1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, ve středu dne 24. srpna 1904.
Praha
4
article
Na ranní n odpol. listy
předplkeí net
v Praze v administraci
na něsíc
s čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí čonáškou
na měsle
za čtvit leta . . . . 7 K 50h
ve álislkách: a K 3o
ma měskc .
Poštou:
na něsíe
nk . . . . 9 k o
s dvojí zánilkoe
a mě
::ke
a čtvrt lela
Praha
5
article
Anglický návrh smlouvy s Rakouskem
na zřízení smírčího soudu.
Anglický návrh smlouvy s Rakouskem
na zřízení smírčího soudu.
Zpráva anglického listu, že k přání krále
Eduarda za onehdejšího pobytu jeho v Marian-
ských Lázních panovníku rakouskému byl před-
ložen návrh na zjednání smlouvy, podle níž
i mezi Anglii a monarchií habsburskou spory
některé na příště by se odevzdaly k vyřízenía
řešení soudu smírčímu, opravuje se z vládních
kruhův vídeňských v ten smysl, že o podobnou
smlouvu teprv se vyjednává a že ve Vídni teprve
sludují návrhy anglické. Není pochybnosti, že
dotýčná smlouva co nejdříve bude uskutečněna.
Jednak už se zřetelem k osobě, jež k ní dala
podněť, jednak proto, že smlouvy o smírčích
soudech mezi státy evropskými v politice mezi-
národní se staly — modou. Uvedl je do ní právě
král Eduard VII. roku minulého.
Podle vzoru anglo-francouzské smlouvyo
soudech smírčích následovala letošního jara po-
dobná smlouva francouzsko-italská a hned na to
smlouva anglo-německá. Připravuje se tedy už
čtvrlá: anglo-rakouská. Patrně podle
posavadních předloh. A tu dlužno se zastaviti
s krátkou úvahou.
Zněni tři smluv už uzavřených naprosto ne-
vylučuje možnost, aby předně mezi Angliía
Francii, za druhé mezi Francií a Italií a za třetí
mezi Anglií a Německem na příště už nikdy
nevznikla válka: soudům smírčím vyhražují
se v dotýčných smlouvách jen některé spory
jež mezi jmenovanými státy by se objevily; ji-
nak chuť a právo těchto státův k válce i na
příště zůstávají v úplné platnosti. Smlouvy jejieh
o soudech smírčích nemají tedy pro věčný mín
evropský valné ceny. Nicméně aspoň poskytuji
naději, že ne hned každý spor mezinárodní.
jejž posavadní apparát diplomatický nebude
moci urovnati, zavdá příčinu k válce.
Eduard
Rakousko
Mariany
Anglie
Vídeň
Francie
Německo
6
article
Mezi Anglií a Francií bylo už a bude i na
přiště dosti otázek sporných, rovněž jako mezi
Francií a Italií a mezi Anglií a Německem. Pro
tyto smlouvy tedy smlouvy o soudech smírčích
mají jakousi třeba velmi obmezenou důležitost
praktickou. Však jestli vůbec potřebí podobné
smlouvy mezi Anglií a říší rakousko-uherskou?
Vždyť styky mezi oběma těmito státy v politice
světové nikdy neměly významu; sama země-
pisná poloha jejich zabezpečuje úplný mír mezi
nimi v Evropě, a mimo Evropu nikde na světě
není mezi nimi ani nejslabší konkurence! Ra-
kousko nemá vůbec osad zámořských a jeho
obchod se zeměmi zahraničnými ani v nejmen-
ším nevadí zahraničnému obchodu anglickému
Aby ho neohrožoval ani v budoucnosti, ani tam,
kde by vůbec bylo přirozeno, možno a snadno,
o to už postarala se „prozíravá“ zahraničná poli-
lika a obchodní i národohospodářská — řekněme
jen — božská bezstarostnost vlád vídeňských.
Neni možno nalézti v Evropě jiné dva
státy, které by měly mezi sebou tak málo otázek
sporných, aby pro vyvarování nějaké válce mu-
sily mezi sebou uzavírati smlouvu o soudě
smírčím!
Anglie
Francie
Německo
Evropa
Italia
7
article
Když tedy přece už zahájenu bylo jednáne
o takovou smlouvu, ba když prý ve vládních
kancelářích vídeňských už studují návrhy k ní-
tož radno ohlednouti se po obzoru nezinárod-
ním, neskrývá-li se v některém koutě jeho mrá
ček, z něhož za přiměřených okolností v počasí
evropském mezi Rakouskem a Anglií by mohl
vyvinouti se hrozivý, černý mrak?
Obzor mezinárodní otvírá se pro soustátí
rakouské vůbec jen dvěma stranami: na sever
a na jih: osudnou náhodou právě tam, kde ohra-
ničují jej oba „drazi“ spojenci této říše v troj-
spolku. Soused severní postačuje
sobě sám, nemá proti Rakousku po-
třebí žádného pomocnika cizího
pomáhajíť mu, jsou za něj neustále v práei
všichni soukmenovci jeho na území této mon-
archie. Ale soused jižní nikdy neměl proti Ra-
kousku dosti sil vlastních a rád přijímal proti
němu pomocné ruky cizí: r. 1859 byla to ruka
francouzská, r. 1866 německá. Nepohrdl by ani
rukou anglickou, kdyby až k němu se natáhla,
aby laskavě „prostředkovala“ mezi ním a Ra-
kouskem.
A tu jsme se octli u veilkého tajemství
smlouvy anglo-rakouské o soud smírčí. Vězí na
Rakousko
Anglie
8
article
březích moře Adriatického, však nikoliv na zá-
padních, nýbrž na východních, a to na onom
kousku jejich, jenž náleží k — Albanii. Jen
aby mudrcové a státníci ve vládních kancelářích
vídeňských dobře je prostudovali! ...
Otázka italská není totiž pro Rakousko po-
sud ukončena. Úřadně sice „odpočívá“, ale ná-
rodně stále jest v plném ruchu a kvašení.
Bouřlivé příhody na universitě v Inšpruku, ne-
ustálé potyčky s irredentisty v Terstu a v celém
Přímoři, nejnověji už i srážky s vojskem rakou-
ským na hranicích jsou nepopíratelné důkazy, že
přes všechno „úřadní přátelství“ rakousko-ital-
ské, ohražené trojspolkem, nepřátelství ná-
roda italského proti Rakousku posud ani ne-
uhaslo, ani neochabuje, ale že sbírá zápalnou
a podpalnou látku, aby vybuchlo v nový, veliký
plamen, v němž by strávena byla sama vládn
síříkačka římská.
Taková látka v- hojnosti mu kyne z protěj-
ších břehů albánských. Národ italský hledá ně-
jakou náhradu za poškození své moci v moř
Středozemním, kde nejnovější smlouvou anglo-
francouzskou pozbyl i posledního zbytku panstv
svého. Anglie pokládá jižní pobřeží tohoto moře
za svou kořisť a vlajka její má na vodách jeho
moc rozhodující.
S tím stavem, pro sebe velice pokořujícím
Italie už počítá, třeba se s ním posud nesmířila.
Albánie
Rakousko
Terst
Anglie
9
article
Ale obrátila své zraky nyní tím pevněji na moře
Adriatické, jež chce dostati úplně do svých ru-
kou. Agitace v národě italském za tím úče-
lem jest v plném proudu a čelí nepokrytě, přímo
proti Rakousku.
Ialie prý musí se státi neobmezenou vlád-
kyní na moři Adriatickém, ale k tomu že má ne-
zbytně potřebí protějšího břehu albánského, kde
prý Rakousko už se zařizuje velmi po domácku.
majíc ve Valloně už svého konsula, pro nějž
staví palác, jakého v širém kraji tamějším není.
a ucházejíe se prý o přízeň tamějšího obyvatel-
stva pomocí chorvatského kněžstva. Takové ho-
spodářství rakouské prý Italie nesmí déle trpět
v nejbližším sousedstvi svém. Vallona že jest
klíčem moře Adriatického, jen čtyřicet mil pro
torpédovku sotva dvě bodiny, vzdálena o
pobřeží italského.
Torpědovkám vykazuje se v protirakouské
agitaci italské úloha velmi důležitá. Zcela už
po způsobu rusko-japonském! Komu prý bude
náležet albánská Vallona, ten pomocí torpédovel
ovládne moře Adriatické, totiž ten nepustí lod-
stvo rakousko-uherské z přístavův terstského
puljeského, po případé zničí jel
To jest program, jenž už vystupuje na ve-
řejnost. Jím zároveň otázka — balkánská roz
čiřuje se až po Ilaliil
Ještě když se stanovila poslední dohoda
mezi Ruskem a Rakouskem v otázce balkánské
Italie byla zcela mimo ni. Předvčírem pak ozná
mil úřadní telegram z Vídně, že ministr zahra
niční politiky italské zase co nevidět se sejde
s hr. Goluchowským na poradu, na níž se bude
jednati o otázce — východníl
Tu leží vysvětlení navržené smlouvy mezi
Anglií a Rakouskem o soud smírčí! Rakousko
takového soudu nemá potřebí; ale Anglie nalehá
na zřízení jeho v zastoupení — I'talie, která
v řešení otázky východní domáhá se
přímého a nikoliv nepatrného
účastenství v Albanii! —
Ilaliil
Rakousko
Rusko
Vídeň
Anglie
Albánie
I ' talie
10
article
darma vzali za vzor, dávno ten vzor překonali
Polské obyvatelstvo v Myslovicích bylo v nad-
šení, vidouc Sokoly, a také to dávalo na jevo
Ale ani tomu nikdo nepřekážel.
Ze Lvova, 22. srpna. (Slezské paral-
lelky.) »Slowo Polskie« se dovidá, se slezské
parallelky budou pro letošek pochovány přes to,
že Němci opavští nesplnili Koerbrovu podmínku
a nezdrželi se protidynastických demonstrae
v den 18. srpna. Koerber nehledě na to ode
vzdá tuto záležilost zemské školní radě slezské.
jež ji do začátku školního roku nevyřídí. Z
rok budou pangermáni, svým patronem na
křesle ministerského předsedy povzbuzeni, de-
monstrovati a ještě drzeji a Koerber, bude-li
ještě ministrem, najde zase nějakou cestu k od-
ročení. Z toho následuje, že nejnepatrnější po-
třebě národů slovanských v Cislajtanii nebude
vyhověno, dokud Koerber bude ministrem, a že
odstranění Koerbra z ministerstva musí býti
předmětem úsilí všech cislajtánských Slovanů.
Sokol
Němec
Koerbrův
jítmonstrovat
Myslovice
Lvov
Slowo Polskie
11
article
O tomto nekonečném povolování Němcům
mezi tím, co jejich požadavky jsou stále dr-
zejší, dobře píše »Glos Narodu«: Císlajtanská
vláda mýlí se, myslí-li, že prusofilské agitátory
přiměje k mlčení stálými ústupky Němcům. Tito
agitátoři dobře vědí, že o útisku Němců v Ra-
kousku není řeči, ale Slované jsou jim obyva-
teli druhého řádu, naproti nimž národ privile
govaný může si dovoliti každou křivdu. Toje
pramen jejich drzosti a vláda, která jim povo-
luje, i když mají nároky nejnestydatější, ber
tím jejich názor na Slovany za svůj. V Ra-
kousku armáda je německá, všecky zemské
vlády i zřízení státní strojeny jsou ve prospěch
Němců. Massy německého národa v Rakousku
jsou politicky hloupější než kde jinde, nebo
absolutism zúmyslně je ohlupoval v zájmu vše-
mohoucí byrokracie. Tyto massy prusofllští agi
tátoři klamou o svých pravých eílech, a poli
ticky hloupí Němci bez rozmyslu jdou za nimi
nevědouce, kam je chtějí dovésti. A těm od-
půrcům Slované mají ustupovati ve svých nej-
skromnějších potřebách? Kdyby vláda zakázala
Čechům mluviti česky a Polákům polsky, Wolí
Türk a Sehreiter vedli by dále svou, že Něme
v Rakousku jsou utiskování, neboť pánům těm
nezáleží na Rakousku, nýbrž na tom, aby se
Prusko zaokrouhlilo nabytím nových zemí. Če-
chové, Poláci a Maďaři jsou sloupové říše.
která se nyní nazývá Rakousko Uherskem. Ka-
pitulace před Wolfem, Türkem, Derschiattou.
Němec
Glos Naroda
Slovan
Čecho
Polák
Maďar
Wolf
Türek
Derschiatta
Rakousko
Prusko
Rakousko Uhersko
Ka
Wolit Türk
12
article
Kaisrem stlačí konečně Rakousko na státoprávní
stanovisko Bavor sno snad Sachsen Coburg
Gothy. Běda, nedovedou-li ministři ve Vídn
v čas pochopiti tuto pravdu!
Potud orgán pana dra. Beaupré. My do
datkem pouze vyslovujeme svou pochybnosť, ž
nejen vláda Körbrova, nýbrž klerákoli jiná po
ní tuto pravdu pochopí — a kdyby se ná-
hodou přece taková vláda našla, padla by dříve.
než by si členové její ministerská křesla za
hřáli. My máme Rakousko za stát, kterému ji
není pomoci a to si mají národové zdejší uvě
domiti a podle toho zaříditi jednání.
Kaiser
Bavor
Rakousko
Sachsen Coburg Gotha
13
title
Politické zprávy zahraničně.
14
article
dobrého do budouenosti pro poměr obou států, za-
znamenává list na obou stranách hranic. »G ior-
nale di Venezia« sděluje, že 500 metrů
od italské hranice v trattorii Fedase (v údoli
Amezzu) konal se banket padesáti rakouských
důstojníků vojska tam manevrujícího. Při ban-
ketu pronesl prý generál jeden přípi-
tek na brzký vpád do Italie, jejíž
hranice jest prý vpádu tomu úplně otevřena.
I milánský »Corriere della Serra« zprávu tuto
přináší. Již její olisk, byť i nebyla snad prav-
diva, dokazuje, s jakými eventualitami se
v Italii vážně počítá . . . Dokazuje to i sdělení
maďarského »Magyar Tangerpostu«. List ten
přináší z pramene prý spolehlivého z prá vu
sensační, že ve čtvrtek v noci
přibližily se přístavu puljskému
vojenské lodi se světly zha se-
nými, aniž stráž tomu se vzepřela, soudíe
že jsou to vojenské lodi rakouské.
V pravdě byly prý to válečné
lodi italské, kdežto lodi rakouské té doby
ještě v Terstu kotvily.
Nedávno probleskla italskými listy zpráva
že od italských hranie odebere se k severním
manevrům co možno nejméně posádek rakou-
ských, an jich pobyt na hranici tamní pokládá
se za důležitější. Ale také Italové nelení. Jako
jiná léta budou se i letos důležité manevry
italské konati na rakouské hranici, Alpské pluky
5., 6., 7. (Milán, Verona, Conegliano) sesíleny
dovolenci, mobilní a territoriální milicí a 5. od
dělení horských batterií (Verona) spojí se v ob-
vodu 5. sboru armádního (Verona) s 3 briga-
dami pěchoty, dále s jízdou a polním dělostře-
lectvem k manevrům ve friaulských a karnských
Alpách. Po loňských královských manevrech
v obvodu vidimsko-padovském následnje tedy
ještě — pozoruhodnější manevr v horském
terenu ještě blíže k hranici — spojencově.
di Venezia
Magyar
Italos
Terst
Milán
Verona
Conegliano
karnský Alpy
Corriere della Serra
15
article
Zajímavým zajisté doplňkem k tomuto
odeizování se Rakouska a Italie jest její stále
intimnější poměr k Turecku.
Tyto dny doneslo i mimořádné turecké
poselstvo vedením Gobiba beje za královskými
manžely italskými na jich letní pobyt draho-
cenné dary sultanovy. Praví se, že
poselstvo to má pozvati krále italského a chot
jeho k návštěvě Cařihradu. V zasvě-
cených kruzích tureckých i vlašských se vy-
práví, že styky ilalsko turecké stanou se ještě
užšími, protože Italie má největší zájem na
integritě turecké říše, už k vůli tomu — však
i z jiných příčin! — aby stále rostoucí dovoz
italského zboží do zemí balkánských nebyl po-
škozen. A zajímavo jest, že zvláště vývoz l o d
válečných tu silně padá na váhu. Jedna
loděnice italská dodala Turecku už 2 křižáky
a 6 torpedoborců, pracuje na sedmi dalšíeh
torpedoborcích a čeká i další objednávky křižáků
pro turecké námořnictvo.
Zdá se ze všech známek těch, jakoby sku
tečně nebyla daleka eventualita, při níž Italie
i Porta měly by ovšem vůči Rakousku značný
společný interes a kdy snad by i vůli měly
společně za něj zápasiti naproti vlastnímu ital
skému — spojenci . . . ..
Port
Rakousko
Turecko
Cařihrad
Italia
16
article
V drobném prodejí:
ranní číslo o sobě . . . za 6
. . . ss zh
sdpoladní
Ve flislkách ns venkově-
ranní číslo. . . . . ..
odpolední
. . . . . . . st
Inserá ty
platí se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijímá sdmini-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházejí se též rodakce
tiskárna s ezpedice „Nárednich Listů“.
Rukopisy se nevracsjí.
17
article
Jest stlumený tento oproti jindy tón resoluce
též důsledkem postavení, jež nový papež zaujal
k troispolku i — v trojspolku?
Císař o biskupu.
»Tägl. Rundschau« vypravuje: Známý po-
litik elsasko-lotrinský stěžoval si císaři Vilému Il.
na prudkou klerikální agitaci v Elsasku-Lotrin-
sku a činil za ni zodpovědna známého biskupa
metského Beuzlera. Vilém II. politika prý upo-
kojil a dodal prý: »Tomu dal jsem už co
proto, takže bude dlouho na to pamatovati.«
Jest známo, že Vilém II. za své návštěvyv
Metách s biskupem oným, ač byl k slavnostem
povolán, vůbec nemluvil a že teprve při od-
jezdu na nádraží zavolal si ho do čekárny,
kdež ho hlasitě vypeskoval, až tento vyšel jako
opařen. Stalo se to, jak rovněž známo, proto,
že biskup Beuzler byl před tím hřbitov katoli-
cký, když byl na něm jeden evangelík pohřben,
prohlásil za znesvěcený, třeba že byl pak —
na příkaz z Berlína — toto své rozhodnutí
ihned zase odvolal.
il
Vilém II
Beuzler
Elsasko
Lotrin
Berlín
18
article
Konflikt Anglie s Nikaraguou.
V středoameřické republice Nikarague za-
vládlo rozčilení nad možností zápletky s Velkou
Britannií, kteráž může vzejíti ze zatčenía
uvěznění několika jamajských rybářů, již jsou
poddanými anglickými a lovili želvy na jistých
mělčinách či ostrovech, na něž si Nikaragua
činí také nároky. Vláda Nikaraguy rybáře ty
poručila zatknouti před několika měsíci a na
pozdější protest britské vlády nedala žádné od-
povědi. Britský diplomatický zástupce pro střední
Ameriku Paget, jenž sídli v Guatemale, dostal
na to rozkaz, aby odebral se do Managua,
hlavního města Nikaraguy a odevzdal tam ulti-
matum. Paget nyní se tam nalezá a britská
válečná loď nachází se v Bluefields, aby pod-
porovala jeho požadavky, které znějí na od-
škodné za poranění a ztráty oněch jamajských
rybářů. V Nikaragua převládá mínění, že presi-
dent Zelaya odepře vyhověti oněm požadavkům
a bude appellovati k Spoj. státům o ochranu.
Paget
Zelaya
Anglie
Nikaragua
Velká Britannia
Amerika
Guatemala
Managua
19
article
K obrovským stávkám v Americe.
Na novoyorských jatkách je nyní druhá
stávka v plném proudu. Při vypuknutí první
stávky v Nov. Yorku opustili dělníci jatky, aniž
by byli uvedli vše do pořádku a ředitelové
trustu si později stěžovali, že musili k vyčistění
závodů najmouti nové lidi, v pravdě byli to ale
stávkokazi. Tentokráte byla však učiněna náležitá
opatření, aby trust neměl příčiny k podobné
výmluvě. Vzhledem k této druhé stávce na
jatkách překvapilo, že obchodníci s masem ceny
nezvýšili; dle všeho domnívají se, že nynějšl
stávka nebude dlouho trvat. Celkem stávkuje
v Nov. Yorku přes 3500 řezníků. Dle udání
řezníků nalezá se v Nov. Yorku 22 neodvislých
firem, které budou stávkou postiženy jen tehdy,
když by se o výpomoc pro trust pokusily. —
V Chieagu 46 policistů zúčastnilo se ve Fran-
klinově ulici pouličního boje. Srotivší se lid
podniknul útok na vozy stávkokazů maso roz-
vážející a částečně je rozbil.
York
Amerika
York
Fran
20
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
Z Černovců, 22. srpna. (Ruské gym-
nasium v Bukovině.) Řišský poslanec
Nikolaj Vasilko obdržel list ministra Koerbra,
jenž mu oznámil, že již počátkem tohoto škol
ního roku bude otevřeno ruské gymnasium
v Koemanu. O zřízení tohoto gymnasiu buko
vinští Rusové 30 let marně usilovali.
Z Krakova, 23. srpna. (Slet Sokolů
z Horního Slezska.) Dne 22. t. m. konal
se v Jezoře v Haliči, v sousedství pruské hra-
nice pod Myslovici, třeti slet polských Sokolů
župy slezské. Účastníci krakovští jeli do Jezora
po dráze přes Myslovice v stejnokroji. To pru
ským žandarmům bylo sice nápadno a netvářili
se tak, jakoby je to přiliš těšilo, ale ani So-
kolům nečinili nepříjemností. Z toho vidno, že
naši němečtí krajané, kteři si pruského žan-
Ještě Mirbach.
Jak »Můnch. Neueste Nachrichten« sdělují
zůstane vrchní hofmistr císařovny německé svob
p. Mirbach i po známých afférách ve svých
funkcích a hodnostech. Rozhodlo o tom zvláště
známé vystoupení evangelických duchovníchv
jeho prospěch. Ovšem, jak. známo, zjednal s
Mirbach veliké zásluhy o stavbu evangelických
kostelů všemožným sháněním příspěvků
pro ně
Vasilko
Koerbr
Koeman
Rus
Mirbach
Černovec
Bukovina
Krakov
Horní Slezsko
Halič
Sokol
Sokol župa slezský
21
article
Italsko-rakouské — přátelství.
Téměř denně jest nyní znamenati případy
jež ukazují, jak italsko-rakouské spojenectv
přechází zvolna ve stále zřejměji vystupujíe
napjetí. Příčiny jeho bylo by zbytečno vy-
kládali, zjistily by se hned, pohledli li bychom
do těch zraků, jež od jihu šilhají po Terstua
Tridentu a do oněch zase, jež k severu šilhaji
k Albanii. Dnes dva případy takové, nevěštící ničeho
Albánie
22
article
V Praze, 23. srpna.
Praha
23
article
Kalolický sjezd německý v Řeznu.
Hlavní předmět sjezdu, kterýž jest s to
vzbuditi i za hranicemi silnější interess, jest
otázka římská. Až dosud vyslovovaly se
sjezdy ty vždy neobmezeně a jasně pro obnovu
světského panství papežova. Resoluce tentokráte
— říšským poslancem německým drem. Ba-
chansem navržená — zni ale mnohem mírněji
ba jako pravý kompromis. Zni takto: 51. valný
sjezd katolíků Německa nemůže — jakož i jeho
předchůdcové — opomenouti, by povznesl pro-
test proti situaci, v níž se svatá stolice v Římě
od roku 1870 nalezá. Němečtí katolíci, jako
všichní katolíci světa, nemohou se zříci žádosti.
aby jich nejvyšší hlava, papež, požíval oné plné
svobody a neodvislosti, kteráž jest nezbytným
předpokladem pro svobodu a neodvislost kato-
lické církve. »Mohou uznati svobodu
a neodvislost tu za zaručenu te
prve, když zřídí se stav, jemuž by
mohl papež sám dáti souhlas svůj.“
Řezno
Německo
Řím
24
article
Drahé manevry.
Pouze 1,000.000 dollarů budou stát ma-
nevry americké armády, jež od 5. do 10. září
konati se budou ve Virginii. Pouze million dol-
larů! Květy militarismu už tedy bují i ve Spo-
jených státech. A později bude nepochybně
hůre.
Proti přistěhovalectvu.
Stěhování do Spojených států amerických
má býti opět stíženo. Tři důležité návrhy budou
přivtěleny ke přišti zprávě tamějšího gen. ko-
misaře přistěhovaleckého F. P. Sargenta. Týž
žádati bude předně, aby přijat byl zákon, vy-
žadující lékařskou prohlídku vystěhovalců v pří-
stavech evropských; za druhé sesílení čínského
výlučného zákona poukazem všem americkým
úřadníkům v konsulátech čínských, aby vyše-
třili certifikáty všech osob, které navštíviti chtějn
Květa
Sargent
Virginie
spojený stát
25
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Kde starý humor
Úvaha 9)
Snad upozornili jste někdy své přátelea
známé, že vodit dítky do divadla na jistá před-
stavení, nemusí být právě zdrávo. Namílli vám
že umění je umění.
Humor na příklad, ironie, žert mají prý
zvláštní vlastnosti. Ilumor je žíravina, rozlučuje
hnijící látky. Třeba věc nemorální, humorem
nabude jiného rázu. Humorista prý stojí nad
srým předmětem a pozvedá i diváka, čtenáře,
pesluchače.
Dobře! Ale snad jste trochu nevěřicí. Snad
jsle i zlomyslní. Nasloucháte hovorům osob,
vycházejících z divadla, prvním, bezprostřed-
nim kritikám. Nacházíte, že většina nenalezla
uam žádné opory mravní. Stanovisko, na které
je stavi autor, dokonce není povýšené nad dívá-
kovo, často i pod ním. A čtete-li druhého dne, že
„autor postavil společnosti zreadlo“, že „diváci
byli otřeseni“, že „byli zaražení“ — není te ani
pravda. Diváci se bavili, to bylo vše. V onom
okamžiku alespoň.
Ano, bavili se. Je to něco zlého? Není to
nie zlého, nikoli — ale — — —
Autor snad dospěl k tomu, že dívá se na
drahé vám věci s bumoristického stanoviska.
Sděli vám nepozorovaně svoje hledisko několika
poznámkami, osvětlením poměrův, osob, po-
hnutek. Nemáte času kontrolovati správnost jeho
postupu. Přijímáte vše prostě. Ale zkoumáte-li
*) Ze soutěže feuilletona.
26
article
pak sebe, seznáte, že čásť vaší lásky ku před-
mětu zmizela. A slyšíte-li znovu a znovu po-
dobné názory, ztrácí se ponenáhlu vaše láska.
— Ztrácí se, až zmizí.
Je vám snad drahá vaše mateřština? Však
se už najde někdo, kdo vidí věc v jiném úhlu.
Znešvaří naschvál slova a považuje to za vtip
A vedle hned soused si libuje: jak jest to komi
cké! Vskutku, jak komické! Smích se sděluje
a se smíchem vychází vám nepozorovaně něco
z duše, na co jste měli dáti bedlivý pozor. —
láska k řeči!
Milujete snad poctivost, hrdinnost, oběta-
vost, rytřskost? Horlili jste pro čestnost, mrav-
nost? — A zase smích se rozléhá kolem, z pří-
zemí až na galerii! Jak? Smáli jsfe se taky?
Až přijdete domů, hleďte podívati se do svého
nitra. Bude vám tam scházeti váš dosud důvěrný
přítel: láska k tomu, čemu jste se před hodinou
smáli. —
„Jaký je tedy účel humoru?“
„Umění má buditi smysl pro krásno,“ žádá
Emerson. „Ale jak s humorem? Nestačilo by
říci, že také humor má buditi smysl pro
krásno!“
Stačilo by. Jenom že se tu jedná o krásno
mravní. Může-li umění býti někdy samo sobě
účelem a nechce-li někdy jiných účelů uznávati,
budiž. Ale humor takovým býti nemůže. Jest
příliš spjat se životem, aby mohl se odlučovati.
Vyrostl příliš z denního života, aby mohl jíti
kolem se zavřenýma očima. Jeho základem jsou
naše chyby, naše nedostatky. A týká-li se ně-
čeho velikého, chce zase ukázati náš poměr k ve-
líkému. Vždycky ten zřetel na nás samé. Jeho
Emerson
27
article
kořeny rostou ze společnosti, vrcholky zase spo-
lečnosti se dotýkají. Humor (sarkasm, parodie
ironie, karikatura) jest po výtce tende nění
je sociálný.
Jeho úkolem tedy bylo by hojiti, buditi
spící, otřásati svědomím, vychovávati smysl pro
to, co jest dobré, vznešené. Má zdvihati — a
nepřímo — mravní úroveň posluchačů, čte-
nářů. Zvyšovati hlediska..
A zde jsme u hlavního bodu.
„Humor jest pozorování předmětu se stano-
viska nepřiměřeného, ať již příliš vysokého nebo
hlubokého,“ praví R. Lothar.
R Lothar
28
article
Ano, pokud by se jednalo o humor sám
o sobě. Ale poněvadž jest důležitá otázka so-
siálné užitečnosti, vidíme, že zde
právě je chyba. Oboji hledisko, ať příliš hluboké
ať vysoké, může býti škodlivé. Smějeme se
Quichotovi, ale tím už smějeme se vlastním
svým ideálům, k nimž snad duše malomocně
se pjala.
A stejně sloučeno s úhonou mravní jest hle-
disko povýšené. Čtenář dívá se příliš kriticky na
život, zvyká si mysliti o vadách, jakoby byly
něco samozřejmého. Zapomíná ponenáhlu na své
zanícení, rozhorlení, nadšení. Kritisuje. Vidí
enosti snižovati, neřesti povyšovati, slyší hrdi-
nům se vysmívati, zbabělce litovati — vytváří
si pomalu průměrný typ „rozumného“ člověka,
který ani nenávidí, ani nemiluje. Smíří se pone-
náhlu se všim, nalezne slova vysvětlení a od-
puštění. Schopnost mocného pohnutí mizí z jeho
duše a vniká tam lhostejnost. Lhostejnost, nej-
horší nemoc! Lhostejnost a všednost. „Jen se-
všednět mi nedej, bože! . ..“
Quichot
29
article
A všednost je již zde! Plnými plachtam
v ní plujeme!
A vše-li uvážíme, pochopíme také pří-
činy úpadku humoru, na nějž se stále na-
říká. Doba prý jest příliš vážná. Nemá smyslu
pro humor atd. Ob ano, humor jest v úpadku.
Zavinili jej snad jednotlivci? Nikoli. Příčina jes
v době, v ovzduší, ve změně povahy nás všech.
Dříve výminky lákaly, abychom je napadal
vtipem. Ať zanícený Quichote, ať pofouchlý Tan-
tuffe, byla vždycky přemíra něčeho, buď veli-
kého, buď malého. Vzdálenost hledisek byla
příliš veliká. Quichote svým názorem stál
příliš vysoko nad průměrem lidí, jako Tartuffe
hluboko pod ním. Společnost mohla pozo-
rovati, mohla kritisovati jedince.
Přišla však nivelisace duchů. Není již vy-
soko vyčnívajících, ani hluboko pod průměrem
stojících. Vzdálenost mezi pozorovatelem a po-
zorovaným se zmenšila. Stále se sevrká. Doba
zrušila značné rozdíly a tím odstraněny vhodné
předměty smíchu. Společnost pojednou ztrácí,
na kom by mohla měřiti sebe samu. Nemá, kdo
by ji lekal, dráždil. Musí se tedy ohlížeti po ji-
ných předmětech, hledá je v kruzích sobě blíz-
kých a tak humor stává se humorem nadbyteč-
ným. A čeho jest nadbytek, ztrácí na ceně.
Jak laciný je dnešní humor! Má jej každý.
Ptejte se kohokoli po jakékoli otázce denní, na-
zírá na ni s „humorem“. Vždy najde na ni něco
směšného. A to směšné, ku podivu, zabraňuje
mu zabývati se věcí dále vážněji. A nejenom
mravní a jiné vady! V humoru všech jsou vady
společenské, národní. Jest tolik směšného vůkol,
tedy pryč se vším! „Co dříve bylo s to rozčíliti,
Tartuff
Tana
30
article
vzbudí dnes leda úsměv, pokrčení rameny. „Měl
byste se rozčiliti, rozhorliti!“ — řeknete ně-
komu.“ „Proč?“ „Nevidíte, jak jest to mali-
cherné, směšné? . ..
Takový je výsledek „humoru“ naší doby.
Humor, který s nízkého hlediska pohlíží na vše
vůkol nízce. Dnešní humor není již humorem
starým, který měl buditi smysl pro dobro. Zdá
se míti spíše za účel snižovati duševní úroveň,
zahlazovati rozdily mezi lepším a horším. Hu-
mor prostřední, šosácký.
Tedy humor bez budoucnosti? Oh, nikolil
Mohl by miti budoucnost. Ale bylo by třeba zase
— velikosti. Velikosti názoru. Vzdálenost
hlediska, dnes sníženého co nejvíce, bylo by třeba
zvětšiti. A to dokáže jen silák jednotlivec, zvlášt
nadaný a mohutný. Nemožno čekati toho od spo-
lečnosti. Neboť společnost sama nemůže si býti
podnětem i předmětem. Musí přijíti jedinec da-
lekozírný a dokázati, co a jak vidi na té s po-
lečnosti — směšného. Uvidl ji směšnou,
ne však špatnou. Nalezne v její směšnosti dů-
vedy pro svůj soucit. Bude milovati choroua
pokusí se smíchem ji vyléčiti. Jak před ním
smíchem léčili jiní už společnosti všelijak choré.
Až uvidíte někdy v očích slzy smíchu a na
tvářích uzardění — řekněte si:
„Oh, ti stoupají za mistrem do vyšší my-
šlenkové sféry. Táhne je tam silou nepřemoži-
telnou. Snad se vzpírají — a dlouho se ještě
budou vzpírati. Ale snad přece dospějí. Do
sféry vysokého názoru . ..
A tak bude humor zase tím, čím býti má:
E. P.
Vůdcem na cestě k dobru!
Hu