3
masthead
25. srpna 1904. Císlo 234
4
article
mější domkářky Barbory K, v jedně hospodě. Ve vesel
společnosti u džbánku prohodil obuvník s úsměškem.
že dceru domkářčinu viděl kdysi při dostaveníčku ve-
lice choulostivého rázu a opakoval pomluvu tu i když
ho upozornili soustolovníci na její dosah a následky.
Pomluvač, jemuž okresním soudem diktováno tre-
stem sedmi denní vězení, jevil včera ochotu ke smíru
a obrátil se ve vší pokoře a zkroušenosti na matku ne-
božčinu. Domkářka dostavila se k líčení ve smutečním
oděvu a zaujala místo na svědecké lavici.
„Paní K., odpustějí mi to!“ — žadonil a podával
ji ruku ke smíru.
„Ne, nemohu — moje dcera toho nezasloužila““ —
zněla odpověd.
„Paní K., odpusťte mně, prosím vás za to!“
„Není možná. Kdybyste byl včera ještě přišel
k nám a odprosil, když můj muž byl přítomen, snad ..
Teď už je pozdě, nemohu jednat proti vůli svého
muže.
Výrok prvě stolice za těchto okolností potvr-
zen, při čemž předseda p. s. r. Sláma výslovně
podotkl v důvodech, že trest za potupu, zesnulé dívce
způsobenou, vlastně ještě je mírným až dost.
Sláma
5
article
Spraženého pomluvače a mstitelku cti dceřiny
vystřídal „párek nový“. Dědoušek 64letý a babička
nevalně mladší. Babička sedla sobě na lavici obžalo-
vaných, dědoušek uvelebil se v pozadí. Neboť on hájil
svou čest.
Věc byla v krátkosti tahle: Synkové starouška,
který je v jedné vesnici na Mělnicku košíkářem, rej-
dili za humny na kole a tatík vyšel si za nimi, aby
sledoval jejich úspěchy. Ale mladá krev, jak to bývá.
nespokojila se při cvičení prostorou ujeté silnice, nýbrž
zabrousila sobě laké do žitného pole domkářky K.
jež ovšem nedala sobě počínání výrostků líbit a okřikla
trojici. Jak a kterak, bylo těžko bezpečně zjistiti. Z
to však konstatováno s určitosti, že dostala od olce
bujných sportovníků prudkou ránu pěstí a že prot
také starého košíkáře pohnala před soud, kde staroch
„vypil“ sobě za nedůtklivost vůči bližnímu pokuto
desetikorunu. Taky ji zaplatil, ale aby nevyvázla an
jeho sozyně s prázdnou, umínil si jí posvítit dodateč-
nou žalobou pro urážku na cli, ježto prý babička jim
tehda vynadala výrazy hrubšího kalibru. A docílil od-
souzení babiččina, ale trest 5 korun zdál se mu příliš
nizkým. Protože pak ani babička nebyla s odsouzením
spokojena, setkaly se včera obě strany před zeleným
stolem.
Mělnicko
6
article
„Odpustili byste si to?“ tázal se po své povinnosti
dobromyslný předseda p. Sláma. „Jste přec staří, zku-
šení lidé, nač máte sobě ještě sváry život ztrpčovat?“
Dědeček se pošimral za ušima.
„Což pak o to“ — replikoval — „ale já Byl skrze
ni odsouzen, prosím. A ona dostala jenom pět a já
musil platit deset korun pokuty . ..
Ani smírné návrhy obhájce p. dra. Ferd. Hellera
nevedou k výsledku a dědeček i babička posléze za-
tvrzele odvracejí hlavy. Ať ze to raději provedel
Inu, provedlo se to, ale kdo ostrouhal kolečka.
by! — dědoušek, o němž mimo jiné zjištěno, že ba-
bičce neříkal jinak, než „stará kukačko“ a jehož syn-
kové nezdar tento přivodili vlastně sami rozporem
svých nesouhlasných výpovědí.
Měli jste vidět kyselou tvář dědečkovu, když od-
cházel. Aby se „nechali“, pustilí z opatrnosti napřed
dědečka a babíčku toprve za chvili potom ..
Jiná scenérie.
Hostinský na Vinohradech, p. František R., byl
žalován pekařským dělníkem Františkem M. Tento
prišel k němu 18. června do výčepu, vypil tam skle-
nici piva a snědl dvě housky a odešel právě v oka-
mžiku, kdy hostinský chystal se do sklepa, aby pře-
kvapen byl netušeným objevem vyražené petliceu
zámku, chráneího pivní zásoby. Hlostinský tušil ihne
čertovinu a protože pekařského pomocníka nikdy před
tím ve výčepu neviděl a z jeho náhlého odchodu
čerpal podezření, vyběhl na ulici a dal jméno dělníka
zjistiti. Oznámení trestní sice neučinil, ale policejní
komisařství vinohradské z okolnosti, že zadržený
dělník byl již několikráte předveden, pojalo afféru
vážně a konec konců byl domnělý delikvent dopraven
na policejní ředitelstvi, odkud však pro nedostatek
důkazů po 1ládenní vazbě byl propuštěn na svobodu.
Sláma
Dědeček
Heller
František
Ina
7
article
Vyšetřování soudní bylo později z téže příčiny zasta-
veno a obviněný dělník domáhal se pak satisfakce, že
žaloval hostinského pro urážku na cti a žádal, by mu
nahradil zároveň útraty léčení nervové nemoci, do nž
— jak tvrdil — uvržen byl následkem svého zatčen
a kterou trpěl prý plných čtrnácte dní.
Soud prvé stolice vzhledem k tomu, že k za-
tčení žalobcovu nedošlo přímou vinou hostinského.
nýbrž z moci úřadu bezpečnostního, prohlásil c svo-
bozující rozsudek a ten potvrzen také soudem
odvolacím jako zcela správný a trestním řádem
oprávněný.
Jméno pana Jakuba Ehrlicha, agenta z Kralup.
znají snad čtenáři této rubriky. Je to muž, jehož
životní povolání záleží ve splátkářském prodeji šicích
strojů a ještě více ve vedení všemožných procesů.
Vede je už po dlouhá léta a do posledních instancí
a hájí svoji čest napořád, ač kromě jiných skvrn na
svém vysvědčení mravní zachovalosti honosí se také
— ač nerad — odsouzením pro zločin podvodu. Pan
El rlich slyne na Kralupsku, na Velvarsku a na Kar-
línsku daleko široko pověstí nebezpečného kverulanla
a kdo ho zná, vyhne se mu na sto honů, aby ne-
ocitl se zásluhou tohoto israelity, který — navzdor
pěkným tradicím svého pokolení — nešelří ve své
kverulantské manii ani námahy, ani výloh na soudn
útraty. U „odvolaček“ znají Ehrlicha už řadu le
stěny trestního soudu vílají ho vždycky jako vytrva-
lého návštěvníka.
Ehrlich
El
Kralupy
Kralupsko
Velvarsko
Kara
8
article
Včera vyrovnával pan Ehrlich v druhé instanci
zápletku, kterou měl nedávno s matkou osmi dětí.
chudou domkářkou z Větrušic, Antonií N. V poslední
době měl Ehriich urážkový proces s jistým obuvníkem
V. a poněvadž domkářka jako svědkyně dle svého
vědomí a svědomí vypovídala negalivně, osladil jí
Elrlich tento „nevděk“ 18. března při nahodilém
scíkání na silnici uštěpačnou otázkou, kolik že do-
stala od obuvníka za svou výpověď. Uražená dom-
kářka nedala sobě ovšem luto frivolní urážku líbit a
replikovala — dle udání Ehrlichova — větou, v
které dotkla se židovského původu agentova a okol-
nosti, že Ehrlich zírá na svět pouze jedním okem.
A Ehrlich po svém zvyku — žaloval znova a když
pro nedostatek důkazů a ztejmou předpojatost jeho
byla domkářka osvobozena, podal oppellaei
uváděje, že důkaz o vině obžalované zjednal sobě
dvěma svědky, jimž prý se domkářka krátce po
zmíněném výstupu svou „replikou“ pochlubila.
Poněvadž skulečně svědkové ti protokolárně údaje
Ehrlichovy polvrdili, vyhověl odvolací soud appellaci
žalobcově a diktoval obžalované domkářce vězení
v době 24 hodn, zostřeného jedním postem.
Ehrlich, rozumí se, se zářící tváři opouštěl soudní
síň. Aby vyhrál soudní proces, bylo událostí, které
už dlouho nezažil.
Co nevidět, budeme míti příležitost referovati
novém, velezajímavém procesu, ve kterém vystupuje
Ehrlich jako žalobce proti — soudnímu adjunktovi.
Kdyby jiného nebylo, postará se Ehrlich, aby
z appellační síně nevlál — bílý praporeček.
Ehrlich
Ehrlichův
Větrušice
9
article
U okresního soudu pro přestupky
Záhadná historie s dvouzlatníkem. Historie ne-
jasná a spletilá projednávala se včera v úřadovně
rady zem. s. p. Eckla u okresního soudu na Ovoc-
ném trhu. Jak z denních zpráv známo, udál se toliž
dne 17. srpna večer případ, který nemálo vyděsil
večerní hosty v kavárně »Merkur« v Eliščině třídě.
U kulečníků bylo živo, řada hostů skloněna byla
nad četbou, když pojednou ozval se řinkot skla ve
skleněných dveřích do kavárny vedoucích a v zápětí
na to vletěl otvorem ve skle učiněným napřed hlavou
a pak i ostatním zbytkem svého 22letého těla mladik
Josef Čihák. Neobvyklý jeho »vstup« do kavárny
provázen byl arci výkřiky úžasu, zejmena se strany
číšníků, kteří nad podivným hostem spráskli ruce
nad hlavou. A protože sklo není papír, odnesl si
podivný návštěvník svoji exkursi značným zraněním
Nedbal však toho, ačkoliv s hlavy tekla mu krev
crčkem, nýbrž uchopil k nemalému úžasu zkoprně
lých hostů dvě židlice a zaujal s nimi obranné po-
stavení směrem k východu, jakoby s této strany
očekával útok nějakého nepřítele. Ten nedal skutečně
na sebe dlouho čekati. Objevil se v podobě perso-
nálu služebního z nedalekého hostince »Na kuklíkue
a dvou strážníků. Nerovný boj skončil zatčením Či-
hákovým. Byl dopraven na policejní komisařství, kde
dr. Felgl ohledav jeho rány, dal mu obvaz a dal ho
Eckl
Čihák
Nedbal
doktor
Felgl
Eliščin třída
10
article
dopraviti do všeobecné nemocnice, Tato historie byla
by dosti jasnou, záhadnou však zůstává, co předchá-
zelo. Hrdina — jak již řečeno — Josef Čihák
řeznický pomocník, ještě celý obvázaný vyprávě
včera před so lem původ svého dobrodružství, asi
takto: Seděl zmíněného večera v hostinci »na Kuklíku-
a popíjel. Když se dobře najedl a napil, vyňal papí-
rovou desítku a zaplatil jí číšnici útratu. Tato dala
mu správně nazpět, ale — teď stává se historie sple
titou: Čihák pojednou si prý věc rozmyslil, vzal zpět
desítku a řekl číšnici, že má drobné na útratu a že
měnit nebude. Aby si vzala stříbro zpět. Stalo se
a místo toho položil prý Čihák na stůl peníz, jež při-
jala sklepnice jako pětikorunu, jenž však de fakto by!
starým dvouzlatníkem. Hostinský, u něhož číšnice
opět měnila, to však zpozoroval a vrátil jí dvouzlat-
ník se slovy, že takové peníze nebere. Zatím Čihál
se zdvihl, vzal klobouk a odešel z místnosti zadn ím
východem. Proto že nezaplatil, pustili se z »Kuklíku«
za ním. Ostatní jest známo. U Čiháka nalezeno bylo
při zatčení několik starých dvouzlatníků, o nichž
však tvrdil, že koupil je po zlatém šedesáti a chtěi
si z nich udělati řetízek k hodinkám. Po výslechu
svědků nenabyl soudce rada zemského soudu pan
Eckl přesvědčení, že Cihák chtěl spáchati podvod
a proto jej obžaloby sprostil. Za rozbitou tabuli skla
musil však zaplatiti 40K.
Čihák
Eckl
11
article
Nelidská malka. (Přestupek dle 8§ 360., 414.
415.) Opětně slýcháme a čteme o krutém týrání
dítek nemanželských, ježto ubohé pykávají nevinně
za poklesek svých rodičů. Ukrutnost má zde aspoř
do jisté míry své psychologické vysvětlení. Rozum
však zůstává státi nad cynismem, jestliže matka
intelligentní, dobře situovaná, dítko manželskéa
zvedené, vlastní krev, moří způsobem, jak níže uve-
deno. Ve středu dne 17. srpna zodpovídala se před
okresním soudem pardubickým choť muže, jenž
zaujímá velmi slušné veřejné postavení, z nelidského
týrání a moření svého 7letého hošíka. Paní A. V.
v Pardubicích má několik dítek. Jak žaloba líčila.
vychováván synáček Ladislav v domě otcovském
způsobem krutým, hnus budícím. Na opětná udání
vykonána soudní komise, o níž pí. V. v čas zvěděla.
což prozradila při přelíčení slovy, že synáček Ladi-
slav se na komisi dobře připravil (t. j. aby své
matce přitížil); nejspiše udavatel sám jí pohrozil, c
bude následovati. A přece slyšme, co soudní komise
konstatovala. V protokole sepsaném o tom stojí
»Když komise vstoupila do bytu, nebylo hocha
nikde viděti. Uzavřen byl v malém kumbálku
na závoru. Byl bos a v šatech tak rozedraných.
že nahota se všech stran vyčuhovala. Košile jeho
byla špinavá »jako bota«, »ne šedivá, nýbrž černá«.
Ladislav
Pardubice
okresní soud pardubický choť
12
article
Hošík měl vzezření trestance. Sám udal: »Zavírán
jsem co den od 8—12 hodin dopoledne, odpoledne
rovněž.« Více šatstva nemá, než to, co na sobě nosí.
Nikdy se nesměl mýti. Na ulici nikdy nepřišel. V po-
steli nikdy nespal, přikrýval se hadry, jež nalezeny
na záchodě. Také na záchod byl zavírán. U stolu
s ostatními nikdy neseděl. Hladu a bití nadbytek
Soudní lékař MUDr. Novák nalezl, že hoch je velmí
sesláblý od špatné výživy a zlého nakládání, na
hlavě má 7 jizev, ruce a nohy namodralé od na
mrznutí. Svědci Fr. Plecháček, Marie Součková
Mario Knálová potvrdili fakta žaloby. Svědkovi Ant
Markovi, kollegovi v úřadě hošíkova otce, stěžovn
si tento (otec) se slzou v oku: »Nevy drže
byste to!« Hoch je normální, nijak přírodou ne-
zanedbán, není nemravný, ani zlomyslný. Otec jeho
má důchod 3600 K ročně. A. V. uznána vinnou pře-
stupkem dle 88 360., 414. a 415. tr. zák. a odsou-
zena k pokutě 30 K. Fukcionář státního zastupitelstva
ohlásil odvolání.
Novák
Plecháček
Součková
Knálová
Antonín
Markov
K Fukcionář
Francie
Něva
14
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Athletika a sportovní hry.
** Kopaná v Petrohradě. Zápasy v ko-
pané o »čestný pokál« na rok 1904 započaly dne
1. srpna. Loni zúčastnilo se zápasů 5 klubů a sice
Něvský F. C., »Něva« F. C., F. C. »Victoria« (vítě
v období 1903), Amatérský Sport. S. a »Něvka« F. K
Letos účastní se všecky tyto kluby, až na poslední
který se rozešel a vělšina hráčů jeho vstoupila do
Něvskího klubu, a mimo to dva nové kluby: »Ruský
národní sportovní spolek« a Petrovský F. K. Hraje
se však pouze na 4 hřištích. Dosavadní postaven
klubů jest následující:
»Něva« F. K. . . zvítězil 1, prohrál O, bodů 2
Petrovský F. K. .
Národní S. S. . . » 0, » 2, »O
Něvský F. K. . . , O, » O, , o
»Viktoria« F. K. . » 0, » O, ,o
Amaterský S. S. . » O. » 1, » o
Což kdyby sí tak »Slavie« vílěze zápasů těchto do
Prahy pozvala?
F C
Victoria
Něvka
Viktoria
Petrohrad
Něva
Praha
národní S . S
Slavia
15
article
** Při distančním pochodu z Toulosu do Paříže
(737 km) zvítězil Leonce Decharie, který cestu tu
vykonal za 142 hodin. Týž jest v Paříži holičema
otcem devíti dětí. Cena časopisu »Auto« obnáší
2500 fr. mimo celou řadu privátních darů. Druhým
byl Pěquet (1500 fr.) a třetím Marius (800 fr.)
** V Berlíně pořádány byly řecko římské zápasy
amatérů. V druhé třídě velkou převahu ukázal athlet
Hein, člen klubu »Nordstern«, který všecky soupeře
silou a obratnosti předčil a v krátké době přemobl.
V prvé třídě mistrovské zvítězil Max Schneider, člen
klubu »Libertus«, který zvítězil též s převahou,a
překvapením pak byla porážka Ludewiga a Alt-
manna, kteří již v předběžných zápasech podlebli
Jentschovi.
** Zemský meeting pořádal B. S. C. v neděli
v Besterczebánya. Výsledky: 100 y. Bartko 107/4.
120 y. přes překážky Nemes 18, skok do dálky So-
mory 630, házení břemen Bartko 107U cm. Běhy na
čtvrt, 1 a 2 angl. míle byly walkovery pro Nagya.
** Emil Deriaz překonal dne 10. t. m. v Gym-
nase (Academie d' Athletiquc) v Paříži opět světový
rekord a sice vzepřel pravou rukou 881/2 kg a tal
svůj starý rekord o 11/2 kg překonal.
Decharie
Pěquet
Marius
Hein
Schneider
Ludewig
Alt
Jentsch
S C
Bartko
Emil Deriaz
Paříž
Berlín
Nordstern
Libertus
Academia d ' Athletiquc
km
Gynas
kg
17
article
** Mistrovství Něvy ve skiffu pořádal petrohrad
ský veslařský klub v pátek 6. srpna. Ze čtyř při
hlášených doslavili se dva skuléři ke startu a sice
Butz (Arrow-Boat Club) a Pfeffer (petrohradský V. K.)
Vítězem zůstal Butz, který klidně vesloval, kdežto
Přeffer se zakormidloval, narazil na plovárničku
a spadl do vody.
** Distanční plování o mistrovství Balatonu n
trati Tihany-Balaton-Földvár pořádal M. A. C. v ne-
děli. Všichni účastníci, díky pěknému času, doslihli
cíle. Vítězem zůstal K. Balatoni (K. Gräfl.) za 2 hodiny
24 minut 35 vteřin, El. Horváth druhým, dr. A. Riegel-
hauer třetím, L. Benze čtvrtým, J. Takács pátým
K. Balatoni vyhrál den před tím klubové mistrovstv
M. A. C. na 1 anglickou mili v čase 27: 43/1o.
** Přeplutí kanálu La Manche opět se Holbei-
novi nezdařilo, neb týž se vzdal po desetihodinové
plavbě. On a Mr. Haggerty startovali v sobotu od
poledne v Doweru. Haggerty, na kterého velké na
děje skládány, vzdal se po 1 hodině 34 minutách
stížen byv křečí. Mr. Greasley chtěl v neděli ráno
v 7 hodin odplovat, odložil ale svůj pokus, neb teplota
vody býla velmi malá. Greasley jest nehodou Hag-
gertyho ale disgustován, tak že sotva bude startovati
Holbein započal plavbu ve 4 hodiny 35 minut. Před
startem byl po celém těle namaštěn zvláštní mědě-
červenou masou, která ho měla před zimou chrániti.
Holbein ploval v nádherném stilu a do půl 9. hodiny
večer urazil asi 10 kilometrů, výkon, který všecky
jeho předešle předstihuje. Moře bylo úplně klidne
a bezvětrné. Voda měla temperaturu 161/2° C.
Butz
Pfeffer
Balatoni
K Gräfl
Horváth
doktor
A Riegel
L Benz
J Takács
K Balatoni
Haggert
Greasley
Holbein
Tihany
Balaton
mistrovství Něva
El
ArrowBoat klub
18
article
Z cyklistského ruch u.
** Pomalu nebude jediné neděle, aby neskončila
smrtelným úrazem některého závodníka při cyklisti-
ckých závodech vytrvaleckých. Tak opět docházt
zpráva, že Američan Leander, který spadl při neděl-
ním matchi v Paříží, na jednu hodinu konaném,v
úterý ráno poranění svému podlehl. Tragický osud
mladého, teprve 26letého vytrvalce vzbuzuje všude
hluboký soucit. Leander přijel na jaře z Ameriky do
Evropy a slavil ve Francii velké úspěchy. Týž zvítě-
zil též ve známých šestidenních závodech v Novém
Yorku. Leander měl v neděli startovati v Drážďanech
poprvé v Německu a na místě k startu — ubírá se
do hrobu.
** Závodník Hartmann, který v neděli při zá-
vodě vytrvaleckém v Darmstadtě spadl a o kterém se
myslelo, že stěží životem vyvázne, opustil již ne-
mocnici a je z nebezpečí venku. Glužilým musí ale
býti, neb nejen, že v největším letu spadl, ale ještě
vodícím motorovým kolem přes prsa přejet byl, tak
že krev plným proudem ústy mu vysloupila.
Američan
Leandros
Hartmann
Paříž
Amerika
Evropa
Francie
Nový York
Drážďany
Německo
19
article
Menšinový věstník.
Menšinový věstník.
Z Národní jednoty pošumavské
(Pocta.) Obecní zastupitelstvo obce Slavče u Trho-
vých Svinů jmenovalo ve své schůzi dne 4. srpna
t. r. jednomyslně p. Karla hr. Buquove, pána na
Nových Hradech, čestným občanem v obci Šlavči za
jeho zásluhy o slavbu chrámu ve Slavči. — Na
stavbu chrámu ve Slavči přispěli tito
dárci: pp. Václav Reinal, rolník v Žumberku 200
Jan Prine, výměnkář ze Žumberku 152 K, vdp. Jan
Winzig, arcikněz v Trhových Svinech 20 K, v. p. V
Tupý 10 K, Moric Schäfer, c. k. notář 30 K, K.
Krejcar, c. k. soudní rada 10 K, F. Lukáš, hostinský
10 K, dr. K. Gregora, lékař 10 K, Č. Weyszer, lé-
kárník 10 K, sl. J. Vilímkova, říd. uč. 2 K, čes. akc
pivovar v Č. Budějovicích 25 K, dp. Leop. Velter
převor z Korutan 5 K, dp. Jan Mačí, farář u sv. Ki
liana, rodák slavečský, odvedl 444 K. Stavební ko
mité vzdává všem dáreům upřímný dík. Další pří-
spěvky k dobrému tomuto dílu přijímá stavební ko-
mité chrámu ve Slavči, pp. Trhové Svíny.
Karel
Reinal
Prine
Winzig
Schäfer
K Krejcar
K Gregor
Weyszer
J Vilímkův
Mačí
Slavč
Tr
východ Sviny
Nová Hrad
Žumberk
Tupá 10 K
Č . Budějovice
Korutany
rada 10 K
20
title
Věstník spolkový.
21
article
Zábavy.
Zábavy.
Z vinohradského »Hlaholu«. Členové
»Hlabolu« se vyzývají, aby se v pátek dne 26. t. m
o 8. hod. več. zúčastnili přátelského večírku ve smí-
chovské restauraci p. Hnilice v Klicperově ulici na
Král. Vinohradech. Za příznivého počasí v zahradě
za nepřiznivého v místnostech restauračních. Čle-
nové dlící v Praze na prázdninách dostavte se všichni
— Tělocv. jednota »Sokol« v Mnichovi-
cích pořádá dne 28. srpna v hotelu br. J. Urbana
zahradní zábavu. O 8. hod. več. v radnici taneční
zábava.
Bezplatná porada na českých kliníkách.
(Denně mímo neděle a svátky, na průkaz nemajetnosti)
Ve všeobecné nemocnici u Karlova
nám. ordinuje se: na klinice prof. Maiznera pro
nemoci vnitřní od 9—11 hod.; tamtéž pro nemoci
krční a nosní (ordin, prof. dr. Frankenberger)
od 4 do 5 hodin odpol. — na klinice prof. Tho-
mayera pro nemoci vnitřní od 9—10. hod. — na
klinice prof. Maydla pro choroby ranlékařské
od 9—11 hod. — na klinice prof. Janovského pro ne-
moci kožní a příjičné od 9—10 a odpol. o
3—4 hod. — na klinice prof. Deyla pro nemoci oční
od 8—10 hod. — na klinice prof. Pavlika pro nemoei
ženské od 9—10 hod. — na klinice prof. Kanf-
manna pro nemoci ušní, nosní a hrtanové od
8—10 hod. — V jiných ústavech: na klinice
prof. Schwinga pro nemoci novorozenců a ko-
jencůod 2—3 hod. v českém oddělení zemského na-
lezince u Karlova č. 8; — na klinice prof. Kulfnera pro
choroby duševní a nervové od 9—11 hod.v
zemském ústavu pro choromyslné
V c. k. universitním ústavu pro nauku o nákazách
zvířecích na Smíchově v Sokolské ulici čís. 6 bez-
platná porada zvěrolékařská od 111/2—121
hod. v úterý a ve čtvrtek.
J Urban
Karlův
profesor
Maizner
doktor
Frankenberger
Maydl
Janovský
Deyl
Pavlik
Kanf
Schwing
Kulfner
Klicperův ulice
na Královský
Praha
Karlov č
Smíchov
sokolský ulice
Hlahol
Sokol
22
article
Případné operace vykonávají se zdarma. Praž-
ští chudí obdrží na stvrzenku od otce chudých
z příslušné čtvrti a studující na lístek z Krombho
zova nadání léky zdarma.
Na české universitní poliklinice ve
Vodičkově ulici v domě „u Hopfenštoků“ v č. 6 no-
vém ordinují: prof. dr. J. Hnátek: pro nemoci všeho
druhu ve všední dny od 1—3 hod. odpol. — prof. dr
O. Kukula pro nemoci chirurgické ve všední dny od
8—10 hodin dopol. — doc. dr. K. Švehla pro nemoe
dětské ve všední dny od 1—2 hod. odpol. — doc. dr
J. Chalupecký pro nemoci oční ve všední dny od11
do 12 hod. dopol. — doc. dr. V. Pilha pro nemoe
ženské ve všední dny od 8—91/2 hodin dopoledne —
docent dr. Heveroch pro choroby duševní v pondělí
ve středu a v pátek od 1/42. do 1/23. hod. odpol. — doe
dr. J. Bukovský: Ordinace pro nemoci kožní, vene-
rické v úterý, čivrtek, v sobotu od 11/2 do 21/2 hod
odpoledne.
V ambulatoriu dětské kliniky prol. dra. P -
šiny (v budově nové české dětské nemocnice v Sokol-
ské ulici Praha II. 1962) udílí se porada každodenně
od 9—10 hod. dopol. Chudí na lístek od otce chudých
dostanou i léky zdarma.
V české dětské nemocnici na Karlo-
vě se ordinuje pro choroby chirurgické a
operativní orthopaedii denně od 1/411. do
32 12. hod. dopol.
profesor
doktor
J Hnátek
O Kukula
docent
K Švehla
J Chalupecký
V Pilh
Heveroch
J Bukovský
Vodičkův ulice
ský ulice
Praha II
Karla
Sokol
24
article
Telegramy.
Telegramy.
Z Cařihradu, 24. srpna. (C. B.) Porta po
slala dnes vyslancům odpověď na poslední noly
Prohlašuje, že prozatím zastavila provedení zá-
kona o následeích neplacení kolkových poplatků
cizozemei. Také doufá, že instrukce, požado-
vané od příslušných vlád, již došly a žádá, aby
jí byly sděleny, by mohla přistoupiti ke vše-
obecnému provádění zákona řečeného.
Z Cažihradu, 23. srpna. (C. B.) Dle údajů
Porty vali skopljský telegrafoval z Peče, že
tamější stav obav nebudí.
Z Bělehradu, 23. srpna. (C.-B.) Zpráva, že
další srbská četa překročila u Vranje hranice
odebrala se do Makedonie, prohlašuje se se
srbské oficiální strany za úplně nepravdivou.
Z Říma, 24. srpna. (C.-B.) »Agenzia Ste
fani« prohlašuje zprávu, kterou přinesla nedávno
»Frankfurter Zeitung« o demissi generála de
Gleo r gise za úplně bezpodstatnou.
Gleo
Cařihrad
Cažihrad
Bělehrad
Makedonie
Řím
Frankfurter Zeitung
25
title
Válka rusko-japonská.
26
article
Bitva s Kamimuron.
Bitva s Kamimuron.
O bitvě, kterou dne 11. t. m. svedlo vla
divostocké loďstvo pod adm. Jesenem s japon
ským podadmirálem Kamimurou, došly podrobn
zprávy. Vladivostocké loďstvo, jak známo, tvo
řily tři křižáky: »Rjurik«, »Rossia« a »Gromo
boj«. Sila japonská k ruské měla se jako
190:70. Bitva trvala 5 hodin a »byla nejlužší
a nejkrvavější ze všech bitev na moři od té
doby, co jsou obrněná loďstva.« Při vši té ne-
rovnosti sil rušti námořníci osvědčili takovou
houževnatou, vytrvalou a chladnokrevnou ne
ohroženost, která je zárukou, že za jiných
okolností, kdy nepřátelské síly nebudou mi
tolikou přesilu, vítězství bude na ruské straně
Loďstvo Kamimurova těžko ranilo »Rjurika«,
jejž druhé dva křižáky chtěly zachrániti podle
bojové zásady: je-li tvůj druh v tísni, zapomeň
sebe a pomoz jemu. Však při tom »Rossia«a
»Gromoboj« samy byly porouchány a »Rjurike
přes veškeré jejich úsilí tonul. Na to »Ros-
sii« a »Gromoboji« nezbylo, leč pomysliti na
vlastní záchranu. Respekt Kamimurův byl tal
veliký, že se neodvážil se zbylými dvěma ru
skými křižáky boj dobojovati, nýbrž obrátils
s loďstvem svým nazpět, aby pomohl svým
křižákům doraziti smrtelně raněného »Rjurika«.
Sláva bojová tedy i tentokráte zůstala na
straně vladivostockého loďstva a adm. Jesen
skvěle se osvědčivší u Genzanu, bitvou tou ne
umenšil lesk jména svého ani zásluhy.
Rjurik
Gromo boj
Respekt Kamimurův
27
article
K oblehání Port Arturu
K oblehání Port Arturu
Jeden z vojenských spolu pracovníků »No
vého Vremene«, Bronský, zazna menává výrol
japonského diplomata, že Japonci nedajís
před Port Arturem zastaviti žádnými ztrátam
na své straně a že se té pevnosti zmocniti mu-
sejí, byť na to padlo million životů věrných
poddaných mikadových.
Jakého původu je Kuroki.
»Galičanin« prohlašuje za pouhopouhý vý
mysl, že Kuroki je původu polského a že slu
původně Kurovský. Výmysl ten pustila do světa
redakce »Slova Polského« ve Lvově. V Berlíně
našel se »ruský příbuzný japonského generála«
jmenem Iosika Osima, jenž v tamních listech
dosvědčoval, že Kuroki je původu polského.
Ale podle »Galičanina« ne Kuroki, nýbrž tento
p. »Josika Osima« je Polák, sluje Josef Ozimský
a je dopisovatelem polských listů z Berlína.
Zaznamenáváme to s přáním, aby už bylo
konec takového zahrávání s obecenstvem novin.
Kdyby Kuroki byl skutečně polovičním Polákem,
co by na tom bylo. Nyní je japonským voje
vůdcem a dokonce ne špatným. Svým působe-
ním by se učinil skutečným Japoncem, kdyby
se mu k tomu jinak nedostávalo trochu původn
krve. Ale i bez toho válka rusko-japonská je tal
ohromným dějem v historii, že novinám, které
pozornost obecenstva, k ní obrácenou, chtěji
zaměstnati malichernostmi a ji rozptýliti, nelze
neučiniti výtku z lehkovážnosti.
Artur
Japonec
Kurovský
Iosik
Josiek
Polák
Ozimský
Lvov
Berlín
28
article
Port Artur.
Artur
29
article
Nejen u Ljaojanu, nýbrž i pod Port Artu
rem, jak se zdá, nastává přestávka. V samám
Londýně jsou překvapeni odporem, jejž Artur
kladl Japoncům, a přiznávají, že Japonci utrpěli
tam strašné ztráty, a že by je jen další ztráty
očekávaly, kdyby útoky své opakovali. Londýnské
listy znova oznamují, že Japonci budou nyní
Artur dlouho obléhati, aby jej vyhladověli.
Tytéž listy potvrzují, že před Port Arlurem
padla 20.000 Japonců (roz. při prvém hlavním
útoku). Největší pohromu utrpěla gardová divise.
jež skoro do posledního muže vykrvácela. Za
minulý týden Japonci vrhli do Port
Arturu 5000 granátů a šrapnelů, avšak
nepodařilo se jim pevnosti mnoho škod nadělati,
naopak Arturei sestříleli několik jejich
batterií a docela je zničili.
Londýnské listy udávají ztráty Arturců na
10.000, avšak takový poměr ztrát není pravdě
podobný, ano možný. Tyto listy, jež ještě před
několika dny psaly, že zásoby Arturu budou za
nedlouho vyčerpány, nyní připouštějí, že vystu
do zimy. A do zimy kdo ví, co bude!
Artur
Japonec
Londýn
Japonec
30
article
Gen. Nogiovi, jenž řídil útoky na Port
Artur, mikado se poděkoval tím, že ho sesadi
a nahradil maršálkem Jamagatou. (Tak byl
oznámeno do Berlína.) Ještě do nedávna po-
dobný projev nemilosti znamenal pokyn, aby
muž, v nemilosť upadší, vykonal na sobě hara-
kiri. Rozpáráním svého břicha se očistil. Hara-
kiri japonští diplomaté v Evropě ještě za télc
války hájili před žurnalisty, kterým se zdálo, že
obyčej ten není dosti civilisovaný. Obrana zněla
v ten smysl: Snad, ale je junácký! Avšak už
Kamimura přes několikerou svoji porážku,a
přes to, že rozlicený lid v Tokio rozbořil jeho
dům a rodinu jeho přinutil k útěku, vyhnul se
tomuto krásnému obyčeji. Snad předvídal, kdyby
junáci japonšti tento obyčej zachovali, že by
sám přísný mikado mohl se octnouti v položení,
kdy by nucen byl spáchati na sobě harakiri,
aby junácký obyčej byl zachován. Tento oka-
mžik byl by nastal dnešním dnem, jenž je prvý
po lhůtě, mikadem dané k dobytí Port Arturu.
Ostatně budiž prozrazeno, že junáci ja-
ponští už také harakiri »markýrují«, abychom
užili slova z rakouského vojenského života. Ha
rakiri děje se ve společnosti vybraných přáte
odsouzeného. Odsouzený jim vystrojí hostinu.
hudba hraje, společnost hoduje a se bavi. Mez
nejživější zábavou odsouzený vykoná harakiri
Hned přiběhnou lékaři a konstatují, že harakir
bylo správně vykonáno, avšak bez nebezpeč
života dotyčného hodnosty. Zašijou mu rozřiz
nutou kůži na břiše a on je nejen živ, nýbra
za několik dní i zdráv, a česť je zachována,
junáckému obyčeji učiněno zadost.
Japonské špehounství.
Od počátku války zaměstnává japonské špe-
heunství mnoho myslí na Rusi. Cítí se, že bude
hráti ještě další značnou úlohu v nynější válee
a některé úspěchy mají Japonci děkovati právě
svému systému vyvinutého špehounství.
Nogi
Artur
Japonec
Port Artur
Berlín
Haro
Evropa
Tokio
Rus
31
article
Setník Agapejev, ředitel dělostřelectva
Port Arturu, zahynuvší na „Petropavlovsku?
s admirálem Makarovem, psal dříve jižt
„Je první den po mém příjezdu do Port A
turu. Nalezám se večer na palubě „Askolda“
(v tu chvíli admirálské lodi). Port Artur je za
halen temnou nocí, zdálo by se, že válečné lod
zmizely. Nelze rozeznat nejmenšího světla, nej-
nepatrnějšího záblesku na jejich palubách. Ve
přístavu rovněž všechna svétla jsou zhasnuta
moře kolkolem jest pokryto mlhou, jež na ně-
kterých místech značně houstne, ale nelze po-
vědět, je-li to loď, skladiště v přístavu či prostě
obláček nakupené mlhy. Toliko směrem k moř-
široké pruhy elektrického světla, vycházející
z našich reflektorů na Zlatém kopci a s Tygřího
ohonu osvětluji příjezd ke vnitřní rejdě.“
„Avšak důstojníci upozornili mne na po-
hyblivé světlo směrem ke starému městu a uji-
šťují, že to jsou Číňané, kteří dávají signály Ja-
poncům, kteří vysílají šalupy a rybářské loďky.
aby pozorovaly Port Artur. Ujišťují mne, že byla
již objevena celá tlupa takovýchto signalistů
telegrafickou abecedou rudých a zelených světel.
Osmnáct Číňanův očekává svůj rozsudek. Ob-
jeviti signalistu na pobřeží podle světla, zpozoro-
vaného od moře, jest velmi oblížno. Jedva že jste
Agapejev
Artur
Makarov
Port
Číňan
Číňanův
Petropavlovsk
Ob
32
article
přistáli k zemi, ztrácíte světlo z očí za spoustoo
domů a budov. Orientovati se uprostřed budo
jedva viditelných v temnu, jest skorem nemožno
Signalista střeží se z pravidla, aby nebyl o
jeven.“
V nestrannosti snad přepjaté dodával pa
plukovník ten: „Upřímně řečeno, myslím, i
tyto pověsti jsou přepjaty. Světlo se vskutku po
hybovalo. Brzy se zdálo, že se okno osvětlnje,
brzy se zdálo zhaslé. Někteří se domnívají, i
by to mohl být Číňan s trakařem a lucernoe,
jenž se objevoval a mizel mezi domy. Avštk
zároveň dlužno doznat, že světlo bylo mnoben
větší než světlo lucerny. Přece však nepran
delné zjevování se světla, obtiž, rozeznati dlon
hou a krátkou čáru, nečiní pravděpodobným,t
to úkaz nahodilý.“
Přece však podobný optimismus nezdá s
býti na místě, jakož dokazuje následující v
pravování kozáckého důstojníka:
„Každý Japonec jest od narození vojákem.
zápasníkem a... špehounem. Měl jsem japon
ského kočího, s nímž jsem nedělal velkých
okolků. Stávalo se dokonce, že jsem ho uhodi
bičíkem a on se toliko usmíval. Však víte, ž
my kozáci máme takový ošklivý zvyk. Dáme t
k tomu dokonce strhnout někdy i vůči ženám
Nuže, dva měsíce před válkou oznámil mi máj
kočí, že mne musí náhle opustit. Odjel vskutku
téhož večera, aniž si dal vyplatit, co mu nále-
želo. Bylo mi ho velmi lito, neboť z Ljaojanu
byla dlouhá cesta až ku pobřeží. Kterak jsen
užasl, když jsem jej nalezl v restauraci jednoho
z nejlepších hotelů... svého kočího, elegantně
ustrojeného, popíjejícího šampaňské s ameri-
ckými damami.
Číňan
33
article
»Nechtěl jsem věřit svým zrakům, ale milý
Sakki mne poznal a pravil mi rusky s úsmě-
vem: »Setníku, chcete mi připít?« . . . Myslím
že jsem jakživ nevypadal tak hloupě, jako
v tuto chvili. On pokračoval: »Abychom se vy-
hnuli všemu nedorozumění, dovolte, abych s
představil: setník generálního štábu N. N. « —
Jsme tedy v nebezpečí, že Japonci, kteří nám
perou prádlo, potáhnou na nás se šavlí v ruce.
Nezdržel jsem se tázat se ho: »A. . . kterak
bych to řekl... co se týče mého chování
k vám.. . Víte . ..« Pousmál se a odpověděl:
»O, to nic nedělá. Pro svou vlasť jsem schopen
snésti ještě jinší věci«. Co chcete, je to ji
takový lid. I na svých navštívenkách. dajísi
tisknout na líci Hada-Sama a na rubu literami
většími: »Cisařský vyzvědač«. Řekli byste, že
tu není čím se chlubit, ale u nich zní to do-
konce velmi pěkně«.
Slavný ruský spisovatel Nemirovič Da
čenko vypravuje fakta ne méně charakteri-
stická.
»Všude,« praví, »mluví se o japonských
špehounech. Jakás obchodnice v Čeljabinskumi
vypravovala, že byla rovněž špehována japon-
skými důstojníky. Na tržišti v Čeljabinsku ukradl
slušné oděný pán cosi tatarskému obchodníku.
N N
Japonec
Nemirovič
Čeljabinsk
34
article
Již se chtěli s ním náležítě vypořadati a utlouei
jej, ale on měl tolik duchapřítomnosti, žese
vzpřímil a zvolal: »Ničemové, víte, kdo jsem
Jsem japonský špehoun,« Ihned jel lid dopro-
vodil na policejní komisařství. Jakás dáma
z Voroněže mne ujišťovala, že u nich byli za-
tčení japonští špehouni, přestrojení za ženské.
V Tomsku jakýs Japonec, přibyvší povozem
jal se konat fotografické snímky, kreslit a sna
i vyměřovat. Kočímu zdála se věc podezřeláa
odvezl svého pasažéra na policejní komisařstvo,
kde se dosud nalezá.«
Japonští špehouni přes to pokračují ve své
práci. Železnice mandžurská je dobře střežens.
Pod mosty a podél kolejí jsou umístěny stráže.
To nevadilo jakémus Japonci, že se ubytoval
v domku stráže při trati, zaznamenával vojenské
vlaky, folografoval je a ohledával trať. Kdy ž jej
chtěli chytit, byl již ten tam.
Přes to jest dozor na trati síbiřské i man-
džurské řádný a netřeba se obávat možnosl
vážného nájezdu. Vybráno k tomu nejlepš
vojsko řadové a stráž nesvěřuje se nepravidel-
nému vojsku z obavy před možnou nedbalost.
Avšak o »japonském špehounu« bude se během
války ještě častokrát mluvit.
Japonec
Voroněž
Tomsk
35
article
Lelegrarvy
Lelegrarvy
»Sevastopol« poškozen?
Z Tokia, 24. srpna. (C.-B.) »Reuter. kanc.
sděluje: Bilevní loď »Sevastopol« opustila v úterý
ráno Port Artur a narazila na minu. Naklonil
se na levou stranu a musila býti zavlečenado
přístavu zpálky.
Osud »Novika«.
Z Tokia, 24. srpna. (»Reuter.«) O bej
s »Novikem« zjištěno, že jednalo se o ojediněy
boj mezi »Novikem« a »Cušimou«. Po jedao-
hodinném boji »Novik« ustoupil do Korsakova,
ale donutil »Cušimu« střelou do uhelného skla-
diště, že rovněž ustoupila opraviti poškození svě.
Přištího jitra nalezla »Čitose« »Novika« na p-
břeží ležícího silně na boku, dílem pod vodou.
»Čitose« střílela na »Novika« ještě celou
hodinu.
Ruské lodi v čínském přístavu.
Ze Šanohaje, 24. srpna. (»Reuter.«) Vč
rejší druhá schůze konsulů zůstala bezvýslední
Ruský konsul se jí nezúčastníl. Americký konst
prohlásil, že jeho vláda se vmísiti chce je
tehdy, bude-li toho vyžadovati ochrana am-
rického vlastnictví. Anglický konsul neodhodlal
se vyhověti prosbě daotajově a zapověděti ruským
lodím správku.
Ze Šanchaje, 24. srpna. (C.- B.) » Reuter.
kancelář« sděluje: Ruské válečné lodi
nevyhověly rozkazu daotaje, aby
odzbrojily neb opustily přístav.
Místokrál nankinský zdráhal se
vyslati čínské válečné loďstvo.
Z Paříže, 24. srpna. (C.-B.) »Agene
Havas« sděluje ze Šanchaje: Jak
se sděluje, odzbrojí ruské lo di
»Askold« a »Gromoboj« na za kro-
čení anglického konsula. Ruský
admiralát dal prý rozkaz, aby také
»Dřana« v Saigunu odzbrojila.
Vypravování cestujících o sitnaei
v Port Arturu.
Z Čiín, 24. srpna. (C. B.) »Reuterova kan-
celář« sděluje: Cestující džunky, která sem dnes
přibyla, opustivši v noci 21. t. m. mys ljaot-
šanský oznamují, že se Japoneům podařilo ob-
saditi pevnůstku na hoře ičanské a ještě jednu,
Artur
Korsakův
Agen Havas
Gromoboj
Japone
Sevastopol
Tokio
Paříž
Port Artur
Reuter
Reuterův kana