ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 388cbcc0-71e1-11dc-b156-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 28, place 20, org 4, work 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
24. srpua 1604. Cis o 233.
4 article
Spojené státy, a za třeti, aby povolena byla jistá suma k vystavení dodatečných budova lepšího přijímání přistěhovalců na Ellis Islandu. V přistěhovaleckém úřadu bylo příklady dovo- zováno, jak nutné jest prohlížení lékaři námoř- ních hospitálů všech osob, které vystěhovati se míní do Spojených států. V posledním roce skoro 300 osob, stížených nebezpečnými ne- mocemi, bylo deportováno na útraty transatlanti- ckých společností, které zaplatily vládě asi 30.000 doll. na pokutách za porušování zá- kona. Z této sumy asi 26.000 doll. bylo zko- lektováno v přístavu newyorském. Úřadníci po- ukazují na to, že osoby dle amerických zákonů odmítané cestovaly od pěti do desíti dnů n lodích, jež vezly též zdravé přistěhovalce, kteř vystaveni byli nákaze a pak připuštěni do Spoj. států. Sargent soudí z toho, pakliže vystěhoval do Spoj. států budou prohlíženi v místech, od kud mají vyplouti, že bude odstraněn také živel obecenstvu vůbec nebezpečný. S ohledem na výlučný zákon čínský ujišťují přistěhovalečt úřadníci, že fento za poslední rok výborně účinkuje, že však mnoho práce úřadu bude ušetřeno, jestliže kongres přijme onen návrh komisařův.
Ellis Sargent spojený stát Island
5 article
Proti militarismu a imperialismu. Již jsme se zmínili stručně o řeči, kterou pronesl kandidát demokratické strany pro volbu presidenta Unie, Parker, když mu officiálně bylo sděleno jmenování jeho kandidátem. Pro značný význam svůj i pro nás, stojí ale za to zmíniu se dle listů ameriekých, právě došlých, o aktu tom ještě zevrubněji, a zvláště uvésti i v sou- vislosti jednotné veškeré momenty velezajímavé řeči Parkerovy. Alton Brooks Parker, demokra- tický kandidát pro úřad presidenta, přijal na svém venkovském sídle Rosemontu výbor, sestá- vající ze zástupců jednotlivých států a territori s členem kongresu Champ Clarkem v čele, který mu podal úřadní zprávu o jeho nominaci, jíž se mu dostalo na nár. sjezdu demokratů v St. Louis. Při té příležitosti pronesl Parker tuto řeč: »Dobrá lidová vláda spočívá v přesném zachovávání ústavních hranic, v udržování zá kona a pořádku, a v rázné opposici proti každé usurpaci, která svrchovanost národa ohrožuje. Dvě moci určují směr vlády a si ce moc meče, sesílená rukou toho, který jej řídí, a moc zákona, sesí lená veřejným miněním, což jes rozdílem mezi monarchií a repu- blikou. Upřímně doznáváme, že i když zvl- tězíme, nedocilíme většiny ve spolkovém senátu, a proto pro příští 4 roky není ani po- myšlení na snížení celního tarifu.
Parker Parkerův Brooks Parker Altona St . Louis Unia kongres Champa Clark
6 article
Hlavním povzbuzením pro trusty jsou přemr štěné sazby tarifu. Rozhodnuti zemských a stát- ních soudů jsou důkazem, že trvající zákony náležitě čelí zlořádu monopolů. Není tolik třeba nových zákonů, jako spíše úřadní ků, kteří by byli dosti poctivi a měl dosti odvahy k řádnému prová děn trvajíclch zákonů. Nestali jsme se vel- moci jako dobyvatelé, nýbrž prostřednictvím svobody, pokroku a blahobytu ná- roda. Nejsme vojenský, výbojný národ, nýbrž mírumilovný národ, který nepožaduje mír pouze pro sebe, nýbrž pro všecky ostatní národy. Nen pravda, že nyní, kdy jsme ve světové politice pevné stanovisko zaujali, musili bychom se po- díleti na všech sporech ostatních národů. Oh mezme se na věci, které se vzta- hují na práva země a našich ob čanů. To není žádná isolace, nýbrž neodvis- lost. Tato vláda nebyla zřízena, aby evangelium politiky aneb eivilisace zanášela do cizích zemí um, že se vměšuje do jejich vnitřních záleži tosti. Pro případ mého zvolení slibují, ž e se o další nominaci ucházeti nebudu a že druhou nominaci vůbec bych nepřijal. President ve státních otázkách nesmí se nechat ovládati ohledy na svou vlastní budoucnost.« Ovšem ale jest více než pochybno, zda Parker zvítězi, neboť Rooseveltův slavomam americké veřejnosti víe lichotí.
Parker Rooseveltův Nen
7 article Očista naší rodinné výchovy. Napsala Ludmila Zbrasla v ská.
Očista naší rodinné výchovy. Napsala Ludmila Zbrasla v ská. Mnoho zla svaluje se na bedra nynějších sociál ních poměrů a na zlé poměry peněžní skoro ve všech vrstvách společenských. Často též, aby zodpovědnost za neutěšené vý- sledky výchovy byla co možná nejmenší, říká s krátee: „Špatná společnost kazí dobré mravy.“ By hodný dokud se nespolčil s nynějšími kamarády — ti jsou špatní, stal se též takovým.o Žádná omluva nezmenší velikost trvajícího zla a trpěním zlo se neodstraní! Třeba hledati prameny zla a pak léku na jich odstranění. Hlavním kořenen vší neřesti v knihách od Very a jejích následovni tepané a mnoho jiných hříchů, jež ztrpčují nám živo a často mladou duši do náručí zoufalství duševníh i tělesného vhánějí, jest dnešní naše výchova mládeže Dovolím si několika slovy tvrzení své odůvodniti Dítě roste mnohdy do 6. roku (než do školy přijde) jako dříví v lese — byť náleželo tak zvaným lepším, ba nejspíše těm lepším kruhům. Matka mnohonásobná funkcionářka dobročinných a vlaste- neckých spolků, stará se o cizí a přichází o své, je svěřuje dozoru služek buď zcela nic, nebo málo vzdělaných. Dítě matku vidí hostem doma, k cizímu služeb- nictvu, jež se v nynějších nespokojených dobách stále stěhuje, nepřilne, ale snadne přejímá od něho zl návyky a nezpůsoby, učí se pouličním a sproslým výrazům nebo písním Když v 6. roce do školy přišlo, žádá sama matka, aby mu měřeno bylo jiným loktem, než ubo hým smrtelníkům, jichž rodičové se náhodou nestal rady, doktory a jinými hodnosty, nebo aspoň domá- cími s několika třípatrovými činžáky.
Ludmila Zbraslo Vera
8 article
Běda učiteli, který by se opovážil potrestati toto dobré dítě, jež svévoli často překypuje a nemyslí, že by právě ono se mělo učiti. Zatím matka si oddychne, dítě jest ve škole,t je povinna je vychovávati, tedy konečně jest „bez starosti“. Jiná opět jest ráda, že se zbavila pokušitelo aspoň na několik hodin. Té pak jsou prázdniny trnen v oku, vždyť není možno potom s tím dítětem vy- držetil V těchto a ještě mnohých jiných případech roste dítě zůstaveno jsouc takřka zamo sobě ve světě v němž tolik nástrah a pokušení strojí se nezkušenou dušičku jeho uchvátit. Jinde zase nerozumní rodičově sotva dítě dospělo doby školní (6. roku), vlekou je všude s sebou jako stín; do kavárny, do hostince, do divadla, na výlely atd. ze strachu, aby prý sé doma nezkazilo. Co tolo ubché robě za tu dobu přeslechne, ee podivného uvidí, o to se nestarají. Jen když dítě není příčinou, aby musili zůstati doma. Ještě hůře věc dopadá, když děti školu obecnou neb měšťanskou vychodily.
9 article
Dívka si trochu doma odpočine a hoch vstoup do vyšších škol. Stal se z něho nyní „pan student“ jemuž ani tatínek, ani maminka nedovolí si slov říci. Jest ubožák tím týráním pp. professorů (1?) tak nervósní, že nic nesnese, vůbec ani doma nemluví Ze se rodičům odcizuje, nebo již zcelr odcizil — nikdo ani nepozoruje! Že chodí po škole ke kollegům, s kterými prý pracuje, to sice starostliví o blaho svého synáčka vědí. ale jak ti kollegové vypadají, hodí-li se povahou mravy za společníka jejich synku, o tom se nepře- svědčili. Když „mladý pán“ odbyl maturilu a oddal se vy- sokému učení, tož teprve mu není rovno! Jest „nad- člověkem“, jehož nemá práva nikdo jako svobodného akademického občana opravovati, nebo mu poroučeli. vždyt ví, co má dělat a nač peníze, jichž nápadně mnoho „začíná“ potřebovali, vynaloží. Vymluví s na drahě přednášky, na obvyklé spolkově a společen- ské postavení a revisorství pánů rodičů jest v konci Spokojí se každým důvodem, ale nevědí, bohužel co by o svém synáčku již řadu let věděti měli. A což mohou? — otec jest tu předsedou, tu čestným výborem, tam je schůze, tu je schůze, má on se ještě o „tak velkého hocha staratr A což matinka? Ta teprve nemůže! Dceruška trochu odpočinula, vychodila několik ročníků vyšší dívčí nebo jiné pokračovací školy. Jest jí 10. roků, nejvyšší čas, aby začala chodit do tanečních hodin Trochu frančiny a piana jí neuškodí a ostatně může pomáhat v domácnosti.
10 article
Jak vydatná její pomoc jest, poptejte se služky která k 10. hodině nese jí do postele kafíčko a noviny aby si trochu po včerejším namáhání chudinka po- hověla. Konečně nastane období plesů; nač chodila de tanečních hodin, kdyby zůstala doma? Za krátko se vyskytne nezbytný následek pro tancovaného masopustu — známost — čímž nastává matce poslední, největší slarost Kdy přijde čas na přípravu pro život, kdy pouě matka dceru o nejpotřebnějších zásadách ženy, ho spodyně, budoucí matky? Marně otázky, vy nebudeto nikdy zodpověděny! Tak vychovává, vlastně nevychovává, se ná- dorost v tak zvaných lepších vrstvách v 80 9%.9)
11 article
Snad i Veřin Jiří byl takto vychován, tímlo z- nedbáváním vlastních rodičů přišel na zcesti! A přece ze všeho líčení Veřina jest patrno, že jádro Jiříka byle dobré, Jiří k Veře se choval šetrně, postřehujem v něm i hnutí rázu ušlechtilého. Jiří skutečně za svou minulost nemohl, pyk těžce za viny svých vychovatelů. Kdyby měl dobr rodiče, rádce, zůstal by čist. Tuto trpkou obžalobu na své rodiče mnoho Jiříké mohlo by vznésti a všechny by byly oprávněné. Kdo jen trochu studoval povahu dítěte (no z knihy) poznává, že dítě vehází léty do jistých ob dobí života, z nichž každé vyžaduje zvláštního opa- trování. Tak v první době, prve než do školy vstou- pilo, jest hravé. těkavé, zvědavé a fantasie u něho převládá ve všem do krajností. V době školní rozumuje, patrá a nespokojujes pouhými výklady, chce vidět příčiny, původ neb následky. Objevují se vlastnosti dobrě, jež Uřeba pě stovati a zlé, jež nutno pollačovati. V době dospí- vání, kdy dítě ze školy vystupuje a klade vlastně základy k své budoucí povaze, potřebuje rádce, přítele ochránce, anděla strážného. Nemá-li jím býti právě matka? Nemá-li srdce dítěte býli ji otevřenou knihou bez tajů a záhad? Na vychování dětí má rodičům především nejvíce záležeti; žádný spolek, žádná čin nost veřejná nemůže býti důležilější nad tu „vycho- vati společnosti lidské řádného člena, vzorného člověka, neb řádnou ženu, ctnostnou dívku.“
Jiří Jiřík Vera Jiří skutečně
12 article
III. Matky české, ženy česke. jediná vám budiž slast, vychovati svoje děti pro tu krásnou, českou vlast. — Jodiná slast matky má býti dle těchto slov nej- přednější spisovatelky naší Boženy Němcové, vycho- vati dobře děti svoje. I přísloví praví: „Dobré děl — krásný statek, zlé pak děti, v domě zmatek.“ V starém věku Kornelia, matka Gracchů, ukazujíe přítelkyním své dva synáčky, pravila: „Hle, lol moje skvosty!í Ejhle, děti od nejstarší doby nazývány byly poklady a skvosty! Proč by se jich matka chtěla zříkati? Vždyť každý touži po bohatství — zvláště dnešní dobou. Ženě, i když v domácnosti všestranou má zálibu zbude denně dosti času, aby si mohla přečísti někter pěkná díla vychovatelská neho poslechla krásné před- nášky, směřující k dalšímu sebevzdělání jejínu. Matka, jež dítě své miluje a snad možno too ní jako tvora lidského s určitostí očekávati, když u zvířat matky jeví neobyčejnou lásku k mláďatům ta nenechá ditě své nejisté budoucnosti hleděti vstříe Dobrá matka žije každou vteřinu se svým milá čkem. Pozoruje jej, cítí s ním, podporuje jeho vývo- tělesný i duševní. Nezůstaví dítě služce, nýbrž vy- chovává je sama, hledíc působiti na ně ve všem dobrým příkladem. Děti rády napodobují, co vídí. I nemohou nabýt vlastností dobrých, nevidí-li jich u matky — vycho- vatelky. Láskou nemíníme však „návyk opičí“, jenž dílět trpí všechny nezbednosti i hrubosti a dokonce z nich se raduje, se smíchem ukazuje navštěvujícím hostem, co synáček neb dceruška říká a co dokáže.
Němcová Kornélius Gracchus Jodiná slast
13 article
Při výchově vedle vážnosti a přísnosti jest nutn i sebezapření, neboť byť i srdce láskou překypujíeí omlouvalo, třeba přece za svévoli miláčka potrestati a ani na prosby přiřknutého trestu neumenšiti. Když dítě nastoupilo školní povinnost, třeba, aby matka se školou se dorozumívala a byla s ní v dobré shodě. Jen tak možno jest, aby dílo vychovatelovo s podařilo, když doma bude podporováno. Matka nesmí se urážeti, neb rozčilovati, když dítko slyší stížnosti, neb zprávy, jež jí nelahodí. Vždyť učitel má jen dobro svých svěřenců n zřeteli a jest nejšťastnější, může-li co možná nej více pěkných známek udělovati a chovance pochva- lovati; i jemu to dělá čestl *) O vychování v rodinách dělnických a střed ních vrstvách promluvíme ve zvláštním apíse, Když dítě ze školy obecné neb měšťanské vy- stoupilo, nesmí rodiče úkol svůj vychovatelský po- važovati za ukončený, jak tomu obyčejně bývá; na- opak, dvojnásobně nyní nad chovancem bdi. Když dítě dospívá, nejen že různé pudy a vášn se hlásí ke svému uplatnění, ale klade v té době první základy ke své budoucí povaze. Poznalo-li dítě do této doby, co jest život ro- dinný, to jest jeho význam i povinnosti, nezůstan k radám rodičů bezcitno. Dívka zvoli matku, hoch olce za svého přítele důvěrníka, aby nesli s nimi trpkosti i radosti a krato- chvíle života. Rodiče moudře a obezřelně vedou dítky v mírn kázni: Vzpomínajíce svého mládí, nejsou přepjati, al zase nepovolují všem výstřelkům mladické povahy — mírní je nenápadně, ponechávajíce mládeži vždy svo- bodu, po níž ona v té době zvláště touží.
14 article
Vychování dívek, jako budoucích malek a vy- chovatelek mládeže, třeba po vystoupení ze školy obecné zvláště účelně upravili. Životopisy slavných mužů a národů jsou do- kladem, že tilo honosili se ponejvíce matkami ne- obyčejnými. Pochbpila-li matka sama význam a dů- ležitost domácí výchovy, postará se o to, aby i dceř její dostalo se potřebných vědomostí pro život. Dájí navštěvovali přednášky vychovatelské, národohospo- dářské, bude ji přidržovati ku práci domácí, upravo- vání domácí stravy, zhotovování prádla i oděvu. Jeví- dívka zvláštní zálibu i vlohy pro studie, nebude j brániti, aby tímto směrem dále se vzdělávala. Nerozumné jest nutiti dívky do studií odborných nemají-li ani lásky k učení, ani zvláštního nadání pro ně, jenom z pouhé ješitnosti. Dívky pro odborné studie středoškolské neb uni- versitní nehorující dobře jest dáti do škol pokračo- vacích, do kursů hospodářských, neb dle jejích zvláštn náklonnosti, odborných. Při každém z těchto druhů vzdělání zbude dosl času, aby pod dozorem rodičů navštěvovala ob čas přednášky, večírky, koncerty, konečně i taneční ho- diny a plesy. Toto poslední však nesmí býti prvnín a výhradním ellem života jejího. Vedle těchto zábav nejvíce času musí zaujmout dobře řízená četha. Říkává se: „Řekni mi, s kým ob euješ, povím ti, kdo jsí“; toto přísloví dá se výborně obrěniti na: „Řekni mi, co čteš, já ti povím, jakým jsi.“ Kniha jest klíčem k vědění a umění. Jsouť lidě kteří sotva pětitřídní školu navštěvovali a přece vy hovují všem požadavkům moderního vzdělance. Ze plejte se jich, kde nabyli tak všestranných a důklad- ných vědomostí a odpovědí vám prostě — čtením Proto třeba jest nejen chuť ke čtení vzbuzovati, ale čelbu rozumně řídili.
Dája
15 article
Chuť ke člení mohou rodiče vzbuditi v dítěti ji v nejútlejším věku. Nevědí-li si rady, kterou knížku k Vánocům, k Mikuláši, ke jmeninám neb vůbec dí- těti koupiti, nechť obrátí se na školu. Učitel zajist poradí ochotně, a bude jej těšiti, když se rodíče o četbě s ním dorozumívati budou i kdyby dítě již školu opustilo. Do divadla by neměly matky voditi dílky nikdy dříve, dokud se n hodnotě provozovaného kusu ne- přesvědčily. Často hra ve prospěch dobročinný ohlášená s ná- zvem velice nevinným jest otravou pro mládež. V četivu budiž přihlíženo nejvíce k dějinám vlasti Ve škole, spoutané byrokratismem, dozví se mládež málokdy historické pravdy. Nechť tedy pozná slavné činy předků u věku, kdy nejspíše vryjí se úojmy ne- obyčejné obělavosti a chrabrosti národní v srdce a mysl její. U dívek zvláště třeba opatrnosti, aby čtení ne- živilo v nich neobyčejnou obrazivostí probuzený ro- manlismus, jež mohl by je zavésti na scestí. Jak snadno vidí se býli princeznami, jimž poctivý řemeslník, vzdělaný učitel nebo přičinlivý úřadník zdají se býti níčím — čekají na prince z pohádky — čekají — on nepřichází — co pak? Nyní se jim otvírá smutná budoucnost, často plná ústrků, nespokojenosti, výčitek a bolů; jsouť starými pannami. Některé pak i práce se štítí, jako nedů- stojného zaměstnání na svůj přemrštěný, vysněný stav, a jmění není. Musí-li matka s dceruškou se rozloučiti, aby z dalším vzděláním do velkého města ji poslala, necho usídl ji raději v ústavě, než v neznámém kruhu cizí rodiny soukromě.
Mikuláš
16 article
Dnes jest mnoho dobrých úslavů vychovávacích pro dívky. 1 kdyby se zdálo, že některý z nich ne- vyhovuje všem přísným požadavkům naň kladeným, vždy aspoň i tu snaží se býti co možná nejlepším, poněvadž stojí pod všeobecným dozorem obecenstva a tisku, jež by každou chvíli špatným doporučením mohly zájmy jeho poškodili. U rodiny soukromé tomu tak není. Kdo pak si všimne, že u té neb oně partaje jest o mladou dívku více? Kdo si všimne, že tam chodí na návštěvu mladí páni? Nanejvýše domovnice, a co té jest do toho? Proto na bytě v cizině mnoho záleží! Dospivá-li dívka, nesmí matka ji nutit, aby rychle hleděla uloviti nejvydatnějšího ženicha. Nech ponechá jí volnost a nabádá ji, aby jen v ušlechtilém druhu hledala doplnění svého j. Ne postavení a příjmy nebo bohatství, ale sou zvuk duší, ušlechtilost povahy a čistola mravů necho jest lu vodílkem. Malka budiž při výběru tomto spravedlivou rá kyní, jež má na zřeteli nikoli společenské postavení budoucího zetě, ale spokojenost v domácnosti své provdaně dcery. Matka dospělé dceři zvláště v domácnosti nech jest vzorem Češky — vlastenky. Ne řeči, zpěv a hudba ale pokroky a úspěchy na poli hospodářském a v světě obchodním nás povznesou a dají zvílěziti nad zpupností našich bohatých odpůrců. Ať vychování dívky nese se kterýmkoliv směrem vždy musí docíliti, aby uzpůsobilo ji v budoucnost k samostatnému postavení, kteréž by ji poskytlo do- statečné výživy, aby rodičům na obtíž býti nemusil V případě, že by neúprosná smrť je z tohot světa vyrvala, nebude státi na pokraji bídy a zoufalství Svatou povinností rodičů budiž zaopatřiti dcerám bez- pečnou budoucnost.
Malka Češka
17 article
Výchova hochů vyžaduje zvýšené péče rodičů však se nadarmo neříká, že snadněji se vychovaj dvě děvčata, než jedíný hoch. Od nejútlejšího mládí liší se výchova obého po- hlaví značně od sebe. Chlapci dovoleno volně se po- hybovati, do syta se vyskákati a vydováděti; každý jej vidí raději živého Aby se této nadbytečné síly, jež často překypuje a v různých menších darebnostech propuká, trochu vyplýtvalo, jest dobře od útlého věku zařaditi hocha do cvičení tělocvičného. Po venkově jsou cvičení dorostu při jednolách sokolských, v Praze pak výtečná „Tělocvičná škol Tyršova“ při Sokole pražském. Výborné účinky tělocviku poznávají rodiče dobře v dospívajícím věku svého synka. Jarost a přece zase vážná rozvaha, hbitost, ráznost, poslušnost, vytrva- lost, smysl pro pořádek a zvláště vyvinutý cit pro čest začínají zdobiti mladistvého cvičence. Když hoch školu obecnou vychodil, pomýšlí se na vážnou přípravu pro budoucí povolání. Dobře jest pozorovati jej, k čemu asi jeví nejvíce náklonnosti a dle toho za jeho souhlasu voliti zaměstnání. Nerozumné jest nutiti syna ke studiu gymnasla, nemá-li vlohy pro mrtvé jazyky, nebo ke vstupu do školy reálné, když sám dráhu tuto si nevolí. Třeba by v jiném odvětví vědy a práce, maje k ní lásku, se vyšinul a dospěl k poslavení vynikajícímu.
Tyršův Praha
18 article
Jak mnoho nespokojených kněží, doktorů, pro- fessorů neb úřadníků by výtečně hospodařilo na živ- nosti olcovské anebo by závod rodičů povzneslo, po- něvadž od malička více si nepřáli, než po otci pokra- čovati na zděděné pídi české hrudy. Byli by nejen šťastnější, ale dodělali by se na tomto poli i samo- statnějšího postavení a často prospěli by také více sv vlasti, než v postavení služebném, omezeném. Vyvolil-li jinoch živolní dráhu dle své náklon- nosti, přičiňuje se, radostně studuje, a nezbude mu času na darebnosti, jež z nespokojenosti, vzdorua zanedbaně povinnosti se rodí. V mládí jinocha možno pozorovali jisté doby. v nichž zvláště některé vášně se objevuj. Poněvadž každé mládí touží po volnosti, musí rodiče obzvláště býti opatrnými, aby nevzbudili vzdor chovance a přece jej vedli po cestě ctnosti pevnou rukou. Nejvydatnějším pomocníkem v této těžké době jest vážnost a láska synova k rodičům a shovívavost i láska rodičů k dítěti. Rodiče nesmí zlo důsledně ukrývati a líčiti svět jako druhé nebe, nechť chovanec zlo vidí, ale ukažm mu následky jeho a cestu k jeho odstranění. Jako dobře jest malé dítě nechati trochu se po- páliti, aby k ohni více nechodilo, tak i dobře jest ukázati dospivajícímu dítěti zlo, snad i dáti mu po- cítiti následky jeho, aby dítě před ním samo podruho prchalo.
19 article
Různý věk žádá i různé zacházení; nesmí tudíž rodiče přestupky dospívajících synů tak kárati, jak činívali u děti nedospělých. Spíše musí působiti n útlocit a čest, než užívati tělesných trestů, nebo spí- nání, jež mívají právě opáčný účinek. Rodiče nesmí býti tak přísnými, aby se děti pře nimi třásly. Vyslupují-li příliš příkře, odcizí si dět v době, kdy právě nejspíše by jim rodiče měli být rádci a společníky. Nastoupí-li u dětí uzavřenost tvrdošíjná mlčelivost, schovávání, pak jest veta p vzájemně přátelském poměru. Nejen pokud syn studuje, ale i když samostatně se usadil, musí rodiče přátelskou radou i skutkem mu napomáhati Jsouť známy příklady, že vzorný jinocli v době studijní stal se později vzorným manželem a teprve jako otec 2—3 dětí sešel na scestí. Rodiče, buďtež do smrti svým dětem anděl strážnými. Sokratova věta: „Vím, že nic nevím,“ poučuje nás, abychom nikdy neskončili své poučování, své sebevychování ani vychování svých dětí, neboť sku- tečně člověk nikdy dosti nev. Pokrok světa přináší stále novoty ve všech oboreeh vědění a práce lidské i nutno tudíž s tímic světen sťále pokračovati a říditi se heslem:
Sokratův
20 article
Jen v pršer a vědění jest naše spasení,
21 article Denni zprávy.
Denni zprávy. Mobilisace Schulvereinu. Při všem tajnůstkářství, jímž akce německého Schul vereinu je provázena, jest zjevno, že nyní, před zahájením školního roku chystá se tento spolek, talo velká a mocná organisace na po- němčování českých dětí, k nové a zvýšené činnosti. Byly totiž slyšeti v poslední době různých německých stran stesky, že dnes již nevyvinuje Schulverein onu horlivou a úspěšnou činnost jako druhdy a že nejvyšší je čas, aby byl »vzpružen a osvěžen«. To se nyní děje a ze všech stran pozorovati i slyšeti, jak se nejen odbory této zhoubné organisace, nýbrž i jed- notlivci namáhají a činí. Naproti zvýšenému úsili útočících třeba se zvýšenou energií brániti tu naši ohroženou tvrz a nepoddati se, i kdyby do nás sebe vztekleji bili. V zápasu, jejž svá- díme s nepřátelskou přesilou, — neboť ve službách Schulvereinu je dnes všechna německá cizina a ne pouze Němci v Čechách — jistě bychom zvítězili, kdyby šlo pouze o lásku k rodnému jazyku a o národní věrnost, však žel, že boj vede se zároveň o nejdůležitější zájmy hmotné a že v nejednem případě sloučen je zápas o národnost nerozlučně s existenční otáz- kou. České menšiny v kraji zněmčeném se- stávaji z veliké většiny z lidi materiál ně odvislých od nepřátel naši ch.
Němec Čechy
22 article
Jsou to po většině dělníci a mali živnostníci, nehledě ku roztroušenému českému úřadnictvu, jimž uloženo, aby hájili právo své na českou půdu i tam, kde dnes z vělšiny vlastníkem jejím je Němec. A boj téch malých lidí, žijících se svými rodinami ode dne ke dni, je ovšem mno- hem nesnadnější a těžší, než těch, kteří své vlastenectví a svou lásku k jazyku rodněmu ke svému národu zvykli jsou osvědčovati ně- jakou tou oběti peněžní, neb pouhým na venek lesklým slovem. Kde zaměstnavatel je nepřitelem národnosti naší, kde ještě většími odpůrci na- šimi jsou jeho úřadníci, dozorci a zřízenci, kd štváčský tisk nepřestává rozdmychovati plameny národního vzteku proti nám a kde náhonči ně- meckých agitačních spolků každého Čecha ozna- čují jménem a plnou adressou, jako oběť určenou ke zničení, kde děje se ve formě poněkud civi- lisovanější, po celá léta, co děje se v pověstné noci bartolomějské jen po několik hodin — tam je to heroismem státi věrně při svém národu, nezraditi svou krev a plniti poctivě příkazy ná- rodní. Tím větší povinností všech, kteří stoj mimo kruh těchto obdivuhodných zápasníků, ze všech sil jim pomáhati a nahražovati jim pokud možno ztráty, jež trp ne pouze kvůli sobě, ale v zájmu nás všech ostatních! Nemůžeme to ovšem lépe, než pamatovati na Ústřední Matici a poskytováním pomoci těm, kter v těžkém boji materiálně klesli.
Němec Čecho Matica
23 article
Však i v jiném ještě ohledu třeba poma- hati statečným předním strážím našim proti při- valu německému. Seslabováním nepřitele. Jest to smutný zjev, že do pražských závodů lidí již na pomezi této země nemilosrdně ba divoš sky postupují proti lidem našim, opováží li s své české děti do české posílati školy, hrnon se čeští zákazníci, zejmena ale drobní češt obchodníci, bez ohledu na to, že pomáhají tim plést karabáč sami na sebe. Co v Praze všel- kých »ústředních skladů«, »generálních agenture atd. odkázaných na české zákaznictvo a zřízených firmami, jež doma stojí v čele vzteklivcův a kter na větší lesk a slávu německého národa niee malé české existence, zdráhají-li se skloniti ši pode jho germanisace. Co českých penězdo roka zmizí v kapsách nejzuřivějších národníeh odpůrců našich! A toho žel, že nikdo si u nái nevšímá. Obracíme heslo »svůj k svému« po většině jen proti »malým«, ale velkozávody n- šich nepřátel, jejich fabriky a průmyslové a ko- mereiální závody jsou z pravidla z boje, jejl vedeme, vyňaty. Když německý »Handwerker verein« chtěl nám nasaditi v Praze německe živnostníky a drobné obchodníky, opřeli jsme se tomu tak důkladně, že spolku tomu přešl chuť k další podobné akci, však těch ně- meckých velkoskladů, jež s úžasnou bezohled- ností i v Praze svou nechuť ke všemu, co je české — vyjma české peníze — dávaji na jevo tím, že na své závody výhradně něme cké vyvěšují nápisy — nikdo si nevšímá. D těch se češti kupci — konsumenti i překup- níci — hrnou a závody ty vzkvétají. Jděte po
Praha
24 article
Praze hlavními třídami, naleznete je všude a sice na nejlepších místech, jako pomocníky těch, jež Praze namáhají se dáti německého nátěru. Proti těm hlavně má býti namířeno naše úsilí, nejméně ale žádati se může v zájmu interesu národního, abychom byli tak moudrými a těmto nejnebezpečnějším nepřátelům svým ke všemu ještě nepomáhali. Tak nám píše na příklad jeden z českých horníků na českém severo- západě: »Jak smutný a zároveň směšný to zjev, když vidíme, jak české závody, české ústavy stalisíce zaplatí za uhli nejbezohlednějším pro- následovatelům národnosti naší a jak vedle toho po krejcárku sháníme peníze na Ústřední Ma- tici. Nechtějí-li koupit uhlí od firmy české, nechť aspoň obráti se na Němce, kteří národné nás na pokoji nechávají a kteři za tutéž cenu prodali by jim zboží stejné jakosti.« — U ji stých pánů ovšem přestává vlastenectví, kde jde o — provisi. — »Německý« tyfus. V důsledku pověst- ných bakteriologických studií »Prager Tagblattu« nutno bude smiřiti se na příště i s národnost- ním rozdělením bacillů, ježto z tyfu učiněna byla zásluhou kasiňáckého tisku záležitost ná- rodní, jest docela oprávněno mluviti o tyfu če- ském i německém. Národnost tyfu řídí se n vlas podle návodu »Prager Tagblattu« nikol národností pacienta, nýbrž národností vlády rad- niční určitého města, v němž tyfus řádí, a proto lze zcela logieky tyfovou epidemii, náhle vy puklou v Těšíně, městě německy spravovaném, položiti na účet německý. V několika posledníeh dnech onemocnělo v Těšíně přes 100 osob tyfem tak těžkým, že velký počet nemocných zápasí již se smrtí. Jest zjištěno, že všichni otráveni nákazou do městskéh
Němec Prager Praha Ma Těšín
25 article
vodovodu zavedenou přímo o zdravotního úřadu. Nevědomostí aneb nejkrajnější lehkomyslnosti, kteráž- neodpustitel- ným způsobem hodlala nahraditi úbytek pitné vody, dovolil totiž zdravotní úřad těšínský, aby do vodovodu pitného vpuštěna byla voda z Oleš- nice, nad míru znečištěná. Z toho hromadná ná- kaza, kteráž při počtu obyvatelstva těšinského znamená vlastně zamoření celého města. Zálož- níci, kteří dne 19. t. m. nastupovali k taměj- šímu pluku, nebyli ani do města vpuštěni, nýbrž ubytováni v jakési budově za městem a n telegrafický rozkaz ministerstva hned domů po- sláni. Má se za to, že budou nyní vojenská cvičení ve Slezsku odřeknuta, jak to obce žá- daly, všechno k vůli německému tyfu v Těšíně. Státi se to takhle k vůli tyfu původu, stále podle theorie »Prager Tagblattu«, českého, svět by se zbořil láním a sápáním německým. Tě- šinský zdravotní úřad má ovšem velice vydatnou omluvu, parallelkový ruml patrně mu splell hlavu . . . Budeme vidět, zaznamená-li orgán veřejného zdraví od »Rajtknechtů« také těšinský případ. Není ostatně první doklad, že ani ně- mecký charakter nacionální nechrání před tyfem.
Prager Oleš Slezsko Těšín
26 article
Ve Vídni čas od času exacerbuje tyfus, strašný druhdy soudruh, který do zavedení pitné vody z pramenů alpských na státní náklad spolu s »vídeňskou nemocí« decimoval obyvatelstvo řišského sídelního města. »Vídeňskou nemoel« zove se v hygieně tuberkulosa, ve Vídni ende- mická, kterouž ostatně nikomu nenapadlo ještě klásti na účet německé správy města Vídně Onemocnění tyfem po napití se proslulé vídeš- ské pramenité vody ze slavného vodovodu neni žádnou vzáeností, veřejnost dozví se o něm jenom náhodou, podlehla-li vídeňskému prame- nitému tyfu nějaká notabilita, jako se to stal nedávno generálu Regensburskému. Véstido národnostního a politického boje vis major, lid- skými silami nezdolatelnou kalamitu přirodní, není ovšem naším vynálezem. Za letošního vr- trvalého sucha na příklad, kteréž nezastavilos na jazykovém pomezí a krušilo stejně Čech jako Němce a vysušilo stejně německou část
Čo Němec Vídeň
27 article
Labe jako českou Vltavu a ztenčilo všechny vodní žily v Čechách severních jak jižních, někde až na stotinu objemu, kterak žes osvědčily německé vodovody užitkové? v všech německých městech českého severu došl téměř ke katastrofám velice citelným, obzvlášie v městech průmyslových, továrnám odměřována voda na hektolitry a takřka mezi ně kontingen- tována podle procent. V některých německých městech zachráněna průmyslová výroba před úplným ochrnutím jenom převratem povětrnosti. bude-li totiž trvalým. V Praze a průmyslových předměstích jejích žádné továrně nescházel ani na okamžik litr vody, ani závod, ani domác- nost nezvěděla ni zbla o pohromě suchem způ- sobené v celěm poříčí vltavském. Na některýc místech lidé přecházeli řeku suchou nohou, ale pražské a předměstské vodovody pracovaly ne- ztenčeně, kropení ulic a veřejných sadů dálo se dokonce vydatněji než v letech předešlých. Možno říci, že překonaly zkoušku ohněm — letošním sluncem — skvěle. Důkaz to, že ne- býti zcela mimořádných, ostatně celým prů- během předběžných prací doložených, obulaí nad lidské síly, zaviněných hlavně skoupou pří- rodou, měli bychom v Praze dávno slejně vý- borný vodovod s pitnou vodou, jako máme vodovod s vodou užitkovou.
Vltava Čechy Praha