ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 388a24b0-71e1-11dc-99b2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 64, person 39, work 5, org 3
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 24. srpna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 233.
4 article
Na ranní n odpol. listy předplkeí net v Praze v administraci na něsíc s čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí čonáškou na měsle za čtvit leta . . . . 7 K 50h ve álislkách: a K 3o ma měskc . Poštou: na něsíe nk . . . . 9 k o s dvojí zánilkoe a mě ::ke a čtvrt lela
Praha
5 article Anglický návrh smlouvy s Rakouskem na zřízení smírčího soudu.
Anglický návrh smlouvy s Rakouskem na zřízení smírčího soudu. Zpráva anglického listu, že k přání krále Eduarda za onehdejšího pobytu jeho v Marian- ských Lázních panovníku rakouskému byl před- ložen návrh na zjednání smlouvy, podle níž i mezi Anglii a monarchií habsburskou spory některé na příště by se odevzdaly k vyřízenía řešení soudu smírčímu, opravuje se z vládních kruhův vídeňských v ten smysl, že o podobnou smlouvu teprv se vyjednává a že ve Vídni teprve sludují návrhy anglické. Není pochybnosti, že dotýčná smlouva co nejdříve bude uskutečněna. Jednak už se zřetelem k osobě, jež k ní dala podněť, jednak proto, že smlouvy o smírčích soudech mezi státy evropskými v politice mezi- národní se staly — modou. Uvedl je do ní právě král Eduard VII. roku minulého. Podle vzoru anglo-francouzské smlouvyo soudech smírčích následovala letošního jara po- dobná smlouva francouzsko-italská a hned na to smlouva anglo-německá. Připravuje se tedy už čtvrlá: anglo-rakouská. Patrně podle posavadních předloh. A tu dlužno se zastaviti s krátkou úvahou. Zněni tři smluv už uzavřených naprosto ne- vylučuje možnost, aby předně mezi Angliía Francii, za druhé mezi Francií a Italií a za třetí mezi Anglií a Německem na příště už nikdy nevznikla válka: soudům smírčím vyhražují se v dotýčných smlouvách jen některé spory jež mezi jmenovanými státy by se objevily; ji- nak chuť a právo těchto státův k válce i na příště zůstávají v úplné platnosti. Smlouvy jejieh o soudech smírčích nemají tedy pro věčný mín evropský valné ceny. Nicméně aspoň poskytuji naději, že ne hned každý spor mezinárodní. jejž posavadní apparát diplomatický nebude moci urovnati, zavdá příčinu k válce.
Eduard Rakousko Mariany Anglie Vídeň Francie Německo
6 article
Mezi Anglií a Francií bylo už a bude i na přiště dosti otázek sporných, rovněž jako mezi Francií a Italií a mezi Anglií a Německem. Pro tyto smlouvy tedy smlouvy o soudech smírčích mají jakousi třeba velmi obmezenou důležitost praktickou. Však jestli vůbec potřebí podobné smlouvy mezi Anglií a říší rakousko-uherskou? Vždyť styky mezi oběma těmito státy v politice světové nikdy neměly významu; sama země- pisná poloha jejich zabezpečuje úplný mír mezi nimi v Evropě, a mimo Evropu nikde na světě není mezi nimi ani nejslabší konkurence! Ra- kousko nemá vůbec osad zámořských a jeho obchod se zeměmi zahraničnými ani v nejmen- ším nevadí zahraničnému obchodu anglickému Aby ho neohrožoval ani v budoucnosti, ani tam, kde by vůbec bylo přirozeno, možno a snadno, o to už postarala se „prozíravá“ zahraničná poli- lika a obchodní i národohospodářská — řekněme jen — božská bezstarostnost vlád vídeňských. Neni možno nalézti v Evropě jiné dva státy, které by měly mezi sebou tak málo otázek sporných, aby pro vyvarování nějaké válce mu- sily mezi sebou uzavírati smlouvu o soudě smírčím!
Anglie Francie Německo Evropa Italia
7 article
Když tedy přece už zahájenu bylo jednáne o takovou smlouvu, ba když prý ve vládních kancelářích vídeňských už studují návrhy k ní- tož radno ohlednouti se po obzoru nezinárod- ním, neskrývá-li se v některém koutě jeho mrá ček, z něhož za přiměřených okolností v počasí evropském mezi Rakouskem a Anglií by mohl vyvinouti se hrozivý, černý mrak? Obzor mezinárodní otvírá se pro soustátí rakouské vůbec jen dvěma stranami: na sever a na jih: osudnou náhodou právě tam, kde ohra- ničují jej oba „drazi“ spojenci této říše v troj- spolku. Soused severní postačuje sobě sám, nemá proti Rakousku po- třebí žádného pomocnika cizího pomáhajíť mu, jsou za něj neustále v práei všichni soukmenovci jeho na území této mon- archie. Ale soused jižní nikdy neměl proti Ra- kousku dosti sil vlastních a rád přijímal proti němu pomocné ruky cizí: r. 1859 byla to ruka francouzská, r. 1866 německá. Nepohrdl by ani rukou anglickou, kdyby až k němu se natáhla, aby laskavě „prostředkovala“ mezi ním a Ra- kouskem. A tu jsme se octli u veilkého tajemství smlouvy anglo-rakouské o soud smírčí. Vězí na
Rakousko Anglie
8 article
březích moře Adriatického, však nikoliv na zá- padních, nýbrž na východních, a to na onom kousku jejich, jenž náleží k — Albanii. Jen aby mudrcové a státníci ve vládních kancelářích vídeňských dobře je prostudovali! ... Otázka italská není totiž pro Rakousko po- sud ukončena. Úřadně sice „odpočívá“, ale ná- rodně stále jest v plném ruchu a kvašení. Bouřlivé příhody na universitě v Inšpruku, ne- ustálé potyčky s irredentisty v Terstu a v celém Přímoři, nejnověji už i srážky s vojskem rakou- ským na hranicích jsou nepopíratelné důkazy, že přes všechno „úřadní přátelství“ rakousko-ital- ské, ohražené trojspolkem, nepřátelství ná- roda italského proti Rakousku posud ani ne- uhaslo, ani neochabuje, ale že sbírá zápalnou a podpalnou látku, aby vybuchlo v nový, veliký plamen, v němž by strávena byla sama vládn síříkačka římská. Taková látka v- hojnosti mu kyne z protěj- ších břehů albánských. Národ italský hledá ně- jakou náhradu za poškození své moci v moř Středozemním, kde nejnovější smlouvou anglo- francouzskou pozbyl i posledního zbytku panstv svého. Anglie pokládá jižní pobřeží tohoto moře za svou kořisť a vlajka její má na vodách jeho moc rozhodující. S tím stavem, pro sebe velice pokořujícím Italie už počítá, třeba se s ním posud nesmířila.
Albánie Rakousko Terst Anglie
9 article
Ale obrátila své zraky nyní tím pevněji na moře Adriatické, jež chce dostati úplně do svých ru- kou. Agitace v národě italském za tím úče- lem jest v plném proudu a čelí nepokrytě, přímo proti Rakousku. Ialie prý musí se státi neobmezenou vlád- kyní na moři Adriatickém, ale k tomu že má ne- zbytně potřebí protějšího břehu albánského, kde prý Rakousko už se zařizuje velmi po domácku. majíc ve Valloně už svého konsula, pro nějž staví palác, jakého v širém kraji tamějším není. a ucházejíe se prý o přízeň tamějšího obyvatel- stva pomocí chorvatského kněžstva. Takové ho- spodářství rakouské prý Italie nesmí déle trpět v nejbližším sousedstvi svém. Vallona že jest klíčem moře Adriatického, jen čtyřicet mil pro torpédovku sotva dvě bodiny, vzdálena o pobřeží italského. Torpědovkám vykazuje se v protirakouské agitaci italské úloha velmi důležitá. Zcela už po způsobu rusko-japonském! Komu prý bude náležet albánská Vallona, ten pomocí torpédovel ovládne moře Adriatické, totiž ten nepustí lod- stvo rakousko-uherské z přístavův terstského puljeského, po případé zničí jel To jest program, jenž už vystupuje na ve- řejnost. Jím zároveň otázka — balkánská roz čiřuje se až po Ilaliil Ještě když se stanovila poslední dohoda mezi Ruskem a Rakouskem v otázce balkánské Italie byla zcela mimo ni. Předvčírem pak ozná mil úřadní telegram z Vídně, že ministr zahra niční politiky italské zase co nevidět se sejde s hr. Goluchowským na poradu, na níž se bude jednati o otázce — východníl Tu leží vysvětlení navržené smlouvy mezi Anglií a Rakouskem o soud smírčí! Rakousko takového soudu nemá potřebí; ale Anglie nalehá na zřízení jeho v zastoupení — I'talie, která v řešení otázky východní domáhá se přímého a nikoliv nepatrného účastenství v Albanii! —
Ilaliil Rakousko Rusko Vídeň Anglie Albánie I ' talie
10 article
darma vzali za vzor, dávno ten vzor překonali Polské obyvatelstvo v Myslovicích bylo v nad- šení, vidouc Sokoly, a také to dávalo na jevo Ale ani tomu nikdo nepřekážel. Ze Lvova, 22. srpna. (Slezské paral- lelky.) »Slowo Polskie« se dovidá, se slezské parallelky budou pro letošek pochovány přes to, že Němci opavští nesplnili Koerbrovu podmínku a nezdrželi se protidynastických demonstrae v den 18. srpna. Koerber nehledě na to ode vzdá tuto záležilost zemské školní radě slezské. jež ji do začátku školního roku nevyřídí. Z rok budou pangermáni, svým patronem na křesle ministerského předsedy povzbuzeni, de- monstrovati a ještě drzeji a Koerber, bude-li ještě ministrem, najde zase nějakou cestu k od- ročení. Z toho následuje, že nejnepatrnější po- třebě národů slovanských v Cislajtanii nebude vyhověno, dokud Koerber bude ministrem, a že odstranění Koerbra z ministerstva musí býti předmětem úsilí všech cislajtánských Slovanů.
Sokol Němec Koerbrův jítmonstrovat Myslovice Lvov Slowo Polskie
11 article
O tomto nekonečném povolování Němcům mezi tím, co jejich požadavky jsou stále dr- zejší, dobře píše »Glos Narodu«: Císlajtanská vláda mýlí se, myslí-li, že prusofilské agitátory přiměje k mlčení stálými ústupky Němcům. Tito agitátoři dobře vědí, že o útisku Němců v Ra- kousku není řeči, ale Slované jsou jim obyva- teli druhého řádu, naproti nimž národ privile govaný může si dovoliti každou křivdu. Toje pramen jejich drzosti a vláda, která jim povo- luje, i když mají nároky nejnestydatější, ber tím jejich názor na Slovany za svůj. V Ra- kousku armáda je německá, všecky zemské vlády i zřízení státní strojeny jsou ve prospěch Němců. Massy německého národa v Rakousku jsou politicky hloupější než kde jinde, nebo absolutism zúmyslně je ohlupoval v zájmu vše- mohoucí byrokracie. Tyto massy prusofllští agi tátoři klamou o svých pravých eílech, a poli ticky hloupí Němci bez rozmyslu jdou za nimi nevědouce, kam je chtějí dovésti. A těm od- půrcům Slované mají ustupovati ve svých nej- skromnějších potřebách? Kdyby vláda zakázala Čechům mluviti česky a Polákům polsky, Wolí Türk a Sehreiter vedli by dále svou, že Něme v Rakousku jsou utiskování, neboť pánům těm nezáleží na Rakousku, nýbrž na tom, aby se Prusko zaokrouhlilo nabytím nových zemí. Če- chové, Poláci a Maďaři jsou sloupové říše. která se nyní nazývá Rakousko Uherskem. Ka- pitulace před Wolfem, Türkem, Derschiattou.
Němec Glos Naroda Slovan Čecho Polák Maďar Wolf Türek Derschiatta Rakousko Prusko Rakousko Uhersko Ka Wolit Türk
12 article
Kaisrem stlačí konečně Rakousko na státoprávní stanovisko Bavor sno snad Sachsen Coburg Gothy. Běda, nedovedou-li ministři ve Vídn v čas pochopiti tuto pravdu! Potud orgán pana dra. Beaupré. My do datkem pouze vyslovujeme svou pochybnosť, ž nejen vláda Körbrova, nýbrž klerákoli jiná po ní tuto pravdu pochopí — a kdyby se ná- hodou přece taková vláda našla, padla by dříve. než by si členové její ministerská křesla za hřáli. My máme Rakousko za stát, kterému ji není pomoci a to si mají národové zdejší uvě domiti a podle toho zaříditi jednání.
Kaiser Bavor Rakousko Sachsen Coburg Gotha
13 title
Politické zprávy zahraničně.
14 article
dobrého do budouenosti pro poměr obou států, za- znamenává list na obou stranách hranic. »G ior- nale di Venezia« sděluje, že 500 metrů od italské hranice v trattorii Fedase (v údoli Amezzu) konal se banket padesáti rakouských důstojníků vojska tam manevrujícího. Při ban- ketu pronesl prý generál jeden přípi- tek na brzký vpád do Italie, jejíž hranice jest prý vpádu tomu úplně otevřena. I milánský »Corriere della Serra« zprávu tuto přináší. Již její olisk, byť i nebyla snad prav- diva, dokazuje, s jakými eventualitami se v Italii vážně počítá . . . Dokazuje to i sdělení maďarského »Magyar Tangerpostu«. List ten přináší z pramene prý spolehlivého z prá vu sensační, že ve čtvrtek v noci přibližily se přístavu puljskému vojenské lodi se světly zha se- nými, aniž stráž tomu se vzepřela, soudíe že jsou to vojenské lodi rakouské. V pravdě byly prý to válečné lodi italské, kdežto lodi rakouské té doby ještě v Terstu kotvily. Nedávno probleskla italskými listy zpráva že od italských hranie odebere se k severním manevrům co možno nejméně posádek rakou- ských, an jich pobyt na hranici tamní pokládá se za důležitější. Ale také Italové nelení. Jako jiná léta budou se i letos důležité manevry italské konati na rakouské hranici, Alpské pluky 5., 6., 7. (Milán, Verona, Conegliano) sesíleny dovolenci, mobilní a territoriální milicí a 5. od dělení horských batterií (Verona) spojí se v ob- vodu 5. sboru armádního (Verona) s 3 briga- dami pěchoty, dále s jízdou a polním dělostře- lectvem k manevrům ve friaulských a karnských Alpách. Po loňských královských manevrech v obvodu vidimsko-padovském následnje tedy ještě — pozoruhodnější manevr v horském terenu ještě blíže k hranici — spojencově.
di Venezia Magyar Italos Terst Milán Verona Conegliano karnský Alpy Corriere della Serra
15 article
Zajímavým zajisté doplňkem k tomuto odeizování se Rakouska a Italie jest její stále intimnější poměr k Turecku. Tyto dny doneslo i mimořádné turecké poselstvo vedením Gobiba beje za královskými manžely italskými na jich letní pobyt draho- cenné dary sultanovy. Praví se, že poselstvo to má pozvati krále italského a chot jeho k návštěvě Cařihradu. V zasvě- cených kruzích tureckých i vlašských se vy- práví, že styky ilalsko turecké stanou se ještě užšími, protože Italie má největší zájem na integritě turecké říše, už k vůli tomu — však i z jiných příčin! — aby stále rostoucí dovoz italského zboží do zemí balkánských nebyl po- škozen. A zajímavo jest, že zvláště vývoz l o d válečných tu silně padá na váhu. Jedna loděnice italská dodala Turecku už 2 křižáky a 6 torpedoborců, pracuje na sedmi dalšíeh torpedoborcích a čeká i další objednávky křižáků pro turecké námořnictvo. Zdá se ze všech známek těch, jakoby sku tečně nebyla daleka eventualita, při níž Italie i Porta měly by ovšem vůči Rakousku značný společný interes a kdy snad by i vůli měly společně za něj zápasiti naproti vlastnímu ital skému — spojenci . . . ..
Port Rakousko Turecko Cařihrad Italia
16 article
V drobném prodejí: ranní číslo o sobě . . . za 6 . . . ss zh sdpoladní Ve flislkách ns venkově- ranní číslo. . . . . .. odpolední . . . . . . . st Inserá ty platí se hotově napřed. Předplacení a inserty přijímá sdmini- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí se též rodakce tiskárna s ezpedice „Nárednich Listů“. Rukopisy se nevracsjí.
17 article
Jest stlumený tento oproti jindy tón resoluce též důsledkem postavení, jež nový papež zaujal k troispolku i — v trojspolku? Císař o biskupu. »Tägl. Rundschau« vypravuje: Známý po- litik elsasko-lotrinský stěžoval si císaři Vilému Il. na prudkou klerikální agitaci v Elsasku-Lotrin- sku a činil za ni zodpovědna známého biskupa metského Beuzlera. Vilém II. politika prý upo- kojil a dodal prý: »Tomu dal jsem už co proto, takže bude dlouho na to pamatovati.« Jest známo, že Vilém II. za své návštěvyv Metách s biskupem oným, ač byl k slavnostem povolán, vůbec nemluvil a že teprve při od- jezdu na nádraží zavolal si ho do čekárny, kdež ho hlasitě vypeskoval, až tento vyšel jako opařen. Stalo se to, jak rovněž známo, proto, že biskup Beuzler byl před tím hřbitov katoli- cký, když byl na něm jeden evangelík pohřben, prohlásil za znesvěcený, třeba že byl pak — na příkaz z Berlína — toto své rozhodnutí ihned zase odvolal.
il Vilém II Beuzler Elsasko Lotrin Berlín
18 article
Konflikt Anglie s Nikaraguou. V středoameřické republice Nikarague za- vládlo rozčilení nad možností zápletky s Velkou Britannií, kteráž může vzejíti ze zatčenía uvěznění několika jamajských rybářů, již jsou poddanými anglickými a lovili želvy na jistých mělčinách či ostrovech, na něž si Nikaragua činí také nároky. Vláda Nikaraguy rybáře ty poručila zatknouti před několika měsíci a na pozdější protest britské vlády nedala žádné od- povědi. Britský diplomatický zástupce pro střední Ameriku Paget, jenž sídli v Guatemale, dostal na to rozkaz, aby odebral se do Managua, hlavního města Nikaraguy a odevzdal tam ulti- matum. Paget nyní se tam nalezá a britská válečná loď nachází se v Bluefields, aby pod- porovala jeho požadavky, které znějí na od- škodné za poranění a ztráty oněch jamajských rybářů. V Nikaragua převládá mínění, že presi- dent Zelaya odepře vyhověti oněm požadavkům a bude appellovati k Spoj. státům o ochranu.
Paget Zelaya Anglie Nikaragua Velká Britannia Amerika Guatemala Managua
19 article
K obrovským stávkám v Americe. Na novoyorských jatkách je nyní druhá stávka v plném proudu. Při vypuknutí první stávky v Nov. Yorku opustili dělníci jatky, aniž by byli uvedli vše do pořádku a ředitelové trustu si později stěžovali, že musili k vyčistění závodů najmouti nové lidi, v pravdě byli to ale stávkokazi. Tentokráte byla však učiněna náležitá opatření, aby trust neměl příčiny k podobné výmluvě. Vzhledem k této druhé stávce na jatkách překvapilo, že obchodníci s masem ceny nezvýšili; dle všeho domnívají se, že nynějšl stávka nebude dlouho trvat. Celkem stávkuje v Nov. Yorku přes 3500 řezníků. Dle udání řezníků nalezá se v Nov. Yorku 22 neodvislých firem, které budou stávkou postiženy jen tehdy, když by se o výpomoc pro trust pokusily. — V Chieagu 46 policistů zúčastnilo se ve Fran- klinově ulici pouličního boje. Srotivší se lid podniknul útok na vozy stávkokazů maso roz- vážející a částečně je rozbil.
York Amerika York Fran
20 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Z Černovců, 22. srpna. (Ruské gym- nasium v Bukovině.) Řišský poslanec Nikolaj Vasilko obdržel list ministra Koerbra, jenž mu oznámil, že již počátkem tohoto škol ního roku bude otevřeno ruské gymnasium v Koemanu. O zřízení tohoto gymnasiu buko vinští Rusové 30 let marně usilovali. Z Krakova, 23. srpna. (Slet Sokolů z Horního Slezska.) Dne 22. t. m. konal se v Jezoře v Haliči, v sousedství pruské hra- nice pod Myslovici, třeti slet polských Sokolů župy slezské. Účastníci krakovští jeli do Jezora po dráze přes Myslovice v stejnokroji. To pru ským žandarmům bylo sice nápadno a netvářili se tak, jakoby je to přiliš těšilo, ale ani So- kolům nečinili nepříjemností. Z toho vidno, že naši němečtí krajané, kteři si pruského žan- Ještě Mirbach. Jak »Můnch. Neueste Nachrichten« sdělují zůstane vrchní hofmistr císařovny německé svob p. Mirbach i po známých afférách ve svých funkcích a hodnostech. Rozhodlo o tom zvláště známé vystoupení evangelických duchovníchv jeho prospěch. Ovšem, jak. známo, zjednal s Mirbach veliké zásluhy o stavbu evangelických kostelů všemožným sháněním příspěvků pro ně
Vasilko Koerbr Koeman Rus Mirbach Černovec Bukovina Krakov Horní Slezsko Halič Sokol Sokol župa slezský
21 article
Italsko-rakouské — přátelství. Téměř denně jest nyní znamenati případy jež ukazují, jak italsko-rakouské spojenectv přechází zvolna ve stále zřejměji vystupujíe napjetí. Příčiny jeho bylo by zbytečno vy- kládali, zjistily by se hned, pohledli li bychom do těch zraků, jež od jihu šilhají po Terstua Tridentu a do oněch zase, jež k severu šilhaji k Albanii. Dnes dva případy takové, nevěštící ničeho
Albánie
22 article
V Praze, 23. srpna.
Praha
23 article
Kalolický sjezd německý v Řeznu. Hlavní předmět sjezdu, kterýž jest s to vzbuditi i za hranicemi silnější interess, jest otázka římská. Až dosud vyslovovaly se sjezdy ty vždy neobmezeně a jasně pro obnovu světského panství papežova. Resoluce tentokráte — říšským poslancem německým drem. Ba- chansem navržená — zni ale mnohem mírněji ba jako pravý kompromis. Zni takto: 51. valný sjezd katolíků Německa nemůže — jakož i jeho předchůdcové — opomenouti, by povznesl pro- test proti situaci, v níž se svatá stolice v Římě od roku 1870 nalezá. Němečtí katolíci, jako všichní katolíci světa, nemohou se zříci žádosti. aby jich nejvyšší hlava, papež, požíval oné plné svobody a neodvislosti, kteráž jest nezbytným předpokladem pro svobodu a neodvislost kato- lické církve. »Mohou uznati svobodu a neodvislost tu za zaručenu te prve, když zřídí se stav, jemuž by mohl papež sám dáti souhlas svůj.“
Řezno Německo Řím
24 article
Drahé manevry. Pouze 1,000.000 dollarů budou stát ma- nevry americké armády, jež od 5. do 10. září konati se budou ve Virginii. Pouze million dol- larů! Květy militarismu už tedy bují i ve Spo- jených státech. A později bude nepochybně hůre. Proti přistěhovalectvu. Stěhování do Spojených států amerických má býti opět stíženo. Tři důležité návrhy budou přivtěleny ke přišti zprávě tamějšího gen. ko- misaře přistěhovaleckého F. P. Sargenta. Týž žádati bude předně, aby přijat byl zákon, vy- žadující lékařskou prohlídku vystěhovalců v pří- stavech evropských; za druhé sesílení čínského výlučného zákona poukazem všem americkým úřadníkům v konsulátech čínských, aby vyše- třili certifikáty všech osob, které navštíviti chtějn
Květa Sargent Virginie spojený stát
25 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Kde starý humor Úvaha 9) Snad upozornili jste někdy své přátelea známé, že vodit dítky do divadla na jistá před- stavení, nemusí být právě zdrávo. Namílli vám že umění je umění. Humor na příklad, ironie, žert mají prý zvláštní vlastnosti. Ilumor je žíravina, rozlučuje hnijící látky. Třeba věc nemorální, humorem nabude jiného rázu. Humorista prý stojí nad srým předmětem a pozvedá i diváka, čtenáře, pesluchače. Dobře! Ale snad jste trochu nevěřicí. Snad jsle i zlomyslní. Nasloucháte hovorům osob, vycházejících z divadla, prvním, bezprostřed- nim kritikám. Nacházíte, že většina nenalezla uam žádné opory mravní. Stanovisko, na které je stavi autor, dokonce není povýšené nad dívá- kovo, často i pod ním. A čtete-li druhého dne, že „autor postavil společnosti zreadlo“, že „diváci byli otřeseni“, že „byli zaražení“ — není te ani pravda. Diváci se bavili, to bylo vše. V onom okamžiku alespoň. Ano, bavili se. Je to něco zlého? Není to nie zlého, nikoli — ale — — — Autor snad dospěl k tomu, že dívá se na drahé vám věci s bumoristického stanoviska. Sděli vám nepozorovaně svoje hledisko několika poznámkami, osvětlením poměrův, osob, po- hnutek. Nemáte času kontrolovati správnost jeho postupu. Přijímáte vše prostě. Ale zkoumáte-li *) Ze soutěže feuilletona.
26 article
pak sebe, seznáte, že čásť vaší lásky ku před- mětu zmizela. A slyšíte-li znovu a znovu po- dobné názory, ztrácí se ponenáhlu vaše láska. — Ztrácí se, až zmizí. Je vám snad drahá vaše mateřština? Však se už najde někdo, kdo vidí věc v jiném úhlu. Znešvaří naschvál slova a považuje to za vtip A vedle hned soused si libuje: jak jest to komi cké! Vskutku, jak komické! Smích se sděluje a se smíchem vychází vám nepozorovaně něco z duše, na co jste měli dáti bedlivý pozor. — láska k řeči! Milujete snad poctivost, hrdinnost, oběta- vost, rytřskost? Horlili jste pro čestnost, mrav- nost? — A zase smích se rozléhá kolem, z pří- zemí až na galerii! Jak? Smáli jsfe se taky? Až přijdete domů, hleďte podívati se do svého nitra. Bude vám tam scházeti váš dosud důvěrný přítel: láska k tomu, čemu jste se před hodinou smáli. — „Jaký je tedy účel humoru?“ „Umění má buditi smysl pro krásno,“ žádá Emerson. „Ale jak s humorem? Nestačilo by říci, že také humor má buditi smysl pro krásno!“ Stačilo by. Jenom že se tu jedná o krásno mravní. Může-li umění býti někdy samo sobě účelem a nechce-li někdy jiných účelů uznávati, budiž. Ale humor takovým býti nemůže. Jest příliš spjat se životem, aby mohl se odlučovati. Vyrostl příliš z denního života, aby mohl jíti kolem se zavřenýma očima. Jeho základem jsou naše chyby, naše nedostatky. A týká-li se ně- čeho velikého, chce zase ukázati náš poměr k ve- líkému. Vždycky ten zřetel na nás samé. Jeho
Emerson
27 article
kořeny rostou ze společnosti, vrcholky zase spo- lečnosti se dotýkají. Humor (sarkasm, parodie ironie, karikatura) jest po výtce tende nění je sociálný. Jeho úkolem tedy bylo by hojiti, buditi spící, otřásati svědomím, vychovávati smysl pro to, co jest dobré, vznešené. Má zdvihati — a nepřímo — mravní úroveň posluchačů, čte- nářů. Zvyšovati hlediska.. A zde jsme u hlavního bodu. „Humor jest pozorování předmětu se stano- viska nepřiměřeného, ať již příliš vysokého nebo hlubokého,“ praví R. Lothar.
R Lothar
28 article
Ano, pokud by se jednalo o humor sám o sobě. Ale poněvadž jest důležitá otázka so- siálné užitečnosti, vidíme, že zde právě je chyba. Oboji hledisko, ať příliš hluboké ať vysoké, může býti škodlivé. Smějeme se Quichotovi, ale tím už smějeme se vlastním svým ideálům, k nimž snad duše malomocně se pjala. A stejně sloučeno s úhonou mravní jest hle- disko povýšené. Čtenář dívá se příliš kriticky na život, zvyká si mysliti o vadách, jakoby byly něco samozřejmého. Zapomíná ponenáhlu na své zanícení, rozhorlení, nadšení. Kritisuje. Vidí enosti snižovati, neřesti povyšovati, slyší hrdi- nům se vysmívati, zbabělce litovati — vytváří si pomalu průměrný typ „rozumného“ člověka, který ani nenávidí, ani nemiluje. Smíří se pone- náhlu se všim, nalezne slova vysvětlení a od- puštění. Schopnost mocného pohnutí mizí z jeho duše a vniká tam lhostejnost. Lhostejnost, nej- horší nemoc! Lhostejnost a všednost. „Jen se- všednět mi nedej, bože! . ..“
Quichot
29 article
A všednost je již zde! Plnými plachtam v ní plujeme! A vše-li uvážíme, pochopíme také pří- činy úpadku humoru, na nějž se stále na- říká. Doba prý jest příliš vážná. Nemá smyslu pro humor atd. Ob ano, humor jest v úpadku. Zavinili jej snad jednotlivci? Nikoli. Příčina jes v době, v ovzduší, ve změně povahy nás všech. Dříve výminky lákaly, abychom je napadal vtipem. Ať zanícený Quichote, ať pofouchlý Tan- tuffe, byla vždycky přemíra něčeho, buď veli- kého, buď malého. Vzdálenost hledisek byla příliš veliká. Quichote svým názorem stál příliš vysoko nad průměrem lidí, jako Tartuffe hluboko pod ním. Společnost mohla pozo- rovati, mohla kritisovati jedince. Přišla však nivelisace duchů. Není již vy- soko vyčnívajících, ani hluboko pod průměrem stojících. Vzdálenost mezi pozorovatelem a po- zorovaným se zmenšila. Stále se sevrká. Doba zrušila značné rozdíly a tím odstraněny vhodné předměty smíchu. Společnost pojednou ztrácí, na kom by mohla měřiti sebe samu. Nemá, kdo by ji lekal, dráždil. Musí se tedy ohlížeti po ji- ných předmětech, hledá je v kruzích sobě blíz- kých a tak humor stává se humorem nadbyteč- ným. A čeho jest nadbytek, ztrácí na ceně. Jak laciný je dnešní humor! Má jej každý. Ptejte se kohokoli po jakékoli otázce denní, na- zírá na ni s „humorem“. Vždy najde na ni něco směšného. A to směšné, ku podivu, zabraňuje mu zabývati se věcí dále vážněji. A nejenom mravní a jiné vady! V humoru všech jsou vady společenské, národní. Jest tolik směšného vůkol, tedy pryč se vším! „Co dříve bylo s to rozčíliti,
Tartuff Tana
30 article
vzbudí dnes leda úsměv, pokrčení rameny. „Měl byste se rozčiliti, rozhorliti!“ — řeknete ně- komu.“ „Proč?“ „Nevidíte, jak jest to mali- cherné, směšné? . .. Takový je výsledek „humoru“ naší doby. Humor, který s nízkého hlediska pohlíží na vše vůkol nízce. Dnešní humor není již humorem starým, který měl buditi smysl pro dobro. Zdá se míti spíše za účel snižovati duševní úroveň, zahlazovati rozdily mezi lepším a horším. Hu- mor prostřední, šosácký. Tedy humor bez budoucnosti? Oh, nikolil Mohl by miti budoucnost. Ale bylo by třeba zase — velikosti. Velikosti názoru. Vzdálenost hlediska, dnes sníženého co nejvíce, bylo by třeba zvětšiti. A to dokáže jen silák jednotlivec, zvlášt nadaný a mohutný. Nemožno čekati toho od spo- lečnosti. Neboť společnost sama nemůže si býti podnětem i předmětem. Musí přijíti jedinec da- lekozírný a dokázati, co a jak vidi na té s po- lečnosti — směšného. Uvidl ji směšnou, ne však špatnou. Nalezne v její směšnosti dů- vedy pro svůj soucit. Bude milovati choroua pokusí se smíchem ji vyléčiti. Jak před ním smíchem léčili jiní už společnosti všelijak choré. Až uvidíte někdy v očích slzy smíchu a na tvářích uzardění — řekněte si: „Oh, ti stoupají za mistrem do vyšší my- šlenkové sféry. Táhne je tam silou nepřemoži- telnou. Snad se vzpírají — a dlouho se ještě budou vzpírati. Ale snad přece dospějí. Do sféry vysokého názoru . .. A tak bude humor zase tím, čím býti má: E. P. Vůdcem na cestě k dobru!
Hu