ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 37274c00-7273-11dc-b482-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 36, person 82, org 10, work 2
1 masthead
Ročník XXXX
2 masthead
V Praze, v neděli dne 23 září 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 263.
4 article
ošoleveovdní odš vo
5 article
Na sponí n odpol. list, předalání sen v Prace v alninšetrae nn črt leta . . . . U K — s dvojí čonáškou nn měsle Bar št nrt lela. in na měte. 2 K 30 Pošto rj zisie rla ka
Prace
6 title
Dnešní čislo pro Frahu je o 20 slranácl.
Frah
7 title
Jubilejní dař svatováclavsy Ústřední Maticl školské. stre nkvov
8 article C tns
C tns nol S oslavou konce století oslavuje letos Ústřední Matice školská dvacetiletí svého trvání Z malých počátků k mohutnému roz- květu dospívala sílila a vzrůstala ve své čin- nosti al práci. A byla to nevšední láska všech vlastenců dobré vůle, poctivá a účinna víra v právo svého národního sebeurčení a neskonalá obětavost českého národa, která mravní i hmotně podpory poskytla Ústřední Matici školské, by snahy její a úkoly, kter rozšiřovaly se měrou netušenou, také zdár- nýma úspěšným byly koruhovány vý sledkem. .1 12 Ve dvacátém roce činnosti přehlíz Ústřední Matice školská vykonanou práci. které sſly. své věnovala, přeblíží výsledky svých národních, osvětových i— lidumilných snah a úspěch svých bojů a lzápasů o zá- chranu a posilu českých krajanů a bratř vi krajinách národně smíšených. Kolika tisícům trpících rodin českých dělníků v místech nehostinných poskytnúta úleva v trpkém boji o skývu chleba opa trovnou matiční, jež chránila jim dítky nej mladší! Jaký to nepřehledný zástup žáků. jež matiční škola obecná vychovala na ob- čany řádně, Čechy dokonalé! A matiční školy střední na Moravě i ve Slezsku, ne- jsou-liž zdrojem, z něhož rok co rok na sta nadaných a snaživých českých jinochů čerpá vzdělání, pro celý život svůj?
Morava Slezsko
9 article
A tak uložíla a stále ukládá Matice hřivnu, jaká jí národem svéřena na úrok nejlepší: na vzdělání a záchranu české mlá- deže, o jejíž školskou výchovu jiným způ- sobem namnoze nebylo by vůbec ani po- staráno. Téměř šedesát opatroven a školek mateřských, na sedmdesát kvetoucích škol obecných, jež Matice založila a z valné části ještě vydržuje, velká řada českých škol ve- řejnýcli, jež Matice svou podporou vzkřísila, česká vyšší státní gymnasia v Uherském Hra- dišti a Opavě, jež Matice drahná léta vy- držovala a to znamenitým nákladem, zemské reálky v Hodoníně a Lipníku, dosud Maticí podporované, vyšší české gymnasium v Zá- březe vydržované nemalými obětmi Matice školské i Matice zábřežské, podpora vyššímu gymnasiu místeckému i realnému gymnasiu v Mor. Ostravě, subvence obchodní akademii v Brně, spolku »Komensky« ve Vídni i Ma- tici budějovické, četné školy pokračovaci průmyslové — to vše jasné vydává svě- dectví, že Matice hodna jest podpory a lásky, s jakou každý řádný syn, každá šlechetná dcera našeho národa k ní ode dávna lne.
Opava Hodonín Lipník Zá Morava Ostrava Brno Vídeň Ma Matica spolek » Komensky
10 article
Než prací dvacetiletou není dílo matiční dokonáno: stále a stále tisícové rodičů če ských z míst ohrožených ze Slezska i Mo- ravy, z Čech i Rakous úpěnlivě volají a prosí: »Nedejte zahynouti nám, nedejte za- hynouti našim dětem smrtí duševní!« Kterak jim nevyhověti?i Matice, co síly stačí, hledí pomáhati v čas a rychle, a tak i letos již přes 100.000 korun vydala více než přijala, věříc pevně, že jí český lid o sv. Václavě hojně nahradí, co si vypůjčila na neodkladnou od- pomoc. Dvacetiletou obětavou podporou Matice osvědčil národ náš příkladnou příchylnost i lášku k snahám osvětovým. Proto Matice s důvěrou očekává od Vás Čechové, že nedopustíte v jejím roce jubi- lejním, aby naděje ve Vaši pomoc zůstaly nesplněny, nýbrž seřadíce se opět všichni pod vítězný prapor matiční, podáte světu i odpůrcům vago
Čecho Slezsko Čechy Matica
11 article
stnolaib uneně arolinelai
12 article
jubilejním darem svatováclavským neklamný důkaz, jak marny jsou věštby těch, kdož prorokují, že Matice Vámi opu- štěná, klesne pod stíhou svého velkého úkolu:. .. Větší nežli překážky, jež v pokroku nám vadí, bude naše obětivost, mravní síla naše mocnější nad zlobu ne přátel ! V PRAZE, v měsíci září 1900. Výbor Ustřední Matice školské: JUDr. Jaromír Čelakovský, professor na v s. učení pražském, poslanec zemský starosta. Frant. Kneidl, JUDr. Jarosl. Pospíšil zemský advokát. ředitel měšť. škol. I. náměstek starosty. II. náměstek starosty.
JUDr Čelakovský František Kneidl Jarosl Pospíšil Praha Matica
13 article
JUDr. Přemysl Šámal, nolse zemský advokát,tza ol yo lže — iovaor jednatel. ptdaslg Gabriel Tille, Josef Mildner, pokladník Zem. banky král, olzjem. lékárník, českého, účetní dozorce. pokladník. nib zso členové výboru:i svoní Josef Anýž, redaktor »Národ. Listů«, Matěj Blecha. architekt, Václav Broj, učitel měšťanských škol. JUDr. Vratislav Černý, kand. advokacie, JUD Vincene Dewelter, koncipista Zemské banky král. českého, P. Jan Flum, katecheta, JUDr. Ott Ginul, em. advokát, Ferdinand Hausa, okresní tajemník, Jan Herain, vréhní inženýr, Karel Chmel, učiťel na měšť. školách, Alois Ibl, úřádník Městské spořitelný pražské, Jiljí V. Jahn, c. k. školní rada v. v. a spisovatel, Růžena Jelínková- Doubková. — P. Bohumil Jiráček, katecheta, Josef Kummer, redaktor »Politik«, Jihdřich Nechanský, vrchní úřadník banky »Slavie«a starosta N. J. S., Otokar Nekvasil, architelt, Jan Neyšímal, učjtel, Rudolf Orlt, inženýr Země- dělské rady, JUDr. Ladislav Pinkas, advokáta poslanec zemský, Pavel Projsa, redaktor »Hlasu Národa«, JUDr. Jar. Egon Salaba, kand. advo- kacie a spisovatel, Joseř Sikyta, architekt a sta- vitel, A. Srbová-Lužická, spisovatelka, Josef Škába, redaktor »Radikálních Listů«, Josef Toužimský, redaktor »Národní Politiky«, Josef Uzel, účetní Zemské banky, Joseř Webr ryulr Pravomil, c. k. dvorní rada v. v., František Vyšohlíd, přednosta protokolu král. v Zemské účtárny, Franitišek Zeman, ředitel měšťanskýeh škol a spisovatel v Praze.
JUDr Šámal Till Mildner Anýž Blech Broj Černá Dewelter Flo Ott Ferdinand Hausa Herain Chmel Ibl V Jahn Jelínková Doubková P Jiráček Kummer Jihdřich Nechanský Nekvasil Neyšímal Orlt Pinkas Pavel Projsa Salaba Joseř Sikyt A Srbová Škába Toužimský Uzel Joseř Webr Pravomil Vyšohlíd Franitišek Zeman Praha zemský banka král Slavia Ginout
14 article Zůstaňme pevni
Zůstaňme pevni Toť dějinný zjev provázející vždy velk krise států a národů: čím větší bývá ne- jistota v bězích politických, tím více vyvstává proroků, kteří »jistojistě vědí«, co se stane a nestane. Tak i dnes v Cislajtanii. Pravý tu babylonský zmatek a v něm při- rozeně plno proroků, z nichž každý domnívá se znáti příští pravdu a dle toho varujea radí, žádaje, aby jen jeho rady, jakožto nej- moudřejší, bylo uposlechnuto. Jen že pohříchu ti dobří proroci sobě v zájemně tak dů- kladně odporují, že na konec zase lid ví tolik, co před tím a nezbude mu v po- sled, než zase jen vlastní ten zdravy cit a rozum jako nejlepší kompas. Nejvíce rádců a věštců vyvstává národu našemu té chvíle z tábora klerikálního a kon- servativního. Domlouvají mu, aby se vše- možně mírnil ve svém opposičním hněvu. aby nehrozil obstrukcí i v příštím parlamentě cislajtánském, nebude-li dříve odčiněna těžká křivda právu jeho učiněná: a zvláště, aby probůh nevolal tak důrazně po restituci svého státního práva českého, s tímto svým státo- právním radikalismem prý to dnes nepřive- deme v Rakousku nikam! »Panuje v kru- zích bývalé pravice všeobecné přesvěd- čení« — prorokuje nám z Lince »přítel«, rádce a prorok klerikální dr. Ebenhoch, »že se vy Češi svým okázalým rozvinutím otázky českého práva státního úplně osamotíte, že nebudete míti v této příčině po boku svém ani Poláků, ani německé katolické strany lidové, b a a n
doktor Ebenhoch Čech Polák Rakousko
15 article
konservativních českých velko statkářův.« Následuje dušování se, že jsou němečti katolíci alpští sice »také upřímnými zastanci rovnoprávnosti národní, (ale den před tím horlil p. Ebenhoch pro uzákonění státní němčiny), že prý jsou dále též a u to- nomisty () a chtějí kompetenci sněmů zemských, »pokud toho potřeba žádá«, roz- šíříti, avšak zároveň — připomíná nám důrazem — jsme také energickými obranci jed- noty a nedílnosti Rakouska a přívrženci cen- trálního parlamentu, bez něhož jednotná správa ve státě není možna a proto se sta- víme proti všem snahám, dychtícím tuto jednotu a nedílnost Rakouska buď rušiti, neb zcela ztroskotati.« — Rada přítele proroka tedy zní: ustaňte vy Češi od svého státního práva a nedo- máhejte se leda rožšíření kompetence svého sněmu českého, pokud potřeba toho káze, a ustaňte od domahání se rovnoprávnosti ja- zyka svého ve vlastech svých rušením práce centrálního parlamentu, sice všichni dosa- vadní vaši přátelé budou vás můšit jako škůdce jednoty a nedílnosti říše opustit a proti vám na stranu vlády a německého sou- ručenství se postavit. — Že týž výtečník dr. Ebenhoch před půl druhým rokem ještě sám v »Budapester
Ebenhoch Čech doktor Rakousko Rada přítel
16 article
Tagblattu« vyslovil dne 21. května 189 pevné přesvědčení své, že »Rakousku vráti se pokoj a mír teprve tehdy, a ž o no navrátí jednotlivým svým krá- lovstvíma zemím znovu to, co jim bylo při jejich přivtělení se ku dynastii habsburské zaručeno a v říjnovém diplomu znovu zabezpečeno, ba co jim i státními základními zákony (prosincovky) bylo čá- stečně přiznáno: právo to, aby byly ovládány podle svých dějinných zvláštností, i aby své záležito- sti samy si spravovaly.« — Ejhle, to je ten charakterní prorok, který nás dnes zapřísahá, abychom upustili od tohoto svého starobylého práva vlasti své a holdovali modernímu cislajtanismu, sice že nás musejí »přátelé« naši šmahem zradit a postavit se na stranu německých centra- listů, kteří hájí tu jednotu a nedílnost říše tak znamenitě, že chtějí roztrhat tisíciletou jednotu království českého, že chtějí od Cis- lajtanje odloučit Halič i Dalmacii!
Rakousko Halič Dalmacie
17 article
Sám bídnou třtinou větrem se klátící, žádá od staroslavného, zacho- valého národa českého, aby propadl stejné porušenosti, aby rovně se schýlil před panu- jící mocnou křivdou a svou kapitulací po- sílil ne již jen německý byrokratism a cen- tralism, alébrž velkoněmeeké plá ny a choutky, bažící z této říše učiniti pou- hou ostmarku velikého Německa. Místo aby ten famósní »autonomista« vydal svědectví pravdě, že my Čechové nijak neohrožujeme jednoty ani nedílnosti Rakouska, tak jako neohrožují království bavorské, saské nebo wirtemberské svou státoprávní samostatností nijak jednoty, nedílnosti a moci německé říše, místo aby řekl: mohli-li Maďaři, přece tak žárlící na jednotu a nedílnost zemí ko- runy uherské, dopřáti Chorvatsku slušnou míru samostatnosti, může toho tím více uči- niti Cislajtanie znamenitým zemím koruny české« — místo toho radí nám ten prorok a přítel výborný: »Ustaňte od domáhání se svého státního práva českého, sice přijdete o posledního přítele !« Dík, šlechetný příteli, dík! A co se te obstrukce proti vídeňskému parlamentu týče — zdaž jsme stokráte neřekli, my Čechové nejsme žádnými zásadnými milovníky ob strukce, my bychom k ní nikdy nebyli sáhli, pokud by nám byla bývala zbyla in jen je- diná jiná zbraň obranná proti násilí a pře- moci, ohrožující naše právo, naši vlast, náš život ?l Ale, když nás všichni chabě opustil po té ráně, kterou absolutism dne 17. října 1899 nás udeřil, když ze všech lnd
Čecho Maďar Německo Rakousko Chorvatsko
18 article
těch přátel rovnoprávnosti ani jediný prstem nehnul pro spravedlivou věc uraženého, trpícího národa našeho, ba když nám vět- šinou ještě domlouvali, abychom se spokojili s těmi pověstnými předlohami jazykového zákona, které prý jsou pro nás dosti dobré(i — tu věru přestávalo všechno: tu by zajisté každý jiný své cti dbalý národ byl na místě našem učinil, co jsme učinili my. A bylo od té doby bezpráví nám učiněné smazáno neb zmírněno? Naopak, ještě přiostřeno a dovr- šeno tajnými výnosy, vymoženými úsi- lím německých těch hegemonů, kteří, dle doznání vlastníh o Orgánu Ebenhochova, nebažlí po dorozumění a smíru, alebr ž po přemoženf a udolání nás 16 mil- lfonů Slovanůí „Nemožností“ nazývá sám Eben- hochův »Linzer Volksblatt« tento šílený ne- smysl německých svátodušníkův, ale to ne- vadí jeho patronu dru. Ebenhochovi, aby se do toho německo-centralistického souručen- ství třel jako Efialtes; aby nás denuncoval jako nepřátele jednoty a nedilnosti Rakou- ska, aby nás přemlouval ku opuštění zásad práva a pravdy K němu důstojně druží se jiný nejmeno vaný český konservativec v »Buds- vojik: Slyšme, jak tennám mluví do duše »Dnes čiší z Vídně ostrý vítre — kvílí —— sobáváme se dalšího nadělení, vy z nlí -l schůze voličské tuze radlikálně že totiž vyjde povel ku všem c. k. úřadní- kům, professorům a učitelům, aby se vo- leb zdrželi pod následky disciplinárních trestů.« Čímž prý můžeme přijíti o dva mandáty, totiž na Malé straně v Praze v Budějovicích. Kárá nás, že jsme se nena- učili fintám a machinacím.
Eben Linzer Volksblatt Vídeň Praha Budějovice
19 article
politickým, že prý pošetile předem opoví- dáme obstrukci v novém parlamentě. Touto politikou otevřených karet prý zpozdile po- škozujeme svou vlastní věc, nadhánějíce vodu na mlýn Němcům a spalujíce za sebou mosty ku svým někdejším přátelům a spojencům. Ba umožňujeme prý tím nebez- pečí, že vláda sáhne k oktrojirkám a při- střihne jednací řád budoucího parlamentu tak, že bude po všeliké obstrukci. Dle pro- roka »Budivoje« ublížili bychom si co nejhůře, kdybychom se dnes řídili proslulým heslem starého kn. Karla Schwarzenberga, pronese- ným po zmaru fundamentálek: že zůstaneme věrni právům tohoto království »až do těch hrdel a statků!« Kdo prý tímto heslem »lá- teří« tomu že jde o popularitu více než a otoadnpalnl o zájem národní..
Němec Schwarzenberg
20 article
»Je jisto,« pokračuje prorok »Budivo- jův« doslovně, že za císaře Františka Jo- sefa I. poměry politické v ohledu státoprávním se již nezmění a sliby dané sněmu království če- ského zůstanou nesplněny.« Tento sfakt« prý nikdo i jen poněku o smýšlení kruhů dvorních informovaný ne- popře: »K čemu tedy, pro boha — volá chrabrý státník »Budivojův« — provozujeme politiku, o níž jsme přesvědčeni, že nási toho času k cíli nepovede, že je pouhým házením hrachu na zeď?.. Vlada má v ruce bu- báka proti nám: na české státní právo vytasí se poukazem na státn němčinu, a tu jsme se svou politikou v koncích i »Ani netušíme, jak nám dnes k týlu kvači velké nebezpečí. Slova císařova v armádním rozkaze, že »branná moc pro- kázala pevnou spojitost své soudržnosti, sle- dující vznešený cíl«, — což jsou jiného, než kryptogram tající ve svém nitru úspěšnost jednotné řeči armádní v obou polovinách říše? A nebudou-li naši nepřátelé z tohoto vzoru panovníkovi zase dokazovati, že stej- ného výsledku docílila by němčina také jako řeč státní? Bezprostřední původce loňského zrušení jazykových nařízení, baron Beck, byl tentokráte císařem neobyčejně výmluvně vyznamenán lichotivým označením »mů a onldol ht o t
František Budivojův Vlad Beck
21 article
V drobném prodeji daní číslo o sobě . . . sa 8h sdpoledni . . . . . . . za 2b ve alialkách za vozkorě: ranaí člala. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . 9b Insernty platí ze hotově napřel Fředplasení a inssrty přijímá admlni strace v Marinsské ulici č. a Tam nacházají se táš redakee tiskárna a szpedina „ Národnich Listůs Rukopisy se novraceji.
Marinsský ulice
22 article
přítel«, A tento přítel císařův je též veřej- ným přítelem státní němčiny a nepřítelem našeho národa. Nu — další logické závěry snad každý sám uhodne. Radíme tedy zase k opatrnosti. Neveďte kandidátní řeči veznamení příští obstrukce, nebo tím potvrzujete, o čem by ráda ně- mecká kamarilla císaře přesvědčila, že nejde nám o rozřešení jazykové otázky, nýbrž o rozbití parlamentu a odstranění ústavy v té naději, že Rakousko bude pak musit dostati zřízeni federativní. Zkušenosti nás dávno mohly poučiti, že v Rakousku nedá se dělati politika logiky; zde rozhodují okamžiky, chvil- ková nálada, které čipernější strana musí využitkovati. Dnes je ve Vídní nálada proti nám, nezhoršujme ji tedy sami jen proto, že se to pro okamžik nezodpovědným davům lIbí.« Prorok »Budivoje« straší tedy oktro- jírkou nejpovážlivějšího rázu: oktrojírkou 16 millionům Slovanů státní němčiny. Ale touž chvílí píše opět hr. Harrach vídeňskému listu »Information« do- konce: »Náš pánovník chce vládnouti přísně konstitučně a bez souhlasu sněmovny ne- chce žádneu změnu ústavy provésti. Oktro- jování sťátní němčiny bylo byvšak přece ka- pitální změnou ústavy, jež ve svém základním zákoně čl. XIX. zaručuje všem kmee- nům národní rovnoprávnost je- jich řečí zemských v úřadech a životě ve- řejném. — Nevěříme tedy tomu nebezpečí, jímž nám hrozí prorok »Budivoje«, alei kdyby ho na krásně bylo, národ český by proto netočil se podle větru z Vídně čiší- cího, nestal by se třtinou větrem se klátící, poněvadž ví, že nejlepším pomocní- kem pravdy a práva jest síla, pevnost a stálost národa, pře- svědčení, nikdy ale chabost a bojácnost, ne- troufající si chtít, promluvit a jednat
Harrach Information Rakousko Vídeň
23 article Poroce.
Poroce. Z Vídně, 22. září. (Zvl. (elegr. »Národních Listů«.) V Sobotu dne 23. září 1899 konala se o 9. hodině ranní v paláci ministerstva vnitra ministerská rada, ve kteréž usnesl se celý kabinet, podati neprodleně de- missi. S tímto rozhodnutím odejel ihned hr. Thun do Schönbrunnu a projevil svým a svých kollegů jmenem žádost za propuštěnou. Dnes tomu právě tři leta, co v sám před- večer nového zasedání říšské rady vyhlášeno bylo toto communiqué: »Většina posla- necké sněmovny, věrna zásadám adre- sní osnovy, pokládá za svoji povinnost pro- hlásiti slavně, že je pevně od- hodlána, s celou oddaností a roz- hodností, kterých velitelsky vy- žadují jak vážnost státu, tak dů- stojnost sněmovny, tak parla- mentarismus vůbec, zasaditi se o zdárné a úspěšné provedení necdkladných potřeb státu a lidu. Dvaatřicet členů parlamentní komise pra- vice podepsalo toto osvědčení, na vržené drem. Kramářem. S osvědčením tímto, kterým strany pravice se proklamovaly za strany státní a lidově zároveň, odebral se hr. Badeni, který byl poradě jmenovaného sboru přítomen, na dvorní hrad. Byla tu většina, ochotná pracovati pro celek a jeho části. Byla tu většina odhodlaná hájiti práv parlamentních do krajnosti. Ve obou směrech byla činnou ještě po tomto manifestu dva roky. Její obělavost byla svrchovanou, její trpělivost nevy- čerpatelnou. Ovocem obětavosti, trpělivosti a sebeza- píravosti té byla událost ze dne 23. září m. r. Památné to dva dni: 22. září r. 1897 a 23. září r. 1899. Rok tomu na den, co obětována tato většina, obětována vláda o ni se opírající, obětovány ja-
Thun Baden Vídeň Schönbrunn ministerstvo vnitro ministerský rada necký sněmovna stojnost sněmovna
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. V Praze, 22. září, Drahá Karlol Považ, jaké jsem včera dostala psaní: »Vysocectěná paní! Dovolte, abychom Ván vyslovili svrchovanou nelibost nad lhostejnostl. či nedbalosti, s jakou provázíte události prvého řádu, jež v lěchto dnech přihodily se ve vnitřní naší politice. Rozpustili říšskou radu, tedy sbor. ve kterém jste, jakkoli nebylo Vám následkem mužské úzkoprsostí zastávati vznešený úřad zá- stupce lidu, přece jenom vynikající přidělený měla úkol a Vy zatím rozepsala jste se minule o — židech. Česká veřejnost má právo seznati o katastrofé, jež stihla vídeňský parlament, pře- devším soud Váš — neračte se jen, prosím, upejpat, není toho zapotřebí — neboť Váš pro- nikavý rozum, Vaše bohatá zkušenost činí každé Vaše slovo o této věci pronesené vzácným a cen- ným. Neračte, prosím, otáleti a co nejdříve s námi sděliti, jak Vy na tu rakouskou molanici pohližíte. V nejhlubší úctě oddaný X. Y., za tisíce horlivých Vašich čtenářů a etitelův.« —
Praha drahý Karlol povázat
25 article
Tak se podívej! Oni na mne tak, jako bych byla národem českým schválně engažovaným poli- tickým Fialou. Však nedá se popřit, že vyzývat ženskou, aby mluvila, je případ velice vzácný a že pobídka na mne adresovaná, jakkoli nen přiliš galantní, přece jenom mně zalichotila. Dobrá, milý pane a vy, tisícové čtenářův, kteří stojíte za ním, chci ledy přerušiti své molt kovské mlčení a promluviti. Co se stalo počátkem září, není naprosto žádnou novinkou. Parlamenty jsou jako lidé. Ti, kteři moc bouří, jsou brzo hotovi. A že rozpuštěný parláment bouřil, že bouřil už v nejútlejším mládí a strašné prováděl extravagance, o tom přece nikdo nebude pochybovati. Hýřil dnem i nocí, povaloval se na chodbách po lavicích, rozbijel nábytek, pral se a ke všemu zůstával — dlužen, co byl svým mandatárem, tak že mu musil býti dán na základě § 14. nejednou již kurátor. Co s takovou kreaturou, která neměla už ani způsobilosti a síly, dělat aspoň — ztra- ceného syna?
Fiala
26 article
Nezbylo nic jiného než poslati ji domů povolati na její místo jinou. A bude ta nová lepší? To sotva, ale bude zajímavější. Bylo-li ve staré stran sedmnáct. bude jich v nové snad padesát — toť se vi, že k vůli jednotě a jednolnosti Rakouska, o niž se postará pan dr. Ebenhoch, až ho konečně udělají ministrem. A že se jím stane, nato bych chtěla umříti. To je tak zvaný materiaí, z něhož se dělají ministři. Je fešák a při tom chodí pilně do kostela. Lidé toho druhu vždy měli v Rakousku štěstí. Však ohledně těch stran. Uvidíte, jaká to bude mela. Krev sice u nás nepoteče, jak pro- rokovala onehdy »D. Zig.«, za to ale moc piva. Říká se ovšem, že pivo uspává, však to platí jen o extraktivním pivě bavorském a vídeňském. pívo naše svým lupulinem naopak dráždí. Ne- chtěla bych zasedat dnes v »Národní radě« a tam to krotit. Ty snad, má drahá, o této radě ani nevíš
doktor Ebenhoch D Zig Rakousko
27 article
Můj bože, děje se ti jako mnoha jiným lidem. že o její existenci nemáš tušení. Jen vyčkej, až »rada« objeví se jako patronka a stejně milo- stivá ochranitelka šestnácti politických českých stran. Německé souručenství bude se moci se svými devíti stranami dát — abych to neřekla tak sprostě — zvěčnit pomocí drtin. Upřímně řečeno, mám za to, že čím více stran, tím ži- vější je politický ruch. Člověk má aspoň na vybranou a nemusí být nezbytně whigem, ne- chce-li býti torrym. Fádním Angličanům dvě strány ovšem dostačí, nám ale, kteří máme tak jemný smysl pro vývoj individuální, nikoli. Náš šestimillionový národ — pro čtenáře s našimi poměry nedosti obeznámeného stůj zde po známka, že my kladem na slovo šestimillionový takový aspoň důraz, jakoby na jeho místě stá národ šedesátimillionový — spotřebuje při svém rychlém politickémtrávení stran mnohem víc. Bude-li jen dost kandidátů? Také jsem již o tom přemilala. Nu což. Karlo, tvůj pan manžel nedal by si říci? Ne- buď hloupá a neboj se toho. Však ono ti ho zde neubude. A kdyby začal větřit, ve dvakrát čtyřiadvaceti hodinách to zvíš. Zdle totiž jeden zástupce lidu kontroluje druhého. Ostatně nemáš zapotřebí bát se snad konkurence Vídeňnček, nejen že se jim vyrovnáš, nýbrž je předčiš ty nebezpečné jsou beztoho krajanky: n o Ani neviš, jak to je příjemnu, zajet si do Vídně na čtrnáct dní nebo na měsíc za muží- čkem. Přijímat ve dne ve sněmovní loži návštěvy dvorných zástupců lidu a večer naslouchat je jich vysoce zajímavým rozhovorům v »Riedhofě nebo »u Kühfussa«. Ne, ke »Kuhfussovi« raděj se ani zavléci neděj, vypadá to tam beztoho jako u »Primasů« a potom tam chodí nespoko jená fronda, která ostatní poslance pomlouvá.
Angličan Karla Primas Vídeň
28 article
0. Karlo, jak ráda bych Té, svou milenou družku, zasvěcovala v intimity politického života a uváděla v taje diplomatického světa, ve všem velice zajímavého, třeba že o něm řekl Bismark, že je jako mazurský sedlák, že totiž nosí, když je zima, kožich s chlupy dovnitř a když je teplo, s chlupy navrch. Nu, uvidíme, kdo se sem vráti, kdo zůstane doma a koho hněv voličů smete. Setkala jsem se onehdy se známým žurna- listou, člověkem, který každému representanlu národa vidí do břicha. Byl v růžovém rozmaru. »Vyhrál jste velký los anebo vám dal „Svatobor z fondu žurnalisty Havlíčka, jako žur- nalistovi pětistovou podporu na cesty ?« »Jste dobrá, milostivá paní. Málem byl bych se vás zeptal, kdo že vám dodává tak bodavé vtipy, ale nechci si kazit humor. Ostatně nyní před volbami — a tím právě se vysvětluje. proč jsem v tak dobré ráži — je nám žur- nalistům hoj. V tu dobu stoupáme náramně v kursu. Čím bližším den volby, tím vyšší naše ažio. Ani nevíte, jak nás páni, kteří aspirují na mandát, uctivě pozdravují. Ti, kteří jindy obrá- tili se do výkladní skříně, když nás potkati měli, pospíchají dnas přes ulici, aby pozeptali se, co dělá milostpaní a jsou-li dětičky zdrávy.« »Cheele dokonce vy snad také kandi- dovati ?« »Mám dobrého přítele, ne tak v politice jako v životě soukromém, který na mne s ně- jakým tím ušákem nikdy nezapomene. Však je to jediný p. t. politik, ktorý mne, representanta veřejného minění, uplácí. Co byste ale tomu řekla, milostivá paní, že letos, kdy je zajíců tak málo, došlo mne, jakkoli zaječí sézona sotva byla zápočala, dobře spočtěných zajíců již dese.
Karla Bismark Svatobor Havlíček
29 article
Však jsem vás poprositi chtěl, byste jemným pokynem dala ve známost eventuálně dalším pánům, kteří o mandát ucházeti se chtěji, že koroptve jím radší.« Víš, Karlo, žurnalisté mají od jakživa ne- vymáchanou hubu, kdybys ale měla náhodou tři pěkné párky . Zvláště zábavným to příští poslancování siee nebude a můj brafranec, jenž u jistého advokáta v Práze je třicetizlatovým koncipientem a který se na mandát chtěl oženiti, prý toho raději nechá. Má pravdu, neboť spekulace ta mohla by moe špatně dopadnout. O obstrukční nástroje nebude nyní naprosto nouze. Vtip a vynalezavost podaly si ruce a vstoupily společně do služby zápasí- cího za uznání práva. Dr. Körber a Němci bu- dou vyvalovat oči, až uvidí, čili spíše uslyší rozmnožený a zdokonalený český orkestr parla- mentní. Kdybych Té mohla vzít kolem pasu, při- vinout Tě k sobé a pošeptat Ti to do ucha. Ale i telefon je mnohdy zrádce . . . Karlo, Karličko. . . Počkej chvilenku, roz- mýslim si to . .. Tak. .. Tedy, Karličko, řeknu Ti to, ale svatosvatou vykonej dříve přísahu, že to nikomu neřekneš. Tak. Tedy věz: Némci budou napříště dělat obstrukční muziku sami. Jakmile totiž ně- kdo z nich posadí se do fauteuilu, spustí strojek v něm skrytý automaticky — i můžeš si před- stavit jaký to bude koncert, spustí-li takových strojků jedno sto a každý jínou.« Teď ale s bohem, má drahá! u Jako vždy tisíe pozdravů i hubiček od Tvé věrné Julky.
Karla doktor Körber Němec Karlička Ted
30 article
sboněn mntai