Načítám náhled…
Chunky — 31 celkem
· entity: person 87, place 54, org 7, work 4
1
masthead
Strana 2.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY
3
masthead
24. září 1903
4
masthead
Číslo 261.
5
article
polovice říše musí býti skutečně a úplně chráněn
(Hlučná pechvala.)
Nevyhledávali jsme však a nevyhledáváme žád
ného boje. Prosti vášně obíráme se, jak povinnost
nám káže, všemi požadavky vyskytnuvšími se z
rokování o braneckém kontingentu a shledali jsme
— také se stanoviska platných vyrovnacích zákone
— mnohé, jež nedotýkají se organism
a rázu společné armády. Sem nepatří všal
mimo jiné změna velicí neb služební řeči, pročež
musí zůstati, jak je, dokud platí nynější, oběma čá-
stem prospěšný státoprávní poměr.
Je rozhodnuto. Nejvyšší vojenský pán chce, aby
armáda rakousko-uherské říše zůstala tak, jak je
společná a jednotná, ve všech zákla-
dech neporušená. (Hlučná pochvala a potlesk
Hluk a výkřiky.)
(Poslance Březnovský volá: Při německé armádn
řeči dostalo Rakousko řezů již několik.)
Než upustím od obecných úvah, vysvětlím ně
kolika slovy odpor, jenž by se mohl shledávati
tom, že jsem se na počátku svých vývodů odvolával
na to, že činnost říšské rady nebyla přerušena p
vůi vlády a přece jsme ji nesvolali po vydání císař
ského nařízení o zatimním rozpočtu.
Vláda řídila se dle postupu událostí. Nastal
krise týkala se věcí, jež dotýkaly se dosti blízko
této polovice říše. Vláda troufala ai ználi neobyčejně
nesnadnou situaci i smýšlení obyvatelstva i jeho
parlamentních zástupců. Třeba říšská rada přípat
nými usnešeními mohla přispěti vládě, mohla vláda
po svém právu žádati někdy za objasnění, jež by s
nebývala mohla vždy dáti. Proto rozšířila svou
zodpovědnost také v tom směru, že nesvolal
říšskou radu.
Přicházím k vlastní příčině nynějšího zasedání
poslanecké sněmovny a k odůvodnění podan
předlohy.
Březnovská
Rakousko
poslanecký sněmovna
6
article
Dle zákona ze dne 25. února t. r. o braneckém
kontirgentu proveden odvod v obvyklý čas a odve-
denci bývali by se vřadili do vojska 1. října, kdyby
nebylo v § 2. onoho zákona známé závislosti n
provedení řádného odvodu v Uhrách. Když pro udá-
losti v druhé polovici říše odvod uherského kontin
gentu stával se čím dál míň pravděpodobným, vo
jenská správa musila uvažovat o zachování normál-
ního presenčního stavu vojska.
Protože nebude uherského kontingentu, musil
se hledati náhrada. Dle platného branného zákon
trvá presenční povinnost do 31. prosince roku, kdy
ona služební povinnost vyprší. V zákoně předví
dané dosluhování 3. ročníku nebylo tedy žádnou
novotou. Dálo se tak po dvě leta u různých sborův
a odborů, tak u všech vojsk v zabraných zemícha
jižní Dalmacii, u jízdy, jízdného dělostřeleciva, zdra-
votnického sboru, námořnictva a vojenských ústavů
— jak toho bylo kdy potřeba. Nastala olázka, má-l
vojenská správa použiti tohoto zákonného zmocnění
anebo má li se postarat jinak o normální presenční
počet vojáků. Vzhledem k celkovému politickému
stava nebylo pomyšlení na ztenčení vojenských staváv
a proto vojenská správa odhodlala se — po případe
také v této polovici říše — podrželi je va zbrani.
Nemyslete si, že jsme nepoznávali krulost zamýšle
ného opatření. Poznávali to z výhod, jež jsme po
stiženým chtěli poskytnouti.
Uhry
Dalmacie
7
article
Avšak považovali jsme za nebezpečnou chybu
když v době, kdy vojenská otázka tak zcela ovláda
situaci, že jde o jednotu a společenství rakousko-
uherského vojska, kdyby v některé, třeba méně dů
ležité věci učinily se jiné disposice nežli v Uhrách
Neodchýlili jsme se nikdy ani dost málo od úplné
rovnoměrnosti, nejméně pak v této době. My neru-
šíme organismus armády, my nepřehledáme ani
úzkou slezku, jež se otvírá národním aspiracím českým
do společné armády. (Pochvala.)
Nyní není třeba onoho mimořádného opatření,
jednotnosti společné armády není více pochyby, její
osvědčená zařízení jsou zabezpečena. Vláda bude
dbáti práv království a zemí na říšské radě za-
stoupených při péči o potřeby vojska a při stano
vení nových branných předioh. U nás vracíme se
k normálním poměrům a použijeme pouze kontin
gentu dle výměru minulých lel, dokud také Uhr
nepovolí kontingent zvýšený.
Uhry
8
article
Proto doporučují brzké přijetí této předlohy
neboť je vše přípraveno, aby hned po nancšení s
sněmovny mužstvo 3. ročniku bylo propuštěno
Překážky v projednání předlehy měly by za násle-
dek dosluhování vojínů. (Hlučná pochvala; velký
odpor, hluk a výkřiky.)
Sněmovna zůstane pohromadě jen krátký čas
neboť zasedají zemské sněmy, z nichž vělšina má
zpracovati hojný a naléhavý materiál a mnohé maji
rokovali o neodkladné výpomoci v nouzi. Za ně
kolik neděl sněmovna vráli se a polom bude se
moci věnovati nerušeně svému dilu; avšak i v těchto
několika dnech očekává vás, pánové, úkol, za nějž
vám obyvatelstvo jistě bude vděčno. (Hlučná po-
chvala; odpor a neustálé hlučné výkřiky.)
Posl. Pernersterfer navrhuje vzhledem k vysoe
politickému rázu mininistr presidentova prohlášení
aby se o něm především v příští schůzi debatovalo.
Návrh ten propadl. (Výkřiky mezi sociálním
demokraty.)
Pokračuje se v čtení došlých spisů, mez
nimiž jsou pilné návrhy posl. Plačka a spol.
Schönerera a sp., Choce, Kloláče a sp.
aby odvolal se rozkaz o dosluhování 3. ročniku
vojáků.
Sněmovna rokuje najednon o všech těchto čle
ných návrzích.
Posl
Plaček
Choc
Kloláč
9
article
Posl. dr. Plaček: Ministerský předseda mluvii
dnes lakřka ze sněmovny. Pravil, že strana, klerá ne
povolí projednání vládní předlohy bere na sebe zod
povědnost za to, že bude 3. ročník ponechán ve služ-
bě. To jest mluva demagogická, které by se člověk
nadál nejméně u ministerského předsedy. Říšská rado
povolána byla právě ve chvíli, ve které byl vydán
armádní rozkaz. Jest patrno, že celý postup vlády
není než fruktifikace vlády pro její jednostranné účely.
(Souhlas Čechů.) Čeští poslanci, kteří vídeňskou ří-
skou radu opustili dne 25. června v situaci politick
velmi prononcované, mají býti uvedeni do moráln
lisně a vzhledem na hlasy, ozývající se z Vídně, na-
jednou připustiti zákonodárnou činnost sněmovny. To
bylo by velikým úspěchem a p. dr. Körber byl by
vůdcem pracující sněmovny. Nevypadá to však jako
mobilisace proti druhé polovině říše? My máme
se propůjčiti při tom za slatisty? Máme všechnu
příčinu, nečiniti sobě žádných zbylečných, nevých
nesnází. Máme vědomí povinnosti býti neutrální, kde
neutrální býti musíme. Táži se, máme my příčinu,
prohlásiti se zhola za nepřátele snah druhé poloviny
říše? Ve snahách těch chce se uplatniti národní ele-
ment ve vojsku a to bylo vždy částí našeho programu
Tím nemá býti řečeno, že šmahem vše, co a jak žádají
Maďaři, s naším stanoviskem se shoduje. Vyhražujeme
si věcné zkoumání toho a Maďaři nesmí nám zazlívat
pravíme-li: ce chcete pro svou národnost a co jes
umírněné, může míti také naše sympatie. Avšak před-
pokládáme, že to, co žádají pro sebe, platiti má take
pro národy jiné.
Posl
doktor
Plaček
Čecho
Körber
Maďar
Vídeň
10
article
Před nedávnem kolovaly novinami pověsti o mili-
skování se německých stran (německo-lidové) s pp
Maďary. Ve chvíli, kdy tyto pověsti se rozšiřovaly
p. dr. Körber nesvolal říšskou radu, aby jeho miláčkov
z německé strany lidové nebyli kompromitováni. Když
však byl armádní rozkaz vydán, myslil si zehytralý
p. dr. Körber: Tady máte pokyn, teď víte, jak se mále
chovati, máte-li býti považování hodnými dětmia
páni z německé lidové strany naučili se od dra
Körbra vykořistiti situaci a tu z německé strany lidové
navrhuje se pilné vyřízení vládní předlohy. (Veselost.,
Armádní rozkaz obsahuje potěšitelná slova, která
Budí v našich srdcích krásný ohlas, Nejvyšší velite)
spatřuje podstalu jednoty armády v tom, aby tato re-
spektovala všelikou národní svébytnost a urovnávala
všechny protivy. Očekává, že bude zvláštností a před-
ností každého národního kmene užito ke blahu celku
Ale jak byl tento armádní rozkaz vykořistěn!? Jed-
nota, kterou patrně míněna jest jednola vedení, vy-
kládána jako potřeba naprostě uniformity, jako ne-
gace veškerého pokroku, jako negace uplatnění ná-
rodního ducha. Vůči Maďarům prohlášení toto nejednu
změnu připouští. My však máme se dáti chytiti a pod-
porujíce zákonodárnou činnost této sněmovny, horo-
vat pro nezměnitelnost institucí ve vojsku? Což pak
je skutečně nějaký rozumný člověk na světě, jen
by mohl schvalovati platný usus, aby jednání pře
vojenským soudem provádělo se jazykem, jemuž ob-
viněný nerozumí? (Pochvala v pravo.) Všemi stranami
— také německo-lidovou — žádáno bylo, by vojín
Gřetího roku byli propuštěni. Nejpříhodnějším prostřed
Maďar
doktor
Körber
Körbr
11
article
kem jest přijetí našeho pilného návrhu. Vždyť ar
Körber řekl, že vliv cislajtánské vlády na vojenské
záležitosti jest zajištěn. (Veselost.) Má-li dr. Körbe
takový vliv, nechť ho uplatní při vojenské správě, aby
tato svůj nezákonný výnos o předržení vojínů tře
tího roku ve službě, zrušila. My se nedáme napálit
a nedáme se vésti nikým a proti nikomu. Ilučný po-
tlesk a pochvala,
Posl. Malik posuzoval pokrytecké prý chování se
různých stran při požadavku zvýšeného kontingentu
braneckého, dorážeje zvlášť na německou lidovou
a německou pokrokovou stranu; jen Všeněmci dostáli
prý slibu danému svým voličům. Připomíná požada
vek vytčený v lineckém programu strany o rozluce
s Uhrami, jejíž uskutečnění blíží se s nezvratnou
jistotou. (Hlučná pochvala mezi řečníkovými přáteli.
Uhrám učiněny již velmi vážné ústupky a také se
již částečně provedly. Poukazuje na četné případy
že důstojníci uherští požáda i za státní ohčanství ra
kouské, což nesrovnává se tak zcela s prohlášením
o jednotnosti armády. Táže se, kam se poděla ona
jednotnost, když zdejší třetí ročník vojáků propoušt
se, uherský však ne. Jak to vypadá s rakouským
třetími ročníky, jež slouží v Uhrách?
Körber
doktor
Körbe
Posl
Malik
Uhry
12
article
Pojednává o účinku armádního rozkazu, kriti
suje ústup, jenž nastoupen hned po jeho vydání
škodí vážnosti říše v cizině a prohlašuje náčelníka
hlavního štábu (bar. Becka) za nejhoršího rádce
armády.
Odůvodňuje odmítavé postavení své strany k ny-
nější předloze tím, že nevyhovělo se všeněmeckému
požadavku po úlevách pro vojáky a konečně žádá
by se bez podmínky propustili tříročácí 30. t. m.a
ubezpečuje, že jeho strana sebrvá věrně při svém
programu, jehož hlavním požadavkem je ústavní, n
revoluční, přičlenění Rakouska k Německu. (Hlučná
pochvala mezi Všeněmci.)
Posl. Choc (česky) vyslovuje mínění, že armádní
rozkaz chlopský jest protiástavní, poněvadž panov-
níkovi nenáleží právo rozhodovati o vojenském
zřízení.
Posl. Dersohatta odporuje projednávaným pilným
návrhům, protože mají za účel pouze propuštění
tříročáků, věcí parlamontu však je, provésti změnu
zákona o braneckém kontingentu zákonnou cestou a
tak dosíci včasného propuštění 3. ročníku vojáků na
dovolenou. Takové usnesení vláda musí respektovati.
Posl
Choc
Rakousko
Německo
13
article
Pouhá resoluce by neměla účinku. Lituje, že věcná
debata o podané dnes předloze zdržuje se podanými
pilnými návrhy a tak její včasné vyřízení stává se
pochybným. Kdyby proto, že vládní předloha ne-
uskuteční se, nevyhovělo se přání všech národůa
zemí po propuštění tříročáků, jeho strana zřekla by
se vší zodpovědnosti. (Pochvala mezi lidovou stra-
nou německou.)
Posl. Eldersch poukazuje na velké rozčilení,
způsobené nařízením o dosluhování 3. ročníku v
veškerém obyvatelstvu. Toto rozčilení přimělo mini-
sterského předsedu k povolnosti. Brojí proti setrvání
při zvýšeném braneckém kontingenlu. Parlamení
nesmí povolovati »do zásoby« zvýšení braneckého
kontingentu, neboť nelze si mysliti, že by uherský
parlament povolil zvýšený kontingenl. Ať nedba
sněmovna hrozeb předsedy minisi erstva, jenžje
zodpovědným, že nesvolal parlament v čas. (Hlučná
pochvala mezi sociálními demokraty.)
Posl. ryt. Abrahamowicz oznamuje sněmovně
usnešení haličského sněmu, dle něhož mají odstra-
niti se příčiny uváděného výnosu. Prostředkem
k tomu je vládní předloha. Proto je předním úkolem
parlamentu, aby onen zákon byl vyřízen. Polšti
poslanci proto s Plačkovým návrliem nesouhlasí.
Posl. dr. Šílený: Z vládní strany nemohli dru.
Körbrovi prokázati horší službu, nežli svým odporem
proti pilnosti našeho návrhu. Nejde-li se nám vstříe
ani v maličkostech, nemáme my navzájem příčiny.
vyjíti vládě vstříe.
Posl
Plačkův
doktor
14
article
Vojíní, kteří dosluhují 3. rok, byli ponechání v
službě nikoli proto, že toho vyžaduje armáda, nýbrz
aby vykonán byl tlak na sněmovnu. Jest účelem na-
šeho návrhu, tlak tento ukliditi. Potom bychom ze snac
zachovali příznivěji k vládní předloze. Ale sněmovna
chce odmitnoutí tento náš návrh, kterým hájí se dů-
stojnost sněmovny. Bylo-li dru. Körbrovi uloženo užiti
§ 14. pro cukerní kontingent, ve příčině kterého cis-
lajtánská vláda utrpěla velikou porážku, mohl také
užiti tohoto paragrafu ve příčině kontingentu nováčků.
My nejsme nadšeni pro praxi § 14. a spatřujeme v ka-
ždém užili jeho porážku vlády parlamentu. To však
jest věcí vlády a naším přáním jest, aby tato vláda
která nevyhovuje našim nejskrovnějším požadavkům
pokračovala od porážky k porážce, až bude musi
ustoupiti vládě jiné. Dnes máme pomoci vládě k ví-
tězství. Nemáme žádně příčiny, býti proti armádě
samě, ve které slouží naši synové. Ti, kdož se vydávaj
za naše přátele, isou našimi nepřáteli a nenávistníky
15
article
Jsou to ti, kteří chtějí zničiti říši. Vojenská správa
činí vše, aby se stala nepopulární a nenáviděnou. Vi-
děli jsme rozkaz, ve kterém se zakazuje užívání če-
ského jazyka mimo službu důstojníkům, a ve kte-
rém se jim zakazuje návštěva českých Besed. Takové
jednání proti českému jazyku jest hrubou urážkou
českého národa a poškozování politických práv dů-
stojníků. Zdatnost armády poškozuje se mnohem více
nerozumným chováním se důstojníků ve válce, než
neumí-li jednoroční dobrovolník německy jako něme-
cký spisovatel. Musíme protestovati proti jednotné
armádní řeči, rozšiřující germanisaci a prušáctví. Ve
vojenské správě rozhodují lidé, kteří nejsou Rakušany
A ti jsou hlavními rádci. Také za zmatků za hr. Ba-
dena jsme nabyli zkušenosti, že když massy lidu braly
se před dvorní hrad, byl vznesen dotaz, jaké jest spo-
lehnutí na vojsko. Na rozhodujících místech krčil
rameny. To také bylo příčinou, že hr. Badeni by
propuštěn. Vojenská správa nevyhovuje také ochotně
pokud jde o dodávky. Jeden záložní důstojník byl po-
trestán proto, poněvadž konal zemědělské práce, Ně-
mecký říšský sněm má proti vojenské správě vět
odvahu než naše říšská rada. Ta vystoupí jen tehdy
když dají Maďaři příklad. (Pochvala.)
Posl. Fresl v české řeči si stěžoval, že vláda ne-
vyslala do sněmovny člověka, jenž by rozuměl českým
výkladům.
Rakušan
Baden
Maďar
Posl
Fresl
16
article
Jelikož potom není žádný řečník zapsán, prohla
šuje místopředseda dr. Žáček debatu za skončenu
Konec schůze o 3/45. hod.
Příští schůze zejtra o 11. hodině.
Posl. dr. Hynek Lang a soudruzi podali tento pilný
návrh v příčině poskytnutí státní podpory za
příčinou živelních katastrof roku 1903
Den 19. července 1903 byl pro Táborsko a Pl
hřimovsko dnem neblahým, dnem osudným, jehož ná
sledky občanstvo naše po kolik let bude těžce po-
ciťovati.
Téhož dne postižen byl, jak všeobecně znám
skoro celý politický okres táhorský a pelhřimovský
hroznou živelní pohromou, průtrží mračen a krupo-
bitím, spojeným s nevídaným cyklonem, která zni-
čila nejen veškeru nadějnou úrodu letošní, nýbrž
poškodila mnoho stavení, stromoví a lesů, silnic a cest
Nedostatek, ano i bída a nářek zaviádl v našicl
krajinách, které již přírodou samy jsou macešsky ob
dafeny, chudy, vysoko položeny a v posledních deseli
letech, jak tomu mé četně pilné návrhy nasvědčují
četnými katastrofami živelními postiženy byly.
Jest to věru zvláštním, neblahým osudem, že
tyto jihočeské, chudě krajiny, opětně byly tak těžce
navštíveny, neboť solva se začala hojiti rána jedna
již zasazena byla neblahým osudem rána druhá, ještě
krutější.
doktor
Žáček
Posl
Lang
Táborsko
17
article
Jak ohromných škod červencová katastrofa uči
nila, toho důkazem jsou výpočty jednotlivých hejt-
manství. Tak v politickém okresu láborském, který le-
tošního roku ještě ke všemu i velikým suchem byl
pestižen, ze všech 192 katstrálních obcí 164 totálně
bylo zničeno a sice: celý Tábor 87 kat. obcí, celá
Mladá Vožice 56 kat obcí a ze soběslavského okresu
— čítajícího 49 kat. obcí — 21 obcí
Škoda pak páčí se na více než 7 mill. korun
čislice není ještě přesně uslanovena, poněvadž operáty
škod živelních nejsou číselně ještě přezkoumány
adjustovány a stane se tak prý ve 2—3 měsících.
Sám okres táhorský čítá škody 4,445.163 K, ne-
počítaje v tom město Tábor, které samo o sobě m
škedy na 305.301 K úřadně vyšetřené
Štejně velice jest pohkozen politický okres pelhli-
movský, a sice okres: pacovský, pelhřimovský, ka-
menický a počátecký, jak se o tom J. Exc. pan místo-
držitel sám přesvědčil.
Jen v okresu pelhřimovském poškozeno bylo4
místních obcí z 50 a z těch 3170 rolníků, z těch jes
2900 potřebných a 270 méně potřebných, škoda pak
úhrnná čítá se na 2,834.378k
Tábor
Škoda
18
article
Hrozné, smulné budoucnosti hledí naše rolnictv
vstříc a s obavou pohliží na dobu příští jak a z
co opatří sobě toho nejnutnějšího k obživě pro sebe
a rodinu, čeleď a k udržení svého stavu hospodářského
Poněvadž ani okresy, ani země pomoci poskyt-
neuti nemohou, může a má tak učiniti pouze stát
jehož jest to přísnou povinnosti. Aby se však do-
stalo též výdatnější podpory chudému dělnému oby-
vatelstvu našemu, jest zapotřebí dále, aby se rychl
podnikly potřebné stavby drah a silnie jako stavby
z nouze, jako stavba dráhy z Mladé Vožice do Tá-
bora jinak do Sudoměřic, dráha z Humpolce přes
Červenou Řečici do Pacova, dále silnice na Táborsku,
Mladovožicku, Pelhřimovsku a Kamenicku o ktere
okresní výbory již žádaly a které částečně již mini-
sterstvem vnitra byly povoleny a které mají zapolřeb
pouze svolení ministerstva finane
Tak očekává lid náš spásy jedině od státu, který
veškeré přímě a nepřímé daně pro sebe absorbuje
a v uvážení těchto okolností smulných, ale pravdi
vých, podávají podepsaní tento návrh:
Mladá Vožice
Tá
Sudoměřice
Humpolec
Červená Řečice
Pacov
Táborsko
Mladovožicko
Pelhřimovsko
Kamenicko
19
article
Vysoká c. k. vláda budiž dožádánai
1. aby obcím politických okresů táborského
pelhřimovského jednak suchem, jednak strášnou ži-
velní katastrofou dne 19. července 1903 postižených,
rychlou, výdatnou poskytla další — vyšetřeným
ohromným škodám trochu aspoň odpovídající —
podporu subevencemi a nezúročitelnými půj
čkami, neboť dosavadní jsou velice nepatrné;
2. aby k ulevení bídy již panující a k zamezen
možného hladu a zoufalství nařídila rychlé, oka-
mžité stavby drah, silnic a cest, které jmenovaným
okresním hejtmanstvím jsou již neb budou doporu
čeny jakožto stavby z nouze.
V ohledu forálním se navrhuje, aby návrl
tento se všemi, dle § 42. jednacího řádu možným
zkráceninami se projednal a dle § 31. výboru nou
zovému odkázán byl.
Mezi došlými spisy byly pilné návrhy
posl. Bärnreithera a spol. na projednání před
lohy o vřadění letošních branců dle 8 2. d) a e) jedn
ř., aniž by se dal na jednací pořad, bez předběž
ného rokování; — Choce, Baxy a spol. n
změnu § 8. branného zákona v tom smyslu, že slu
žební povinnost končí bez ohledu na den vřaděn
30. září onoho roku, kdy služební povinnost vyprší
a na brzkou předlohu o obecném rovném, přímém
tajném volebním právě; — dra. Baxy a spol. na vy
šetření násilností spáchaných poslední čas na če
ských menšinách v Čechách, sdělení výsledku v po
slanecké sněmovně a příslušných opatřeních, aby se
takové věci neopakovaly; — Schuhmeiera
spol. na odvolání braneckého zákona ze dne 26
února t. r. a povolení braneckého kantingentu pro
lefošek ve výši 103.100 m. pro vojsko i námořnictvo; —
Fresla a spol. na zrušení reálných daní a zave
dení jednotné vzestupné daně příjmové a náhradu
škody záložníkům povolaným k vojsku.
Bärnreither
Choc
Baxa
Čechy
20
article
Dotazy podali posl. Sylv ester a spol.p
velu při volbě papeže; — Pacher a spol. p
ochraně státního úvěru a stabilitě valut a devis za
nynější uherské krise; — Wolí a spol. po nález
správního soudu o stížnosti ob. radního vídeňského
Orla do usnešení obecní rady vídeňské stran pod-
pory katolického šulvereinu: — dr. Baxa a spol
po nevyřizování rekursu v záležitosti českých škol
ve Vídni; — Maštálka a spol. po nádraží severo-
západní dráhy v Nové Pace; — dr. L. Dvořák
spol. po změně ustanovení civilního řádu stran
disciplinární moci soudů nad advokáty: — Kar-
bus a spol. po odstranění topíren společnosti st.
dr. v Žižkově a po železné lávce přes trať dráhy
Frant. Jos. v Nuslích; — Fresl a spol. po nedělním
klidu v báňských revírních úřadech v Čechách;
Klořáč a spol. po zacházení s mužstvem 5. škadr.
7. dragounského pluku ve St. Boleslavi a v záleži-
tosti valné hromady okr. nemocenské pokladny
Náchodě; — Schwarz a sp. po stavbě plzeňského
nádraží; — dr. Pražák a sp. po nedostatečných
místnoslech české techniky v Brně; — Klofá e
sp. po zastavení státní objednávky vagonů v Ring
hoflrově továrně na Smichově a po ochraně vojáko
před lehkomystnými důslojníky; — O(nert a s
po záblotovských výtižnostech; — Údržal a s
povchování se nemošického velitele hřehčí stanice
— Jaroš, Formánek a sp. po nouzi v několika
obeích kralohradeckého okresu.
Návrhy podali posl. Schönerer a sp. n
vřadění 3 mili. na výpomoc v nouzi; Schüek e
a sp. na státní podporu a nezúročné zálohy pr
chmelaře a zelináře v okresu žateckém a postoloprt-
ském; Bareuthera a sp. stran stáloprávního
poměru k Uhrám.
Sylva
Baxa
doktor
L Dvořák
František
Schwarz
Pražák
Jaroš
Formánek
Bareuther
Vídeň
Nová Paka
Kara
Žižkov
Jos
Nusle
Čechy
St . Boleslav
Náchod
Brno
Uhry
st
21
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 23. září. (Panovníkův lis
k hr. Khuenovi-Hédervárovi.) Dnešn
úřadní „Budapesti Közlöny“ otiskuje následujíeh
vlastnoruční list panovníkův
„Milý hr. Khuene-Héderváre! Mé oteovské
srdce jest naplněno hlubokým žalem při po-
hledu na onen politováníhodný stav, kterýv
mých milovaných Uhrách politický život již od
několika měsíců odsoudil k neplodnostia
zdržuje již činnost státního stroje. Ježto r. 1867
byly mezi zeměmi mě uherské koruny s jedné
a královstvími a zeměmi, zastoupenými na říš-
ské radě s druhé strany stanoveny prostředky
společné a jednotné obrany, vyplývající z
pragmatické sankce, ustanovil § 11. článku zá-
kona XII. z r. 1867, že vyřizování věcí
vztahujících se k jednotnému ve-
dení, řízeni a vnitřní organi sac
společného vojska, ponecháno jes
mně; a tak jako jsem vždy přísně nad tím
dbal, aby se tyto na základě zákona převzaté po
vinnosti plnily s každé strany poctivě a svědo
mitě, jsem taktéž odhodlán, patříe
mně práva zachovatisi neporušen
a neperušená je odevzdatisvým ná
stupeům. Uherský říšský sněm, uznav tot
mé právo, chtěl tím projeviti svou starost ne
toliko o velmocenské postavení říše, nýbrž tak
o sílu a bezpečnost vlastní olčiny a národa
Právě proto nemohl jsem dáti svého svolen
k takovým opatřením, která by ve svých posled
ních důsledcích vedla k oslabení obou států říše
a která by dědietvi, jež na mne přešlo po mýcl
slavných předcích, vydala v nebezpečí záhuby
Praha
Budapest Közlöna
22
article
Proto nechtěl jsem přivoliti ke splnění oněcl
požadavků, jež směřují k takové přeměno
osvědčených instituci, která zájmům mých milo
vaných Uher nejen neodpovídá, nýbrž mohl ab
ve svých posledních důsledeícl
poškoditi integritu zemí mé po
svátné koruny. Jinak nevzpíral jsem se
uskutečnění takových, mě královské pravomoei
odpovídajících opatření, o kterých mé vládyv
peslední době učinily v říšském sněmě prohlá-
šení a které spolu s punkty, jež jsem vám
označil, tvoří rámec, uvnitř jehož taková opatřen
pokládám za přípustná. Můj uherský náro
učinil od vyrovnání obrovský pokrok. Se zadost-
učiněním pozoroval jsem tento potěšitelný
rozvoj jakožto nový důkaz moudrosti onoho díla
které vytvořilo vzájemnou důvěru koruny a ná
roda. Tak to má býti a má zůstati i nadále. Mi
lost prozřetelnosti boží chránila dosud ná
ústavný život od každého vážného otřesu. Jer
střízlivost a rozmyslnost národa, dobře uvá-
žená rozvaha všech velikých zájmů, o něž běží
může nás i v budoucnosti zachrániti od každé
zkoušky. Proto jest mou královskou povinností
abych národ upozornil, že inyní trvám n
vyrovnání. Jestiť mé přesvědčení, že duch
jenž vytvořil toto dílo, žije i nyní ještě v pln
síle v mysli národa. Důvěřuji ve vaši obezřet
Uher
23
article
nost, že zákonitému zastupitelstvu mých, mně
tak na srdci ležících Uher vysvětlíte mé otcovsk
úmysly a že naleznete šťastné rozřešení stavu
nebezpečného zemi i řiši. S timto před
pokladem rozhodl jsem se, pov
řiti vás sestavením nově vlády
o čemž vás zpravuji v přiloženém vlasinoruě
ním listě.“
Ve Vídni, 22. září 1903.
František Josef v.r
Karel hr. Khuen-Héderváry v.r.
Zmíněný vlastnoruční list zní:
„Milý hrabě Khuene-Héderváre! Jmenuj
vás opětně předsedou svého uherského ministe
stva, jinak řečeno potvrzuji vás v hodnosti, kte
rou jste dosud zastával a očekávám vaše návrhy
stran utvoření ministerstva.“
Ve Vídni, 22. září 1903.
František Josef v. r.
Hrabě Khuen-Héderváry v. r.
František Josef
Karel
Khuen
Héderváry
Vídeň
Héderváre
24
article
Z Pešti, 22. září. (Ranní koníerene
liberální strany.) Přesně v 10 hodin do
peledne, jak včera ustanoveno, zahájil baron
Podmanický dnešní konferenci liberální
strany, která s napjetím očekávána všemi polit
ekými stranami uherskými. V krátkém zahajo
vacím proslovu baron Podmanický shrnul před-
chozí jednání v ten smysl, že ve straně jsou
vlastně tři různé názory. Dle jedněch má se
státi usnesení stran adresy, dle druhých stačí
resoluce strany, dle třetích nemá se stát
prozatím nic. Když zahájena rozprava, uja
se prvý slova hr. Khuen-Héderváry. Po-
děkovav straně, že odložila meritorní jednání a
do jeho návratu z Vídně, oznámil předem, ž
koruna seznala s politováním, že armádní rozkaz
se vykládá v Uhrách tak, jakoby se jím činilo
příkoří ústavě a státní myšlénce uherské. Že
úmysl takový se strany koruny byl vyloučen
dokazuje vlastnoruční list, daný jemu, hrabět
Khuenovi. M.-p. čte vlastnoruční list a pak do
dává, že z listu toho jest patrno, že král jest si
úplně vědom svých ústavních práv i povinnost
a že důvěra mezi korunou a národem jest nej
větší poklad, bez něhož se další rozvoj Uher nedá
mysliti.
Jen o dvou věcech chce se mluvčí zmíni
obšírněji. Jsou to opatření, jež se mají provést
u vojska, a úvahy, obsažené v královském listě
Tu uvedl některé nové podrobnosti, týkající s
vojenských vzdělávacích ústavů.
Podmanický
Khuen
Héderváry
Uher
Pešť
Vídeň
Uhry
25
article
Aby se posílil ve vojsku maďarský živel, maj
se zříditi nová stipendia na vojenských ústaveeh
a větší části předmětů má se na ústavech
Uhrách vyučovati jazykem maďarským. Tím s
rozmůže maďarský živel v důstojnictvu a bude
postaráno o důkladnou znalost maďarského ja-
zyka. Přecházeje pak ke svému opětnému jme
nevání ministerským předsedou, hr. Khuen
prohlašuje, že se uvázal v tuto hodnost opětně
jen proto, že bylo třeba, aby byl v Uhrách od-
povědný ministr, který by hájil slov panovní
kových a byl jich tlumočníkem v parlamentě-
To však neznamená, že by byl převza
úkol, sestaviti definitivní vládu
Chee býti v tomto vážném okamžiku jen pro-
středníkem mezi korunou a národem a prosi, aby
se tak rozumělo jeho poslání. Projev panovníkův
pokládá za tak významný, že způsobi d-o-
jem i za hranicemi země. Účelem jeh
jest, aby se zachovala i nadále důvěra mezi ko
runou a národem a nevzniklo mezi nimi žádn
nedorozumění. Jakmile se ustaví nová vláda
bude míti příležitost, vyložiti svůj program
Proto doufá, že strana neučiní dnes nijakéh
jiného usnesení, nýbrž přijme pouz
na vědomí jeho sdělení.
Khuen
Uhry
26
article
Slova ujal se pak hr. Apponyi, jenž
prohlásil, že nestane-li se nyní nijaké usnesení
nebude to důkazem souhlasu s výkladem minist
presidentovým, ježto po prvém vyslechnut
vlastnoručního listu nelze zaujati k němu urči
tého stanoviska. Přečtením vlastnoručního listu
se program dnešního jednání, jež se mělo tý
kati pouze armádního rozkazu, značně rozšířil
Proto souhlasi, aby se s usnesením sečkaloa
po sněmovní schůzi, v níž hr. Khuen beztoh
učiní prohlášení, k němuž jest zmocněn o
panovníka.
Posl. Hieronymi souhlasí s Apponyem
ale byl by rád, kdyby se dnešní výklad hr
Khuena vzal v úvahu ještě před sněmovn
sehůzí. Posl. Miklos navrhuje, aby se konal
ještě jedna schůze v 6 hodin večer. V tém
smyslu vyslovil se i hr. Štěpán Tisza, nače
baron Podmanický prohlásil, že prozatím
sejde s určitého usnesení. Rozhodnuto pak,že
ve večerní poradě vezme se na přetřes a-
mádní rozkaz-
Apponyi
Khuen
Posl
Miklos
Štěpán Tisza
Podmanický
27
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 23. září.
Vatikán a Vídeň.
»Petrohradským Vědomostem« píšou
Říma o napjetí, které se vyvinulo po povéslném
vídeňském »veto« mezi Vatikánem a Vídnl.
Papež Pius X. navrhnul na místo nuncia
při vídeňském dvoře monsignora Mery del Vala.
jenž je prozatímně papežským státním sekretá-
řem. Vládnoucí kruhy videňské jsou příkře proti
této volbě papežově, neboť Mery del Valje
přívržencem Rampollovým a je téhož přesvěd-
čení, jako on. Ve Vídni Rampollu nenávidí
tuto nenávist přenášejí i na Mery del Vala
Rakousko jen proto dalo při volbě papežové
veto proti Rampollovi, že ho zná jako nesmiři
řitelného odpůrce trojspolku. Návrh papežův
aby Mery del Val stal se nunciem ve Vídni
velmi urazil domýšlivost vídeňských diplomatů.
Jeť jim známo, že Mery del Val byl původcem
protestu proti rakouskému vetu. Ve Vídní se
rozhodli, že císař neodpoví papeži podle užívané
etikety vyjádřením spokojenosti nad volbou
osoby nuneiovy. Slovem, hotoví se skutečný
skandál. Vatikán nehodlá ustoupiti. Nejprve
Mery del Val, ačkoli je mu teprve 38 let, těši
se velkému vlivu mezi katolickou aristokracila
nesnadno vzdá se perspektivy státi v čele ví-
deňské nuneiatury. Papež chystá pro Mery del
Vala kardinálskou čepičku a k tomu by mu
bylo dobrou přiležitostí, když by jeho oblibenec
zaujal hodnost nuncia ve Vídni; jeť to nun-
ciatura prvého řádu a vynáší hodnost kardi-
nálskou.
Dále Pius X., ačkoli je snad poněkud za-
vázán vídeňskému vetu, že dosedl na trůn papež
ský, přece je rozhněván na vídeňské velo zt
příčiny, že bylo neprošeným zasažením do vniten
Pius
Vala
Valja
Praha
Vatikán
Vídeň
Řím
Rakousko
Val
mera del Val
Rampollův
28
article
ních záležitostí eírkve. Podráždění jeho je tím
hlubší, že našlo v duši nového papeže již při-
pravenou půdu. Nechovalť Pius X. nikdy něžných
pocitů k Rakousku. Ba, co více: Pius X. v ml-
dosti své byl nejen nepřítelem Rakouska, nýbri
i konspiroval proti němu, ano, byl rakouským
soudem odsouzen k smrti, jíž ušel pouze náho-
dou. Tyto neobyčejně zajímavé črty a fakty z
života nového papeže pomahají vyjasniti duchov-
nou fysiognomii Pia X. a proto zasluhují být
vynesenu. Jak známo, vesnička Riese, kdes
r. 1835 Pius X. narodil, patřila tenkráte k Ra-
kousku, byl tedy Josef Sarto rakouským občanem.
Ale když vyrůstal, vzplanul ohněm italského rla-
stenectví a nenávistí k Rakousku, jež jeho vlast
utiskovalo. Stav se duchovním v Tombole, Josei
Sarto zorganisoval tajný komitét, jehož účelem
bylo pomáhati, aby se Benátsko spojilo s ostatnl
Italií. To se prozradilo a Sarto jako velezrádn
odsouzen k smrti, ale podařilo se mu uniknout
ruce rakouského kata v noci a v převlečenl.
Utekl do Italie. Léta minula, ale city Josefa
Sarta k Rakousku se nezměnily. Je velmi ne-
přízniv tomu, aby mezi dvory italským a vídeá-
ským nastaly přátelské poměry.
Pius
Ries
Sarto
Benátsko
Sart
Rakousko
29
article
Francouzské naděje.
Nacionalistický předák Massard Emil, ředi
tel »La Patrie«, jenž zúčastnil se manévrů
jako setník záložní, vyhlašuje dnes v listu
svém, že branná moc Francie zavedením no-
vých nábojův pro pěchotu získala dvojnásobně
na síle. Nový náboj jest delší a lehčí nek
starý, prach jest při něm rozmnožen a dovo-
luje skorem na jisto trefovati. Pušky nemusi
býti pro něj předělány, za to musí býti ale
předělány pro nový náboj Německa pušky jeho
armády a tím jest dle Massarda su-
periorita francouzské výzbroje
a spoň na čtyři léta pojištěn a, tolik
času a mimo to 500 mill. franků státi bude to
Německo, než nový svůj náboj pro vojsko za-
vede. Massard vyzývá proto krajany své, aby
byli pamětlivi, že mají dnes nejzdatnější ar-
mádu světa a aby tudiž k tomu působili, by
Francic prováděla také politiku
zahraníční, sebevědomí tomu odpovidajícíl
Demonstrace při carské návštěvě v Řiímě.
V Ialii jeví se stále živé hnutí proti úmy
slu jedné části socialistů uvítati cara nepřátel-
skými demonstracemi a hnutí to šíří se i mezi
radikály a republikány. Jmenem radikálů uve-
řejňují poslanci Sacchi a Fradelleto v »Corriere
della Sera« protesty, jež sotva zůstanou bez
dojmu a účinku. I Turati a Ferrero zrazují
před tím, by staly se urážky hostu Italie, an
také revoluční list socialistický »Avangnardio
Sucialista« vyslovuje se proli takým demonstr
cím. Návrh učiněný posl. Mosgorem předevčí
rem v milánské jedné schůzi, aby car byl vy
pískán, narazil na odpor a policie zakročila
proti referentu o návrhu tem. S našeho stano-
viska liberálního neschvalujeme ovšem zakro-
čení to, ale dodati nutno, že v shromáždánl
nevzbudilo odpor
Massard
Francic
Sacchi
Fradelleto
Turat
Ferrera
Francie
Německo
Le Patria
Avangnardio Sucialista
Corriere della Ser
Italia
30
article
Chamberlainova akce.
Osadní ministerstvo uveřejňuje řadu tele-
gramů blahopřejních osadních spolků a ministnů
Chamberlainovi, ač tento jest nyní již soukrom-
níkem. Lze z toho souditi na trvající, třeha
poněkud zakrývané dorozumění mezi Balfourem
a Chamberlainem, na něž jsme včera již po-
ukázali. Chamberlam bude míti nyní po od-
stupu volnější ruku, by zpracoval veřejnost pro
své celní požadavky, k nimž směřuje vlastně
též Balfour, byť nepokládal dnes ještě za včasné
bez obalu to doznati.
Austrálský tisk vzpouzí se ostatně politice
Chamberlainově na rozdíl od prvního ministra
austrálského Borlina, kterýž hlasování o této
otázce v parlamentu austrálském zůmyslně prý
oddaluje. Vůdce opposice Reud odsuzuje prud
politiku Chamberlainovu, jež, jak praví, způso-
bila by v říši britské neskonalou bídu.
Dle »Standardu« také Kanada chová s
k politice Chamberlainově chladně, ano odmí-
V Londýně proslýchá se nyní, že Balfour
chce utvořiti ministerstvo co možna silné, a b
mohl volby třeba ještě po léta o-
kláda ti.
Sdělili jsme již výši cel, jež Chamberlnin
z obili, masa atd. žádá. Náhradou občan-
stvu nabízí silné snížení poplatků z kávy,
čaje, cukru, kakaa a sušeného ovoce a při-
mlouvá se, aby smířil dělnictvo, za zřízení
ministerstva verejných prací, jež
by zjišťovalo ve shodě s ostatními ministerstvy
okolnosti, za jakýchž vyrábějí se tovary do
Anglie dovážené. Tovary vyráběné za nižší
mzdy a při delší době pracovní, než jaké jsou
v Anglii zavedeny, podrobeuy byly by při do-
vozu většímu poplatku. Zároveň na-
mahá se Balfour získati pro své cíle také Iry.
tavě.
Chamberlainův
Chamberlain
Balfour
Ir
Kanada
Londýn
Anglie
31
article
Čechové olomoučtí na obranu svého
školství.
Čechové olomoučtí na obranu svého
školství.
V Olomouci, 20. zář.
Málo tak krásných schůzí průběhem, ohsahem
a upřímným nadšením hostil dosud sál české besedy
v Narodním domě olomouckém, jako dnes. Brutálnímu
jednání olomoucké okresní školní rady (pro městoh
při letošním zápise do české obecné školy, dostalo s
odvety a odpovědi tak rázné a důstojné, že máme
z dnešní protestní schůze radost opravdovou. Pro-
testní hlas olomouckých Čechů svým významem pak
a rázem všeobecným proti německým útiskům vůči
českýmškolám bude i posilou jiných českých menšin
na Moravě.
Schůzi českých rodičů a přátel naší školy za ne-
obyčejné účasti všech tříd a kruhů naší společnosti
i některých matek a žen, zahájil a pocitem radosti
náš — řekl bych — »školský referent« v Olomouci
pan MUDr. Frant. Přecechtěl. Předsedou zvolen
pan prof. V. Prasek, zapisovatelem pan Mil. P ro-
cházka, majitel tiskárny.
Pan MUDr. Fr. Přecechtěl v klidné, jímavé
retrospektivě nastínil historii české školy v Olomouci
a její útrapy. Roku 1873 dne 21. listopadu otevřela
se ponejprv branka české, tehdy soukromé, matiční
školy v Olomouci, do níž zapsáno celých — 11 dítek
Ale jak už tu jednou byla, ujala se rázem a utěšeně
se rozvíjela. Po deseti letech a po velikých protestech.
jež musti rozhodnouti v náš prospěch nejvyšší správni
soud, musila ji převzíli obec olomoucká do své správy.
Od 15. září 1884 začíná naše česká obecná škola —
ale od toho dne také její pronásledování. Na-
stala jí trpká křížová cesta, která podnes není a ne-
bude tak brzy u posledníhio zastavení . .
Čecho
MUDr
František
Přecechtěl
profesor
V Prasek
Olomouc
Morava
Francie
Narodní dům