2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
24. srpua 1604. Cis o 233.
4
article
Spojené státy, a za třeti, aby povolena byla
jistá suma k vystavení dodatečných budova
lepšího přijímání přistěhovalců na Ellis Islandu.
V přistěhovaleckém úřadu bylo příklady dovo-
zováno, jak nutné jest prohlížení lékaři námoř-
ních hospitálů všech osob, které vystěhovati se
míní do Spojených států. V posledním roce
skoro 300 osob, stížených nebezpečnými ne-
mocemi, bylo deportováno na útraty transatlanti-
ckých společností, které zaplatily vládě asi
30.000 doll. na pokutách za porušování zá-
kona. Z této sumy asi 26.000 doll. bylo zko-
lektováno v přístavu newyorském. Úřadníci po-
ukazují na to, že osoby dle amerických zákonů
odmítané cestovaly od pěti do desíti dnů n
lodích, jež vezly též zdravé přistěhovalce, kteř
vystaveni byli nákaze a pak připuštěni do Spoj.
států. Sargent soudí z toho, pakliže vystěhoval
do Spoj. států budou prohlíženi v místech, od
kud mají vyplouti, že bude odstraněn také živel
obecenstvu vůbec nebezpečný. S ohledem na
výlučný zákon čínský ujišťují přistěhovalečt
úřadníci, že fento za poslední rok výborně
účinkuje, že však mnoho práce úřadu bude
ušetřeno, jestliže kongres přijme onen návrh
komisařův.
Ellis
Sargent
spojený stát
Island
5
article
Proti militarismu a imperialismu.
Již jsme se zmínili stručně o řeči, kterou
pronesl kandidát demokratické strany pro volbu
presidenta Unie, Parker, když mu officiálně bylo
sděleno jmenování jeho kandidátem. Pro značný
význam svůj i pro nás, stojí ale za to zmíniu
se dle listů ameriekých, právě došlých, o aktu
tom ještě zevrubněji, a zvláště uvésti i v sou-
vislosti jednotné veškeré momenty velezajímavé
řeči Parkerovy. Alton Brooks Parker, demokra-
tický kandidát pro úřad presidenta, přijal na
svém venkovském sídle Rosemontu výbor, sestá-
vající ze zástupců jednotlivých států a territori
s členem kongresu Champ Clarkem v čele, který
mu podal úřadní zprávu o jeho nominaci, jíž
se mu dostalo na nár. sjezdu demokratů v St.
Louis. Při té příležitosti pronesl Parker tuto
řeč: »Dobrá lidová vláda spočívá v přesném
zachovávání ústavních hranic, v udržování zá
kona a pořádku, a v rázné opposici proti každé
usurpaci, která svrchovanost národa ohrožuje.
Dvě moci určují směr vlády a si ce
moc meče, sesílená rukou toho,
který jej řídí, a moc zákona, sesí
lená veřejným miněním, což jes
rozdílem mezi monarchií a repu-
blikou. Upřímně doznáváme, že i když zvl-
tězíme, nedocilíme většiny ve spolkovém senátu,
a proto pro příští 4 roky není ani po-
myšlení na snížení celního tarifu.
Parker
Parkerův
Brooks Parker
Altona
St . Louis
Unia
kongres
Champa Clark
6
article
Hlavním povzbuzením pro trusty jsou přemr
štěné sazby tarifu. Rozhodnuti zemských a stát-
ních soudů jsou důkazem, že trvající zákony
náležitě čelí zlořádu monopolů. Není tolik třeba
nových zákonů, jako spíše úřadní ků,
kteří by byli dosti poctivi a měl
dosti odvahy k řádnému prová děn
trvajíclch zákonů. Nestali jsme se vel-
moci jako dobyvatelé, nýbrž prostřednictvím
svobody, pokroku a blahobytu ná-
roda. Nejsme vojenský, výbojný národ, nýbrž
mírumilovný národ, který nepožaduje mír pouze
pro sebe, nýbrž pro všecky ostatní národy. Nen
pravda, že nyní, kdy jsme ve světové politice
pevné stanovisko zaujali, musili bychom se po-
díleti na všech sporech ostatních národů. Oh
mezme se na věci, které se vzta-
hují na práva země a našich ob
čanů. To není žádná isolace, nýbrž neodvis-
lost. Tato vláda nebyla zřízena, aby evangelium
politiky aneb eivilisace zanášela do cizích zemí
um, že se vměšuje do jejich vnitřních záleži
tosti. Pro případ mého zvolení slibují, ž e se
o další nominaci ucházeti nebudu
a že druhou nominaci vůbec bych nepřijal.
President ve státních otázkách nesmí se nechat
ovládati ohledy na svou vlastní budoucnost.«
Ovšem ale jest více než pochybno, zda Parker
zvítězi, neboť Rooseveltův slavomam americké
veřejnosti víe lichotí.
Parker
Rooseveltův
Nen
7
article
Očista naší rodinné výchovy.
Napsala Ludmila Zbrasla v ská.
Očista naší rodinné výchovy.
Napsala Ludmila Zbrasla v ská.
Mnoho zla svaluje se na bedra nynějších sociál
ních poměrů a na zlé poměry peněžní skoro ve všech
vrstvách společenských.
Často též, aby zodpovědnost za neutěšené vý-
sledky výchovy byla co možná nejmenší, říká s
krátee: „Špatná společnost kazí dobré mravy.“ By
hodný dokud se nespolčil s nynějšími kamarády —
ti jsou špatní, stal se též takovým.o
Žádná omluva nezmenší velikost trvajícího zla
a trpěním zlo se neodstraní! Třeba hledati prameny
zla a pak léku na jich odstranění. Hlavním kořenen
vší neřesti v knihách od Very a jejích následovni
tepané a mnoho jiných hříchů, jež ztrpčují nám živo
a často mladou duši do náručí zoufalství duševníh
i tělesného vhánějí, jest dnešní naše výchova mládeže
Dovolím si několika slovy tvrzení své odůvodniti
Dítě roste mnohdy do 6. roku (než do školy
přijde) jako dříví v lese — byť náleželo tak zvaným
lepším, ba nejspíše těm lepším kruhům. Matka
mnohonásobná funkcionářka dobročinných a vlaste-
neckých spolků, stará se o cizí a přichází o své, je
svěřuje dozoru služek buď zcela nic, nebo málo
vzdělaných.
Dítě matku vidí hostem doma, k cizímu služeb-
nictvu, jež se v nynějších nespokojených dobách stále
stěhuje, nepřilne, ale snadne přejímá od něho zl
návyky a nezpůsoby, učí se pouličním a sproslým
výrazům nebo písním
Když v 6. roce do školy přišlo, žádá sama
matka, aby mu měřeno bylo jiným loktem, než ubo
hým smrtelníkům, jichž rodičové se náhodou nestal
rady, doktory a jinými hodnosty, nebo aspoň domá-
cími s několika třípatrovými činžáky.
Ludmila Zbraslo
Vera
8
article
Běda učiteli, který by se opovážil potrestati toto
dobré dítě, jež svévoli často překypuje a nemyslí, že
by právě ono se mělo učiti.
Zatím matka si oddychne, dítě jest ve škole,t
je povinna je vychovávati, tedy konečně jest „bez
starosti“.
Jiná opět jest ráda, že se zbavila pokušitelo
aspoň na několik hodin. Té pak jsou prázdniny trnen
v oku, vždyť není možno potom s tím dítětem vy-
držetil
V těchto a ještě mnohých jiných případech roste
dítě zůstaveno jsouc takřka zamo sobě ve světě
v němž tolik nástrah a pokušení strojí se nezkušenou
dušičku jeho uchvátit.
Jinde zase nerozumní rodičově sotva dítě dospělo
doby školní (6. roku), vlekou je všude s sebou jako
stín; do kavárny, do hostince, do divadla, na výlely
atd. ze strachu, aby prý sé doma nezkazilo.
Co tolo ubché robě za tu dobu přeslechne, ee
podivného uvidí, o to se nestarají. Jen když dítě není
příčinou, aby musili zůstati doma.
Ještě hůře věc dopadá, když děti školu obecnou
neb měšťanskou vychodily.
9
article
Dívka si trochu doma odpočine a hoch vstoup
do vyšších škol. Stal se z něho nyní „pan student“
jemuž ani tatínek, ani maminka nedovolí si slov
říci. Jest ubožák tím týráním pp. professorů (1?) tak
nervósní, že nic nesnese, vůbec ani doma nemluví
Ze se rodičům odcizuje, nebo již zcelr odcizil —
nikdo ani nepozoruje!
Že chodí po škole ke kollegům, s kterými prý
pracuje, to sice starostliví o blaho svého synáčka vědí.
ale jak ti kollegové vypadají, hodí-li se povahou
mravy za společníka jejich synku, o tom se nepře-
svědčili.
Když „mladý pán“ odbyl maturilu a oddal se vy-
sokému učení, tož teprve mu není rovno! Jest „nad-
člověkem“, jehož nemá práva nikdo jako svobodného
akademického občana opravovati, nebo mu poroučeli.
vždyt ví, co má dělat a nač peníze, jichž nápadně
mnoho „začíná“ potřebovali, vynaloží. Vymluví s
na drahě přednášky, na obvyklé spolkově a společen-
ské postavení a revisorství pánů rodičů jest v konci
Spokojí se každým důvodem, ale nevědí, bohužel
co by o svém synáčku již řadu let věděti měli.
A což mohou? — otec jest tu předsedou, tu
čestným výborem, tam je schůze, tu je schůze, má
on se ještě o „tak velkého hocha staratr
A což matinka? Ta teprve nemůže! Dceruška
trochu odpočinula, vychodila několik ročníků vyšší
dívčí nebo jiné pokračovací školy. Jest jí 10. roků,
nejvyšší čas, aby začala chodit do tanečních hodin
Trochu frančiny a piana jí neuškodí a ostatně může
pomáhat v domácnosti.
10
article
Jak vydatná její pomoc jest, poptejte se služky
která k 10. hodině nese jí do postele kafíčko a noviny
aby si trochu po včerejším namáhání chudinka po-
hověla.
Konečně nastane období plesů; nač chodila de
tanečních hodin, kdyby zůstala doma?
Za krátko se vyskytne nezbytný následek pro
tancovaného masopustu — známost — čímž nastává
matce poslední, největší slarost
Kdy přijde čas na přípravu pro život, kdy pouě
matka dceru o nejpotřebnějších zásadách ženy, ho
spodyně, budoucí matky? Marně otázky, vy nebudeto
nikdy zodpověděny!
Tak vychovává, vlastně nevychovává, se ná-
dorost v tak zvaných lepších vrstvách v 80 9%.9)
11
article
Snad i Veřin Jiří byl takto vychován, tímlo z-
nedbáváním vlastních rodičů přišel na zcesti! A přece
ze všeho líčení Veřina jest patrno, že jádro Jiříka byle
dobré, Jiří k Veře se choval šetrně, postřehujem
v něm i hnutí rázu ušlechtilého.
Jiří skutečně za svou minulost nemohl, pyk
těžce za viny svých vychovatelů. Kdyby měl dobr
rodiče, rádce, zůstal by čist.
Tuto trpkou obžalobu na své rodiče mnoho Jiříké
mohlo by vznésti a všechny by byly oprávněné.
Kdo jen trochu studoval povahu dítěte (no
z knihy) poznává, že dítě vehází léty do jistých ob
dobí života, z nichž každé vyžaduje zvláštního opa-
trování. Tak v první době, prve než do školy vstou-
pilo, jest hravé. těkavé, zvědavé a fantasie u něho
převládá ve všem do krajností.
V době školní rozumuje, patrá a nespokojujes
pouhými výklady, chce vidět příčiny, původ neb
následky. Objevují se vlastnosti dobrě, jež Uřeba pě
stovati a zlé, jež nutno pollačovati. V době dospí-
vání, kdy dítě ze školy vystupuje a klade vlastně
základy k své budoucí povaze, potřebuje rádce, přítele
ochránce, anděla strážného. Nemá-li jím býti právě
matka? Nemá-li srdce dítěte býli ji otevřenou knihou
bez tajů a záhad? Na vychování dětí má rodičům
především nejvíce záležeti; žádný spolek, žádná čin
nost veřejná nemůže býti důležilější nad tu „vycho-
vati společnosti lidské řádného člena, vzorného
člověka, neb řádnou ženu, ctnostnou dívku.“
Jiří
Jiřík
Vera
Jiří skutečně
12
article
III.
Matky české, ženy česke.
jediná vám budiž slast,
vychovati svoje děti
pro tu krásnou, českou vlast. —
Jodiná slast matky má býti dle těchto slov nej-
přednější spisovatelky naší Boženy Němcové, vycho-
vati dobře děti svoje. I přísloví praví: „Dobré děl
— krásný statek, zlé pak děti, v domě zmatek.“
V starém věku Kornelia, matka Gracchů, ukazujíe
přítelkyním své dva synáčky, pravila: „Hle, lol moje
skvosty!í
Ejhle, děti od nejstarší doby nazývány byly
poklady a skvosty! Proč by se jich matka chtěla
zříkati? Vždyť každý touži po bohatství — zvláště
dnešní dobou.
Ženě, i když v domácnosti všestranou má zálibu
zbude denně dosti času, aby si mohla přečísti někter
pěkná díla vychovatelská neho poslechla krásné před-
nášky, směřující k dalšímu sebevzdělání jejínu.
Matka, jež dítě své miluje a snad možno too
ní jako tvora lidského s určitostí očekávati, když
u zvířat matky jeví neobyčejnou lásku k mláďatům
ta nenechá ditě své nejisté budoucnosti hleděti vstříe
Dobrá matka žije každou vteřinu se svým milá
čkem. Pozoruje jej, cítí s ním, podporuje jeho vývo-
tělesný i duševní. Nezůstaví dítě služce, nýbrž vy-
chovává je sama, hledíc působiti na ně ve všem
dobrým příkladem.
Děti rády napodobují, co vídí. I nemohou nabýt
vlastností dobrých, nevidí-li jich u matky — vycho-
vatelky.
Láskou nemíníme však „návyk opičí“, jenž dílět
trpí všechny nezbednosti i hrubosti a dokonce z nich
se raduje, se smíchem ukazuje navštěvujícím hostem,
co synáček neb dceruška říká a co dokáže.
Němcová
Kornélius
Gracchus
Jodiná slast
13
article
Při výchově vedle vážnosti a přísnosti jest nutn
i sebezapření, neboť byť i srdce láskou překypujíeí
omlouvalo, třeba přece za svévoli miláčka potrestati
a ani na prosby přiřknutého trestu neumenšiti.
Když dítě nastoupilo školní povinnost, třeba, aby
matka se školou se dorozumívala a byla s ní v dobré
shodě.
Jen tak možno jest, aby dílo vychovatelovo s
podařilo, když doma bude podporováno.
Matka nesmí se urážeti, neb rozčilovati, když
dítko slyší stížnosti, neb zprávy, jež jí nelahodí.
Vždyť učitel má jen dobro svých svěřenců n
zřeteli a jest nejšťastnější, může-li co možná nej
více pěkných známek udělovati a chovance pochva-
lovati; i jemu to dělá čestl
*) O vychování v rodinách dělnických a střed
ních vrstvách promluvíme ve zvláštním apíse,
Když dítě ze školy obecné neb měšťanské vy-
stoupilo, nesmí rodiče úkol svůj vychovatelský po-
važovati za ukončený, jak tomu obyčejně bývá; na-
opak, dvojnásobně nyní nad chovancem bdi.
Když dítě dospívá, nejen že různé pudy a vášn
se hlásí ke svému uplatnění, ale klade v té době
první základy ke své budoucí povaze.
Poznalo-li dítě do této doby, co jest život ro-
dinný, to jest jeho význam i povinnosti, nezůstan
k radám rodičů bezcitno.
Dívka zvoli matku, hoch olce za svého přítele
důvěrníka, aby nesli s nimi trpkosti i radosti a krato-
chvíle života.
Rodiče moudře a obezřelně vedou dítky v mírn
kázni: Vzpomínajíce svého mládí, nejsou přepjati, al
zase nepovolují všem výstřelkům mladické povahy —
mírní je nenápadně, ponechávajíce mládeži vždy svo-
bodu, po níž ona v té době zvláště touží.
14
article
Vychování dívek, jako budoucích malek a vy-
chovatelek mládeže, třeba po vystoupení ze školy
obecné zvláště účelně upravili.
Životopisy slavných mužů a národů jsou do-
kladem, že tilo honosili se ponejvíce matkami ne-
obyčejnými. Pochbpila-li matka sama význam a dů-
ležitost domácí výchovy, postará se o to, aby i dceř
její dostalo se potřebných vědomostí pro život. Dájí
navštěvovali přednášky vychovatelské, národohospo-
dářské, bude ji přidržovati ku práci domácí, upravo-
vání domácí stravy, zhotovování prádla i oděvu. Jeví-
dívka zvláštní zálibu i vlohy pro studie, nebude j
brániti, aby tímto směrem dále se vzdělávala.
Nerozumné jest nutiti dívky do studií odborných
nemají-li ani lásky k učení, ani zvláštního nadání pro
ně, jenom z pouhé ješitnosti.
Dívky pro odborné studie středoškolské neb uni-
versitní nehorující dobře jest dáti do škol pokračo-
vacích, do kursů hospodářských, neb dle jejích zvláštn
náklonnosti, odborných.
Při každém z těchto druhů vzdělání zbude dosl
času, aby pod dozorem rodičů navštěvovala ob čas
přednášky, večírky, koncerty, konečně i taneční ho-
diny a plesy. Toto poslední však nesmí býti prvnín
a výhradním ellem života jejího.
Vedle těchto zábav nejvíce času musí zaujmout
dobře řízená četha. Říkává se: „Řekni mi, s kým ob
euješ, povím ti, kdo jsí“; toto přísloví dá se výborně
obrěniti na: „Řekni mi, co čteš, já ti povím, jakým
jsi.“ Kniha jest klíčem k vědění a umění. Jsouť lidě
kteří sotva pětitřídní školu navštěvovali a přece vy
hovují všem požadavkům moderního vzdělance. Ze
plejte se jich, kde nabyli tak všestranných a důklad-
ných vědomostí a odpovědí vám prostě — čtením
Proto třeba jest nejen chuť ke čtení vzbuzovati, ale
čelbu rozumně řídili.
Dája
15
article
Chuť ke člení mohou rodiče vzbuditi v dítěti ji
v nejútlejším věku. Nevědí-li si rady, kterou knížku
k Vánocům, k Mikuláši, ke jmeninám neb vůbec dí-
těti koupiti, nechť obrátí se na školu. Učitel zajist
poradí ochotně, a bude jej těšiti, když se rodíče o četbě
s ním dorozumívati budou i kdyby dítě již školu
opustilo.
Do divadla by neměly matky voditi dílky nikdy
dříve, dokud se n hodnotě provozovaného kusu ne-
přesvědčily.
Často hra ve prospěch dobročinný ohlášená s ná-
zvem velice nevinným jest otravou pro mládež.
V četivu budiž přihlíženo nejvíce k dějinám vlasti
Ve škole, spoutané byrokratismem, dozví se mládež
málokdy historické pravdy. Nechť tedy pozná slavné
činy předků u věku, kdy nejspíše vryjí se úojmy ne-
obyčejné obělavosti a chrabrosti národní v srdce a
mysl její.
U dívek zvláště třeba opatrnosti, aby čtení ne-
živilo v nich neobyčejnou obrazivostí probuzený ro-
manlismus, jež mohl by je zavésti na scestí.
Jak snadno vidí se býli princeznami, jimž poctivý
řemeslník, vzdělaný učitel nebo přičinlivý úřadník
zdají se býti níčím — čekají na prince z pohádky —
čekají — on nepřichází — co pak?
Nyní se jim otvírá smutná budoucnost, často plná
ústrků, nespokojenosti, výčitek a bolů; jsouť starými
pannami. Některé pak i práce se štítí, jako nedů-
stojného zaměstnání na svůj přemrštěný, vysněný
stav, a jmění není.
Musí-li matka s dceruškou se rozloučiti, aby z
dalším vzděláním do velkého města ji poslala, necho
usídl ji raději v ústavě, než v neznámém kruhu cizí
rodiny soukromě.
Mikuláš
16
article
Dnes jest mnoho dobrých úslavů vychovávacích
pro dívky. 1 kdyby se zdálo, že některý z nich ne-
vyhovuje všem přísným požadavkům naň kladeným,
vždy aspoň i tu snaží se býti co možná nejlepším,
poněvadž stojí pod všeobecným dozorem obecenstva
a tisku, jež by každou chvíli špatným doporučením
mohly zájmy jeho poškodili. U rodiny soukromé tomu
tak není. Kdo pak si všimne, že u té neb oně partaje
jest o mladou dívku více? Kdo si všimne, že tam
chodí na návštěvu mladí páni? Nanejvýše domovnice,
a co té jest do toho? Proto na bytě v cizině mnoho
záleží!
Dospivá-li dívka, nesmí matka ji nutit, aby
rychle hleděla uloviti nejvydatnějšího ženicha. Nech
ponechá jí volnost a nabádá ji, aby jen v ušlechtilém
druhu hledala doplnění svého j.
Ne postavení a příjmy nebo bohatství, ale sou
zvuk duší, ušlechtilost povahy a čistola mravů necho
jest lu vodílkem.
Malka budiž při výběru tomto spravedlivou rá
kyní, jež má na zřeteli nikoli společenské postavení
budoucího zetě, ale spokojenost v domácnosti své
provdaně dcery.
Matka dospělé dceři zvláště v domácnosti nech
jest vzorem Češky — vlastenky. Ne řeči, zpěv a hudba
ale pokroky a úspěchy na poli hospodářském a v
světě obchodním nás povznesou a dají zvílěziti nad
zpupností našich bohatých odpůrců.
Ať vychování dívky nese se kterýmkoliv směrem
vždy musí docíliti, aby uzpůsobilo ji v budoucnost
k samostatnému postavení, kteréž by ji poskytlo do-
statečné výživy, aby rodičům na obtíž býti nemusil
V případě, že by neúprosná smrť je z tohot
světa vyrvala, nebude státi na pokraji bídy a zoufalství
Svatou povinností rodičů budiž zaopatřiti dcerám bez-
pečnou budoucnost.
Malka
Češka
17
article
Výchova hochů vyžaduje zvýšené péče rodičů
však se nadarmo neříká, že snadněji se vychovaj
dvě děvčata, než jedíný hoch.
Od nejútlejšího mládí liší se výchova obého po-
hlaví značně od sebe. Chlapci dovoleno volně se po-
hybovati, do syta se vyskákati a vydováděti; každý
jej vidí raději živého
Aby se této nadbytečné síly, jež často překypuje
a v různých menších darebnostech propuká, trochu
vyplýtvalo, jest dobře od útlého věku zařaditi hocha
do cvičení tělocvičného.
Po venkově jsou cvičení dorostu při jednolách
sokolských, v Praze pak výtečná „Tělocvičná škol
Tyršova“ při Sokole pražském.
Výborné účinky tělocviku poznávají rodiče dobře
v dospívajícím věku svého synka. Jarost a přece zase
vážná rozvaha, hbitost, ráznost, poslušnost, vytrva-
lost, smysl pro pořádek a zvláště vyvinutý cit pro čest
začínají zdobiti mladistvého cvičence.
Když hoch školu obecnou vychodil, pomýšlí se
na vážnou přípravu pro budoucí povolání. Dobře jest
pozorovati jej, k čemu asi jeví nejvíce náklonnosti
a dle toho za jeho souhlasu voliti zaměstnání.
Nerozumné jest nutiti syna ke studiu gymnasla,
nemá-li vlohy pro mrtvé jazyky, nebo ke vstupu do
školy reálné, když sám dráhu tuto si nevolí. Třeba
by v jiném odvětví vědy a práce, maje k ní lásku, se
vyšinul a dospěl k poslavení vynikajícímu.
Tyršův
Praha
18
article
Jak mnoho nespokojených kněží, doktorů, pro-
fessorů neb úřadníků by výtečně hospodařilo na živ-
nosti olcovské anebo by závod rodičů povzneslo, po-
něvadž od malička více si nepřáli, než po otci pokra-
čovati na zděděné pídi české hrudy. Byli by nejen
šťastnější, ale dodělali by se na tomto poli i samo-
statnějšího postavení a často prospěli by také více sv
vlasti, než v postavení služebném, omezeném.
Vyvolil-li jinoch živolní dráhu dle své náklon-
nosti, přičiňuje se, radostně studuje, a nezbude mu
času na darebnosti, jež z nespokojenosti, vzdorua
zanedbaně povinnosti se rodí.
V mládí jinocha možno pozorovali jisté doby.
v nichž zvláště některé vášně se objevuj.
Poněvadž každé mládí touží po volnosti, musí
rodiče obzvláště býti opatrnými, aby nevzbudili vzdor
chovance a přece jej vedli po cestě ctnosti pevnou
rukou. Nejvydatnějším pomocníkem v této těžké době
jest vážnost a láska synova k rodičům a shovívavost
i láska rodičů k dítěti.
Rodiče nesmí zlo důsledně ukrývati a líčiti svět
jako druhé nebe, nechť chovanec zlo vidí, ale ukažm
mu následky jeho a cestu k jeho odstranění.
Jako dobře jest malé dítě nechati trochu se po-
páliti, aby k ohni více nechodilo, tak i dobře jest
ukázati dospivajícímu dítěti zlo, snad i dáti mu po-
cítiti následky jeho, aby dítě před ním samo podruho
prchalo.
19
article
Různý věk žádá i různé zacházení; nesmí tudíž
rodiče přestupky dospívajících synů tak kárati, jak
činívali u děti nedospělých. Spíše musí působiti n
útlocit a čest, než užívati tělesných trestů, nebo spí-
nání, jež mívají právě opáčný účinek.
Rodiče nesmí býti tak přísnými, aby se děti pře
nimi třásly. Vyslupují-li příliš příkře, odcizí si dět
v době, kdy právě nejspíše by jim rodiče měli být
rádci a společníky. Nastoupí-li u dětí uzavřenost
tvrdošíjná mlčelivost, schovávání, pak jest veta p
vzájemně přátelském poměru.
Nejen pokud syn studuje, ale i když samostatně
se usadil, musí rodiče přátelskou radou i skutkem
mu napomáhati
Jsouť známy příklady, že vzorný jinocli v době
studijní stal se později vzorným manželem a teprve
jako otec 2—3 dětí sešel na scestí.
Rodiče, buďtež do smrti svým dětem anděl
strážnými.
Sokratova věta: „Vím, že nic nevím,“ poučuje
nás, abychom nikdy neskončili své poučování, své
sebevychování ani vychování svých dětí, neboť sku-
tečně člověk nikdy dosti nev.
Pokrok světa přináší stále novoty ve všech oboreeh
vědění a práce lidské i nutno tudíž s tímic světen
sťále pokračovati a říditi se heslem:
Sokratův
20
article
Jen v pršer a vědění
jest naše spasení,
21
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
Mobilisace Schulvereinu. Při všem
tajnůstkářství, jímž akce německého Schul
vereinu je provázena, jest zjevno, že nyní,
před zahájením školního roku chystá se tento
spolek, talo velká a mocná organisace na po-
němčování českých dětí, k nové a zvýšené
činnosti. Byly totiž slyšeti v poslední době
různých německých stran stesky, že dnes již
nevyvinuje Schulverein onu horlivou a úspěšnou
činnost jako druhdy a že nejvyšší je čas, aby byl
»vzpružen a osvěžen«. To se nyní děje a ze
všech stran pozorovati i slyšeti, jak se nejen
odbory této zhoubné organisace, nýbrž i jed-
notlivci namáhají a činí. Naproti zvýšenému
úsili útočících třeba se zvýšenou energií brániti
tu naši ohroženou tvrz a nepoddati se, i kdyby
do nás sebe vztekleji bili. V zápasu, jejž svá-
díme s nepřátelskou přesilou, — neboť ve službách
Schulvereinu je dnes všechna německá cizina a
ne pouze Němci v Čechách — jistě bychom
zvítězili, kdyby šlo pouze o lásku k rodnému
jazyku a o národní věrnost, však žel, že boj
vede se zároveň o nejdůležitější zájmy hmotné
a že v nejednem případě sloučen je zápas
o národnost nerozlučně s existenční otáz-
kou. České menšiny v kraji zněmčeném se-
stávaji z veliké většiny z lidi materiál ně
odvislých od nepřátel naši ch.
Němec
Čechy
22
article
Jsou to po většině dělníci a mali živnostníci,
nehledě ku roztroušenému českému úřadnictvu,
jimž uloženo, aby hájili právo své na českou
půdu i tam, kde dnes z vělšiny vlastníkem jejím
je Němec. A boj téch malých lidí, žijících se
svými rodinami ode dne ke dni, je ovšem mno-
hem nesnadnější a těžší, než těch, kteří své
vlastenectví a svou lásku k jazyku rodněmu
ke svému národu zvykli jsou osvědčovati ně-
jakou tou oběti peněžní, neb pouhým na venek
lesklým slovem. Kde zaměstnavatel je nepřitelem
národnosti naší, kde ještě většími odpůrci na-
šimi jsou jeho úřadníci, dozorci a zřízenci, kd
štváčský tisk nepřestává rozdmychovati plameny
národního vzteku proti nám a kde náhonči ně-
meckých agitačních spolků každého Čecha ozna-
čují jménem a plnou adressou, jako oběť určenou
ke zničení, kde děje se ve formě poněkud civi-
lisovanější, po celá léta, co děje se v pověstné
noci bartolomějské jen po několik hodin — tam
je to heroismem státi věrně při svém národu,
nezraditi svou krev a plniti poctivě příkazy ná-
rodní. Tím větší povinností všech, kteří stoj
mimo kruh těchto obdivuhodných zápasníků, ze
všech sil jim pomáhati a nahražovati
jim pokud možno ztráty, jež trp
ne pouze kvůli sobě, ale v zájmu
nás všech ostatních! Nemůžeme to
ovšem lépe, než pamatovati na Ústřední Matici
a poskytováním pomoci těm, kter
v těžkém boji materiálně klesli.
Němec
Čecho
Matica
23
article
Však i v jiném ještě ohledu třeba poma-
hati statečným předním strážím našim proti při-
valu německému. Seslabováním nepřitele. Jest
to smutný zjev, že do pražských závodů lidí
již na pomezi této země nemilosrdně ba divoš
sky postupují proti lidem našim, opováží li s
své české děti do české posílati školy, hrnon
se čeští zákazníci, zejmena ale drobní češt
obchodníci, bez ohledu na to, že pomáhají tim
plést karabáč sami na sebe. Co v Praze všel-
kých »ústředních skladů«, »generálních agenture
atd. odkázaných na české zákaznictvo a zřízených
firmami, jež doma stojí v čele vzteklivcův a kter
na větší lesk a slávu německého národa niee
malé české existence, zdráhají-li se skloniti ši
pode jho germanisace. Co českých penězdo
roka zmizí v kapsách nejzuřivějších národníeh
odpůrců našich! A toho žel, že nikdo si u nái
nevšímá. Obracíme heslo »svůj k svému« po
většině jen proti »malým«, ale velkozávody n-
šich nepřátel, jejich fabriky a průmyslové a ko-
mereiální závody jsou z pravidla z boje, jejl
vedeme, vyňaty. Když německý »Handwerker
verein« chtěl nám nasaditi v Praze německe
živnostníky a drobné obchodníky, opřeli jsme
se tomu tak důkladně, že spolku tomu přešl
chuť k další podobné akci, však těch ně-
meckých velkoskladů, jež s úžasnou bezohled-
ností i v Praze svou nechuť ke všemu,
co je české — vyjma české peníze — dávaji
na jevo tím, že na své závody výhradně něme
cké vyvěšují nápisy — nikdo si nevšímá. D
těch se češti kupci — konsumenti i překup-
níci — hrnou a závody ty vzkvétají. Jděte po
Praha
24
article
Praze hlavními třídami, naleznete je všude a
sice na nejlepších místech, jako pomocníky těch,
jež Praze namáhají se dáti německého nátěru.
Proti těm hlavně má býti namířeno naše úsilí,
nejméně ale žádati se může v zájmu interesu
národního, abychom byli tak moudrými a těmto
nejnebezpečnějším nepřátelům svým ke všemu
ještě nepomáhali. Tak nám píše na příklad
jeden z českých horníků na českém severo-
západě: »Jak smutný a zároveň směšný to zjev,
když vidíme, jak české závody, české ústavy
stalisíce zaplatí za uhli nejbezohlednějším pro-
následovatelům národnosti naší a jak vedle toho
po krejcárku sháníme peníze na Ústřední Ma-
tici. Nechtějí-li koupit uhlí od firmy české,
nechť aspoň obráti se na Němce, kteří národné
nás na pokoji nechávají a kteři za tutéž cenu
prodali by jim zboží stejné jakosti.« — U ji
stých pánů ovšem přestává vlastenectví, kde
jde o — provisi.
— »Německý« tyfus. V důsledku pověst-
ných bakteriologických studií »Prager Tagblattu«
nutno bude smiřiti se na příště i s národnost-
ním rozdělením bacillů, ježto z tyfu učiněna
byla zásluhou kasiňáckého tisku záležitost ná-
rodní, jest docela oprávněno mluviti o tyfu če-
ském i německém. Národnost tyfu řídí se n
vlas podle návodu »Prager Tagblattu« nikol
národností pacienta, nýbrž národností vlády rad-
niční určitého města, v němž tyfus řádí, a proto
lze zcela logieky tyfovou epidemii, náhle vy
puklou v Těšíně, městě německy spravovaném,
položiti na účet německý. V několika posledníeh
dnech onemocnělo v Těšíně přes 100 osob
tyfem tak těžkým, že velký počet nemocných
zápasí již se smrtí. Jest zjištěno, že všichni
otráveni nákazou do městskéh
Němec
Prager
Praha
Ma
Těšín
25
article
vodovodu zavedenou přímo o
zdravotního úřadu. Nevědomostí aneb
nejkrajnější lehkomyslnosti, kteráž- neodpustitel-
ným způsobem hodlala nahraditi úbytek pitné
vody, dovolil totiž zdravotní úřad těšínský, aby
do vodovodu pitného vpuštěna byla voda z Oleš-
nice, nad míru znečištěná. Z toho hromadná ná-
kaza, kteráž při počtu obyvatelstva těšinského
znamená vlastně zamoření celého města. Zálož-
níci, kteří dne 19. t. m. nastupovali k taměj-
šímu pluku, nebyli ani do města vpuštěni, nýbrž
ubytováni v jakési budově za městem a n
telegrafický rozkaz ministerstva hned domů po-
sláni. Má se za to, že budou nyní vojenská
cvičení ve Slezsku odřeknuta, jak to obce žá-
daly, všechno k vůli německému tyfu v Těšíně.
Státi se to takhle k vůli tyfu původu, stále
podle theorie »Prager Tagblattu«, českého, svět
by se zbořil láním a sápáním německým. Tě-
šinský zdravotní úřad má ovšem velice vydatnou
omluvu, parallelkový ruml patrně mu splell
hlavu . . . Budeme vidět, zaznamená-li orgán
veřejného zdraví od »Rajtknechtů« také těšinský
případ. Není ostatně první doklad, že ani ně-
mecký charakter nacionální nechrání před tyfem.
Prager
Oleš
Slezsko
Těšín
26
article
Ve Vídni čas od času exacerbuje tyfus, strašný
druhdy soudruh, který do zavedení pitné vody
z pramenů alpských na státní náklad spolu
s »vídeňskou nemocí« decimoval obyvatelstvo
řišského sídelního města. »Vídeňskou nemoel«
zove se v hygieně tuberkulosa, ve Vídni ende-
mická, kterouž ostatně nikomu nenapadlo ještě
klásti na účet německé správy města Vídně
Onemocnění tyfem po napití se proslulé vídeš-
ské pramenité vody ze slavného vodovodu neni
žádnou vzáeností, veřejnost dozví se o něm
jenom náhodou, podlehla-li vídeňskému prame-
nitému tyfu nějaká notabilita, jako se to stal
nedávno generálu Regensburskému. Véstido
národnostního a politického boje vis major, lid-
skými silami nezdolatelnou kalamitu přirodní,
není ovšem naším vynálezem. Za letošního vr-
trvalého sucha na příklad, kteréž nezastavilos
na jazykovém pomezí a krušilo stejně Čech
jako Němce a vysušilo stejně německou část
Čo
Němec
Vídeň
27
article
Labe jako českou Vltavu a ztenčilo všechny
vodní žily v Čechách severních jak jižních,
někde až na stotinu objemu, kterak žes
osvědčily německé vodovody užitkové? v
všech německých městech českého severu došl
téměř ke katastrofám velice citelným, obzvlášie
v městech průmyslových, továrnám odměřována
voda na hektolitry a takřka mezi ně kontingen-
tována podle procent. V některých německých
městech zachráněna průmyslová výroba před
úplným ochrnutím jenom převratem povětrnosti.
bude-li totiž trvalým. V Praze a průmyslových
předměstích jejích žádné továrně nescházel ani
na okamžik litr vody, ani závod, ani domác-
nost nezvěděla ni zbla o pohromě suchem způ-
sobené v celěm poříčí vltavském. Na některýc
místech lidé přecházeli řeku suchou nohou, ale
pražské a předměstské vodovody pracovaly ne-
ztenčeně, kropení ulic a veřejných sadů dálo
se dokonce vydatněji než v letech předešlých.
Možno říci, že překonaly zkoušku ohněm —
letošním sluncem — skvěle. Důkaz to, že ne-
býti zcela mimořádných, ostatně celým prů-
během předběžných prací doložených, obulaí
nad lidské síly, zaviněných hlavně skoupou pří-
rodou, měli bychom v Praze dávno slejně vý-
borný vodovod s pitnou vodou, jako máme
vodovod s vodou užitkovou.
Vltava
Čechy
Praha