2
masthead
NARODNÍ LIs
Lisa
3
masthead
23. září 1900. Číslo 263.
4
article
zykové výnosy menšině, která
mařila »státní nezbytnosti«, která
š1apala důstojnost parlamentu
a ničila instituci parlamenta-
rismu, sklátivši její hlavní sloup
prineip majoritní.
Oběť a kapitulace to, jaké neznají dě
jiny. Oběť neslýchaná, nevídaná. Oběť na
milost a nemilost. Oběť tím hroznější, tím
osudnější, že stala se bez kompensace.
Všechno vrhlo se revoltě v šanc, nic ne-
vzalo, nic nežádalo se navzájem od ní
Pranic. Ani respekt před hotovými událostmi.
před uplatněným právem.
Proč vzpomínáme dnes obou smutných
těch jubilejí? Proč v přítomposti, která tkví
jako dýka vražená do českých srdcí, vra-
címe se k minulosti loňské a předpřed-
loňské?
Protože marny, neuznány, naopak nej
černějším nevděkem splaceny byly služby
ke kterým zavázala se pravice právě před
třemi roky a které také z velké části vy
konala.
Protože marnou. docela mar
nou byla trojnásobná obrovská
obět, přinesená levici právě před
rokem.
5
article
Nevíme, vidíli a poznalo li se to již v
kruzích rozhodujících. Ale po roce — trou-
fame — mohlo by se to již vidět a to tím
více, jelikož neblahé následky loňského pře-
vratu jsou tak křiklavy, tak makavy, jak se
toho strůjcové onoho převratu sotva nadáli.
Pro nás nadešel čas, položiti dnes, an
již minul právě rok od zabočení rakouské
politiky zcela v levo, vážnou otázku: Kde
je zisk prostát ze změny té? Stal
se parlament, kde všeliké dílo
znemožňovala levice, dělným ka-
pitulací před ní? Zmírnily se
protivy, o kterých se pravilo, že
regimem Thunovým byly stup-
ňovány k bodu kulminačnímu,
vyhověním diktátu německé ob-
strukce na celé čáře? Nic ze všeho
Pasováním levice na favo-
ritku, ponížením pravice a zkrá
cením práv národa českého ne-
bylo dosaženo žádného výsledku
positivního, nýbrž naopak sa-
mých pass i v
Dvě pássiva jsou největší, nejtísnivější.
Zastupitelstvo českého ná-
roda z účastenství ve svazku
pravice zahnáno a zatlačeno do
krajního odporu a český lid do
válečné posice. Obnoven opět
starý bojjeho proti Vídni a na-
tržena zase nejbolavější rána
Rakouska, nerozřešená otáz ka
česká, jež nabyla nové příkrosti,
nověho přiostření. Zdali v zájmu
státu, zdali v zájmu konsolidování jeho, to
nechť rozhodnou ti, kdož obrat protičeský
bez víny českého národa přivodili.
Druhé, stejně těžce tlačící passívum je
aa straně německé. Vzpomenuté oběti levici
přinesené měly by snad smysl a mohly by
jnad nabýti sankce ex post, kdyby vítě-
zové se byli ukázali hodnými toho, co se
jim stalo: Kdyby velkodušně a velkomyslně
byli dali Čechům sami, co jim dala a vzala
2xekutiva. Kdyby v prošlém od kapitulace
před nimi roce se byli ukázali smířlivými,
3chotnými k rovnoprávnosti, umírněnými.
Thunův
Čecho
Vídeň
Rakousko
6
article
Ani potuchy však. Naopak, vítě-
ové zbujněli ještě víc, zpup-
nost jejich stosupla ještě více,
hrabivost jejich jest ještě trou-
lalejší. Místo rovnosti všech
ehtejí bez obalu svoji nadvládu.
Místo podílu ve správě státu,
který jim přísluší, chtějí vedení
a řízení jeho sami.
Když bylo, dnes tomu rok, před nim
kapitulováno, stalo se to pod suggesci, že
lím odzbrojeni budou radikálové a posilněné
umírněně elementy. Tato suggesce byla lží,
lato předpověď byla šalbou, mamem a kla-
mem, tato naděje byla ilusi.
Pravý opak se stal: rok po kapitulac
té — uvidí se to při volbách ještě názorněj
— byly seslabeny elementy umírněné a roz
množeni krajní výstředníci — ti, jichž cílem
není Rakousko.
Takové jest ovoce zkázonosné politiky
která demissí hr. Thuna zahájena formálně
skutečně zahájena byla přijezdem bar. Chlu
meckého do lšlu bez vědomí hr. Thuna:
řeč dra. Bareuthra v Aši;
dekadence strany německo- pokrokové
rozmach Wolfovcův;
volební manifest německých nacionálů
stupňovaný tlak všech německých stran
na uzákonění státní němčiny.
Vše to za dobu jediného roku. Potrvá-i
směr nynější dale, může být a bude asi
ještě lépe.
Věru, politika s takovými resultáty jest
v koncích a nejvyšší zájmy samé monarchie
a dynastie, zdar státu, jeho existence a bu-
doucnost volají hromovým hlasem: žádné
pokračování jižI Až sem a ne
dálel Ustaňte a obratte, dokua
je čas a dokud není poz děi
Thun
Wolfovcův
Rakousko
Aš
8
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 28. září. (Taktika přííšt
české delegace.) Některé listy zabývají
se již nyní otázkou, mádli nová česká delegace
proříšskou radu volena býti za heslem ob-
strukce, aneb máli se novým poslancům samým
ponechati velba taktíky. Obstrukee je posledn
zbraň, k níž politická strana sahá jen tehdy,
když všecky ostatní zbraně se ukážou neúčinnými.
Určovati už předem poslancům tuto nejkrajnějšl
zbraň, bylo by nerozumné, dokud není zjišténo,
že se nedá zvítěziti zbraní pohodlnější. Proto
se před týdnomi proti určování obstrukční tak
tiky vyslovil ve svém listě dr. Engel a dnes
činí taktéž dr. Pacák v »Podvys. Listechs, kde
píše: »Máme za to, že voličové nemohou svým
poslancům dávati dírektivu, ani aby dělalí poli-
tiku opportunní, ani aby dělali, politiku ob-
strukční, nýbrž aby vždy a všude hájili pro-
gram národa ze všech sil, avšak co do takti-
ckého postupu aby ponechali jim volnou ruku
aby vždy použili té zbraně nejostřejší, jež v té
neb oné době jest nejúčinnější, národu našemu
nejvíce prospěje a nepříteli nejvíce uškodí. Po-
slancové nesmí vstoupit do parlamentu s ru-
kama svázanýma, nýbrž s volnýma rukama,
aby dle poměrů právě nastalých užiti mohli
prostředků nejvhodnějších. Politika volné ruky
jest v této těžké době nulná a nevyhnutelná
aby naši poslancové případně mohli nepřítele
na nejslabší stránce zranit. Proto každé vyná-
šení budoucích plánů taktických, vázání poslaneů
k určité taktice bylo by jen a jen vyzrazován
cest budoueích nepřátelům.«
doktor
Engel
Pacák
Praha
Listechs
9
article
Z Krakova, 22. září. (Výroky pa
novníkovy o sedlácích a selských
pozemeich.) Haličské listy uveřejňují doda-
tečně někleré výroky, jež panovník učinil v Jasle
k mluvčím různých depnlací, o nichž však kor-
respondenční kancelář zprávy nepoďala. Vše-
obecně zajímavy jsou odpovědi panovníkovy n
proslov Artura Zaremby.Cieleckého jako zástupee
polských »rolnických besídek« (kólek rolniczych)
a p. Kraiňského jako zástupce zemského úvěr-
ního ústavu. Pana Cielečkého vyptával se císal
na hospodářské poměry selského lidu polského
a po výkladu p. Cieleckého pravil: »Slyšel jsem
o úspěšné činnosti rolnických besídek. Spojo-
vání sil rolnických ve spoleích toho druhu, jako
jsou rolnické besídky, může nejůspěš-
něji chrániti obyvatelstvo pře
v ydirání m.«
Artur
Kraiňský
Cielečký
Krakov
10
article
S p. Kraiňským mluvil císař o úvěrních
poměrech selského lidu haličského. Na slov
p. Kraiňského, že činnost »Zemského úvěrního
ústavn« směřuje k zachování půdy v rukou
lěch, kdo už před věky byli usedlí na této
půdě, císař prohodil: »Snaha, směřující k tako-
vému cíli, měla by býti v zemi co nejlépe po-
chopena, zejmena pak co se týče obyvatelstva
selského. Jest to velice smutný zjev,
že tak mnoho statků a lánů sel-
ských přešlo v Haliči do rukou
špekulantů, pokládajících půd
za pouhý předmět obchodu. Poslač
při projižďne kleroukoli haličskou vsí rozhléd-
nouti se kolem a všimnouti si lidí,, které je
viděti před domy, aby so člověk pře-
svěděil o tom politování hodn ém
faktě.« Císař vyslovil pak ještě přání, aby
vedle snaby o himotné povznesení sedláků pů-
sobilo se na ně také v tom smyslu, aby se
v nich utvrdila láska k půdě a vzbudilo pře
svědčení, »že se půda nikdy nemá odevzdávat
v ruce těch, kdo k ní nemohou míti tra-
diční lásky.«
Na kterou třídu haličského obyvatelstv
panovník těmito slovy narážel, jest samo-
zřejmo.
V Praze, 21. září. (Komu prospi i vá
německé souručenství?) Dle víden-
ského socialistického orgánu jedině německým
antisemitům. Ač prý náležejí k německému
souručenství, nedávají se tím přec. rušití. ve
svých stycích s vládou a s katolickou stranou
lidovou, ano dovolují si čas ob čas na potěšen
české delegace vpadnout svým spojencům do
týla. Nyní hledí prý souručenství využitkovali
při nových volbách. Pozorují totiž, že mandáty
tří členů antisemitského klubu (Schoiswohla.
Halič
Praha
11
article
Kletzenbaura a Neunteufla) jsou ohroženy a
proto by si je rádi zajistili. Jinak byla celá
konference pohlavárů levičáckých stran pouhá
komedie. Ve smíšených okresích českoněmeckých
všichni němečtí voličové budou přirozeně hlaso-
vati proti kandidátu českému; ale v okresích
čistě německých »souručenství« nebude míti
nijského významu, poněvadž jednotlivé německé
strany budou tam vesele zápasiti mezi sebou.
Přes to zdá se, že by »Arbeiterztg.« odpustil
německévlevici i tuto nejnovější komodii, kdyby
se jí nebyli účastnili také antisemité, kteři
videňským socialistům leží ovšem nejvíce v ža-
ludku, poněvadž jim při posledních volbách
sebrali zrovna před ústy i všechny mandáty
vídeňské, které socialisté pokládali již za své.
Straně Luegrově socialisté při příštích volbách
ovšem pomáhati nebudou; ale půjde-li o vý-
pomoc kandidátu ostatních stran z německého
souručenství v zápase na př. s českým kandi-
dátem, můžeme očekávali s jistotou, že dají své
hlasy Němci, jako učinili r. 1897 v Budějo-
vicích, kde německý liberál Herbst zvítězil proti
dru. Zátkovi jen hlasy socialistickými.
Ze Záhřeba, 20. září. (Papežovo roz
hodnutí o hlaholské bohoslužbě.) Sa-
rajevský areibiskup Stadler, jenž se vřele ujimal
opětnélio zavedení slovanské boboslužby v chorvat
ských diecesích a za tou příčinou nedávno meškal
v Římě se dvěma vynikajícími chorvatskými du-
chovními, obdržel tyto dni od »kongrezace obřadův
následující papežské rozhodnutí, dané v Římě 22
srpna t. n.: Vysoce blahorodý a vysoce důstojn
pane a bratře! O výkladu čl. 1. reskriptu kongregace
socialista
Němec
Herbst
Zátka
Papežův
Stadler
Budějo
Záhřeb
Řím
12
article
sv. obřadů ze dne 5. srpna 1898, týkajícího se užl
vání slovanského jazyka ve svatě liturgii, byla
apoštolské stolici k autentickému výkladu předložena
následující pochybnost: Zdali privilegium staro-
slovanského jazyka, byloli užívání tohoto jazyka
přerušeno za posledních třiceti let, vyhaslo také
pro ony chrámy, o níchž je zjištěno, že dřive způ-
sobem zákonitým toholo jazyka užívaly?« Sv. otec
papež Lev XIII., obeznámiv se s věcí, o niž jde,
ráčil na radu svaté kongregace, jíž bylo svěřeno
zkoumati tuto otázku, rozhodnouti: »Že privilegium
výše uvedených chrámů nemá býti pokládáno za vy-
haslě, bylolí v nich užívání staroslovanskéhoijazyk
za posledních 30 let přerušeno nedobrovolně, z nouze,
z příčin vnějších, buď z nedostatku staroslovan-
ských missálů neb kněží, znalých tohoto jazyka.
Papež nařídil kongregaci dne 14. srpna 1900, aby
loto uvedla ve známost. Ostalníustanovení zmíně
ného reskriptu ze dne 5. srpna 1893 zůstávají i na
dále v platnosti. Dávaje to vašemu vysokoblahorodí
na vědomi, přeju všelikého štěstí. Podepsání kar-
dinál Parrochí a sekretář kongregace obřadů, arci
biskup D. Panici.
Dle tohoto rozhodnutí připouští se nyní hlahol
ská bohoslužba ve všech chrámech diecesí krksk
(v Istrii), seňské (v Chorvatsku) a v Dalmacii, v nichž
se během posledních 30 let při bohoslužbě bud
přímo užívalo slovanského jazyka, aneb kde se to
hoto boheslnžebného jazyka výslovně novzdali.
Lev XIII
svatá kongregace
Istria
Chorvatsko
Dalmacie
13
article
Politické zprávy zahraničné
V Prázej 22. zárí
Ruský list o rakouské krisi.
»I. B.« píšou ve článku »Volby
v Rakousku«
Všecká bída vězí v tom, že vláda rozpou-
štějíc říšskou radu, nesestavila žádného plánu
důkladné opravy ústavy, která by smířila zájmy
Němcův i Slovanů rakouských. Touto refor-
mou musí být úplně zrevidována a změněna
ústava z n 1867, jež už poměrům nevyhovuje
Český národ v posledních 30 le
tech dobyl tak ohromných úspě-
chů, že nemůže zavděk brát
předešlým podřízeným polože-
n ím. On snaží se dosíci aspoň rovnoprav-
nosti s Němci, ljež jest uznána ústavou z roku
1867, ale ve skutek uvadena nebyla. Na pa-
píře rakouská ústava zdá se být uspokojivou;
ale ve skutečnosti její ustanovení vypadají jinak.
Proto nebude dosti pouhé změny
ústavy, třeba bude postar ati se
ještě, aby opravená ústava ne-
zůstala pouhou literou a by la
provedena i v praxi. Co se týče směru,
v jakém změna rakouské ústavy státi se musí.
mohou sotva vzniknouti nějaké pochybnosti.
Rakousko je svou povahou stát řederativnýa
v tom směru i nechtlc se rozvijelo. I bud
nevyhnutelno zvětšiti, samostat-
nost jednotlivých zemí, majíeíci
své historické právo a prenésti na
zemské sněmy značnou částku záležitostí, které
dosud přetřássla říšská rada. Výšledkem takové
změny byla by proměna daalistického Rákou-
sko Uherska v trojjediný stát rakou-
sko-uherskočeský. To nebude drobe-
ním, které by ublížilo jednotě státuj nebot vy
plývá z realných podmínek. Dříve nebo později
rakouská vláda přinucena bude utéci se k to-
muto nezbytnému státnímu aktu. Do ku
tato reforma nebude předsevz ata.
všecký prozatímné kroky nepo-
vedou k žádnému vážnému vý-
sledku a vláda i národy budo
jako dříve zmítati se v začarova-
ném kruhu, z něhož není východu.
Němcův
Němec
Rakousko
ský Uhersko
14
article
U královských manželů srbských.
Dopisovatel »Hoaro Bpee« hyl o králov-
skými manžely srbskými přijat v jejich leto-
hrádku u Smedereva na Dunajioo
Královna Draga — píše — je pravá krasa
vice. Všecky její fotografie, již valné rozšířeně.
jsou jí jen málo podobny. Velké, moudré
černé oči patří měkkým i proníkavým pohledem
černé, bohaté, lehce zvlněně vlasy obklopuj
výrazné čelo.
Král a královna sedli za stolik al vybídl
hosta, aby přisedl. S neobyčejnou prostotou
přívětivosti vyptávali se ho. Král vyslovil své
potěšení nad tím, že ruský tisk bez výjimky
byl spokojen jeho ženitbou a změnou vlády,a
zvlášté že v té příčině míněaí všech ruských
listů bylo nerozdílně.
Na to Rus: Ruský tisk, V. V., je výrazem
mínění a citů ruské společnosti a naše společ-
nosť nadšeně uvítala zprávu, že V. V. rozhodl
jste se pro sňatek, který znamená pro Srbsk
návrat k tradicím politického života, a když
naše obecenstvo zvědělo, že sám náš car přál
si býti svědkem vaší svatby, nadšení národa
ruskéhro se zdvojnásobilo. Ba
Král Alexandr: Já již mnoho let dobře
znal královnu Dragu a vždycky jsem choval
myšlenku, že se ožením leda se Srbkou. Krá-
lovna z národa je nejlepší královnou Srbům.
Hoaro Bpee
Drag
Srbka
Srba
Smederevo
Rus
Dunajioo královna
15
article
Propuštění předešlého minísterstva stalo se ne-
vyhnutelným, protože se měmu úmyslu protivilo
nenáležilým způsobem. Hrozili mi nespokujenost
národa, rozširovali o mně ohyzdně pověsti,
kromě toho byli to lidé, kleří se spravovali
pouze vlastními zištnými účely. Zvláště špatně
se zachoval bývalý ministr policie Genčič.
Královna: Král měl velmi svízelně tří dni.
Ministerstvo se mu vzepřelo, země byla témět
bez vlády. Pan Manslurov proká z ul
nám při tom neoconitelně úsiluhy
Všeeky sily nasadil, aby krisí přivedli k dobrému
konci. A také před odstoupením předešlého
ministerstva p. Mansurov ve mnohém pomahal
králi, bez Mansurova bylo by nám
mnohem tiže býv alo odolati v šem
Pmtrikám, a já — my vždycky budeme mu
srdečně vděční za to, jak se ko nám zachoval.
Někteři také strašili národ, o žen svobodal jeho
bude zmenšena na polovinu; a zatím svobodu
mu brali jen padli ministři a jen oni mají na
svědomí krutá opatření, která se stala.
Potom byla řeč o »Hoo BpeMenni«
ruské žurnalistice vůbec. Králl s e vry s lo v idl,
že je třeba upraviti slovanské
zpraveda jsjtví tak, aby sd o via nisi ké
listy měly ze sllo vianskýchi zee m
původní zprávy a nebyly v té piř-
čiilně záv islé na no vliná cih víde-
ských. Ruští zpravodajové, přijedou-li do
Srhska, nejlíp učiní, obráti-li se o informace
přímo k němu, králi.
Dopisovatel pravil, jak ho potěšilo, když
víděl nadšení bělehradského obecenstva z carova
listu, zaslaného králi za příčinou jeho sňatku.
»Jmeno ruského cara,“ pravil král, »tolě
jmeno, které srbský národ vždycky má v úctě
jako svého velikého, nejmohutnějšího zastanee
a milostivého ochránce.s
Manslurov
Mansurův
BpeMenni
16
article
Ušlechtilý národ.
»Elbinger Zeitunge vážně navrhuje pruské
vládě, aby utvořila něco podobného jako Sibiř
nebo aby získala nějaký dosto velký a pustý
anebo divochy a lidožrouty obydlený ostrov
kám by vyvezla všechny poznaňské Poláky, kteř
se nechtějí poněmčit.
Vsak by jim bylo mezi divochy a lidožrouty
lépe, než mezic ušlechtilým, superiorním národem
německýmllc i a
»Gaz. Tor.« volár »A taková myšlenk
vytištěna černým na bílém v roce, který už
Němci úřadně vpočetli do stolelí XX. 1 Ještě div,
že nekážou Polákům utínati ruce a zavírati je
do žhavých železných klecí, jako to dělávali
staří Němci také superiorní 4e Nejlépe by však
bylo utínati Polákům po tisících hlavy, jakoto
čínil Karel Veliký, jejž později nějaký falešný
papež prohlásil za svatého a Němci dosud si
berou za vzor německého muže.
Ejhle, to jsou mistři, od nichž učí se mra-
vům, kulfuře, superioritě naši ubozí, odrozen
krajané.
Zeitunge
Polák
Tor
Němec
Veliká
Sibiř
17
article
Ruská stanice v Středozemním
mroři.
Po skončení španělsko-americké války mnoho
se mluvilo o tom, že Španělsko odstoupí Rusku
Ceutu. Potom věc utichla, ale neusnula, »Ile
Bhovo« dovídají se z Tanžeru zajímavých
zpráv o tělo záložitosti, majie! pro Rusko
ohromnou důležitost. Španělští diplomaté vědl.
že Rusko potřebuje bodu opory v Středozemním
moři, ale také znají nezištnost a čestnost Ruska
a proto právě jemu a žádné jiné velmocí chtel
by odevzdati Šafariny, uznávajíce, že sousedstv
Ruska ohradí španělské země v Africe od ape-
týtu Anglie a jiných států, majících tam zájmy
Souostroví Šafariny ježí půl míle od sev.
vých. břehu marockého naproti ústí ř. Muloně.
Jsou to tři ostrůvky oddělené od. sebe úzkým
průplavy. Obydlen je pouze jeden z nich,
také opevněn. Tento ostrůvek slouží Španělsku
k deportaci. Možno tam zříditi lacino výtečný
přístav. Na ostrůvkách není nedostatku prame-
nité vody a rostlinstva Jinaki jel všnehno pusté
Nent tam ani vmajáku, ani telegrafu, ani ob-
chodu,
Pokroky francotzského vojska.
Jindy tiché město Chartres skytalo v po
sledních dnech zvláštní dívadlo. 40.000 du
stojníků a vojáků naplnilo ulice, terassy skvost
ných kavářen a kabakety předměstí,.
Muloň
Nent
Španělsko
Rusko
Afrika
Anglie
Chartres
ile Bhovo
Šafarina
18
article
Účelein těchte vejenských operací bylo vy
zkoumati nové prostředky stravování vojsk auto
mobilismem. Při nesmírném množství mužstva
které příští války vyžadovatí budou, bude ne
vyhnutelně potřebí, aby počet povozů by
zmenšen, aby lak zabráněno bylo velikému ná
valu na silnicích, a ahy bylo možno dopravovati
cestou nejrychlejší potraviny a střelivo. Než
tyto samohybné stroje — ač ještě úplně
v plenkách, v prvním svém rozvoji — řeší nyní
jižčásfečně tento problém. 1iln
Stravování bylo rychlé a jisté. Veškeré
oddíly byly vždy hojné zásobeny chlebem.
A když jednou se slalo, že vlak se opozdilo
21 hodinu, i tu bylo hojnost potravin, poněvadž
i na takovéto případy vojenská intendance pa-
matovala.
Přese všechny únavy, dlouhé pochody, jež
vojsku bylo konati, nebylo žádných vážných
onemocnění.
Největší zájem u zástupců cizích mocí a
zpravodajů zahraničních žurnálů vzbudily bez-
příkladná hbitost, až úzkostlivá přesnost, s jakou
se veškeré pohyby a formace konají a tvoři.
Beze všeho hlasitého velení, jen na poubé
zvuky píšťal a na pouhá znamení, pohybují se
tyto massy, jdou, přicházejí a odcházejí, znovu
se tvoří, tak jak se veli. Pokrok veliký a pře-
kvapující.
Dělostřelectvu se vytýkalo až příliš pohyb-
livosti. Než nesmí se zapomenouti, že pravě
v této šílené rychlosti spočívá umění uniknout
střelám ve válce tak hustě padajícím.
Jizda a pěchota ukázaly v každém ohledu
svoji bravuru.
Může se směle tvrditi, že to byly manévry
interessantní, jež vedl a řídil sám generahissim
Brugěre, A dnes, kdy vykonala se velká přehlídk
vojska v Amilly ssmým presidentem republiky.
můžeme říci, že zanechaly tyto maněvry ne-
smazatelné dojmy po všem tom, co vykonala
státná a zdárná armáda francouzská na pláníeh
beauceských.
19
article
Korporace pro otázky prác
ve Francii.
Ministr Millerand zavedl novou instituci
tak zv. sbory práce.
Tyto sbory budou smíšená krajinská, shro
máždění, skládající se z chlebodárců a děl
níků,volených jejich vzájemnými syndikáty,
a mají za úlohu společně studovati podmínky
pracovní; urovnávati a smiřovati vzešlé kon-
flikty mezi nimi a podávati vládě odůvodněné
zprávy, týkající se všech otázek dělnických.
Pan Millerand praví, že jest povinnost
každé vlády — ostatně touha každého vzne-
šeného ducha — potřeba veškeré moderní spo-
lečnosti, aby vzájemná záští pominula, trvajíeí
rozpory se rozřešily, neshody mezi kapitálem
a prací aby bylý urovnány.
Tato nová instituce byla všady sympaticky
přijata
hnen
K vládnímu banketu starostů
v Paříži.
zůlvs
Dnes koná se v Paříží vládou svolaný —
lze věru slova toho užiti — obrovský banket
starostův. Z 22.000 hostí, již banketu se zu-
častní, 21.000 jsou mairové. Při silném vlivu
kterýž má ve Francii stát,i to jest vláda, na
korporace obecní, nepřekvapuje ani, — že i tolik
starostů vyhovělo pozvání vlády dreyfusardská.
Také nepřekvapuje od této, že pozvula k ban-
ketu dopisovatele — »Neue Freie Presse“
Dle pozvánek ovšem hostitelem zvoucím jest
formálně pan Loubet. Stoly pro hosty posta-
veny jsou v obrovských jídelnách ve stanech
zahrady někdejších Tuilerií. Přes den přijímal
i Waldeek-Rousseau mairy přibyvšíi do Paříže.
Po banketu koná se dnes na počest maino
noční slavnost na výstavě, jež bude nádherně
prý osvětlena.
Millerand
Loubet
Rousseau
Francie
Paříž
Neue Frei Presse
20
article
K volhám do soudu živnos tenského.
K volhám do soudu živnos tenského.
Ústřední volební výbor V. skupiny (obchod
vyzývá ještě v poslední chvíli veškeré voliče.
aby se na jisto ku dnešní volbě do
stavili.
Sociální demokraté — přes všechno zepí
rání — uzavředli kompromiils s Něme
sa it
a vášnivě agitují. en
Českoněmeckými tiskopisy jsou Z témě
všechny obchody zaplaveny. »Mezinárodní« kan-
didátní listina sociálních demokratů uvádí mezi
34 kandidáty pouze »20 německých ži'd ů«,
ostatní kandidáti jsou uhlíři, dřevaři a obehodn
sluhové. Skutečné obchodní pomoenietvo vůbec
kandidováno není. Věru politováníhodná strana
Dnes musí pražské obchodní pomocnictvo
manifestovati svou silu, dnes musí vyznávačům
Adlerovým připraviti důltladnou porázku.
Hlavnív olební kancelář v Českoslov an
ské obehodnieké besle dě«, Celetná ul.
22, jest otevřena celý den! Telefon 569.
Z volebního sdružení V. skupin
(obohod) dnešních voleb do živnostenského
soudu dochází sdělení, že několik čelných
českých firem neučinilo přihlášku při soupisu
voličů a proto ztratilo několik set českých
obchodních pomocníků práva volebního. Na
protivné straně nestal se ani jediný případ t
kového lehkomyslného ztracení práva volebního
a proto připadlo nyní všem voličům (kdož legi-
timace volební obdrželi) za povinnosť, úplnou
účastí při volebním osudí naznačený úbytek
nahraditi.
Adlerův
Celetná ulice
21
article
Veškerému česky smýšlejicímu
Veškerému česky smýšlejicímu
obchodnímu pomocnictvu,
soukromému úřadnictvu a obchodním
sluhům v Praze a na předmě stich.
Dnes poprvé přikročí všechno obchodn
pomocnictvo — bez rozdílu kategoril — ku
společným
volhám do soudů živnostenských.
Nová tato jnstiluce má dalekosáhlý význam
pro zájmy našeho stavu.
Musí nám tedy přirozeně záležet na tom,
aby zyolemi byli lidé řádní a poctiví a nikoli
nějací političtí agitatoři nebo štváči ze řemesla.
To bylo hlavní zásadou při sestavování
naší kandidátní listiny:
Ústřední volební výbor, ve kterém zastou-
peny byly svými delegály následující spolky:
1 Českoslovamská obehodnijcká
beseda, Zemskác jeidno4a soukro
mýchúčadníků, hiromada pomo-
nickán při Novém obchodiním gre-
miu v Praze Merkur, klub asi-
stelntů droguerie, spolek českých
obchodnichcestujícíeh, ůstřednl
jednota obchodních sluhů, klue
obcholdních jednatelů, kroužek
českožidovského dorostu, spolek
knihkupeckých účetních, hromady
plomocnické při obchodních gre-
miích na Král. Vinohradech, Smí-
chově, v Kanlíniě a Žižkov ě, doporučuje
následující — ze všech odborů řádně sestavenou
— kandidátní listinu:
20 přísedících:
1. Bartůněk V, účetní udy B. Backolen, Karlfn
Pobřežní ul. č. 2.
2. Ctliho r Karel, úč. u fy Fr. Hladký, Praha-II
Vodičkova ulice č. 11.
3. Dux Luděk, disponent a fy M. Halphen, Praha
II., Václavské nám. č. 43.
4. Eber Frant., obchodní příručí ulfirmy B. Maller,
Praha II., Spálená ulice č. 3e
5. Ferst! Frant., cestující u fy B. Rosenkrane
Praha- II., č. 127.
Král
Ctli
Karel
Luděk
M Halphen
František
B Maller
Ferst
Praha
Žižkov
Vodičkův ulice
Václavský já
spolek český obchodnichcestujícíeh
Francie . Hladká
Praha II
B . Rosenkrane Praha
22
article
6. Karbu s Václav, dopisovatel u fy F. Skrčený
Praha II., č. 698.
7. Körbl Josef, obchodní přlručí u fy J. Binnin-
ger, Praha-I., č. 259.
8. Křepelka Lad., účetní u firmy A. Wendler,
Praha I., Můstek č. 7.
9. Kuliš Ant., obchodvedoucí u fy L. J. Čech,
Praha II, Václavské náměstí č. 14
10. Nožička Josef, obch. jednatel u řy J. Jung-
wírth, Král. Vinolirady č. 529.
11. Opatrný Vaclav, cestující u fy H. Goltwrald,
Praha- II., Příkopy č. 2.
Pleiner Rud., obch. jednatel u fy J. Popper
Praha-II., Senovážní ulice č. 4.
Ptáček Vincenc, obeh. sluba, Žižkov, Velesla
vínova ulice č. 487.
Pišveje Oldřich, knihkupecký účetní u fy.
Řivnáč. PrahaII., Příkopy č. 24.
Saněk Václav, úřadník u fy E. Sýkora, Karlín
Havlíčkova třída č. 10.
Šejna Joseí, komptoirista, Praha-VII., č. 122.
Trojan Antonín, dopisovatel u fy L. Rummel.
Praha I., Havířská ulice č. 13.
Vitejček E., účetní u firmy F. B. Batovee
Praha-II., č. 852.
19. Z elenk a Josef, účstní u firmy Müller a spol..
Hybernská ulice č. 34.
Zlegler Josef, obch. sluha u firmy »Národní
podnik«, Praha-II., Havlíčkovo náměstí č. 24.
10 náhradníků:
Karba
Václav
Josef
A Wendler
Kuliš
L J Čo
J Jung
Král
J Popper
Vincenc
Oldřich
Řivnáč
E Sýkora
Havlíčkův
Šejna
Trojan
Antonín
L Rummel
Müller
Binnin
Praha
Václavský náměstí
Příkop
senovážný ulice
Žižkov
Karlín
havířský ulice
hybernský ulice
Havlíčkův náměstí
F . skrčený Praha II
Křepelka Lada
H . Goltwrald
Batovee Praha
II
23
article
Bazouška Josef, cestující u firmy J. Novák,
Praha-II., Vodičkova ulice č. 34.
2. Bazala Gustav, skladník u fy F. Haas a sy-
nové, Příkopy č. 4.
3. Dytrich Fard, účetní u fy Delabro 4 Schmie-
ger, Praha-II., Marianská ulice č. 20.
4. Gruber Jan, účetní u fy F. Řivnáč, Praha- II.
Příkopy č. 24.
5. Jeich Jan, obchod. sluha, Kr. Vinohrady č. 529.
6. Kafka Josaf, komptoirista u lirmy »Luttnaa
Černý«. Praha II., Václavské nám. č. 43.
7. Kropáček Arnošt. obchodní příručí u fy B.
Müller. Praha-II., Spálená ulice č. 36
8. Petrák K., skladník u fy H. Fuchs, Michalské
náměstí č. 31.
9. Magnus K., komptoirista u firmy E. Sýkora,
Karlin, Havlíčkova třída č. 10.
Stránský Hugo, komptoirista u firmy E. Ai-
schul, Praha-II., Václavské nám. č. 18.
4 přísedící c, k. soudu odvolacího:
1. Banzeth Vilém, účetní u fy Clayton 4 Sbutt-
leworth, Praha-II., Hybernská ul. č. 11.
Šimůnek Karel, obchodní jednatel u firmy K.
Uber, Praba 1I., Hlavličkovo nám. č. 16.
Štětka Jan, úřadník u firmy Bárta č Tichý.
Praha II, Havlíčkovo náměstí č. 17.
4. Šlam bor Josef, účetní u firmy Frant. Řivnáč
Praha II., Příkopy č. 24.
Josef
J Novák
Bazal
F Haas
Dytrich Fard
Gruber
Jan
F Řivnáč
Kafka Josaf
Luttnaa Černá
Kropáček
Müller
H Fuchs
Magnus K
E Sýkora
Karlin
Vilém
Šimůnek
Karel
Hlavličkův
Štětka
Bárt
Tichá
František
Praha
Vodičkův ulice
Příkop
marianský ulice
Václavský já
Spálená
Michalský náměstí
Havlíčkův třída
Stránský Hugo
hybernský ulice
Havlíčkův náměstí
II
Delabro 4 Schmie
Jeich Jan
Praha II
E . Aischoulit
Clayton 4 Sbutt
Řivnáč Praha II
Prab 1 I
24
article
K volebním švludlům soc. demo-
kratů do živnostenských soudů.
Pražšli soc. demokraté prohlašují velkými
plakáty na všech pražských nárožích, že proti
kandidátní listině národního dělnictva protestuji
některé hromady pomocnické. Mezi jinými pod-
pisy shledávám laké své jméno. Z důvodu toho
a aby celá česká veřejnost a zejmena voličové
do soudu živnostenského, kteří již dnes k osudí
volebnímu se dostaví, věděli, jak poctivé prohlá-
šení se na plakátech oněch nachází, prohla-
šuji že jsem nikoho nesplno-
moenil, aby mým jmenem prote-
stoval proti kandidátní listině
národně-sociálního dělnictva, na-
opak prohlašuji se pro tuto li-
stinu a protestuji s rozhořčením
pnoti podvodu, který soc. dem-
kraté k vůli oklamání všeho děl-
nictva podnika jl.
Václav Černý,
předseda hromady pomocn. při společenstvu řeme-
nářů, štítkářů a bičažů v Praze.
Podotýkáme, že podobné prohlášení učinil včera
i p. Brabec, předseda hromady pomocn. stříbrníků
zlatníků, který také proti vůli své a vědomí dostal
se na jmenovanou listinu soc. demokratíckou.
Prohlášení.
Bez našeho svolení a souhlasu uzavřeli
nějací nepovolaní činitelové nedůstojny
kompromis s Němci pro volby do
soudu živnostenského, jež konati se budou již
v ponděli, dne 24. září.
Proteslujeme co nejrozhodněji proti tomulo
odsouzení hodnému skutku, neboť v době, kdy
čeští živnostníci a obchodníci v Liberei,
Chebu atd. jsou bezobledně pronásledováni, ne-
Černá
Brabec
Němec
Praha
Liberei
Cheb