Periodikum ALTO Viewer

1

Strana4.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

24. září 1903.

4

Císlo 261

5 article

neděl 16letý kamennický učeň Ant. Tůma z č. 438-VII a koči šel podél vozu. Naproti policejnímu komisařství učeň chtěl seskočit s kozliku, učinil to ale tak ne- opatrně, že pravou nohou dostal se pod kolo, ktero mu nohu přejelo a těžce zranilo. Učeň byl přenesen na policejní strážníci a po obvázání rány dopraven do všeobecné nemocnice. Případ měl v zápětí značné shromáždění obecenstva. — Podivný host. Do Ruprechtova hostince v Pod- noklech zavítal v neděli po půlnoci host, jehož zjev způsobil mezi přitomnými nemalé veselí, ale zároveň měl za následek neprodlené zmizení všech dam z míst- nosti. Do hostince vkročil a nevšímaje si vyjevených zraků a nedbaje výkřiků dam, zasedl ke stolu a po- ručil si pivo pěkně vzrostlý mladý muž, jehož všechen oblek sestával pouze z košile a punčech. Nežli se do- stavila povolaná policie, byl nezvaný host, z něhož nebylo možno dostati slova, zahalen aspoň do pláště. Ani na policejní strážnici, kam byl pak odveden, ne- mohl neznámý o sobě udati nic bližšího a jen z listin u něho nalezených zjištěno, že jest to 22letý pekař- ský pomocník Pavel Arlt z Rauschbachu ve Slezsku. který byl do čtvrtka předešlého týdne zaměstnán u pekaře Oty Mühla ve Vrchoslavi u Teplic, kteréhož dne přijel k večeru do Podmokel a ubyloval se v men- šim hostinci. Šaty jeho ráno nalezeny pohozené v za- hradě reslaurace „Na zbrojnici“. Arlt jest velice roz- tržitý, uvědomil si sice, že mu scházejí hodinky, ale co se s nimi stalo, neví. Nešťastník tento poslán byl do své domovské obce.

Antonín Tůma Ruprechtův Pavel Arlt Mühl Šata Arlt Slezsko Vrchoslav Teplice Podmokly

6 article

Zatčený vyskočil z vlaku. V Olomouci zatčen byl 38letý cikán Jan Ondraš správ. Valentin Ištvan. protože před nějakou dobou prchl z donucovací pra- cevny v Šumperku a vezen byl v pondělí vlakem do Zábřehu. U stanice Lukavce cikán, ač měl ruce spou- tány těžkým řetězem, vyskočil za jízdy z nenadání z okna a překotiv se na náspu trati, zůstal na něm ležeti zdánlivě v bezvědomí. Na telegrafickou žádost železniční hlídač cikána zadržel. lštván zatoužil však po svobodě tak, že znovu se dal na útěk a roztrhav pouta, také zmizel. — Oběsil se v trestnici. V cele trestnice na Bo- rech u Plzně oběsil se v neděli dne 20. t. m. na ši trestanec Josef Vavřinee. — Krádeže knih. Ke zprávě uveřejněné o kráde- žích knih v úterním čísle dlužno na vysvětlenou do- dati, že nestaly se v závodu „Unie“, nýbrž ve sklad nakladatelství J. Otty a že rozsah jejich není tak ve- liký, jak se původně za to mělo. Nebyla odcizena žádná nákladná díla, jenom několik belletristických knih příručím a dvěma zlízenci závodu. — Pokus vraždy. V přerovské vápenici pozorovali někteř. dělníci záhadné počínání 24leté provdané Fran- tišky Kolajové s jejím 3letým děckem, až konečně s hrůzou seznali, že je chce utopiti. Úmysl nelidské matky byl zmařen. Kolajová u soudu prohlásila, že chtěla se děcka zbaviti, protože její muž ho nemá rád. Dne 21. t. m. dopravena byla Kolajová, která vzbuzuje dojem ženy na mysli pomatené, do vazby ke krajskému soudu v Olomouci. — K smrli odsouzený se v cele oběsil. Z Plzně oznamuje se nám telefonicky, že Alois Panek, který byl plzeňskou porotou odsouzen k smrti provazem. včera večer ve své cele, půl hodiny po vynešení roz- sudku, se oběsil.

Cikán Ondraš Ištvan Vavřinee J Ott Kolaja Kolajová Panek Olomouc Šumperk Zábřeh Lukavac Bo Plzeň ry u Plzeň

7 article

— V pražské loterli při včerejším tahu tažena byla následující čísla: 58 48 41. 76 27. — Zlráty a nálezy. Chudý obchodní sluha, ote četné rodiny, ztratil včera po 5. hodině odpol. za jízdy s ručním vozíkem Brandlovou, Žitnou a Myslíkovou ulicí černou koženou tobolku se 137 korunami, jež nebyly ovšem jeho majetkem a prosí snažně jejich nálezce, by je za odměnu odevzdal v klempířském závodě firmy Karel Jeřábek v Jirchá řích č. 152. — Z Pízně, 22. září. (K zápisu na česke střední školy.) Jak oprávněny jsou požadavky plzeňské obce i veřejnosti, aby zařízena byla druhá česká reálka v Plzni, tomu nasvědčuje opětně zápís žactva na tuto střední školu. Šest set žáků na jediném ústavě, přeplněné školy, vzniklá z toho nutná únava učitelstva, toť údělem valné části českých ústavů. Jaký rozdil tu ve vyučování na různých tčch jen ze vzdoru anebo z rekompensace za české ústavy zařízených ně- meckých středních školách, kde s bídou sežene se mi- nimální počet žactva, v přírovnání k ústavům českým, kde všude nejvyšší téměř počet žaciva schopného se hlásí. Na českých středních školách odsouzeni jsou professoři neustále k maximálnímu počtu hodini k maximálnímu počtu žactva, což v letech pokroči- lejších již jest úmornou obtíží ve vyučování. Kdest v jiných stavech přibýváním stáří ubývá práce, u uči- telstva českých středních škol k stáří práce přibývá. — Na e. k. českou vyšší reálku v Plzní přijato bylo pro školní r. 1903—04 celkem 598 veřejných žáků 1 privatista. Při všech třídách zřízeny byly pobočky — Na c. k. české gymnasium zapsáni celkem 334 žáci.

Zlrát Brandlův Žitná Myslíkův Jeřábek Plzeň

8 article

— Na městské vyšší obchodní škole studuje letos 125 posluchačů. — Na c. k. učitelském uslavě jest kandi- dátů 179 a na ústavě učitelek 223 žákyň. — Na měst- ské české vyšší dívčí škole dvojtřídní celkem 66 po- sluchaček — Z Jičína. (Původní dopis.) Veřejná lidová knihovna v Jičíně, kterou založila a dosud spravuje místní Akademická čtenářská jednota, dokončila již osmý správní rek. Vypůjčovatelů bylo 514 (z nich 412 mužů a 102 ženy) a obrat knih činil 24.500 svazků (z toho básnických děl 597, belletrie 9545, časopisů 722, divadel 687 a spisů poučných 719) Výpůjčních hodin bylo 75 (úřadováno dvakrátev témdni). Knihovna čítá 2939 děl, z čehož je 312 básní, 1513 děl helletristických, 220 časopisů, 364 divadel, 516 spisů poučných a v nově zřízeném od- dílu Husově, do něhož zařaďují se spisy Husovya o Husovi, 14 čísel. Večejné lidové knihovně pro- půjčuje be platně místnosti (ovšem vzhledemk dnešním rozměrům knihovny naprosto nedostatečné městská spořitelna a subvenci poskytuje jí měst ská rada v obnosu 200 K a městská spořitelna v obnosu 40 K. Dne 13 září byla knihovna opět pro širší ve- řejnost otevřena. Hojná účast obecenstva nasvědčuje tomu, že i letos, ve svém devátém správním roce, dostojí knihovna plnou měrou svému úkolu.

Husův Husovya Hus Jičín divadlo 687 364 divadlo

9 article

— Mládež na učení. Kdežto po prošlých měsících prázdninových jedna část mládeže znovu vstupuje do škol, část druhá ohlíží se již po přiměřené průpravě v život praktický. Poptávky rodičů od dílny k dílně stupňují a množí se v městech pražských den ze dne, ale většinou bezvýsledně, ježto dějí se z pravidla bez jakékoli informace předchozí a zúplna ve spolehnutí na náhodu, právě tak nevděčnou jako klamnou. Otázku učednickou s tohoto hlediska mnohem praktičtěji řešl zaměstnavatelstvo veškerých kategoril živnostenských a řemeslných a sice tím, že hojnými přihláškami o po- ukazování uěňů obrací se na Ústav práce král. hlav něsta Prahy. Upozorňují se proto rodiče, že chvíle te ústav v záznamu má na 250 uprázdněných míst z nej různějších oborů učebných a v nejpřednějších závo- dech domácích a venkovských. Z míst na zaopatře- ní k zadání jest 30 na truhlářství, 25 na krejčovství 22 na pekařství, 20 na obuvnictví, 10 na kupectví, po 6 na řeznictví a kamnářství, po 5 na sedlářství, na

Praha

10 article

kovářství a soustružnictví dřeva, po 4 na klempfřství a maliřství pokojů, po 3 na kominictví, cukrářství a uzenářství, po 2 na číšnictví, kolářství, kartáčnictví, kožešnictví, řezbářství, zámečnictví a lakýrnictví a pe 1 na kočárnictví, bednářství, hrašnářství, pouzdrařství mydlářství, koželužství, mlynářství, pilnikářství a skle- nářstvi. Z míst bez zaopotření jest 10 na umělé a 8 na strojní zámečnictví, 7 na droguerií, 6 na ča- lounictví, po 5 na kovolitectví, holičství a hodinářství po 4 na folografii, lakýrnictví, zlatnictví a knihařstvi po 3 na kovotlačilelství, rukavičkářství a Jemenářství po 2 na kovotepectví, kartonážnictví a soustružniciví kevu a po 1 na bandažiství, kamennictví, klobouění- civí, síťařství, malířství porculánu a skla. Na veškera tato místa poukáže ústav Linhartské nám č. 13) v prů- vodu rodičů neb jich zástupců dostavivší se uěně bezplatně a neprodleně v hodinách úřadnícho 8 hod. ráno do 5 hod. odpol. ).

linhartský já

11 article

— »Klub přátol dělnictva v Praze« po delší pauze prázdninové hodlá uspořádati v sobotu dne 3. října ve dvoranách Řem.,živnostenské besedy zábavu pod názvem »Pěkná hodinka«. Čistý výnos věnován má býti pokladně, k účelům pořádá n cyklů vzdělavacích bezplatně pří- slupoých přednášek a koncertů pro lid. Za tím účelem podjal se čilý dramatický krou žek klubovní přípravných programnních prací, z nichž zjevno, že podník skýtati bude mnohou zábavnou kratochvíli. V poslední době podařilo se výboru levně zakoupiti slušný počet cenných knih, jimiž spolková knihovna se utěšeně doplňuje. Dále zakou- peno bylo velké sádrové poprsí Mistra Jeronýma Pražského, jež k jarní přednášca pro Klub modelo- val akad. sochař p. Edu ard Mann. Předprode

Jeroným pražský Praha ard Mann

12 article

vstupenek po 20 hal. za osobu ku »Pěkné hodince- nalezá se u p. Ant. Vody v Praze, Spálená ulice 31. v administrační filiálce »Lidových Novin« v Karlově ulici č. 22. jakož i v redakci »Rad. Listů« ve Příčné ulici čís. 4. Tamtéž lze činiti i přihlášky členské. Činný člen, vedle zápisného platí ročně příspěvek 1 K 20 hal., přispívající 4 K ročně. Zápisné pro všechny členy obnáší 40 hal. a poplatek za stanovy 30 hal. Jelikož pomýšleno jest i na založení »Hu debního odboru«, prosí výbor své členy, kteří jsou obeznámeni v hudbě a hrají na nějaký nástroj a chtěli by spoluúčinkovati v odhoru, nechť laskavě oznámí to listkem jednateli klubu. — V soudní dražebně v Celetné ulici bude se k - nati veřejná dražba v pátek dne 25. září o 1/29. hod dopolední.

Hu Praha Spálená ulice Karlov ulice Celetná ulice

13 article

— Zajímavým kullurním podnikem je projekto- vaná cesta do vlašských Benátek, kterou pořádá svatodušních svátcích přístího roku řišská výlelní jed- nota Julius Verne v Praze. Benátky, klenotnice archi tektury a nádherných památek uměleckých, poskytusl samy o sobě pohled nezapomenutelný. Cestou však prohlédnuty budou i divukrásné Postojenské jeskyně. které každoročně vábí tisíce návštěvníků, dále pří- stavní město Terst a perla Jaderského moře, zámek Miramare. Výlet vypočten jest na plných pět dní, je- likož zdařilo se pořadatelstvu na naléhavé přání př- hlášených prodloužiti pobyt v Benátkách na dva dny Účastníci platí za celý výlet se vším zaopatřením (jízdné z Vídně a zpět, snídaně, obědy, večeře bez ná pojů, vstupné, zpropitné, lože na lodi a pojištění pruti úrazům) šedesát korun, zápisné 2 koruny. Obnos ter lze spláceti vhodnými splátkami měsíčními prostřed- nictvím pošt spořitelny. Položiti místo výjezdu do Vídně bylo nutno vzhledem k četným přihlášeným účastníkům z již. Čech, Moravy a Slezska. Každý, kdož výletu se účastniti míní, požádej pokladníka spolku J. Skaláka v Praze 1959—II. o zaslání výletních pra- videl a přilož 10hal. známku na odpověď. Týž přijímá zápisné a veškeré splátky. Poněvadž počet účastníků je omezen, jest v zájmu interessentů, aby se přihlásili v době co nejkratší.

Julius Verne Čo vlašský Benátky Praha Benátky Terst Miramar Vídeň Morava Slezsko spolek J . Skalák

14 article

— Komorní kursy těsnopisné, jakož i kursy pro začátečníky počnou opětně na škole u sv. Vojičcha dnem 1. října t. r. Přihlášky s udáním, zda-li poslu chač přeje si též učiti se na psacím stroji (různé soustavy strojů jsou k disposici) činěny buďtež v Opatovické ulici číslo 9 v I. poschodí u učitele A. Vinaře. — Loulková divadla V stálém loutkovém dívadle Nár. jednoty pošumavské na Kr. Vinohradech v »Orfeu« hraje se dnes o 5. hod. odpol. »Proměněné ženy«. Ke konci »Variélé«. — Damský odbor Nár. jednoty severo- české na Smíchově pořádá řadu představení na loutkovém divadle v zahradní res au aci »U lva- v Palackého třídě na Smíchově ve prospěch chudých školní h dítek za řízení p. Aug. Čadského. Předsta- vení pořádali se budou denně o 5. hodině odpol , ve středu, sobotu, neděli a ve svátek ve 3 a v 5 hodin odpol. První bude v sobolu dne 26. t. m. o 3. a 5. hod. odpol.

Palacký Aug opatovický číslo Králové . Vinohrady Smíchov Loulková divadlo Orfeo U lev

15 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = O smrti hr Alfonsa Paara oznamují se násle- dující zcela nové podrobnosti: Asi před čtyřmi ne- dělemi přibyl hr. Alfons Paar se svou manželkou, jež očekává radostnou událost rodinnou, na zámek See- bach blíže Bledu k návštěvě rodiny kn. Arnušta Windischgälze. V sobotu účastnil se hrabě ještě lovu v horách, ale již při sestupu stéžoval si na prudké bolesti, ale navzdor silné horečce mohl ještě bez po- moci jiti. Když však se manželé vraceli ze Seebachu do Vídně, zhoršil se stav pacientův tou měrou, že musil býti dopraven do sanatoria v Lublaní, kdež rozpoznán zánět slepěho střeva a hned dopoledne podniknuta operace, jež měla v zápěli smrt braběte, teprve 35letého Pohřeb bude konán v Bechyni. = Malka krále španělského odjela dle telegramu pařížského odtamtud do San Sebastianu. = 75. shromáždéní německých lékařův a přírodo- zpyteův zvolilo dle telegramu kasselského Vratislav za místo příštího sjezdu. = Z Vidně, 23. září. (C B) Princové bavoršt Leopold a Jiří přibyli sem z Mnichova a odjelí dále do Vyšehradu v Uhrách.

Paar Arnušta Malka Leopold Jiří přibýt Bled Seebach Vídeň Lublaň Bechyně San Sebastian Mnichov Vyšehrad Uhry C B

16 article

= Z Fredensborgu, 22. září. C. B.) Dnes dopo- ledne nekonal sjezd plenární schůzi, aby účasiníe mehli si město prohlédnouti. Na počest královny vdovy italské Markéty konala se dnes slavnostní ho stina, při níž král Kristián provolal »slávu« královně. Po hostině královna-vdova dále odjela do Kodaně pak odtud. = Požár přádelny v Bavorsku. Z Hofu v Bavor sku telegrafuje se: Dnes v noci vyhořela zde Ebe nauerova přádelna. Škoda činí 2 milliony marek. 500 dělníků připraveno o chleba. = Srážka ladí. Z Londýna se telegrafuje, že dle depeše šanchajské srazily se parníky japonský »Či- sima Moru« a německý »Seidlitz«. Japonský parník byl těžce poškozen; do jaké míry poškozen byl ně- mecký parník, není známo. = Listonoš přepaden a zraněn. Z Pešti se tele- grafuje: Listonoš Stěpán Boder, roznášející peníze byl na schodišti domu č. 411 na Josefském náměstí zákeřnicky přepaden a sekerou nebezpečně zraněn. Dopraven byl do nemocnice, ale o uzdravení jeho se pochybuje. Pachatel uloupil mu tašku s penězi. v níž bylo 190 K na hotovosti.

Markéta Kristián Požár Bavor Seidlitz Boder Fredensborg Kodaň Bavorsko Hof Londýn Pešť josefský náměstí

17 article Naučný obzor.

Naučný obzor. Výroba a zpracování českých granátů. V technologickém museu obchodní komory v Praze přednesl Jos. J areš. Jest jistě málo těch, kteří by neznali če- ských granátů, toho domácího našeho draho- kamu krvavě červené barvy a zvláštního ohně který jej před jinými druhy pyropů vyzname- nává a jemu na příklad oproti granátům indi- ckým, zvaným almandýn, i proti oněm z údol zillerského v Tyrolsku, barvy skoro černě značně větší ceny dodává. Ale málo snad jest těch, kteří blíže znají způsob a podmínky, z jakých se granáty u nás dobývají a zpracují a proto nebude od místa, o průmyslu tomto, speci- ficky českém, bliže pojednati, hlavně také z toho důvodu, že by se doporoučelo, abychom o tom přemýšleli, jak by průmysl ten, ještě před 18 a 20 léty kvetoucí, od té doby ale úžasně po- kleslý, zase mohl býti k dřívější své výši po- vznesen.

J areš Praha Tyrolsko obchodní komora

18 article

Mluvíme-li o českých granátech, musíme míti tři místa vlasti naší na mysli a sice: 1. na- leziště, 2. místo, kde granáty se brousí a 3. místo. kde se broušené granáty ve zboží prodejné zpra- Naleziště českých granátů leží v západ- ním cípu politického okresu litoměřického, na úpatí českého středohoří, v krajině třebivlické a třebenické, zaujímající na ploše asi 7 km. do- hromady asi 13 obcí, z nichž nejvýznačnější jsou Třebivlice, Starý, Šepetely, Dřemčice a Pod- sedice. Nalézáme sice ještě v jiných místech Čech granáty, jako u Kutné Hory a u Merunie (ckr. Tepliee), ty však nejsou ani vzdáleně tak krásné a cenné, jako granály z Třebivlicka a ne- mají také jich tvrdost. Na Třebenicku a Třebivlieku hledány byly granáty již v dobách starých, jak toho doklady nacházíme a používány byly za šperky. V Tře- benicích byly při vykopávce nedaleko kostela asi před 4 léty na místě, kde v 15. a 16. století stával hřbitov, nalezeny 2 rosety z bronzového drátu, v nichž v každé zasazeno bylo po 6 ne- úplně broušených granátech; 2 podohné rosety z nějakého diadému nalezeny v dávném hrobě. Největší granáty, pokud naše vědomosti sá- hají, nalezeny byly v století 18. a sice jeden, jejž cují.

Stará Čo Merunie Šepetely Dřemčice Kutná Hora Třebenicko km

19 article

králem mezi českými granáty nazvati můžeme, nedaleko Třebivlic, ve velikosti holuhího vejee. 0.55 lotů těžký, který však, bohužel, jako tak mnohé jiné cenné věci, není více v našem držení, nýbrž nachází se v Drážďanech, ve dvor ské sbíree, v tak zvaném zeleném kabinetu (Gru nes Gewölbe). Asi před 7 léty nalezen byl pyrop rovněž v tamější krajině, 1/% lotů těžký, jejž as za druhý největší považovati možno, který na- cházi se v místním museu třebenickém. V krajině poznačené vyskytují se granáty v štěrku granátonosném, který na místě samém tamějším obyvatelstvem zván je křehoť, v hloub- kách různých, nejčastěji 3—6 m., někdy i do- cela na povrchu. Místy přicházeji kotliky, roz- měrů několika metrů, na granáty bohatší, nebo hroudy, plné granátů, zvané matkou graná tovou. Způsob hledání granátů jest pak trojí a sice. 1. dolování na podmol, 2. kopání v otevřenýcl jamách a 3. hledání na povrchu polí.

Drážďany

20 article

Dolování na podmol jest nejrozšíře- nější, ale také nejnebezpečnější, nejméně prak tické a nejméně výnosné, protože nesystemati- cké. Dolováni na podmol omezuje se skoro vý- hradně na dobu zimní a pozůstává v tom, že n poli, kde se granáty tuší, vykopá ss svisle do země jáma tak hluboká, až narazili jsme na křehoť. Jáma tato má rozměrů pouze asi 1.0.0.50 m. v obdélníku a bývá 3—6 m. hluboká, nahoře opatřená rumpálem nejprimitivnější konstrukee, po němž v košíku proutěném, ponejvice na oby- čejné oprati visicím, vytahuje žena dělníka, dole praeujíeího, nebo některý jiný člen rodiny vy- kopanou křehoť, jež vedle jámy na hromadu ukládá. Vrstva granátonosného štěrku nebývá ořiliš mocná, a tak dělník vyhrabává ji ode dn jámy na všechny strany, jako krtek, leže oby- čejně na břichu nebo na zádech a vysazen nebezpečí, že každé chvíle může býti zasypán. což ostatně při tak primitivním zařizení, bez ve- škerých opatřeni bezpečnostních není případem příliš řidkým. Vyhrabaný štěrk granátonosný odveze se pak ku potoku, kde se vyplachuje- Význačný jest v té příčině potok granátový, který od obce Starý k Třebivlieům a dále k Solanům teče. Pláchnutí děje se nejdříve v korytě, jímž voda stále protéká, za stálého míchání lopatou, při čemž se lehčí částky země a hlína odplaví a v korytě pouze štěrk samotný zbývá. Ten pak vyndává se na řešeta po menších dávkách, ty ponořují se do tekouci vody rukou za stálého kroužení, jako při prosývání obilí, při čemž těžši granát na spodu se shromažďuje a na vrchu ostatní hluché kamínky se hromadi, které se asi podobným způsobem, jako pleva nebo lehči zrni z obili sbírají a odhazují, až pone- náhlu na řešetě skoro jen samé granáty zbudou.

Solana

21 article

Jámy granátové, které kopají se, jak již ře- čeno, výhradně jen v zimě a to na polich nezase- tých, určených k jarnímu obdělávání, se na jaře zasypou, pole se zorá a zaseje a nikdo pak po- zději neví, kde že již kopáno bylo, nejméně pak jest možno po uplynuti několika roků říci, kde by ještě kopáno nebylo bývalo. Jedinou vý- jimku činí některé, málo počelné jámy na past vistkách nebo na místech, kde se půda neob- dělává, které zůstávají otevřené. Za takového stavu věci nelze ani dnes udati, mnoho-li již překopáno bylo za ta dlouhá léta, co granáty se hledají a možno pouze s jistotou řici, že ne- tknuta jsou místa, kam pro vnikání vody lidé tamější při jich primitivním způsobu práce do- stati se nemohli, pak místa zastavená a míst pod silnicemi, cestami anebo potoky. Ačkoli znalec tamních poměrů, zesnulý dr. Pařík v Třebenicích za to měl, že jest již vše vybrakováno a nikde ani kousek celiny, přece možno naproti tomu říci, že při popsaném způ- sobu práce stojným právem souditi můžeme, že dost jest ještě míst, kde dosud kopáno nebylo.

Pařík Jáma Třebenice

22 article

Někdy narazi se náhodou při kopání na kollik. na granáty zvlášť bohatý, který ovšem šťastnému nálezci se dobře vyplatí. Tak nalezl v Chrášťa- nech jakýsi Kašpar Jenč kotlík, podobný v roz- měru asi 5 m., v hloubce 3 m., z něhož za 1600 zl. granátů vytěžil a podobně nalezen byl v Chodoulicích kotlík v rozměru asi 4 m2, z ně- hož granátů za 4000 zl. dobyto bylo. Druhý způsob těžení granátů jsou otevřené jámy, v nichž se celý rok pra- cuje a tudíž na vzdělání dotýčné plochy pole se nepomýšlí. Jsou to jámy na způsob hlinišť nebo jam pískových, v hloubce 3—6 m., v nichž se systematicky veškerý granátový štěrk vybírá a vybraná místa zase se zahazuji. Takový způsoh zaveden zvláště na pozemeích hr. Schönborna u dvora v Podsedicích. Někdy ženou se v hloubee takové jámy ve směru vrstvy granátonosného štěrku celé štoly, ovšem také bez veškerého zabezpečení proti sesutí. Způsob vypírání nebo plavení dobyté kře hotě jest týž, jak již prve popsáno, ač se v po- slední době upotřebuje právě při těchto otevře- ných jamách zvláštních sít potřásacích, klikou pohybovaných a zvláštních vypíracích kádí. Poslední způsob jest hledání granátů na povrchu rolí, což zvláště po dešti se děje, kdy hroudy jsou oprchalé a granátky se z dálky vycvičenému oku svým leskem prozra- zují. Hledání takové, kteréž zvláště u chudiny jest oblibeno a jemuž malé dětí i neduživé sta- řeny se oddávají, někdy celou řadou přes role táhnouce, považuje se však od majitele dotýč- ného pozemku za polní pych a jsou dotýční lide z poli vyháněni. Proto tento způsob hledání gra- nátů nemá skoro žádného praktického významu (Ukázky granátové matky, vyprané křehotě, na- lezených granátů na polích a vybraných granáto větších.).

Kašpar Jenč Schönborn Podsedice m 2

23 article

Granáty vyprané se třídí dle své velikosti pomocí prosívání síty, různé velikosti direka tak rozdružují se po číslech: 16, 17, atd., až 24. dále pak 30, 40, 50 atd., až do 400. Každé číslo znamená počet granátů slejne velikosti, které váží jeďen vídeňský lot starý. Jde tedy na př. granátů čísla 24 zrovna 24 kusů na lot. Granáty větší, které přícházejí ovšem zřídka, prodávají se jednotlivě, ano i granáty niz kých čisel bývají jednotlivě prodávány. Tak na př. granát jediný čís. 16 má ceny 5—30 z Granáty pak docela malé, asi od čísla 130 až do čísla 400, prodávají se pouze po vídeňských librách, nejmenší pak jen jako tára, zvláště do Iékáren. Rozumí se samo sebou, že největší množstv nalezených granátů jsou druhy nejmenší. Tak můžeme počitati, že číslo 400 zastoupeno jest aspoň 60 veškerých nalezených granátů. Asi na 2000 kg. všech nalezených granátů připadá průměrně jeden kousek čísla 16 a na 100 ke- teprve asi 2—3 kousky čísla 30.

Granát kg

24 article

Zajímavé jsou poměry pracovní poměry mzdové. Kdo vlastně jest pod- nikatelem a kdo dělníkem, nelze vůbec sta noviti. Domkář nebo nádenník zjedná si svolení majitele pozemku, aby směl na něm granáty ko pat. Jest pak ustáleným zvykem, že majitel po zemku, rolník, na výnosu, kterého se docíli zúčastněn jest polovinou a má jen povinnost aby vykopanou křehoť ku potoku dovezl, aby se mohla vypláchnout a aby na jaře vykopanou jámu zase zaházel a urovnal. Vyprané granáty prodají se pak rukou společnou obchodníkovi (kamenáři), jichž jest v tamní krajině asi 15a utržené peníze rozdělí stejným dílem. Za ta- kových poměrů pracuje se i na velkostatku hr. Schönborna. Výdělek jest vzhledem k práci, dost namáhavé a nebezpečné, poměrně velmi malý a pohybuje se asi mezi 60 kr. a 1 zl. 50 k denně na jednoho dělníka. Výdělek ten závisí nejen od štěsti, s jakým ten který dělník pracuje s ohledem na, množstv a velikost nalezených granátů, ale i od ceny granátů, která, bohužel, v posledních létech úžasně klesla. V létech 1884 a 1885, kdy průmysl gran tový kvetl a kdy granáty docílily nejvyšší ceny dobyto bylo ročně v krajině třebivlické za 70.00 až 100.000 zl. granátů a nalézalo při tom z městnání až 600 lidí. Dnes, při úplném úpadku se sotva za 2000—3000 zl. jich vykopá z rok a nezabývá se tím více, nežli 50 dělníků, po- něvadž jest výdělek příliš malý.

Schönborn

25 article

Jsouť granáty čís. 30, které tehdy se až za 24 zl. 1 lot platily, dnes asi za 10 zl., čís. 50 byly dříve za 13 zl. 50 kr., nyní za 5 zl., čís. 90 dříve za 6 zl., nyní asi za 1 zl. 80 kr., čís. 130 dříve 1 libra za 70 zl., nyní za 28 zl., čís. 200 dříve libra za 18 zl., nyní za 8 zl., čís. 400 dříve 1 libra za 1 zl. 50 kr., nyní za 1 zl. Granáty naše nalézají odbytu z největší části jen v tuzemsku, ač se dříve i do Německa vy- vážely a zvláště do Pforzheimu prodávaly. Gra- náty surové, dříve nežli se dále zpracují, musí kýti zušlechtény, broušeny, aby zářivý jejich lesk a oheň přišel k platnosti a to děje se n rístech docela jiných. Jest to v okresech turnov- ském a semilském a pak ve Světlé v okresu ledeč ském. Za středisko broušení granátů dlužno po- važovati Rovensko nedaleko Turnova, jedině male rosetky brousí se v Semilech. Broušení děje ee huď po řemeslnicku asi v 8 dílnách v Turnově asi se 120 dělníky, nebo jest to práce domácká (domácký průmysl) v Rovensku a jeho okoi Kdežto v dílnách turnovských pracuje se celý rok, jest práce domácká omezena ponejvíce jen na dobu zimní, poněvadž jest málo výnosná a dělníci za doby letní hledají buď jako dělníe stavební nebo dokonce i při hospodářství jiného, lépe placeného zaměstnání. Počet jich v zimě ob- náší asi 2000, v době dobrého obchodu dokonce stoupá až na 3000.

Granát Německo Pforzheim gra Rovensko Turnov Semily

26 article

Majitelé dílen v Turnově jsou zároveň ob- chodníky s drahokamy, kteří vedle dělníků ve svých dílnách i domácké dělníky zaměstnávaji z nichž každý zařízen jest již na určitý drul broušení, Poměr těehto poslednějších dělníků k jish zaměstnavatelům jest zvláštní. Přijde-li takový dosud dotyčnému obchodníku neznámý dělni c práci, bývá zvykem, že musí provésti dříve hroušení na zkoušku, pak teprve, když ke spo- kojenosti dopadla, dostane se mu stálejší práce.

Turnov

27 article

Obchodnik odevzdá mu rozdružené a odpočilana granáty, urči způsob broušení a poznamená váhu granátů. Dělníkovou jest pak povinnosti, aby brou- šení provedl čistě a aby nečisté nebo popukané granáty jakož i odštěpky zpět přinesl. Bylo-li pro vedeno broušení ne dosti čistě, nebo bylo-li mnohc z kamenů obroušeno, následuje srážka ze mzdy Nelze-li chyby dodatečně opravili, musí dělníl granáty zaplatiti. Granáty, které dělník dle vály přijal, bývají placeny za gram hotové broušen práce, což dělníka již nabádá, aby co možno při Hroušení kámen šetřil a tak větší váhy hotového výrobku docílil. Vypadly-li granáty po broušen příliš malé, strhne se dělnikovi na tuctu 1—2 kr Jenom dělnici, kteří docela maličké granátky brousí, koupí je přímo od obchodníka na kilo- gramy a vybírají z nich ty nejlepší, které ještč brousiti se dají. Bývá pak z jednoho kilogramu takových malých kaménků vybráno ještě asi 400 tuetů, které za to stojí, aby broušeny byly. Ostatn jest jen tára. Jsou-ii tyto malinké granátky vy- broušeny, kupuje je obchodník od dělníka zase zpět za cenu, která dle jakosti broušení značně se mění. V Tatobytech nedaleko Rovenska zabývá s několik domáckých dělníků výhradně broušením destiček z granátů, které opět kupují dělníci se- milští, kteří z nich vyrábějí malé routky. Jak malou tyto destičky mají cenu a jak malá jest mzda, kterou dělník při tom doeíliti může, vy- svítá z toho, že 100 tuetů takových malých desti ček se i za 45 kr. prodává.

Granát Rovensko

28 article

Nástroje brusičů granátů jsou velm jednoduché. Jsou to vodorovné desky olověně. na nichž se pomocí smirku brousí, nebo, a te řídčeji, brusy karborundové, k leštění používá se desek cinových a triplu, řídčeji desek měděných Olověné desky opotřebují se velmi hrzy a mus často býti přetavoväny. Granáty upevňují se na zvláštních násadeích pomoci kitu šelakového. zahřátého k vůli změknutí malou lampičkou a bývá na brusu umístěno pomocí zvláštního déli- cího, ale jednoduchého přístroje najednou až 12 takových násadeů, které současně se šlapáním poháněným brusem obrušují a stejné rozdělení facet na svém obvodu na 5—12 plošek umožňují Mzdy za broušení klesly asi od roku 1900 velmi značně. Za 100 tuctů malých granátových routek čís 1—9, které ještě v letech osmdesátých placeny byly 5—6 zl., platí se nyni jen 2—3 zl. Dva dělnici, pracující dohromady, vybrousí při pilné práci za týden 200—250 takových rosetek a zbý vá jim za to po zaplacení režie pouze asi 3 zl., tedy vypadá na jednoho dělníka denně asi 25 kr. V Semilech vybrousí 3 dělnici za týden př práci asi 16hodinné denně a používají-li přistroj ků, kterými na jednom brusu najednou 12 granátů brousiti mohou, asi 500 tuctů routek, za které obdrží 9 zl. Počítáme-li, že destičky granátové které na tyto rosetky z Tatobyt kupuji, stojí 45 k za 100 tuctů = 2.25 zl. a odečteme-li dále o výdělku rožii těchto dělníků (opotřebení brusů. leštidlo, kit atd.) zbývá jim za hodinu a osobu asi 2.3 kr. K vybroušení 100 tuctů zašpičatělých ovál granátových (penďelogue), za které platí se 4 zl. potrebují dva prostředně dovední dělnici cel

Granát Semily zl kr

29 article

týden. Odečtou-li od toho vlastní režii tedy zbud každému asi 1.62 zl. A přece i při této tak nízké mzdě musela býti zmenšena v posledních letech výroba tak značně, že asi 2/2 dřívějších brusičů granátů nenalézá žádnéhio zaměstnání. Také v krajině světelské v okresu ledečském, kde zase domovem jest broušení a vrtání granátů za účelem navlékání jich na šňůrky, nejsou po- měry lepší. Platiť se za broušení 100 kusů gra nátů, dle velikostí 60 kr. až 3 zl. a za jich vrtán 22—80 kr. a denní mzda obnáší asi 38—50 kr. Výroba pak činí za rok asi 300.000—400.000 kusů granátů, které částečné do Italie a Německ se vyvážejí.

30 article

Přejděme nyní k výrobě granáta vého zboží a granátových šperků, jejiž stře- diskem jest Praha. Výroba tato, dříve tak kvetoucí a výnosná, která así v letech 1884—85 stála n největší výši, klesá stále až na naše dny a na- chází se ve stavu skoro beznadějném. Jest pak přirozeno, že nepříznivý tento stav musil míti vliv jak na broušení granátů, tak na dolování jejicha znehodnotil cenu práce i granátu samého. V letech rozkvětu průmyslu granátového, tak specificky českého, nebo ještě lépe praž- ského, bývala v Praze řada firem vývozních, pro něž pracovalo na 1500 dělníků a na 600 učňě, v Čechách pak celých zaměstnáno bylo asi v 60u dslnách na 3000 pomoeníků. Doby tyto jsou ovšem ty tam. Průmysl počal klesati, továrny zanikly, počet dělníků značně se zredukoval, vý- roba jest v úpadku, kdežto dříve dělník vydělal při pohodlné práci 10—20 zl. za týden, přijde si dnes sotva na 5—6 zl. a to jen v době saisony, která trvá ročně asi 4—5 měsíců. Ještě v roce 1890 bylo členy společenstva zlatníků a klenot- níků v Praze 104 samostatných mistrů, kteří za- městnávali na 600 pomocníků a 446 učňů. Počet tento kresá stále, tak že máme dnes výrobců gra- nátového zboží u tohoto společenstva pouze 51 s 217 pomoeníky a 28 silami ženskými a jen 9 učnů.

Praha Čechy

31 article

Namanuje se pak zajisté otázka, co jest příčinou, že výroba zboží granátového tak hlu- buko klesla? Když sranátový průmysl přicházel k roz- květu, opakovalo se to, co jsme zažili i v jiných průmyslových odvětvích: vše vrhalo se jedním proudem na tuto výrobu. Byla léta, kdy při spo- lečenstvu výrobců zlatého a stříbrného zboží v Praze samotné, přihlášeno bylo najednou na 609 učňů pouze při zboží granálovém, obce předměst- ské v to ani nepočitaje. Takovým způsobem vrrostl a vychován byl tak velký počet dělníků vycvičených, že průmysl sám nenalezl pro ně dostatečného zaměstnání. Zvláště pak v době mimo saisonu, která spadá do doby podzimní bylo mnoho dělníků i menších mistrů bez za- kázek pro velké továrny, nebo lépe řečeno vý- vozce, bez práce a tu začali pracovati na vlastní pěsť. Bez dostatečných prostředků peněž- ních a bez obchodního spojení používali pak ku výrobě šperků kovů méně cenných, tak zvaného nového zlata, ano i slitin skoro bezcenných, zhotovovali výrobky nevkusné, zboží, které na- zvati můžeme hromadným poznačením bazarové a prodávali je v obchodech nejrůznějších od krá- mu ke krámu. Granátové šperky kvality skoro bozcenně, bylo lze koupiti v každém krámě nifař- ském, na jarmarcích ano i podomní obchodníci po hospodách je prodávali. Tak nastala nadvý- roba, nezřízená konkurence a zboží granátové Lylo diskreditováno, žádný je skoro pak nechtěl.

Praha

32 article

Dělnietvo připraveno z velké části o výdělek, o zaměstnání, musilo se ohlížeti po zaměstnání jiném, v němž by nalezlo obživy. V takovém úpadku nacházi se asi granátový náš průmysl dnes a jest na čase, abychom o tom přemýšleli, jak by se dal zase vzkřisiti a je-li vůbec možno, zvednouti jej, když ne na takovou výší, na jaké stál uprostřed let osmdesátých, tedy aspoň tak vysoko, aby při rozumném závodění dostalo se mu zdravého a bezpečného podkladu a jeho výrobeům ztracené obliby. Jedno nesmíme při tom ovšem pustiti se zřetele, že totiž granát český, vzdor svým mnohým přednostem, přece jen není drahekamem tak vzáeným a takových vlastností, aby mohl postaviti se po bok rubínu, safíru neho dokonce démantu Kromě kusů větších, vybraných, bezvadně pěkného broušení, které by samy, neb ve společ- nosti perly, brilantu nebo routy ve zlatě lepší kvality zasnzeny, poskytují šperky velmi cenně, jsou granáty menši a těch je právě množství nej- větší, sotva s to, aby při své nižší ceně snesly zlato drnhé. Na druhé straně ale vidíme, jak přímo zničen byi tento průmysl používáním kovů málo cenných nebo bezcenných k výrobě šperků graná- tových a musíme tedy, učice se od chyby, toho s vyvarovat. Tím určena jest nám cesta, po níž se bráti musíme, chceme-li svůj granátový průmysl zase pozvednouti. Muži ve věci zkušení ukázali již na tuto cestu a přísluší v první řadě zásluha společen- stvu výrobců zlatého a stříbrného zboží v Praze, které již od let domáhá se změny zákona pun- covního jenom za účelem povznesení výroby zboží granátového, ale dosud marně.

Praha

33 article

Spalečenstvo vychází při tom z předpokladu, deeela správného: k výrobě granátových šperků nesmi býti použiváno kovů bezcenných nebo málo cenných, jako na př. nového zlata, poněvadž kon- sument musí míti jistotu, že koupený šperk jest skutečně zlatý. Zlato pak, pro něž náš puncovní zákon známkování přípoušti, jest nejméně 14ka- ratové a to jest příliš drahé pro šperk granátový, ve velké masse vyráběný. Od 6karatů, až kam sahá tak zvané zlato nové, až do 14karátů nesmí se u nás žádné zlatý šperk vyráběti. Kdyby tedy změněn byl zákon puncovní v ten smysl, že byi zlato s menším jemným obsahem, na př. od 14 karatů až dolů do 8 karatů bylo ke známkováni připušíěno, tedy by byž zjednán lacinější, ale přece cenný kov, pro granátové šperky se velmi dobře hodicí. Dopouští-li známkování takového zlata o men- ším jemném obsahu puncovní zákon německý, tedy by bylo snad i u nás možným a těžko jest najíti nějakého závažnějšího důvodu, proč by roz- hodující kruhy stavěly se potřebám průmyslu n odpor, kdyžtě požadavek nepůsobí ani žádných obtíží správních, ani není spojen s hmotnými obět- mi, právě naopak, když ukazuje na stejné zařízení v Německu osvědčené, odkud již tak mnohá no- vota k nám se dostala, Jest tedy nutno, aby akci v naznačeném směru podniknuté, nedalo se usnouti, nýbrž aby bylo náležitým způsobem na splnění požadavku toho naléháno. Jinou cestu ukázaly nám některé pražsk firmy, z nichž na prvním místě dlužne jmenovati

Německo