2
masthead
V Praze, v neděli dne 23 září 1900.
Praha
4
article
ošoleveovdní odš vo
5
article
Na sponí n odpol. list,
předalání sen
v Prace v alninšetrae
nn črt leta . . . . U K —
s dvojí čonáškou
nn měsle
Bar št nrt lela.
in
na měte. 2 K 30
Pošto
rj zisie
rla ka
Prace
6
title
Dnešní čislo pro Frahu je o 20 slranácl.
Frah
7
title
Jubilejní dař svatováclavsy
Ústřední Maticl školské.
stre
nkvov
8
article
C tns
C tns
nol S oslavou konce století oslavuje letos
Ústřední Matice školská dvacetiletí svého
trvání Z malých počátků k mohutnému roz-
květu dospívala sílila a vzrůstala ve své čin-
nosti al práci. A byla to nevšední láska
všech vlastenců dobré vůle, poctivá a účinna
víra v právo svého národního sebeurčení a
neskonalá obětavost českého národa, která
mravní i hmotně podpory poskytla Ústřední
Matici školské, by snahy její a úkoly, kter
rozšiřovaly se měrou netušenou, také zdár-
nýma úspěšným byly koruhovány vý
sledkem. .1
12 Ve dvacátém roce činnosti přehlíz
Ústřední Matice školská vykonanou práci.
které sſly. své věnovala, přeblíží výsledky
svých národních, osvětových i— lidumilných
snah a úspěch svých bojů a lzápasů o zá-
chranu a posilu českých krajanů a bratř
vi krajinách národně smíšených.
Kolika tisícům trpících rodin českých
dělníků v místech nehostinných poskytnúta
úleva v trpkém boji o skývu chleba opa
trovnou matiční, jež chránila jim dítky nej
mladší! Jaký to nepřehledný zástup žáků.
jež matiční škola obecná vychovala na ob-
čany řádně, Čechy dokonalé! A matiční
školy střední na Moravě i ve Slezsku, ne-
jsou-liž zdrojem, z něhož rok co rok na sta
nadaných a snaživých českých jinochů čerpá
vzdělání, pro celý život svůj?
Morava
Slezsko
9
article
A tak uložíla a stále ukládá Matice
hřivnu, jaká jí národem svéřena na úrok
nejlepší: na vzdělání a záchranu české mlá-
deže, o jejíž školskou výchovu jiným způ-
sobem namnoze nebylo by vůbec ani po-
staráno. Téměř šedesát opatroven a školek
mateřských, na sedmdesát kvetoucích škol
obecných, jež Matice založila a z valné části
ještě vydržuje, velká řada českých škol ve-
řejnýcli, jež Matice svou podporou vzkřísila,
česká vyšší státní gymnasia v Uherském Hra-
dišti a Opavě, jež Matice drahná léta vy-
držovala a to znamenitým nákladem, zemské
reálky v Hodoníně a Lipníku, dosud Maticí
podporované, vyšší české gymnasium v Zá-
březe vydržované nemalými obětmi Matice
školské i Matice zábřežské, podpora vyššímu
gymnasiu místeckému i realnému gymnasiu
v Mor. Ostravě, subvence obchodní akademii
v Brně, spolku »Komensky« ve Vídni i Ma-
tici budějovické, četné školy pokračovaci
průmyslové — to vše jasné vydává svě-
dectví, že Matice hodna jest podpory a lásky,
s jakou každý řádný syn, každá šlechetná
dcera našeho národa k ní ode dávna lne.
Opava
Hodonín
Lipník
Zá
Morava
Ostrava
Brno
Vídeň
Ma
Matica
spolek » Komensky
10
article
Než prací dvacetiletou není dílo matiční
dokonáno: stále a stále tisícové rodičů če
ských z míst ohrožených ze Slezska i Mo-
ravy, z Čech i Rakous úpěnlivě volají a
prosí: »Nedejte zahynouti nám, nedejte za-
hynouti našim dětem smrtí duševní!« Kterak
jim nevyhověti?i
Matice, co síly stačí, hledí pomáhati
v čas a rychle, a tak i letos již přes
100.000 korun vydala více než přijala, věříc
pevně, že jí český lid o sv. Václavě hojně
nahradí, co si vypůjčila na neodkladnou od-
pomoc.
Dvacetiletou obětavou podporou Matice
osvědčil národ náš příkladnou příchylnost
i lášku k snahám osvětovým.
Proto Matice s důvěrou očekává od Vás
Čechové, že nedopustíte v jejím roce jubi-
lejním, aby naděje ve Vaši pomoc zůstaly
nesplněny, nýbrž seřadíce se opět všichni
pod vítězný prapor matiční, podáte světu
i odpůrcům
vago
Čecho
Slezsko
Čechy
Matica
11
article
stnolaib uneně arolinelai
12
article
jubilejním darem svatováclavským
neklamný důkaz, jak marny jsou věštby
těch, kdož prorokují, že Matice Vámi opu-
štěná, klesne pod stíhou svého velkého
úkolu:. .. Větší nežli překážky, jež
v pokroku nám vadí, bude naše obětivost,
mravní síla naše mocnější nad zlobu ne
přátel !
V PRAZE, v měsíci září 1900.
Výbor Ustřední Matice školské:
JUDr. Jaromír Čelakovský,
professor na v s. učení pražském, poslanec zemský
starosta.
Frant. Kneidl, JUDr. Jarosl. Pospíšil
zemský advokát.
ředitel měšť. škol.
I. náměstek starosty. II. náměstek starosty.
JUDr
Čelakovský
František
Kneidl
Jarosl
Pospíšil
Praha
Matica
13
article
JUDr. Přemysl Šámal, nolse
zemský advokát,tza ol
yo lže — iovaor jednatel.
ptdaslg
Gabriel Tille, Josef Mildner,
pokladník Zem. banky král, olzjem. lékárník,
českého, účetní dozorce. pokladník. nib
zso členové výboru:i svoní
Josef Anýž, redaktor »Národ. Listů«, Matěj Blecha.
architekt, Václav Broj, učitel měšťanských škol.
JUDr. Vratislav Černý, kand. advokacie, JUD
Vincene Dewelter, koncipista Zemské banky král.
českého, P. Jan Flum, katecheta, JUDr. Ott
Ginul, em. advokát, Ferdinand Hausa, okresní
tajemník, Jan Herain, vréhní inženýr, Karel
Chmel, učiťel na měšť. školách, Alois Ibl, úřádník
Městské spořitelný pražské, Jiljí V. Jahn, c. k.
školní rada v. v. a spisovatel, Růžena Jelínková-
Doubková. — P. Bohumil Jiráček, katecheta,
Josef Kummer, redaktor »Politik«, Jihdřich
Nechanský, vrchní úřadník banky »Slavie«a
starosta N. J. S., Otokar Nekvasil, architelt,
Jan Neyšímal, učjtel, Rudolf Orlt, inženýr Země-
dělské rady, JUDr. Ladislav Pinkas, advokáta
poslanec zemský, Pavel Projsa, redaktor »Hlasu
Národa«, JUDr. Jar. Egon Salaba, kand. advo-
kacie a spisovatel, Joseř Sikyta, architekt a sta-
vitel, A. Srbová-Lužická, spisovatelka, Josef
Škába, redaktor »Radikálních Listů«, Josef
Toužimský, redaktor »Národní Politiky«, Josef
Uzel, účetní Zemské banky, Joseř Webr ryulr
Pravomil, c. k. dvorní rada v. v., František
Vyšohlíd, přednosta protokolu král. v Zemské
účtárny, Franitišek Zeman, ředitel měšťanskýeh
škol a spisovatel v Praze.
JUDr
Šámal
Till
Mildner
Anýž
Blech
Broj
Černá
Dewelter
Flo
Ott
Ferdinand Hausa
Herain
Chmel
Ibl
V Jahn
Jelínková
Doubková
P Jiráček
Kummer
Jihdřich Nechanský
Nekvasil
Neyšímal
Orlt
Pinkas
Pavel Projsa
Salaba
Joseř Sikyt
A Srbová
Škába
Toužimský
Uzel
Joseř Webr
Pravomil
Vyšohlíd
Franitišek Zeman
Praha
zemský banka král
Slavia
Ginout
14
article
Zůstaňme pevni
Zůstaňme pevni
Toť dějinný zjev provázející vždy velk
krise států a národů: čím větší bývá ne-
jistota v bězích politických, tím více vyvstává
proroků, kteří »jistojistě vědí«, co se stane
a nestane. Tak i dnes v Cislajtanii.
Pravý tu babylonský zmatek a v něm při-
rozeně plno proroků, z nichž každý domnívá
se znáti příští pravdu a dle toho varujea
radí, žádaje, aby jen jeho rady, jakožto nej-
moudřejší, bylo uposlechnuto. Jen že pohříchu
ti dobří proroci sobě v zájemně tak dů-
kladně odporují, že na konec zase lid
ví tolik, co před tím a nezbude mu v po-
sled, než zase jen vlastní ten zdravy
cit a rozum jako nejlepší kompas.
Nejvíce rádců a věštců vyvstává národu
našemu té chvíle z tábora klerikálního a kon-
servativního. Domlouvají mu, aby se vše-
možně mírnil ve svém opposičním hněvu.
aby nehrozil obstrukcí i v příštím parlamentě
cislajtánském, nebude-li dříve odčiněna těžká
křivda právu jeho učiněná: a zvláště, aby
probůh nevolal tak důrazně po restituci svého
státního práva českého, s tímto svým státo-
právním radikalismem prý to dnes nepřive-
deme v Rakousku nikam! »Panuje v kru-
zích bývalé pravice všeobecné přesvěd-
čení« — prorokuje nám z Lince »přítel«,
rádce a prorok klerikální dr. Ebenhoch,
»že se vy Češi svým okázalým rozvinutím
otázky českého práva státního
úplně osamotíte, že nebudete míti
v této příčině po boku svém ani Poláků, ani
německé katolické strany lidové, b a a n
doktor
Ebenhoch
Čech
Polák
Rakousko
15
article
konservativních českých velko
statkářův.«
Následuje dušování se, že jsou němečti
katolíci alpští sice »také upřímnými zastanci
rovnoprávnosti národní, (ale den
před tím horlil p. Ebenhoch pro uzákonění
státní němčiny), že prý jsou dále též a u to-
nomisty () a chtějí kompetenci sněmů
zemských, »pokud toho potřeba žádá«, roz-
šíříti, avšak zároveň — připomíná nám
důrazem — jsme také energickými obranci jed-
noty a nedílnosti Rakouska a přívrženci cen-
trálního parlamentu, bez něhož jednotná
správa ve státě není možna a proto se sta-
víme proti všem snahám, dychtícím tuto
jednotu a nedílnost Rakouska buď rušiti,
neb zcela ztroskotati.« —
Rada přítele proroka tedy zní: ustaňte
vy Češi od svého státního práva a nedo-
máhejte se leda rožšíření kompetence svého
sněmu českého, pokud potřeba toho káze, a
ustaňte od domahání se rovnoprávnosti ja-
zyka svého ve vlastech svých rušením práce
centrálního parlamentu, sice všichni dosa-
vadní vaši přátelé budou vás můšit jako
škůdce jednoty a nedílnosti říše opustit a
proti vám na stranu vlády a německého sou-
ručenství se postavit. —
Že týž výtečník dr. Ebenhoch před půl
druhým rokem ještě sám v »Budapester
Ebenhoch
Čech
doktor
Rakousko
Rada přítel
16
article
Tagblattu« vyslovil dne 21. května 189
pevné přesvědčení své, že »Rakousku vráti
se pokoj a mír teprve tehdy, a ž o no
navrátí jednotlivým svým krá-
lovstvíma zemím znovu to, co
jim bylo při jejich přivtělení se ku dynastii
habsburské zaručeno a v říjnovém diplomu
znovu zabezpečeno, ba co jim i státními
základními zákony (prosincovky) bylo čá-
stečně přiznáno: právo to, aby byly
ovládány podle svých dějinných
zvláštností, i aby své záležito-
sti samy si spravovaly.« —
Ejhle, to je ten charakterní prorok,
který nás dnes zapřísahá, abychom upustili
od tohoto svého starobylého práva vlasti své
a holdovali modernímu cislajtanismu, sice
že nás musejí »přátelé« naši šmahem zradit
a postavit se na stranu německých centra-
listů, kteří hájí tu jednotu a nedílnost říše
tak znamenitě, že chtějí roztrhat tisíciletou
jednotu království českého, že chtějí od Cis-
lajtanje odloučit Halič i Dalmacii!
Rakousko
Halič
Dalmacie
17
article
Sám bídnou třtinou větrem
se klátící, žádá od staroslavného, zacho-
valého národa českého, aby propadl stejné
porušenosti, aby rovně se schýlil před panu-
jící mocnou křivdou a svou kapitulací po-
sílil ne již jen německý byrokratism a cen-
tralism, alébrž velkoněmeeké plá ny
a choutky, bažící z této říše učiniti pou-
hou ostmarku velikého Německa. Místo aby
ten famósní »autonomista« vydal svědectví
pravdě, že my Čechové nijak neohrožujeme
jednoty ani nedílnosti Rakouska, tak jako
neohrožují království bavorské, saské nebo
wirtemberské svou státoprávní samostatností
nijak jednoty, nedílnosti a moci německé
říše, místo aby řekl: mohli-li Maďaři, přece
tak žárlící na jednotu a nedílnost zemí ko-
runy uherské, dopřáti Chorvatsku slušnou
míru samostatnosti, může toho tím více uči-
niti Cislajtanie znamenitým zemím koruny
české« — místo toho radí nám ten prorok
a přítel výborný: »Ustaňte od domáhání se
svého státního práva českého, sice přijdete
o posledního přítele !«
Dík, šlechetný příteli, dík! A co se te
obstrukce proti vídeňskému parlamentu týče
— zdaž jsme stokráte neřekli, my Čechové
nejsme žádnými zásadnými milovníky ob
strukce, my bychom k ní nikdy nebyli sáhli,
pokud by nám byla bývala zbyla in jen je-
diná jiná zbraň obranná proti násilí a pře-
moci, ohrožující naše právo, naši vlast, náš
život ?l
Ale, když nás všichni chabě opustil
po té ráně, kterou absolutism
dne 17. října 1899 nás udeřil, když ze všech
lnd
Čecho
Maďar
Německo
Rakousko
Chorvatsko
18
article
těch přátel rovnoprávnosti ani jediný prstem
nehnul pro spravedlivou věc uraženého,
trpícího národa našeho, ba když nám vět-
šinou ještě domlouvali, abychom se spokojili
s těmi pověstnými předlohami jazykového
zákona, které prý jsou pro nás dosti dobré(i
— tu věru přestávalo všechno: tu by zajisté
každý jiný své cti dbalý národ byl na místě
našem učinil, co jsme učinili my. A bylo od
té doby bezpráví nám učiněné smazáno neb
zmírněno? Naopak, ještě přiostřeno a dovr-
šeno tajnými výnosy, vymoženými úsi-
lím německých těch hegemonů,
kteří, dle doznání vlastníh o
Orgánu Ebenhochova, nebažlí po
dorozumění a smíru, alebr ž po
přemoženf a udolání nás 16 mil-
lfonů Slovanůí
„Nemožností“ nazývá sám Eben-
hochův »Linzer Volksblatt« tento šílený ne-
smysl německých svátodušníkův, ale to ne-
vadí jeho patronu dru. Ebenhochovi, aby se
do toho německo-centralistického souručen-
ství třel jako Efialtes; aby nás denuncoval
jako nepřátele jednoty a nedilnosti Rakou-
ska, aby nás přemlouval ku opuštění zásad
práva a pravdy
K němu důstojně druží se jiný nejmeno
vaný český konservativec v »Buds-
vojik: Slyšme, jak tennám mluví do duše
»Dnes čiší z Vídně ostrý vítre — kvílí ——
sobáváme se dalšího nadělení, vy z nlí -l
schůze voličské tuze radlikálně
že totiž vyjde povel ku všem c. k. úřadní-
kům, professorům a učitelům, aby se vo-
leb zdrželi pod následky disciplinárních
trestů.« Čímž prý můžeme přijíti o dva
mandáty, totiž na Malé straně v Praze
v Budějovicích. Kárá nás, že jsme se nena-
učili fintám a machinacím.
Eben
Linzer Volksblatt
Vídeň
Praha
Budějovice
19
article
politickým, že prý pošetile předem opoví-
dáme obstrukci v novém parlamentě. Touto
politikou otevřených karet prý zpozdile po-
škozujeme svou vlastní věc, nadhánějíce vodu
na mlýn Němcům a spalujíce za sebou
mosty ku svým někdejším přátelům a
spojencům. Ba umožňujeme prý tím nebez-
pečí, že vláda sáhne k oktrojirkám a při-
střihne jednací řád budoucího parlamentu
tak, že bude po všeliké obstrukci. Dle pro-
roka »Budivoje« ublížili bychom si co nejhůře,
kdybychom se dnes řídili proslulým heslem
starého kn. Karla Schwarzenberga, pronese-
ným po zmaru fundamentálek: že zůstaneme
věrni právům tohoto království »až do těch
hrdel a statků!« Kdo prý tímto heslem »lá-
teří« tomu že jde o popularitu více než
a otoadnpalnl
o zájem národní..
Němec
Schwarzenberg
20
article
»Je jisto,« pokračuje prorok »Budivo-
jův« doslovně, že za císaře Františka Jo-
sefa I. poměry politické v ohledu
státoprávním se již nezmění a
sliby dané sněmu království če-
ského zůstanou nesplněny.«
Tento sfakt« prý nikdo i jen poněku
o smýšlení kruhů dvorních informovaný ne-
popře: »K čemu tedy, pro boha — volá
chrabrý státník »Budivojův« — provozujeme
politiku, o níž jsme přesvědčeni, že nási toho
času k cíli nepovede, že je pouhým házením
hrachu na zeď?.. Vlada má v ruce bu-
báka proti nám: na české státní právo
vytasí se poukazem na státn
němčinu, a tu jsme se svou politikou
v koncích i
»Ani netušíme, jak nám dnes k týlu
kvači velké nebezpečí. Slova císařova
v armádním rozkaze, že »branná moc pro-
kázala pevnou spojitost své soudržnosti, sle-
dující vznešený cíl«, — což jsou jiného, než
kryptogram tající ve svém nitru úspěšnost
jednotné řeči armádní v obou polovinách
říše? A nebudou-li naši nepřátelé z tohoto
vzoru panovníkovi zase dokazovati, že stej-
ného výsledku docílila by němčina také jako
řeč státní? Bezprostřední původce loňského
zrušení jazykových nařízení, baron Beck,
byl tentokráte císařem neobyčejně výmluvně
vyznamenán lichotivým označením »mů
a onldol ht o t
František
Budivojův
Vlad
Beck
21
article
V drobném prodeji
daní číslo o sobě . . . sa 8h
sdpoledni . . . . . . . za 2b
ve alialkách za vozkorě:
ranaí člala. . . . . . . . 10
odpolední . . . . . . . . 9b
Insernty
platí ze hotově napřel
Fředplasení a inssrty přijímá admlni
strace v Marinsské ulici č. a
Tam nacházají se táš redakee
tiskárna a szpedina „ Národnich Listůs
Rukopisy se novraceji.
Marinsský ulice
22
article
přítel«, A tento přítel císařův je též veřej-
ným přítelem státní němčiny a
nepřítelem našeho národa. Nu — další
logické závěry snad každý sám uhodne. Radíme
tedy zase k opatrnosti. Neveďte kandidátní
řeči veznamení příští obstrukce,
nebo tím potvrzujete, o čem by ráda ně-
mecká kamarilla císaře přesvědčila, že nejde
nám o rozřešení jazykové otázky, nýbrž o
rozbití parlamentu a odstranění ústavy v té
naději, že Rakousko bude pak musit dostati
zřízeni federativní. Zkušenosti nás
dávno mohly poučiti, že v Rakousku
nedá se dělati politika logiky;
zde rozhodují okamžiky, chvil-
ková nálada, které čipernější
strana musí využitkovati. Dnes
je ve Vídní nálada proti nám, nezhoršujme
ji tedy sami jen proto, že se to pro okamžik
nezodpovědným davům lIbí.«
Prorok »Budivoje« straší tedy oktro-
jírkou nejpovážlivějšího rázu:
oktrojírkou 16 millionům Slovanů státní
němčiny. Ale touž chvílí píše opět hr.
Harrach vídeňskému listu »Information« do-
konce: »Náš pánovník chce vládnouti přísně
konstitučně a bez souhlasu sněmovny ne-
chce žádneu změnu ústavy provésti. Oktro-
jování sťátní němčiny bylo byvšak přece ka-
pitální změnou ústavy, jež ve svém základním
zákoně čl. XIX. zaručuje všem kmee-
nům národní rovnoprávnost je-
jich řečí zemských v úřadech a životě ve-
řejném. — Nevěříme tedy tomu nebezpečí,
jímž nám hrozí prorok »Budivoje«, alei
kdyby ho na krásně bylo, národ český by
proto netočil se podle větru z Vídně čiší-
cího, nestal by se třtinou větrem se klátící,
poněvadž ví, že nejlepším pomocní-
kem pravdy a práva jest síla,
pevnost a stálost národa, pře-
svědčení, nikdy ale chabost a bojácnost, ne-
troufající si chtít, promluvit a jednat
Harrach
Information
Rakousko
Vídeň
23
article
Poroce.
Poroce.
Z Vídně, 22. září.
(Zvl. (elegr. »Národních Listů«.)
V Sobotu dne 23. září 1899 konala se
o 9. hodině ranní v paláci ministerstva vnitra
ministerská rada, ve kteréž usnesl se celý
kabinet, podati neprodleně de-
missi. S tímto rozhodnutím odejel ihned
hr. Thun do Schönbrunnu a projevil svým
a svých kollegů jmenem žádost za propuštěnou.
Dnes tomu právě tři leta, co v sám před-
večer nového zasedání říšské rady vyhlášeno
bylo toto communiqué: »Většina posla-
necké sněmovny, věrna zásadám adre-
sní osnovy, pokládá za svoji povinnost pro-
hlásiti slavně, že je pevně od-
hodlána, s celou oddaností a roz-
hodností, kterých velitelsky vy-
žadují jak vážnost státu, tak dů-
stojnost sněmovny, tak parla-
mentarismus vůbec, zasaditi se
o zdárné a úspěšné provedení
necdkladných potřeb státu a lidu.
Dvaatřicet členů parlamentní komise pra-
vice podepsalo toto osvědčení, na vržené
drem. Kramářem. S osvědčením tímto,
kterým strany pravice se proklamovaly za
strany státní a lidově zároveň, odebral se
hr. Badeni, který byl poradě jmenovaného
sboru přítomen, na dvorní hrad.
Byla tu většina, ochotná pracovati pro
celek a jeho části. Byla tu většina odhodlaná
hájiti práv parlamentních do krajnosti. Ve
obou směrech byla činnou ještě po tomto
manifestu dva roky. Její obělavost byla
svrchovanou, její trpělivost nevy-
čerpatelnou.
Ovocem obětavosti, trpělivosti a sebeza-
píravosti té byla událost ze dne 23. září m. r.
Památné to dva dni: 22. září r. 1897
a 23. září r. 1899.
Rok tomu na den, co obětována
tato většina, obětována vláda
o ni se opírající, obětovány ja-
Thun
Baden
Vídeň
Schönbrunn
ministerstvo vnitro ministerský rada
necký sněmovna
stojnost sněmovna
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a. V Praze, 22. září,
Drahá Karlol
Považ, jaké jsem včera dostala psaní:
»Vysocectěná paní! Dovolte, abychom Ván
vyslovili svrchovanou nelibost nad lhostejnostl.
či nedbalosti, s jakou provázíte události prvého
řádu, jež v lěchto dnech přihodily se ve vnitřní
naší politice. Rozpustili říšskou radu, tedy sbor.
ve kterém jste, jakkoli nebylo Vám následkem
mužské úzkoprsostí zastávati vznešený úřad zá-
stupce lidu, přece jenom vynikající přidělený
měla úkol a Vy zatím rozepsala jste se minule
o — židech. Česká veřejnost má právo seznati
o katastrofé, jež stihla vídeňský parlament, pře-
devším soud Váš — neračte se jen, prosím,
upejpat, není toho zapotřebí — neboť Váš pro-
nikavý rozum, Vaše bohatá zkušenost činí každé
Vaše slovo o této věci pronesené vzácným a cen-
ným. Neračte, prosím, otáleti a co nejdříve
s námi sděliti, jak Vy na tu rakouskou molanici
pohližíte. V nejhlubší úctě oddaný X. Y., za
tisíce horlivých Vašich čtenářů a etitelův.« —
Praha
drahý Karlol povázat
25
article
Tak se podívej! Oni na mne tak, jako bych
byla národem českým schválně engažovaným poli-
tickým Fialou. Však nedá se popřit, že vyzývat
ženskou, aby mluvila, je případ velice vzácný
a že pobídka na mne adresovaná, jakkoli nen
přiliš galantní, přece jenom mně zalichotila.
Dobrá, milý pane a vy, tisícové čtenářův,
kteří stojíte za ním, chci ledy přerušiti své molt
kovské mlčení a promluviti.
Co se stalo počátkem září, není naprosto
žádnou novinkou. Parlamenty jsou jako lidé. Ti,
kteři moc bouří, jsou brzo hotovi. A že rozpuštěný
parláment bouřil, že bouřil už v nejútlejším
mládí a strašné prováděl extravagance, o tom
přece nikdo nebude pochybovati. Hýřil dnem
i nocí, povaloval se na chodbách po lavicích,
rozbijel nábytek, pral se a ke všemu zůstával
— dlužen, co byl svým mandatárem, tak že mu
musil býti dán na základě § 14. nejednou již
kurátor. Co s takovou kreaturou, která neměla
už ani způsobilosti a síly, dělat aspoň — ztra-
ceného syna?
Fiala
26
article
Nezbylo nic jiného než poslati ji domů
povolati na její místo jinou.
A bude ta nová lepší? To sotva, ale bude
zajímavější. Bylo-li ve staré stran sedmnáct.
bude jich v nové snad padesát — toť se vi,
že k vůli jednotě a jednolnosti Rakouska, o niž
se postará pan dr. Ebenhoch, až ho konečně
udělají ministrem. A že se jím stane, nato
bych chtěla umříti. To je tak zvaný materiaí,
z něhož se dělají ministři. Je fešák a při tom
chodí pilně do kostela. Lidé toho druhu vždy
měli v Rakousku štěstí.
Však ohledně těch stran. Uvidíte, jaká to
bude mela. Krev sice u nás nepoteče, jak pro-
rokovala onehdy »D. Zig.«, za to ale moc piva.
Říká se ovšem, že pivo uspává, však to platí
jen o extraktivním pivě bavorském a vídeňském.
pívo naše svým lupulinem naopak dráždí. Ne-
chtěla bych zasedat dnes v »Národní radě« a
tam to krotit.
Ty snad, má drahá, o této radě ani nevíš
doktor
Ebenhoch
D Zig
Rakousko
27
article
Můj bože, děje se ti jako mnoha jiným lidem.
že o její existenci nemáš tušení. Jen vyčkej, až
»rada« objeví se jako patronka a stejně milo-
stivá ochranitelka šestnácti politických českých
stran. Německé souručenství bude se moci se
svými devíti stranami dát — abych to neřekla
tak sprostě — zvěčnit pomocí drtin. Upřímně
řečeno, mám za to, že čím více stran, tím ži-
vější je politický ruch. Člověk má aspoň na
vybranou a nemusí být nezbytně whigem, ne-
chce-li býti torrym. Fádním Angličanům dvě
strány ovšem dostačí, nám ale, kteří máme tak
jemný smysl pro vývoj individuální, nikoli. Náš
šestimillionový národ — pro čtenáře s našimi
poměry nedosti obeznámeného stůj zde po
známka, že my kladem na slovo šestimillionový
takový aspoň důraz, jakoby na jeho místě stá
národ šedesátimillionový — spotřebuje při svém
rychlém politickémtrávení stran mnohem víc.
Bude-li jen dost kandidátů?
Také jsem již o tom přemilala. Nu což.
Karlo, tvůj pan manžel nedal by si říci? Ne-
buď hloupá a neboj se toho. Však ono ti ho
zde neubude. A kdyby začal větřit, ve dvakrát
čtyřiadvaceti hodinách to zvíš. Zdle totiž jeden
zástupce lidu kontroluje druhého. Ostatně nemáš
zapotřebí bát se snad konkurence Vídeňnček,
nejen že se jim vyrovnáš, nýbrž je předčiš
ty nebezpečné jsou beztoho krajanky: n o
Ani neviš, jak to je příjemnu, zajet si do
Vídně na čtrnáct dní nebo na měsíc za muží-
čkem. Přijímat ve dne ve sněmovní loži návštěvy
dvorných zástupců lidu a večer naslouchat je
jich vysoce zajímavým rozhovorům v »Riedhofě
nebo »u Kühfussa«. Ne, ke »Kuhfussovi« raděj
se ani zavléci neděj, vypadá to tam beztoho
jako u »Primasů« a potom tam chodí nespoko
jená fronda, která ostatní poslance pomlouvá.
Angličan
Karla
Primas
Vídeň
28
article
0. Karlo, jak ráda bych Té, svou milenou
družku, zasvěcovala v intimity politického života
a uváděla v taje diplomatického světa, ve všem
velice zajímavého, třeba že o něm řekl Bismark,
že je jako mazurský sedlák, že totiž nosí, když
je zima, kožich s chlupy dovnitř a když je
teplo, s chlupy navrch.
Nu, uvidíme, kdo se sem vráti, kdo zůstane
doma a koho hněv voličů smete.
Setkala jsem se onehdy se známým žurna-
listou, člověkem, který každému representanlu
národa vidí do břicha. Byl v růžovém rozmaru.
»Vyhrál jste velký los anebo vám dal
„Svatobor z fondu žurnalisty Havlíčka, jako žur-
nalistovi pětistovou podporu na cesty ?«
»Jste dobrá, milostivá paní. Málem byl bych
se vás zeptal, kdo že vám dodává tak bodavé
vtipy, ale nechci si kazit humor. Ostatně nyní
před volbami — a tím právě se vysvětluje.
proč jsem v tak dobré ráži — je nám žur-
nalistům hoj. V tu dobu stoupáme náramně
v kursu. Čím bližším den volby, tím vyšší naše
ažio. Ani nevíte, jak nás páni, kteří aspirují na
mandát, uctivě pozdravují. Ti, kteří jindy obrá-
tili se do výkladní skříně, když nás potkati měli,
pospíchají dnas přes ulici, aby pozeptali se, co
dělá milostpaní a jsou-li dětičky zdrávy.«
»Cheele dokonce vy snad také kandi-
dovati ?«
»Mám dobrého přítele, ne tak v politice
jako v životě soukromém, který na mne s ně-
jakým tím ušákem nikdy nezapomene. Však je
to jediný p. t. politik, ktorý mne, representanta
veřejného minění, uplácí. Co byste ale tomu
řekla, milostivá paní, že letos, kdy je zajíců tak
málo, došlo mne, jakkoli zaječí sézona sotva
byla zápočala, dobře spočtěných zajíců již dese.
Karla
Bismark
Svatobor
Havlíček
29
article
Však jsem vás poprositi chtěl, byste jemným
pokynem dala ve známost eventuálně dalším
pánům, kteří o mandát ucházeti se chtěji, že
koroptve jím radší.«
Víš, Karlo, žurnalisté mají od jakživa ne-
vymáchanou hubu, kdybys ale měla náhodou tři
pěkné párky .
Zvláště zábavným to příští poslancování siee
nebude a můj brafranec, jenž u jistého advokáta
v Práze je třicetizlatovým koncipientem a který
se na mandát chtěl oženiti, prý toho raději nechá.
Má pravdu, neboť spekulace ta mohla by moe
špatně dopadnout. O obstrukční nástroje nebude
nyní naprosto nouze. Vtip a vynalezavost podaly
si ruce a vstoupily společně do služby zápasí-
cího za uznání práva. Dr. Körber a Němci bu-
dou vyvalovat oči, až uvidí, čili spíše uslyší
rozmnožený a zdokonalený český orkestr parla-
mentní.
Kdybych Té mohla vzít kolem pasu, při-
vinout Tě k sobé a pošeptat Ti to do ucha.
Ale i telefon je mnohdy zrádce . . .
Karlo, Karličko. . . Počkej chvilenku, roz-
mýslim si to . ..
Tak. .. Tedy, Karličko, řeknu Ti to, ale
svatosvatou vykonej dříve přísahu, že to nikomu
neřekneš. Tak. Tedy věz: Némci budou napříště
dělat obstrukční muziku sami. Jakmile totiž ně-
kdo z nich posadí se do fauteuilu, spustí strojek
v něm skrytý automaticky — i můžeš si před-
stavit jaký to bude koncert, spustí-li takových
strojků jedno sto a každý jínou.«
Teď ale s bohem, má drahá! u Jako vždy
tisíe pozdravů i hubiček od Tvé věrné
Julky.
Karla
doktor
Körber
Němec
Karlička
Ted