1
masthead
24. srpna 1904. Číslo 233.
4
article
nina japonská a 200 chunchuzů, obsadiv-
lích jeden průsmyk. Japonci vidouce přesilu
stáhli se zpátky, chunchuzové však bojovali
dále, až jich většina byla postřílena. Japonci
odtáhli k druhému průsmyku, který byl střežen
nejen pěšáky, ale i dvěma batteriemi. Než jsme
se přichystali k útoku, opustili Japonci tento
průsmyk a táhli na Finčilin. My za nimi. Pro-
jedše průsmykem, jehožto okolí náleží k nej-
krásnějším krajinám, jež jsem kdy spatřil, se-
stoupil jsem s většinou důstojníků s koně, by-
chom snáze šli po stopě nepřítele. Po několika
krocích přijela kozácká hlídka se zprávouo
nepříteli. Otvírám ji a v tom padla salva; sou-
častně jsem pocítil palčivost v noze, která po-
klesla. Zvolal jsem: »Mám ránu v levém lýtku«
a můj druh Popivicki: »Já v pravém rameni.«
Byla právě 1 hodina s poledne. Na to dána
druhá salva a já pozoroval, že kule nepřátel
ská prostřelila mi řetízek u hodinek a lehce
zasáhla tělo. Položil jsem se na znak a zkoušel,
zda jsem schopen chůze. To bylo mé štěstí.
Kdybych byl stál rovně, byla by mne opětná
salva zasáhla. Pokusil jsem se opatrně opustiti
místo, opíraje se o plukovníka Rosického
štábního trubače.
Japonec
5
article
Generál Stessel židovského
původu?
Z Vídně, 23. srpna. »Wiener Allg. Ztg.e
dovídá se z důvěryhodné strany, že generál
Stessel, velitel portarturský, pochází z Mo-
ravy u sice z Brna. Za mladých let odstěhova
se prý odlamtud — zda sám či s rodinou, neví
se — na Rus a zde přestoupil na pravoslaví,
neboť rodina jeho byla židovská. Přibuzní ge-
nerála Stessla žijí dosud v Brně a též v Miku-
lově. Se svými brněnskými přáteli si generál
Stessel ještě na počátku války dopisoval.
Námořní soud v záležitosti
»Hisangu«,
Ze Šanchaje, 23. srpna. (C.-B.) Reuterova
kaneelář sděluje: Rozsu dek soudu námořního
v záležitosti parníku »Hisangu« byl ráno
vydán u zní: »Ruský torpedoborec, o němž se
nyní vl, že to byl »Rešitelný«, přiblížil se
k anglickému parníku »Hisangu«, jehož světla
byla rozsvěcena a který za jasného dne vztýčil
vlajku anglickou. Torpedoborec vypálil granály.
které několik cestujících zabily, jiné zranily
»Hisang« se ihned zastavil. Ale ruský torpedo-
borec vypálil ještě torpědo a potopil loď. »Hi-
sang« nevezl ani Japoncův ani kontrabandy.
Soudní dvůr upozornil zahraničný úřad v Board
of Trade na to, že parník, ač plul obezřetně
dráhou bezzávadnou, byl napaden a potopen.
aniž k tomu dána příčina (?)«.
Vzduchoplavba ve válce,
Z Petrohradu, 23. srpna. Utvořilo se nové
východosibířské oddělení vzduchoplavecké, jehož
velitelem bude dosavadní chef vzduchoplave
ckého parku Kovanko. Odebere se do vý
chodní Asie a doplní se vzduchoplaveckým
oddělením mandžurským.
Wiener Allg
Stessel
Reuterův
Japoncův
Vídeň
Brno
Rus
Mik
Petrohrad
Asie
board of Trade
6
article
»Novoje Vremja« o Port Arturu.
Z Petrohradu, 23. srpna. »Novoje Vremja«
praví sice, že výzva Japonců, aby Port Artu
se vzdal, jest jen známkou netrpělivosti a ne
jistoty, s jakou Japonci očekávají pád Port
Arturu, na druhé straně však prohlašuje, že
síly obléhaných přece konečně mohou býti vy-
čerpány a že nemůže se od lidí očekávati výkon
nad lidské sily sahající. »Nejsme připraveni«,
praví Suvorin, »na žádný zázrak — jen na
obdiv vzbuzující statečnost. Také neskládámev
Port Artur všechny své naděje a nevěříme,že
by jeho pád znamenal konec všeho.«
Ruské lodi v čínském přístavu.
L. Z Petrohradu, 23. srpna v 8 hod. 50
min. (Pův. tel. zvl. dopis. »Nár. Listů«.) Zvěst
o odzbrojení »Askolda« a »Gromo-
bojet v přístavu šanchajském způso-
bila v kruzích vojenských sklamání, neboť vě-
řilo se v nich, že Rusko v této věci nepovolí.
Z Říma, 23. srpna. (C B.) »Agenzia Ste
fani« sděluje ze Šanchaje: Čínská vláda
vyzvala zdejší ruské lodi, aby od-
pluly, aneb odzbrojily, poukazujíe k tomu,
že by jinak japonská vlada porušení mezinárod-
ního práva (?) zamezila. Někteří japonští
křižáci a torpedoborci zaujali postavení
v souostroví Saddle.
Artur
Japonec
Suvorin
Petrohrad
Rusko
Řím
Novoj Vremja
Port Artur
Saddle
Novoj Vremja
7
article
Ruské loďstvo v Šanchaji.
Z Londýna, 23. srpna. Zpravodaj »Timesů«
sděluje, že konsulární sbor prohlásil, že on
jako celek nemůže na válčící strany působiti
jinak, než by mohly neutrální moci každáv
sobě učiniti. Před jeho jednáním byl učiněn
návrh, aby zástupce Ruska a Japonska se
vzdálil. Japonec proti tomu protestoval a zá-
roveň se vyslovil, že konsulární sbor ve své
kollektivní vlastnosti nemůže si osobiti žádnou
pravomoc a vliv na válčící strany. Na to s
shromáždění usneslo, aby každý konsul s vé
vládě podal zprávu a žádal informace. Daotai
pak oznámil Rusům, že ani dnes nedovolí, aby
lodi se spravovaly.
Japonský konsul dostavil se do zasedání
konsulárního — opustiv za tou příčinou lože,
na něž nemocí byl upoután — a prohlásil roz-
hodně, že přítomností ruských lodí v Šanchaj
je neutralita porušena se strany Člny. Japonsko
že má právo postupovat s amostatně a za
bavit ruské lodi. Mluvil zeela bezohledně
Má se za to, že Rusové dosáhli předchozím
nepovolováním hlavního účele svého: z drže
Jap once.
Japonec
Rus
Člna
Londýn
Rusko
Japonsko
Timesy
8
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů.
Poláci a Körber.
Ze Lvova, 23. srpna. Jak listy sdělují,
ministerský předseda dr. Körber za svého nastá-
vajícího pobytu v Haliči navštíví též známé lá-
zeňské místo Zakopané a Mořské oko. V hotelu
»Mořské oko« bude pořádán 6. září na počest
ministerského předsedy banket, jehož se zúčastní
hr. Badeni, místodržitel hr. Potocki a mnoho
polských poslanců.
Protektorát nad katolíky Východu.
Z Paříže, 23. srpna. (Zvl. tel.) Zástupei
»Journalu«, vyslanému do Vídně, podal zástupce
hr. Goluchowského tento výklad k otázce pro-
tektorátu nad katoliky východními. »My respektu-
jeme«, děl, »berlínskou smlouvu, kteráž uznávé
historická práva Francie a nehod-
láme na statu quo v Orientu nic
měniti. Reservatní práva Francie nebylaa
nebudou dotčena. Žádnému Rakušanu neb Uhru
nenapadlo nikdy dovolati se autority Francie.
Na druhé straně nemá ale naše říše žádného
zájmu při případném odřeknutí se Francie na-
stoupiti v její dědietví. Naše parlamenty nebyly
by tím nijak nadšeny. Není také příčiny s Va-
tikánem v této věci vyjednávati«.
Polák
Körber
doktor
Baden
Potocki
Goluchowský
Rakušan
Uher
Lvov
Halič
Zakopané
Paříž
Vídeň
Francie
Orient
Virginie
9
article
Balkán.
Balkán.
Telegramy.
Z Cařihradu, 22. srpna. Vyskytují se opětně
bulharské čety, jež činí různé krajiny v Make-
donii nejistými. Poněvadž však jedná se jen
o rozptýlené, jen několik mužů čítající čety, ne-
přikládá se tomu zvláštní váhy. Za to znepo-
kojuje zřejmé hnutí mezi Albánci. Hlavním jeho
sídlem je území pečské, pročež Porta poslala
tam — jak už včera sděleno — z Mitrovice
a jiných měst vojsko. I zpráva, že Bulharsko
odhodlalo se vypůjčiti si 100 mill. fr., znepoko-
jila zde, poněvadž se neví, nač jich potřebuje
a myslí se, že mají k výzbroji bulharského voj
ska použity býti.
Telegramy korresp. kanceláře.
Z Pešti, 23. srpna. (C.-B.) Císař darova
pohořelým v Györsgyösi 10.000 K.
Císař do Čech.
Z Vídně, 23. srpna. (C.-B.) Dle »Korre-
spondence Wilhelmovy« odebéře se císař 1. září
z Išlu k velkým manévrům v Čechách, které
potrvají od 2. do 6. září. Dne 7. září vrát
se přes Vídeň do Schönbrunnu.
Körber u císaře.
Z Vídně, 23. srpna. (C.-B.) Ministerský
předseda dr. Körber dnes odpoledne odjel k ei-
saři do Išlu a bude zejtra přijat císařem ve
slyšení.
Sekvestrace uherského biskupství.
Z Pešti, 23. srpna. (C.-B.) Úřadní list uve-
řejňuje nejvyšší rozhodnutí ze dne 18. července
t. r. ve smyslu zákona z r. 1723 čl. 71, dle
něhož se nařizuje vnucená správa (sekvestrace)
přijmů biskupa v Rožňavě. Vnuceným správ-
cem je dr. Štěpán Stefanič. Jak sděluje
»Uherská tisková kancelář«, sáhnuto bylo k to-
muto opatření proto, že biskupství již dlouho
mělo materiální potíže a co dosud ministerstvo
v té věci učinilo, bylo bezvýsledné.
Albánec
Port
Wilhelmův
Körber
doktor
Stefanič
Balkán
Cařihrad
Mitrovice
Bulharsko
Pešť
Čechy
Vídeň
Išlu
Schönbrunn
Rožňava
10
article
Dle dalších zpráv nařízena sekvestrace
biskupství pro značné dluhy, obnášející kol
11 mill. Opělné pokusy sanovati náboženský fond
nezjednaly materialní pořádek v poměrech biskup-
ství. Biskup Ivankovič, jenž proto vyzván byl,
aby se svého úřadu zřekl, vyhověl tomu, ale
resignaci svou po několika dnech opět odvolul.
protože prý nedosaženo dohody v příčině jeho
platu z milosti. To vedlo pak k sekvestraci.
Státní podpora Červenému kříži.
Z Vídně, 23. srpna. (C.-B.) Ministerstvo
zeměbrany udělilo Červenému kříži pod poru
obnosem 10.000 korun s ohledem na jeho účin-
nou a záslužnou péči o raněně příslušníky
armády.
Ivankovič
Vídeň
11
article
Křesť careviče.
Z Petrohradu, 23. srpna. (C. B.) Prine Jin-
dřich pruský a prine Ludvík Battenberský přijel
do Petěrhofu a byli uvítáni na nádraží carem
a všemi velkoknížaty.
Katolický sjezd německý v Řezně.
Z Řezna, 23. srpna. (C.-B.) Při závěrečné
dnešní schůzi katolického sjezdu byla čtena
telegrafická odpověď prince-vladaře Luitpolda
bavorského na včerejší holdovací telegram.
Předseda ústředního komitétu hr. Drosch- Vische-
ring podával zprávu o činnosti komitétů a pro-
hlásil, že počaly již přípravné práce pro sjezd,
který se má konati r. 1905 ve Strassburku.
Z Berlína, 23. srpna. (C.-B.) Odpove
Viléma II. na holdovací telegram řezenského
katolického sjezdu má dle »Germanie« toto
znění:
»Předsedovi sjezdu katoliků Německa
dru. Porschovi v Řezně! Členům valného
shromáždění katoliků Německa, v Řezně zase-
dajícího, vyslovuji svůj císařský dík za vyslo-
vený hold. Doufám v boha, že jednání, vedené
v duchu míru, dobře bude postupovati a že
prospěje eti a blahu německé vlasti. Vilém.«
Odpověď papeže na holdovací telegram
zní: »Předsedovi německého katolického sjezdu
v Řeznu dru. Porschovi: Skvělé projevy víry a
lásky, jež valný sjezd katolíků Německa pospíšil
si osvědčiti Svatému otei, naplnily Jeho Svatost
největší radostí. Svatý otec přeje nejvřeleji sjezdu
příznivý postup, uděluje Tobě a celému shro-
máždění z celého srdce své apoštolské požeh-
nání. Kardinál Merry del Val.«
Anglický vyslanec pro Paříž.
Z Londýna, 23. srpna. (C. B.) Dosavadní
anglický vyslanec u Kvirinálu, Berlie, byl jme
nován vyslancem v Paříži.
Jin
Battenberský
Petěrhof
Luitpold
Vilém II
Vilém
Petrohrad
Řezno
Berlín
Německo
Toba
Paříž
Londýn
Merry del Val
Vischering
12
article
Francouzské lodi na Východ.
Z Pařiže, 23. srpna. (C. B) Dle sdělení
»Petit Journalu« nařídil ministr Pelletan, aby vy-
slány byly dva nové podmořské čluny do Indo
činy. Lodi budou odeslány koncem týdne.
Výprava anglická v Tibetu.
Z Londýna, 23. srpna. (C.-B.) »Reuterově
kanceláři« sděluje se 17. srpna z Lhassy: Vy-
jednávání s Tibeťany uspokojivé pokračuje. Tibe
ťané propustili právě dva indieké poddané z
Sikkimu, kteří byli již rok zajati. Tibeťsné pro
hlašují, že nevědi, kde dlí dalajlama. Rus Dorjev
prý je v jeho družině.
Venezuela proti Unii.
Z Curacaa, 23. srpna. (C.-B.) »Reuterova
kancelář« sděluje: President Castro odpověděl
na námitky amerického vyslance Bowena prot
zabavení asfaltových dolů společnosti »Newyorl
and Bermu dez«, že nevydá je rozhodně zpět.
Hererské povstání.
Z Vratislavi, 23. srpna. (Zvl. tel.) Dle
»Schles. Ztg.« bude žádán na podzim od říš
ského sněmu německého další úvěr 30 mill.
marek na zdolání povstání hererského.
Eulharské obchodní smlouvy.
Ze Sofie, 23. srpna. (C.-B) Ježto předběžné
práce pro obnovu stávajících obchodních smluy
již byly ukončeny, zaslala bulharská vláda všem
zástupcům cizích mocí osnovy smluv a nový
celní tarif.
Petit
Rus
Dorjev
Castro
Bowen
Pařiže
Londýn
Sikkim
Venezuela
Curacao
Vratislav
Sofie
Reuterův kancelář
13
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Dočasně zastavení těžby v ústeckém a plzeň
ském revíru?
Z Ústí n. L., 23. srpna. (N. Fr. Presse.)
Následkem císařských maněvrů má na českých
státních dráhách po 9 dnů býti zasta-
vena vozba, z čehož následuje, že ve
zdejších a plzeňských dolech po ten čas těžba
se musi zastaviti. Okresní hejtmanství
podají v té příčině ministerstvu orby a železni
rozklad majitelů dolů.
Stoupání cen lihu.
Z Vídně, 23. srpna. Kdežto ceny na burse
plodinové klesají, zdražil lih pro úplný
nedostatek pohotověho zboží
mohou se bez risika požadovati zaň vysoké ceny.
V pondělí znamenal ještě 52.— peníze, dnes
již 53.40 peníze, 54.40 zboží a ani za ty to
ceny, jak se zdá, nebylo možno
mnoho koupiti.
Cukerní surtaxa.
Z Vídně, 23. srpna. (N. Fr. Pr.) Rakoušt
tuvárníci na eukr raffinovaný mají úmysl učiniti
ministru financí rozklad proti novému ujednání
ohledně surtaxy, jež se státi má, jak pře
krátkou dobou bylo sděleno. Zástupci rafináren
prohlásí, že surtaxa je vlastně prohibiti v ne
clo, kteréž se povaze společného celního území
naprosto příčí. Nové opatření je s to, dovoz
cukru z Rakouska do Uher ještě ztížiti.
Ústí
Vídeň
Francie
Rakousko
Uhry
14
article
Dovoz cukru do Uher.
Z Vídně, 23. srpna. (N. Fr. Presse.) Jak
se v interessovaných kruzích prohlašuje, byl
v poslední době dovoz cukru z Rakou-
ska do Uher zastaven. Ne tak pro
stížení, jež vyplývá z úmluv mezi vládou cis-
a translajtanskou, jako proto, že zásoby této
kampaně jsou velmi malé a konsum v Rakousku
stále větší.
Mlýnská výroba v Pešti.
Z Pešti, 23. srpna. (C.-B.) Za přítomnosti
zástupců majitelů mlýnů i stávkujících dělník
konala se dnes schůze dohodčí komise, jíž před-
sedal zástupce živnostenského úřadu. Byly pro-
brány požadavky dělnietva a po odborných vý
kladech se strany přítomných ředitelů byly tytc
zamítnuty se vší rozhodností.
Z Pešti, 23. srpna. (C.-B.) Mlynářšlí dělníc
hlásili se dnes houfně, bez ohledu na akci vůdců
stávky, do práce, tak že se dnes v poledne ve
všech mlýnech hlavního města pracovalo.
Uhry
Vídeň
Rakousko
Pešť
živnostenský úřad
15
article
Liberecko-žitavská železnice.
Z Vídně, 23. srpna. (C.-B.) »Wiener Zlg.«
uveřejňuje státní smlouvu mezi Rakouskem
Saskem v příčině převzetí tratí žitavsko libere-
cké společnosti železniční v majetek saskéh
státu.
Rakouský zákaz vývozu pícnin.
Z Mnichova, 23. srpna. (C.-B.) Horno-
bavorská obchodní komora projednávala v dnešní
schůzi otázku rakouského zákazu vývozu píenin,
i usnesla se podporovati u ministerstva žádost
mnichovských inleressentův obchodu s pícninami
za zrušení zákazu neb aspoň za zrušení usta
novení jeho, dle něhož má platnost zpětnou
i na dříve uzavřené smlouvy dodavalelské.
st. Z Pešti, 23. srpna. (Zvl. tlgr. »Nár
Listů«.) Na dnešním trhu prodalo se 56.000
metr. centů pšenice o 10—15 haléřů levněji
Znamenala: pšenice tisská 82 kg K 11.25
81 kg K 11.20, 79 kg K 11.—, stolno-běle
hradská 77 kg K 10.90, 76 kg K 10.85
z okolí Pešti 81 kg K 11.20, 80 kg K 11.—
77.5 kg K 10.70, hartská 78 kg K 11.05.
77 kg K 10.80, banátská 80.5 kg K 11. 05
törökbečská 78 kg K 11.05, bačská 77.2 k
K 10.90, 76 5 kg K 11.—, obecká 77 k
K 11.171. srbská 78.5 kg K 10.70, rumunská
80 kg K 11 25, 79 kg K 10.821g; žit
(— 5) K 8.10 až 8.20; ječmen K 7.62a
7.80; oves K 7.40 až 7.65; kukuřice
(— 5) K 7.70 až 7 85.
Na terminovém trhu liknavo n
chladné počasí a zprávy o deštích.
K večeru znamenala: pšenic e na říje
K 10.86, na duben K 11.07, žito na říjen
K 8 34, na duben K 8 62, oves na říjen
K 7.30, na duben K 7.55, kukuřice na srpen
K 7.70, na září K 7.56, na květen 1905 K 7 56,
řepka na srpen K 11. 20.
Wiener Zlg
Liberecko
Vídeň
Rakousko
Mnichov
Pešť
kg
16
article
Na plodinovém trhu slanina třídilná
K 57.—, srbské švestky 100—120 a 95—100
kusové K 10.25 ze Šabce. Oslatní nezměněno
Z Liverpcolu, 23. srpna. (Závěrek.) (4 hodiny
10 minut.) Obrat 4000 žoků. Z toho na spekulace
a vývoz —.— žoků. Denní dovoz —.— žoků. Ameri
cké dodávky na srpen 6.15, 0.—, na srpen-září 5 95
0.—, na září říjen 5.73, 0.—, na říjen-listopad 5.61.
0.—, na listopad prosinec 5.58, 0.—, na prosinee
leden 5.55. 0.—, na leden-ůnor 5.54. 0.—, na únor-
březen 554, 0.—, na březen duben 5.55, 0.—, na
duben-květen 5.55, 0.—. Smýšlení nepravidelně
povzbuzující.
Z Nověho Yorku, 23. srpna. (Zvláštní
telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse sotva stálé. Znamenala: pšenice
na září 113.—, na prosinec 112.50,
kukuřice na září 603/4, cukr (Fair
Muscovados) 311/16, bavina 11.20. —
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
stísněné.
Hospodářský účel zajišťování.
Řádně a opatrně řízená pojišťovací společ-
nost v první řadě hledí, aby její základy a byti
nebylo ohroženo časovým, kromobyčejným na-
hromaděním risků. U vzájemných pojišťoven vy-
žaduje to ohled ku povinnosti pojištěnců, t. zv.
doplatků, které za obzvláště nepříznivých okol-
nosti mnohdy mohou býti tísnivé, při akciových
společnostech ohled na garanční kapitál a výdě-
lečný zájem akcionářů, jakož i na pokud
možné promptní nahražování škod. Časově nutné
zvyšování obyčejných plnění pojištěnce neb
značné oslabení garančního kapitálu mívá v zá-
pětí vystoupení více méně většího počtu po-
jištěnců, čímž i trvání korporace mnohdy bývá
ohroženo.
K vyvarování takovýchto překážek jsou
různé obrany a preventivní prostředky, jichž
Šabac
Nově York
Liverpcol
17
article
použití stává se všeobecnějším s pokročilým vý-
vojem pojišťovnictví. Není žádného pojišťovacíh
ústavu v každém směru tak finančně silného,
aby nepotřeboval některého z mnohých, obzvláště
významných ochranných prostředků.
K takovýmto prostředkům náleží zvláště
rozdělení risika, t. j. převzatého nebez-
pečí. Rozdělení nebezpečí jest základní axiom
všeho pojišťování. Nechť pojištění bylo poskyt-
nuto proti ohni či námořnímu nebezpečí nebo
krupobiti či na život lidský, vždy musí pojišťo-
vací ústav býti pamětliv, aby v každém jedno-
tlivém případě riskovaná suma, kdyby odškod-
něna býti měla, nebyla tak veliká, aby měla vý-
značný vliv na výsledek obchodního roku. Z exi-
stence bezpočetných objektů daných v pojištěn
u jednoho ústavu, vyplývá nutnost nebezpečí
nutnost prémii rozděliti: nutnost zaji
štění.
Zajišťování jest z nemnoha druhů obchodní
činnosti, které bez moderních prostředků re-
klamních ve vší tichosti se rozvíji — ani bursy,
ani návěštních tabulí nepotřebuje, širšímu obe-
censtvu téměř neznáma jest a přece velmi dů-
ležitým účelům slouží, v jehož provozováni
obrovské sumy denně se obrátí. (Lemeke: Ver-
sicherungswesen, II. vyd., str. 74).
Lemeke : Vera
18
article
Pojistil-li se pojišťovací ústav (assekura-
deur) aby v případě náhrady, kterou na se vzal.
pojišťovací smlouvou byl kryt — mluvíme o za-
jištění (reassurance, reinsurance, Rückversi-
cherung). Pojistil-li se opětně zajišťovací ústav
(reassekuradeur) proti nebezpečí převzaté ná-
hrady, povstává zajištění ze zajištění. V asse-
kuranční mluvě místo zajistiti rceme cedovati
na místo opět zajistiti retrocedovati.
Assekuradeur pojistil se tedy proti násled
kům závazku, který pojišťovaci smlouvou na se
vzal — zajištění jeví se jako pojištění závaznost
(Haftplichtversicherung) (dr. Viktor Ehrenberg
Die Rückversicherung, str. 6., § 1.).
Každý, kdo zákonem nebo smlouvou jes
zavázán, někomu eventuálně povstalou škodu na-
hradit, může se krýti proti následkům této zá
konné nebo smluvené závaznosti uzavřením po-
jišťovací smlouvy. Máme příklad toho v po-
jištění závodních podnikatelů proti následkům
jejich zákonné povinnosti (kollektivni úrazové
pojišťování v Rakousku dle zák. ze dne 28. pro
since 1887).
Haftplichtversicherung
doktor
Ehrenberg
Rakousko
die Rückversicherung
19
article
Hospodští, plavci, vozkové (§ 1316 a § 970
o. o. z.) a vůbec ten, kdo zodpověden jest za slo-
žené u něho zboží, může se této zodpovědnosti
zhostiti a předati na bedra pojišťovacího ústavu
— ovšem zlý úmysl (dolus) a hrubá nedbalost
(lata culpa) jest vyloučena. Těmto případům jest
společno, že hledí se při nich těžký závazek na
bedra jiného svaliti uzavřením pojišťovací smlou-
vy. Také tam, kde není to čistě nucená povin-
nost, nýbrž dobrovolně smlouvou převzatá, ne-
tvoří toto přejmutí účel a vlastní obsah smlouvy.
nýbrž jedná se o nejvýše nedobrovolný a nevy-
hnutelný akcessorní závazek, jehož se pojistitel
opětně za dosti značných obětí hledí sprostiti.
Od těchto případů pojištění závaznosti jest za-
jištění rozdílno. Přejmutí povinnosti, proti které
assekuradeur zajištěním se kryje, jest nejenom
dobrovolné, ale ono tvoří vlastní předmět, pravý
obsah uzavřené smlouvy jím a hlavním pojistite-
lem — ba převzetí takových závazků tvoří vlastní
živnost reassekuradeura. Bude-li snad asseku-
radeur hleděti v jednotlivých případech sám se
ztrátou převzaté risiko na jiného svaliti, tedy
placením vyšší prémie nebo obráceně toto pře-
vzíti, třeba za menší prémii — pak ovšem z toho
obchod nečiní.
Z předeslaného vidno, že normálním úče-
lem zajištění není úplné svaleni povinnosti na
jiného, nýbrž skutečné rozdělení ne-
bezpečí. Assekuradeur hledí onoho dílu sv
závaznosti se sprostiti, který dle racionálních
assekuračních principů podržeti nemůže — tedy
kvotu, c kterou jest v hlavní pojišťovací smlouvě
více přetížen.
20
article
Vyskytá se otázka, proč assekuradeur sám
zanáší se takovou manipulací, která jeví se býti
pro něho nejvýš nebezpečná — proč on ne-
vezme pouze takové risiko, které dle racionál-
ních prineipů převziti a podržeti může. Uva-
žoval-li by takto pojišťovací ústav, tu pojištěni
hledajíci by byl nucen od jednoho ke druhému
ústavu běhati, až by snad konečně s námahou
a nouzí celý obnos, který hodlá pojistiti, u ně-
kolíka ústavů umístil. V případě pak škody od
každého jednotlivého ústavu by požadoval od-
povídající čásť, možno, že s každým ústavem
by byl nucen se dáti v proces, každému by i ma-
lou změnu risika i třeba množství malých změn
atd. by byl nucen správně oznamovati. Vmy-
sleme se v postavení přetíženého prací obchod-
níka, který svoje bezpočetné transporty, továr-
nika, který svůj závod, suroviny, výrobky —
nebo rolníka, který by svoji sklizeň i zásoby
pojistiti chtěl. Ti všichni by raději nepojištěni
zůstali, než by se podrobili těmto namáhavým
povinnostem. I kdyby snad tak učinili, měli by
možnost a schopnost se šesti nebo desíti pojišťov-
nami zároveň jednati?
Takové rozdělení risika bylo by možno jen
v centrech, kde mnoho jest pojišťoven a to po-
mocí schopných a důvěry hodných jednatelů
Zajišťování dá se applikovati na všechny druhy
pojištění — však u některých druhů dle zku-
šeností se neosvědčuje. (Wallford uvádí ve svém
spisu Eneyclopedie der Versicherungsw. 90
druhů pojištění).
Wallford
Eneyclopedie der Versicherungsw
21
article
V mnohých druzích pojišťování, na př. při
assekuraci námořní — pomocí makléřů (jed-
natelů) risiko se mezi více assekurací námořníeh
rozdělí. Toto rozdělení není ještě tak intensivní.
aby činilo zajištění zbytečným — neboť právě
při assekuraci námořní risiko musí býti témět
atomisováno, aby se usnadnilo opatrné a svědo-
mité obchodní provozování pojišťování. Kdyby
i toto atomisování risika bylo hned při hlavním
pojištění proveditelným, což za dnešního pro-
vozování bez korporativní organisace všech asse-
kuradeurů jedné branže není možné — pak by
místo dnešního konkurenčního obchodování na
stoupilal monopolisace. Potom i kdyby každý
pojišťovací ústav byl nucen k vůli svému skrov-
nému podílu na každém jednotlivém risiku, které
na vlastní vrub by držel, každé risíko před uza
vřením smlouvy zkoušeti, pak i s každým po-
jištěncem zvlášť po celou dobu pojištění korre-
spondovati, v připadě škody, odhad vykonati na
svůj podíl — byla by to ohromná ztráta peněz,
času a práce, které by v nepoměru k malému
obnosu společného risika stály, zkrátka: pojiště
nec by takovou prémii byl nucen zaplatiti, že
by o nějakém pojištění nebylo možno mluviti.
Zde by byl jediný prostředek, aby se všechny
22
article
pojišťovny organisovaly, společné plnomocníky,
jak pro uzavírání smluv, tak i pro odhad škod
ustanovily a samy z nynějších hospodářských
činitelů po způsobu poštovních úřadů nebo ban-
kovních filiálek se přetvořily. K takovéto kor-
porativní organisaci všech assekuradeurů schází
dodnes však všechny podmínky, a pak ve skuteč-
nosti není toho přetvoření nutná potřeba.
Ještě několik slov o historickém vývoji za-
jišťování. Vznik jeho vzbuzen jednak konkureneí
požárních pojišťoven v létech třicátých devate-
náctého století, jednak obrovskými požáry,
jimiž lehla celá města popelem.
Město Hamburk v Německu ve dnech 5.—8.
května r. 1842 postiženo požárem, kterým zni-
čeno 4919 budov. Škod zaplaceno za zničené
objekty 38 millionů marek nebo-li 201/2%, ve-
škeré pojištěné hodnoty u místní požární po-
kladny. (H. K. Bräsner: das Versicherungs-
wesen, III. oddíl, § 6.).
H K Bräsner
Hamburk
Německo
23
article
Několika podobnými požáry stižené poji-
šťovny hleděly čásť svých alimentů umístiti a
rozděliti mezi sebou nebo dávaly podněty ke
vzniku samostatných zajišťoven.
Rozmachem pak pokročilého pojišťovnictví
nezůstávalo toto rozdělování omezeno pouze na
domov, nýbrž hleděno i čásť přepustiti ústavům
cizím. Tím nabývalo zajišťování charakteru inter-
nacionálního. Když válkou francouzsko-něme-
ckou v létech sedmdesátých přerušeny veškeré
obchodní styky Německa s Francii, hleděly ně-
mecké ústavy svoje excedenty v Rakousku umí-
stiti. I vyvoláno v život mnoho pojišťoven,
z nichž mnohé krátce po vzniku svém zašly, na
př. Riunione, Union, Hunia, Salno, Continental,
Kosmos, Atlas a p. (Lemeke: Versicherungs-
wesen, str. 76.). V roce 1873 vstoupila v činnost
„První česká zajišťovací banka v Praze“a
zdravě jsouc založena a obezřetně řízena, působí
dodnes. Zaujímá čestné a první místo mezi ra-
kouskými zajišťovnami a jest renomována v ci-
zině svojí soliditou a kulantnosti. Jest doufati,
že zajišťovnám kyne budouenost, což jednak
vynuceno tvořícími se sdruženími zajišťovatelů,
působících v určitých zemích (na př. reasseku-
radeurů, ruských excedentů), hledicích upraviti
palčivou otázku tarifní i otázku provisni, jednak
sílením mravního přesvědčení o nutnosti za-
jišťoven assekurací direktních, které dosud hle-
děly na reassekuraci jako na nutné zlo. Na nich
záleží, aby v zajišťovnách si získaly platnéa
zdatné pomocníky v plnění humanního účelu po-
S. HI—c.
jišťování.
Německo
Francie
Rakousko
Praha
Continental
Kosmos
Atlas
český zajišťovací banka
24
article
Z pražského trhu obilního. Při skrovné
potřebě mlýnů neočekávalo se sice na našem
včerejším trhu silnější zasáhnutí se strany mly-
nářů, ale že bude míti haussa americká a pošt-
ská na domácí trh pšeničný vliv tak nepatrný.
nemohlo přece nikomu napadnouti. Je to opělný
důkaz smutných následků nouze o vodu. Ciz
pšenice nabízí se velice hojně, počet zástupeů
zahraničných firem stoupá každým dnem, ale
za to zástupců oněch zahraničných flrem, jež
by zde kupovaly ječmen, na trhu skoro vůbec
není. Za pšenici bylo snadno lze docíliti po-
slední ceny a zboží zvlášť těžké platí se nad
záznam, poněvadž se ho užívá k míchání s pše-
nicí německou. Z Prahy znamenala K 11.— až
11.70, ale 80—81 kg těžké zboží bylo snadne
lze prodati z mlýnů i s potravní daní za K 12.—.
Praha
kg
25
article
Na trhu se žitem nabyl směr vzestupný většíeh
rozměrů. Staré žito je kupováno lihovary a jde
také na odbyt na krmení za K 7.30 7.50 ze
stanic dráhy císaře Františka Josefa. Kupuje se
také do Horních a Dolních Rakous. Za takových
okolností bylo snadno dociliti ceny o 13—25h
vyšší a bylo placeno z Prahy K 7.75—8. 00a
tu i tam i více. Nemožnost dopravy ječmene
po vodě nutí vývozce k nečinnosti, následkem
kteréžto okolnosti mohou sladovny a konsumenti
vykonávati snadno na ceny tlak. Proto zlaciněl
o 10—15 h. Poněvadž jsou však nyní naděje
na deště, zůstalo mnoho zboží neprodáno. Ma-
jitelé čekají na opětné zahájení plavby. Z Prahy
byl placen K 7.60—9 50. Za zboží k setí bylo
placeno v jednom případě K 10.60. Jinak bylo
prodáváno z Kolína za K 8 50, 8 75 a 9.00,
z Mělníka za K 8.50 a 8. 75, z Cáslavi za
K 8.40 a 8 90, z Hory Kutné za K 8.50— 9 00,
z Březnice za K 7.75, z Kralup za K 8.75
9 00, z Nymburka za K 8.40 a 8 65, z Lvsé
za K 8 50 a 8.70, z Libně za K 8.75, 8.95
a 9.15, z Měšic za K 8.35 a 8 80, z Řevnie
za K 8 60, z Berouna za K 8 35, z Kouřimi
za K 8.75, z Přelouče za K 8.25, ze Sedlčan
za K 8.00, z Č. Brodu za K 8 40—9 25 a z
Stupčic za K 7.75. Ceny ovsa stouply o 10 ž
15 h, odbyt do Vídně je stále dobrý. Z Prahy
byl placen K 7.00—7.30. S kukuřící laplatskou
byly činěny značné obchody za K 7.20—7. 30.
Také lihovary zúčastnily se koupí. Ceny máku
stouply až na K 31—32 z Prahy. Řepka zna-
mená K 12.50—12 60, ale byla prodávána také
za K 12 75. Ceny luštěnin zůstaly nezměněny.
Bílý jetel je mdlý a prodává se o 2—3 K na
50 kg levněji. Záznam klesl na K 58—73.
František Josef
Řepka
Dolní Rakousy
Praha
Ma
Kolín
Mělník
Kutná
Březnice
Kralupy
Nymburk
Libeň
Měšice
Beroun
Kouřim
Přelouč
Sedlčany
Č . Brod
Stupčice
Vídeň
K 8.75
7.50
50
9 00
kg
26
article
Červeného jetele se nedostává a je proto ve-
lice pevný.
Rakousko -uherský meziobchod. Ve vzá-
jemném obchodě mezi Rakouskem a Uhram
v měsíci červenci (vyjímaje obchod s drahým
kovy) obnášel dovoz z Uher 78.2 a vývoz
do Úher 77 5 mill. K. Za měsíce leden až
včetně červenec 1904 (opět vyjímaje obchod
s drahými kovy) obnáší cena dovozu z Uher
515.5 mill. K, proti soudobí roku loňského plus
27 5 mill. K a cena vývozu do Uher 522 mill.
K, což jest proti soudobí loňskému plus 19.7
mill. K.
Dovoz bramborů do Čech. Ze severního
Německa dovážejí se brambory do Čech dráhou.
Včera byly zde prodávány za cenu K 4 60 az
5 00 50 kg franko Praha na dodání v osmi
dnech.
Americké žně. V posledních týdnech docházely
z Ameriky zprávy, jež líčily vyhlídky na žně stále ne-
příznivěji a nepříznivěji a jež došly též výrazu v di-
vokých scénách na obilních bursách amerických a
v šíleném vzestupu cen. Včera námi uveřejněná vládní
zpráva z departementu orby uvedla pověsti ty na pra-
vou míru tím, že sdělila, že obavy jsou částečně opráv-
něny. Sklizeň pšenice zimní jest už úplně skon-
čena a vykazuje 333,400.000 bušlů což je proti roku
loňskému méně o 66 millionů bušlů, kterýžto scho-
dek jest však zvláště zaviněn redukcí osevní plochy
s 32,510.510 akrů na 27,083.500 akrů. Průměrný vý-
nos z akru činí tudíž 12.3 proti 12.4 loni. U jarní
pšenice jest rozdíl v ploše osevu mnohem menší,
totiž letos bylo jí oseto 17,140.8000 akrů a toni
17,257.000. Nastalé zhoršení v poměrech zrání mělo
přirozený následek, že stav ze dne 1. července per
93.7 klesl dne 1. srpna na 87.5, což je však vždy jestě
Čo
Rakousko
Uhry
Čechy
Německo
Praha
Amerika
mill