3
masthead
8 března 1908. Číslo 67
4
article
meckého císaře. Zlomyslný, sensační článek
»Timesů« odsuzují prý všechny strany. Dopis
císařův a následující pak dorozumívání způso-
bily prý, že byio mezi německou a angliekou
vládou vyměněno mínění o stále rostoucím zlu,
jež se jevi v závodění ve zbro-
jení. Je k politování, že zasáhnutí nepovola-
ných osob učinilo tuto výménu mínění ob-
tížnější.
Námořní odborník téhož listu Arnold
White praví, že lord Tweedmouth podal
králi a zahraničnímu úřadu zprávu o listu. Je
prý pravděpodobné uveřejněni
listu císařova. Naproti tomu lord Court-
ney píse listu »Times«, že doufá, že list eísa-
řův bude uveřejnén, ač uznává, že císať Vilém
má právo odepříti svůj soublas. Císař zajisté
psal dopis v zájmu mezinárodního míru. Pokud
není dokázán opak, nebude lord Courtney vě-
řiti, že list byl pokusem poškoditi Anglii.
Pruský a portngalský dvár.
»Agence Havase sděluje z Lissabonu: Po-
věsť, rozšířená v listech a vzniknuvší následkem
nastávající návštěvy císaře Viléma v Lissaboně.
o zamýšleném sňatku krále Manuela s prin-
ceznou pruskou Viktorií, není toho času ničím
odůvodněna.
Nová německá loď bitevní.
Za přítomnosti císaři byla dnes dopoledne
ve Wilhelmshavenu spuštěna nová bitevní lod
Loď byla pokřtěna jménem »Nassau«. Při slav-
nostní snídani, která byla v důstojnickém kasině
uspořádána po spuštění lodi, pronesl cisař troj-
násobné »Sláva« hostům, princi Jindřichu nizo-
zemskému, velkovévodovi badenskému a především
kmotře, velkovévodkyni badenské. Velkovévoda
poděkoval za slova ta a provolal třikráte »Sláva«
cisaři.
Anarchisté ve Švýcarsku
Spolková rada švýcarská odpírá vydati Rusku
dva v Ženově zatčené Rusy, zapletené do tifli sské
aféry. Oba budou dnes propuštěni na svobodu
a nebudou vydáni.
Král Eduard VII.
Král Eduard odjel o 4411. hod. dopoledn
do Biarrice
White
Tweedmouth
Vilém
Courtney
Havas
Manuel
Jindřich
Rus
Eduard
Anglie
Wilhelmshaven
Nassau
Rusko
Timesy
Viktoria
5
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Schůze novoměstských voličů.
V sále su bílé labutě« na Poříčí byla včera
večer Klubem voličů novoměstských uspořádána
voličska schůze, do níž dostavil se svobodo-
myslný kandidát poslanectví, starosta p. dr
Karel Groš. Účastenství na schůzi bylo velm
značné.
Sehůzi zahájil jménem Klubu pan Ferd.
Mellan a kladl důraz na okolnost, že schůze
tentokra byla svolána na dol. Nové město, tuto
věrnou a spolehlivou baštu národní strany svo-
bodomyslné, jejíž stoupenci zde zajisté se vše-
možně a úsilovně starati budou o to, aby po-
slancem byl zvolen kandidát svobodomyslný
p. dr. Kar. Groš! (Pochvala.)
Slova ujal se kandidát poslanectví, starosta
měst pražských p. dr. Karel Groš.
Groš
Ferd
Mellan
Kara
doktor
6
article
Při letošních volách v našem městě roz-
vířil se boj, jehož tu dlouho již nebylo. Přes
četná jednání nedošlo k uzavření dohody mezi
velkými stranami, které ještě při poslední volb
na radu říšskou dohodu uzavřely, ale to o sobě
nebylo přičinou, že volební boj podával obraz
takového roztřištění, neboť zatím stalo se zjev-
ným, co někteří z nás předvídali, že jistá frakce
strany národní, snad také jen určité osoby, už
dávno před jednáním se stranou naší,
uzavřely kompromis se stranou radikální a ná-
rodně-sociální a že by býval kandidát naší do-
hodě nabídnutý zároveň byl pudporován i radi-
kálními živly a že by kandidátu naší strany
opovězen byl boj těmito živly i když by postu
poval v dohodě se stranou národní. Tajná
tato úmluva dokumentovala se tím, že
strany radikální jmenovaly na dvě místa kandi-
dátů na Novém městě pouze jediného kan-
didáta. Nesvědčí to ani o velkém sebevědomí
těchto stran, zejména však jest to velice charak-
teristickou známkou pro mužný a dle jejich
tvrzení vždy otevřený postup . . . Pokud já jsem
měl přiležitost kdy jednati se zástupci strany
národní, doposud nikdy k takovémuto postupu
nepřistoupila a jsem pevně přesvědčen, že vážní
a důsledků svého jednání vědomi přivrženo
této strany postupu tohoto neschválili a nikdy
neschváli ! (Souhlas).
7
article
Dnes strany radikální ve svém tisku rozhla-
šují do svěla, že Praha se probouzí, ježto jejich
kandidát obdržel poměrně značný počet hlasů
při posavadních volbách — má-li takto vypadati
probuzení Prany, že pomocí intiik, taj-
ných kompromisů, pomluv a pla-
nébo křiku voliti se má kandidát
radikálních stran, které pro Prahu
ničeho revykonaly, leda to, že kaž-
dou poctivou snahu a práci snižo-
valy a zlehčovaly — pak z tohoto „pro-
buzení“ nikdo nebude miti prospěchu. (Hlučný
souhlus.) Já však nevěřím tomu, že by zasle-
penost našeho občanstva šla tak daleko, aby
se rozhodla pro probuzení, jak si je představují
páni radikálové, proti klidu, který v tom spo-
čívá, že my všichni, adož jsme účastni správy
tohoto města, dle nejlepších sil svých o to se
staráme, aby město nám svěřené stalo se vel-
kým, zdravým a zůstalo krásným, tak jako pře
všechny nepřízně doby odevzdali nám je naši
otcové; proti klidu, který v tom se jeví, že
Prahu naši učinili jsme českou,
učinili jsme středem všeho národ-
ního chtění a cítění, učinili jsme
pravou hlavou českých mě t a srd-
cem českého národal (Souhlas.) To
by! ná klid, to byl ten spánek Prahyí
Praha
8
article
Během volebního boje vytýkalo se mně, že jsem
jako starosta tohoto města neměl přijímati man-
dátu od politické strc vy a že pak by bývaly
všechny politické strany musily přistoupiti n
moji kandidaturu. Na to odpovídám: Předehůd-
cové moji na stolci primatorském bez rozpaků
přijímali kandidatury od politických stran i ne-
váhal jsem přijati kandidaturu od národní strany
svopodomyslné již proto ne, že k této
straně přisluším od té chvíle, kdy jsem si počal
všímati politických záležitostí. Kdybych snad
i býval z nějaké krajní opatrnosti se rozhodl kan-
didovati samostatně, mám již tolik zkušeností
z veřejného života, že v-m, že by to mých ne
přátel a odpůrců nezarazilo, aby všemožně proti
mně nevystupovali, a dovedu posouditi, jakse
dívati sluší na ty rady, jež se dávají z nepřátel-
ského tábora. (Souhlas.) Naproti tomu všk.i mu
sím uvěsti, že právě národní strana svo-
bodomyslná to byla, která od svého vzniku
a zejména od dob, kdy ujala se vedení svého
národa, tolik lásky a tolik porozumění pro jeho
potřeby našemu hlavnímu městu projevila, že
by bylo nevděkem, aby toto město od strany naší
se odvracelo, ano že by to bylo čirým neporoz-
uměním životním zájmům Prahy, kdyby tato ol-
vracela se od strany svobodomyslné, osvědčené.
a vždy horlivé zastankyně jejích zájmů.“ (Po-
chvala.)
Na to probíral řečník podrobně, při kolik
různých příležitostech strana svobodomyslná p -
skytla Praze vydatnou pomoc a dokládá, že jest
to přímo požadavkem politické opatrnosti, aby
město si strany této vážilo a ji všestranně pod-
porovalo.
Na sněmu zemském projednávají se četne
záležitosti, k jichž úspěšnému provedení po
třebí jest pomoci velké strany a velkých re-
formních akcí sněmovních nelze provésti ke
zdaru naší věci jinak než dle programu národní
strany svobodomyslné.
Praha
9
article
Můžome tedy posíleni posavadním počtem
odevzdaných hlasů voličských odhodlaně vstou-
piti do posledního zápasu, v jehož zdar pevně
doufám, vida kolem sebe tolik zdatných, pr
lobro našeho města nadšených soudruhů. (Hluč-
ný souhlas a potlesk.)
Pan učitel Svoboda promluvil o zásluhách
starosty p. dra. Groše o školství pražské a do-
vozoval, že o školství pražské bude i na sněmu
nejlépe postaráno, když poslancem za Nové
město bude zvolen starosta dr. Groš, jehož
volbu učitelstvo bude podporovati. (Hlučný sou-
Pan Šmakal pravil, že jest notnou troufa-
losti, kdyz pražského živnostnictva bylo zne
užito ke kandidatuře K. St. Sokola. Živnost
nictvo pražské jest nadšeno pro pražského pri
mátora, jehož také bude voliti. (Hlučný sou-
hlas). Když starosta Prahy nemá na sněmu vi-
rilního hlasu, jest povinností voličů pražských.
aby jej do sněmu vyslali ! Dr. Groš jest nejlepším
zastancem zájmů řemeslnictva a živnostnietva,
třeba že k nim nemluvil nad míru dlouhé řeči.
jako jeho protikandidát. Proto doporučuje všem
voličům, aby volili dra. K. Groše! (Hlučná po-
chvala).
Pan dr. Nejedlý vřele podporoval kandida-
turu dra. K. Groše. Jeho zvolením bude odči-
něna křivda, která se děje tím, že starosta
Prahy nemá vírilního hlasu. Voličům pražským
musí na tom záležeti, aby jejich starosta by-
zvolen. Řečník míní, že všeobecně překvapuje,
že se staročeská strana spolčuje s radikaly
hlas).
Svoboda
Groš
doktor
Sokol
K Groš
Nejedlá
Praha
10
article
možná, že Staročeši tohoto spojenectví ješt
jednou budou litovati.
Divi se dále, že živnostnictvo podporuje
kandidaturu K. St. Sokola. Což pak učinil tento
pán pro živnostnictvo? On snad má nejlepšt
úmysl, pracovat pro živnostnictvo nyní. Ale
zkušeností téch nelze nabýt přes noc! K tomu
je potřebí dlouholetého působení a sice působení
juristy (Souhlas.), neboť na sněmu bude se ro-
kovati začasté i o otázkách živnostenských. Se
stanoviska práva živnostenského přimlouvá se
za zvolení dra, K. Groše, jakožto ochránee
stavu živnostenského! (Hlučná pochvala.)
Pan Em. Stivin diví se, jak může někdo
jménem řemeslnictva a živnostnictva podporovat
kandidaturu K. St. Sokola. Neví o tom n i
aniŘemeslnieko-živnostenská be-
seda, ani Zemská jednota řemesl-
nických a živnostenských spole-
čenstev, ani Bratrstvo řemeslníků
a živnostníků. Z toho je patrno,
že jménem živnostenských orga-
nisaci mluvil někdo nepovolaný.
proti čemuž co nejrozhodněji pro-
testuje. (Souhlas.)
Pan posl. L. Čech vzpomínal toho,co
poselstvo české vykonalo pro Prahu, vylíčil,
jaké zásluhy má dr. Groš o Prahu a dovo-
zoval, jak velice nutné jest, aby primátor pražský
byl zvolen na zemský sněm. Dále uvedl, že
z těla strany svobodomyslné vyrostlo několik
stran, které nyní pracují proti této straně.
V Praze dlužno toho litovati, není náležitě pro-
vedené organisace národní strany svobodomyslné
a proto bude po volbě první povinností, aby se
strana naše v Praze náležitě zorganisovala. Jest
toho potřebi tím více, když Staročeši se spolčují
s radikály. Příští volby obecní musí být pro-
vedeny bez kompromisu! (Hlučná pochvaln)
Pan ob. st. Maděra vyličil zásluhy dra.
Sokol
K Groš
em
L Čo
Groš
Maděra
doktor
Praha
11
article
Groše o zvelebení čtvrti svatopetrské. Jestli po
dlouhá léta toužená úprava konečně byla za-
hájena v této čtvrti, stalo se tak působením
vlivem dra, Groše. Snad do roka bude zde vy-
stavěno nábřeží s podbřežím, bude zde vystavěna
škofa a pod. Čivrť svato-petrská neobyčejně
zmohutní a proto její obyvatelstvo bude pod
porovati všemožně zvolení dra. Groše za poslance-
(Hlučná pochvala)
Predsedající p. Ferd. Mellan povzbuzova
volíče, aby se zasadili o zvolení dra. Groše.
(Pochvala a potlesk.)
Českému řemeslnictvu a živnostnictvu na
Novém městě pražském! Již po třetí povoláni
jste na den 10 března k vykonání povinnost
občanské, k volbě druhého poslance na sněm
královslví českého. Volbou touto konečně má
býti rozhodnuto, kdo poživá důvěry většiny oby-
vatelstva Nového města pražského. Nechceme
nikterak dotýkati se osobních vlastnosti kandi-
dáta druhého, jsme však přesvědčeni, že ne-
soustředil značný počet hlasů na svou osobu
proto, že by sliby své o skutky opírati mobl,
nýbrž jedině proto, že jest kandidátem oposič-
ním. Ač uznáváme zdravou oposici za nutnou,
přece nemůžeme schvalavaía opostci, která vad
še ze zásady k upokojenl vlastních ambicí
ne z přesvědčení. Opostee za každou cenu jest
sice svůdná, avšak marnivá, která přináší skla-
mání.
Nedejte se másti nicotnými oposičními frá-
semi a volte všichni jako jeden muž za po-
slance na sněm královstvl českého našeho sta-
rostu král. hlav. města Prahy, pana
Groš
Mellan
Praha
Čivrť svatý
12
article
JUDra. Karla Groše,
advokáta v čp. 636—II.
xterý bez hlučných, bombastických frásí osvědčil
se, zejmena v poslední době, kdy jako starosta
města přiležitost k tomu měl, jakožto upřímný
přítel stavu řemeslnického a živnostenského
Úsudek tento opíráme o výrok náměstka sta
rosty král. hlav. města a zemského poslance
p. Josefa Jirouska, který přesvědčujícími slov
v tomto smyslu o panu dru. Grošovi vůči jisté
deputaci se vyslovil.
Zásluhy jeho o rozkvět naší matičky Prahy
jsou uznávány i politickými odpůrci a protož
vám vřele doporučujeme, abyste v zájmu našeho
král. hlav. města Prahy odevzdali svůj hlas ve
prospěch p. dra. Groše.
V Praze, dne 7. března 1908.
(Následují podpisy.)
Voličové! Úřadníci státní a veřejní na Novém
městě pražském! V úctě podepsaná korporace usnesla
se ve svém sezení konaném dne 5. března 1908
touto cestou vystoupiti před vás a požadati vás ve-
řejné, byste při užši volbě poslance na sněm kral.
českého za Nové Město pražské, ustanovené na úterý
Groš
Jirousek
Praha
Nová město
13
article
dne 10. března t. r., volili jednomyslně úřadnického
kandidáta
JUDra. Karla Groše.
Příčiny, jež vedou nás k tomuto veřejnému pro-
levu, jsou následující
Dr. Karel Groš, jakožto syn úřadníka státního
poznal život úřadníka z vlastní zkušenosti a z této
příčiny zahostila se v zlatém srdci jeho zvláštní
příchylnost k úřadnictvu vůbec, kteroužto skvělým
způsobem prokázal, když ve skutek uvedl, ovšem za
součinnosti celé řady přátel úřadnických, cennou
úpravu doby stužební, platů a přibytečného úřadní-
civa král. hlav. města Prahy, ovšem takovým způso-
bem, že zde úřadnictvo magistrátu, pokud příbyteč-
ného se týče, lépe situováno jest, než úřadnictv
státní.
Groš
doktor
Praha
14
article
Dr. Karel Groš, jakožto primátor král. hlav
měsla Prahy, z těchže pohnutek způsobem cenným
úspěšným zakročil u vys. c. k. vlady na základě ně
kolikerého usnesení rady král. hlav. města Prahy,
by c. k. státnímu úřadnictvu v Praze vzhledem
k drahotním poměrům tohoto velkoměsta aktivní pří-
davek zvýšen byl na 90o aktivního přídavku stát-
ního úřadnictva videňského podáním plsemnlu
i osobní intervencí a na důkaz spravedlivého odůvod-
nění oprávněného tohoto postulatu na vysoké c. k
vládě udělení 90o aktiv, přídavku státních úřadníko
ve Vídni úřadnictvu král. hlav. města Prahy ve formě
příbytečného uskutečnil.
Již z těchto dvou fakl, kolegové, rozpoznáte, že
jest dr. Karel Groš skutečným přítelem úradnictva,
jemuž ona něžná naklonnost k nám vrozenou jest.
My úřadníci statní a veřejní tvoříme organisa
stavovskou, jejíž účelem jest hájití zájmy duševní
i hmotné všeho úřadnictva vůbec.
Zanechme tedy při užší volbě této všech ohledo
na to, kdo z nás toho či onoho smýšlení politického
je stoupencem, jednejme jako organisace stavovská.
splůme svůj vznešený cíl a volme jako úřadníe
svorně a neobroženě našeho primátora kral. hlav
města Prahy
doktor
Groš
Praha
Vídeň
rada král
15
article
dra. Karla Groše,
neboť my nesmíme dopustiti, abychom ztratili nejen
pro nás, ale i pro rodiny naše bijící zlaté srdce
leho, jenž jest nám mocnou zárukou budouci jeho
činnosti poslanecké.
A protož, veškeří úřadníci státní, veřejní i sou-
kromí, ať již organisovaní či neorganisovaní, s nadše-
ním dostavte se k volebnímu osudí v úterý dne
10. března 1908 a volte v zájmu vlastním i rodin
svých nami veřejně doporučeného osvědčeného vla-
stence a zastance zájmů našich — primatora král
blav. města Prahy
dra. Karla Groše.
advokala v Praze č. p. 636-II.
Za český spolek úřadníků v Praze,
dne 6. března 1908.
Josef Nenmann.
c. k. oficiál bernr spravy VII,
předseda.
Alois Herberger,
mag. revidení,
jednatel,
Z kruhů úřadnictva nevoměstského rozeslán by
k užší volbě, na den 10. t. m. vypsané, projev ná
sledujícího znění:
Při zahájení voleb do sněmu království českého
nevystoupilo úřadnictvo na prospěch jednotlivýci
kandidatů, aby se uvarovalo podezření z agitace
strannicko-politické, nýbrž ponechana členům úřad-
nických organisací úplná volnost.
Nastávající ožší volba na Novém městě praž-
ském významnou jest tím, že do užší volby přichází
starosta král. hl. města Praby, p. JUDr. Karel Groš
a jest otázkou cti národní, aby první representant
obce pražské byl zvolen.
Každému českému občanu jest jasno, že starosta
královského hlavního města Prahy, metropole krá-
lovství českého, má býti členem snému našeho, kdež
projednavají se mnohé zavažně otazky, dotýkající s
důležitých zájmů obce pražské. Již proto jest povin
nosti každého českého voliče při užší votbě dne 10.
března 1908 odevzdati hlas pro starostu král. hlav.
města Prahy, pana
Groš
Nenmann
Herberger
JUDr
Praha
Praba
16
article
JUDra. Karla Groše.
Úřadnictvo magistrátní a obecní, které p. dru
Karlu Grošovi jest nejbiíže a jeno činnost a způso-
bilost má příležitost poznati, doporučuje všem pp.
úřadníkům voličům, aby hlas svůj odevzdali pro
pana
JUDra. Karla Groše,
starostu král. hlav. města Prahy
a činí tak z toho důvodu, že p. dr. Karel Groš získal
si velkých zásluh o veškeré úřadnictvo.
Zasluhou starosty p. JUDra. Karla Groše upra
veny byly v roce 1907 služební a hmotné poměry
úřadníků magistratních a obecních, vyměřeno byi
úřadnictvu přibytečné ve výší 90% aktivního ptí
davku, platného pro státní úřadníky ve Vídni a sni
žena doba služební.
Úřadnictvo statní nalezlo vždy v p. dru. Karlu
Grošove podporovatele svých snah a tužeb. Na jeho
přímuvu podána byla pelice k vladě, aby statnímu
úřadnictvu pražskému přiznán byl aktivní přidave
ve výši 90% vídeňské aktivity.
Také akce veškerého úřadnictva za udělení vý
stavního přídavku nalezla v p. dru. Karlu Grosov
přímiuvčího, který k deputaci státního úradnictva
projevil svůj souhlas s akcí touto.
Ohledy na zájmy veřejné i ohledy na vlastn
zájmy stavovské přikazují přímo úřadnictvu, aby bez
ohledu na politické smýšlení při užší volbě dne
10. března 1908 oduvzdalo hlas pro pana
Groš
doktor
Grošov
Praha
Vídeň
17
article
JUDra. Karla Groše.
starostu král. hlav, města Praby
V PRAZE, 7. března 1908.
Za úřadnictvo magistrátní a obecní: Václav Jíra, magi
strátní rada a předseda klubu konceptního úřadniciva
král. hlavního města Praby, JUDr. August Stemn, ma-
gistrátní rada, Karel Tumpach, magistrátní rada, Václav
Rehák, magistrátní sekrefář, JUDr. Josef Urban, magi-
strátní komisař, Josef Malina, magistrátní kcmisař,
JUDr. Václav Kučera, magistrátní koncipista, JUD
Ladislav Pech, magistrátní koncipista, inženýr Vilém
Dvořák, městský stavební rada, předseda jednoty magi-
strátních a obecních úřadníků král. hlavního města
Prahy, Fr. Sýkora, městský vrchní inženýr, Augustin
Hýbner, městský stavební oficiál, Antonin Rubner,
městský účetní akcesista, Richard Bienert, magistrátní
adjunkt, František Fiala, slavební akcesista, Vojtěch
Kraus, magistrátní adjunkt, inženýr Ladislav Kubík,
geometr asistent, inženýr Rudotí Žižka, městský inže-
nýr. Vlastimi! Vališ, městský účetní akcesista, Juhius
Hajný, magistrátní kancelista, předseda spolku magi-
strátních kancelistů, Bedřich Plecháček, magistrátní
kancelista, František Dobiáš, magistrátní kancelista,
Alois Hadraba, magistrátní kancelista, Eman. Fortier,
magistratní kancelista, Eduard Pechold, starosta spolku
magistrátních a obecních pomocných úřadníků král.
hlavního města Prahy. Josef. Pazourek, místostarosta,
Bohomil Slla, jednatel. — Ža český spolek úřadníků
v Praze: Josef Neumann, obecní starší, předseda, Em.
Baštecký, místopředseda, Al. Herberger, jednatel. —
Za spolek úřadníků nájmu c. k. potravní dané v Praze:
Mr. O. Litochleb, předseda, J. Kratochvil, jednatel. —
Za úřadnickou besedu v Praze II. a VI.: Gustav Lin-
dacker, c. k. kontrolor finanční kontroly technické,
předseda besedy, Karel Suchý ml., městský okresní,
jednatel.
Groš
Jíra
JUDr
Stemn
Tumpach
Rehák
Urban
Malin
Kučera
Pech
Dvořák
Sýkora
Augustin Hýbner
Rubner
Bienert
Fiala
Kraus
Kubík
Žižek
Vlastimi
Vališ
Juhius Hajná
Plecháček
Dobiáš
Hadraba
Eman
Pechold
Josef
Pazourek
Josef Neumann
Baštecký
Al
Herberger
Litochleb
J Kratochvil
Suchá
Praha
Francie
městský stavební rada
spolek mag
Bohomil Slla
Gustav Lin
18
article
Ze Spolku pražských učitelů. Kolegové! Vybízím
vás opětně, abyste se dostavili do jednoho v úterý
k volbě a odevzdali své hlasy JUDru. Kazlu Grošovi,
starostovi král. Prahy. Ad. Prokop, předsoda.
E Kostelce n. Orl. V „Nár. Listech“ byla uveřej-
něna zpráva, dle níž dostavil jsem se do schůze
volebního komitétu živnostenského 4. t. m. do Ko-
stelce n. Orl. a kdež jsem jménem Zemské jednoty
řem. a živn. společenstev v král. českém prohlásil
ze pro kandidaturu p. dra. Švihy oprotí kandidatuře
páně Weignerově. Zpráva uvedená nezakládá se však
na pravdě a byla nopochybně zaslána na podkiadu
chybných informací. Pravdou však jest, že jsem
byl do Kestelce n. O. vyslán za účelem informačním
a sice vzhledem k tomu, že stranníci kandidatury
p. inspektora Weignera žádali o podporu Zemské
jednoty společenstevní. Do schůze uvedeného voleb-
ního komitétu v Kostelci n. O. přijel jsem v noci,
kdy již výbor učinil prohlášení jednomyslně schvá-
lené, dle něhož slavovské živnostnictvo neprohlašuje
Groš
Weignerův
Weigner
Praha
ko
Kostelec
spolek pražský učitel
E Kostelec můj
19
article
se zásadně pro žádného z kandidátů, při čemž však
současně se připomíná, že voličstvo bude voliti proti
„positivní politice“ a tudíž aposičně. Dole podepsaaný
jako zástupce Zemské jednoty spoločenstevní byl
splnomocněn, by prohlásil, že Zemská jednota spole-
čenstevní zařídí se dle přání stavovského živnostni-
ctva, o jehož hlasy v tomto připadě eminentně se
jednalo. Toto prohlášení učinil jsem ihned na počátku
své řeči. Když byl jsem tázán po poměru Zemské
jednoty společenstevní vůči národní straně svobodo-
myslné a straně národně sociální, jakož i vůči obě-
ma kandidátům, poukázal jsem zcela nepokrylě a bez
všeliké strannickosti na vše, ce příznivého i nepřiz-
nivého bylo vůči Zemské jednotě společenslevní se
strany obou pánů kandidálů i příslušných jich politi-
ckých stran podniknuto. Po vývodech mých předseda
volebního výboru p. Jindřich Formánek, starosta spo-
lečenstva, a p. Mikysa prohlásili, že učinili určité své
rozhodnutí před mým příchodem a že dlumočí pouze
přání, by Zemská jednota společenstevní dle rozhod-
nutí uvedeného se zachovala. Rozhodnutí bylo potom
protokolováno a mně, jako zástupci Zemské jednoty
společenstevní, nezbylo nic jiného, nežli konstato-
vati, že Zemská jednola dle usnesení se zachová.
Každé tvrzení opáčné zakládá se na chybných infor-
macích, či jest tendenčně vyvoláno za zjevným úče-
lem popuditi stranníky kandidatury p. inspek. Weig-
nera vůči Zemské jednotě spolevh nstevní, či mé ma-
ličkosti. Jul. Tvrzník, II. tajemník Zemské jednoty
společenstevní.
Formánek
Mikysa
Jula
Tvrzník
národní stranit svoboda
20
article
(Zasláno.)
Pánům voličům na Novém městě
pražském!
Po dvojím volebním zápasu vstupaje do užší
volby na sněm královslvi českého všcobecně vážený
zasloužilý starosta našeho města pan
dr. Karel Groš.
Račte se určilé dostaviti k volebnímu osudla
račte svůj hlas odevzdati pro tohoto kandidáta, který
činností svou dokazal, že znů potřeby našehu města
i našeho národa, že chce a že i dovede výmluvně
rozhodně a vytrvale je hůjiti.
Napište na svůj hlasovací lístek
dr. Karel Groš,
starosta města Prahy v Praze čís. 636-II
Volba koná ze v úterý dne 10. března t. r. v bu
dově měšťanské vyšší dívčí školy od 9. hod. dopolední
do 5. hod. odpolední.
V PRAZE. dne 4. března 1909.
Klub voličů novoměstských :
Ferdinand Melan
Jan Červený,
místopředseda.
jednatel.
Klub svobodomyslných neodvislých občanů:
František Hašourek,
tajemník Zemské jednoty soukromých úřadníků,
předseda.
Dr. Viktor Sedláček, Mag. Ph. H. Rüdiger
místopředseda.
jednatel.
Polítický klub pro dolejší Nové měslo pražské:
Dr. Bohumi! Baxa
Jose! Suk,
předseda.
jednatei.
Národní klub pro horní Nové město a Vyšehrad:
Dr. Karel Černohorský.
předseda.
Václav Dolejšek, Alois Vaníček, řezní
místopředseda.
jednatel.
doktor
Groš
Melan
Červená
Hašourek
Sedláček
Mag
H Rüdiger
Bohumi
Baxa Jose
Suk
Černohorský
Dolejšek
Vaníček
Praha
Vyšehrad
Polítický klub
národní klub
21
title
AUG EUG. MUŽÍk
Aug Eug
Mužík
22
article
Polákům poznaňským.
Polákům poznaňským.
V Řím divý Brenus vtrhna po vítězném boj
na váhy výkupného téžký meč svůj smykl,
„buď přemoženým běda !“ nelitostně vzkřikl
— tak v dějinách ten barbar a mečem věčně
stojí.
Dnes Historie zas své velké váhy zvedá,
dvě věci béře, klade na misky je v chvění,
— lup, jemuž dáno práva, řádu posvěcení,
a nahé srdce — — zase světem zvučí
»běda !...«
Jste národ žebráků teď, psanců, nikde doma.
na svoji rodné půdě bezzemky jste nyní,
vás z odbojnietví ještě, tajné zrady viní,
a zákon věčný chváli rouhavýma rtoma.
To přede tváři světa tak se smělo státi!
Vám bráti řeč, vás smějí všechněch zbavit statků
a učit vaše děti vlastní klnout matku,
kde ode trůnu marně práva vám je ždáti.
Ten trůn, jejž krví svojí klížili jste stále,
zkad přísahou vám zněly zbožné, slavné věty
— vy nejste jeho děti, parobek jen kletý,
a vyhladit vás s země — tak zni slovo krále
Toť tedy jesti národ Herderů a Gosthůl
Či snad se bojí ještě Tannenberka stínů ? . .
Jen ten je silný, velký, kdo nemá v duši vinu,
však hrob jich bude jednou k studu všemu světu
Vše vyrvali vám tedy. Však ne ty skrylě síly
tu lásku k rodné zemi, svatý odkaz věků,
a víru v Boha, která žije ve člověku,
že celé lidstvo vodí k jedinému cíli.
Že národů on nezná vznešených ni manských
že právo vždycky právem, křivda křivdou bude
že mučednietví svoje zvésty najde všude,
již neprodají sebe za úsměv rtů panských.
Že v duši svoji máte nyní půdu svoji,
zkad nemůže vás vyhnat dílo satanáše,
že ještě nezhynula svatá Polska vaše,
kdy v srdcích svojích děti nezmožená stojí.
Dnes Historie zase k Bohu oči zvedá,
a ryjíc v kov svých desk ten zločin bezpří-
kladný,
co mlčení zná svět či oušklebek jen chladný
svá připojuje slova: »Vítězům buď běda !«
V české slovanské Praze, v březnu 1908
Polák
Herder
Řím
Polsko
Praha
23
article
Co se Slavínem?
Co se Slavínem?
Jsou ještě v čerstvé paměti nepříjemné roz-
paky, které nastaly nedávno při řešení otázky
kam pohrbiti tělesné ostatky Svatopluka Čecha.
Slavin na Vyšehradě, z nejušlechtilejšího zá-
myslu zřízený a velikým nákladem vybudovuný,
odkazem šlochetného mecenáše byl předán ve
správu „Svatoboru“. Ale odkaz svého času ne-
byl dosti promyšleně učiněn a právomoc „Svato-
boru“ nad Slavínem i disposice rozhodovánío
tom, kdo tam má býti pohřben, nebyly spolku
dosti přesně vymezeny. Také Slavin sám, zevně
monumentální a dekorativní dílo, ve svých pro-
storách podzemních je málo lákavě a vhodně upra-
ven; též přístup do podzemní krypty je nevhodný
ba špatný a odtud odpor české veřejnosti k ně-
mu. Jest ještě v živé paměti energický protest
Nerudův, jenž již za svého života se drastickým
způsobem obražoval, aby tam byl snad někdy
pohřben. Také po výmluvném protestu Nerudově
v ústech lidu Slavín požívá velmi nelichotivého
přívlastku.
Čecho
Svata
Slavin
Nerudův
Slavín
Vyšehrad
24
article
Dosud odpočívají ve Slavíně dva velich
mrtví. Julius Zeyer a Wáclaw Wl. Tomek.
V několika případech v poslední době se stalo.
že proti návrhům, aby ten onen ze slavných mužů
byl sem pohřben, bylo protestováno. Po případu
Dvořákově z posledních let následoval případ
Svatopl. Čecha. Komitét, jemuž svěřeno bylo
uspořádání všech posmrtných poct zbožňovaně-
mu národnímu básníku, v první chvíli se usnesl
učiniti potřebné kroky, aby pozůstatky jeho byly
ve Slavině uloženy. Předseda „Svatobora“,
jako vrchní správce Slavína, ve smyslu pietního
odkazu byl povinen nabídku této pocty rodině
zesnulého učiniti a nabídka byla přijata. Pod-
nikly se dokonce i potřebné kroky u kapitoly
vyšehradské, jak toho nutnost vyžadovala.
poněvadž ona jest samojediným vlastníkem
hřbitova a rozhoduje o Slavínu společně se
Svatoborem. Bylo z toho i zpytečné roztrpčení
ve veřejnosti nekritické a nedosti správněa
přesně informované. Teprve řada veřejných pro-
testů a na prvním mistě ovšem změněné přání
básníkovy rodiny zvrátilo prvotní úmysl a Svato-
pluk Čech za zřídka vídaných poct celého ná-
roda pohřben byl na otevřeném místě hrbitovo
vyšehradského, mimo Slavín.
Julius Zeyer
Wáclaw Wl
Tomek
Dvořákův
Čecho
Svatobora
Slavín
Svatobor
Čechy
25
article
Hnulo se zase jednou otázkou Slavína a
mimoděk vyskytly je úvahy, jak napříště upra-
viti otázku Slavína a zabrániti tak »pakování
trapných nesnází a rozpaků, jež se při nejbližší
příležitosti mohou znova vynořiti. Otázkou touto
obírá se v posledním sešitě „Zlaté Prahy“ umě-
lecký kritik prof. K. B. Mádl a podává zároven
návrh řešení, který zaslouží, aby došel pozor-
nosti v prvé řadě povolaných kruhů literárniel
i výtvarnických. Uznávaje a vykládaje současně
se stanoviska estetického i psychologického po-
chopitelný odpor, který v naší veřejnosti panuje
oprávněně proti Slavínu, zdůrazňuje nutnost
aby se pomýšlelo na nápravu, neodkladnou a ne-
vyhnutelnou. Po jeho názoru jsou tu překážky
nejen technické, stavební, ale i právní a finan-
ční Nápravu představuje si takto: Pod nádherným
pomníkem upraviti v každé příčině přiměřenou
hrobku, t. j. dáti jí náležitou velikost síně shro-
mážďovací a pietní, upravit hrobní sál, dvoranu,
kde by třeba mezi pilíři její strop nesoucími i po-
pelnice mohly státi a jiné jako v kolumbariu ve
výklencích ve zdech, a vedle těchto zděne
sehránky na rakve. Umění architektovo, poměry
síňového prostoru, úpravou hmot a osvětlen
musilo by zde vytvořiti cosi vážné a uctivé krásy.
Nejen účelu svému přiměřené a odpovídající, ný-
brž také poesií naplněné místo. Přístup k němu
měl by vzíti na se podobu monumentální. Nej-
spíše by bylo nutno, položiti jej v osu pomníku.
prolomiti jím schody na terasu vedoucí, a ne-
bylo by o žádné poškození architektonieko-deko-
rativního celku zevnějšku; epíše naopak: jeho
sesílení a vyvršení.
To je asi v podstatě, čeho bude potřeh
k esthetické úpravě podzemi, jež by ovšem
zabralo po případě víe místa, než obnáší půdory
Mádl
Slavín
Praha
26
article
nynějšího Slavína. Ovšem i finanění otázka hraje
tu značnou roli. „Svatobor“ přejal svého času
Slavin ve své opatrování beze všeho nadačního
jměn. Spolek neni bohat, a jeho výdajně jmění
jest určeno především pro živé. Udržování
Slavína a nevyhnutelná potřeba oprav, jakji
čas přináší, beztoho je mu dost těžkým břeme-
nem. Přece však správa „Svatobora“, vyvozuje
K. B. Mádl dále, musi se obirati touto otázkou,
a dáti podnět ke změnám úpravy i uvázati se
v péči o jich provedení. Při tom bude si musií
také vymoci pro Slavin jaký si druh
práva výlučného, neodvislého od kapituly,
a při tomto podnikání dojista nalezne všechnu
podporu morálníi hmotnou se strany
všech oněch vrstev, korporaci a institucí, které
chápou ethický, národní i umělecký význam Sla-
vína na Vyšebradě.
Jak se dovídáme, podal tento svůj návrh,
který jsme zde stručně rekapitulovali, prof. K
B. Mádl také výboru „Svatobora“, kter, v hlavní
podstatě je s ním plně srozuměn, a v nejbližší
době již podnikne všechny potřebné kroky k jeho
realisování. Otázka Slavína je velmi vážná, a js
potřebí řešiti ji energicky v zájmu „Svatobora“n
i v zájmu národním, aby vyvarováno se bylo na-
příště trapných rozpaků, jakých isme byli svědky
při rozhodování o pohřbení Svatopluka Čecha
Mádl
Svatobora
Čecho
Slavín
Svatobor
27
article
Hudba.
Hudba.
Historický hudební večer pražské konserva
toře (22 úncra) byl kuriositou letošní koncertní sai
sony. Přinesl nám ukázky z počátků dramatické hud
by od třináctého až do sedmnáctého století, skladby
klerě se hned tak neuslyší. Obor jejich nebyl nigteral
omezen, takže měli jsme příležitost vyslechnouti e