1
masthead
8. bře zna 1908. Císlo 67.
4
article
ke středečnímu prvnímu opět vystoupení pí. K Švan-
dové j. h. v Gavaulfové veselohře »Moje že-
nuška Josettas
+ Pištěkovo lidové divadlo na Kr. Vinohradech.
Dnes jsou dvě představení při pohostinské hře sl
F. Horníkovy: odpoledne o 1/n4. hod. »Prima bale-
rina«, kom. opereta o 3 jedn., upravil V. Hübner
hudba od Weinbergra. Večer o 7. hod. zpěvní fraška
»On a jeho sestra«. Zejtra se tato hra opakuje
po drubé.
+ Divadlo Marie Zieglerové v Praze VIII. Dne
odpol. i večer Lenarovu »Vesela vdovičkae
s Mař. Zieglerovou. Předprodej v Praze u p. Strnada
Na příkopé, v trafice »na Valdeku« na Vinohradech
a v div. kanceláři, kde možno i telefonicky si listky
objednati (č. 3146 B). Premiera Ziehrerovy »Pove-
dené holky« určena na středu 11. t. m. Listky
v předprodejích.
Josettas
F Horníkův
V Hübner
Weinbergr
Lenarův
Zieglerův
Strnad
Ziehrerův
Pov
Praha
Valdek
Vinohrady
Pištěkův lidový divadlo
Králové
divadlo Marie Ziegler v Praga
5
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Nový ružomberský proces.
Ružomaberk, 6. března.
Pro posouzení bezpříkladně beztaktního jednání
jaké projevili četníci při černovské řeži, nejhorší svě
dectví vydávají četníci sami prot sobě. S nepocho
pitelnou bravurou osvědčují před soudem, že stříleli
dobře mířenými ranam přimo do prsou ze vzdále
nosti 3—4 kroků, ačkoli § 64. služebních předpisů
četnických o uživání zbraně výslovně přikazuje, ž
četník smí užiti zbraně jen v krajní potřebě, i tehdy
má stříleti ne do těla, ale do ruky nebo noby a to
jen proti osobám ozbrojeným. Proti neozbrojeným
stačí užití bodáku nebo šavle. Děti, ženy a starce
jest šetřiti.
V černovské řeži celá řada mrtvých a poraně-
ných žen, dětí i starců svědčí, že v tom směru roz
vašnění četnici neznali milosrdenství. A přímo stří
leli do prsou, ne do končetin.
Několik četníků přiznavá, že v poslední cbvíl
nevyzvali lid, aby se utišil. Několik ovšem svědčí
že napřed vyzvali lid k tichu, polom teprve začal
střílet. Ale i z výpovědí četníků lze vyvoditi, že ob
jektivné nebezpečí nemohlo býti tak veliké, kdyá
četník musil hlásiti stražmistrovi, který při něm stál
že 4 kameny padly na střechu kočárů.
6
article
Jen tak lze si vysvětliti střelbu četníků, že tito
byli sami podrážděni tou velikou námahou těžkostí
služby, kterou musili bez přetržení konali po celou
noc před nedělí, kdy vyšetřovali po vesnici, kdo od-
nesl předměty z kostela. Z jejich výpovědí vyplývá
že nebyli vzbouřeným obyvatelstvem příliš laskav
přijali. Ještě ráno byl jeden z četníků uškrabnut na
tváři kusem dřeva, kterým hodil po něm podrážděný
Černovan. Ale to bylo také jediné poranění, které s
oné neděle odnasli četníci
Z dnešních výpovědí vážnější bylo svědectv
černovského učitele Klimky, který praví, že nikde
si nepřál svěcení. Prosili ho, aby psal kněžím, at
nepřijdou světit, ale nemobl tomu vyhovět. Vyhrožo-
vali mu. Nepamatuje se, kdo byl v zástupě, bál se.
proto se zavřel doma. Nedovede si vzpomenout, c
svědčil v době vyšetřování. Pouze tolik ví, že
o 9. hod. viděl obžalované Kaliara a Cibulkovou po
vesnici chodit. Na otázku obžalovaného Kaliara, zda
řekl, že kněží třebas násilím chtějí provésti posvě
cení, přiznává, že snad to řekl.
Klimek
Kaliar
Cibulkův
7
article
Druhý učitel z 'Černové, Vendelín Tolt, slyšel
jak obžalovaný Štěpán Hančík, který sbíral podpisy
na prvou prosbu k biskupovi, když se vrátil, řekl
»Kdyby sám Kristus přišel a nepřinesl si na zádech
Hlinku, tak tu nic nepořídl.« Slyšel nebezpečné vý
hrůžky. Nálada byla každou hodinu borší. O ob-
žalovaném Kaliarovi, který prý strhl administratora
Fischera s kočáru, což ani sám Físcher nedoved
potvrditi, praví, že v neděli ráno hrozil: »Už pde to
procest, však je vyzpovídám«. Kalar jest jedenz
nejintelligentnějších obžalovaných a jeho mužné
chování před soudem dělá velmi dobrý dojem.
Výslech senatora Bačkora, představeného Čer-
nové a nejoddanějšího sluby vládního, jehož pleti-
chy mají též mnoho viny na krveprolití, přinesl
nové Obvinění proti kněžlm. Bačkor byl s Fiscbe-
rem u děkana Pazurika prosil, aby nešli světit ko-
stel, poněvadž nálada je stále podrážděnější.
Tolt
Hančík
Kristus
Hlinka
Fischer
Bačkora
Čer
Pazurik
Černo
8
article
Lidé již časně z rána hrozili mu pod okny, bál
se, proto ani nevyšel z domu. Pazůnik řekl tehdy, že
posvěcení musí se státi, ať už to má zlý nebo dobrý
konee.
Toto svědectví zdá se přiliš nebezpečným před-
sedovi Chudowskému, proto dotud terorisuje, pře-
mlouvá, překrucuje, až Bačkor uzná, že Pazůrik ne-
řekl, že musí býti posvěceni, jenom že musí tam jiti
Svědčí proti Hlinkově sestře, která krátce na to po
pětiminutové přestávce byla ještě více obviněna ob
žalovanou Policokovou. Policoková náhle předstonp
před předsedu soudu a přednese, že za příčinu všehe
považuje Hlinkovu sestru, poněvadž ta je přemlou-
vala, aby nedovolili kostel svěhit, ona prý navedla
její dcero, aby vynesla svícny z kostela.
Jest to nejtěžší svědoctví proti Hlinkově sestře
z něhož soud jistě udělá navádění k zločinu.
Kateřina Fagová svědčí, že blavní obžalovaný
v době prvé střelby byl u nich v domě.
Státní zástupce Belopotocký je proti její odpři-
sáhání, ale soud je nařizuje.
Pazůnik
Hlinkův
Fagová
Belopotocký
9
article
Po ní přijde Jan Bobko, který stejně dokazuje
alibi Javorkovo, avšak soud jeho nepustí pod přísahu
proti čemuž ohlásí obhájce dr. Hiller zmateční stíž
nost, prvou v tomto procese.
Kateřina Bobková svědčí totéž jako Bobko, ale
zase není připuštěna ku přísaze. I hajný Lesát do
kazuje Javorkovo alibi.
Z důkazů těchto je patrno, jak povrchně a bez
důvodně sestavena byla žajoba, když blavní obžalo
vaný ani vůbec v kritické době na místě čin
nebyl!
Z Ružomberka, 7. března.
(Pův. t'gr. »N. L.
Výslech svědků jest ukončen; 10 svědků vzdal
se svědectví pro příbuzenství.
Koči Proc, který vezl služného, svědčí, že Ve-
verica nebil nikoho; viděl jen jeden kámen.
Hlavní služný Andahazy přiznává, že byl
třikrát na faře, aby nechodili světit. Našel tam dě-
kana Pazúrika, který prohlásil, že posvěcení provésti
se musí a žádal by poslal do Černové honvedy. Velitei
odepřel, protože měl samé rekruty. Potom poslal
Perevzlenye do Černové s rozkazem, bude-li lid od-
porovat, aby vrátil se s četníky. Oznámili mu již ve
čtvrtek, že tři občané, mezi nimi Hlinkova sestra
pobuřují proti svěcení. V neděli ráno zase telefono-
vali, že lid je nespokojen.
Z jeho svědectví vyplývá, že hlavní příčinou
krvavé události byli kněží, poněvadž naléhali na
svěcení.
Bobko
Javorkův
Hiller
Bobková
Pazúrik
Černo
Hlinkův
10
title
V pondělí počnou obranné ježi
11
article
Odražený německý útok na české
území.
Odražený německý útok na české
území.
(Ze správního soudního dvoru.)
Pětičlenný senát správního soudu zabýval se
dne 4. t. m. stížností Ant. Novotného a scu-
druhů, podanou proti obecním velhám ve
spojených obcích Rybnice-Loukov-Há:e okr.
Semily v Čechách, konaným v prosinci 1900.
Volhy tyto upoutaly na sebe pozernost širší ve-
řejnosti, ježio jednalo se při nich o odražení něme-
ckého útoku na odvěkou českou državu, o tuhý zápas
českých obcí s německým továrníkem v Hájích, jenž.
zbohatnuv z mozolů českého lidu, vykonával pomcei
slabých českých duší takový nátlak na odvislý
český lid, že kandidáti jeho při volbách zvitězíli.
V třetím sboru většina proti menšině činila 81
preti 23 hl., ve druhém sboru 15 proti 11 hlasům.
Proti volbám lěmto podalo čuské neodvislé v -
hěstvo p. Ant. Novotným námitky, jež byly c. k.
mistodržitelstvím v Praze zamítnuty.
Antonín
Novotný
Rybnica
Loukov
Semily
Čechy
Praha
12
article
Proti tomuto rozhodnutí vznesli p. AL.t. No-
votný a soudruzí drem. J. Lachmanem, advckátem
v Jičíně stížnost na správní soud
Síižnost před správním soudem hájil vídeňský
Pvorní a soudní advekáť dr. Alois Kusák
Zástupce stížnosti dovodil, že volební Hzení
bylo zmatečné a nezákonně, protože volební komisi
nebyl sdělán hlasovaciseznam a vzájemný
seznam podle předpisu § 27. vol. ř. podepsaný
sšemi členy volební komise. Jedině jento hlasovac
seznam poskytuje spolehlivý právní i věcný podklad
ke zjištění výsledku hlasování a nemůže býti na-
hražen pouhým konstatováním ve volebním proto-
kolu, že byli zvolení ti kteří kandidáti uvedeným
počtem hlasů. Vada tato zahrnuje v sobě a bsolut-
ní zmatečnost celého volebního řízení a jeví se
býti porušením organických a základnícl
ustanovení volebního řádu. Zástupce stižnosti uved
řadu rozhodnutí správního soudu, jež přímo i ne-
přímo správnost tohoto právního názoru potvrzují
Správní soud, nepřihlížeje k dalším vývodín
stížnosti, přidal se k těmto vývodům a zrušil roz-
hodnutí místodržitelské jako nezákonné.
J Lachman
doktor
Kusák
Jičín
13
article
Následkem tohoto rozhodnutí zrušeno bude cel
volební řízení a provedeny budou nové volby v ohro-
žených obcích. Jest záhodno, aby české neodvisie
voličstvo bylo zavčas povolanými činiteli upozorně-
no a poučeno, tak si má při nových volbách vésti
aby odraženy byly volební nástrahy zákopníka
němectví v Hájích...
Ze soudu živnostenského.
Krejčovský pomocník Karel R. vydělal za po-
slední týden málo, poněvadž mistr neměl pro něho
tolik práce, jako jindy. Dělníka to rozčililo a příše
v neděli dopoledne do dílny a začal mstrovi vyčítat.
že ho okrádá a šidí na cenách, jakož i že mu dává
méně práce, nežli jiným pomocníkům. Poněvadž po-
mocrík křičel a mistr měl u sebe zákazníka Hugona
Fischera, napomenul pomocníka a když tento an
po napomenutí neustsl, řeki mu, že chová se, jakoby
byl přišel z kořalny a ukázal mu dvéře s poukazem-
aby přišel druhého dne. Pomocník řekl na to mistrovi
nadávku a odešel. Druhého dne nepřišel do dílny
nýbrž zažaloval mistra na zaplacení 60 K za čtrnácti
denní lhůtu výt ovědní, tvrdě, že mistr řekl mu „ko-
řalo a ochlasto“, na základě čehož byl oprávněn
okamžitě přerušiti poměr pracovní, poněvadž by
mistrem hrubě na cti uražen. Žalovaný mistr přivedl
si však k soudu tři svědky a sice dělníky své Václava
Křápka, Václ. Mužíka a zákazníka Hugona. Fischera,
kteří pod přísshou uvedli, že byli celému výjevu
přitomni, že však slov oněch z úst mistrových neza-
slechli. Naproti tomu slyšeli zcela zřetelně, jsk dělník
mistrovi vytýkai, že ho okrádá a na konec i nadávku.
Hugon Fischer
Křápka
Václ
Mužík
Hugon
Fischer
14
article
Na základe téchto přísezných výpovědí zamíbl
soud za předsednictví p. rady Müllera žalobu, pe-
něvadž nabyl přesvědčení, že mistr dělníka nikterak
hrubě na cti neurazil, poněvadž poznámka, že chová
se, jakoby z kořalny byl příšel, byla pouze kritikou
jeho neslušného chování. Naopak soud přesvěděi! se
že dělník prohřešil se proti ustanovení § 76. ž. l.
dle něhož každý živnostenský pomocník jest povinen
vůči svému zaměstnavateli úctou a poslušností. Ná
sledkem toho nemá také žalobce nároků z §§ 82. a
lit. b) ž. ř. a 84. ž. ř.
Müller
15
article
Roznášeč uhlí Gustav F., zaměstnaný u obchod-
níka a uhlím Františka Stádníka, obdržel jednoho
dne obsílku k soudu. Proto druhého dne dostavil se
do obchodu až o 2. hodině odpol., kdy byl zaměst-
navatelem okamžitě propuštěn. Roznášeč zažaloval
proto obchodníka na zaplacení lhůty výpovědní, uvá-
děje, že nemohl se do práce dostaviti, poněvadž se
u soudu zdržel přes 12. hod. a kromě toho, že slalo
se tak poprvě. Soud za předsednictví p. rady Hof-
bauera zamítl však žalobu z těchto důvedů;
Žalobce nepřišel po celé dopoledne do práce, ničeho
zaměstnavaleli neoznámil. Poněvadž pak pracovní
jeho doba začínalu již o 7. hod. ranní a přelíčen
u soudu až o 9. hod. dopol., měl dosti času zaměst-
navateli se omluviti a dovolení jeho si vyžádati. Ná-
motka, že se stalo tak pouze jednou, jest bezpodstatna
poněvadž v okolnosti této nelze spatřovati zanedbá-
vání povinností, nýbrž neoprávněně opuštění práce.
následkem čehož byl žalovaný oprávněn dle § 82. lit
D) 2. ř. jej okamžitě z práce propustiti, aniž má nárol
z § 84. ž.r.
Stádník
rada Hof
16
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Schůze.
Dnes: »Karolina-Světlá«, jednota absol
ventek obchodní školy Ženského výrobního spolku
českého v Praze, má o 1/23, hod. odpol. členskou
schůzi. — Dobrovolný ochranný sbo
hasičů král. blav. města Prahy a okoli ma valnou
hromadu o 3. hod. odpol. »u Vocelků« v Praze I.
10. března: Mimořádná schůze správního vý-
boru »Spolku úřadnictva časopisů če
ských v Praze« koná se o 7. hod. več. v nové
spolkové místnosti hotelu »u černého orla« na Po
říčí č. 13. Knihy odvádějí a půjčují se ve schůzích
správního výboru. — I. česká střelec ká
jízda pro Prahu a okolí koná schůzi správníbo
výboru v hotelu »Na knížecí« na Smíchově. V pon
dělí 9. t. m. cvičení I. družstva v malostranské jí
zdárně o 8. hod. več.
Z Klubu přírodovědeckého v Praze
V neděli dne 8. března úřadují knihovníci jako oby-
čejně od 10—1012 hod. dopol. v knihovně, Kaulichův
dům (Karlovo nám. 21), přízemí (e. k. geograficky
kabinet).
Dobrovolná
Vocelka
Karolina
Praha
Smíchov
spolek český v Praga
Kaulichův dům
Karlův já
17
article
Zábavy.
Zábavy.
9. března: Cercle Frangais de la Mě
šťanská beseda v Praze koná každotýdenn
dychánek o 8. hod. več. ve velkém sále besedním.
Alliance Frangaise. Příští dychanek pro
členy a uvedené hosty bude v úterý dne 10. t. m.
ve dvoraně spolku »Merkur«, Prahu. Mikulášská tr
č. 9—I. Na programu jest přednáška p. G. Blon-
dela, profesora při vysoké škole obchodní v Pa-
říži »O nynější francouzské společnosti«, v níž
hude podán rozbor soudobých poměrů společen
ských, literárních a uměleckých ve Francii.
Vzhledem k významu znamenitého conférenciera.
který upozornil na sebe četnými pracemi z obor
národuího houpodářství a sociologie a který jen
spolupracovníkem předních revní francouzských, lze
očekávati hojnou návštěvu. Členové a průvodkyně
dam mají volný vstup; nečlenové platí vstupné po
1 K. Začatek o 8. hod. več.
8 března: Dětský jarmark »Spolku
českých skademiků židů v »Merkuru« stane
se dostaveničkem všech dětí tím spíše, že čistý vý
nos věnován jest spolku »Komenský« ve Vídni
Program jest velmi bohatý a poutavý. Začátek
3. hod. odpolední.
31. března: Zábavní výbor Spolku
zemských úřadníků král. českéhe vyho-
voje přání s mnoha stran projevenému a pořádá
divadelní večer v sálech Národního domu na Král.
Vinohradech. Po představení »Charleyova teta« za
režie kol. Kirchnera z Naukirchenu, při kterémž
účinkují dámy: slč. Aulická, slč. Kreutzerova, slečny
Jindry a Máňa Šolcovy, slč. Welsova, uspořádáno
bude soirée dansante při budbě pěšího pluku č. 102.
Pozvánky rozeslány. Reklamace přijímá: Zábavní
výbor Spolku zemských úřadníků, kavárna »Louvre«
G Blon
K Začatek
Komenský
Král
Charleyův
Kirchner
Aulická
Kreutzerův
Jindra
Šolcův
Welsův
Praha
Francie
Vídeň
Naukirchen
Louvre
Alliance Frangais
spolek zemský úřadník král
národní dom
spolek zemský úřadník
Cercle Frangais jít le
18
article
Výlety a vycházky.
Dnes: Vycházku do staroměstské rad-
nice pořádá Akademický odbor N. J. S. ve 3/42
hod. odp Historický výklad podá mag r. v. v. JUDr.
Marý. Schůzka před hlavním vchodem přesně ve
zmíněnou doba. Vstupné 20 h ve prospěch A. O. N J. S
— Vycházku do Lorety na Hraděsnech
ku prohlédnutí zajímavého pokladu loretánského
pořádá odpoledne od 2—4 hodin Národní jednot
pošumavska. Schůzka v nádvoří Lorety. Přístup má
1 šurší obecenstvo za příspěvek 20 hal, ve prospěch
Národní jednoty pošumavské.
8. března: Klub za starou Prahu pořádá
vycházku do zahrady bylandterheidtovské ve Sná-
movní ulici a do býv. paláce brettfeldovského v Ne-
rudově ulici, kdež bude poskytnut výklad laskavým
přispěním spisovatele pana Jaroslava Kampera. Vy
cházka přístupna pouze členům kJubu. Schůzka
3/43. hod. odpol. ve Sněmovní ulici u č. p. 13 n. —
Vycházku do Lorety na Hradčanech k pro-
hlédnutí zajímavého pokladu loretánského koná Ná-
rodní jednota pošumavská od 2. do 4. hod. odpol
Schůzka na nádvoří Lorety. Přístup má i širší obe-
censtvo za příspěvek 20 hal, ve prospěch Národn
jednoty pošumavské
Plesy.
Damská beseda. Již ve čtvrtek dne 12. t. m
konají se v malém sále na Žofíně dozvuky ks
kostymní zábavě. Program umělecko-zábavný vyka-
zuje vesměs zajímava čísla, jež přednesena budou
uměleckými silami. Zábavnou část programu obsta-
rají členové výboru. Po programu volná zábava při
klavíru. Vstupné 1 K. Začatek v 8 hod. večer. Úbor
domácí.
Spolek úřadníků pojišťoven, místn
odbor v Praze, pořádá dne 4. dubna ve velké dvo
raně hotelu »Central« representačhí zábavu za účin
kování hudby c. a k. pěšího pluku č. 91. Reklamace
vyřizují se ve spolkové místnosti v Myslíkově ulic
č. 4, ve dvoře, každou sobotu od 7 do 9 h. več.
Výleta
JUDr
Marý
A O
Kamper
K Začatek
Loreta
Praha
movní ulice
Hradčany
Žofín
Myslíkův ulice
Damský beseda
spolek úřadník pojišťovna
Central
19
article
Anketa o zemských financích.
Z Vídně, 7. března. (K. k.)
Za předsednictví ministra ryt. Korytow
ského zahájena dnes anketa o zemskýchf-
nancích.
Ministr ryt. Korytowski sděliv listinu
expertů a vládních zástupců, připomněl, že proí
dr. Fiedler stal se zatím ministrem a na jeho
místo povolán prof. dr. Bráf, který však v po-
slední chvíli odřekl své účastenství pro chorobu
a místo něho nebylo lze pro krátkost času po-
volati jiného znalce české národnosti. Také by
se ministr ryt. Böhm Bawerk odřekl, jsa za-
městnán větší literární pracl.
Programní předmět — pokračoval ministn
— je dosti vážný. Většina království a zem
zápasí čím dál s většími finančními nesnázemi,
jež naplňují obavou. Stav ten vyžaduje odpomoci
Nechce zkoumati, jak dalece poměry jednotli-
vých království a zemí vyvíjely se stejným způ-
sobem, pokud mají stejný ráz a vyžadují nebo
připouštějí stejnou odpomoc. Avšak jedna věc
nepřipouští předem žádné pochybnosti. Dosa-
vadní pokusy o odpomoc měly jen skrovný vý-
sledek. Po 10 let přikazovány zemím vzrůsta-
jicí úděly ze státních prostředků. Z výnosu
osobních daní činily doposud 6—7 mil. — letos
ještě víc, podíl z kořaleční daně činí okrouhle
19 mil. — a přece se zemským financím ješte
nepomohlo. Schodky zem. fin. hospodářství st.
pokladna převziti nemůže. Bylo by divným
ústavním zařízením uložiti zákonodárství jedné
korporace povinnost starati se o úhradu výloh.
na nichž se usnesla druhá.
doktor
Fiedler
profesor
Bráf
Böhm
Vídeň
Dosa
východ království
20
article
Rozřešení příslušných otázek bude velm
nesnadné. Vyhovujíc někdejší snémovní reso-
luci finanční správa především zpracovala jed-
notně 17 zemských rozpočtů, což poskytne bez-
pečný základ pro posuzování výše nynější po-
třeby.
Ministr spřátelil se již s nutností podpory
státními prostředky. Avšak dosavadní prostředky
pro stálou expansi všech státních potřeb n-
stačí. Snížením cukerní daně zlenčí se příjmy
o 28 mil. korun. Přáním zemí bude lze vy-
hovět, až otevrou státnímu pokladu nové zdroje
přijmů. Pomýšli především na zvýšení kořa
leční daně a příslušné přijmy mají poskytnouti
prostředky na ukojení potřeb zemí.
Jistá část musí se arci podržeti pro státní
pokladnu. Mimo to hodlá vláda zabezpečiti také
další osvobození osobní daně z příjmů od samo-
správných přirážek.
Učiněné dosud návrhy lze rozvrhnouti ve tř
skupiny: 1. Přikázání st. daní neho st. prostředků
zemím, 2. převzetí správních úkolů zemským
státem, 3. uhražení jisté části nákladů jednotli-
vých odvětví správních. Dle dotazníku je vláda
připravena na nejrozmanitější návrhy i plány.
které zatím považuje za neprovedné. Vláda ne-
chce na porady ankety nijak působiti a zůsta-
vuje anketě první slovo. Snad povede k vý-
sledku, že státní pomoc samotná nemůže zho-
jiti bolesti antonomního fínančního hospodářství.
že zbývá leccos, co by měla učiniti svépomoc.
21
article
Anketě ukládal by se úkol tak veliký, kdyby
žádalo se, by také rokovala o reformě obecních
financi. Vláda však nespustila s mysli důleži-
tost tohoto oboru. Nynější stav v tomto oboru
je velice neuspokojivý. Při reformě, jež se m
zahájiti, bude miti vůdčí roli zemské zákono
dárství a zemská správa. Na konec poznamena
ministr: Mezi jednotlivými královstvími a ze-
měmi jsou jisté zájmové protivy.
Jevívají se zvlášť, posuzuje li se nějaký
návrh jen se stanoviska, jaký prospěch z pro-
vedení návrhu toho zemi kyne. Doufá, že roz-
pory budou vzájemným spravedlivým vyrovná-
ním a posuzováním rozřešeny způsobem všechny
uspokojujícím. Nabádá anketu, aby měla na pa
měti omezené prostředky st. financí a zodpověd-
nost, již berou na sehe vláda a říšská rada,
chystají-li se zjednati státu nové zdroje přijmů
Znalee dr. Eppinger konstatoval vzrůs
správních nákladů, s nimiž příjmy stejně ne
množí se. Zvýšení přirážek je vyloučeno. Lze
uvažovat o zavedení zemské daně z přepychu.
ale bylo by lépe takových daní nechat obelm.
Systém samostatné spotřební dávky z piva v Če-
chách se osvědčil. Sjednocení pozůstalostních
přispěvků formou přirážky k progresivní dědiek
dani nenarazilo by snad na žádný odpor zemi.
doktor
Eppinger
22
article
Ze tří způsobů k sanování zemských financí
přikázání jednotlivých druhů daní do správya
používání zemí, všeobecné dotace dle pevně
stanoveného klíče a převzeti nákladů jednotli
vých správních odvětví (dotace za určitým úče
lem) pokládá expert prvý druh za nepřijatelný
Všeobecné dotace musely by býti rozdileny dle
klíče, stanoveného na delší dobu.
Přednost sluší dáti povolování dolací pr
určité účely. Dotována měla by býti zvláště ta-
ková správní odvětví, na něž země povinně
přispivá a v nichž ne země, nýbrž stát vyko-
nává rozhodný vliv. Z těchto odvětví je oejdů-
ležitější zvláště obecné školství. Stát měl. by
převzíti část učitelských platů a náklad na věei
čistě státní (vojsko, četnictvo, ochranná očko-
vání a donucovací pracovny). Osobní dan
z příjmů měla by býti střediskem státního ber-
ního systému.
Ministr ryt. Korytowski děkuje za
vývody k otázce 41., aby osobní daň z příjmů
i na dále byla prosta přirážek. Přiznává, že s
dosud nepodařilo postihnouti úplně skutečný
příjem.
Vynasnažme se donutit nepoctivé pri
znavatele k správnému přiznávání důchodů.
Expert posl. dr. Herold: Poku
se týká zodpovědění podrobných otázek vládou
položených, souhlasím celkem s výklady pana
dra. Eppingera. Ve věci samé však prohlašuji,
že záležitost sanace financi zemských v krá-
lovství českém má především ráz státo-
právní a ústavoprávní. Sněm království
českého jako representant země měl právo sa-
mostatné finanění správy, jak pokud se týká
doktor
Herold
Pok
23
article
spravování příjmů a výdajů, tak pokud se týká
zákonodárství berního.
Protože trváme také nadále na tomto sla-
novisku, je samozřejmo, že o záležitosti sanace
zemských financf mluviti můžeme jenom s vý
hradou samotného berního práva
království českého a že zúčastníme se
porad ankety té toliko s tímto právním
vyhražení m.
Musí býti důtklivě prohlášeno, že nynějš
stav zemských financi zavinilo zemské zřízen
z 26. února 1861, prolože obor působnosti,
stanovený v § 22. zemského zřízení, jest úpln
po té stránce nedostatečný a nestači
aby poskytl zemi potřebné prostředky k vyko
návání autonomní činnosti správní, a protože
na druhé straně vláda státním zákonodárstvím
berním zabrala již skorem všechny zdroje
příjmů a tím ochromila země téméř úplně
v oboru finančním.
Kdyby se tedy mělo dnes mluviti o proni-
kavé sanaci financi zemských v království če
ském, nemobly by se prostředky k dosažen
účelu toho obmeziti jen a jedině na označen
berních zdrojů, nýbrž nutno ukázati k tomu, že
tato otázka má také ráz ústavně
právní. Bude prolo třeba, jak změ nou
státního základního zákona o za
stupitelstvu říšském, tak důklad
nou reformou zemského zří zen
vymeziti hranice mezi berním zá-
konodárstvím, které přísluší sně
mům zemský m.
Bude zejmena třeba stanoviti, aby zajistíla
se budouenost finančnímu hospodářství zem-
skému, které berně mají se vybirati jako berně
zemské s výslovným ustanovením, že o vý s
zdanění a způsobu rozdělení zem-
ských daní přísluší zemské mu
sněmu právo zákonodárné.
24
article
Toto rozlišování berního zákonodárství říš
ského a zemského je tím nezbytnější, ježtc
otázka přikazování buď daně celé, nebo část
nějaké daně narazí v zemi vždycky na těžké
námitky, a protože spravedlivý klič vzhledem na
různou povahu jednotlivých království a zemí.
pokud jde o výnos jednotlivých berních zdrojů
dá se najíti velmi těžko.
K tomu druží se ještě fakt, že zdraví
finanění politika v zemi jest možna jen tenkráte
vyvine li se a organisuje-li se v každé zem
samostatná finanční soustava
bude-li země míti vliv rozhodujíe
na výši daně. Při tomto vymezení zákono-
dárství berního mezi státem a zemí musí však
býti vzat zřetel k tomu, že berní prameny zemí
příslušicí musí býti takové, by na jedné straně
skutečně měly ráz berně obyvatelstva vůči zemi,
na druhé straně pak aby způsob zdanění umožníí
vzestupnou pohyblivost, aby také přijmy zemské
mohly býti zvyšovány v náležitém poměru ku
potřebným výdajům.
25
article
Nehledě k těmto úvahám ústavně právním.
bylo by nutno vyšetřiti, kterých daní má se užíti
již dnes k sanaci financí zemských, resp. z kte
rých daní určité podlly lze přikázati královstv
českému postupem zákonodárným.
Podle mého soudu bylo by lze zavésti tento
typ zemských daní: 1. daně konsumní. Tyt
daně vyhovují historickému vývoji, a samostatná
zemská dávka z piva resp. zemská daň z piva
se v království českém osvědčila. Bylo by tedy
účelno, zavésti spotřební daň zemskou at
kromě poplatku z piva také zemskou daň z lihu,
vina, moštu a po případě také z cukru jako
samostatné berní zdroje království českého. Vý-
nosnost těchto daní zemských závisí však na
tom, zdali jednak zavede se dávka náležitou
měrou, jinak uzná-li se určitá výše konsumní
zemské dávky, státní daň z výroby však bud
se úplně zruši, anebo podstatně snížl.
To by se musilo státi zejména v tom pří-
padě, kdyby jednalo se o zavedení zemské
berně, která právě pro království české jest
nejzpůsobilejší, která však jenom tenkráte je
možna, kdyby se státní daň úplně vyloučila.
26
article
2. Kromě zemské daně konsumní zdá se
mně úplně odávodněným požadavek, aby určité
poplatky zaveuy se jako daň zemská resp. jako
poplatky zemské. Sem náleží: a) zemská daň
z dědictví, která by se musila stanoviti místo
dosavadních dědiekých poplatků. Ovšem mohlo
by se tak státi jenom s podminkou, kdyby
předmětem těchto poplatků byl toliko majetek,
který se nalézá v zemi. b) Právě z téhož dů-
vodu měla by se zavěsti daň z převodu ma-
jetku místo nynějších poplatků převodních jak
daň zěmská.
Oba tyto druhy zemské daně již mají
podstatný ráz zemské dávky, poněvadž mohou
se vybírati toliko z objetku majetku v zemi se
nalézajícího.
c) V oboru poplatků zemskýeh měly bys
prohlásiti poplatky a poplatkový ekvivalent z
všech objektů majetkových, v zemi se nalézají
cích, za dávku zemskou.
d) Jako zemská daň výrobní měla by se
dále zavésti daň z přirozených po-
kladů půdy v království českém.
Sem náleží výrobnl daň z dolován
uhli, z dolování knvů a nerost
vůbec a všech vod minerálních,
zdrojů léčebních a užívání vodní sily k elektri-
ckému pohonu a k průmyslovým účelům.
Všechny tyto druhy zemské dávky předpo-
k'ádají arciť, že by se při tom nezatížila více
spotřeba a výroba, a že tedy by tyto daňové před-
měty nezdaňoval současně stát, anebo že byse
dosavadní zdanění státní umenšilo na míru nej-
potřebnější.
3. Nemůže-li se snad přikročiti k takovému
systematisování zemské soustavy daňové, bud
arci nutne, vzhledem na tiseň, ve které se krá-
lovství české nalézá, učiniti opatření provisorní-
jednak státní pomocí, jednak převzetím ur-
čitých výdaja zemských.
27
article
Nejvelsí čisť zemských výdajů královstv
českého, přes 50, činí výdaje na školství obee-
né. Zřízení škol obecných, jichž přirozeným dů
sledkem jest výdaj země na obecné školstvi, spe
čívá na říšském zákonu školském, opraven
byvši administrativním řízením a nálezy stát-
ních školích úřadů, při kterých spolupůsobnos
země a samosprávných sborů zákonem sice jest
přípustna, ne však rozhodující. Je tudiž odůvod-
něr požadavek, aby stát přispěl 50 k nákladu
na školy obecné, kterýžto způsob státní dotaee
již proto naproti všem ostalním zemín jest spra-
vedlivý, že na druhé straně závisí tolikéž na obě-
tavost země, jakou měrou má býti školství obec
né zvelebeno a rozšířeno.
Právě pro země, ve kterých náklad na škol-
ství obecné nedosahuje výše stejné jako v krá-
lovstvi českém, bude tato dotace 50%%, třeba
celkem by byla menší, výhodna tím způsobem,
že stát finančně zúčastněr bude dalších výdajů
na školství obecné, kdežto v království českém
dříve již veškerý náklad hražen byl prostředky
zemskými.
Druhým provisorním opatřením je převzetí
místních drah, resp. převzetí a zúročení priorit-
ních a kmenových akcií těchto podniků státem
misto zemí
Též výdaje na zdravotnictví zemské jsou
výdaje na účely státní. Také po této stránce byla
by státní dotace náležitým percentem těchto vý-
dajů jenom odůvodněna.
28
article
Těmito třemi opatřeními, kterými není třeba
měniti zákor zemský, bylo by v nynější chvíli
možno schodek v zemském rozpočtu ukliditi.
Kdyby však k zákonné úpravě těchto otázek do-
šlo, kdyby zejména vydal se nový berní zákon
v roce 1909, bylo by třeba vzíti v úvahu nejen
otázku financí zemských, nýbrž též otázku finan-
cí samosprávných orgánů, totiž obcí a okresů.
Dosavadní stav, za ktorého výdaje obec-
ních orgánů hradí se výhradně přirážkami ku pří-
mým, k tomu ještě immobilním daním, které ne-
jsou elastickými, působí obcím a okresům ne-
bezpečí, že nebudou s to, by dostály svým povin-
nostem.
Zejména otázky chudinství a ochrany mlá-
deže, které musí býti upraveny konečně ve smy-
slu moderních nároků, vyžadují neodbytně ote-
vření nových příjmových zdrojů pro veškeré ho-
spodářství obecní. Bez řešení těchto otázek ne-
lze pomýšleti na zdravou politiku sociální.
Konečně dovoluji si ještě ukázati k tomu,
že bylo by povinností státu, vzíti v úvahu též
otázku vyproštění zemí z dluhů a to velkolepou
a rozsáhlou finanění operací, ovšem nikoli pouze
za účastenství zemských fondů samotných.
29
article
Všechny tyto otázky naléhají, by záležitost
zemských financí rozhodně, skutečně a všemi
prostředky byla rozřešena. Za tím účelem bylo
by třeba ovšem s výhradou naprosté finanční
autonomie zemí zříditi v každé zemi
smíšený zemský firanční úřad, zá-
ležející ze zástupců zemského výboru a vlády,
který by mohl zabývati se samostatně c výhrad-
ně otázkou průpravy pro potřebné kodifikaee
říšských a zemských daní a vypracovati příslušné
návrby.
Expert sv. p. Sedlnitzky (přísedicí zem-
ského výboru ze Slezska) prohlašuje, že výnos
zvýšené kořaleční daně nestačí k nápravě zem-
ských financi. Ať teda panská sněmovna ne-
schvaluje snížení cukerní daně, aby vláda
mohle k tomu použití 28 mil. takto nabytých.
Po delším formálním rokování, za něhož
ministr ryt. Korytowski prohlásil, že ne-
může dáti hlasovati o návrzích neho resolucích,
poněvadž vymykají se z otázek anketě přikáza-
ných, docílilo se dohody v tom smyslu, aby
každý expert směl zaujati stanovisko k návrhu
experta Sedlnitzkého jako k další otázce dolaz-
Expert prof. ryt. Wolezyňski (přísedící
zemského výboru z Bukoviny) žádá, aby stát
převzal výdaje, jež nejsou v příčinné souvislosti
s autonomní správou. Kdyby jednulo se pouze
o rozdělení výnosu ze zvýšené kořaleční daně,
žádal by rozhodně, aby výnos ten rozdílel se dle
spotřeby koralky
Příšti schůze bude v pondělí.
niku.
Sedlnitzky
profesor
Slezsko
Bukovina
30
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 7. března. (K. k)
Rozpočtový výbor rokoval dál o pol. „Po-
štovni a telegralní ústavy
Posl. dr. Sylvestr by rád, aby i korespon-
dence ústavů pro zvelebování živností byla prosla
poštovného a přimlouval se za přímě telefonní spo-
jení mezi Salcpurkem a Terstem.
Ministr dr. Fiedler praví, že decentralisace
je mu celkem sympatická, avšak nové rozděléní okre-
sů poštovních řediteiství potkává se s velkými ne-
snázemi. Paušalováním poštovného obecně prospěš-
ných ústavů zajištěny jim velmi značné úlevy. Z-
slavením sestátňovací akce poštovní zvláště v Če-
chách a na Momavě jsou dotčena česká města. Pro
německá býval větší zájem. Řešení lélo otázky sou-
vii úzce s poslavením poštmistrů. V příčině peštov-
ních staveb zbývá ještě mnoho vykonati. Pro telefen
má ministr leles k disposici 12 mil. a přál by si,
aby tak bylo i v přištích letech. Na rozšíření telefonu
různých městech, jako v Praze, Teplicích, Plzni,
Liberci a Ústí n. L. je preliminováno 4,260.000 K.
Posl
doktor
Sylvestr
Fiedler
Vídeň
Terst
Praha
Teplice
Plzeň
Liberec
Ústí můj
31
article
V Praze jsou peměry tak nepříznivy, že musí býti
bezpodmíncčně provedena rekonstrukce vedení. O vy-
užitkování auiomobilů pro poštovní účely sděluje
ministr, že byl zřízen jistý počet tratí, aby nashro-
mážděny byly zkušenosti. O osobních poměrech po-
štovního personálu pravil, že konferenee ředitelstev
vyslovila se jednomyslně proti radikální změně dc-
savadní soustavy, ve smyslu jednolného statulu
s určitými hranicemi postupovými dle předběžného
vzdělání.
Personální komise musí býti zástupkyněmi každé
třídy všech úladníků a zřízenců. Na osnově stanov
pracuje se. Nařízení o příplatcích platí na zkoušku
až do konce tohoto roku a neosvědčí-li se, budcu
provedeny ihned polřebné změny.
O otázce služebni pragmatiky konají se již před-
běžné porady. Při zdělávání disciplinárních předpísů.
sluší dbáti také zvláštních peměrů poštovnictví.
Praha
32
article
Otázka 35letě služby vyžaduje jednolného řešení pro
všechny státní úřadníky. Ministr vynasnaží se vy-
hověti přáním depravních úladníků dle možniosti
Obšírně probral ministr olázku úpravy poměro
poštmistrů a poštovních posličké a vytkl, že mezi
samostatnými pošlmistry není plně jednotnosti o je-
jich požadavcích. Nynější organisace oficiantů není
šťastna. Kdyby požitky poštmistrů zařaděním do sou-
stavy hodnostních třid byly zlepšeny, měli by také
oficianti možnost, aby postoupili na pošimistry. Zvý-
šením stáří pro přijelí do služby splnila by se ne-
přímo podminka zvýšeného předběžného vzdělání.
Ministr oznamuje, že hodlá mechanžky jmenovati
oficiály, a zabývá se úpravou platů telegrafních a
telefonních dozorců, pro něž se pomýšlí zvýšiti ve-
dlejší příplatky. Uvažuje bedlivě o zvýšení základ-
ního služného a o zavedení postupu dle služební do-
by pro sluhy. V příčině výpomocných sluhů bude s
pokračovati v přeměně míst výpomocných sluhův
definitivní.
V očpolední schůzi posl. Šrámek při-
mlouvá se za úplnou rovnoprávnost pošlmistrových
s mužskými pošímistry: totéž žádá pro vdacé ro-
štovni úřadnice. Stěžuje si do odstrkování českého
jazyka na nápisech a razitkách v moravských obcích
s českou většinou.
Posl. dr. Ploj mluví o nulnosti decentralisace
a vyzýval ministra, aby se v min. radlě přičinil o
náyravy ve stavu praktikaniů.
Posl. Maštálka trvá na tom, aby návrhy min.
financí byly v celku přijaty. Většina zajistě ráda
povolí nutné peněžní oběti, aby konečně zavládl klid
mezi poštovními úřadníky a zřízenci. Vytýká příliš
dlouhou dobu mezi vypsáním konkursu a obsazová-
ním míst a odpovidaje na výtku počešťování, jez
činila se dřivějšímu ministru obchodu, dovozuje sja-
Šrámek
Posl
doktor
Ploj
Maštálek