ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 379aac60-7596-11dc-945d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 32 celkem · entity: person 83, place 35, org 16, work 2
1 masthead
8. bře zna 1908. Císlo 67.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana 5.
4 article
ke středečnímu prvnímu opět vystoupení pí. K Švan- dové j. h. v Gavaulfové veselohře »Moje že- nuška Josettas + Pištěkovo lidové divadlo na Kr. Vinohradech. Dnes jsou dvě představení při pohostinské hře sl F. Horníkovy: odpoledne o 1/n4. hod. »Prima bale- rina«, kom. opereta o 3 jedn., upravil V. Hübner hudba od Weinbergra. Večer o 7. hod. zpěvní fraška »On a jeho sestra«. Zejtra se tato hra opakuje po drubé. + Divadlo Marie Zieglerové v Praze VIII. Dne odpol. i večer Lenarovu »Vesela vdovičkae s Mař. Zieglerovou. Předprodej v Praze u p. Strnada Na příkopé, v trafice »na Valdeku« na Vinohradech a v div. kanceláři, kde možno i telefonicky si listky objednati (č. 3146 B). Premiera Ziehrerovy »Pove- dené holky« určena na středu 11. t. m. Listky v předprodejích.
Josettas F Horníkův V Hübner Weinbergr Lenarův Zieglerův Strnad Ziehrerův Pov Praha Valdek Vinohrady Pištěkův lidový divadlo Králové divadlo Marie Ziegler v Praga
5 article Ze soudní síně.
Ze soudní síně. Nový ružomberský proces. Ružomaberk, 6. března. Pro posouzení bezpříkladně beztaktního jednání jaké projevili četníci při černovské řeži, nejhorší svě dectví vydávají četníci sami prot sobě. S nepocho pitelnou bravurou osvědčují před soudem, že stříleli dobře mířenými ranam přimo do prsou ze vzdále nosti 3—4 kroků, ačkoli § 64. služebních předpisů četnických o uživání zbraně výslovně přikazuje, ž četník smí užiti zbraně jen v krajní potřebě, i tehdy má stříleti ne do těla, ale do ruky nebo noby a to jen proti osobám ozbrojeným. Proti neozbrojeným stačí užití bodáku nebo šavle. Děti, ženy a starce jest šetřiti. V černovské řeži celá řada mrtvých a poraně- ných žen, dětí i starců svědčí, že v tom směru roz vašnění četnici neznali milosrdenství. A přímo stří leli do prsou, ne do končetin. Několik četníků přiznavá, že v poslední cbvíl nevyzvali lid, aby se utišil. Několik ovšem svědčí že napřed vyzvali lid k tichu, polom teprve začal střílet. Ale i z výpovědí četníků lze vyvoditi, že ob jektivné nebezpečí nemohlo býti tak veliké, kdyá četník musil hlásiti stražmistrovi, který při něm stál že 4 kameny padly na střechu kočárů.
6 article
Jen tak lze si vysvětliti střelbu četníků, že tito byli sami podrážděni tou velikou námahou těžkostí služby, kterou musili bez přetržení konali po celou noc před nedělí, kdy vyšetřovali po vesnici, kdo od- nesl předměty z kostela. Z jejich výpovědí vyplývá že nebyli vzbouřeným obyvatelstvem příliš laskav přijali. Ještě ráno byl jeden z četníků uškrabnut na tváři kusem dřeva, kterým hodil po něm podrážděný Černovan. Ale to bylo také jediné poranění, které s oné neděle odnasli četníci Z dnešních výpovědí vážnější bylo svědectv černovského učitele Klimky, který praví, že nikde si nepřál svěcení. Prosili ho, aby psal kněžím, at nepřijdou světit, ale nemobl tomu vyhovět. Vyhrožo- vali mu. Nepamatuje se, kdo byl v zástupě, bál se. proto se zavřel doma. Nedovede si vzpomenout, c svědčil v době vyšetřování. Pouze tolik ví, že o 9. hod. viděl obžalované Kaliara a Cibulkovou po vesnici chodit. Na otázku obžalovaného Kaliara, zda řekl, že kněží třebas násilím chtějí provésti posvě cení, přiznává, že snad to řekl.
Klimek Kaliar Cibulkův
7 article
Druhý učitel z 'Černové, Vendelín Tolt, slyšel jak obžalovaný Štěpán Hančík, který sbíral podpisy na prvou prosbu k biskupovi, když se vrátil, řekl »Kdyby sám Kristus přišel a nepřinesl si na zádech Hlinku, tak tu nic nepořídl.« Slyšel nebezpečné vý hrůžky. Nálada byla každou hodinu borší. O ob- žalovaném Kaliarovi, který prý strhl administratora Fischera s kočáru, což ani sám Físcher nedoved potvrditi, praví, že v neděli ráno hrozil: »Už pde to procest, však je vyzpovídám«. Kalar jest jedenz nejintelligentnějších obžalovaných a jeho mužné chování před soudem dělá velmi dobrý dojem. Výslech senatora Bačkora, představeného Čer- nové a nejoddanějšího sluby vládního, jehož pleti- chy mají též mnoho viny na krveprolití, přinesl nové Obvinění proti kněžlm. Bačkor byl s Fiscbe- rem u děkana Pazurika prosil, aby nešli světit ko- stel, poněvadž nálada je stále podrážděnější.
Tolt Hančík Kristus Hlinka Fischer Bačkora Čer Pazurik Černo
8 article
Lidé již časně z rána hrozili mu pod okny, bál se, proto ani nevyšel z domu. Pazůnik řekl tehdy, že posvěcení musí se státi, ať už to má zlý nebo dobrý konee. Toto svědectví zdá se přiliš nebezpečným před- sedovi Chudowskému, proto dotud terorisuje, pře- mlouvá, překrucuje, až Bačkor uzná, že Pazůrik ne- řekl, že musí býti posvěceni, jenom že musí tam jiti Svědčí proti Hlinkově sestře, která krátce na to po pětiminutové přestávce byla ještě více obviněna ob žalovanou Policokovou. Policoková náhle předstonp před předsedu soudu a přednese, že za příčinu všehe považuje Hlinkovu sestru, poněvadž ta je přemlou- vala, aby nedovolili kostel svěhit, ona prý navedla její dcero, aby vynesla svícny z kostela. Jest to nejtěžší svědoctví proti Hlinkově sestře z něhož soud jistě udělá navádění k zločinu. Kateřina Fagová svědčí, že blavní obžalovaný v době prvé střelby byl u nich v domě. Státní zástupce Belopotocký je proti její odpři- sáhání, ale soud je nařizuje.
Pazůnik Hlinkův Fagová Belopotocký
9 article
Po ní přijde Jan Bobko, který stejně dokazuje alibi Javorkovo, avšak soud jeho nepustí pod přísahu proti čemuž ohlásí obhájce dr. Hiller zmateční stíž nost, prvou v tomto procese. Kateřina Bobková svědčí totéž jako Bobko, ale zase není připuštěna ku přísaze. I hajný Lesát do kazuje Javorkovo alibi. Z důkazů těchto je patrno, jak povrchně a bez důvodně sestavena byla žajoba, když blavní obžalo vaný ani vůbec v kritické době na místě čin nebyl! Z Ružomberka, 7. března. (Pův. t'gr. »N. L. Výslech svědků jest ukončen; 10 svědků vzdal se svědectví pro příbuzenství. Koči Proc, který vezl služného, svědčí, že Ve- verica nebil nikoho; viděl jen jeden kámen. Hlavní služný Andahazy přiznává, že byl třikrát na faře, aby nechodili světit. Našel tam dě- kana Pazúrika, který prohlásil, že posvěcení provésti se musí a žádal by poslal do Černové honvedy. Velitei odepřel, protože měl samé rekruty. Potom poslal Perevzlenye do Černové s rozkazem, bude-li lid od- porovat, aby vrátil se s četníky. Oznámili mu již ve čtvrtek, že tři občané, mezi nimi Hlinkova sestra pobuřují proti svěcení. V neděli ráno zase telefono- vali, že lid je nespokojen. Z jeho svědectví vyplývá, že hlavní příčinou krvavé události byli kněží, poněvadž naléhali na svěcení.
Bobko Javorkův Hiller Bobková Pazúrik Černo Hlinkův
10 title
V pondělí počnou obranné ježi
11 article Odražený německý útok na české území.
Odražený německý útok na české území. (Ze správního soudního dvoru.) Pětičlenný senát správního soudu zabýval se dne 4. t. m. stížností Ant. Novotného a scu- druhů, podanou proti obecním velhám ve spojených obcích Rybnice-Loukov-Há:e okr. Semily v Čechách, konaným v prosinci 1900. Volhy tyto upoutaly na sebe pozernost širší ve- řejnosti, ježio jednalo se při nich o odražení něme- ckého útoku na odvěkou českou državu, o tuhý zápas českých obcí s německým továrníkem v Hájích, jenž. zbohatnuv z mozolů českého lidu, vykonával pomcei slabých českých duší takový nátlak na odvislý český lid, že kandidáti jeho při volbách zvitězíli. V třetím sboru většina proti menšině činila 81 preti 23 hl., ve druhém sboru 15 proti 11 hlasům. Proti volbám lěmto podalo čuské neodvislé v - hěstvo p. Ant. Novotným námitky, jež byly c. k. mistodržitelstvím v Praze zamítnuty.
Antonín Novotný Rybnica Loukov Semily Čechy Praha
12 article
Proti tomuto rozhodnutí vznesli p. AL.t. No- votný a soudruzí drem. J. Lachmanem, advckátem v Jičíně stížnost na správní soud Síižnost před správním soudem hájil vídeňský Pvorní a soudní advekáť dr. Alois Kusák Zástupce stížnosti dovodil, že volební Hzení bylo zmatečné a nezákonně, protože volební komisi nebyl sdělán hlasovaciseznam a vzájemný seznam podle předpisu § 27. vol. ř. podepsaný sšemi členy volební komise. Jedině jento hlasovac seznam poskytuje spolehlivý právní i věcný podklad ke zjištění výsledku hlasování a nemůže býti na- hražen pouhým konstatováním ve volebním proto- kolu, že byli zvolení ti kteří kandidáti uvedeným počtem hlasů. Vada tato zahrnuje v sobě a bsolut- ní zmatečnost celého volebního řízení a jeví se býti porušením organických a základnícl ustanovení volebního řádu. Zástupce stižnosti uved řadu rozhodnutí správního soudu, jež přímo i ne- přímo správnost tohoto právního názoru potvrzují Správní soud, nepřihlížeje k dalším vývodín stížnosti, přidal se k těmto vývodům a zrušil roz- hodnutí místodržitelské jako nezákonné.
J Lachman doktor Kusák Jičín
13 article
Následkem tohoto rozhodnutí zrušeno bude cel volební řízení a provedeny budou nové volby v ohro- žených obcích. Jest záhodno, aby české neodvisie voličstvo bylo zavčas povolanými činiteli upozorně- no a poučeno, tak si má při nových volbách vésti aby odraženy byly volební nástrahy zákopníka němectví v Hájích... Ze soudu živnostenského. Krejčovský pomocník Karel R. vydělal za po- slední týden málo, poněvadž mistr neměl pro něho tolik práce, jako jindy. Dělníka to rozčililo a příše v neděli dopoledne do dílny a začal mstrovi vyčítat. že ho okrádá a šidí na cenách, jakož i že mu dává méně práce, nežli jiným pomocníkům. Poněvadž po- mocrík křičel a mistr měl u sebe zákazníka Hugona Fischera, napomenul pomocníka a když tento an po napomenutí neustsl, řeki mu, že chová se, jakoby byl přišel z kořalny a ukázal mu dvéře s poukazem- aby přišel druhého dne. Pomocník řekl na to mistrovi nadávku a odešel. Druhého dne nepřišel do dílny nýbrž zažaloval mistra na zaplacení 60 K za čtrnácti denní lhůtu výt ovědní, tvrdě, že mistr řekl mu „ko- řalo a ochlasto“, na základě čehož byl oprávněn okamžitě přerušiti poměr pracovní, poněvadž by mistrem hrubě na cti uražen. Žalovaný mistr přivedl si však k soudu tři svědky a sice dělníky své Václava Křápka, Václ. Mužíka a zákazníka Hugona. Fischera, kteří pod přísshou uvedli, že byli celému výjevu přitomni, že však slov oněch z úst mistrových neza- slechli. Naproti tomu slyšeli zcela zřetelně, jsk dělník mistrovi vytýkai, že ho okrádá a na konec i nadávku.
Hugon Fischer Křápka Václ Mužík Hugon Fischer
14 article
Na základe téchto přísezných výpovědí zamíbl soud za předsednictví p. rady Müllera žalobu, pe- něvadž nabyl přesvědčení, že mistr dělníka nikterak hrubě na cti neurazil, poněvadž poznámka, že chová se, jakoby z kořalny byl příšel, byla pouze kritikou jeho neslušného chování. Naopak soud přesvěděi! se že dělník prohřešil se proti ustanovení § 76. ž. l. dle něhož každý živnostenský pomocník jest povinen vůči svému zaměstnavateli úctou a poslušností. Ná sledkem toho nemá také žalobce nároků z §§ 82. a lit. b) ž. ř. a 84. ž. ř.
Müller
15 article
Roznášeč uhlí Gustav F., zaměstnaný u obchod- níka a uhlím Františka Stádníka, obdržel jednoho dne obsílku k soudu. Proto druhého dne dostavil se do obchodu až o 2. hodině odpol., kdy byl zaměst- navatelem okamžitě propuštěn. Roznášeč zažaloval proto obchodníka na zaplacení lhůty výpovědní, uvá- děje, že nemohl se do práce dostaviti, poněvadž se u soudu zdržel přes 12. hod. a kromě toho, že slalo se tak poprvě. Soud za předsednictví p. rady Hof- bauera zamítl však žalobu z těchto důvedů; Žalobce nepřišel po celé dopoledne do práce, ničeho zaměstnavaleli neoznámil. Poněvadž pak pracovní jeho doba začínalu již o 7. hod. ranní a přelíčen u soudu až o 9. hod. dopol., měl dosti času zaměst- navateli se omluviti a dovolení jeho si vyžádati. Ná- motka, že se stalo tak pouze jednou, jest bezpodstatna poněvadž v okolnosti této nelze spatřovati zanedbá- vání povinností, nýbrž neoprávněně opuštění práce. následkem čehož byl žalovaný oprávněn dle § 82. lit D) 2. ř. jej okamžitě z práce propustiti, aniž má nárol z § 84. ž.r.
Stádník rada Hof
16 article Věstník spolkový.
Věstník spolkový. Schůze. Dnes: »Karolina-Světlá«, jednota absol ventek obchodní školy Ženského výrobního spolku českého v Praze, má o 1/23, hod. odpol. členskou schůzi. — Dobrovolný ochranný sbo hasičů král. blav. města Prahy a okoli ma valnou hromadu o 3. hod. odpol. »u Vocelků« v Praze I. 10. března: Mimořádná schůze správního vý- boru »Spolku úřadnictva časopisů če ských v Praze« koná se o 7. hod. več. v nové spolkové místnosti hotelu »u černého orla« na Po říčí č. 13. Knihy odvádějí a půjčují se ve schůzích správního výboru. — I. česká střelec ká jízda pro Prahu a okolí koná schůzi správníbo výboru v hotelu »Na knížecí« na Smíchově. V pon dělí 9. t. m. cvičení I. družstva v malostranské jí zdárně o 8. hod. več. Z Klubu přírodovědeckého v Praze V neděli dne 8. března úřadují knihovníci jako oby- čejně od 10—1012 hod. dopol. v knihovně, Kaulichův dům (Karlovo nám. 21), přízemí (e. k. geograficky kabinet).
Dobrovolná Vocelka Karolina Praha Smíchov spolek český v Praga Kaulichův dům Karlův já
17 article Zábavy.
Zábavy. 9. března: Cercle Frangais de la Mě šťanská beseda v Praze koná každotýdenn dychánek o 8. hod. več. ve velkém sále besedním. Alliance Frangaise. Příští dychanek pro členy a uvedené hosty bude v úterý dne 10. t. m. ve dvoraně spolku »Merkur«, Prahu. Mikulášská tr č. 9—I. Na programu jest přednáška p. G. Blon- dela, profesora při vysoké škole obchodní v Pa- říži »O nynější francouzské společnosti«, v níž hude podán rozbor soudobých poměrů společen ských, literárních a uměleckých ve Francii. Vzhledem k významu znamenitého conférenciera. který upozornil na sebe četnými pracemi z obor národuího houpodářství a sociologie a který jen spolupracovníkem předních revní francouzských, lze očekávati hojnou návštěvu. Členové a průvodkyně dam mají volný vstup; nečlenové platí vstupné po 1 K. Začatek o 8. hod. več. 8 března: Dětský jarmark »Spolku českých skademiků židů v »Merkuru« stane se dostaveničkem všech dětí tím spíše, že čistý vý nos věnován jest spolku »Komenský« ve Vídni Program jest velmi bohatý a poutavý. Začátek 3. hod. odpolední. 31. března: Zábavní výbor Spolku zemských úřadníků král. českéhe vyho- voje přání s mnoha stran projevenému a pořádá divadelní večer v sálech Národního domu na Král. Vinohradech. Po představení »Charleyova teta« za režie kol. Kirchnera z Naukirchenu, při kterémž účinkují dámy: slč. Aulická, slč. Kreutzerova, slečny Jindry a Máňa Šolcovy, slč. Welsova, uspořádáno bude soirée dansante při budbě pěšího pluku č. 102. Pozvánky rozeslány. Reklamace přijímá: Zábavní výbor Spolku zemských úřadníků, kavárna »Louvre«
G Blon K Začatek Komenský Král Charleyův Kirchner Aulická Kreutzerův Jindra Šolcův Welsův Praha Francie Vídeň Naukirchen Louvre Alliance Frangais spolek zemský úřadník král národní dom spolek zemský úřadník Cercle Frangais jít le
18 article
Výlety a vycházky. Dnes: Vycházku do staroměstské rad- nice pořádá Akademický odbor N. J. S. ve 3/42 hod. odp Historický výklad podá mag r. v. v. JUDr. Marý. Schůzka před hlavním vchodem přesně ve zmíněnou doba. Vstupné 20 h ve prospěch A. O. N J. S — Vycházku do Lorety na Hraděsnech ku prohlédnutí zajímavého pokladu loretánského pořádá odpoledne od 2—4 hodin Národní jednot pošumavska. Schůzka v nádvoří Lorety. Přístup má 1 šurší obecenstvo za příspěvek 20 hal, ve prospěch Národní jednoty pošumavské. 8. března: Klub za starou Prahu pořádá vycházku do zahrady bylandterheidtovské ve Sná- movní ulici a do býv. paláce brettfeldovského v Ne- rudově ulici, kdež bude poskytnut výklad laskavým přispěním spisovatele pana Jaroslava Kampera. Vy cházka přístupna pouze členům kJubu. Schůzka 3/43. hod. odpol. ve Sněmovní ulici u č. p. 13 n. — Vycházku do Lorety na Hradčanech k pro- hlédnutí zajímavého pokladu loretánského koná Ná- rodní jednota pošumavská od 2. do 4. hod. odpol Schůzka na nádvoří Lorety. Přístup má i širší obe- censtvo za příspěvek 20 hal, ve prospěch Národn jednoty pošumavské Plesy. Damská beseda. Již ve čtvrtek dne 12. t. m konají se v malém sále na Žofíně dozvuky ks kostymní zábavě. Program umělecko-zábavný vyka- zuje vesměs zajímava čísla, jež přednesena budou uměleckými silami. Zábavnou část programu obsta- rají členové výboru. Po programu volná zábava při klavíru. Vstupné 1 K. Začatek v 8 hod. večer. Úbor domácí. Spolek úřadníků pojišťoven, místn odbor v Praze, pořádá dne 4. dubna ve velké dvo raně hotelu »Central« representačhí zábavu za účin kování hudby c. a k. pěšího pluku č. 91. Reklamace vyřizují se ve spolkové místnosti v Myslíkově ulic č. 4, ve dvoře, každou sobotu od 7 do 9 h. več.
Výleta JUDr Marý A O Kamper K Začatek Loreta Praha movní ulice Hradčany Žofín Myslíkův ulice Damský beseda spolek úřadník pojišťovna Central
19 article
Anketa o zemských financích. Z Vídně, 7. března. (K. k.) Za předsednictví ministra ryt. Korytow ského zahájena dnes anketa o zemskýchf- nancích. Ministr ryt. Korytowski sděliv listinu expertů a vládních zástupců, připomněl, že proí dr. Fiedler stal se zatím ministrem a na jeho místo povolán prof. dr. Bráf, který však v po- slední chvíli odřekl své účastenství pro chorobu a místo něho nebylo lze pro krátkost času po- volati jiného znalce české národnosti. Také by se ministr ryt. Böhm Bawerk odřekl, jsa za- městnán větší literární pracl. Programní předmět — pokračoval ministn — je dosti vážný. Většina království a zem zápasí čím dál s většími finančními nesnázemi, jež naplňují obavou. Stav ten vyžaduje odpomoci Nechce zkoumati, jak dalece poměry jednotli- vých království a zemí vyvíjely se stejným způ- sobem, pokud mají stejný ráz a vyžadují nebo připouštějí stejnou odpomoc. Avšak jedna věc nepřipouští předem žádné pochybnosti. Dosa- vadní pokusy o odpomoc měly jen skrovný vý- sledek. Po 10 let přikazovány zemím vzrůsta- jicí úděly ze státních prostředků. Z výnosu osobních daní činily doposud 6—7 mil. — letos ještě víc, podíl z kořaleční daně činí okrouhle 19 mil. — a přece se zemským financím ješte nepomohlo. Schodky zem. fin. hospodářství st. pokladna převziti nemůže. Bylo by divným ústavním zařízením uložiti zákonodárství jedné korporace povinnost starati se o úhradu výloh. na nichž se usnesla druhá.
doktor Fiedler profesor Bráf Böhm Vídeň Dosa východ království
20 article
Rozřešení příslušných otázek bude velm nesnadné. Vyhovujíc někdejší snémovní reso- luci finanční správa především zpracovala jed- notně 17 zemských rozpočtů, což poskytne bez- pečný základ pro posuzování výše nynější po- třeby. Ministr spřátelil se již s nutností podpory státními prostředky. Avšak dosavadní prostředky pro stálou expansi všech státních potřeb n- stačí. Snížením cukerní daně zlenčí se příjmy o 28 mil. korun. Přáním zemí bude lze vy- hovět, až otevrou státnímu pokladu nové zdroje přijmů. Pomýšli především na zvýšení kořa leční daně a příslušné přijmy mají poskytnouti prostředky na ukojení potřeb zemí. Jistá část musí se arci podržeti pro státní pokladnu. Mimo to hodlá vláda zabezpečiti také další osvobození osobní daně z příjmů od samo- správných přirážek. Učiněné dosud návrhy lze rozvrhnouti ve tř skupiny: 1. Přikázání st. daní neho st. prostředků zemím, 2. převzetí správních úkolů zemským státem, 3. uhražení jisté části nákladů jednotli- vých odvětví správních. Dle dotazníku je vláda připravena na nejrozmanitější návrhy i plány. které zatím považuje za neprovedné. Vláda ne- chce na porady ankety nijak působiti a zůsta- vuje anketě první slovo. Snad povede k vý- sledku, že státní pomoc samotná nemůže zho- jiti bolesti antonomního fínančního hospodářství. že zbývá leccos, co by měla učiniti svépomoc.
21 article
Anketě ukládal by se úkol tak veliký, kdyby žádalo se, by také rokovala o reformě obecních financi. Vláda však nespustila s mysli důleži- tost tohoto oboru. Nynější stav v tomto oboru je velice neuspokojivý. Při reformě, jež se m zahájiti, bude miti vůdčí roli zemské zákono dárství a zemská správa. Na konec poznamena ministr: Mezi jednotlivými královstvími a ze- měmi jsou jisté zájmové protivy. Jevívají se zvlášť, posuzuje li se nějaký návrh jen se stanoviska, jaký prospěch z pro- vedení návrhu toho zemi kyne. Doufá, že roz- pory budou vzájemným spravedlivým vyrovná- ním a posuzováním rozřešeny způsobem všechny uspokojujícím. Nabádá anketu, aby měla na pa měti omezené prostředky st. financí a zodpověd- nost, již berou na sehe vláda a říšská rada, chystají-li se zjednati státu nové zdroje přijmů Znalee dr. Eppinger konstatoval vzrůs správních nákladů, s nimiž příjmy stejně ne množí se. Zvýšení přirážek je vyloučeno. Lze uvažovat o zavedení zemské daně z přepychu. ale bylo by lépe takových daní nechat obelm. Systém samostatné spotřební dávky z piva v Če- chách se osvědčil. Sjednocení pozůstalostních přispěvků formou přirážky k progresivní dědiek dani nenarazilo by snad na žádný odpor zemi.
doktor Eppinger
22 article
Ze tří způsobů k sanování zemských financí přikázání jednotlivých druhů daní do správya používání zemí, všeobecné dotace dle pevně stanoveného klíče a převzeti nákladů jednotli vých správních odvětví (dotace za určitým úče lem) pokládá expert prvý druh za nepřijatelný Všeobecné dotace musely by býti rozdileny dle klíče, stanoveného na delší dobu. Přednost sluší dáti povolování dolací pr určité účely. Dotována měla by býti zvláště ta- ková správní odvětví, na něž země povinně přispivá a v nichž ne země, nýbrž stát vyko- nává rozhodný vliv. Z těchto odvětví je oejdů- ležitější zvláště obecné školství. Stát měl. by převzíti část učitelských platů a náklad na věei čistě státní (vojsko, četnictvo, ochranná očko- vání a donucovací pracovny). Osobní dan z příjmů měla by býti střediskem státního ber- ního systému. Ministr ryt. Korytowski děkuje za vývody k otázce 41., aby osobní daň z příjmů i na dále byla prosta přirážek. Přiznává, že s dosud nepodařilo postihnouti úplně skutečný příjem. Vynasnažme se donutit nepoctivé pri znavatele k správnému přiznávání důchodů. Expert posl. dr. Herold: Poku se týká zodpovědění podrobných otázek vládou položených, souhlasím celkem s výklady pana dra. Eppingera. Ve věci samé však prohlašuji, že záležitost sanace financi zemských v krá- lovství českém má především ráz státo- právní a ústavoprávní. Sněm království českého jako representant země měl právo sa- mostatné finanění správy, jak pokud se týká
doktor Herold Pok
23 article
spravování příjmů a výdajů, tak pokud se týká zákonodárství berního. Protože trváme také nadále na tomto sla- novisku, je samozřejmo, že o záležitosti sanace zemských financf mluviti můžeme jenom s vý hradou samotného berního práva království českého a že zúčastníme se porad ankety té toliko s tímto právním vyhražení m. Musí býti důtklivě prohlášeno, že nynějš stav zemských financi zavinilo zemské zřízen z 26. února 1861, prolože obor působnosti, stanovený v § 22. zemského zřízení, jest úpln po té stránce nedostatečný a nestači aby poskytl zemi potřebné prostředky k vyko návání autonomní činnosti správní, a protože na druhé straně vláda státním zákonodárstvím berním zabrala již skorem všechny zdroje příjmů a tím ochromila země téméř úplně v oboru finančním. Kdyby se tedy mělo dnes mluviti o proni- kavé sanaci financi zemských v království če ském, nemobly by se prostředky k dosažen účelu toho obmeziti jen a jedině na označen berních zdrojů, nýbrž nutno ukázati k tomu, že tato otázka má také ráz ústavně právní. Bude prolo třeba, jak změ nou státního základního zákona o za stupitelstvu říšském, tak důklad nou reformou zemského zří zen vymeziti hranice mezi berním zá- konodárstvím, které přísluší sně mům zemský m. Bude zejmena třeba stanoviti, aby zajistíla se budouenost finančnímu hospodářství zem- skému, které berně mají se vybirati jako berně zemské s výslovným ustanovením, že o vý s zdanění a způsobu rozdělení zem- ských daní přísluší zemské mu sněmu právo zákonodárné.
24 article
Toto rozlišování berního zákonodárství říš ského a zemského je tím nezbytnější, ježtc otázka přikazování buď daně celé, nebo část nějaké daně narazí v zemi vždycky na těžké námitky, a protože spravedlivý klič vzhledem na různou povahu jednotlivých království a zemí. pokud jde o výnos jednotlivých berních zdrojů dá se najíti velmi těžko. K tomu druží se ještě fakt, že zdraví finanění politika v zemi jest možna jen tenkráte vyvine li se a organisuje-li se v každé zem samostatná finanční soustava bude-li země míti vliv rozhodujíe na výši daně. Při tomto vymezení zákono- dárství berního mezi státem a zemí musí však býti vzat zřetel k tomu, že berní prameny zemí příslušicí musí býti takové, by na jedné straně skutečně měly ráz berně obyvatelstva vůči zemi, na druhé straně pak aby způsob zdanění umožníí vzestupnou pohyblivost, aby také přijmy zemské mohly býti zvyšovány v náležitém poměru ku potřebným výdajům.
25 article
Nehledě k těmto úvahám ústavně právním. bylo by nutno vyšetřiti, kterých daní má se užíti již dnes k sanaci financí zemských, resp. z kte rých daní určité podlly lze přikázati královstv českému postupem zákonodárným. Podle mého soudu bylo by lze zavésti tento typ zemských daní: 1. daně konsumní. Tyt daně vyhovují historickému vývoji, a samostatná zemská dávka z piva resp. zemská daň z piva se v království českém osvědčila. Bylo by tedy účelno, zavésti spotřební daň zemskou at kromě poplatku z piva také zemskou daň z lihu, vina, moštu a po případě také z cukru jako samostatné berní zdroje království českého. Vý- nosnost těchto daní zemských závisí však na tom, zdali jednak zavede se dávka náležitou měrou, jinak uzná-li se určitá výše konsumní zemské dávky, státní daň z výroby však bud se úplně zruši, anebo podstatně snížl. To by se musilo státi zejména v tom pří- padě, kdyby jednalo se o zavedení zemské berně, která právě pro království české jest nejzpůsobilejší, která však jenom tenkráte je možna, kdyby se státní daň úplně vyloučila.
26 article
2. Kromě zemské daně konsumní zdá se mně úplně odávodněným požadavek, aby určité poplatky zaveuy se jako daň zemská resp. jako poplatky zemské. Sem náleží: a) zemská daň z dědictví, která by se musila stanoviti místo dosavadních dědiekých poplatků. Ovšem mohlo by se tak státi jenom s podminkou, kdyby předmětem těchto poplatků byl toliko majetek, který se nalézá v zemi. b) Právě z téhož dů- vodu měla by se zavěsti daň z převodu ma- jetku místo nynějších poplatků převodních jak daň zěmská. Oba tyto druhy zemské daně již mají podstatný ráz zemské dávky, poněvadž mohou se vybírati toliko z objetku majetku v zemi se nalézajícího. c) V oboru poplatků zemskýeh měly bys prohlásiti poplatky a poplatkový ekvivalent z všech objektů majetkových, v zemi se nalézají cích, za dávku zemskou. d) Jako zemská daň výrobní měla by se dále zavésti daň z přirozených po- kladů půdy v království českém. Sem náleží výrobnl daň z dolován uhli, z dolování knvů a nerost vůbec a všech vod minerálních, zdrojů léčebních a užívání vodní sily k elektri- ckému pohonu a k průmyslovým účelům. Všechny tyto druhy zemské dávky předpo- k'ádají arciť, že by se při tom nezatížila více spotřeba a výroba, a že tedy by tyto daňové před- měty nezdaňoval současně stát, anebo že byse dosavadní zdanění státní umenšilo na míru nej- potřebnější. 3. Nemůže-li se snad přikročiti k takovému systematisování zemské soustavy daňové, bud arci nutne, vzhledem na tiseň, ve které se krá- lovství české nalézá, učiniti opatření provisorní- jednak státní pomocí, jednak převzetím ur- čitých výdaja zemských.
27 article
Nejvelsí čisť zemských výdajů královstv českého, přes 50, činí výdaje na školství obee- né. Zřízení škol obecných, jichž přirozeným dů sledkem jest výdaj země na obecné školstvi, spe čívá na říšském zákonu školském, opraven byvši administrativním řízením a nálezy stát- ních školích úřadů, při kterých spolupůsobnos země a samosprávných sborů zákonem sice jest přípustna, ne však rozhodující. Je tudiž odůvod- něr požadavek, aby stát přispěl 50 k nákladu na školy obecné, kterýžto způsob státní dotaee již proto naproti všem ostalním zemín jest spra- vedlivý, že na druhé straně závisí tolikéž na obě- tavost země, jakou měrou má býti školství obec né zvelebeno a rozšířeno. Právě pro země, ve kterých náklad na škol- ství obecné nedosahuje výše stejné jako v krá- lovstvi českém, bude tato dotace 50%%, třeba celkem by byla menší, výhodna tím způsobem, že stát finančně zúčastněr bude dalších výdajů na školství obecné, kdežto v království českém dříve již veškerý náklad hražen byl prostředky zemskými. Druhým provisorním opatřením je převzetí místních drah, resp. převzetí a zúročení priorit- ních a kmenových akcií těchto podniků státem misto zemí Též výdaje na zdravotnictví zemské jsou výdaje na účely státní. Také po této stránce byla by státní dotace náležitým percentem těchto vý- dajů jenom odůvodněna.
28 article
Těmito třemi opatřeními, kterými není třeba měniti zákor zemský, bylo by v nynější chvíli možno schodek v zemském rozpočtu ukliditi. Kdyby však k zákonné úpravě těchto otázek do- šlo, kdyby zejména vydal se nový berní zákon v roce 1909, bylo by třeba vzíti v úvahu nejen otázku financí zemských, nýbrž též otázku finan- cí samosprávných orgánů, totiž obcí a okresů. Dosavadní stav, za ktorého výdaje obec- ních orgánů hradí se výhradně přirážkami ku pří- mým, k tomu ještě immobilním daním, které ne- jsou elastickými, působí obcím a okresům ne- bezpečí, že nebudou s to, by dostály svým povin- nostem. Zejména otázky chudinství a ochrany mlá- deže, které musí býti upraveny konečně ve smy- slu moderních nároků, vyžadují neodbytně ote- vření nových příjmových zdrojů pro veškeré ho- spodářství obecní. Bez řešení těchto otázek ne- lze pomýšleti na zdravou politiku sociální. Konečně dovoluji si ještě ukázati k tomu, že bylo by povinností státu, vzíti v úvahu též otázku vyproštění zemí z dluhů a to velkolepou a rozsáhlou finanění operací, ovšem nikoli pouze za účastenství zemských fondů samotných.
29 article
Všechny tyto otázky naléhají, by záležitost zemských financí rozhodně, skutečně a všemi prostředky byla rozřešena. Za tím účelem bylo by třeba ovšem s výhradou naprosté finanční autonomie zemí zříditi v každé zemi smíšený zemský firanční úřad, zá- ležející ze zástupců zemského výboru a vlády, který by mohl zabývati se samostatně c výhrad- ně otázkou průpravy pro potřebné kodifikaee říšských a zemských daní a vypracovati příslušné návrby. Expert sv. p. Sedlnitzky (přísedicí zem- ského výboru ze Slezska) prohlašuje, že výnos zvýšené kořaleční daně nestačí k nápravě zem- ských financi. Ať teda panská sněmovna ne- schvaluje snížení cukerní daně, aby vláda mohle k tomu použití 28 mil. takto nabytých. Po delším formálním rokování, za něhož ministr ryt. Korytowski prohlásil, že ne- může dáti hlasovati o návrzích neho resolucích, poněvadž vymykají se z otázek anketě přikáza- ných, docílilo se dohody v tom smyslu, aby každý expert směl zaujati stanovisko k návrhu experta Sedlnitzkého jako k další otázce dolaz- Expert prof. ryt. Wolezyňski (přísedící zemského výboru z Bukoviny) žádá, aby stát převzal výdaje, jež nejsou v příčinné souvislosti s autonomní správou. Kdyby jednulo se pouze o rozdělení výnosu ze zvýšené kořaleční daně, žádal by rozhodně, aby výnos ten rozdílel se dle spotřeby koralky Příšti schůze bude v pondělí. niku.
Sedlnitzky profesor Slezsko Bukovina
30 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 7. března. (K. k) Rozpočtový výbor rokoval dál o pol. „Po- štovni a telegralní ústavy Posl. dr. Sylvestr by rád, aby i korespon- dence ústavů pro zvelebování živností byla prosla poštovného a přimlouval se za přímě telefonní spo- jení mezi Salcpurkem a Terstem. Ministr dr. Fiedler praví, že decentralisace je mu celkem sympatická, avšak nové rozděléní okre- sů poštovních řediteiství potkává se s velkými ne- snázemi. Paušalováním poštovného obecně prospěš- ných ústavů zajištěny jim velmi značné úlevy. Z- slavením sestátňovací akce poštovní zvláště v Če- chách a na Momavě jsou dotčena česká města. Pro německá býval větší zájem. Řešení lélo otázky sou- vii úzce s poslavením poštmistrů. V příčině peštov- ních staveb zbývá ještě mnoho vykonati. Pro telefen má ministr leles k disposici 12 mil. a přál by si, aby tak bylo i v přištích letech. Na rozšíření telefonu různých městech, jako v Praze, Teplicích, Plzni, Liberci a Ústí n. L. je preliminováno 4,260.000 K.
Posl doktor Sylvestr Fiedler Vídeň Terst Praha Teplice Plzeň Liberec Ústí můj
31 article
V Praze jsou peměry tak nepříznivy, že musí býti bezpodmíncčně provedena rekonstrukce vedení. O vy- užitkování auiomobilů pro poštovní účely sděluje ministr, že byl zřízen jistý počet tratí, aby nashro- mážděny byly zkušenosti. O osobních poměrech po- štovního personálu pravil, že konferenee ředitelstev vyslovila se jednomyslně proti radikální změně dc- savadní soustavy, ve smyslu jednolného statulu s určitými hranicemi postupovými dle předběžného vzdělání. Personální komise musí býti zástupkyněmi každé třídy všech úladníků a zřízenců. Na osnově stanov pracuje se. Nařízení o příplatcích platí na zkoušku až do konce tohoto roku a neosvědčí-li se, budcu provedeny ihned polřebné změny. O otázce služebni pragmatiky konají se již před- běžné porady. Při zdělávání disciplinárních předpísů. sluší dbáti také zvláštních peměrů poštovnictví.
Praha
32 article
Otázka 35letě služby vyžaduje jednolného řešení pro všechny státní úřadníky. Ministr vynasnaží se vy- hověti přáním depravních úladníků dle možniosti Obšírně probral ministr olázku úpravy poměro poštmistrů a poštovních posličké a vytkl, že mezi samostatnými pošlmistry není plně jednotnosti o je- jich požadavcích. Nynější organisace oficiantů není šťastna. Kdyby požitky poštmistrů zařaděním do sou- stavy hodnostních třid byly zlepšeny, měli by také oficianti možnost, aby postoupili na pošimistry. Zvý- šením stáří pro přijelí do služby splnila by se ne- přímo podminka zvýšeného předběžného vzdělání. Ministr oznamuje, že hodlá mechanžky jmenovati oficiály, a zabývá se úpravou platů telegrafních a telefonních dozorců, pro něž se pomýšlí zvýšiti ve- dlejší příplatky. Uvažuje bedlivě o zvýšení základ- ního služného a o zavedení postupu dle služební do- by pro sluhy. V příčině výpomocných sluhů bude s pokračovati v přeměně míst výpomocných sluhův definitivní. V očpolední schůzi posl. Šrámek při- mlouvá se za úplnou rovnoprávnost pošlmistrových s mužskými pošímistry: totéž žádá pro vdacé ro- štovni úřadnice. Stěžuje si do odstrkování českého jazyka na nápisech a razitkách v moravských obcích s českou většinou. Posl. dr. Ploj mluví o nulnosti decentralisace a vyzýval ministra, aby se v min. radlě přičinil o náyravy ve stavu praktikaniů. Posl. Maštálka trvá na tom, aby návrhy min. financí byly v celku přijaty. Většina zajistě ráda povolí nutné peněžní oběti, aby konečně zavládl klid mezi poštovními úřadníky a zřízenci. Vytýká příliš dlouhou dobu mezi vypsáním konkursu a obsazová- ním míst a odpovidaje na výtku počešťování, jez činila se dřivějšímu ministru obchodu, dovozuje sja-
Šrámek Posl doktor Ploj Maštálek