1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v nedéli 8. března 1909.
Praha
4
article
Na rnnní a odpol. IIsty
pěedp lací p
v Praze v admdnistra
na měsie
na štvrt leta . . . 6 K —h
s droJí donáiken
K 50 b
si něs
na čtot l4a.. . . . 7 K to k
va Siialkšeh
9 K30h
sa něike .
Pešten:
na mřlsníe
trt les . . . s K o
s drajt zksilkou
narrt v ie
Praha
5
article
Dnežní čisle pro Prahu le o 18 stranácl.
Dnežní čisle pro Prahu le o 18 stranácl.
Na obranu myšlenky svebodo
myslně!
K nastávající užší volbě na Novém
městě pražském, jíž má se rozhodnouti mezi
kandidátem národní strany svobodomyslne
drem Karlem Grošem, starostou krále hl.
mésta Prahy, a K. St. Sokolem, kandidátem
radikálních stran, uzávřen byl kompromis
mezi těmito stranami radikálními a stranou
národní — staročeskou.
Toto spojení živlu konservativního s ra
dikálním, spojení stran, jichž zásady jsou
tak diametrálně od sebe vzdáleny, nen
pouze nahodilé, uskutečněně jedině pro na-
stávající užší volbu, nýbrž jest pří-
znakem blížící se koalice stra
národní (staročeské), radikální, ra
dikálně pokrokové a konečně i ná-
rodně soci ální.
Dohoda pro užší volbu na Novém městě
pražském jest výsledkem událostí, jež před-
cházely a jest prvním positivním krokem
k této koalici.
Po dlouhou dobu, ne po řadu měsíců.
ale po řadu let možno sledovat přiblížení
se českého orgánu strany národní k stranám
radikálním a k hnutí národně sociálnímu
Nebylo schůze těchto stran, na niž by nebyla
»Národní Politika« upozornila, o níž by ne-
byla přinesla obšírný, příznivý referát.
Po tichu, důsledně dělo se sbližování
prvním jeho výsledkem je kompromis pro
užší volbu. Obě prozatím zúčastněné strany
sledují určitý, dobře promyšlený cil: strany
radikální, nemající žádného denníku, chtěji
získat obránce v českém orgánu staročeské
strany a tato doufá, že spojením se stranami
radikálními nabude opět rozhodného vlivu
v naší veřejnosti.
Groš
Sokol
Praha
6
article
Pod populárním heslem »boj proti posi
tivní politice« spojily se strany disparátní.
utvořily koalici živly neslnčitelné — voda
s ohněm. Aby spojení bylo možným, musily
být na obou stranách opuštěny aneb aspon
pro tuto chvíli zapřeny hlavní zásady, jež
spojence od sebe dělily. Strany radikální
cpouštějí svobodomyslnost a strana národn
zakrývá svoji opártunistickou minulost a pro
zatím aspoň staví se do bojuvné pósy radi
kální, zastírajíc kde jen možno svůj. —
konservatismus.
A tak slyšíme v poslední době z řad
staročeských bojovné výzvy a projevy —
jichž právě nejvíce postrádala česká veřej-
nost v této straně v době, kdy byla u vesla
a kdy každý sebevědomý projev strany
mladočeské co nejostřeji polírala jakožto ra
dikální.
Na sllonku svého politického život
stává se strana staročeská radikální a do
nedávna klertkálně feudální hledá nyní ve
spojení se stranami radikálními cestu k do-
sažení cíle — vedení ceské politiky. Doba
zdá se být příhodnou! Vedení mladočeské
strany opouštějíc staré zásady, ztrativši úplně
bojovnost, spěchá vstříc porážkám, straně
staročeské dobře známým Vždyť »positivní
politika« jest zcela obdobnou »drobečkové
politice« staročeské a strana národní zajisté
ví, že na této cestě není ůspěchu. Zde
kynou pouze sliby, jež jako Staročechům
i jejich následovníkům — přívržencům po-
sitivní politiky nikdy nebudou asi splněny
Krátká dosud doba positivní politiky
dosti o tom vydává svědectví.
Neúspěchy vídeňské budou mít za ná-
sledek porážky na volebním bojišti doma
tak uvolňovat se bude pole nástupci strany
miladočeské
7
article
A tímto nástupcem má být koalice
strany staročeské se stranami radikálními
Proti tomu však se musí v ze-
přít každý svobodomyslný člo-
věk českýl
Není možno upřít sympatií vystupován
p. dra. Srba — ale osoba jeho nikterak nen
ceské veřejnosti zárukou, že by strana staro-
česká, ocitnuvši se u vesla, neprováděla
právě takovou politiku jako dříve, politiku
zpátečnictví a národní nestatečnosti.
Připravující se koalice staročesko radi
kální postradá nejdůležitější vlastnosti strany
oprávněné k vedení české politiky — svo
bodomyslnosti. A tak se chvatně blíží doba
jíž jsme se obávali, doba, již přivodila po
chybená politika vedení strany svobodo
myslné. Poslední volby jasně dokazují vzrůst
stran radikálňích.
Čím ústupnější politiku na říšské radě
bude provozovat národní strana svobodo
myslná, tím více porostou strany radikální
a tím více se bude blížit den — kdy vedení
českého národa převezme koalice staročesko-
radikální. Národu našemu však je třeba
strany svobodomyslné. Vetšina našeho lidu
— všechna inteligence je svobodomyslná a
ti všiekni, jejichž cílem je osvobození ná-
roda, osvobození jednotlivce, mají být na léta
zatlačeni z politického jeviště sdružením stran
na základě tak nepřirozeném, ba politicky
nemožném?
»Positivní politika« umožnila toto spo
jení, setrvání pak v bezůspěšné, vládní poli
tice bude mít za následek nastolení politiky
staročesko radikální.
Srba
8
article
Strana svobodomyslná musí být zacho
vána, nesmí zaniknout proto, poněvadž jej
zánik znamená na dlouhou řadu let znemož
nění jakékoli strany svobodomyslné vedoue
střední vrstvy české, znamená, že politícky
život náš stane se rejdištěm stran konserva-
tivních, klerikálních, radikálních a stavov
ských, jež každá, ať v koalici, ať vedle ní.
své zájmy bude hledět uplatnit, nebude zde
však strany, jež přihlížejíc k zájmům všech
stavů a tříd, pracovala by k získání úspěchů
našemu národu na základě v pravdě
svobodomyslné m.
9
article
A z této situace, přivoděné opuštěním
programových zásad, změnou dosavadníh
taktického postupu vedením národní strany
svobodomyslně, jest dvojí východisko:
Buď vedení strany svobodomyslné vráti
se ke starému programu naší strany a za
nechá bezvýsledné »positivní politiky« a za-
chrání tak stranu jako celek, anebo není li
vice návratů, není-li možno v tomto smyslu
stranu reorganisovat, pak nezbývá nic jiného
nežli aby přívrženci národní strany svobodo
myslné, kteří s nynějším jejím postupem ne
souhlasí, seskupili se a utvořili novou stranu
pokrokovou a svobodomyslnou, jež, čelíc
koalici stran staročeské se stranami radikál
ními, po porážce strany mladočeské dale
pevně by třímala prapor národní a svobodo
myslný. Stranu zbudovanou na základě roz
umného programu moderního, svobodomysl
ného; stranu ne radikální — ale neústup
nou vůči nepřátelskému systému centralisač
nímu a germanisačnímu, stranu řídící se po
ctivě zásadami dra. K. Sladkovského, dra
Julia a dra. Eduarda Gregra.
Za nedlouho volby do sněmu královstv
českého budou skončeny. Ihned potom na-
stane práce k vyjasnění poměrů v naší
veřejnosti. Pak státi bude vedení národní
strany svobodomyslné před otázkou: bud
pokračovati v dnešní politice — a pracovat
tak k záhubě strany anebo reorganisae
strany ve smyslu její minulosti zachráni
stranu.
šo zln
K Sladkovský
Julio
Gregr
národní strana svoboda
10
article
Na rozhodnutí vedení mladočeské strany
záviseti bude další osud svobodomyslné my
šlenky v národě českém.
s v e
V boji o vedení politických věcí če
ských jest užší volba na Novém městě praž
ském pouhou episodou. Na zásadní stano
visko listu našeho episoda ta nemůže mí
vlivu žádného, e
Diví-li se některé orgány stran radikál
ních, proč list náš nepodporuje společného
kandidáta těchto stran a strany staročeské
jenž kandiduje pod heslem »boj proti posi-
tivní politice!« kterýžto boj i list náš hlásá.
nalezne odpověď v tom, co právě jsme
uvedli. »Národní Listy« jako časopis svobodo
myslný nemohou a nebudou pracovat k tomu.
aby vedení české politiky přešlo do rukou
nepřirozeného sdružení stran radikálních a
strany staročeské. Jejich eílem je zachování
svobodomyslné myšlenky v národě a proto
nikdy pracovat nebudou pro koalici, jež
třeba dnes se jevila bajovnou, přece ve své
podstatě jest konservativní a nepřátelskou
pravé myšlence svobody.
e V boj
11
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 7. března. (Sněmy a říšska
rada.) Osvědčí-li se nejnovější zpráva, že dele
gace se sejdou opět koncem května, aby vyřídily
společný rozpočet na r. 1909, sejde opětně se
svolání zemských sněmů k jarnímu zasedání
v nejlepším připndě sněmy mohou zasedati ne
kdy až v červenci, Před nějským časem se psale
že říšská řada se sejde 17. března. Potíže v de
legacích a rozpočtovém výboru zaviniy, že prvá
plenárni schůze poslanecké sněmovny opěl o
ložena o týden, takže říšská rada začne pra-
covati teprve 23. t. m. Na jednacím pořadu bu-
dou branecké zákoný, ale než dojde na jich pro
jednání, budou se, jak obyčejně, vyřizovati piln
návrhy, k nimž hojnoct látky poskytly minulé
sněmovní volby. A po braneckých zákonech m
se vyříditi zas jednou v poslaneckém plenum
také rozpočel, který má býti hotov dříve, než
se sejdou delegace, tedy aspoň do konce května
Podaří-li se tento plán, eež je ovšem velice málo
pravděpodobno, pak by se poslanecká sněmnovnn
odročila, v červnu by znsedaly delegace v Pešt
a červenee by se věnoval novým zemským sně
mům, aby se ustavily a schválily zatímně roz
počty. Výjimka má býti povolena jen sněmům
moravskému a istrijskému, které prý
budou koncem březne svolány asi na čtyři dni
prvý aby predloužil zhtimný rozpočet, druh
aby seliválil dohodumezí Vinchy a Slorany
uzavřenou nedávno na konferenci u míst
držitele prince Hohenloba,r
V Praze, 7. března. (Ke sporu rusk -
polskému.) Krakovský „Swiat Slowiaňski
přináší pozoruhodnou stať jednoho z poznan-
ských politiků, kryjícího se za značkou K. J. K
Praha
poslanecký sněmovna
12
article
Rozvíjí se v ní „program Velkopoláka“ a jeh
jádro spočívá v přesvědčení, že Polsko může
se domoci jednou opět samostatnosti pouze ve
spolku s Ruskem, nikoli však proti němu. „Vše-
chny důvody, zejména též zeměpisné, vedon
k tomu, že Polsko může pro sebe nalézti lepšt
misto ve federaci ruské, než rakouské. Mezi obš-
ma jsou přirozenou hranici Karpaty. Při tom
pisatel má věc za samozřejmou, že nůže dojíti
na dorozumění mezí severně-východní a jižně-
západní čáslí Slovanstva, jež časem mohou do-
jíti i k jednotě státní.“ Uskutečnění tohoto pro
gramu nutno ovšem upraviti půdu a v prvé řadě
v Haličí rozřešením ruské otázky se staneviska
slovanského. „Zdá se mi — píše Velkopolák —
že se strany polské nebylo spravedlivé ani mou-
dté, když jsme v Haliči podporovali ruch akea-
jinsky. Dělo se to zvláště z nepřátelství k Rusku
Snažili jsme se, aby haličtí Malorusové se nep
ruštili. Účinky jsou nyní patrné: vychovali jsm
si v Ukrajincích nasvýchodní hranici nesmiřitel
ného nepřítele. Poláci nemají práva, ani povin
Ukrajinec
Polák
Polsko
Rusko
Halič
13
article
nosti míchati se do vnitřních věcí jiných ná-
rodů, tedy i Malorusů. Chtějí-li, ať se pokládaj
za Rusy; chtějí-li, ať za Ukrajince. Z té nespráv
né cesty nutno vybočit. Haličtí Malorusové roz
padli se nýní ve dvě národnosti, ruskou a ukra
jinskou. Ukrajinci téší se plné rovnoprávnosti
Rusy nechceme vůbec uznávat. Tu křivdu třeba
napraviti. Ruský jazyk nutno prohlásiti přede-
vším za úplně rovnoprávný ve škole, soudě
úřadech. Ať obce, které si přejí, mají školy ru-
ské (velkoruské); v maloruských gymnasiíc
jest třeba zříditi velkoruské pobočky, přihlásí-
se do nich dosti žáků a učitelů; na universite
ná se profesorům dáti na vůli, aby přednášel
velkorusky nebo malorusky n slušno zřídi
zvláštní stolici jazyka velkoruského. Podobne
v soudech a úřadech má se dle přání stran užl-
vati také jazyka velkoruského. Na sněmě halič-
ském i na říšské radě velkoruský jazyk budil
prohlášen za rovnoprávný s maloruským.
Malorus
Rus
Ukrajinec
14
article
Přecházeje k poměrům v kongresovce, písa-
tel radí Polákům, aby přestali ve všech svýel
projevech (i pásnických!) akcentovati nepřátel
ství k Rusům, aby „namístě toho, co nás děl
od Ruska, akcentovali to, co nás sbližuje, nebot
dějinami bude nám usouzeno buď společně ji
v před, nebo společně zahynouti. Dnes nikde
neopěvuje polsko-litevské boje (proti Němcům
z doby před unií. Také je čas, ukončiti tradie
nenávisti k Rusku a říci si pravdu, že naše po
vstání byla práce pour le roi des Prusses. Jestlí
že antagonismus jest už nezbytnou součástí na
šeho vlastenectví, ať je pravdivý, historický, pol
sko-němocký! Bohužel — končí Velkopolák
— dosud jsme si nepřeložili do polštiny česk
popěvek: My chceme svobodu slovanského ná
roda, ale nikdy nepůjdeme Němeům v porobu.“
V témž čísle „Sw. Slow.“ redaktor reaguje
na stati posl. Glěbovického o politickén
směru rusko-národního klubu na říšské radě
o nichž jsme časem také na tomlo místě refe
rovali. Redaktor pak poznamenává: Máme z
to, že s přívrženci směru rusko- národního jes
možna vážná diskuse. Slušíť potvrditi dvě fakta
1. My jsme podporovali ruch ukrajinský a do
čkali jsme se, že haličtí Ukrajinci se prohlásil
pro Prušáky proti nám a přejí nám všode všeh
zlého; 2. ruský ruch v Haliči jsme tupili a zatín
Rusové staví se po náš bok proti Průšákům
proti carské vládě a přejí nám dobra v Prusku
Rusku a v Haliči chtějí s námi žíti v míru. Jes
tedy třeba pomýšleti na modus vivendi s hal
skými Ruey
Polák
Rus
Němec
Ukrajinec
Rusko
Halič
Prusko
15
title
Politické zprávy zahraničné.
16
article
V Praze, 7. března.
Praha
17
article
Ruská polemika s baronem Aehrenihalem.
„Novoje Vremja“ dokazuje, že bar. Aehren
thal nevyložil smysl berlinaké smlouvy správně
dovozuje v delegaeích, že její § 25. dává Ra
kousko-Uhersku práve slavěti železnici neje
v aovopazarském sandžaku, a § 29. dokonce prá
vo stavět železnici i na Černé Hoře. V článku tom
řečeno, že Rakousko-Uhersko „se réserve le
droit... dlavoir des routes militaires et eom
nerciales“, a v § 29. se praví, že na novén
černohorském území Rakousko-Uhersko má prá
vo vystavěti „une route el une chemin de fer
Slovo „route“ ale neznamená železnici, kdyí
železnice nazvána v § 29. jasně a správnů
„chemin de fer“ a v § 38. „ligne ferré“. Slove
„route“ může se rozuměti pouze silni se.
Tiskově poměry v Bosně a Hercegovině.
„SrbslA Rěč“ v Sarajevě měla nov, tisko
proces, bůh ví, kolikátý už. Státni zástupce ža
loval b, šalé jeji redáktory: odpovědného p. B
kaleviče a hlavního p. Stovu Stefe noviče, žev
zprávě „Krvoproliti v Osejnici“ napsali o žan
dárech, střilevších do lidu: „tak zvaní stráže
pokoje a pořádku“. Oba obžalovaní uznáni vi
Aehrenihal
fer
Rěč
Stův
novič
Uhersko
Černá hoře
RakouskoUhersko
Boseň a Hercegovina
Sarajevo
Novoj Vremja
bůh vědět
18
article
V drobném prodejit
ranní čí-lo e rob
na Sh
odpolečni . . . . . . . za 2b
Ve filialkách na venkově
ranní čisl.
odpolndní . . . . . . . . 4k
Inserátv
platí se hotové napře
Přel,larení a inserty přijinš sdnini-
strate z Marinnské ulicl č. 3.
Tam nachásejí se též redakce
Uskárna a ezpedíce „ Národnich Listů“
Rukopisy so nevrap jí.
19
article
nými a odsouzeni: Bikolevič na 14 dní do vě-
zení a Stefanovič na 7 dní do vězení nebo k po-
kutě 170 K.
nvio
20
article
Sensační dopis německého císaře
Jak jsme předvidali, vyvinula se z článku
»Times«, pojednávajícím ostře polemickým
tonem o dopisu Vliléma II. na lorda
a dmirality. Tweedmoutha, sensační
událost, která rozčiluje do nejvyšší míry veřejné
mlnění v Anglii i v Německu. V telegramech
našel čienář prohlášení lorda Tweedmoutha
iministra financi Asquítha o dopisu, který
podle ministrů měl obsah čistě soukromý a toa
přátelský. Z rozhodujících kruhů německých
sděluje se z Berlina, že »Times« zneužily
císařova dopisu k protiněmecké štva-
nici, neboť zmíněný, Němcům nepřátelský první
žurnál anglický prý rozšiřuje nesprávné do-
mněnky o obsahu císařova listu. »Times« spo-
lebají prý na to, že list císařův nebude tak
záhy uveřejněn. Uveřejnění listu může býti usku-
tečněno po nálež tém vyjednávání diplomatickém
a po konfereneích a za tu dobu budou míti
prý angličti chauvínisté dosti příležitosti roz-
dmýchati protiněmeckou agitaci. Ale německé
kruhy doufají, že výsledek agitace nebude valný
a že lid anglický se nedá přivésti z rovnováhy
O dojmů článku »Timesů« v Londýně
se oznamuje, že skutečně způsobil vzrušení, jehož
pisalel chtěl dociliti. Jiná je však otázka, po-
daři li se z afér učiniti politickou neb dokonce
mezinárodní událost.
Tweedmouth
Asquíth
Němec
Anglie
Německo
Berlín
Londýn
Times
Timesy
Vlilém II
21
article
Mnohé anglické listy posuzují velmi nepři-
znivě článek »Timesů«. Liberální »We st-
minster Gazlette« uznává, že není prin-
ciplálně správné, aby panovník udrž o v a
plsemné styky s ministry cizíh
státu, ale německý císař celou svou povahou
a chováním vymyká se konvencionálnosti a tra-
dici. Nenl však třeba předpokládati, že měl ně-
jaký macchlave listický úmysl. Nelze věřiti, že
německý elsař chtěl skutečně úč nkovati na
plány lorda admirality a i kdyby byl tak ne-
moudrý, je úplně vyloučeno, ž e b
lord Tweedmouth se dal pohinout
jeho výkladem ke spořivosti v ná
mořním rozpočtu.
Tweedmouth
Timesy
I st
22
article
Radikální »Star« píše mimo jiné: »Timese
vedou od delší doby stálou protiněmeckou
kampaň a pokusily se přiměti vládu k hrozi-
vému slavebnímu plánu válečných lodi Za touto
kampaní stojí vynikajíeí osobnosti
mocné vlivy. »Times« ureřejňují thestrální
a sensační článek svého vojenského spolupra-
covníka.
Je to průzračný pokus působiti na ve-
řejné mínění proti Německu, proti
vládě a jeji úsporné politice v ná-
mořním rozpočtu. Radikální list důrazně
plše, že je povinností jeho strany, zakročiti
proti spíknutí jistých oscba stran.
které chtějí vyvolati vátku mezi
Anglií a Německem!
»Evening Standard«, list prolině-
mecký, jest znepokojen ujištěním »Timesů«,
že německý císař psal lordu Tweed-
mouthovi o záležilostech němeského a angli-
ekého námořnictví Veřejnost musí se domáhati
vysvětlení od lorda Tweedmout ha.
»Pal! Mal! Gazette« tvrdi, že dopis
císařův byl zcela soukroměho rázu a že
lord admirality podá v pondělí formální prohlá-
v le r
šení o věci v horní sněmovné.
»Daily Telegraphe praví, že lis! olha-
řův je znám jistým osobnostem, jež prý se musily
smáti přehnaným závěrkům, jež z vět vyvozují
»Times«. List je pván přátelsky.
»Daily Mail!« očekává, že list bude
uveřejněn.
»Daily Chronicle« soudí, že oposl
se nepropůjči k vytloukání kapitálu z listu ně-
Evening
Německo
Anglie
Tweed
Mala
horní sněmovný
Timesy
Daily Telegraphe
Daily Maila
24
article
V Praze, 6. března.
Praha
25
article
š— (Kronika.) Svoji vnadu na efekt
výdělek německá divadla letos si pořídila z Pa
říže. Zboží pařížské, lálka ruská: »Anna Kare-
nina«, výpravná hra podle známého románu
Nejnovější scénické »blufy«! Koňské dostihy
na jevišti! To tu ješté nebylo ! Totalisetér, sports-
manské typy, závody toalet a v pozadí trysk
oválajících jezdců! Všecko, všecinko! Milovníci
a znatci highlifu v parteru a na galeriích mají
v meziakti o čem povidat i nač se těšit !A
teprv poslední akt! Hrdinka dramatu hledá smrt
na železničné koleji! Moskevské nádraží, perron.
davy obecenstva ! Petrohradský rychlik zahřímá
do skleněné klenby! Skutečná lokomotiva
Proudy pasažérů, zmatek, vír, šilená ženština
katastrofa! . . . Zcela nové překvapy nervů
Opravdovská sensace! A na ceduli — Le
Tolstoj
Kritika, rozumi se, nebyla na rozpačích
Vyřkla svůj ortel. Jaká svatokrádež! Umělecké-
ho veledíla tak bez ostychu zneužiti k účelům
zhola řemeslným ! Smrt vinnikům!
Kare
Le Tolstoj
26
article
Nu a reba! Proč neužit látky, která
Nu a reba! Proč neužit látky, která
se hodi? Divadlo žije obecenstvem. Třeba zi
třeba lákat davy! Lépe sensační hra podle do-
brého románu, než jiné lákadlo bez dobrého
jádra ! ..
Ale strážcové posvátnosti umělecké neslyší
Neuznávají kompromisu. Buď čisté, nejvyšš
umění anebo — nie!
— Ale, co si počít? Divadlo je odkázáno
na výdělek, neobejde se bez obecenstval
Třeba obecenstvo — vychovávat
— A kterak vychovávat obecenstvo, ktere
do divadla — nepřijde? . . .« sbs
Všecko marno. Strážcové svatyň jsou vždy
neustupní. Mají své vyznání. A vyznání je n
smířitelno.
A tak se opakují stejné výjevy u všec
svatyň. Kdo ucitil potřebu se pokořit, poklon
se strážcům a vejde do chrámových dveří. Ale
ostalní život hrne se dále za svou potřebou
Hrne se — kolem svatyně a její strážců! p
výchova obecného vkusu ? Cesta k ideálu ? piy
slenka pokroku? Kde to vše zůstane
Eh, idea pokro ku
Co je pokrok
V odborné přednášce krajana o moderním
rozvoji měst nacházíte výmluvnou paralelu. Jsou
různé typy obcí: jedny mají podminky rozvoje
rostou, zvelebují se, mají svůj rozkvět, jině zů
stávají ve stavu nerozvmutém, zakrslém.
Muž srovnává dvě ukázky, dva »krajné
poly«: obec zakrnělou a moderní oběc nejpo-
kročilejši, svoji rodnou vísku a — Královské
Vinohrady!
Napřed vesnice M... v jižních Čechách
— Není stará ani mladá. Byla založen
českým pánem v době, kdy pánové ještě za
kládali vesnice a dávali jim jména podle ka-
lendáře. Vznikla na skienku XV. věku. Má dnes
128 obyvatelů a dvacet domků. Tolikéž obyvatel
a domků měla také právě před 300d letyl ! Obee
záchovná a nuhybná! V jednom statku po celých
tři sta let, až na dnešní dobu, udržel se po
čestný jeden rod, pravý český, nesmíšený . .
*) Pro rozvoj Kladna. Rozbírá in
Čechy
Kladno
královský Vinohrady
28
article
J4mbor V. Na Kladně 190e.
Kladno
29
article
Typ osady nerozvojné
A druhý typ
— Vinohrady ! Ještě před 35 lety nikdo
o nich nevěděl. Kde prostírájí se dnes šir
ulice a náměstí, vlnilo se tenkrát žito na polích
ve příkopě hradeb hráli kluci špačka a miě
Město má dnes na šedesát tisíe obyvatelů, n
bou deli
dvanáct set domů ..
Po krátkých 30 létechl
A lidé tu a tam ? Občané v zakrnělé vísc
a občané v moderním městě? Spolu porovnáni
jak žijí? lo
— Občan, jehož nedaleký předek by
prostým dělníkem, vyšlapuje si zde po- dlážděné
ulici způsobně oblečen, ukládá ročně pěknot
sumičku do peněžnice, večer navštěvuje divadlo
koncerly, zábavy, jezdí po elektrice, dává s
obsluhovat různými zřízenci ..
Zkrátka, blahobytník! Typ moderního po
kročilého života XX. věku.
noo
A naproti, vesničan
— Nejvice přičinlivý občan M . . . cký
původu pravoselského, zrna počestného, al
s cejchem poroby a podanství na čele, šlape
nejčastěji blátem a hnůjníci, oblečen po ves-
nicku, nosivá jednou za rok, po Vánocích, ně-
jakou desítku do sousední záložny hospodářske
nebo na vyrovnání dluhu za přikoupené po-
ličko, za dne pracuje jako oráč do úmoru
večer umrzlý, umoklý nebo vyschlý žárem.
ukládá se znaven na lože.
Typ lopoiného, zanedbaného, nevyvlnutéh
živolal
Tak žili lidé na vesníci už za dávných sto
letí, s nepatrnými změnami už před — tisíci lety
Takových obcí, drobných vesnic, nepokro
čilých, zakrsalých je v zemi na sta, snad n
tislcel
A druhého typu?
Vánoce
a náměstí
30
title
Kolik ie obci pokročiltch? Kolik měs
31
article
ldlelh o
nejpokročilejších? Moderaích, typů dvacátéh
stolelí ? Kolik? Pět . . . deset . . . či padesát
Jsou stupně a stupínky! Nemohou by
všecky stejně pokročilé ! Mnohé nemohou vůbe
pokročiti. Nemají — podmínek.
Ale něco mají společného všecky stupně
jimor
typy 1. a
Ať pokročilé nebo spozdilé, všecky jsou
— živy. Život svým zákonem vyrovnává roz-
díly. A zákon živola je někdy podivný!
Většina obeí ani pokročilá být — nesmí
Představte si, kdyby všecky obce v Čecháci
chtěly být jako Vinobrady! Kdyby všichni oby-
vatelé chtěli chodit stejně pěkně oblečeni
všichni chtěli vozit se elektrikou po široké ulie
a nikdo už na venkově nechtěl šlapat bláto
hnůjnicil
Co by se stalo? e
Život by — se zastavil. Ta různost po
měrů a podmínek je právě — život. Je zap
třebí venkova a zapotřebí měst, je potřeba typů
pokročilých a typů nepokročilých! A polřeb
jedněch, aby živily druhé. Je potřeba dlažby a ko-
lejí elektriekých a potřeba venkovského bláta
hnůjnice. Všech typů je třeba. Život je souhra
— typů. Všecky jsou nutny. Třeba je pěstov
všecky !
Čechák
33
article
A pokrokí
Kam se poděje duch pokroku a vývoje
bude-li také živen a pěstěn jeho protější —
prineip
Eh, malicherná starost! Co věděla minul
staleti a tisíciletí o slovíčku a hesle » pokrok«
A přece život a svět za všech časů a dob po
slupoval podle svých zákonů věčných. A v tom
je věčný zákon života: obě síly odporné vždy
všude stojí proti sobě! Jedna ku předu žene, druhé
zdržuje, iedna vzhůru táhne, druhá k zemi tlači
žádná o sobě nic neznamená, ale obě v zá pase
spolu rodí — život! Vedle nároua nejpokročilejí
šího žijí na světé miliony národů dosud ve
stavu přirodním, jako v dobách nejprvotnějších,
jakoby žádné vzdělanosti a žádného pokroku na
světě nebylo! Mezi oběma krajnostmi je nespo-
čel odstínů a všechny mají právo i povinnost
žíti jak žijí. A všechny dohromady teprv tvoří ce-
lek lidstva. A rovněž v národě všechny stupně
vrstvy kulturné jsou zastoupeny, mají svůj význam
a existenční důvod. A teprv všechen národ tvoř
kulturný celek! Měšťák v nejmodernějším městě
i venkovan v poslední vesnici, muž nejjemněj-
šího vkusu i prostý člen »surového« davu, kdo je-
nom »perlami umění« zvykl ukájet svoji potřebu
požiíku i kdo pouze výrobkem řemesla za vděk
béře, každý má svoje právo na vzduch i slunce
života, každý své právo, zařídit sobě život podle
své — chuti a potřeby.
Kama
34
article
— A cnost a zásluha, kde zůstanou ? N
které straně? U kterého »prineipu? « ..
Zase život obstará! Podle věčného zákona
přírozeného sobecti!: každý svůj princip za
ctnost a zásluhu vynáší! Muž rozvoje a pokroku
i muž starého pořádku milovný a dbalý, oba
sobě rovni podnětem, oba především svého
zájmu, své chuti a potřeby dbalí, dvě síly sobě
protipoložené, dva prvotné pudy přirozeného so-
bectvi, pokrokář a zpálečník, dva nutné póly,
dvě složky společenského života, věčně k sobě
poukázané, positiv jako protějšek negativu, po-
krokář jako na ruby obrácený — zpátečník.
— A skutečná bodnota mravní? Komu ji
přiřknout, jsou-li všichní jen — sobci? ..
Jediné měřítko zbývá pro všecky případy
osobního snažení: poměr k vyššímu prineipu
Kdo v dané chvíli dovede podřidit sobecký
zájem vyššímu celkovému, prokazuje teprv svou
vyšší inteligenci a — hodnotu mravní.