pálilo, že rovnou běžel
jsem ke břehu řeky a svléknuv se, vrhl se
do ní. — — — —
Nie příjemnějšího než — les a voda.«
Dekameron
Hrom Vyskočil
Leth