1
masthead
23. září 1900.
5
article
máme chuti ani vůle někomu podlízat a uza-
vírat směšné kompromisy.
Praha jest českou a tou zůstanel
Protestujeme dále jmenem pražských před-
městí: Král. Vinohradů, Žižkova, Kar
lína, Smíchova a jich okresů, kde ob-
chodnictvo jest vesměs české národnosti, —
ano které dovede býti hrdým na svou národ-
nosť, které s přesvědčením svým nikdy kra-
mařiti nebude, aby nějaký kompromis
vůbec uzavírán byl.
K pondělním volbám vydali jsme českou
kandidátní listinu a spoléháme, že ve-
škeré české obchodnictvo pražské i předměstské
jen touto voliti bude.
Pryč s kompromiseml
V PRAZE, 20. září 1900.
Král
Praha
Žižkov
Smíchov
Kara lín
6
article
Důvěrníci
českéko samostatného obchodnictv
(V. volební skupína.)
Volební sbor podnikatelů
7
article
Skupinav.
Skupinav.
Kandidátní listina
k volbě do c. k. živnostenského soudu v Praze.
20 přísedících
1. Babuška Vojtěch, kupec, Praha, 1065—I
2. Baroubek Rudolf, kupce, Žižkov 109.
3. Bejček Jan, kupec, Smíchov 18.
4. Cílka Emil, obchodník, Praha 812—Il.
5. David Robert, kupec, Král. Vinohrady 620.
6. Dřeva Antonín, kupec, Praha 526—Ii.
7. Havlíček Justin, kupec, Praha—Letná 512.
8. Hněvkovský Václav, papírník, Praha 779—
9. Hola Tomáš, droguista, Žižkov 57.
10. Krupička Bedř. J., kupec, Smíchov 275.
11. Kubka Karel, obchodník, Praha 1024—II.
12. Materna F. J., velkoobchodník, Praha 1126—I
13. Perman Petr V., kupec. Karlín 179
14. Pexider Hynek, droguista, Král. Vinohrady 299
15. Šule Josef, velkoobchodník, Praha 555 —II.
16. Vízek Ant., kupec. Praha 99——II.
17. Vlk Václav, obchodník, Praha 394—I.
18. Vorlíčuk Alois, kupec, Smíchov 69.
19. Vorlíček Antonín, kupec, Karlín 97
20. Votýpka Josef, droguista, Praha 582—III.
10 náhradníků
1. Burian Antonín, obchodník, Praha 1285—II.
2. Drda František, kupec, Praha 13—II.
3. Hladký Frant., obchodník, Praha 736—II.
4. Hušpauer Václav, kupec, Smíchov 27.
5. Limpauch František, obchodník, Král. Vino
brady 235.
6. Palma Jan, kupec, Žižkov 474.
7. Pnek Vincenc, kupec, Karlin 72.
8. Špirek Jan, kupec, Král. Vinohrady 324
9. Toular Antonín, kupec, Král. Vinohrady 403.
10. Vrba Vlast., předseda »Obch. a zál. družiny
Praha 1870—1i.
4 přísedící c. k. odvolacího soudu
1. Čech Ladislav Josef, papírnik, Praha 778—II.
2. Grossmann Arnošt, obchodník, Praha 952—I
3. Mokráček Jan, kupec, Král. Vinohrady 334.
4. Sýkora Emil, obchodník, Karlín 315.
Voličům VI. skupiny živnostenského
soudu. Kdo obdržel omylem tuto kandidátn
listinu bez čísla 17., nechť si ji vymění ve vo
lebních kancelářích národního dělnictva.
Babuška
Vojtěch
Rudolf
Bejček
Jan
Cílek
David Robert
Král
Antonín
Havlíček
Justin
Václav
Hol
Kubek
Karel
Matern
Pexider
Josef
Vízek
Alois
Vorlíček
Burian
Drda
František
Palma
Pnek
Karlin
Špirek
Vrba
Čo
Ladislav Josef
Grossmann
Mokráček
Sýkora
Emil
Praha
Žižkov
Smíchov
Vinohrady
Letná
Karlín
živnostenský soud v Praga
Perman Petr V
Limpauch František
8
article
Schůze voličů V. skupiny živno-
stenského soudu.
Na včerejší večer svolána byla do sálu
místností »u Štajgrů« schůze voličského sbor
eaměstnanych V. skupiny (obchodní), pro praž-
ský živnostenský soud.
Byla velice četně navštívena a měla velice čilý
povznesený, pohnutý, až na nepatrnou, před
sednictvem ihned odmílnutou výjimku, vesmě
důstojný průběh.
Zahajovatel pan Karbus, dopisovate
firmy F. Skrčený, případně zahájil jednání.
Uznal dobrý význam živnostenských soudů, při-
pomenul předběžné volební práce, jež se staly
sborem, k čemuž svolavatelstvo schůze se hlásí.
dotkl se činnosti téže strany v jiných sociálně
politických instilucích. Je jí prokázáno, že
zdatně stáli na svých místech.
Mají-li živnostenské soudy velkou důleži-
tost, je třeba, aby jejich přísedíci měli co nej-
lepší kvalifikaci pro svoji čestnou občanskou
funkci soudcovskou. Takovi byli vybráni Ústřed-
ním volebním sborem českých obchodních
spolků. Jako kandidáti zavázati se musiti, že
v případě zvotení budou konati své povinnosti
co nejpečlivěji. Kdyby zvoleni byli, ale povin-
nostem svým nevyhovéli, voličstvu bude dána
příležitost, aby proti nim zakročilo bezohledně.
Slovy uhlazenými, avšak co nejrozhodnějším
odsoudil p. Karbus neslušný boj přivrženců so-
ciálně-demokratické internacionály proti českému
volebnímu sdružení.
Hladce a jednomyslně provedeny byly volby
předsednictva: předsedou zvolen p. Karbus
místopředsedy pp. Hašourek a Beran
zapisovatelem Marek.
Karbus
Beran
Marek
9
article
Dva referáty byly pro schůzi připraveny
o živnostenských soudech vůbec a pak o na-
stávajících volbách pro tuto instituci ve volič-
ském sboru zaměstnaných:
Roferát první měl pan Karel Šimů nek,
jednatel u firmy E. Uher. Vysvětlil úvodem
autonomistický ráz, pokud v živnostenském zá-
konodárství se jeví, postěžoval si, že se ho nedbá
vzhledem ke zřizování obchodních gremil a pří-
slušících k nim pomocnických hromad, pak vy-
ložil podstatu zákona o živnostenských soudech.
Jejičh zřízení vzdal uznání, vůči jich kompe-
tencí námitek nepronesl. Za to snesl řadu váž
ných důvodů proti způsobu, jakým vypsány
byly letošní, první volby do živnostenských
soudů.
Kdežto příštím volbám dopřává zákon
čtyrměsíční lhůty, letos, kdy věc je nová a ne
známá, věnováno pro ně místodržitelstvím jen
6 dní. Tato doba je příliš krátká pro kruhy
vyškolené, nedostatečná však pro neinformované.
Při tom dobré věci české na škodu je neomlu-
vitelná liknavost a lhostéjnost. Mnohé české
firmy, za uvědomělé považované, nepřihlásily
pro volby ty ani sebe ani svůj personál. Sna
jeho zájem je jim lhostejný,« mínil řečník.
»Přes to musí se učiniti vše, co učiniti lze, ne-
boť při zejtřejších volbách vzhledem k sociálně
demokratickému nebezpečí jde nejen o vnitřní
záležitost obchodního pomoenieťva a úřadnictva,
nýbrž o českost naší Prahy. Právě proto stůj
každý na svém místě. Jen tak bude lze př
volbě samé dosíci zdárného výsledku.« —
Řečník odměněn byl hlučným polleskem.
O přípravách k zejtřejšímu vole bnímu aktu
a jeho významu po stránce (národní a politické
promluvil p. Soukup. Sociální demokracie
prohlásila, že musí zvítěziti. S tím heslem vrhá
se proti českému živlu. České voličstvo z kurie
zaměstnaných je povinno dáti internacionále
Šima
Soukup
Praha
E . Uhry
10
article
pádnou odpověď. Sociální demokracie uzavřela
kompromis s Němci, ač jej popírá. Je však pa-
trný už z kandidátní listiny, která znamená
převahu německou, dokonce však nikoli rovnost
stran, jež pod jejím pláštikem se spojily ke
»společné« akci. Důrazně připomenul řečník
usilovnou agitaci sociálních demokratů, agitaci
slovem i tiskem.
Obšírně vyvracel pak jednotlivé agitační
věty sociálně-demokratického letáku, dokazuje,
jak dělnictvo v obchodech s uhlím a dřívím ná-
silně do odvětví obchodního přeložené je zkrá-
ceno a odstrčeno.
Pan Soukup zmínil se také o volbách
kurii zaměstnavatelů a co nejpříkřeji odsoudi
kompromis, který byl uzavřen.
Co sboru zaměstnaných se týče, zejtřek
bude generální zkouškou české organisace ve
skupině zaměstnaných. Ta tedy ať v počtu úpl-
ném zejtra je na místě pod praporem národním
a sociálním. — Hlučný potlesk byl ozvou
posledních řečníkových slov a reakcí na jeho
vývody.
Zástupce soukromého úřadnictva pan Ha-
šourek promluvil za tuto korporaci. Soukromé
úřadnictvo je povděčno, že došlo v hlavních
věcech k dohodě v ústředním volebním sboru
českých obch. spolků a ke společné kandidátní
listině, která vykazuje osobnosti, v něž české
soukromé úřadnictvo má důvěru.
Důsledek prokáže soukromé úřadnictvo př
volebním osudí; sociální demokracie dobře po-
znala akci jejích výkonných sil na vylučován
úřadníků bankovních, záloženských, spořitelních
atd. z voličských seznamů.
Němec
Soukup
11
article
Po hlučném souhlasu a potlesku, který
řeči p. Hašourka byl vzdán, odsoudil rovněž za
souhlasu přítomných pan Ziegler, obchodní
sluha v závodě »Národního podniku«, počínání
sociální demokracie, jež neprávem vnucuje se
za representantku všech odborů voličského sboru
zaměstnaných.
Náslodovala zajímavá zpráva o schůzi, za
týmž účelem současně konané sociálními demo-
kraty v »Typografické besedě«. Tam sál byl jen
zpola naplněn, a to ještě z polovice dělníky
nevoliči, kteří odešli, jakmile jali se mluviti ně
mečtí řečníci po německu.
Pan dr. Baxa, potleskem uvítán, pokára
krátkost doby, volbám vyméřené, vyslovils
taktéž proti kompromisu, p. Soukupem již od-
souzenému a přál zdaru vítězství českým kan-
didátním listinám jak zejtra v neděli, tak po-
zejtří, v pondělí. K tomu pracovati musejí jak
voliči, tak nevoliči. (Souhlas.)
Když se nikdo již ke slovu nehlásil, pro
mluvil předseda p. Karbus závěrečnou řč
Poukazuje na vypsané volby a tu jejich sou
část, jež jest věcí vlády, dovozoval nesnáze
nepřihodnost, neprakličnost i nemožnost vlád
noucího systému centralistického.
Když vládní komisař vývody v tomtc
směru nepřipustil, skončil p. Karbus dobře pro-
myšlený svůj výklad výzvou, by zejtra před
volebním osudím stál každý statně na svém
místě a aby působil v duchu, kterým pro-
niknuta byla schůze i veškeré snahy ústředního
volebního sboru českých obchodnických spolků.
Na to schůze skončena. Minula za vše-
obecné pozornosti v úplném klidu. Několika-
minutové hlučnější intermezzo způsobil jakýs
sociální demokrat, jenž do schůze již zahájené
se dostavil, ale po několika poznámkách, jež
hlučným odporem byly přerušeny, se vzdálil.
Ziegler
doktor
Baxa
Soukup
Karbus
12
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Z České Skalice. (Schůze důvěrníků.
Ve čtvrtek dne 21. září t. r. byla zde konána
schůze důvěrníků k úradě stran volby poslance
pro venkovské obce, panem drem. V. Jadrný m,
advokátem v C. Skalici svolaná.
Schůze byla velice četn ě důvěrníky ze všech
okresů volební skupiny naší navštívena.
Do schůze té dostavili se také někteří čle-
nové agrárního sdružení. Oznámli, že strana
agrární obmýšlí postaviti v naší skupiné svého
kandidáta a žádali, aby proto ještě žádný
kandidát jmenován nebyl.
Ačkoliv dotyční pánové nebyli důvěrníky
strany naší, měli přece úplně volné slovo vy-
jádřiti se a hájiti své stanovisko ; mohli však
za debaty, která se o tomto jejich návrhu roz
předla, seznati, že veliká většina jej ich
separatistické stanovisko v ny
nější tak kritické pro národ náš
době nesdílí, ano je za škodliv
považuje, ježto nesmíme se dne
drobit a tříštit ve frakce, jedna
druhou potírající, nýbrž pro
nepříteli spojenému také spojen
a jednolití čeliti musíme.
Český Skalica
13
article
Po čilé debatě, kterou návrh agrárníků
vzbudil, byla nejprvé přijata jednohlasně tato
resoluce:
»Shromáždění důvěrníci za venkovské obce
okresů Králové Hradec, Jaroměř, Č. Skalice.
Náchod, Úpice, Nové Město n. M., Police
Opočno prohlašují jednomyslně, aby nastáva-
jící volby do říšské rady děly se pod heslem
domáhání se uznání státního práva koruny
české, domáhání se úplné rovnoprávnosti
rovnocennosti pro národ náš ve všech oborech
správy státní a to za nejostřejší opposice
dne 8. června t. r. již tak výtečně osvědčené
opposice poslanců našich proti vládě i par-
lamentu do té doby, dokud nebude odčiněna
urážka zrušením jazykových nařízení národu
našemu způsobená.«
Pak projevena opětně jednohlasně důvěra
dosavadnímu poslanci, panu MUDru. Janu
Dvořákovi a konečně většinou hlasů proti
hlasům oněch přívrženců strany agrární usne-
seno doporučiti voličům za kandidáta opětně
p. MUDra. Jana Dvořáka.
Když pak byl svolavatel p. dr. Jadrnýza
boutlivého souhlasu projevil přání, aby nastáva-
jíci volby do říšské rady dopadly tak, a by
na ně Vídeň dlouho pamatovala,
byla schůze v nadšené náladě skončena.
Mudra
Dvořák
doktor
Jadrnýza
okres Králové Hradec
Jaroměř
Č . Skalica
Náchod
Úpice
Nová město
Opočno
Vídeň
14
article
Občanstvo karlínské, sdružené ve veřej-
ných a soukromých korporacích v Karlíně, jedno-
hlasně usneslo se ve schůzi, svolané starostou
p. Ad. Lokayem, že voliti bude poslancem do
říšské rady za město Karlín býv. ministra pana
prof. dra. Josefa Kai zla.
Kalendarium voleb.
Nyní, kdy vypsány jsou volby také v Haliči.
podáváme přiloženou názornou a přehlednou
tabelu jak pro jednotlivé dni, tak podle jedno-
tlivých korunních zemí.
Pokud o tyto jde, rozděleno je všech 425
míst poslaneckých tak, že připadá jich na:
Čechy . . . . 110
Istrii . . . .5
Moravu. . . . 43
Krajinu. . . . 11
Slezsko . . . . 12
Korutany . . . 10
Halič . . . . 78
Štyrsko . . . . 27
Dol. Rakousy . . 46
Bukovinu . . . 11
Dalmacii . . . 11
H. Rakousy . . 20
Solnohrady . .6
Terst . . . . 5
Gorici . . . . 5 Tyroly . . . . 21
Předarlbersko4.
Roku 1891 zahájeny volby na nejzazším
západě, v tyrolském velkostatku, a prvním zvo-
leným poslancem byl opat Treuinfels. R. 1897
zahájeny na nejdalším východě, v Bukovině, a
prvními poslanci byli dr. Popoviciu a Vinický
R. 1897 trvala celá volební kampaň pouze
21 dní. Začala 4., byla skončena v dolnorakou-
Prosinec r. 1900
12. 13. 17. [ 18.
15 0
profesor
doktor
Kai
Popovicia
Karlín
Halič
Dolo
Rakousy
46 Bukovina
Dalmacie
Solnohrad
Terst
Gorica
východ
Bukovina
16
article
man ďátů
Z kalendaria toho je vidno, že zvolí se
před Novým rokem pouze 74 poslanců (55
v Haliči, 5 v Bukovině, 8 v Dalmacii a 6 v Kra-
jině), po Novém roce 351 poslanců.
Nejvíce poslanců zvolí se 8. ledna 57, pak
3. a 10. ledna po 54 poslancích, konečně 15
ledna 53. Nejméně 5. a 13. ledna: po jednom
Slezsko nemá žádné kurie II. Obchodn
komora opavská volí s městem. Stejně je v Dal
macii, Tyrolech, Salepurku, Předarlbersku, Istri
VIII. mezinárodní kongres geolo-
gický v Paříži.
Sděluje dr. Jaroslav P er n er.
Dle usnesení geologického kongresu v Petro
hradě r. 1897 ušpořádán byl letos v Paří
v srpnu osmý mezinárodní sjezd geologů. Úča-
stenství na něm bylo velice značné; byloť vy-
dáno přes 1200 legitimací, a před zasedáním
kongresu, jakož i po něm podniknuty byly ve-
dením předních francouzských učenců a horníeh
inženýrů přečetné exkurse do různých geolo-
gicky a hornicky zajímavých krajin celé Francie.
Podporou České Akademie a Barrandova fondu
při museu král. českého bylo mi umožněno
jako před 3 roky v Rusku zúčastniti se nejen
zasedání kongresu, nýbrž i dvou exkursí vě-
deckých a sice zúčastnil jsem se před kon-
gresem 10denní exkurse do Bretagne a po kon-
gresu větší exkurse do Pyrenejí a jižní Francie.
abych se prakticky v terrainu seznámil s geo-
logickými poměry tamními k vůli srovnání
posouzení podobných vrstev v Čechách. Pře
zprávou o zasedání kongresu a podniknutých
exkursích dlužno se pro orientači širšího obe-
censtva zmíniti o vzniku, vývoji a účelu kon-
gresů, které sledujíce zvláštní účely, jež po-
někud jinak bývají organisovány, než ostatní
sjezdy, kterých bylo letos v Pařiži na tucty.
Salepurk
Předarlbersko
Istri
doktor
Barrandův
Halič
Bukovina
Dalmacie
Paříž
Petra hradit
Francie
Rusko
Bretagne
Pyreneje
Čechy
kongres
Český akademie
17
article
Jest tomu čtvrt století, kdy za oceánem
v americkém sdružení pro pokrok věd (Ame-
rican association for advancement of science)
vzklíčila myšlenka, svolati mezinárodní sjez
geologů za tím účelem, aby se zavedla jednolná
nomenklatura geologická a jednotná klassifikace
vrstev, zároveň naskytla se tím dobrá příle-
žitost, by se geologové z celého světa osobně
seznámili. Organisační komitét se slovutným Ja-
mesem Hallem v čele, zahájil vyjednávání se
všemi vynikajícími odborníky a r. 1878 v srpnu
sešel se již značný počet geologů v Paříži, jenž
vedle mnohoslibných základních prací, majícíeh
význam pro veškeré geology, rozšířil úkol
příštích kongresů, že na jich program položi
také unifikaci geologiekých map. Druhý kongres
jenž se sešel v Bologni, rodišti přírodozpytce
Aldrovandiho r. 1881, pilně se zabýval těmito
otázkami; dal určité direklivy komisím pro-
příští kongres, a učinil zásadná rozhodnutí ve
příčině konvencionálních barev a značek pro
veškeré vrstvy kůry zemské v mapách geolo-
gických, ustanovil, v jakém smyslu se má uží
vati termínů geologiekých (systéme, etage,
assise, couche, ére, période, époque, age atd.
a dle jakých pravidel má se říditi názvoslov
zkamenělin.
Paříž
Bologna
sdružený pro pokrok věda
ame
mes Hall
18
article
Dále usneseno na podnět rakouských geo
logů vydati mezinárodní mapu celé Evropye
podnikati při těchto kongresech vědecké ex
kurse za účelem seznání geologických poměrů
jednotlivých krajin. Následující kongresy, které
vždy po třech letech se sešly v Berlíně, Lon-
dýně, Washingtoně a Curychu, pokračovaly ve
vydávání mezinárodní, jednotně kolorované geo-
logické mapy Evropy, za spolupůsobení přísluš
ných vědeckých ústavů v jednotlivých státech
avšak jiné, mezinárodní význam mající otázky
dosud neprojednané jednotné nomenklafurya
klassillkace geologické, poněkud se zanedbávaly.
pro množství jiných odborných přednášek, které
na mezinárodní kongres nenáleží, jelikož nové
objevy geologické literaturou se dnes rycbleji
lépe rozšiřují a ve známost uvádějí, nežli před-
náškou na kongresu. Teprve VIII. kongres
Petrohradě r. 1897 pořádaný vrátil se plnou
měrou k původnímu účelu a směru mezinárod-
Jském velkostatku 24. března. Tentokráte potrvá
36 dní — voliti se bude však jen o 18 dnech.
Berlín
Lon
Washington
Curych
Evropa
Petrohrad
19
article
Opět udělá se počátek v Bukovině a konec zas
v dolnorakouském velkostatku. S Bukovinou
o prvenství dělí se však také Krajina, kde za
vedli přímě volby na zemský sněm a kde podl
volební novely Badenovy následkem toho voli se
přímo také do parlamentu vídeňského. Systán
volitelů je mimo to zrušen ještě v Dolnich
Rakousích.
Římskými ciframi v kalendáři, jenž násle
duje, označena je kurie:
I. = velkostatek,
II. = obchodní komory,
III. = města,
IV. = obce venkovské,
V. = kurie všeobecná,
II., III. = obch. komora s městy dohromady
Arabskou číslicí vedle římské jest udán
počet poslanců, kolik jich kurie, římskou eifro
uvedená, voli v určité zemi a v ustanovený den
Jakkoli je doba ku provedení voleb veliká
přibrána ještě pro 3. volební sbor v Terstu
neděle.
Leden roku 1901
Země
Cechy
Moravn
Slezsko
Halič
Bukov.
Dalmac.
III.
Terst
III.
Gorice
Istrie
Badenův
Moravn
Bukovina
Dolnich Rakousy
Terst
Bukov
Gorica
Slezsko Halič
III
20
article
III.
Krajina
Korutan
IIl.
Štyrsko
D. Rak
II. Rak
Salc-
purk
Před-
arlber
III
IIi
Štyrsko
Korutany
Rak Salc
21
article
III.
III.
Tyroly
Tyroly
22
article
mandáto
a Gorici. V Terstě pak III. a IV. kurie nahra
zena je sbory, jak jsou pro volby obecní, takže
každý sbor má svůj zvláštní den a svého zvlášt
ního poslance.
Dalmacie nemá vlastního velkostatku. Mist
něho nadáni privilejí tak zvaní největší poplat
nici (50—100 zl.), kteří voli 1 poslance. V Před
arlbersku ani takového surrogátu není. Výsad
ta zavedena byla výlučně na prospěch hrstky
Gorica
Dalmacie
23
article
Vlachů dalmatských.
Vlachů dalmatských.
ních kongresů geologických. V té příčině uči-
néna všeobecně závazná usnesení a jeden
z účelů dnes již dosažen; mezinárodní geolo-
gická mapa Evropy, jako norma pro kolorování
velkých geologických map a označování vrstev,
jest již skoro úplně hotova. Exkurse, jež
s. kongresem petrohradským spojeny byly (na
Ural, Kavkaz, Krim, Finsko a Estonsko) svým
velkolepým a mistrným arrangementem jsou
dnes pro podobné exkurse jinde bohužel nedo-
stíženým ideálem poučnosti, zejmena co se týče
praktického seznání geologických a montanisti-
ckých poměrů Ruska a jeho minerálního bo-
hatství.
Před třemi lety jsem podal v »Národníeh
Listech« náčrtek exkurse na Ural, kde jsme
po čtyři neděle byli ubytováni ve zvláštním
vlaku, veškerým na dráze možným komfortem
opatřeném, v němž jsme se stravovali a v noci
z místa na místo dopravování byli, byvše př
tom takřka zásypáváni pohostinstvím se strany
hornických závodů a měst. Ovšem takovou
velkolepou exkursi se 150 osobami arranžovat
jinde v Evropě, na silně frekventovaných dra-
hách nelze a proto bylo to i z jiných ohledí
výhodnější při příštím kongresu podniknouti více
exkursí, s obmezeným počtem pouze 20 osob
vesměs skutečných odborníků, dotýčnými útvary
se zabývajícíeh, což se také francouzskému or-
ganisačnímu komitétu plnou mérou zdařilo.
Vlach
Krim
Evropa
Ural
Kavkaz
Finsko
Estonsko
Rusko
24
article
Podotknouti musím, že po petrohradském
kongresu měl se konati příšti mezinárodní sjezd
geologický ve Vídni, ale z různých motivů dána
byla se strany rakouských geologů ochotně před-
nost Francouzům, kteří také hned při tě příle
žitosti podali již provisorní seznam exkursí atd
a ujistili, že výstava světová ani kongresu an
exkursím na závadu nebude.
O průběhu zasedání pařížského kongresu
mohu se zde jen zcela krátce zmíniti. Ve
čtvrtek 16. srpna byl slavnostně zahájeh, o
stupující president předešlého kongresu ruský
geolog Karpíňsky doporučil k volbě za pře
sedu slovutného palaeontologa Alb. Gaudry-ho
načež po uvílání se strany francouzského mini
stra vyučování ustavil se výbor, rozdělily seke
a rozdaly programy detailní.
Francouz
Karpíňsky
Vídeň
25
article
Večer pak byla animovaná přátelská schůze
a uvítání cizích geologů v nových místnostech
francouzské geologické společnosti, rue Danton8
Následující dny až do 28. srpna byly schůze
sekcí pro všeobocnou geologii a tektoniku, appli
kovanou geologii, mineralogii a petrografli, strati
grafii a palacontologii a zvláštních komisí pro
jednotnou nomenklaturu geologickou a petro-
grafiekou a pro dokončení mezinárodní mapy
Evropy a jiných ještě komisí. Mezi zasedáním.
v prázdné dny, podniknuty byly vedením pařiž-
ských geologů krátké exkurse na nejzajímavější
naleziště třetihorních a křídových zkamenělin
vedle toho dvě vycházky po výstavě vedením
A, Thevenina za účelem prohlédnutí předměto
pro geology a mineralogy zajímavých. Ve věde-
ckých ústavech pařížských byli po celý den
přítomni francouzští učenci, podávajíce ochotně
vysvětlení a přiležitosti k prohlédnutí předmětů
širšímu obecenstvu nepřístupných (Ecole des
Mines, Sorbonna, Institut eatholique, Collége de
France, Musče d'histoire naturelle) a ke studiu
originálů francouzských badatelů. Toho tak
hojnou měrou vykořistěno bylo, zejmena o
nás palaeontologů, ježto jsme již věděli, že n
rychle postupující exkursi nelze v lomech dlouho
se zdržovati k vyhledávání tak krásnýcha
úplných exemplářů zkamenělin, jaké vyobrazují
D'Orbigny, Verneuil, Dollfuss a jiní ve svých
Thevenin
Verneuil
Dollfuss
Evropa
Sorbonna
Collége jít Franca
Ecol desátník Mine
26
article
dílech; a mimo to jsem nestrávil drahocenný
čas přítomnosti v takových schůzích, kde s
přednášelo o věcech, jež pro mne nebo aspon
pro mé speciální studium neměly významu
o nichž se dočetl bez toho každý účastník
v později vydaných protokolech neb ve zvlášt-
ních publikacích.
A vůbec s mnoha stran jsem slyšel opráv-
něnou nespokojenost nad tím, že se maří takto
čas přednáškami, které na mezinárodní kongres
nepatři. Neboť přednášeti o geologii Madaga-
skaru, aneb čísti pojednání o fauně patagonské,
vytištěné a všem členům rozdané, nespadáv
rámec mezinárodního kongressu geologického, jenž
se má zabývati všeobecnými otázkami skutečně
internacionálními, jako na příklad jest jednotné
názvosloví stratigrafické a petrografické a pod.,
jakž toho také vlastní účel žádá. V tom ohledu
význam VIII. geologického kongressu silně po-
kulhává za kongressem petrohradským, kde po-
dobné nemístné přednášky byly velice omezeny
a dány na program až po úplném vyčerpání
vlastního programu kongressového.
27
article
Co se týče banketů a podobných věcí, bez
kterých se žádný kongres teď neobejde, zvláště
v Paříži, budiž zde pouze podotčeno, že mimo
sreception« u presidenta republiky v paláci
Elysejském a u pařížské městské rady a mimo
soirée u prof. Alb. Gaudryho a banket, dávaný
organisačním komitétem francouzským, byli také
členové kongresu pozváni na soirée u prince
Rolanda Bonaparla. Tam jsme se obdivovali
jeho znamenité bibliothéce, která, pokud se týče
vědeckých spisů, náleží mezi nejlepší knihovny
ve Francii; vedle toho všeobecnou pozornost
poutaly zbytky nově objeveného, převzácného,
v historické době vyhynulého pásovce patagon-
ského Grypotherium Darwinii (nebo Neomylodon
Listai), od něhož z museí jediné britské museum
má kus kůže, lebku, pánev a několik kostí
kusy krunýře.
Bonaparla
Darwinie
Paříž
Elysejský
Francie
kongres
Neomylodon Listai
28
article
Co se týče exkursí, o kterých nemohu s
zde šířit, bylo jich uspořádáno před kongresem
a po něm 21 do různých krajin Francie, pre
omezený počet účastníků (20 osob na 1 exkursi)
s ohledem nejen na geology, ale i petrografy,
palaeontology a horní inženýry, na př. Pyrenejs
(2 exkurse), Bretagne, středofrancouzský massiv
s vulkány třelihorními (Mont Dore, Puy de Dome
atd.), kamenouhelná pánev středofrancouzská (z
exkurse), Alpy, Vogesy atd. Vedle toho konaly se
také ještě 3 exkurse hromadné do Normandie
a střední Francie. Veškeré tyto výlety, poku
mi dnes známo, vydařily se k úplné spokojenost
cizích geologů a uznávána velká péče francouz-
ských geologů, se kterou se napřed starali nejen
o to, aby byly výlety ony poučny, ale tak
o to, aby zmírněny byly co nejvíce výdaje
s nimi spojené, a pokud to šlo v některýl
nehostinných krajinách jihofrancouzských t
pyrenejských, i o všemožné pohodli účastníků
Příslušné kruhy rakouských badatelů postaraj
se zajisté, aby příšti IX. mezinárodní kongrei
geologieký, jenž se sejde r. 1903 ve Vídni, ne
zůstal, co se týče významu a uspořádání,z
kongresem pařížským.
Katastrofa v uhelném dole
u Duchcova.
Z Duchcova, 22. zář
v Pohřeb.
Francie
Bretagne
Alpy
Normandie
Vídeň
Duchcov
Mont Dore
Puy jít Dom
29
article
Děsná episoda z ponurého dramatu horni
ckého lidu, přihodivší se v dole »Union«, do
spěla dnes k vrcholu dojímavosti a smutku
Nekonečný žal proletářského živola vanul na
krajinou, nad níž zněly zvuky umíráčku, kterou
táhl dlouhý průvod rakví, provázený tisíci
ubírající se špalírem tisíců. Srdce diváků byl
sevřeno bolestí a málo kdo ubránil se hlubo
kému pohnuti, když slyšel srdcervoucí nářel
vdov a sirotků, provázejících rakve ve třec
průvodech pohřebních, ubírajících se k hřbi
tovům v Oseku, Duchcově a Lipticích.
Každý byl otresen mohutným dojmem tro
jího pohřbu nešťastných oběti katastrofy pod
zemní. Není hroznější existence nad život hor
níků. Jsou to ubozí pariové lidské společnosti
vydaní na pospas bídě, utýraní nejtvrdší pra
a stále nejisuí životem.
Jsou to ubozí otroci nejtrudnější práco
sloužicí millionářům, nabobům, velmožům k
pitálu. Život svůj tráví v temných hlubinách
podzemí a půda, z níž dobývají jmění, million
boháčům a akcionářům, je prokleta neštěstím
hrůzou života nebohých dělníků, kteří ji zbro
cuji svým potem a, bohužel, velmi často i svou
krví. Horník, sestupující do dolu, sestupuje de
tmy a nejistoly, kde na něj číhá smrť. Na bo
jišti sociálním, na bojišti proletářů, padlých v
službách kapitálu, je nejvíce horníků. Čast
katastrořy dolů, zvláště uhelných, decimují řady
ubožáků.
Pohroma v dolu duchcovském znovu při-
pomíná tragiku hornického života, kterou Emi
Zola tak úchvatně vyličil ve svém nejlepším
románu »Germinal«.
Osek
Duchcov
e Zola
30
article
Nejmoenější barvy a nejvýmluvnější slova
nemohou vylíčiti celou velikost hrůzného obrazu,
který poskytoval Duchcov v těchto dnech, ty
všechny děsivé momenty, kdy byly vytahovány
z dolu mrtvoly, popálená těla, kusy údů zoha-
vených těl, kdy byly mrtvoly agnoskovány, kdy
výkřík bolesti a zoufalý pláč vdov a sirotků
zazníval nad nimi. Bylo to několik dnů, jež
hlásají celé mučednictví proletářů, horníků.
kteří obětují své životy nesmírnému zisku uhlo-
baronů a akcionářů, a kteří tak žalostně pod-
lehli ve svém nedávném boji proti velkému ka
pitálu ..
Pohřeb obětí katastrofy duchcovské děl se
za nesmírného účastenství lidu. Se všech stran
scházely se velké davy, všechny vlaky, přijíždě-
jící do Duchcova, byly přeplněny. Na cestě
k šachtě »Frisch Glück« temnily se zástupy
tisíců. Davy byly tiché, zamlklé. S mnohých
domů dělnických a šachtovních budov vlají
černé prapory. Chmurná nálada naplňuje celé
okolí, smutek vane vzduchem, jejž znenáhla
rozehřívá ranní zářivé slunce podletí.
Strážníci a hasiči musili udržovati pořádek
a zastavovali vozy, aby nevjížděly do lidu
klestili cestu kněžím a úřadníkům, zúčastnivším
se pohrbu. Též přibyl k pohřbu hr. Waldstein
s chotí.
Jizdní cesta, vedoucí od kolejí státní dráhy
k šachtě, je obklopena mnoha spolky, z nichž
mnohé přibyly s prapory a hudebními kapelami,
V davech ovšem převládají hornické oděvy.
Frisch Glück
Davy
Waldstein
Duchcov