ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 372bdfe0-7273-11dc-a060-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 24 celkem · entity: person 93, place 54, work 2, org 21
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LIs
Lisa
3 masthead
23. září 1900. Číslo 263.
4 article
zykové výnosy menšině, která mařila »státní nezbytnosti«, která š1apala důstojnost parlamentu a ničila instituci parlamenta- rismu, sklátivši její hlavní sloup prineip majoritní. Oběť a kapitulace to, jaké neznají dě jiny. Oběť neslýchaná, nevídaná. Oběť na milost a nemilost. Oběť tím hroznější, tím osudnější, že stala se bez kompensace. Všechno vrhlo se revoltě v šanc, nic ne- vzalo, nic nežádalo se navzájem od ní Pranic. Ani respekt před hotovými událostmi. před uplatněným právem. Proč vzpomínáme dnes obou smutných těch jubilejí? Proč v přítomposti, která tkví jako dýka vražená do českých srdcí, vra- címe se k minulosti loňské a předpřed- loňské? Protože marny, neuznány, naopak nej černějším nevděkem splaceny byly služby ke kterým zavázala se pravice právě před třemi roky a které také z velké části vy konala. Protože marnou. docela mar nou byla trojnásobná obrovská obět, přinesená levici právě před rokem.
5 article
Nevíme, vidíli a poznalo li se to již v kruzích rozhodujících. Ale po roce — trou- fame — mohlo by se to již vidět a to tím více, jelikož neblahé následky loňského pře- vratu jsou tak křiklavy, tak makavy, jak se toho strůjcové onoho převratu sotva nadáli. Pro nás nadešel čas, položiti dnes, an již minul právě rok od zabočení rakouské politiky zcela v levo, vážnou otázku: Kde je zisk prostát ze změny té? Stal se parlament, kde všeliké dílo znemožňovala levice, dělným ka- pitulací před ní? Zmírnily se protivy, o kterých se pravilo, že regimem Thunovým byly stup- ňovány k bodu kulminačnímu, vyhověním diktátu německé ob- strukce na celé čáře? Nic ze všeho Pasováním levice na favo- ritku, ponížením pravice a zkrá cením práv národa českého ne- bylo dosaženo žádného výsledku positivního, nýbrž naopak sa- mých pass i v Dvě pássiva jsou největší, nejtísnivější. Zastupitelstvo českého ná- roda z účastenství ve svazku pravice zahnáno a zatlačeno do krajního odporu a český lid do válečné posice. Obnoven opět starý bojjeho proti Vídni a na- tržena zase nejbolavější rána Rakouska, nerozřešená otáz ka česká, jež nabyla nové příkrosti, nověho přiostření. Zdali v zájmu státu, zdali v zájmu konsolidování jeho, to nechť rozhodnou ti, kdož obrat protičeský bez víny českého národa přivodili. Druhé, stejně těžce tlačící passívum je aa straně německé. Vzpomenuté oběti levici přinesené měly by snad smysl a mohly by jnad nabýti sankce ex post, kdyby vítě- zové se byli ukázali hodnými toho, co se jim stalo: Kdyby velkodušně a velkomyslně byli dali Čechům sami, co jim dala a vzala 2xekutiva. Kdyby v prošlém od kapitulace před nimi roce se byli ukázali smířlivými, 3chotnými k rovnoprávnosti, umírněnými.
Thunův Čecho Vídeň Rakousko
6 article
Ani potuchy však. Naopak, vítě- ové zbujněli ještě víc, zpup- nost jejich stosupla ještě více, hrabivost jejich jest ještě trou- lalejší. Místo rovnosti všech ehtejí bez obalu svoji nadvládu. Místo podílu ve správě státu, který jim přísluší, chtějí vedení a řízení jeho sami. Když bylo, dnes tomu rok, před nim kapitulováno, stalo se to pod suggesci, že lím odzbrojeni budou radikálové a posilněné umírněně elementy. Tato suggesce byla lží, lato předpověď byla šalbou, mamem a kla- mem, tato naděje byla ilusi. Pravý opak se stal: rok po kapitulac té — uvidí se to při volbách ještě názorněj — byly seslabeny elementy umírněné a roz množeni krajní výstředníci — ti, jichž cílem není Rakousko. Takové jest ovoce zkázonosné politiky která demissí hr. Thuna zahájena formálně skutečně zahájena byla přijezdem bar. Chlu meckého do lšlu bez vědomí hr. Thuna: řeč dra. Bareuthra v Aši; dekadence strany německo- pokrokové rozmach Wolfovcův; volební manifest německých nacionálů stupňovaný tlak všech německých stran na uzákonění státní němčiny. Vše to za dobu jediného roku. Potrvá-i směr nynější dale, může být a bude asi ještě lépe. Věru, politika s takovými resultáty jest v koncích a nejvyšší zájmy samé monarchie a dynastie, zdar státu, jeho existence a bu- doucnost volají hromovým hlasem: žádné pokračování jižI Až sem a ne dálel Ustaňte a obratte, dokua je čas a dokud není poz děi
Thun Wolfovcův Rakousko Aš
8 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 28. září. (Taktika přííšt české delegace.) Některé listy zabývají se již nyní otázkou, mádli nová česká delegace proříšskou radu volena býti za heslem ob- strukce, aneb máli se novým poslancům samým ponechati velba taktíky. Obstrukee je posledn zbraň, k níž politická strana sahá jen tehdy, když všecky ostatní zbraně se ukážou neúčinnými. Určovati už předem poslancům tuto nejkrajnějšl zbraň, bylo by nerozumné, dokud není zjišténo, že se nedá zvítěziti zbraní pohodlnější. Proto se před týdnomi proti určování obstrukční tak tiky vyslovil ve svém listě dr. Engel a dnes činí taktéž dr. Pacák v »Podvys. Listechs, kde píše: »Máme za to, že voličové nemohou svým poslancům dávati dírektivu, ani aby dělalí poli- tiku opportunní, ani aby dělali, politiku ob- strukční, nýbrž aby vždy a všude hájili pro- gram národa ze všech sil, avšak co do takti- ckého postupu aby ponechali jim volnou ruku aby vždy použili té zbraně nejostřejší, jež v té neb oné době jest nejúčinnější, národu našemu nejvíce prospěje a nepříteli nejvíce uškodí. Po- slancové nesmí vstoupit do parlamentu s ru- kama svázanýma, nýbrž s volnýma rukama, aby dle poměrů právě nastalých užiti mohli prostředků nejvhodnějších. Politika volné ruky jest v této těžké době nulná a nevyhnutelná aby naši poslancové případně mohli nepřítele na nejslabší stránce zranit. Proto každé vyná- šení budoucích plánů taktických, vázání poslaneů k určité taktice bylo by jen a jen vyzrazován cest budoueích nepřátelům.«
doktor Engel Pacák Praha Listechs
9 article
Z Krakova, 22. září. (Výroky pa novníkovy o sedlácích a selských pozemeich.) Haličské listy uveřejňují doda- tečně někleré výroky, jež panovník učinil v Jasle k mluvčím různých depnlací, o nichž však kor- respondenční kancelář zprávy nepoďala. Vše- obecně zajímavy jsou odpovědi panovníkovy n proslov Artura Zaremby.Cieleckého jako zástupee polských »rolnických besídek« (kólek rolniczych) a p. Kraiňského jako zástupce zemského úvěr- ního ústavu. Pana Cielečkého vyptával se císal na hospodářské poměry selského lidu polského a po výkladu p. Cieleckého pravil: »Slyšel jsem o úspěšné činnosti rolnických besídek. Spojo- vání sil rolnických ve spoleích toho druhu, jako jsou rolnické besídky, může nejůspěš- něji chrániti obyvatelstvo pře v ydirání m.«
Artur Kraiňský Cielečký Krakov
10 article
S p. Kraiňským mluvil císař o úvěrních poměrech selského lidu haličského. Na slov p. Kraiňského, že činnost »Zemského úvěrního ústavn« směřuje k zachování půdy v rukou lěch, kdo už před věky byli usedlí na této půdě, císař prohodil: »Snaha, směřující k tako- vému cíli, měla by býti v zemi co nejlépe po- chopena, zejmena pak co se týče obyvatelstva selského. Jest to velice smutný zjev, že tak mnoho statků a lánů sel- ských přešlo v Haliči do rukou špekulantů, pokládajících půd za pouhý předmět obchodu. Poslač při projižďne kleroukoli haličskou vsí rozhléd- nouti se kolem a všimnouti si lidí,, které je viděti před domy, aby so člověk pře- svěděil o tom politování hodn ém faktě.« Císař vyslovil pak ještě přání, aby vedle snaby o himotné povznesení sedláků pů- sobilo se na ně také v tom smyslu, aby se v nich utvrdila láska k půdě a vzbudilo pře svědčení, »že se půda nikdy nemá odevzdávat v ruce těch, kdo k ní nemohou míti tra- diční lásky.« Na kterou třídu haličského obyvatelstv panovník těmito slovy narážel, jest samo- zřejmo. V Praze, 21. září. (Komu prospi i vá německé souručenství?) Dle víden- ského socialistického orgánu jedině německým antisemitům. Ač prý náležejí k německému souručenství, nedávají se tím přec. rušití. ve svých stycích s vládou a s katolickou stranou lidovou, ano dovolují si čas ob čas na potěšen české delegace vpadnout svým spojencům do týla. Nyní hledí prý souručenství využitkovali při nových volbách. Pozorují totiž, že mandáty tří členů antisemitského klubu (Schoiswohla.
Halič Praha
11 article
Kletzenbaura a Neunteufla) jsou ohroženy a proto by si je rádi zajistili. Jinak byla celá konference pohlavárů levičáckých stran pouhá komedie. Ve smíšených okresích českoněmeckých všichni němečtí voličové budou přirozeně hlaso- vati proti kandidátu českému; ale v okresích čistě německých »souručenství« nebude míti nijského významu, poněvadž jednotlivé německé strany budou tam vesele zápasiti mezi sebou. Přes to zdá se, že by »Arbeiterztg.« odpustil německévlevici i tuto nejnovější komodii, kdyby se jí nebyli účastnili také antisemité, kteři videňským socialistům leží ovšem nejvíce v ža- ludku, poněvadž jim při posledních volbách sebrali zrovna před ústy i všechny mandáty vídeňské, které socialisté pokládali již za své. Straně Luegrově socialisté při příštích volbách ovšem pomáhati nebudou; ale půjde-li o vý- pomoc kandidátu ostatních stran z německého souručenství v zápase na př. s českým kandi- dátem, můžeme očekávali s jistotou, že dají své hlasy Němci, jako učinili r. 1897 v Budějo- vicích, kde německý liberál Herbst zvítězil proti dru. Zátkovi jen hlasy socialistickými. Ze Záhřeba, 20. září. (Papežovo roz hodnutí o hlaholské bohoslužbě.) Sa- rajevský areibiskup Stadler, jenž se vřele ujimal opětnélio zavedení slovanské boboslužby v chorvat ských diecesích a za tou příčinou nedávno meškal v Římě se dvěma vynikajícími chorvatskými du- chovními, obdržel tyto dni od »kongrezace obřadův následující papežské rozhodnutí, dané v Římě 22 srpna t. n.: Vysoce blahorodý a vysoce důstojn pane a bratře! O výkladu čl. 1. reskriptu kongregace
socialista Němec Herbst Zátka Papežův Stadler Budějo Záhřeb Řím
12 article
sv. obřadů ze dne 5. srpna 1898, týkajícího se užl vání slovanského jazyka ve svatě liturgii, byla apoštolské stolici k autentickému výkladu předložena následující pochybnost: Zdali privilegium staro- slovanského jazyka, byloli užívání tohoto jazyka přerušeno za posledních třiceti let, vyhaslo také pro ony chrámy, o níchž je zjištěno, že dřive způ- sobem zákonitým toholo jazyka užívaly?« Sv. otec papež Lev XIII., obeznámiv se s věcí, o niž jde, ráčil na radu svaté kongregace, jíž bylo svěřeno zkoumati tuto otázku, rozhodnouti: »Že privilegium výše uvedených chrámů nemá býti pokládáno za vy- haslě, bylolí v nich užívání staroslovanskéhoijazyk za posledních 30 let přerušeno nedobrovolně, z nouze, z příčin vnějších, buď z nedostatku staroslovan- ských missálů neb kněží, znalých tohoto jazyka. Papež nařídil kongregaci dne 14. srpna 1900, aby loto uvedla ve známost. Ostalníustanovení zmíně ného reskriptu ze dne 5. srpna 1893 zůstávají i na dále v platnosti. Dávaje to vašemu vysokoblahorodí na vědomi, přeju všelikého štěstí. Podepsání kar- dinál Parrochí a sekretář kongregace obřadů, arci biskup D. Panici. Dle tohoto rozhodnutí připouští se nyní hlahol ská bohoslužba ve všech chrámech diecesí krksk (v Istrii), seňské (v Chorvatsku) a v Dalmacii, v nichž se během posledních 30 let při bohoslužbě bud přímo užívalo slovanského jazyka, aneb kde se to hoto boheslnžebného jazyka výslovně novzdali.
Lev XIII svatá kongregace Istria Chorvatsko Dalmacie
13 article
Politické zprávy zahraničné V Prázej 22. zárí Ruský list o rakouské krisi. »I. B.« píšou ve článku »Volby v Rakousku« Všecká bída vězí v tom, že vláda rozpou- štějíc říšskou radu, nesestavila žádného plánu důkladné opravy ústavy, která by smířila zájmy Němcův i Slovanů rakouských. Touto refor- mou musí být úplně zrevidována a změněna ústava z n 1867, jež už poměrům nevyhovuje Český národ v posledních 30 le tech dobyl tak ohromných úspě- chů, že nemůže zavděk brát předešlým podřízeným polože- n ím. On snaží se dosíci aspoň rovnoprav- nosti s Němci, ljež jest uznána ústavou z roku 1867, ale ve skutek uvadena nebyla. Na pa- píře rakouská ústava zdá se být uspokojivou; ale ve skutečnosti její ustanovení vypadají jinak. Proto nebude dosti pouhé změny ústavy, třeba bude postar ati se ještě, aby opravená ústava ne- zůstala pouhou literou a by la provedena i v praxi. Co se týče směru, v jakém změna rakouské ústavy státi se musí. mohou sotva vzniknouti nějaké pochybnosti. Rakousko je svou povahou stát řederativnýa v tom směru i nechtlc se rozvijelo. I bud nevyhnutelno zvětšiti, samostat- nost jednotlivých zemí, majíeíci své historické právo a prenésti na zemské sněmy značnou částku záležitostí, které dosud přetřássla říšská rada. Výšledkem takové změny byla by proměna daalistického Rákou- sko Uherska v trojjediný stát rakou- sko-uherskočeský. To nebude drobe- ním, které by ublížilo jednotě státuj nebot vy plývá z realných podmínek. Dříve nebo později rakouská vláda přinucena bude utéci se k to- muto nezbytnému státnímu aktu. Do ku tato reforma nebude předsevz ata. všecký prozatímné kroky nepo- vedou k žádnému vážnému vý- sledku a vláda i národy budo jako dříve zmítati se v začarova- ném kruhu, z něhož není východu.
Němcův Němec Rakousko ský Uhersko
14 article
U královských manželů srbských. Dopisovatel »Hoaro Bpee« hyl o králov- skými manžely srbskými přijat v jejich leto- hrádku u Smedereva na Dunajioo Královna Draga — píše — je pravá krasa vice. Všecky její fotografie, již valné rozšířeně. jsou jí jen málo podobny. Velké, moudré černé oči patří měkkým i proníkavým pohledem černé, bohaté, lehce zvlněně vlasy obklopuj výrazné čelo. Král a královna sedli za stolik al vybídl hosta, aby přisedl. S neobyčejnou prostotou přívětivosti vyptávali se ho. Král vyslovil své potěšení nad tím, že ruský tisk bez výjimky byl spokojen jeho ženitbou a změnou vlády,a zvlášté že v té příčině míněaí všech ruských listů bylo nerozdílně. Na to Rus: Ruský tisk, V. V., je výrazem mínění a citů ruské společnosti a naše společ- nosť nadšeně uvítala zprávu, že V. V. rozhodl jste se pro sňatek, který znamená pro Srbsk návrat k tradicím politického života, a když naše obecenstvo zvědělo, že sám náš car přál si býti svědkem vaší svatby, nadšení národa ruskéhro se zdvojnásobilo. Ba Král Alexandr: Já již mnoho let dobře znal královnu Dragu a vždycky jsem choval myšlenku, že se ožením leda se Srbkou. Krá- lovna z národa je nejlepší královnou Srbům.
Hoaro Bpee Drag Srbka Srba Smederevo Rus Dunajioo královna
15 article
Propuštění předešlého minísterstva stalo se ne- vyhnutelným, protože se měmu úmyslu protivilo nenáležilým způsobem. Hrozili mi nespokujenost národa, rozširovali o mně ohyzdně pověsti, kromě toho byli to lidé, kleří se spravovali pouze vlastními zištnými účely. Zvláště špatně se zachoval bývalý ministr policie Genčič. Královna: Král měl velmi svízelně tří dni. Ministerstvo se mu vzepřelo, země byla témět bez vlády. Pan Manslurov proká z ul nám při tom neoconitelně úsiluhy Všeeky sily nasadil, aby krisí přivedli k dobrému konci. A také před odstoupením předešlého ministerstva p. Mansurov ve mnohém pomahal králi, bez Mansurova bylo by nám mnohem tiže býv alo odolati v šem Pmtrikám, a já — my vždycky budeme mu srdečně vděční za to, jak se ko nám zachoval. Někteři také strašili národ, o žen svobodal jeho bude zmenšena na polovinu; a zatím svobodu mu brali jen padli ministři a jen oni mají na svědomí krutá opatření, která se stala. Potom byla řeč o »Hoo BpeMenni« ruské žurnalistice vůbec. Králl s e vry s lo v idl, že je třeba upraviti slovanské zpraveda jsjtví tak, aby sd o via nisi ké listy měly ze sllo vianskýchi zee m původní zprávy a nebyly v té piř- čiilně záv islé na no vliná cih víde- ských. Ruští zpravodajové, přijedou-li do Srhska, nejlíp učiní, obráti-li se o informace přímo k němu, králi. Dopisovatel pravil, jak ho potěšilo, když víděl nadšení bělehradského obecenstva z carova listu, zaslaného králi za příčinou jeho sňatku. »Jmeno ruského cara,“ pravil král, »tolě jmeno, které srbský národ vždycky má v úctě jako svého velikého, nejmohutnějšího zastanee a milostivého ochránce.s
Manslurov Mansurův BpeMenni
16 article
Ušlechtilý národ. »Elbinger Zeitunge vážně navrhuje pruské vládě, aby utvořila něco podobného jako Sibiř nebo aby získala nějaký dosto velký a pustý anebo divochy a lidožrouty obydlený ostrov kám by vyvezla všechny poznaňské Poláky, kteř se nechtějí poněmčit. Vsak by jim bylo mezi divochy a lidožrouty lépe, než mezic ušlechtilým, superiorním národem německýmllc i a »Gaz. Tor.« volár »A taková myšlenk vytištěna černým na bílém v roce, který už Němci úřadně vpočetli do stolelí XX. 1 Ještě div, že nekážou Polákům utínati ruce a zavírati je do žhavých železných klecí, jako to dělávali staří Němci také superiorní 4e Nejlépe by však bylo utínati Polákům po tisících hlavy, jakoto čínil Karel Veliký, jejž později nějaký falešný papež prohlásil za svatého a Němci dosud si berou za vzor německého muže. Ejhle, to jsou mistři, od nichž učí se mra- vům, kulfuře, superioritě naši ubozí, odrozen krajané.
Zeitunge Polák Tor Němec Veliká Sibiř
17 article
Ruská stanice v Středozemním mroři. Po skončení španělsko-americké války mnoho se mluvilo o tom, že Španělsko odstoupí Rusku Ceutu. Potom věc utichla, ale neusnula, »Ile Bhovo« dovídají se z Tanžeru zajímavých zpráv o tělo záložitosti, majie! pro Rusko ohromnou důležitost. Španělští diplomaté vědl. že Rusko potřebuje bodu opory v Středozemním moři, ale také znají nezištnost a čestnost Ruska a proto právě jemu a žádné jiné velmocí chtel by odevzdati Šafariny, uznávajíce, že sousedstv Ruska ohradí španělské země v Africe od ape- týtu Anglie a jiných států, majících tam zájmy Souostroví Šafariny ježí půl míle od sev. vých. břehu marockého naproti ústí ř. Muloně. Jsou to tři ostrůvky oddělené od. sebe úzkým průplavy. Obydlen je pouze jeden z nich, také opevněn. Tento ostrůvek slouží Španělsku k deportaci. Možno tam zříditi lacino výtečný přístav. Na ostrůvkách není nedostatku prame- nité vody a rostlinstva Jinaki jel všnehno pusté Nent tam ani vmajáku, ani telegrafu, ani ob- chodu, Pokroky francotzského vojska. Jindy tiché město Chartres skytalo v po sledních dnech zvláštní dívadlo. 40.000 du stojníků a vojáků naplnilo ulice, terassy skvost ných kavářen a kabakety předměstí,.
Muloň Nent Španělsko Rusko Afrika Anglie Chartres ile Bhovo Šafarina
18 article
Účelein těchte vejenských operací bylo vy zkoumati nové prostředky stravování vojsk auto mobilismem. Při nesmírném množství mužstva které příští války vyžadovatí budou, bude ne vyhnutelně potřebí, aby počet povozů by zmenšen, aby lak zabráněno bylo velikému ná valu na silnicích, a ahy bylo možno dopravovati cestou nejrychlejší potraviny a střelivo. Než tyto samohybné stroje — ač ještě úplně v plenkách, v prvním svém rozvoji — řeší nyní jižčásfečně tento problém. 1iln Stravování bylo rychlé a jisté. Veškeré oddíly byly vždy hojné zásobeny chlebem. A když jednou se slalo, že vlak se opozdilo 21 hodinu, i tu bylo hojnost potravin, poněvadž i na takovéto případy vojenská intendance pa- matovala. Přese všechny únavy, dlouhé pochody, jež vojsku bylo konati, nebylo žádných vážných onemocnění. Největší zájem u zástupců cizích mocí a zpravodajů zahraničních žurnálů vzbudily bez- příkladná hbitost, až úzkostlivá přesnost, s jakou se veškeré pohyby a formace konají a tvoři. Beze všeho hlasitého velení, jen na poubé zvuky píšťal a na pouhá znamení, pohybují se tyto massy, jdou, přicházejí a odcházejí, znovu se tvoří, tak jak se veli. Pokrok veliký a pře- kvapující. Dělostřelectvu se vytýkalo až příliš pohyb- livosti. Než nesmí se zapomenouti, že pravě v této šílené rychlosti spočívá umění uniknout střelám ve válce tak hustě padajícím. Jizda a pěchota ukázaly v každém ohledu svoji bravuru. Může se směle tvrditi, že to byly manévry interessantní, jež vedl a řídil sám generahissim Brugěre, A dnes, kdy vykonala se velká přehlídk vojska v Amilly ssmým presidentem republiky. můžeme říci, že zanechaly tyto maněvry ne- smazatelné dojmy po všem tom, co vykonala státná a zdárná armáda francouzská na pláníeh beauceských.
19 article
Korporace pro otázky prác ve Francii. Ministr Millerand zavedl novou instituci tak zv. sbory práce. Tyto sbory budou smíšená krajinská, shro máždění, skládající se z chlebodárců a děl níků,volených jejich vzájemnými syndikáty, a mají za úlohu společně studovati podmínky pracovní; urovnávati a smiřovati vzešlé kon- flikty mezi nimi a podávati vládě odůvodněné zprávy, týkající se všech otázek dělnických. Pan Millerand praví, že jest povinnost každé vlády — ostatně touha každého vzne- šeného ducha — potřeba veškeré moderní spo- lečnosti, aby vzájemná záští pominula, trvajíeí rozpory se rozřešily, neshody mezi kapitálem a prací aby bylý urovnány. Tato nová instituce byla všady sympaticky přijata hnen K vládnímu banketu starostů v Paříži. zůlvs Dnes koná se v Paříží vládou svolaný — lze věru slova toho užiti — obrovský banket starostův. Z 22.000 hostí, již banketu se zu- častní, 21.000 jsou mairové. Při silném vlivu kterýž má ve Francii stát,i to jest vláda, na korporace obecní, nepřekvapuje ani, — že i tolik starostů vyhovělo pozvání vlády dreyfusardská. Také nepřekvapuje od této, že pozvula k ban- ketu dopisovatele — »Neue Freie Presse“ Dle pozvánek ovšem hostitelem zvoucím jest formálně pan Loubet. Stoly pro hosty posta- veny jsou v obrovských jídelnách ve stanech zahrady někdejších Tuilerií. Přes den přijímal i Waldeek-Rousseau mairy přibyvšíi do Paříže. Po banketu koná se dnes na počest maino noční slavnost na výstavě, jež bude nádherně prý osvětlena.
Millerand Loubet Rousseau Francie Paříž Neue Frei Presse
20 article K volhám do soudu živnos tenského.
K volhám do soudu živnos tenského. Ústřední volební výbor V. skupiny (obchod vyzývá ještě v poslední chvíli veškeré voliče. aby se na jisto ku dnešní volbě do stavili. Sociální demokraté — přes všechno zepí rání — uzavředli kompromiils s Něme sa it a vášnivě agitují. en Českoněmeckými tiskopisy jsou Z témě všechny obchody zaplaveny. »Mezinárodní« kan- didátní listina sociálních demokratů uvádí mezi 34 kandidáty pouze »20 německých ži'd ů«, ostatní kandidáti jsou uhlíři, dřevaři a obehodn sluhové. Skutečné obchodní pomoenietvo vůbec kandidováno není. Věru politováníhodná strana Dnes musí pražské obchodní pomocnictvo manifestovati svou silu, dnes musí vyznávačům Adlerovým připraviti důltladnou porázku. Hlavnív olební kancelář v Českoslov an ské obehodnieké besle dě«, Celetná ul. 22, jest otevřena celý den! Telefon 569. Z volebního sdružení V. skupin (obohod) dnešních voleb do živnostenského soudu dochází sdělení, že několik čelných českých firem neučinilo přihlášku při soupisu voličů a proto ztratilo několik set českých obchodních pomocníků práva volebního. Na protivné straně nestal se ani jediný případ t kového lehkomyslného ztracení práva volebního a proto připadlo nyní všem voličům (kdož legi- timace volební obdrželi) za povinnosť, úplnou účastí při volebním osudí naznačený úbytek nahraditi.
Adlerův Celetná ulice
21 article Veškerému česky smýšlejicímu
Veškerému česky smýšlejicímu obchodnímu pomocnictvu, soukromému úřadnictvu a obchodním sluhům v Praze a na předmě stich. Dnes poprvé přikročí všechno obchodn pomocnictvo — bez rozdílu kategoril — ku společným volhám do soudů živnostenských. Nová tato jnstiluce má dalekosáhlý význam pro zájmy našeho stavu. Musí nám tedy přirozeně záležet na tom, aby zyolemi byli lidé řádní a poctiví a nikoli nějací političtí agitatoři nebo štváči ze řemesla. To bylo hlavní zásadou při sestavování naší kandidátní listiny: Ústřední volební výbor, ve kterém zastou- peny byly svými delegály následující spolky: 1 Českoslovamská obehodnijcká beseda, Zemskác jeidno4a soukro mýchúčadníků, hiromada pomo- nickán při Novém obchodiním gre- miu v Praze Merkur, klub asi- stelntů droguerie, spolek českých obchodnichcestujícíeh, ůstřednl jednota obchodních sluhů, klue obcholdních jednatelů, kroužek českožidovského dorostu, spolek knihkupeckých účetních, hromady plomocnické při obchodních gre- miích na Král. Vinohradech, Smí- chově, v Kanlíniě a Žižkov ě, doporučuje následující — ze všech odborů řádně sestavenou — kandidátní listinu: 20 přísedících: 1. Bartůněk V, účetní udy B. Backolen, Karlfn Pobřežní ul. č. 2. 2. Ctliho r Karel, úč. u fy Fr. Hladký, Praha-II Vodičkova ulice č. 11. 3. Dux Luděk, disponent a fy M. Halphen, Praha II., Václavské nám. č. 43. 4. Eber Frant., obchodní příručí ulfirmy B. Maller, Praha II., Spálená ulice č. 3e 5. Ferst! Frant., cestující u fy B. Rosenkrane Praha- II., č. 127.
Král Ctli Karel Luděk M Halphen František B Maller Ferst Praha Žižkov Vodičkův ulice Václavský já spolek český obchodnichcestujícíeh Francie . Hladká Praha II B . Rosenkrane Praha
22 article
6. Karbu s Václav, dopisovatel u fy F. Skrčený Praha II., č. 698. 7. Körbl Josef, obchodní přlručí u fy J. Binnin- ger, Praha-I., č. 259. 8. Křepelka Lad., účetní u firmy A. Wendler, Praha I., Můstek č. 7. 9. Kuliš Ant., obchodvedoucí u fy L. J. Čech, Praha II, Václavské náměstí č. 14 10. Nožička Josef, obch. jednatel u řy J. Jung- wírth, Král. Vinolirady č. 529. 11. Opatrný Vaclav, cestující u fy H. Goltwrald, Praha- II., Příkopy č. 2. Pleiner Rud., obch. jednatel u fy J. Popper Praha-II., Senovážní ulice č. 4. Ptáček Vincenc, obeh. sluba, Žižkov, Velesla vínova ulice č. 487. Pišveje Oldřich, knihkupecký účetní u fy. Řivnáč. PrahaII., Příkopy č. 24. Saněk Václav, úřadník u fy E. Sýkora, Karlín Havlíčkova třída č. 10. Šejna Joseí, komptoirista, Praha-VII., č. 122. Trojan Antonín, dopisovatel u fy L. Rummel. Praha I., Havířská ulice č. 13. Vitejček E., účetní u firmy F. B. Batovee Praha-II., č. 852. 19. Z elenk a Josef, účstní u firmy Müller a spol.. Hybernská ulice č. 34. Zlegler Josef, obch. sluha u firmy »Národní podnik«, Praha-II., Havlíčkovo náměstí č. 24. 10 náhradníků:
Karba Václav Josef A Wendler Kuliš L J Čo J Jung Král J Popper Vincenc Oldřich Řivnáč E Sýkora Havlíčkův Šejna Trojan Antonín L Rummel Müller Binnin Praha Václavský náměstí Příkop senovážný ulice Žižkov Karlín havířský ulice hybernský ulice Havlíčkův náměstí F . skrčený Praha II Křepelka Lada H . Goltwrald Batovee Praha II
23 article
Bazouška Josef, cestující u firmy J. Novák, Praha-II., Vodičkova ulice č. 34. 2. Bazala Gustav, skladník u fy F. Haas a sy- nové, Příkopy č. 4. 3. Dytrich Fard, účetní u fy Delabro 4 Schmie- ger, Praha-II., Marianská ulice č. 20. 4. Gruber Jan, účetní u fy F. Řivnáč, Praha- II. Příkopy č. 24. 5. Jeich Jan, obchod. sluha, Kr. Vinohrady č. 529. 6. Kafka Josaf, komptoirista u lirmy »Luttnaa Černý«. Praha II., Václavské nám. č. 43. 7. Kropáček Arnošt. obchodní příručí u fy B. Müller. Praha-II., Spálená ulice č. 36 8. Petrák K., skladník u fy H. Fuchs, Michalské náměstí č. 31. 9. Magnus K., komptoirista u firmy E. Sýkora, Karlin, Havlíčkova třída č. 10. Stránský Hugo, komptoirista u firmy E. Ai- schul, Praha-II., Václavské nám. č. 18. 4 přísedící c, k. soudu odvolacího: 1. Banzeth Vilém, účetní u fy Clayton 4 Sbutt- leworth, Praha-II., Hybernská ul. č. 11. Šimůnek Karel, obchodní jednatel u firmy K. Uber, Praba 1I., Hlavličkovo nám. č. 16. Štětka Jan, úřadník u firmy Bárta č Tichý. Praha II, Havlíčkovo náměstí č. 17. 4. Šlam bor Josef, účetní u firmy Frant. Řivnáč Praha II., Příkopy č. 24.
Josef J Novák Bazal F Haas Dytrich Fard Gruber Jan F Řivnáč Kafka Josaf Luttnaa Černá Kropáček Müller H Fuchs Magnus K E Sýkora Karlin Vilém Šimůnek Karel Hlavličkův Štětka Bárt Tichá František Praha Vodičkův ulice Příkop marianský ulice Václavský já Spálená Michalský náměstí Havlíčkův třída Stránský Hugo hybernský ulice Havlíčkův náměstí II Delabro 4 Schmie Jeich Jan Praha II E . Aischoulit Clayton 4 Sbutt Řivnáč Praha II Prab 1 I
24 article
K volebním švludlům soc. demo- kratů do živnostenských soudů. Pražšli soc. demokraté prohlašují velkými plakáty na všech pražských nárožích, že proti kandidátní listině národního dělnictva protestuji některé hromady pomocnické. Mezi jinými pod- pisy shledávám laké své jméno. Z důvodu toho a aby celá česká veřejnost a zejmena voličové do soudu živnostenského, kteří již dnes k osudí volebnímu se dostaví, věděli, jak poctivé prohlá- šení se na plakátech oněch nachází, prohla- šuji že jsem nikoho nesplno- moenil, aby mým jmenem prote- stoval proti kandidátní listině národně-sociálního dělnictva, na- opak prohlašuji se pro tuto li- stinu a protestuji s rozhořčením pnoti podvodu, který soc. dem- kraté k vůli oklamání všeho děl- nictva podnika jl. Václav Černý, předseda hromady pomocn. při společenstvu řeme- nářů, štítkářů a bičažů v Praze. Podotýkáme, že podobné prohlášení učinil včera i p. Brabec, předseda hromady pomocn. stříbrníků zlatníků, který také proti vůli své a vědomí dostal se na jmenovanou listinu soc. demokratíckou. Prohlášení. Bez našeho svolení a souhlasu uzavřeli nějací nepovolaní činitelové nedůstojny kompromis s Němci pro volby do soudu živnostenského, jež konati se budou již v ponděli, dne 24. září. Proteslujeme co nejrozhodněji proti tomulo odsouzení hodnému skutku, neboť v době, kdy čeští živnostníci a obchodníci v Liberei, Chebu atd. jsou bezobledně pronásledováni, ne-
Černá Brabec Němec Praha Liberei Cheb