1
masthead
24 srpna 1904. Číslo 233.
4
article
Bída v Polabí a prostředky proti n.
Píše se nám: Katastrofální sucho, jež stihlo
letošním rokem naši vlast a zejmena naše P-
labi, přimělo zástupce všech obcí polabských
laké vzdálenějších, od Mělníka až po Brandýs
n. L, že sešli se v neděli dne 21. srpna v Ko-
stelci n. L., aby poradili se, jakým způsobem
by se dalo čeliti bídě, která již nastala a která
každým dnem poroste, stihajíc rolníka i průmy
slníka, maloživnostníka i dělný náš lid. Úroda
u nás poschla a zejmena brambory jsou zničeny
není zač tržit peněz, nemůže se nic pořizovat,
nemůže se dát výdělku jiným. Bída a hlad
uprostřed nejživějších, nejúrodnějších českých
niv, osazených lidem nejpracovitějším, toť zjev
přímo hrozný, příšerný ráz nejbližší budoucnosti.
Shromáždění zástupcové obcf hledali pomoe.
Mluvilo se o žádosti za odepsání daní, o bez
úročitelných zápůjčkách, o subvencích a jinýeh
ještě prostředeích, ale dospělo se k výsledku.
že by se tím vším všechen náš lid nenasytil
a že jedinou vydatnou pomoc poskytnouti může
vláda zahájením prací uplavňova
eích a kanalisačních na Labi, př
kterých možno bude zjednati výdělek dělnictvu
živnostnictvu, zeměděleům, obchodu i průmyslu
A ježto má vláda k tomu zákonné prostředky
po ruce, uznáno za nutné obrátiti se na ni s vy
zváním, aby plnic zákon, který už není podmí
něn děláním či neděláním obstrukce, bezodkladně
práce ony zahájiti dala, než se začnou dosta-
vovati zjevy pohrdání životem, než začnou plniti
se vězení a žaláře zloději a lupiči z hladu. —
Aby pak spíše eíle se dosáhlo, jest potřebí, aby
také města, jako Mělník, Brandýs n. L., Stará
Boleslav a jiná s okolními obcemi pozvedly svů.
hlas a spojivše se s komitétem zvoleným v Ko
stelci n. L., pomáhala nátlak činiti na vládu
jejíž svatou povinností jest, chopiti se pomoe-
ného díla, než bude pozděl
Polabí
Mělník
Brandýs
ko
Labe
Stará Boleslav
5
article
— Plzeňští buršáci v Nýrsku. Z Nýrsk
píše se nám: Nejvěrnější baštu plzeňského no-
táře Schreinera, starobylá městečka »oboje
Nýra«, oblážil minulou neděli jakýsi »Pilsner
Landtag der Prager Akademiker« svým účasten-
stvím při slavnosti na podporu místního odboru
Schulvereinu pořádané. Rozumi se, že nýršu
židé z Plzně, Velhartic, Peruce, Klatov a ji-
ných českých obcí pocházející, byli u vytržení
nad touto událostí a domy a obchody velko
německými barvami vyzdobili. V Plzni samě.
odkud zmíněný Landtag přijeti měl, scházeli
v týž den pultoví akademikové a skutečně také
ze 40 přibylých napočítáno bylo 38 židů a z
pokřtění. Ve výzdobě nejvíce vynikal štit pan-
ského domu Koců z Dobrše z roku 1683, kdež
nyní nalézá se továrna pražsko-holešovické
firmy Joss a Löwenstein. Tak jako židovstvo
plzeňské odhalila tu i tato firma své nejvlast-
nější nitro, stkvějíc se v barvách černo červeno-
žlutých. Očekáváme, že i v Praze a v Klato-
vech své velkoněmecké smýšlení zapírati nebude.
Velkoněmeckými prapory vyzdobený štit starého
šlechtického domu významně charakterisuje hi
storii teprv v druhé polovici sedmnáctého stolet
poněmčeného Nýrska. Napřed Janovičtí z Paj
reka a Kocové z Dobrše, pak germanisace
naposled »israelisace«, toť neodvratným osudem
Nýrska, nechť se pan Schreiner a jeho nohsle-
dové namáhají sebe v íce.
Schreiner
Koc
Löwenstein
Nýrsko
Plzeň
Velhartice
Peruc
Klatovy
Dobrš
Praha
Klato
Joss
Paj rek
Pilsner Landtag der Prager Akademiker
6
article
— Osobní. Pan MUDr. B. Nový, odborný ženský
lékař, vrátil se z cest a ordinuje opět pravidelně o
9—10 hod. dopol. a od 3—4 hod. odpol.
Zprávy rodinné. Slečna Maruška Chládko-
va, dcera statkáře a majitele lomů v Lanžově, a par
Jan Štěrba, učitel měšťanské školy ve Smiřicích
slavili sňatek v úterý dne 23. srpna o 11. hod. dopol
v chrámu Páně sv. Bartoloměje v Lanžově.
— Žolozniční ministr ryt. Wittek přibyl včera
o šesté hodině večerní do Prahy a ubytoval se v ho-
telu „U saského dvora“. Zúčastnil se prohlídky trat
rakovnicko-lounské.
— Pohřeb pana Jana Tobiáše, vrchního po
štovního rady ve výslužbě, konal se včera za znač
ného účastenství zejmena kruhů poštovního úřadni-
ctva z domu smutku č. 2 na Hrádku ve Vyšehradské
třídě. Za rakví ubíral se bratr zesnulého vrch. okr
inspektor Václav Tobiáš, vrch. komisař p. Chlum, vice-
president obch. soudu ryt. Des Loges, vrchní poštovní
rada p. Vonásek s úřadnictvem pošt a telegrafů, vrchní
poštovní správce z Vyšehradu p. Brdička, vrchní po-
štovní rada Wanka a j. v. Mrtvola převezena byla do
Plas, kde bude pochována v rodinné hrobce.
MUDr
Maruška Chládko
Štěrba
Wittek
Jan Tobiáš
Václav Tobiáš
Vonásek
Brdička
Smiřice
Lanžov
Praha
Chlum
Plasy
Wanek
Páně svatý . Bartoloměj
7
article
— Z Vídně, 23. srpna. Prulessoť na německé
technice pražské, vládní rada Karel šl. Ott, dnes
v Brně zemřel.
— Veřejná schůze. Ústřední klub národních vo-
ličů pro král. českě sídlem na Král. Vinohradec
svolává na čtvrtek dne 25. srpna o 8. hod. večer ve-
řejnou schůzi »U Etěrů« na Tylově náměstí. Na
programu jsou poměry tržní a rozbovor o správei
ústřední tržnice p. Forstovi. Hojná účasť žádoucí.
— Výstava Kubova v Poděbradech, jež bude 28.
t. m. o 6. hod. več. definitivně uzavřena, zůstane
mimo jiné pamětihodnou tím, že značný náklad 1400
K, jejž na ni městská tamější rada věnovala, bude,
jak z dosavadního vidno, skoro nadobro hražen
Počet návštěvníků — ze tří čtvrtin cizinců — přesa-
hoval již miuulého týdne 2000. Nejvíce vydaly
čtvrtky, kdy autor přednášel. Poslední přednáška
(čtvrtá) koná se tohuto čtvrtku (25. t. m) a má za-
jímavé thema: »Z dějin umění«.
Karel
Ott
Král
Forst
Kubův
Vídeň
Brno
Tylův náměstí
Poděbrady
8
article
— Z Marianské výslavy v Praze. Do výstavy
přibyl nově velezajímavý předmět, totiž soška Ma-
donny ze stříbra, tepaná, pozlacená, drahokami a
perlami ozdobená, ze století XVI pocházející, kterou
zaslal pan arcivévoda František Fer-
dina nd.
— Dar -Sokolu- v Libni. K uctění památky f p.
Václava Holečka, důchodního v. v. bývalé obce li-
beňské, věnovali bývali kollegové jeho v úřadě obnos
12 K fondu pro postavení tělocvičny »Sokola«v
Praze Libni.
František Fery
Holeček
Praha
Ma
Libeň
Sokol
Sokol « v Praga Libeň
9
article
— Erár dlužníkem firmy Lannovy. Ve všeobecn
mizerii hospodářské a při nářcích, že nejsou peníze,
bude zajímati snad zprávička, že nejen my, ubozi
občánkové a poplatníci nemáme peněz na zbyt, ale
že jich nemá ani slavný erár a to na věci, na něž
na papíru aspoň míti má. Jsou to totiž regulační práce
na Vltavě, jež letos značně váznou, jelikož erár pro-
hlásil, že nemá pohotově na ně peněz a kromě toho
jest dlužníkem. a to dosti značným za práce loni
lelos na jafe provedené. Tak jenom firmě Lannově
dluhuje 670.000 K a to již po delší čas a zdráhá
se platiti úroky v obnosu 75 K denně. Dlužní po-
platníci mohou tedy býti posíleni vědomím, že netíz
dluhiy pouze jel
— Paroplavba mezi Karlínem, Roztoky a Kle
cany. Dnešním dnem mění se jízdní řád a jezdí pa
níky takto: Všední dny: z Karlína (od přivozu.
stanice elektr. dráhy) do Roztok- Klecan v 9 hod.
m. ráno, ve 2 hod. 8 m. a ve 3 hod. 8 min. odpol
Zpět z Klecan-Roztok ve 12 hod. v pol., v 51/2 av
6/2 hod. večer. V neděle a svátky: v 8 hod.
8 min. ráno, v 10 hod. 8 min. dopol., ve 2 hod. 8
min. a ve 3 hod. 8 min. odpol. Zpět z Klecan-Roztok
v 11 hod. dopol., ve 12 hod v pol., v 51/2 a v 61
hod. večer.
— Konečně trochu deště a ohladu! Poprvé, skoro
po lřech měsících spokojeně jsme si všichni vydechli
a vasáli místo pronřálého a suchého, trochu vlažnějšího
s vlkého vzduchu. Konečně nadešla vytoužená a vy-
modlená změna počasí Přišla náhlo a prudce, beze
Lannův
Vltava
Karlín
Roztoky
Klecany
10
article
všech předchozích příprav a přechodů. Přes noc se
povětří nad Evropou podivně zatočilo a tlakoměr ra-
pidně klesl a pramen rtuti v teploměru, jenž slavil
v červenci a srpnu pravé orgie, ve výškách okolo
třiceti stupňů, klesl najednou na jedenáct, pozděj
na patnáct. S citlivým ochlazením přišel i déšť. Ú
předevčírem nakupily se nad Petřínem bílé mraky jako
předzvěsí, že něco přijde. My Pražáci máme totiž
nad Petřínem svoji pozorovací stanici, jako v Krko-
noších Sněžku, nebo na Šumavě čepici na Boubíně.
Zavál západní vítr a skutečně přinesl dešť. Drobounký
sice a ostýchavý, ale protože s malými přestávkami
potrval celý den, přece smočila se dlažba a objevily
se kaluže. Chodci zůstávali udiveně stát, nevěříce
zraku, že je vůbec kdy možno, aby v Praze ještě
pršelo. A hned vzpomenuto na Fialu, jenž předevčírem
prorokoval, že teď už to jisto jistě přijde, totiž pod-
mračno, místy dešť, bouře a chladno. Pro jistotu ne-
chal také místy slunečno. Dešť byl slaboučký a ostý-
chavý, takže bylo by směšno mluviti o nějakém
blahodárném jeho účinku na zemi anebo snad na
posílení pramenů. Ale poněkud potěšitelnou okolností
zůstává, že pršelo léměř po celé Evropě. Z Hamburku,
z Pešti, z Vídně a se všech stran Čech docházejí zprá-
vy, že tam pršelo nebo prší. A ovšem že se doufá, že
bude pršeti ještě dále a štědřeji než doposud. Jen aby
nebyla to přeháňka, jakých opakovalo se za léto ně-
kolik. Stav zemáků, této nejvydatnější plodiny, jest
vážně ohrožen. Nesmiluje-li se nebe do opravdy —
bude veliká, veliká bída!
Fiala
Evropa
Petřín
Sněžka
Šumava
Boubín
Praha
Hamburk
Pešť
Vídeň
Čechy
Petřín
11
article
— Prodej lázeňského místa Honštky. Známě lá-
zeňské místo Houštku u Staré Boleslavi zakoupil
těchto dnů pp. Vaňha a Suda z Prahy za obno
300.000 K
— Dva rolníci bleskem usmrceni. Z Moravské
Ostravy telegrafují, že v pondělí za prudké bouře
blesk usmrtil dva sedláky, jedoucí do Mor. Ostravy.
Kůň byl usmrcen a vůz poškozen.
— Zlodějské kousky vojenského sběha. Sdělui
se nám z Brandýsa nad Labem: V okolí brandýsském
a staroboleslavském provedeno bylo poslední dobou
několik rafinovaných kousků krádeží a podvodů, jež
spáchal ve všech případech mladík, jenž nemohl a ne-
mohl býti dopaden. Provedl celou řadu krádeží
zakrýval obratně stopu svou tím, že měl nakradené
služební knížky dělnické, jimiž jednak se legitimoval
jednak zanechával je v rukou okradených, kteří vak
byli v pátrání mateni. Takovýto případ stal se u rol-
níka Josefa Veselého v Písku, jemuž mladík ukradl
spořitelní knížku s 550 K, oblek a hodinky. Místo
toho zanechal mu knížku na jméno Štěvána Šestáka.
Vaňha
Sud
Mor
Veselý
Šesták
Stará Boleslav
Praha
Ostrava
Brandýs nad Labe
Písek
Houštka
12
article
Když tento Šesták vyhledán, ukázalo se, že je to do-
cela pořádný občan, jenž naříkal si však, že mu byla
pracovní knížka ukradena. Konečně neznámý mladík
byl dopaden v hostinci v Lobkovicích, kde chlěl utěci
s cechem. Byl zalčen a lu vyšlo na jevo, že jmenuje
se Josef Jeně a jest dávno hledaným sběhem od pěšího
pluku č. 28. Nalezeno bylo u něho několik pracovních
knížek, jež nakradl a vykazoval se jimi. Jenč bude
dodán k vojenskému soudu na Hradčanech
— K velkému požáru v Horách sv. Kaleřiny
v Rudohoří sděluje se nyní, že celkem ocitlo se bez
přístřeší 60 rodin s 300 osobami. Škoda činí 50.000
korun a jest jen z nepatrné části pojištěna. Jakožto
podezřelý, že oheň založil, zatčen byl jistý Ferdi-
nand Dospěl a s ním i jeho žena, syn a nejstarší
dcera. Všichni tito dávno již nepožívali v obci dobré
pověsti. Dospěl 14 dní před požárem pojistil vysoko
dům své ženy; dále nalezeny v majetku Dospělově
hadry a cary, smočené petrolejem. Před okresním
soudem shlukly se veliké davy lidu i se švakrem
Dospělovým v čele, kterýž zvláště žádal, aby mu
byl původce tolikerého neštěstí vydán, aby prý jej
na místě ztrestatí mohl.
Josef Jena
Jenč
Kaleřina
Dospěl
Dospělův
Lobkovice
Hradčany
Rudohoří
13
article
— Požár na venkově. Včera večer rozneslase
Prahou zpráva, že hoří zámek jirenský, patřící velko-
obchodníku pražskému p. Cyrillu Zvěřinovi. Pověst
tato vznikla tím, že v Zelenči u Jiren na statcíchp.
Zvěřiny vyhořely dvě rozsáhlé stodoly s celou úrodou.
Má se za to, že oheň byl založen zločinnou rukou.
— Nehoda při skládce. Firme Rob. Stelner a spol.
sděluje nám ke zprávě pod tímto záhlavím uveřejněné
dne 17. t. m., že případ měl se takto: Dne 16. t. m.
odpoledne dostal sluha řečené firmy rozkaz, aby ze
skladiště na ostrově rohanském přivezl bednu větších
rozměrů. Učeň dán mu byl proto, aby dával pozor na
vozík v jeho nepřitomnosti. Nakládání bedny se ledy
zúčastniti neměl. Učinil-li tak, stalo se to z jeho po-
pudu vlastního a nikoliv z rozkazu závodu.
— Loutkové divadlo. V národním loutkovém di-
vadle Klubu vlasteneckých přátel dra. Paříka a Třebe-
nicka v zahradním sále měšťanského pivovaru na
Král. Vinohradech hraje se dnes odpol. o 3. hod
„Sněhůrka a 7 trpaslíků“, o 5. hod. „Kouzelný palá
Lubomírův“. Slosování krásné pohádkové knížky
zdarma.
— Přesidlení. Firma Skála a spol., velkoob
chod suhlím v Praze, přesídlila své kancelářské míst
nosti na Václavské nám. č. 53, telef. 2540.
Požár
Cyrilla Zvěřina
Zvěřina
Rob
Pařík
Třebe
Král
Lubomírův
Praha
Zeleneč
Jiren
Václavský já
loutkový divadlo
14
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Z Vídně, 23. srpna. (C. B.) Internista dvorn
rada prof. Drasche zemřel dnes večer ve Vöslavě
ve věku 78 let.
= Z Cambridge, 23. srpna. (C-B.) Zdejší uni
versita jmenovala včera za přítomnosti premiéra Bal
foura německé professory Julia Viléma Brühla, che
míka v Heidelberku, Adolfa Englera, botanika v Ber
líně. Pavla Jindř. šl. Grotha, mineraloga v Mnichově
Alhrechta Kossla, fysiologa v Heidelberku a pak
professora fysiky Schustra v Manchestru, čestným
doktory.
= Osudná neděle pro horolezce. Z Curychuse
telegrafuje, že minulé neděle v okolních Alpách ve-
liký počet turistů sřítil se s různých srázů do roklin
a propastí. Čtyři turisté a jeden vůdce zůstali na
místě mrtvi.
= Vzdorovala pěti policistům. Paní Lizzie Se-
dová, 36lelá, byla v pátek předvedena u pol. soudu
v Morrisanii a žalována pro nepořádné chování
pro opilství. U soudu bylo přítomno pět policistů
jeden z nich, policista Thompson, vypravoval soudci
že obžalovanou dopadl ve čtvrtek večer na nároží
ulice a Lincoln Ave., kde zpívala a hulákala. On
jest přes 6 stop vysoká, statná matrona. Kdyžji
Thompson napomenul, aby byla zticha a odebrala
se domů, tu se na něho vrhla a pěstí zasadila mu
tak prudkou ránu, že klesl k zemi. Na to signali-
soval o pomoc a na místo příchvátali další dva
modrokabátníci, avšak ani tito tři muži nemohl
pranic poříditi, načež bylo telefonováno pro patroln
vůz. Teprve pěti polícistům po delším úsilí podařilo
se rozzuřenou ženu přemoci a dopraviti za mříže.
profesor
Drasche
Julio
Vilém
Brühl
Engler
Pavel
Groth
Alhrechta
Schustr
doktor
Lizzie
Thompson
Lincoln
Vídeň
Cambridge
Bala
Heidelberg
Mnichov
Manchestr
Morrisanie
15
article
= Pokus loupeže ve vlaku. Že Zahřeba se tele
grafuje: Převor milosrdných bratří Lengyel by
v noci v železničním voze přepaden inženýrem stát-
ních dráh Petrem Paschou, kterýž ho chtěl oloupiti
V zápase, který na to nastal, byl převor raněn. Na
stanici Zapraku podal převor oznámení přednostovi
staničnímu, který však inženýra předce nedal za-
tknouti. Afféra tato vzbuzuje zde velk
rozechvění.
= Úlok na vlak. Z Moskvy telegrafují: N
stanici sibířské dráby Taišeru byl neznámými pa
chateli vyhozen nákladní vlak dynamitem do povětří
Všecky vozy byly rozbity, 4 osoby ze železničníh
personálu zabity, ostatní těžce raněny. Attentát by
namířen na expresní vlak, kterýž ale náhodou by
zpozděn.
= Oleo a syn srazili se. Z Brusselu se telegra
fuje, že když stavební podnikatel Meyrinek na moto-
cyklu domů se vracel, srazil se s ním syn jeho
jenž mu rovněž na motocyklu vstříc vyjel, tal
prudce, že otec byl usmrcen a že syn sám smnrtelně
se zranil. Tento umírá již.
= Velký orkán v Italii. Z Bari se telegrafuje
Následkem prudkého orkánu parník »Lucia« uvíz
na úskalí, po 2 hod. podařilo se ho ale opět uvolniti
Četné barky vichřicí se překotily, při čemě dvi
osoby zahynuly. — Ze Sorrenta telegrafuje se
Cyklonem dnes ráno nad městem se rozpoutavším
byl zbořen jeden dům, při čemž 9 osob bylo po
hřbeno v troskách. 3 jsou mrtvi, ostatní byli za
chráněni. Asi 30 jiných domů hrozí shroutiti se.
= Zničená loď. Ze St. Johnu (v Novém Skot
sku). 23. srpna. (C.-B.) Anglická dělová loď »Colum
bine« vplula v záloce greenské na skálu a nepochybně
úplně se rozkotá. Činí se však přece pokusy za
chrániti ji.
= Snih. Z Inšpruku se telegrafuje: Po dva dny
už nepřetržitě prší. Hory okolní pokryty jsou sněhem
Zahřeba
Lengyel
Petro Pascha
Taišera
Lucius
Stanislav
John
Skot
Zaprako
Moskva
Brusel
Bari
Sorrento
17
article
Parní turbiny a plavba.
Parní turbiny a plavba.
Od prvních pokusů parníku „Turbinia“ roku 190
na světové výstavě pařížské učiněny značné pokroky
v konstrukci parních turbin a shledány již značné
výhody u porovnání s posavadními stroji o střídavém
pohybu: kolisání lodi zmenšeně až na minimum, pro-
stá konstrukce stroje, zaujímajícího prostor mnohem
menší, menší opotřebování hybných částí stroje, jsou
již samy sebou výhody tak značné, že tyto opravdu
povzbuzují k dalším pokusům, neboť motory toho
druhu jsou jako stvořeny pro plavbu, vyhovující
ovšem zvláštním podmínkám, jaké shledáváme na lo-
dích. K tomu třeba připomenouti, že již není nulno,
obmezovati se při použití těchto motorů na lodi men-
ších rozměrů, poněvadž nyní jsou pozemní závody.
mající turbiny až o 10.000 koňských silách.
Proto také vynálezce jednoho z prvních typů, jež
zkoumány, mr. Parsons; postihl ihned výhody, jake
může turbina poskytnouti plavbě a vyložil je r. 190
ve schůzi Institution of Naval Archilects. Již r. 1894
— dvě lěta po prvních zdařilých pokusech prof. Ewing
— sestoupila se výzkumná společnost „The Marine
Steam Turbine Company“, mezi jejímiž zakladateli
nalezáme několik slavných jmen Anglie a jejímž cílem
bylo sestrojiti loď dostatečné velikosti, aby jí bylo
možno použíti ku praklickému pokusu použitím parn
turbiny při plavbě na moři. Společnost pomohla za-
ložiti dílny ve Wallsendu na Tynu schválně pro tento
obor konstrukcí. Závod proměnil se ve velkou akcio-
vou společnost s kapitálem 6,.500.000 fr., jež zakoupila
rozsáhlé pozemky kolem původního staveniště a opa-
třila závod zdokonalenými stroji na stavbu mohutných
lodí a lodních strojů nového typu
Parsons
profesor
Ewing
Anglie
the Marine Steam Turbine Company
Institution of Naval Archilect
18
article
„Turbinia“ r. 1900 měla toliko délku 30 metr
při šířce 2.74 metru a stroje o 2000 koních při úhrnn
váze 22 tun; vlastní stroje samy o sobě vážily tolike
3 tuny 660 kg. Od té doby konstrukce turbinových
strojů neustále zlepšovány. Kdežto „Turbinia“ o jedné
parní turbině měla rychlost toliko 1934 uzlů, výsledek
to dosti nedostatečný, docíleno pozdějším zlepšením
výsledků značně lepších. Na místě jedné turbiny po-
užito turbin tří, o vysokém, prostředním a nízkém
tlaku, z nichž každá poháněla zvláštní hřídel, každý
o třech šroubech. Tím docíleno ohromného zvýšení
účinnosti, neboť rychlost dosáhla 32 uzlů.
Loď takto sestrojená mohla plouti jen ku předu
neboť obyčejné turbiny mohou se otáčeti toliko jedi-
ným směrem. Bylo tudíž nutno, opatřiti loď turbinou
pohybující se směrem opáčným a působící na střední
hřídel, aby umožněn byl i pohyb nazpět.
Při dalších pokusech“ docíleno rychlosti až 34
uzlů, při čemž zjištěno, že nový systém motorů vy-
znamenává se proti posavadnímu větší lehkostí strojo
a snížením střediska těžiště Účinky páry byly mno-
hem značnější následkem mnohem vyšší expanse,
úspora páry páčila se na 20 až 25%. Při výletních
parnících o 1500 až 4000 koňských silách jest váha
strojů toliko 3/s až 3/s váhy strojů pohybujících lo-
palkovými koly. Při parníku o dvojitém šroubu, typu
to nyní klassickém pro přepravu přes průplav L
Manche, umožňuje turbina zmenšení o 100 tun př
hybné síle 10.000 koní; nepřesahuje-li 6000 koní,
ušetří se přece ještě 40 tun i při porovnání se strojem
o trojí expansi nejdokonalejšího typu. Na velkých
výletních lodích , o nichž se stala zmínka, docílí s
nejen zmenšení na váze o 70 tun a zvýší se velmi
patrně rychlost, ale úsporou místa možno využitkovati
mnohem větší prostor na místnosti obytně.
kg
L Manche
19
article
Značně rychlosti, jichž docíleno při. pokusech
obrátily záhy pozornost k novému námořnímu motor
a to tím spíše, jelikož malá spotřeba vody k vyvo-
zování páry, o 408 kg na mořskou míli menší, uká-
zala, že tento systém není nákladnější než posavadn
nejdokonalejší stroje, zařízené ovšem na velkou r
chlost. Záhy se rozhodla anglická admiralila, že da
postaviti dva torpedoborce opatřené turbinami. By
to předovším „Viper“, jehož rychlost měla dosáhnouti
31 uzlů, ačkoliv neměl větších rozměrů než torpedovky
rychlosti 30 uzlů, pak „Cobre“, úplně mu podobný
mající rovněž délky 64 m. a šířky 6.40 m. o 570
tunách.
„Viper“ docílil výsledků nanejvýše pozoruho
ných, neboť dosáhl rychlosti 36.58 uzlů, což při tu-
nách znamená sílu 11.500 koní, kdež u torpedovky
o 370 tunách se střídavým pohybem stroje nepřesa-
hovala 6500 koní. Co se týče spotřeby uhlí byla 1080
gramů na koňskou sílu. Později docílil „Viper“ az
37.11 uzlů a při plavbě nazpět urazil více než 15 uzlů
což vyvrací všechna tvrzení o nedostatku říditelnosti
turbinových lodí.
Proto správa anglického loďstva válečného ob-
jednala další lodi téhož druhu, kdežto pro loďstvo oh-
chodní jeví se výhody tohoto druhu pohonu čím dále
tím více, i pokud se týče plavby přes oceán.
kg
gram
20
article
První poštovní lodí pro cestující byl „Ki
Edward“, určen ke plavbě v ústí Clydu, dlouhý 76.20
m., široký 9.14 m., s ponorem 1.83 m. Má střední
turbinu o vysokém tlaku, spojenou s prostředním kří-
dlem, postranní turbiny o nízkém tlaku uvádějí v po-
hyb poboční hřídele, jakož i turbinu pohybující se na-
zpět. Střední hřídel má toliko jediný šroub, pobočn
hřídel po dvou šroubech. Při pokusné plavbě docflene
20.48 uzlů při 3500 koňských silách. Při spotřebě 815
gramů paliva na koňskou sílu za hodinu docíli se
19 uzlů. Také zde zvyšuje turbina výkonnost o 202
Brzy polom postavena pro tutéž službu „Qucen Alex
andra“, asi týchž rozměrů, ale má poněkud silnějš
stroje a docílila při plavbě na zkoušku 21.63 uzlu, př
síle 4400 koní. Dlužno připomenouti, že tato lod
při použití turbiny o zpátečním pohybu dovedla za-
staviti v 7 vteřinách, ačkoli plula plnou parou. Po-
hyby lodi provádějí se velmi snadno pomocí ventilo
přivádějících páru k té které turbině. Tyto dva pří-
klady osobních parníků přesvědčily záhy čelno
skeptiky o výhodách nového systému, tím spíše, je-
likož shledáno, že umožňuje úsporu 50% na váze
strojů. Kromě toho trvalým zkoumáním spotřeby pa-
liva zjištěno, že takovýto parník na celkovou cestu
více než 12.000 mil při rychlosti 181/2 uzlu, spotřeboval
teliko 1430 tun, kdežto parník týchž vlastností, ale
opatřený posavadními stroji, spolřeboval by 1900 tun.
aby docilil téhož výsledku.
Edward
Qutit Alex
21
article
Tato pozorování přiměla různé společnosti, aby
daly sestrojiti turbinové parníky pro dopravu přes
průplav La Manche. Parník „The Queen“, plující mei
Dowerem a Calais, může vyvinouti 8000 koňských
sil a docílil při pokusné plavbě 21.76 uzlů, dale
„Brighton“, plující mezi Newhawenem a Dieppe
7000 koňských sil.
Pro transallanlickou službu zřízený parník „Lor-
me“, jenž při pokusné plavbě docílil 19 uzlů a má
skorem 1400 tun a 3200 koňských síl. Na váze strojo
bylo zde ušetřeno 70 tun, rovněž jeví se tu značná
úspora paliva. Parník „Tarantula“, postavený firmou
Yarron podle vzoru dorpedovky prvé třídy, docíli
při pokusné plavbě 26.75 uzlu, mnohem víc, než byl
Le Manche
Calais
Brighton
Newhawen
Dieppe
Lora
Yarron
22
article
ve smlouvě určeno. Dále parník „Emerald“ o 900 tu
nách, docílí sice jen 15 uzlů, ale provedl plavbu přes
oceán co nejlépe ačkoli byla velmi špatná pohoda
Parník „Revolution“, opatřený turbinami amerického
typu Curtisova, osvědčil tytéž charakteristické výhody
jako turbiny Parsonsovy, neboť váha stroje na koňskou
sílu jest toliko 3.950 kg. a zaujatý prostor 0.025 krych-
levého metru. V Belfastu staví se nyní loď „Victorian
o 1400 tunách, jež bude moci pojmouti 1500 cestují
cích a 8000 tun nákladu, právě následkem úspory
místa, jež zaujímaji stroje. Bude míli rychlost n
menší 18 uzlů.
Slavný konstruktor francouzský p. Reteau uve-
řejňuje obšírnou studii o turbinových lodích, ve které
bez okolků uznává značné jejich přednosti: odstranění
otřesů, zmenšení váhy, snadná řiditelnost, opotřebo-
vání hybných součástí zmenšené na minimum atd., al
soudí, že pod určitou mez rychlosti výkony turbiny
nemohou předstihnouti výkony stroje o střídavém
pohybu, což jest prozatím nepopíratelno, neboť pre
menší rychlost nelze turbinu doporučovati. Avšak
dlužno připomenouti, že právě plavba na moři vy-
žaduje každým dnem větší a větší rychlosti, i pro
nákladní lodi.
Curtisův
Parsonsův
Emerald
Belfast
kg
krych
23
article
Zprávy.
Palivo ze smetí. V Paříži byl učiněn poku
s použitím smeti a odpadků k výrobě paliva. Vše
liké smetí, odpadky z jatek, rybích i jiných trhů
upotřebená sláma, papír atd. se rozsekají, rozměln
na prach a pak se napustí dřevovinou, dehtem
naftou. Takto získaná směs se ještě zvláštními pří
stroji zpracuje, vysuší a zlisuje ve tvar briket. Mu-
nicipální laboratoř pařížská podala o výsledku po
kusů s topením takto vyrobenými brikelamí dobro
zdání, že brikety ze smetí lehce hoří, zvolna vydá-
vají teplo a jen slabě zapáchaji plynem. Zdokona
lením výroby zvětší se jejich výhřevnost a zmenš
se množství zbývajícího po nich popelu. Přednost
jejich jest, že hoří zvolna, nekouři a teplo jen po
malu vyzařují.
Mnoho-li prachu povstane z dlažby. Londýnský
inženýr E Ciark zkoumal, do jaké míry trpí různá
dlažba jízdou povozů, clůzí a pod., v mnoho-li je
jího povrchu se otře a promění v prach. Shledal
že z pohy 4000 čtverečních metrů asfaltové dlažby
bylo ojezděno a ochozeno množství prachu, naplňu
jící 1 smetišťový vůz, kdežto stejná plocha žulové
dlažby dala 9 a makadamisovaná úprava ulice do
konce 14 plných smetišťových vozů prachu. Jest
tedy, pokud se prachu týče, asfaltová dlažba nejvý
hodnější.
Paříž
24
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Z kaceláfe Národního divadla. Dnes hraje se
potřelí anglická komedie „Schovanka od Madelainy
Lucetty Ryleyové se sl. Grégrovou, pí. Benon ovou
pp. Vávrou, Matějovským a Innemanem ve hlavních
rolích; představení připadá 1. čtvrtce předplatitelů.
Zejtra proveden bude jako šesté dílo v cyklu 20 če-
ských oper Smetanův „Dalibor“; pohostinsku vy-
stoupí v něm pp. Veverka a Karas v partiích žalář
níka Beneše a zbrojnoše Vítka. V pátek hráti se bude
Šimáčkův obraz ze života dělníků cukrovarnických
„Svět malých lidí“ v částečně novém nastudo
vání. Na sobotu určen je další večer v cyklu českých
oper, pro nějž ustanovena Fibichova „Šárka“ s pí
Veverkovou j. h. v partií Vlasty. Ke všem jmenovaným
představením možno obdržeti lístky u denní pokladny
vždy od 8. hod. ranní. Činohra studuje nyní dvě aktové
novinky, ruskou „Slušnost“ od V. Bilibina a fran-
couzskou „Anglicky snadno a rychle“ o
Tristana Bernarda; premiéry budou již příští ponděll.
Kromě nich sehrána bude nově nastudovaná Bozdě-
chova veselohra „Zkouška státníkova“, v nía
pohostinsku v roli Kounice vystoupí p. Jaroslav Pulda.
nyní člen divadla na Smíchově.
+ Lidové dvadlo „Urania“ v Praze VII. Dne
hraje se rozkošná fraška „Manžel ze šetrnosti“. Na-
psali Ad. Abrahamowicz a B. Ruskovský. Přeložil
Arnošt Schwab-Polabský. Režisér V. Spurný. Hlavní
úlohy hrají dámy Košnerová, Bitrmanova, Pražská
Bermanová, Vejvodova a pp. Čekanský, Spurný, Lach-
man, Pražský, Hlavatý. Začátek o 7. hod. večer. P
divadle dostalečný počet vozů elektr. dráhy. Zejtra
jest benefiční večer jednoho z nejoblíbenějších
členů „Uranie“, p. Jaroslava Počepického.
Grégrův
Benon
Vávra
Matějovský
Inneman
Smetanův
Dalibor
Veverka
Karas
Beneš
Vítko
Šimáčkův
Fibichův
Šárek
Veverkův
Vlasta
V Bilibin
Tristan
Bernard
Kounic
Pulda
Ruskovská
Schwab
V Spurná
Bitrmanův
Bermanová
Vejvodův
Čekanský
Spurná
Lach
Počepický
Svět
Smíchov
Praha
národní divadlo
Madelain Lucetta
český oprat
25
article
Mladistvý umělec zvolil si Dumasovu effektní činohru
„Cizinka“, v níž hraje úlohu vévody de Septmonts
V pátek hraje se výpravná lidová hra se zpěvy a tane
„Na pomoc Husům“
Z kanceláže smíchovského divadla. Dne
jakožto XVII. představení v cyklu frašky jest třet
reprisa Faydeauovy frašky „Vévodkyně Crevetta“ (po-
kračování „Dámy od Maxima“) s pí. Bož. Jeřábkovou-
Kaciovou v titulní úloze. Při obou předcházejících re-
prisách této frašky bylo divadlo úplně vyprodáno. Mi-
mo pí. Jeřábkovou-Kaclovou mají hlavní úlohy dámy
Táborská, Kubíková, Lierová a pp. Lier, Kubík ml.
Táborský, Kaňkovský, Edl a Zdrůbecký. Režisér Jose
Kubík. Zejtra ve čtvrtek jest 17. reprisa Sternovy ope
rety „Bum, bum“ s pí. Mař. Zieglerovou v titulní úloze
V pálek bude znovu uvedena na scénu výpravná bur
leskní Krem-Lindauova opereta „Kráska z Newyorku“
s hudbou Kerkerovou, která dosáhla za loňské sai
sony největší popularity a hrála se nepřetržitě no celý
měsíc.
Dumasův
jít Septmont
Hus
Faydeauův
Crevett
Bož
Jeřábkův
Kaciová
Kaclův
Táborská
Kubíková
Lierová
Lier
Kubík
Táborský
Kaňkovský
Edl
Zdrůbecký
Jose Kubík
Sternův
Zieglerův
Lindauův
Kerkerová
kráska z Newyork
26
article
+ Aréna na Smíchově. „Vévodkyně Crevetta“
(pokračování „Dámy od Maxima“) slavila v sobotu
dne 20. t. m. svůj vjezd na scénu smíchovského di-
vadla, kteréž v horečném vypravování novinek stale
se již pověstným. Faydeau, autor obou her, od doby
své vítězné „Dámy“ patrně zpohodlněl a také částečně
pozbyl oné břitkosti vtipu a jiskřivosti veselých scén.
jimiž kdysi tak skvěle plýtval; ale přes to uhájil nej-
novější prací posice své velmi čestně. „Vévodkyně
Crevetta“ je sice fraškou značné účinnosti, líbí se
širšímu publiku a jistě docílí řadu vyprodaných domů
ale zásluha bude patřiti více hercům, než hře samotné
Paní Jeřábková-Kaclova vynikala skvělostí svého zje-
vu nádhernými toilettami a výbornou hrou, ve své pi-
kantní nikterak neurážející bujnosti a prokázala nově
své velké umělecké nadání. Pánové Edl a Lier ve svýci
balkánských hodnostářích byli výbornými. Pan Kubík
ml. v roli Basťena, ač silně přeháněl, velmi se líbil
tolikéž p. Kaňkovský v úloze Chandela. Manželé Tá-
borští obstarali jemnější party hry s obvyklou precis-
ností. Sl. Lierova a pí. Kubíková, čtveráčtí žáci lycea
kde ředitelem byl komický p. Zdrůbecký, doplňovaly
správně celek. Hráno bylo s vervou, hladká souhr
svědčila o pečlivé režii p. Jana Kubíka.*) Plynný pře-
klad obslaral p. Táborský. Premiéra i nedělní prvn
reprisa sehrány před úplně vyprodaným divadlem
+ Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech
Dnes hraje se jako lidové představení za poloviční
ceny „Sirotek Lovoodský“, činohra ve 2 odděl. a
jednáních od K. Birch-Přeiffrové. Titulní úlohu hraje
slč. Suchánkova, jež má zejtra svůj příjem. Hráti se
bude „Černý kříž v lese
Crevett
Jeřábková
Kaclův
Edl
Lier
Kubík
Basťen
Kaňkovský
Chandel
Lierův
Kubíková
Zdrůbecký
Táborský
Král
Lovoodský
K Birch
Přeiffrová
Suchánkův
Smíchov
Pištěkův lidový divadlo
Crevetta
27
article
Hudha.
Hudha.
+ Slečna Marie Herilesova o koncerlu »Českéh
dne«, 6. srpna na světové výstavě v St. Louisu po
řádaném, přijata byla obecenstvem, v počlu více než
dvou tisíc shromážděným, co nejvřeleji a když pro-
duševnělou, čístou svou hrou podala důkaz vysokého.
vyspělého svého umění, strhla celý sál k projevům
nadšeným, jež nebraly žádného konce. I orchestr.
osmdesátičlenný, s nímž slečna Heritesova hrála první
své číslo, IV. koncert Vievxtempsův (ježto partitur
na ohlášený koncert Dvořákův nedošla v čas z Evropy).
propukl po skončení v bouřlivou pochvalu. Variacem
na »Kde domov můj«, sehrané na to přídavkem jako
sólové číslo houslové, uchvátila sl. Heritesova všechny
přítomné a vedle všeobecného potlesku nescházelo
ani hojně slz dojatých emigrantů. Jako druhé své
číslo brála sl. Heritesova s klavírním průvodem, který
briliantním svým způsobem obstaral pan Jan Heřman.
skvostné »Adaggio« z houslového koncertu Dvořákova.
Smetanovu hlubokou skladbu »Z domoviny«, Ševčíkův
energický »Český tanec«, Nešverovu něžnou »Ukolé-
bavku« a jiné skladby, jež nucena byla přidati. Vše
*) Interieury prvních tří dějství byly pravými k
binetními kousky vynalezavosti režisérské
Herilesův
Heritesův
Vievxtempsův
Dvořákův
Heřman
Smetanův
Ševčíkův
Nešverův
St . Louis
Evropa
+ slečna
28
article
chny hlasy shodují se v tom, že okouzlující umění
sl. Heritesovy bylo vrcholním bodem koncertu »Če-
ského dne« na výstavišti v St. Louisu. Nejrozšířenější
spolek v Americe »Č. S. P. S.« (česko slovanský pod-
porující spolek), který současně v St. Louisu konal
svůj sjezd, k němuž sjeli se delegáti ze všech států
Unie, druhého dne po koncertu zvláštní deputací
ve dvaceti kočárech příjeli k domu dra. Arzta, u něhož
sl. Heritesova skvělého pohostinství požívá, aby uměl-
kyni pozdravili, jí vzdali dík za potěšení, jež všem
způsobila svým vzácným uměním a k další pouti po
Americe jí blahopřáli. V St. Louisu získána sl. Heri
tesova pro další dva koncerty.
+ Koncert v Luhačovicích. Ve čivrtek 25. k. m.
uspořádá koncert v lázních luhačovických slečna
Duška Horská, jedna z nejlepších koncertních pěvkyš
z Prahy za spoluúčinkování bratří pp. JUC. V.
Javůrka a R Javůrka — z proslulé hudební rodiny
notáře Javůrka z Kroměříže. Slečna Horská, velmi
milý a elegantní zjev, vládne neobyčejně sympati-
ckým hlasem a vyníká i procítěným přednesem. Pan
JUC. V. Javůrek, znamenitý klavírista a R. Javárek,
mladistvý virtuos houslový, slibují, že koncert bud
jedním z nejzdařilejších, jež v letošní sezoné mnoz
umělci v Luhačovicích absolvovali.
Heritesův
Dušek Horská
V Javůrek
R Javůrek
Javůrek
JUC
R Javárek
St . Louis
Amerika
Luhačovice
Praha
Kroměříž
Č . S . P . S
29
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
V zoufalství či ve zlém úmyslu? Trestní případ
24letě služebné z Dřevčic, Františky Anlošovy, nelišil
se předehrou svou od obdobných „romantických“
idyllek. Také v téte historce běželo o mladou ženštinu.
jejíž upřímnou lásku zrádně zklamal bezcitný milene
a ktercu zkrušil nejen pocit opuštěnosti, nýbrž i strach
a úzkosť před tím, co bude s ní v dobách příštích, at
všecko okohi ukazovati bude na ni potupně prstem
jako na matku nemanželského dítěte... Děj celkem
týž, jako v typických oněch dramatech, jejichž po-
slední akt odehrává se před zeleným stolem a při nichž
nezřídka za „hrdinkou“ chmurné historie takové za-
padají dvěře kobky žalářní — ale přeco s rozuzlením
smiřlivým a bohdá také blahodějným pro tu, která
včera dopoledne předvedena byla soudcům jako ob-
žalovaná z těžkého, hnusného zločinu.
Jaké důvody přiměly státní zastupitelství, by n
Antošovu vzneslo podezření pro zločin odložení dí-
těte, vyloženo bylo v obžalobě.
Anlošův
Antošův
Dřevčice
30
article
Domkářku v Hrušově, Marii Ryšavou, překvapl
lelos 2. června k 6. hod. večerní osmiletý synek její
zvěstí, že za vsí v žitě leží malé dítě. Ryšavá vydala
se neprodleně na místo chlapcem označené a přesvěd-
čila se vlastníma očima, že chlapec nemluvil na plano
Ve vzdálenosti asi 60 krokův od vozově cesty, vedoui
z Hrušova do Dřevčic, nalezla domkářka v žitném poli,
k němuž od úzké meze je dosti značný svah, novo-
rozeně ženského pohlaví, jež proti slunečnímu úpalu
chránila jen na kvap přehozená košilka ... Bylo štěstí
pro ubožátko, že objevili je lidé ještě v čas. Po výroku
soudních lékařů byl by delší pobyt opuštěného ne-
mluvněte na místě tak odlehlém přivodil zcela jist
smrt . ..
A náhoda chtěla tomu, že téhož večera vypátrai
také matku dítěte — Antošovu, která všecka zoufalá
a zmatena dovlekla se do nedalekých Popovic a tam
v prvním okamžiku nežádala o nic jiného, než o tro-
chu vody. O dítěti nezmínila se ni slovem a setkala
se s ním teprve po několika nedělích v bytě svých
rodičů, kteří, ač sami chuďasové, dítěte s vřelou láskou
se ujali a smířili se již také s kajíci svou dcerou, která
od té doby dítěti je vzornou, milující matkou.
Ryšavá
Antošův
Hrušov
Dřevčice
Popovice
31
article
Včera s usedavým pláčem vyprávěla Antošova
o tom, co se přihodilo a co bylo vlastně závěrečnou
kapitolou milostného jejího románku. Věřila miláčku
svému, který slouží u dragounského pluku v Brandýse,
více, než námitkám klidného rozumu a procitla z luz-
ného opojení teprve, když přihlásila se drsná sku-
tečnost, jejíž tíhu zvýši ještě výsměch onoho, který
byl ji druhdy zahrnoval spoustou lahodících lichot
a přísah nehynoucí věrnosti. Od té doby duševní život
její zmítán byl vlnami nekonečných, nevylíčitelných
útrap. A čeho nejvíce se bálo děvče zhrzené, byla
hanba a potupa, jejíž hrot vycítila mysl její z lidských
řeči a narážek. Při pomýšlení na osud svůj i osud
ubohého roběte div že sobě nezoufala. Z práce ji vy-
ženou a snad ani pod krovem olcovým nenalezne útul-
ku. Hněvu rodičů se vůbec strachovala a proto raději
jim ani nepsala. A hrůznost myšlenek na to, co dále
bude, stupňovala se, čím více blížil se kritický oka-
mžik, jejž myslila, že ani nepřežije
Nevyhnula se, neušla svému osudu. Den druhého
června znamenal pro ni onu obávanou chvíli kritickou
a objev domkářky Ryšavé souvisel právě s výpravou
již podnikla toho dne odpoledne k sestře své do Po-
povic ..
Antošův
Ryšavá
Brandýs
32
article
Bylo to zoufalství, které přimělo děvče v rozhodne
chvíli k útěku od bezmocného, nevinného robátka?
Či byl to úmysl, jenž čelil k odstranění toho, v čem
spatřovala jenom hanbu před světem a břímě pro svůj
další živol? — O tuto záhadu včera při líčení běželo
a rozřešení, vysvětlení její mělo býti směrodatným
pro posuzování činu Anfošovy
Žaloba uváděla řadu okolností na doklad viny
obžalovaného děvčete. Proč neodnesla Antošova dít
ke své sestře do Popovic, mohla-li v tehdejším návalu
malátnosti dopraviti tam ranec, jejž měla na zádech?
Proč se nezmínila své vdané sourozence o své příhodě
a proč první starostí její po příchodu do Popovic bylo
ukojení vlastní žízně? A proč neodložila je na
místo přístupnější, proč zanesla je mezi žitné klasy.
kde děcko postřehl kolemjdoucí chlapec jenom ná-
hodou? Jednala by tak upřímná, milující matka?
Ale důvody žaloby měly tentokráte protějšek svůj
v protidůvodech, které na jednání obžalované Anto-
šovy vrhaly světlo méně ostřejší a méně křiklavé. Co
obsahoval ranec, s nímž Antošova dopližila se do
slavení sestřina, než několik kousků prádélka, jež
děvče před osudnou svou cestou připravilo pro příští
svého roběte? Dalo se s určitosti tvrditi, že v oka-
mžiku daném nebyl duševní stav děvčete do té míry
zoufalým a nepříčelným, že by dosahu svého jednání
mohla býti sobě vědoma? Vždyť Antošova neuprchla
daleko, vždyť hledala pomoci pod střechou své sestry
a nemluvně pak s jásotem stiskla do svého náručí.
když podali jí je v domě olcově, kde stará se o ně
doposud? Byla by takto jednala matka nesvědomitá.
matka neupřimná?..
Antošův
Popovice
Anta
33
article
Posudek znalecký, podaný pp. dry. Slavíkem
Prokopem, přiklonil se k těmto vývodům a po
prohlášení, že děvče s největší pravděpodobností jed-
nalo pod nátlakem přechodní nepříčet-
nosti, dal se veřejný žalobce na ústup a odvola
proslě žalobu, takže předsedovi zbylo vynésti
jedině výrok zprošťují cí
Budou na děvče tak lěžce zkoušené doléhati i ted
ještě kameny lidských klevet a pomluvy?
Předsedal vrch. r. p. Novotný, žalobu vedl
nám. sl. z. p. Berg, obžalované obhájcem byl p. dr.
Zítek.
Slavík Prokop
Novotná
Berg
doktor
Zítek
Buda
34
article
Co mu scházelo. Specialista v oboru nenechavosti,
který už jedenašedesát plných let sténá pod břemenem
jména Josefa Šťastného, tedy názvu, jenž v křiklavém
odporu je s jeho životními nezdary, byl včera nucen
představiti se čtyřčlennému senátu v roli smrtelníka,
který činži shání o kvartále ve 3 hodiny ráno v byt
majelnějších svých bližních. Sedmého ledna ho pustili
z pankrácké trestnice a Šťastný, který — jak se du-
šoval — ani chvilky nezaháli, hned třelího dne kvar-
tálového období podíval se otevřeným oknem do pří-
zemního bytu jistého úřadníka a protože se mu v za-
řízení jeho zalíbilo, projevil svůj obdiv celou svoj
vzácností. Na neštěstí — či vlastně štěstí — probudil
ale šramot spícího úřadníka a Šťastný stižen byl na
novo neštěstím, zodpovidati se ze zločinu nedokonané
krádeže, jejíž dosah odhadovala žaloba cifrou 200 K
Šťastný je takto zcela tichým a galantním pánem
a ví dobře, co se před slavným soudem sluší a patří.
„Byl jste trestán jedenáctkrát, že?“ — tázal se
ho při generáliích předsedající p. vrch. r. Novotný.
„Prosím, prosím, Vašnostil-
„Však je to taky vidět“ — pokračoval předseda,
nahlížeje do trestního rejstřiku dlouhoprsťákova. (Čte
po řadě)): pro krádež šest měsíců, pro krádež 7 mě-
síců, pro krádež 15 měsíců, pro krádež 13 měsíců, pro
krádež 20 měsíců, pro krádež 2 léta, pro krádež 6 mě-
síců, pro krádež 2 léta, pro krádež 13 měsíců, pro
krádež 3 léta... (ke Šťastnému): Mám ještě číst dál?
Šťastný (s úklonou): Jak je liho, Vašnosti
Předseda: A teprve 7. ledna jste vyšel po tří-
letém trestu z kriminálu ...
Obžalovaný (v póse pokorného nešťastníka)
Oh, já ani chvilku nezahálel. Co jsem na svobodě, ani
hodinu nezahálím. Ale račte, prosím, živit osm krko
Šťastný
Šťastná
Novotná
Šťastný