ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 38a21980-71e1-11dc-a468-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 58, person 27, org 3
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 25. srpna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 234.
4 article
Ka ranní a odpol. list přodplácí se v Praze v adninl n avrí let s drojí donákško a nis ve nlia lkáe
Praha
5 article
kei xo
6 article
nnbk sts
8 article
pk čtvrti lot sdrojí zásinko n:::2t
9 article Polabí a nouzová akce.
Polabí a nouzová akce. Neni naděje, že změna povětrnosti, jež ko- nečně nadešla minulý úterek po dlouhých, úmor- ných týdnech sucha — dovede ještě zahojiti rány, zasazené především zemědělství, a v dů- sledku i všem odvětvím průmyslovým a řemesl- ným, na jeho zdaru přímo či nepřímo závislým. Vytoužený déšť snesl se sice současně na všech stranách soustátí — vyšší alpské polohy překva- peny byly i silným padáním sněhu — ale co již v úpalu slunečním z osení vypraženo, neoživne, a je ztraceno na vždy. Zemědělství našemu hrozí zvláště nedosta- tek píce pro přezimování dobytka, kterýž se dá jen částečně zažehnati, kdyby nadcházející pod- zim byl přízniv osevu různých směsek. Tim by se ovšem získalo času pro přiměřený a ne- ukvapený odprodej dobytka, pro budoucnost zemědělství zvláště cenného. Ze zemi našeho soustátí jsou katastrofou plení postiženy zvláště země české, Halič a Uhry, kdežto země alpské budou s to píci od- prodávati. Není tedy stav nedostatku stejný, ani co se týče Rakousko-Uherska; ohledně pak svě- tového poměru nedostává se dosud spolehlivých zpráv, a co na př. z Ameriky se hlásalo domnělé tamní neúrodě, jeví se býti pouhým maněvrem amerických „spekulantů“. Již jsme tvto dny upozornili v oddílu národohospodář- ském na tyto americké rejdy; právě došlé angli- eké časopisy přinášejí z různých končin Ame- riky další doklady, že úroda je tam znamenitá.
Polabí Halič Uhry RakouskoUhersko Amerika
10 article
Stejně se oznamuje z Uher, že učiněny bylyv Pešti veliké nabídky z La Platy na dodání kuku- řice, a že první lodi s kukuřicí laplatskou již při- byly do Rěky Podobné obchodní manévry opětujíse ostatně každoročně, než počínají hospodáři do- vážeti obilí na trh. Potom se list obyčejně obrací. Ovšem zjedná-li skutečný výsledek světové sklizně více méně rovnováhu mezi výroboua spotřebou, nebude tím nikterak odčiněn nedo- statek, a nouze tam, kde se zahnízdily tyto děsné následky letošního strašného sucha, totiž u nás. U nás v Čechách nebude, bohužel, vrstev. ať na venkově, ať ve městech, aby tíhu jejich nepocitily. Na venkově hrozí lídu především nedo- statek práce, jíž i tak stálými suchy na všech stránách se nedostává, Viděli jsme to za urychle- ných žní letošních, za neméně rychle skonče- ného sbírání chmele; uvidíme to při sklizni cu- krovky a bramborů. Práce při otavách, až na vý- hodnější polohy, rovněž odpadne. Kdo tu na- hradt výdělek venkovskému dělníku, kdesi chuďas opatří potravu na zimu, nebude-li ai bramborů s dostatek Na úrodě zemědělské závisí téměř všecko řemeslnictvo našich městeček a měst; i jemu tedy kyne letos malá naděje na hojnost práce zaměstnání.
Uhry Pešť Čechy
11 article
Avšak účinky ty půjdou dále: zasáhnou zvláště hospodářský průmysl — cukrovarství. lihovarství, pivovarství, továrny na škrob, mly- nářství atd., zasáhnou dále nejen síly, v těchl odvětvích pracující, ale dotknou se i podnik jiných a pracovníků v nich. Tak utrpěly nemožnosti vodni dopravy zvláště hnědouhelné doly při vývozu; nezaměst naností hospodářského a ostatních průmysl klesne odbyt uhlí i uvnitř. Dopravní nesnáze dále stihly i všecka průmyslová odvětví, jimž se dovážela surovina po Labi; sem náležejí i četné závody textilní. To jest však jen jedna stránka této živeln katastrofy. Ruku v ruce s ní následují další. Nejnebezpečnější jest však z dražo vání a to namnoze neodůvodněné zdražování růz- ných potravin, jež má ráz pouze spekulativ a kořistní z poměrů, dosud nevyjasněných. Zdražování toto stihne především lid pra- covní a osoby se stálou mzdou. Tyto nemohou uvaliti zdražení určité suroviny na vyroben zboží — zvýšením jeho cen; ty mají jen jediný výběr: zřící se koupě všech věcí, jež nejsou nezbytné k životu, a i pri tčchto se uskrovniti.
12 article NAROD
NAROD Nejbližším účinkem drahoty bude tedy po- klesnutí odbytu, poklesnutí spotřeby a nové, další vzrůstání nezaměstnanosti. Účinky dostaví se i pro státní a ostatní dráhy zmenšením dopravy, úpadkem jejich vý- nosnosti, a pokud jsou již passivní, dalším vzrůstem jejich passivity. Kde účinky, živelní katastrefy jsou tak mnohostranné a pronikavé, nemůže býti ani ji- nak, že jimi bude postižena . platební schop- nost občanstva nejen jakožto nositelů břemen státních. Ba, jak usnesení různých obchodních ko- mor v Německu, ohražujících se proti zákazu vývozu píenin z Rakousko-Uherska, dokazují není vyloučeno, že z této živelní kalamity mohou vzniknouti i nedorozumění mezi postiženými Nutno ovšem doufati, že mnohý ostrý hrot okamžité situace se obrousí, až dojdou přes- nější výkazy o žních, jako byl nedávný ame- rický a jest dnešní pruský. Nám však v zemích českých, děsnou živeln katastrofou nejtížeji stížených, tato naděje ne- svítá; o našem stavu hospodářském již jest rozhodnuto, nám nezbývá, leč pečovati c to, aby pohroma byla obmezena na kruhy co nejmenší. aby následky její byly, pokud možná, za- žehnány. Tu pak jest zapotřebí, aby postiženi sami po příkladu rolnictva z Polabí důrazně pozvedl hlasů svých a ukázali činitelům veřejným. především pak státu, že na něm jest, aby po- staral se o včasné zahájení praci — zvláště stále odkládaného splavnění a regulování řek — poněvadž letošní živelní katastrofě lze čeliti Čechách jen poskytnutím práce v rozměrech mimořádných. Polabí nemíní se spokojiti jen kroky dů- věrnými, ale hodlá zahájenou akci provésti se všemožným důrazem velké veřejnosti a za sou- činnosti všech postižených vrstev obyvatelstva a těmi jsou, jak výše prokázáno, bez rozdílu všechny!
Německo RakouskoUhersko Polabí
14 article
Rozmluva v rakouském ministeriu záležitostí zahraničných. Dopisovatel „Moskevských Vědomosti“ měl těchto dnů rozmluvu v ministeriu záležitostí za- hraničných, jež se ovšem týkala věcí na Bal- káně. „Pracujeme pilně v Makedonii,“ pravil ra- kouský hodnosta, „ale zbývá ještě velmi mnoho práce. Co činí práci tak obtížnou, jest okol- nost, že oba cívilní jednatelé na věc nestačí. Jsou nucení neustále objiždět pokraji, poně- vadž nelze se spolehnouti na zprávy Tur- kův a domorodcův, a na to jest jich příliš málo. Bylo by třeba, rozmnožiti jejich per- sonál, přiděliti jim pomocníky a dospěti takto ke vhodnému rozdělení práce. Tato oprava bude bezpochyby provedena po roz- množeni počtu důstojníků četnictva. Evropští a balkánští protivníci opravné akce rakousko- ruské předstírají neustále, že program mürz- stegský se zhatil a že výsledky, docílené dosud reformní akcí, jsou rovny nulle. Tot nesprávno. Docílili jsme výsledků velmi šťast- ných. V nejbližší době bude vydána úřadní zpráva, dolozená dokumenty obou civilních jed- natelův a uvid“ se pak, kterak jejich činnost byla užitečna a plodna. „Dosáhnete zvětšení počtu důstojníků?“ „Tot nezbytno. Turecko bude opět čini obtíže, ale konečně musíme nezbytně vyhrá. Všechny velmoci v této věci souhlasí a do- konce jest již provedeno rozdělení nových důstojníků mezi různé velmoci. Tak do- staneme my 6 nových důstojníků, Rusko jich dostane 5, Francie žádala 3, Anglie prohlásila že se spokojí jediným a Italie dostane 3 dů- stojníky.“ „Až dosud činnost důstojníků rakouskýeh obmezuje se ne sandžak skoplijský. Očeká valo se v kruzích srbských, že po rozmnožení důstojníků rozšíří se na Staré Srbsko.“ „Jakživo ne. Nepřekročíme nynější svo obor působnosti.
Bala Makedonie Turecko Rusko Anglie Srbsko
15 article „A předvtdáte snad nopokoje v Mak-
„A předvtdáte snad nopokoje v Mak- donin? „Kdož ví. Pro tuto chvíli se zachovává klid, ale jsou též osamělé výbuchy anarchistického fanatismu. Pravda, že náčelníci komitadžiů bul- harských a srbských, kteří přicházejí do Vídně. prohlašují zcela určitě, že nemají nijaké viny na výstřednostech divokosti a lupičství, že jsou pro mír a že letos nedojde v Makedonii ke vzpouře. Jsme přece jenom nuceni zjistit, že skutky se příliš nesrovnávají se slovy. „A což alliance slovanských států balkán- ských?.
Mak Vídeň Makedonie
16 article
„Podle toho, co se dovídáme ze Sofie, má daleko do svého uskutečnění. Ale i kdyby k n došlo, nespatřovali bychom v ní nic nepříjem- ného. Čím méně se na Balkáně hašteří, čím ví se žije v míru a v klidu, tím více bude prospívati dílo evropského míru, jemuž věnujeme svoje snahy. V Bělehradě se praví, že cílem tohot spolku jest, nahraditi nedostatek ruské pomoci, vzniknuvší z války rusko-japonské. Balkánsk státy, cítíce se poněkud opuštěny Ruskem, chtěly by svým spolkem postaviti pevnou hráz proti rakouskému vpádu na Balkán. Celkem toto křivé obvinění nás velmi málo znepokojuje, ačkoliv jest dosti mrzuté, stýkati se s ním každe chvíle i v časopisech zahraničných, inspirova- ných některými kruhy bělehradskými. Nepo- mýšlíme nikterak na obsazení Makedoniea následkem toho veškerá opatření, aby se přede- šlo podobné možnosti, jsou bezdůvodna. Ostatně shledáno, že po snahách, uskutečniti spolek srbsko-bulharský, styky mezi Srby a Bulhary v Makedonii stávají se čím dál tím nesnesitel- nější. Každodenně zástupci velmocí dostávají stížnosti na výtržnosti a vraždy, páchané s obou stran. A kdyby to byly jen ojedinělé případy, ale pojí se v řetěz systému, jenž ukazuje, že s obou stran se snaží získat většinu Makedonie pro sebe. Nelze popírat, že v některých hlavách bulharských i srbských dějí se přípravy na dě- lení Makedonie. Tito pánové zapomínají, že pro- dávají kůži makedonského medvěda, jež jim dosud nenáleži.?
Srba Bulhar Sofie Balkán Bělehrad Rusko Nepa Makedonie spolek srbský
17 article
„A což korunovace v Bělehradě? Budou tam zvláštní zástupci různých dvorů?“ „Nikoliv. Vše, co mohou učiniti velmoci, jest, dát se zastupovat nynějšími svými zástupci v Bělehradě. A ještě jest velmi mrzuté, bude-li chybět Anglie. Velmoc, jako jest Anglie, nelze tak snadno opomenout. Dlužno vždyeky počítal s jejím chováním. I pro ostatní velmoci bylo by velmi trapno, účastnít se obřadu, jehož by se Anglie vzdalovala. To, jak se zdá, pochopili též v Bělehradě. Proto vyslali zvláštního delegáta do Londýna, by požádal, aky se Anglie dala zastu- povati při korunovaci. Odpověď Anglie není nám dosud známa.- „A co soudíte o pověstech, že bude svolá kongres, aby upravil otázku Dardanell? „Nemyslím, že by se podobná věc dala pro- věst. Jest velmi nevhodno, upraviti podobnou olázku kongresem ještě v době války. Je tu pa- řížská smlouva a kdokoli má právo, aby jí byle použito bez kongresu. Jest pravda, že r. 189 byla uzavřena smlouva mezi Ruskem a Ture- ekem, jež úplně neshoduje se se smlouvou paři- skou, ale nemyslím, že by bylo možno, žádat nyní zrušení této smlouvy a práv, jichž Rusk tím nabylo. „A což styky rakousko-italské? „Jsou znamenité. Je tu ovšem Ricciol Garibaldi, ale v Římě nám bylo praveno, že tento muž nemá nijaké váhy mezí svým: krajany a že netřeba přikládati nijaké váhy jeho řečem a činům. Co se týče italské vlády, počíná si e nejsprávněji a nemáme nijaké příčiny, stěžovaí si. Stává se dokonce, že konfiskuje tendenční zprávy protirakouské, činí-li se pokusy, rozšiřo- vat je po ltalii a my činili bychom totéž za po- dobných okolností. Vzájemné styky jsou zna- menité.
Ricciol Bělehrad Anglie Londýn Rusko Řím
18 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Z Lublaně, 22. srpna. (Deputace srb- ské omladiny v Lublanli.) Tyto dni meškala zde několikačlenná deputace vysoko- školské omladiny bělehradské, aby se dohodla s omladinou slovinskou o programu s je zdu jihoslovanské omladiny v Běle- hradě. Ustanoveno: Slovinci odcestují do Bělehradu dne 16. záři a dne 17. září s po- lečně s Chorvaty přijedou do stoličného města království srbského. Dne 18. září bude se konati slavné shromáždění akademického spolku »Pobratimsko« na památku srbského po- vstání za svobodu r. 1804. Téhož dne bude zahájena umělecká výstava. Večer bude slo- vanský koncert, na němž slovanskými umělci provedeny budou výhradně slovanské skladby. Dne 19. a 20. září bude studentský sjezd a 20. bude druhý slovanský koncert. Slovinci zúčastní se korunovace krále Petra dne 21. záři, den na to z Bělehradu odjedou. — V Podgradu na Istrii byl právě do budován »Narodni Dom«, jenž ještě letos bude otevřen. Z Vídně, 24 srpna. Dráha žitavs ko- liberecká.) Úřadní list uveřejňuje státn smlouvu ze dne 26. dubna t. r., uzavřenou mezi rakousko uherským mocnářstvím a králov- stvím saským o převzetí dráhy žitavsko-liberecké, jež byla dosud majetkem zvláštní společnosti. státem saským v majetek vlastní Z Krakova, 24. srpna. (Úřadni ger- manisace.) V Haliči teprve nyní pozorují, co v zemích českých a slovinských dávno se děje a soustavně provozuje: že vláda rakouská pomahá germanisovati nebo sama germanisuje slovanská jména míst, dotvrzujíc tak dílo, které se vší energií koná Prusko. »Nowa Reforma« vypisuje z díla, vydaného c. k. ústřední stati- stickou komissí ve Vídni, jak jsou tam pře- křlívána polská místa. Živec tam sluje Saubuseh, Osvětím — Auschwitz, Halenov — Alzen a pod.
Chorvat Petro Živec Saubuseh Lublaň Běla Bělehrad Istria Vídeň Krakov Halič Prusko Auschwitz Narodeň Dom
19 article
Dobře, že si Poláci tohoto zlořádu povšimli. Dokud jsme v Cislajtanii, na to snad přece slla Slovanů vystačí, aby této drzé nepleše, tomuto vpalování německého cejchu na čisté slovanské tělo učinili přítržl Ze Záhřeba, 22. srpna. (Boj o gl a go- licu.) V »Obzoru« dr. Šime Mazzura pokra- čuje v polemice s »Katolickým Listem«, jenž popírá, že by papež Hadrian II. byl dal »národu slovanskému« právo na slovanský obřad, nýbrž jen privilej (facultatem), jenž může býti odvolán. Dr. Mazzura zavírá svůj poslední článek slovy: Podivní jsme lidé ! Vždyl se najde někdo mezi námi, kdo povstane proti našim právům a privilejům bez dostatečné přípravy, bez rozvahy, ano snad i proti svému vlastnímu přesvědčení. Živlové, kteří jsou nám nepřátelst a silnějsi nás, docházejí tak podpory mezi námi samými proti nám. To jsou poměry žalostné, z kterých se musíme vší silou vypros titi. Ze Záhřeba, 23. srpna. (Po tupený chorvatský prapor.) »Obzor« se dovídá z Dakova, že tam dne 18. t. m. tajemník ose- ckého kr. finančního úřadu, Krčivoj, strhl pra- por zemských barev s budovy berního úřadu. O svém junáetví pak poslal telegrafické ozná- mení uherské vládě a flnančnímu čřadu v Osek a dodal, že tak jednal proto, aby »chránil váž- nostě slátu«.
Polák Šime Mazzura Hadrian doktor Mazzura Cislajtanie Záhřeb Dakovo Osek Slovan
20 article
Ze Záhřeba, 20. srpna. (Ch orvat s ke sympatie k Rusům.) Zdejší dopisovatel krakovské »Nové Reformy« píše o rostoucích sympatiích Chorvatů k Rusům. Projevy jejich jsou stále vřelejší a hlasnější. Není slavnosti, aby nebyly posílány do Ruska vlastenecké po- zdravy. Dalmacie závodí v té příčině s Chor- vatskem. Každá hudba hraje carskou hymnu vedle chorvatské a obacenstvo ji prová zí zpévem. Z Pešti, 24. srpna. (Sekvestrov an biskupství.) Úřadní list uherský uveřejňuje krälovo svolení ze dne 24 července t. r., aby přijmy bískupa rožňovského byly sekvestrovány. Sekvestrem jmenován dr. Štěpán Stefanič. Se- kvestrace stala se ve srozumění se zástupei církve. Dluhy biskupství rožňovského obnášejí 11 milí. zl. Biskup Ivankovič, vyzván, aby se hodnosti své vzdal, svolil a po několika dnechs rozmyslil jinak z tě příčiny, že mu věřiteli ne- byl zaručen důchod, z kterého by byl živ. V drobném prodejí: nii Ve nlislkách na vonkově nt lo. . . . . : čěpolaa nserá t y plati se hotově. Mapte aplaceni a ineerty přijímá zdmisl- strace v Mazianské ulici č. z tisksen eenelea anca - Rukopioy so nevnkesji.
Rus Chorvat doktor Stefanič Ivankovič Záhřeb Rusko Dalmacie Pešť Mazianský ulice
21 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 24. srpns.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 24. srpns. Jest se obávat revoluce na Rusi? Po zavraždění p. Pleva pojednává se v ci- zích časopisech o čákách, jaké by mohl míti na Rusi převrat spolu se změnou vnitřních poměrů. Čáky podobného podniku jsou nanejvýš pravdě- nepodobny. Především není na Rusi živlů, jež by mohly převrat provést. Studenty nelze pova- žovati za takovýto živel, nejen následkem ma- lého jejich počtu, ale také poněvadž nepožívají valných sympatií mezi lidem. Obchodníci, kteří v západní Evropě jsou představiteli živlu novo- tářského a reformačního, jsou na Rusi živlem nejkonservativnějším. Ruský obchodník jest ho- tový (yran ve svém domě, žena, děti a zřízenci jsou mu povinni naprostou poslušností a netrp u nich nejmenšího odporu ani vůči svým roz- marům. Mimo to sektáři, starověrci, kteří, jak známo, mají nejpřísnější kázeň (nekouří nikdy, nepijí ani čaje, ani kávy, jež jsou nápoji hříchu), jsou velkou většinou obchodníky. Majíce v úctě kázeň na všech stupních, neztrpěli by ani po- rušení zásady autority a poslušnosti ve veřejném životě. „Jak že? Mělo by se dovolit mladíkům, aby se hádali se staršími a odpírafi jim úctu ?“ praví. Nuže, obchodníci jsou třídou nejbohatší a následkem toho i nejneodvislejší.
Pleva Rus Praha Rus Evropa
22 article
Rolníci nevzptrají se novotám, ole jes třeba, aby se shodovaly se zásadami, jež jim jsou drahé. Svou povahou rolník ve všech zemích jest více méně nedůvěřivý vůči „pánu“ nebo měšťáku. Oddělují ho od něho zájmy hospodář- ské a různost povahy. Na Rusi protiva mezi rol- níky a jinými třídami obyvatelstva jest ještě větší a studenti neb šlechtičtí velkostatkáři, kteří jsou liberálové nebo přívrženci ústavy, jsou velmi nevlídně přijímáni venkovany, kteří cara a jeho neobmezenou moc přímo zbožňují. V něm spatřují jediného ochránce proti velko- statkářům, jež považují přese všechny jejich deklamace o lásee k venkovanům za své ne- přátele. Pravíť: „Šlechtičtí velkostatkáři chtěli by obmezit moc carovu, aby se zmocnili její části. Neboť nikdo nám nenamluví, že za podobných poměrů byli bychom rovni velkostatkářům „bá- rinům“. Slovy možno postavit všeliké budovy, ale ve skutečnosti stali bychom se otroky bárinů, před nimiž nás nyní chrání car. Zajisté snášíme leckdy mnoho od úřadníků, ale ti především jednají spíše z rozmaru než soustavně, jak by jednali bárinové, a prk jsou také méně četnía máme proti ním vždycky možnost, odvolat se k caru, kdežto kdyby moc carova nad báriny byla oslabena, zůstali bychom bez nochránce vůči přehmatům bárinů.“ Zajisté, kdyby byla ústava, podle které by měli rolníci zvláštní správu, oddělenou od ostaíních tříd obyvatelstva,
Rus
23 article
souhlasilo by to s jejich tužbami, ale nikdy jed- netná parlamentní vláda, I dnes cítí se venko- vané v zemstvech nevolnými vedle bárinůva stává se často, že zachovávají mlčení po celou dobu porad a odepírají hlasovat. Někdy, táže-li se jich kdo, proč odpírají veškeré účastenství na praotch zemstva, odpovídají: „Protože jste bárinové a my nechceme mít s vámi nie spo- lečného. Raději snášíme následky vašich opa- tření, než abychom spolu s vámi o nich pojed- návali.“ Není společných zájmů mezi rolniky a ostatními, leda ve chvílich náboženského ži- vota a vlasteneckého vzrušení; jinak žijí rolníci raději beze styků s báriny. Je-li rolník v zásadě tak nepřátelský bárinu, má úctu vůči úřadníku carovu, nechať se nalezá na jakémkoli stupni hodnosti. Proto se revolucio- náři se zlou potázali, útočice na úřadníky ve- své propagandě mezi rolniky. Aby popudili ven- kovský lid. připadli na proštonárodní povidky. v nichž se snažili rolníkům dokázat, že jsou věčně vykořistováni. Tyto povídky rozšiřovali v lidu vesničtí učitelové v neděli odpoledne mezi shromážděnými rolniky. Zde ukázka těchto po- vídek. (Je to satyra Saltykova-Sčedrina: „Kterak sedlák uživil dva generály“, známá též českému čtenářstvu a určená ovšem pro zcela jiné kruhy. Pozn. red.). Dva úřadníci v hodnosti generála ztroskotali se na pustém ostrově. Byli by zhy-
Saltykov
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a (Z letního útulku.) Není tomu ješté ani deset let, co několikanedělní pobyt na venkově zdál se býti přepychem a jak s netaje- nou závistí pohlíželi ti, kteří nuceni byli zůstati v Praze, na šťastné spoluobčany, jimž poměry dovolily uchýliti se na nějakou dobu na venek. Dnes iomu jinak. Dnes letní pobyt na ven- kově je každému »slušnému« Pražanu nezbyt- ností, dnes by neskonale nešťastným byl, komu by okolnosti nedovolily, rodinu svou i kdybyto bylo třeba jen na čírnácte dnů, vyslati na ve- šek. A jakkoli mnozi v této věci přehánějí, jak- koli nejedna rodina následkem lelního pobytu na venkově nucena je za zimního pobytu Praze odříci se mnohdy i toho nejnutnějšího, jakkoli dle jistého ekonomického škarohlída vášeň, tráviti na venkově léto v hospodářském chledu větších spoust nadělá než důkladně pro- ljřený masopust, lze s nejednoho stanovisk jenom se těšiti z této — moderní »vášně«. Není naprosto zapotřebí, aby kdo nemá, peníze na venkově rozhazoval. Žiti se dá — i lam, kde je hodně draho a kde hromadný pobyt Pražanů chytrácky se vykořisťuje — n dráž než v hlavním městě, položkou mimořád non zůstane ovšem v rozpočtu za každé oko nosti — nájemné. A za tu oběť věru stojí čer stvý vzduch, jehož se člověk na venkově naloká, ovšem nemá li ze svého pokojíka vyhlídku n hzojiště, neb na rybník, kam z cukrovaru pou- Vějí výkaly. Největší přítažlivostí působí ovšem útulky. tde je les a voda. Letní bytv bez tohoto oříslu
Pražan Praha
25 article
šenství jsou hodnoty poněkud problematické Vykoupat se a potom vyválet se pod sosnami v mechu, je požitek královský. Avšak i v du- ševním ohledu je pobyt na venkově obyvateli velkoměstskému osvěžením. Velkoměstské dojmy dolehají na člověka jako centy i na toho, kdo je dosti flegmatickým, aby se nedal vším, co vídí a slyší a s čím se selká, uchvátili. Nervosní chvat velkoměstský, jenž účtuje s každým okamžikem, ustupuje na venkové blahodárněmu klidu a kdo dovede si věc tak zařidili, že ho nikdo neznepokojí, ani návštěva, ani listonoš, tím měně pak politické diskuse, je dle tvrzení zesnulého prof. Hattaly tvor, o něhož měla by se vybírati zvláštní národní dan. Les. Dle definice Václava Michulky ve všech disciplinách náležitě vyškoleného tertiana, je les větší či menší prostor porostlý různými, zvlášte jehličnatými stromy, v němž válí se leniví lidé, hopkují veverky, kukají žežulky a bzučí jiný ještě hmyz. Les je místo, kde Pražáci nejraději odhazují pomaštěný papír a velkostatkáři staví sloupečky s tabulkami, že se tam vstup pod pokutou dvou zlatých přísně zapovídá. Zachtělo se mi včera také jednou dělat leni vého, položil jsem se pod sosnu nejméně sto dvacetiletou a dal se do meditace. Ta vůně Pozorujte jen, jak stromy pryskyřici přimo pot. Znáte účinek pryskyřice na organismus? Pro jsou myslivci tak zdravi? Každý myslivec pije a hodně pije a vl bůb, že žádnému z nich to nezávidím, poněvadž je mám všechny rád, jak- koli mne chtěli jednou shodít na Orlíku do Vltavy. Myslivec ale také kouří hůř, než zanesená kamna kachlová a přece nestůňou a umírají teprve tehdy, když již jim chutnát přestalo. Dělají tedy právo
Hattala Michulka Pražák Orlík Vltava
26 article
to, co doktoři prohlašují dnes za největší zkázu. kteréž všemi možnými, dovolenými i nedovolenými prostředky třeba se vzepřiti. A přece tito zvláš horliví konsumenti alkoholu a nikotinu jsou zdraví jako buci a umírají jako dědci. Buďto si tedy doktoři zase něco výmyslili — a to dělají tuze rádi — anebo je to les a prýskyřice, která my- slivcům tak úžasně život prodíužuje. Natáhl jsem se a uloupl kus té vonné smoly ze kmenu borovíce. Dlouho jsem pozoroval zá- zračný výpotek a z něho ssál se svatou úctou příjemnou vůni, v níž tolik zdraví a kterouž přes to dostaneme za korunu u každého voňavkáře. Tak alespoň rozhlašuje reklama, ale ta lesní vůně je přece jen jiná, než ta v láhvičce. A to lesní ticho. Mně je až přišerné.A což když zvedne se větřiček a nese se, bůhví jaké šeplaje tajnosti, vrcholky stromů ! V tom lesa šumění je cosi tak podivného, řekl bych strašidelného, že vždy mne zvláštní pocit ovane, když si tam nahoře začne jedle se sosnou po- vídat. Nejsou sice daleko tak staré, jako tam dub u rybníka, ale zažily také lecčehos. Jen je poslouchejte: »Co říkáš tomu suchu? Měla jsem dole v kořenech hojné zásoby na ochlazení vyprahlé duše, ale pomalu bude jieh konec. Co paks potom stane? Kdož to vi? Snad dříve, než mne nemilosrdné slunce spálí, dostaví se chlapi se sekerami, povalí mne, zavlekou na břeh potom ze mne, staré vlastenscké sosny, udělají stožár na německé lodir« »U mne výpadá to zrovna tak; hospodařím už z posledního. Však což na tom, odebereme-l se k ostatním my, beztoho tu stojímie déle než čtyřicet let přes turnos, ale srdce mil puká, když pohližím na tu nasi drobotinu v mlázl. Prea měsicem ještě byly chudinky stromečky jako brčál, plně života a sily a dnes, jakoby byla do nich lokomotiva vychrlila spoustu jisker.
27 article
Víš, jak smrk vždy našiká, co mu ročně pohubí dětí světový vánoční zvyk. No, trochu pravdy má, zvlášť když s bolestí vzpomíná, jak po vánoční slávě vyhodí mludé smrčky na hinůj, nebo na smetiště, ale ta štědrovečerní sláva, ověšena stříbrem a zlatem a nejdražšími eukro- vinkami také za něco stojí. Což ale je ta vá- noční spousta mezi smrčky u porovnání s hrů- zou, která letos hromadně ničí nadějný náš dorost. »Pozoruji, že jde to s námi s kopce každým rokem že bude hůř a hůř. Život v lese beztoho je nyní až hanba fádní, nepozoruješ »Co všechno spatřily a zažily jsme druhdy- když dovoleno bylo ještě každému těšit. se s námi a vyjít si do lesa, kdy se mu zlibilo Teď ale zabloudí sem jen hajný, nebo kdosi z panského zákazu nic nedělá.« »Na štöstí je těch, jimž hraběcí tabulk neimponuje, pořád víc a víe, nepozoruješ tot Co by ale řekly tomu naše předchůdkyně, jež bůh ví kde trouchniví, kdyby z mrtvých vstaly a spatřily adjunkta u cesty do lesa se stolečkem, jak prodává tam vstupenky, babám legitimace ke hledání hub a dětem povolení ke sbírání jahod?« »Dříve byl les útočištěm všech. Lesu svěřil každý své nejtajnější myšlenky a všechno, co mu v srdci zrálo. A my všeho toho byly svědky. Co všechno mohla bych na příklad já vypra- vovat! Byla by tohio tlustá kniha a věř, že by * ní » Unie« spatně nepochiodila «
28 article
»Kde scházeli se nejraději milenci ? Kde jinde než v lese. A komu žalovali svou bolesta trýzeň? Nám. A s kým sdíleli štěstí a blažen- stvi své? S námi.« »A jak llustého bychom mohli sestaviti Dekamerona a jak zajímavého, kdybychom všechno vypověděly, čeho němými svědkyněmi byly jsme my, není-liž pravda, přítelkyně ?« »Kam zamířil bášnik, chtěl-li se nadchnout a ponořit v poetický sen? Druhdy koupali se. v Lethe, dnes do lesa běží. Naším šuměním, naší vůní a všemi témi kouzly, jež vydychuje les, inspirováni, nejslavnější vytvořili dila.« »A zničen-li kdo, útěchu hledali chtěl, kde. ji nalezl? Mezi námi. V lese. A co všechno jsme vyslechly, jaké taje nám byly svěřenya o jakých tragediích zvěděly jsme jedině my?« »A když zoufalství se člověka zmocnilo, kam spěchal, aby konec učinil své bídě? Do lesa. Na mých větvích oběsili se již tři. A i to tedy pan hrabě zapovídá?« — — — »Jaký to blázen položil se mezi nás, opí- raje se nohama o mne a hlavu maje položenou na tvém kořeně ?« »Dojista má tvrdou kůži. Nepozoruje ani, že položil se na mraveniště. » .. »Což, abychom ho zbudili ? »Hodim mu šišku na nos.« — — — Hrome Vyskočil jsem a — děkoval opatrnosti své, že tvář měl jsem pokrytou kloboukem. Ale tělo mne pálilo, tak strašně pálilo, že rovnou běžel jsem ke břehu řeky a svléknuv se, vrhl se do ní. — — — — Nie příjemnějšího než — les a voda.«
Dekameron Hrom Vyskočil Leth