ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 37938070-7596-11dc-b197-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 35 celkem · entity: place 31, person 28, org 11, work 4
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v nedéli 8. března 1909.
Praha
3 masthead
Číslo 67.
4 article
Na rnnní a odpol. IIsty pěedp lací p v Praze v admdnistra na měsie na štvrt leta . . . 6 K —h s droJí donáiken K 50 b si něs na čtot l4a.. . . . 7 K to k va Siialkšeh 9 K30h sa něike . Pešten: na mřlsníe trt les . . . s K o s drajt zksilkou narrt v ie
Praha
5 article Dnežní čisle pro Prahu le o 18 stranácl.
Dnežní čisle pro Prahu le o 18 stranácl. Na obranu myšlenky svebodo myslně! K nastávající užší volbě na Novém městě pražském, jíž má se rozhodnouti mezi kandidátem národní strany svobodomyslne drem Karlem Grošem, starostou krále hl. mésta Prahy, a K. St. Sokolem, kandidátem radikálních stran, uzávřen byl kompromis mezi těmito stranami radikálními a stranou národní — staročeskou. Toto spojení živlu konservativního s ra dikálním, spojení stran, jichž zásady jsou tak diametrálně od sebe vzdáleny, nen pouze nahodilé, uskutečněně jedině pro na- stávající užší volbu, nýbrž jest pří- znakem blížící se koalice stra národní (staročeské), radikální, ra dikálně pokrokové a konečně i ná- rodně soci ální. Dohoda pro užší volbu na Novém městě pražském jest výsledkem událostí, jež před- cházely a jest prvním positivním krokem k této koalici. Po dlouhou dobu, ne po řadu měsíců. ale po řadu let možno sledovat přiblížení se českého orgánu strany národní k stranám radikálním a k hnutí národně sociálnímu Nebylo schůze těchto stran, na niž by nebyla »Národní Politika« upozornila, o níž by ne- byla přinesla obšírný, příznivý referát. Po tichu, důsledně dělo se sbližování prvním jeho výsledkem je kompromis pro užší volbu. Obě prozatím zúčastněné strany sledují určitý, dobře promyšlený cil: strany radikální, nemající žádného denníku, chtěji získat obránce v českém orgánu staročeské strany a tato doufá, že spojením se stranami radikálními nabude opět rozhodného vlivu v naší veřejnosti.
Groš Sokol Praha
6 article
Pod populárním heslem »boj proti posi tivní politice« spojily se strany disparátní. utvořily koalici živly neslnčitelné — voda s ohněm. Aby spojení bylo možným, musily být na obou stranách opuštěny aneb aspon pro tuto chvíli zapřeny hlavní zásady, jež spojence od sebe dělily. Strany radikální cpouštějí svobodomyslnost a strana národn zakrývá svoji opártunistickou minulost a pro zatím aspoň staví se do bojuvné pósy radi kální, zastírajíc kde jen možno svůj. — konservatismus. A tak slyšíme v poslední době z řad staročeských bojovné výzvy a projevy — jichž právě nejvíce postrádala česká veřej- nost v této straně v době, kdy byla u vesla a kdy každý sebevědomý projev strany mladočeské co nejostřeji polírala jakožto ra dikální. Na sllonku svého politického život stává se strana staročeská radikální a do nedávna klertkálně feudální hledá nyní ve spojení se stranami radikálními cestu k do- sažení cíle — vedení ceské politiky. Doba zdá se být příhodnou! Vedení mladočeské strany opouštějíc staré zásady, ztrativši úplně bojovnost, spěchá vstříc porážkám, straně staročeské dobře známým Vždyť »positivní politika« jest zcela obdobnou »drobečkové politice« staročeské a strana národní zajisté ví, že na této cestě není ůspěchu. Zde kynou pouze sliby, jež jako Staročechům i jejich následovníkům — přívržencům po- sitivní politiky nikdy nebudou asi splněny Krátká dosud doba positivní politiky dosti o tom vydává svědectví. Neúspěchy vídeňské budou mít za ná- sledek porážky na volebním bojišti doma tak uvolňovat se bude pole nástupci strany miladočeské
7 article
A tímto nástupcem má být koalice strany staročeské se stranami radikálními Proti tomu však se musí v ze- přít každý svobodomyslný člo- věk českýl Není možno upřít sympatií vystupován p. dra. Srba — ale osoba jeho nikterak nen ceské veřejnosti zárukou, že by strana staro- česká, ocitnuvši se u vesla, neprováděla právě takovou politiku jako dříve, politiku zpátečnictví a národní nestatečnosti. Připravující se koalice staročesko radi kální postradá nejdůležitější vlastnosti strany oprávněné k vedení české politiky — svo bodomyslnosti. A tak se chvatně blíží doba jíž jsme se obávali, doba, již přivodila po chybená politika vedení strany svobodo myslné. Poslední volby jasně dokazují vzrůst stran radikálňích. Čím ústupnější politiku na říšské radě bude provozovat národní strana svobodo myslná, tím více porostou strany radikální a tím více se bude blížit den — kdy vedení českého národa převezme koalice staročesko- radikální. Národu našemu však je třeba strany svobodomyslné. Vetšina našeho lidu — všechna inteligence je svobodomyslná a ti všiekni, jejichž cílem je osvobození ná- roda, osvobození jednotlivce, mají být na léta zatlačeni z politického jeviště sdružením stran na základě tak nepřirozeném, ba politicky nemožném? »Positivní politika« umožnila toto spo jení, setrvání pak v bezůspěšné, vládní poli tice bude mít za následek nastolení politiky staročesko radikální.
Srba
8 article
Strana svobodomyslná musí být zacho vána, nesmí zaniknout proto, poněvadž jej zánik znamená na dlouhou řadu let znemož nění jakékoli strany svobodomyslné vedoue střední vrstvy české, znamená, že politícky život náš stane se rejdištěm stran konserva- tivních, klerikálních, radikálních a stavov ských, jež každá, ať v koalici, ať vedle ní. své zájmy bude hledět uplatnit, nebude zde však strany, jež přihlížejíc k zájmům všech stavů a tříd, pracovala by k získání úspěchů našemu národu na základě v pravdě svobodomyslné m.
9 article
A z této situace, přivoděné opuštěním programových zásad, změnou dosavadníh taktického postupu vedením národní strany svobodomyslně, jest dvojí východisko: Buď vedení strany svobodomyslné vráti se ke starému programu naší strany a za nechá bezvýsledné »positivní politiky« a za- chrání tak stranu jako celek, anebo není li vice návratů, není-li možno v tomto smyslu stranu reorganisovat, pak nezbývá nic jiného nežli aby přívrženci národní strany svobodo myslné, kteří s nynějším jejím postupem ne souhlasí, seskupili se a utvořili novou stranu pokrokovou a svobodomyslnou, jež, čelíc koalici stran staročeské se stranami radikál ními, po porážce strany mladočeské dale pevně by třímala prapor národní a svobodo myslný. Stranu zbudovanou na základě roz umného programu moderního, svobodomysl ného; stranu ne radikální — ale neústup nou vůči nepřátelskému systému centralisač nímu a germanisačnímu, stranu řídící se po ctivě zásadami dra. K. Sladkovského, dra Julia a dra. Eduarda Gregra. Za nedlouho volby do sněmu královstv českého budou skončeny. Ihned potom na- stane práce k vyjasnění poměrů v naší veřejnosti. Pak státi bude vedení národní strany svobodomyslné před otázkou: bud pokračovati v dnešní politice — a pracovat tak k záhubě strany anebo reorganisae strany ve smyslu její minulosti zachráni stranu. šo zln
K Sladkovský Julio Gregr národní strana svoboda
10 article
Na rozhodnutí vedení mladočeské strany záviseti bude další osud svobodomyslné my šlenky v národě českém. s v e V boji o vedení politických věcí če ských jest užší volba na Novém městě praž ském pouhou episodou. Na zásadní stano visko listu našeho episoda ta nemůže mí vlivu žádného, e Diví-li se některé orgány stran radikál ních, proč list náš nepodporuje společného kandidáta těchto stran a strany staročeské jenž kandiduje pod heslem »boj proti posi- tivní politice!« kterýžto boj i list náš hlásá. nalezne odpověď v tom, co právě jsme uvedli. »Národní Listy« jako časopis svobodo myslný nemohou a nebudou pracovat k tomu. aby vedení české politiky přešlo do rukou nepřirozeného sdružení stran radikálních a strany staročeské. Jejich eílem je zachování svobodomyslné myšlenky v národě a proto nikdy pracovat nebudou pro koalici, jež třeba dnes se jevila bajovnou, přece ve své podstatě jest konservativní a nepřátelskou pravé myšlence svobody.
e V boj
11 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 7. března. (Sněmy a říšska rada.) Osvědčí-li se nejnovější zpráva, že dele gace se sejdou opět koncem května, aby vyřídily společný rozpočet na r. 1909, sejde opětně se svolání zemských sněmů k jarnímu zasedání v nejlepším připndě sněmy mohou zasedati ne kdy až v červenci, Před nějským časem se psale že říšská řada se sejde 17. března. Potíže v de legacích a rozpočtovém výboru zaviniy, že prvá plenárni schůze poslanecké sněmovny opěl o ložena o týden, takže říšská rada začne pra- covati teprve 23. t. m. Na jednacím pořadu bu- dou branecké zákoný, ale než dojde na jich pro jednání, budou se, jak obyčejně, vyřizovati piln návrhy, k nimž hojnoct látky poskytly minulé sněmovní volby. A po braneckých zákonech m se vyříditi zas jednou v poslaneckém plenum také rozpočel, který má býti hotov dříve, než se sejdou delegace, tedy aspoň do konce května Podaří-li se tento plán, eež je ovšem velice málo pravděpodobno, pak by se poslanecká sněmnovnn odročila, v červnu by znsedaly delegace v Pešt a červenee by se věnoval novým zemským sně mům, aby se ustavily a schválily zatímně roz počty. Výjimka má býti povolena jen sněmům moravskému a istrijskému, které prý budou koncem březne svolány asi na čtyři dni prvý aby predloužil zhtimný rozpočet, druh aby seliválil dohodumezí Vinchy a Slorany uzavřenou nedávno na konferenci u míst držitele prince Hohenloba,r V Praze, 7. března. (Ke sporu rusk - polskému.) Krakovský „Swiat Slowiaňski přináší pozoruhodnou stať jednoho z poznan- ských politiků, kryjícího se za značkou K. J. K
Praha poslanecký sněmovna
12 article
Rozvíjí se v ní „program Velkopoláka“ a jeh jádro spočívá v přesvědčení, že Polsko může se domoci jednou opět samostatnosti pouze ve spolku s Ruskem, nikoli však proti němu. „Vše- chny důvody, zejména též zeměpisné, vedon k tomu, že Polsko může pro sebe nalézti lepšt misto ve federaci ruské, než rakouské. Mezi obš- ma jsou přirozenou hranici Karpaty. Při tom pisatel má věc za samozřejmou, že nůže dojíti na dorozumění mezí severně-východní a jižně- západní čáslí Slovanstva, jež časem mohou do- jíti i k jednotě státní.“ Uskutečnění tohoto pro gramu nutno ovšem upraviti půdu a v prvé řadě v Haličí rozřešením ruské otázky se staneviska slovanského. „Zdá se mi — píše Velkopolák — že se strany polské nebylo spravedlivé ani mou- dté, když jsme v Haliči podporovali ruch akea- jinsky. Dělo se to zvláště z nepřátelství k Rusku Snažili jsme se, aby haličtí Malorusové se nep ruštili. Účinky jsou nyní patrné: vychovali jsm si v Ukrajincích nasvýchodní hranici nesmiřitel ného nepřítele. Poláci nemají práva, ani povin
Ukrajinec Polák Polsko Rusko Halič
13 article
nosti míchati se do vnitřních věcí jiných ná- rodů, tedy i Malorusů. Chtějí-li, ať se pokládaj za Rusy; chtějí-li, ať za Ukrajince. Z té nespráv né cesty nutno vybočit. Haličtí Malorusové roz padli se nýní ve dvě národnosti, ruskou a ukra jinskou. Ukrajinci téší se plné rovnoprávnosti Rusy nechceme vůbec uznávat. Tu křivdu třeba napraviti. Ruský jazyk nutno prohlásiti přede- vším za úplně rovnoprávný ve škole, soudě úřadech. Ať obce, které si přejí, mají školy ru- ské (velkoruské); v maloruských gymnasiíc jest třeba zříditi velkoruské pobočky, přihlásí- se do nich dosti žáků a učitelů; na universite ná se profesorům dáti na vůli, aby přednášel velkorusky nebo malorusky n slušno zřídi zvláštní stolici jazyka velkoruského. Podobne v soudech a úřadech má se dle přání stran užl- vati také jazyka velkoruského. Na sněmě halič- ském i na říšské radě velkoruský jazyk budil prohlášen za rovnoprávný s maloruským.
Malorus Rus Ukrajinec
14 article
Přecházeje k poměrům v kongresovce, písa- tel radí Polákům, aby přestali ve všech svýel projevech (i pásnických!) akcentovati nepřátel ství k Rusům, aby „namístě toho, co nás děl od Ruska, akcentovali to, co nás sbližuje, nebot dějinami bude nám usouzeno buď společně ji v před, nebo společně zahynouti. Dnes nikde neopěvuje polsko-litevské boje (proti Němcům z doby před unií. Také je čas, ukončiti tradie nenávisti k Rusku a říci si pravdu, že naše po vstání byla práce pour le roi des Prusses. Jestlí že antagonismus jest už nezbytnou součástí na šeho vlastenectví, ať je pravdivý, historický, pol sko-němocký! Bohužel — končí Velkopolák — dosud jsme si nepřeložili do polštiny česk popěvek: My chceme svobodu slovanského ná roda, ale nikdy nepůjdeme Němeům v porobu.“ V témž čísle „Sw. Slow.“ redaktor reaguje na stati posl. Glěbovického o politickén směru rusko-národního klubu na říšské radě o nichž jsme časem také na tomlo místě refe rovali. Redaktor pak poznamenává: Máme z to, že s přívrženci směru rusko- národního jes možna vážná diskuse. Slušíť potvrditi dvě fakta 1. My jsme podporovali ruch ukrajinský a do čkali jsme se, že haličtí Ukrajinci se prohlásil pro Prušáky proti nám a přejí nám všode všeh zlého; 2. ruský ruch v Haliči jsme tupili a zatín Rusové staví se po náš bok proti Průšákům proti carské vládě a přejí nám dobra v Prusku Rusku a v Haliči chtějí s námi žíti v míru. Jes tedy třeba pomýšleti na modus vivendi s hal skými Ruey
Polák Rus Němec Ukrajinec Rusko Halič Prusko
15 title
Politické zprávy zahraničné.
16 article
V Praze, 7. března.
Praha
17 article
Ruská polemika s baronem Aehrenihalem. „Novoje Vremja“ dokazuje, že bar. Aehren thal nevyložil smysl berlinaké smlouvy správně dovozuje v delegaeích, že její § 25. dává Ra kousko-Uhersku práve slavěti železnici neje v aovopazarském sandžaku, a § 29. dokonce prá vo stavět železnici i na Černé Hoře. V článku tom řečeno, že Rakousko-Uhersko „se réserve le droit... dlavoir des routes militaires et eom nerciales“, a v § 29. se praví, že na novén černohorském území Rakousko-Uhersko má prá vo vystavěti „une route el une chemin de fer Slovo „route“ ale neznamená železnici, kdyí železnice nazvána v § 29. jasně a správnů „chemin de fer“ a v § 38. „ligne ferré“. Slove „route“ může se rozuměti pouze silni se. Tiskově poměry v Bosně a Hercegovině. „SrbslA Rěč“ v Sarajevě měla nov, tisko proces, bůh ví, kolikátý už. Státni zástupce ža loval b, šalé jeji redáktory: odpovědného p. B kaleviče a hlavního p. Stovu Stefe noviče, žev zprávě „Krvoproliti v Osejnici“ napsali o žan dárech, střilevších do lidu: „tak zvaní stráže pokoje a pořádku“. Oba obžalovaní uznáni vi
Aehrenihal fer Rěč Stův novič Uhersko Černá hoře RakouskoUhersko Boseň a Hercegovina Sarajevo Novoj Vremja bůh vědět
18 article
V drobném prodejit ranní čí-lo e rob na Sh odpolečni . . . . . . . za 2b Ve filialkách na venkově ranní čisl. odpolndní . . . . . . . . 4k Inserátv platí se hotové napře Přel,larení a inserty přijinš sdnini- strate z Marinnské ulicl č. 3. Tam nachásejí se též redakce Uskárna a ezpedíce „ Národnich Listů“ Rukopisy so nevrap jí.
19 article
nými a odsouzeni: Bikolevič na 14 dní do vě- zení a Stefanovič na 7 dní do vězení nebo k po- kutě 170 K. nvio
20 article
Sensační dopis německého císaře Jak jsme předvidali, vyvinula se z článku »Times«, pojednávajícím ostře polemickým tonem o dopisu Vliléma II. na lorda a dmirality. Tweedmoutha, sensační událost, která rozčiluje do nejvyšší míry veřejné mlnění v Anglii i v Německu. V telegramech našel čienář prohlášení lorda Tweedmoutha iministra financi Asquítha o dopisu, který podle ministrů měl obsah čistě soukromý a toa přátelský. Z rozhodujících kruhů německých sděluje se z Berlina, že »Times« zneužily císařova dopisu k protiněmecké štva- nici, neboť zmíněný, Němcům nepřátelský první žurnál anglický prý rozšiřuje nesprávné do- mněnky o obsahu císařova listu. »Times« spo- lebají prý na to, že list císařův nebude tak záhy uveřejněn. Uveřejnění listu může býti usku- tečněno po nálež tém vyjednávání diplomatickém a po konfereneích a za tu dobu budou míti prý angličti chauvínisté dosti příležitosti roz- dmýchati protiněmeckou agitaci. Ale německé kruhy doufají, že výsledek agitace nebude valný a že lid anglický se nedá přivésti z rovnováhy O dojmů článku »Timesů« v Londýně se oznamuje, že skutečně způsobil vzrušení, jehož pisalel chtěl dociliti. Jiná je však otázka, po- daři li se z afér učiniti politickou neb dokonce mezinárodní událost.
Tweedmouth Asquíth Němec Anglie Německo Berlín Londýn Times Timesy Vlilém II
21 article
Mnohé anglické listy posuzují velmi nepři- znivě článek »Timesů«. Liberální »We st- minster Gazlette« uznává, že není prin- ciplálně správné, aby panovník udrž o v a plsemné styky s ministry cizíh státu, ale německý císař celou svou povahou a chováním vymyká se konvencionálnosti a tra- dici. Nenl však třeba předpokládati, že měl ně- jaký macchlave listický úmysl. Nelze věřiti, že německý elsař chtěl skutečně úč nkovati na plány lorda admirality a i kdyby byl tak ne- moudrý, je úplně vyloučeno, ž e b lord Tweedmouth se dal pohinout jeho výkladem ke spořivosti v ná mořním rozpočtu.
Tweedmouth Timesy I st
22 article
Radikální »Star« píše mimo jiné: »Timese vedou od delší doby stálou protiněmeckou kampaň a pokusily se přiměti vládu k hrozi- vému slavebnímu plánu válečných lodi Za touto kampaní stojí vynikajíeí osobnosti mocné vlivy. »Times« ureřejňují thestrální a sensační článek svého vojenského spolupra- covníka. Je to průzračný pokus působiti na ve- řejné mínění proti Německu, proti vládě a jeji úsporné politice v ná- mořním rozpočtu. Radikální list důrazně plše, že je povinností jeho strany, zakročiti proti spíknutí jistých oscba stran. které chtějí vyvolati vátku mezi Anglií a Německem! »Evening Standard«, list prolině- mecký, jest znepokojen ujištěním »Timesů«, že německý císař psal lordu Tweed- mouthovi o záležilostech němeského a angli- ekého námořnictví Veřejnost musí se domáhati vysvětlení od lorda Tweedmout ha. »Pal! Mal! Gazette« tvrdi, že dopis císařův byl zcela soukroměho rázu a že lord admirality podá v pondělí formální prohlá- v le r šení o věci v horní sněmovné. »Daily Telegraphe praví, že lis! olha- řův je znám jistým osobnostem, jež prý se musily smáti přehnaným závěrkům, jež z vět vyvozují »Times«. List je pván přátelsky. »Daily Mail!« očekává, že list bude uveřejněn. »Daily Chronicle« soudí, že oposl se nepropůjči k vytloukání kapitálu z listu ně-
Evening Německo Anglie Tweed Mala horní sněmovný Timesy Daily Telegraphe Daily Maila
23 title
FEUILLETON.
24 article
V Praze, 6. března.
Praha
25 article
š— (Kronika.) Svoji vnadu na efekt výdělek německá divadla letos si pořídila z Pa říže. Zboží pařížské, lálka ruská: »Anna Kare- nina«, výpravná hra podle známého románu Nejnovější scénické »blufy«! Koňské dostihy na jevišti! To tu ješté nebylo ! Totalisetér, sports- manské typy, závody toalet a v pozadí trysk oválajících jezdců! Všecko, všecinko! Milovníci a znatci highlifu v parteru a na galeriích mají v meziakti o čem povidat i nač se těšit !A teprv poslední akt! Hrdinka dramatu hledá smrt na železničné koleji! Moskevské nádraží, perron. davy obecenstva ! Petrohradský rychlik zahřímá do skleněné klenby! Skutečná lokomotiva Proudy pasažérů, zmatek, vír, šilená ženština katastrofa! . . . Zcela nové překvapy nervů Opravdovská sensace! A na ceduli — Le Tolstoj Kritika, rozumi se, nebyla na rozpačích Vyřkla svůj ortel. Jaká svatokrádež! Umělecké- ho veledíla tak bez ostychu zneužiti k účelům zhola řemeslným ! Smrt vinnikům!
Kare Le Tolstoj
26 article Nu a reba! Proč neužit látky, která
Nu a reba! Proč neužit látky, která se hodi? Divadlo žije obecenstvem. Třeba zi třeba lákat davy! Lépe sensační hra podle do- brého románu, než jiné lákadlo bez dobrého jádra ! .. Ale strážcové posvátnosti umělecké neslyší Neuznávají kompromisu. Buď čisté, nejvyšš umění anebo — nie! — Ale, co si počít? Divadlo je odkázáno na výdělek, neobejde se bez obecenstval Třeba obecenstvo — vychovávat — A kterak vychovávat obecenstvo, ktere do divadla — nepřijde? . . .« sbs Všecko marno. Strážcové svatyň jsou vždy neustupní. Mají své vyznání. A vyznání je n smířitelno. A tak se opakují stejné výjevy u všec svatyň. Kdo ucitil potřebu se pokořit, poklon se strážcům a vejde do chrámových dveří. Ale ostalní život hrne se dále za svou potřebou Hrne se — kolem svatyně a její strážců! p výchova obecného vkusu ? Cesta k ideálu ? piy slenka pokroku? Kde to vše zůstane Eh, idea pokro ku Co je pokrok V odborné přednášce krajana o moderním rozvoji měst nacházíte výmluvnou paralelu. Jsou různé typy obcí: jedny mají podminky rozvoje rostou, zvelebují se, mají svůj rozkvět, jině zů stávají ve stavu nerozvmutém, zakrslém. Muž srovnává dvě ukázky, dva »krajné poly«: obec zakrnělou a moderní oběc nejpo- kročilejši, svoji rodnou vísku a — Královské Vinohrady! Napřed vesnice M... v jižních Čechách — Není stará ani mladá. Byla založen českým pánem v době, kdy pánové ještě za kládali vesnice a dávali jim jména podle ka- lendáře. Vznikla na skienku XV. věku. Má dnes 128 obyvatelů a dvacet domků. Tolikéž obyvatel a domků měla také právě před 300d letyl ! Obee záchovná a nuhybná! V jednom statku po celých tři sta let, až na dnešní dobu, udržel se po čestný jeden rod, pravý český, nesmíšený . . *) Pro rozvoj Kladna. Rozbírá in
Čechy Kladno královský Vinohrady
27 article
sinsi pr
28 article
J4mbor V. Na Kladně 190e.
Kladno
29 article
Typ osady nerozvojné A druhý typ — Vinohrady ! Ještě před 35 lety nikdo o nich nevěděl. Kde prostírájí se dnes šir ulice a náměstí, vlnilo se tenkrát žito na polích ve příkopě hradeb hráli kluci špačka a miě Město má dnes na šedesát tisíe obyvatelů, n bou deli dvanáct set domů .. Po krátkých 30 létechl A lidé tu a tam ? Občané v zakrnělé vísc a občané v moderním městě? Spolu porovnáni jak žijí? lo — Občan, jehož nedaleký předek by prostým dělníkem, vyšlapuje si zde po- dlážděné ulici způsobně oblečen, ukládá ročně pěknot sumičku do peněžnice, večer navštěvuje divadlo koncerly, zábavy, jezdí po elektrice, dává s obsluhovat různými zřízenci .. Zkrátka, blahobytník! Typ moderního po kročilého života XX. věku. noo A naproti, vesničan — Nejvice přičinlivý občan M . . . cký původu pravoselského, zrna počestného, al s cejchem poroby a podanství na čele, šlape nejčastěji blátem a hnůjníci, oblečen po ves- nicku, nosivá jednou za rok, po Vánocích, ně- jakou desítku do sousední záložny hospodářske nebo na vyrovnání dluhu za přikoupené po- ličko, za dne pracuje jako oráč do úmoru večer umrzlý, umoklý nebo vyschlý žárem. ukládá se znaven na lože. Typ lopoiného, zanedbaného, nevyvlnutéh živolal Tak žili lidé na vesníci už za dávných sto letí, s nepatrnými změnami už před — tisíci lety Takových obcí, drobných vesnic, nepokro čilých, zakrsalých je v zemi na sta, snad n tislcel A druhého typu?
Vánoce a náměstí
30 title
Kolik ie obci pokročiltch? Kolik měs
31 article
ldlelh o nejpokročilejších? Moderaích, typů dvacátéh stolelí ? Kolik? Pět . . . deset . . . či padesát Jsou stupně a stupínky! Nemohou by všecky stejně pokročilé ! Mnohé nemohou vůbe pokročiti. Nemají — podmínek. Ale něco mají společného všecky stupně jimor typy 1. a Ať pokročilé nebo spozdilé, všecky jsou — živy. Život svým zákonem vyrovnává roz- díly. A zákon živola je někdy podivný! Většina obeí ani pokročilá být — nesmí Představte si, kdyby všecky obce v Čecháci chtěly být jako Vinobrady! Kdyby všichni oby- vatelé chtěli chodit stejně pěkně oblečeni všichni chtěli vozit se elektrikou po široké ulie a nikdo už na venkově nechtěl šlapat bláto hnůjnicil Co by se stalo? e Život by — se zastavil. Ta různost po měrů a podmínek je právě — život. Je zap třebí venkova a zapotřebí měst, je potřeba typů pokročilých a typů nepokročilých! A polřeb jedněch, aby živily druhé. Je potřeba dlažby a ko- lejí elektriekých a potřeba venkovského bláta hnůjnice. Všech typů je třeba. Život je souhra — typů. Všecky jsou nutny. Třeba je pěstov všecky !
Čechák
33 article
A pokrokí Kam se poděje duch pokroku a vývoje bude-li také živen a pěstěn jeho protější — prineip Eh, malicherná starost! Co věděla minul staleti a tisíciletí o slovíčku a hesle » pokrok« A přece život a svět za všech časů a dob po slupoval podle svých zákonů věčných. A v tom je věčný zákon života: obě síly odporné vždy všude stojí proti sobě! Jedna ku předu žene, druhé zdržuje, iedna vzhůru táhne, druhá k zemi tlači žádná o sobě nic neznamená, ale obě v zá pase spolu rodí — život! Vedle nároua nejpokročilejí šího žijí na světé miliony národů dosud ve stavu přirodním, jako v dobách nejprvotnějších, jakoby žádné vzdělanosti a žádného pokroku na světě nebylo! Mezi oběma krajnostmi je nespo- čel odstínů a všechny mají právo i povinnost žíti jak žijí. A všechny dohromady teprv tvoří ce- lek lidstva. A rovněž v národě všechny stupně vrstvy kulturné jsou zastoupeny, mají svůj význam a existenční důvod. A teprv všechen národ tvoř kulturný celek! Měšťák v nejmodernějším městě i venkovan v poslední vesnici, muž nejjemněj- šího vkusu i prostý člen »surového« davu, kdo je- nom »perlami umění« zvykl ukájet svoji potřebu požiíku i kdo pouze výrobkem řemesla za vděk béře, každý má svoje právo na vzduch i slunce života, každý své právo, zařídit sobě život podle své — chuti a potřeby.
Kama
34 article
— A cnost a zásluha, kde zůstanou ? N které straně? U kterého »prineipu? « .. Zase život obstará! Podle věčného zákona přírozeného sobecti!: každý svůj princip za ctnost a zásluhu vynáší! Muž rozvoje a pokroku i muž starého pořádku milovný a dbalý, oba sobě rovni podnětem, oba především svého zájmu, své chuti a potřeby dbalí, dvě síly sobě protipoložené, dva prvotné pudy přirozeného so- bectvi, pokrokář a zpálečník, dva nutné póly, dvě složky společenského života, věčně k sobě poukázané, positiv jako protějšek negativu, po- krokář jako na ruby obrácený — zpátečník. — A skutečná bodnota mravní? Komu ji přiřknout, jsou-li všichní jen — sobci? .. Jediné měřítko zbývá pro všecky případy osobního snažení: poměr k vyššímu prineipu Kdo v dané chvíli dovede podřidit sobecký zájem vyššímu celkovému, prokazuje teprv svou vyšší inteligenci a — hodnotu mravní.
35 article
zen šišsp