ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 36f16780-70c9-11dc-90f9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 25, person 57, work 2, org 3
1 masthead
Ročník XXXXI
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 24. září 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 261.
4 article
Na rannt s odpol. liwt přode lácí se v Praze v alesinistraei an měsíe na čtvrt leta . . . . 5 K —k s dvojí ocák K 50h na měsí a 3tot lta . . . . 7 K 50 h ve slialkách: 2 K 3oh na mě íc . . .. Poštoui el na dtvrí iea . : . s drojí zisilte avt áa : . . Hl K a
Praha
5 article Dne šní číslo pra Prahu le o 10 stranách.
Dne šní číslo pra Prahu le o 10 stranách. Panovníkovo poslání Uhrám. Podruhé v jediném témdni jest nám sta nouti před projevem vůle panovníkovy ve vě cech, jejichž vývoj s utajeným dechem stopuje všecka politicky myslící veřejnost. Sensační ar mádní rozkaz ze dne 16. t. m. předstižen již jest vlastnoručním manifestním listem panovní kovým, jakožto krále uherského, daným dne 22. t. m., opatřeným spolupodpisem-hr. Khuena Hédervára, opětně jmenovaného předsedy mini sterstva uherského. Armádní rozkaz tlumoči vůli nejvyššího pána armády, manifest ze dne 22. t. m. jest důtklivé slovo ústavního krále uherského k národu o právech ve věcech ar mádních jemu vyhražených. »Jakož jsem,« vykládá vlastnoruční list »vždy přísně toho dbal, aby povinnost převzaté zákonem (vyrovnacím z r. 1867) všem stranami poctivě a svědomitě se plnily, rovněž jsem odhodlán zachovati práva mně přislušle a odevzdali je nezkráceně svým nástupcům.« Výroky tyto tvoří po našem mínění Ariad ninu nit, pomoci jejíž nanovo ve svém úřad potvrzený předseda ministerstva uherského hr Khuen Héderváry doufá se vyprostiti z labyrintu zmatků krise v Uhrách. Základna, na níž bude hr. Khuen Héder váry operovati, jest tedy zachováni du lismu. V posledních dnech již již se podobalo že věci uherské se zadrhly v gordický uzel protože po dobu sedmi neděl od okamžiku, kdy ministerstvo podalo žádost za propuštěnou a bylo pověřeno dalším vedením správy, nebylo vlastně žádného zodpovědného prostřed nika mezi korunou a sněmem uherským, a ne- snáze tyto staly se přímo hrozivými pod poplaš ným dojmem armádního rozkazu, pochopeného namnoze jako naprosté odmitnuti požadavk madarských.
Khuen Hédervár Khuen Héderváry Praha Uhry
6 article
Mezi Vídní a Pešti vedl se tuhý zápas znění armádního rozkazu oslabovaly zprávy peštské nejen poznámkami, že v poradé o něm i ministr zahraničných záležitosti, i ministr války vyslovili pochybnosti, ale že zvítězilo sta- novisko náčelníka generálního štábu Becka, jemuž po boku prý stáli knižata Liechlenstein a Windisch- grätz, ale i výkladem úřadní korrespondence uherské a hr. Khuena Hěděrvára. Ve Vídni odpověděl dr. Körber nejen zákazem, aby zdejší korrespondenční kancelář výklad onen otiskla, ale i náhlým svoláním rady říšské, kdež na dnešní její schůzi v obšírně řeči snažil se jmě nem této polovice říše čeliti Uhrám, jak patrno z jeho výroků, že ve věcech společné armády »jsou povinni stejně se zachovati jako my«, že »opřel se tomu, aby v záležitostech vojenských nastala nesouměrnost, a proto chtěl odstou piti«, že »nechtěl připustiti zůžení práv této poloviny soustátí«, že »národní požadavký uher- ské by vedly ke změnám základů armády«a dovolával se »spojení všech stran bez rozdílu názorů«, protože »zná smýšlení obyvatelstvae, Dr. Körber při tom ovšem zapomíná, že sám ničím nepřispěl, aby žískal pro sebe neně mecké národy, ve právech svých odstrčené a že zamýšlenou změnou zákona odvodního jen opětuje pokus vynutiti bezpodminečně odvod v této polovině říše, ačkoliv se již nedá popříti, že pomýšli se při této přiležitosti na nové ústupky Maďarům. Čtemeť o tom ve vlastnoručním listě ze dne 22. t. m. do slova: »Jinak neuzavírám se uskutečnění oněch opatření, jež vyplývají z mé královské moci, ohledně jichž má vláda v po- slední době (Szell za svého ministerstva, Khuen při svém nastoupení) vůči sněmu již pro hlá šení učinila, a kteréž s body společně s Vámi nyní naznačenými tvoří onen rámec, v jehož objemu pokládám takováto opa tření za připustná.«
Beck Khuen Hěděrvár Körber doktor Maďar Khuen Vídeň Pešť Uhry
7 article
Nuže ona dřívější prohlášení i tyto nové body tvoři zajisté cenné nabídky Uhrám, a tu domnívá se dr. Körber, že říšská rada má ustoupiti kombinovaněmu nátlaku a bez pod mínky odhlasovati změnu odvodního zákona? Avšak zůstaňmež při vlastnoručním liste panovníkově a nepředbíhejme událostem na radě řišské, o nichž beztoho obšírně zprávy dojdou. a stopujme dále význam jeho. V řadě velikých událostí, jež tu ráz na ráz za sebou následovaly, mnohé vídeňské časopisy upozornily na to, že osvědčení armádního roz- kazu daného v Chlopech stalo se »holovou událostí« bezprostředně před vídeňskou ná- vštěvou císaře německého, a za jeho pobytu neušlo všeobecné pozornosti ono místo přípitku jeho, jež se týkalo jednoty armády rakousko- uherské a kteréž týmiž časopisy tlumočeno byl jako by čelilo proti stanovisku uherskému. Nyní ohražuje se proti takovému výkladu »Kč. Zig« a praví, že ho vymyslili ti, kdož by rádi viděli, aby v Uhrách vzniklo proti Německu podezření, ale tento přípitek mohl by se pro nésti nezměněn, i kdyby Maďaři dosáhli všech požadavků, za něž bojují, a to prý jest důka zem, že spřípitkem onim nebylo zaujato stano visko protimadarské.« Ani my se nedomniváme, že by Německ chtělo v tomto okamžiku Maďary trojspolku od ciziti, spíše věříme tomu, že politice německ na tom záleží, aby mu je zachovala.
doktor Körber Maďar Německ Uhry Německo Kč
8 article
Při veškeré velice přesné mluvě vlastno ručního listu o právech vyhražených panovníkov co se týče armády, všecek ostatní obsah jeho jest naplněn takovým vřelým uznáním ústav nosti uherské, takovým oceněním úspěchů, jichž Maďaři na základě její dosáhli a takovým dů- tklivým napomenutím, aby nevzdalovali se od ní, ale „uvážili všecky veliké zájmy“, kterýmž i budoucně bude vyrovnání ochranou proti všem otřesům, že nezbytně vzniká přesvědčení: ny nější hnutí maďarské významem svým přesahuje otázku poměru obou polovin soustátí. Panovník ani na okamžik nespouští se zřetele zachování dobré shody, a jako v úvodě vlastnoručního listu hluboce želi politováníhod- ného stavu, jenž takřka již zastavuje činnost stroje státního, tak významně po vyzvání k roz- myslnosti, dodává: „Jest tudíž mou panovnickou povinností upozorniti národ, že i nyní ješt trvám na vyrovnání.“ K hlubšímu pochopení manifestního vlastno- ručního listu slouží zajisté i doba, v níž se při- pravoval i osoby, jež při vzniku jeho spolu- působily. Hr. Khuen-Héderváry jakožto nov potvrzený předseda ministerstva musí ve smyslu uherské ústavy pokládán býti za hlavního rádce při vzniku jeho. Po čtyři dni, ode dne 18. t. m. kdy přijel do Vídně u příležitosti návštěvy císaře Viléma, až do 22. t. m., kdy vrátil se do Pešti byl opětně přijat ve slyšení u panovníka, kona stálé porady s přítomnými ve Vídni uherskýmí politíky a státníky, o čemž sděluje „Bud. Hirl.“
Maďar Khuen Héderváry Vilém Hradec Vídeň Pešť Buda
9 article
Hr. Khuen-Héderváry podal prý dne 20. t. m pamětní spis panovníkovi, při sepisování jeho spolupůsobil ministr obchodu Lang, a berlínský vyslanec rakousko-uherský Szögyény-Marich; zá- roveň podán panovníkovi návrh prohlášeni jež míní učiniti ve straně liberální. Za nejdůle- žitější se považovalo, aby ve čtvrtek před sněm již předstoupil zodpovědný předseda minister- stva, aniž by v otázce jazyka velicího v čemkoliv povolil. Již 21. t. m. byl hr. Khuen-Héderváry s to, svému okoli sděliti: Zejtra již pojedu do Pešti a doufám „re bene gesta“ (dobře po- řídiv). Dnes večer v poradě klubu liberální strany bude rozhodnuto, zdali strana se postaví po bol hr. Khuena-Hédervára, jehož v nynější akci pod- porovaly pouze skupiny hr. Tíszy, Andrásse a Hieronyma, kdežto bývalá národní strana hr. Apponye se pokládala dosud za jeho nejvážněj- šího odpůrce. Ale i mimo tuto skupinu jsou liberální straně politikové, kteří hlásají, že vy- rovnání z r. 1867 není dosud provedeno, poku se týká zahraničných záležitostí a ar mády; v těch prý není parity, ale zůstaly tak jak byly před vyrovnáním. Zejtřejší schůze sněmu, uherského ukáže zároveň, jak se zachová opposice, jež hraběte Khuena-Hédervára dosud zásadně odmítala. Ne bude-li míti ani tentokráte úspěchu ve sněmovně rozpustí ji bez odkladu, nehledě na mimozákonny stav, čímž prý se ziská nového průtahu, než do jde na konečné řešení uherské krise.
Khuen Héderváry Lang Hieronymus Hradec uherský Szögyéna Pešť Khuen Hédervár
10 article
Poslanecká sněmovna. Schůze 229. Z Vídně, 23. září. (Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.) Venku byl krásný, jasný, teplý den poči najícího právě podzimu, — bylo tak milo, tak příjemno, tak volno. Ve sněmovně, před kterou tlačilo se několik set lidi, do paláce parlament ního nepuštěných, vanul z mramorových stěn mrazivý chlad. Bylo pod skleněnou krytbou za- sedací síně plno dole, plno v ložích, plno n galeriích do posledníhe místa, dusno k zalknut. Nejen dusno fysické, také politické. Almosféra těžká, nehybná. Nezlepšil ji dr. Körber svým proslovem k předloze, měnici zákon o kon- tingentu na letošek, v únorové noční schůz přijatý. Zhoršil ji podstatně a velmi Ministerský předseda nynější leccos um — v psychologii se však nevyzná. Kdyby mě smysl pro to, čeho vyžaduje okamžik, čeho po- třeba vyžaduje a zvláště ed snese sitnace, jina by byl řečnil. Vlídně, ochotně a smířlivě vůbe a na adresu české opposice zvláště. Byl by této hodil kytici a podal ratolest míru. Chef vlády jako by byl posedl, nedíme vojenský, ale válečný duch. Byl bojovným, kde měl býti kon- ciliantním, byl domýšlivým, kde měl býti skrom- ným, byl vyzývavým, kde měl býti laskavým Ne, ne, dr. Körber jest snad výtečným — byro kratem, ale politikem neni. S pochoutkou, ješitností a marnivostí dlouze a široce vypravoval, kterak vyhrál v červnové krisi k binetní a zlomyslně a se zjevným úmy slem honosil se, že Čechové svým odbojem ve sněmovně nezpůsobili demissi vlády a ještě chlub- něji blýskal se, kterak uhájil prý vliv této polo viny říše na společné věci vojenské.
doktor Körber Čecho Vídeň poslanecký sněmovna
11 article
Byla to podívaná do krajní míry odporn hnusná, jak mu vzdávali demonstrativně po chvalu brdinové německé obstrakce, kteří znia- řili nejen parlamentní projednání vyrovnaciho provisoria Badenova, nýbrž také po několik le po sobě zákon o rekrutech a kteří teď parádí se v roli spasitele váhy a vážnosti státu a mon- arehie. Věru nezávidíme dru. Körbrovi potleskt lidí těchto. Jeden úspěch nepopíratelný dr. Körber má Podařilo se mu pochybenou řečí svojí, která promluvena byla kromě toho tonem osobivýma sebevědomým, způsobili u poslanců českých disposice nejválečnější, zvláště hroz- bou, nepověděnou sice v parlamentě, ale zcela srozumilelně napověděnou, že vojíni, kteří do- sluhují třetí rok, zůstanou dále v aktivitě, ne- přijme-li sněmovna osnovu, kterou dnes hrabě Welsersheimb podal. To je ministerský absolutism, který jest horší nežl každý jiný, to jest diktatura, to jest tyranie, která zaraziti a za- strašiti může lidi jen slabého ducha, nikoliv odhodlané, v boji otrlé a vy- trvalé, jakými jsou poslanci češti.
Badenův Körber Welsersheimb
12 article
Dnešní debut dra. Körbra nebyl výkonem účinným a šťastným — byl chybou a poškoze- nim věci, samy o sobě těžké a choulostivě. Dr Körber, poslaviv se na dvě fronty, proti Če- chům a Maďatům zároveň, zašel dále, nežl žádá i sama poslušnost a loyalita nahoru. Ne- bylo moudrým a rozumným rozbouřené vlny po litické situace císlajtánské, kteréž dají se uko- nejšiti jen a jedině olejem opravdové, skutečné a viditelné spravedlnosti, mrskati ještě řetězya řinčeti při tom ostruhami a šavlí. Sie non itur ad astra. Dr. Körber zakusí a pozná to zase. Čtyřletá zkušenost jeho nepoučila ho, že cesty jeho jsou bludné, že kdo seje vítr, sklidii může jen bouři a taktické prostředky jeho arse nálu jsou nejen zastaralé a zvelšelé, nýbrž také bezúčelné, zvrácené, osudné. Dnes byla chvíle k obratu, ke zlepšení. Chvíli tu dr. Körber nejen propásl úplně, on také místo aby hasil a dusil, neveli roznítil rozdmýchal. Nemůžeme se ubrániti dojmu, že mimořádná kampaň vídeňského parlamentu, která byla dnes zahájena, jest docela ztracena. Po dnešní řeči ministerského předsedy pak nemů- žeme leč užiti známých slov: Bylo by lépe, kdyby se nebyla zrodila. Nastalo hluboké rozechvění a vzrušení ve sněmovně, když chef vlády domluvil. Za vel kého nepokoje navrhl posl. Pernerstorfer na zejtřek rokování o výkladech jeho, ale návrh byl zamítnut.
doktor Körber
13 article
Zápasy, které vedeny byly v zákulisí před schůzi o prioritu návrhu dra. Plačka, jakož návrhů, které čeli ku propuštění vojínů, kteř koncem tohoto měsíce odbudou si své trojlet vyličujeme na místě jiném. Tu vysloviti musíme uznání, že český navrhovatel nalezl vhodné a výrazné akcenty, že však zároveň způsobem kritickým a střízlivým vyložil stanovisko české delegace a českého národa vůči jazykově vojen ským požadavkům maďarským. Dru. Šilenému, který jménem Moravanů zasáhl do debaty, rád přiznáváme, že též on přispěl k objasnění po sice, jakou zaujímá poselstvo české nejen ke konkretní otázce, nýbrž vůči celé politice dra- Körbra. Rozprava o pilných návrzích těchto byla ukončena, hlasování však nedělo se. Bude zejíra. Bylo odročeno, poněvadž jed nalo se, jak jinde oznamujeme, o dodatek k návrhu Plačkovu, navržený konservativním velkostatkem. Pochybujeme, že transakce po této stránce zahájené, skonči výsledkem positiv ním a pochybno jest také, že najde se pro návrh Plačkův a tolikéž pro návrhy, žádajíe propuštění vojínů, dokončujících právě třetí rok aktivní služby, potřebná dvoutřetinová většina Ale nepochybujeme, že po vyřízen- těchto návrhů na pilný návrh ně meckých stran, aby neprodlen vyřídila se v 1., 2. a 3. čtení bez předehoziho výborového jednán vládní předloha, dnes podaná, ne d oj de.
Plaček Šilený Moravan Plačkův
14 title
Říšská rada.
15 article
Předseda hr. Vattar zahajuje schůzi. Předči sdělení o svolání říáské rady a věnuje vřelou vzpo mínku poslancům hr. Hartigovi a dru. Kernovi. Poslanci povstali na znamení smutku. Nově zvolení poslanci dr. Šuklje a Udrža složili slib. Posl. svob. p. Czec z Lindenwald vzdal se man dátu ; poslancům princi S chwarzenberguvi po volena týdenní, dru. Kramářovi čtyřdenní a posl Schönererov i osmidenní dovolená. Předseda ministerstva oznamuje písemně sně movně, že ministr dr. Rezek byl úřadu svého sproštěn s výhradou, že císař užije znova jeho služeb. Vláda předkládá císařské nařízení o zatímném rozpočtu, zrušení zákona stran cukerního kontin gentu a státní podpoře za příčinou živelních pohrom Ministr zemské obrany předkládá sdělený již zákon o zařadění nováčků odvodního roku 1903. M. p. dr. Körber: Dne 23. června byla vlád nucena, poněvadž ústavní vyřízení zatímného roz počtu pro II pololetí t. r. bylo zmařeno, odročili říšskou radu, aby mohla postarati se o další spořá dané vedení správy na základě § 14. st. z. z. o říš- ském zastupitelstvu. Nerad bych zkoumal nyní ono nucení dle jnho politické ceny. Ale musím připome- nouti, že vláda pomýšlela na dlouhé zasedání říšské rady, aspoň až bude vyřízen státní rozpočet a nové hospodařské ujednání s královstvím uherským. Bez oné překážky řišské zastupitelstvo bylo by mohlo pokračovati ve své práci a bývalo by bylo zvláště
Hartig Kern doktor Šuklj Udrža Posl Czec Kramář Rezek Körber
16 article
V orebném proďeji: ranni číslo o sobě . . . za s . . za zh vdpole del Ve úlialkéch na venkorě rauní číslo . . . . . . . 3h cd polední Inserá t platí se hotově papřee Přečplacdní a inssrky přljímá admini- strace v Marianské ulici č.3. Tam znchánejí se těž rodakee tiskárna s eapočice „Národnich Liska- Rukopiny so novracvjí.
Národnich Lisek
17 article
také svědkem významných událostí, které vyličím k odůvodnění jediné vládní předloby, která más v tomto velmi krátkém zasedání projednati. Opírajíc se o závažné důvody, které byly uplatněny kompetentními činiteli v předchozích po- radách, vláda požádala sněmovnu na r. 1903 o kon- tingent nováčků značně zvýšený. Sněmovna, která citila se zavázánu přihlížeti především k zájmům obyvatelstva, podala nový skvělý důkaz svého vla- stenectví, povolivši rozmnožený koutingent přes pro- nikavou hospodářskou tíseň, která činí úbytek pra- covních sil a větší finanční břemeno, spojené se zvý- šením presenčního stavu dvojnásobně citelným. Ve drubém státním území, které dle státopráv- ních zákonů z r. 1867 ve všech záležitostech, týka- jících se společné branné moci mocnářství, je po- vinno zachovati se stejně jako my, nebyl průběh ta- kový jako u nás. (Pokřiky.) Královská uherská vláda předložila sice říšskému sněmu příslušnou osnovu zákona, ale nastaly obtíže, kleré sněmovna zná.
18 article
Aby je odstranila, ztenčila nová, zatim povolaná vláda kontingent nováčků na výměru dřívějších let. Tento návrh vznikl zajisté z pochopitelné žádosti vyhověti jednak potřebám společného vojska aspoň v dosa- vadním rozměru, jednak dospěti k uklizení nynějších parlamentních nesnází — a to dává onomu odhod- lání skutečné pozadí. (Pokřiky.) Pro rakouskou vládu byly důsledky arciť jiné Již dříve poukazovala k tomu, že kdyby byl zvý- šený počet nováčků povolený říšskou radou vzhle- dem k požadavkům jiných dodatečně přece zmenšen, vláda byla by sotva s to požadovati od zastupitel- stva této poloviny říše zvýšený kontingent nováčků hned, jak nový návrh uherské vlády byl znám, byla si toho vědoma, že její postavení zmíněnými ústupky uherské vlády stalo se nesnadným, poněvadž ra- kouská vláda označila zvýšený počet nováčků par- lamentu jako nezbytný a docilila jen tím jeho po- volení.
19 article
Ještě vážnější situace nastala hrozící nestejno- měrností, která, byvší jednou zahájena, mohla se vy- tvořiti v projednávání vojenských otázek. Čím zřej- měji jest vymezen vliv vlády a zastupitelstev lidu. tím více je v eminentním zájmu obou státních území, aby na trvajících poměrech nebylo ničeh jednostranně měněno a jest zajisté po- vinností rakouské vlády z abrániti zten če n práv této plo loviny říše. Snížení uherského kontingentu nováčků nebylo ostatně účelem samojediným. Jednání o osnově zá- kona poskytlo příležitost činiti národní požadavky (Posl. Schumeier: A upláceti l), které v nejhlav- nějších kusech musily by miti v zápětí základní změny v dosavadním zařízení společné armády. Po- něvadž dle zákona o vyrovnání a zejmena také dle § 11. XII. uherského zákona z r. 1867 vše, co týče se jednotné správy, vedení a vnitřní organisace ar- mády, je vyhraženo rozhodnutí císaři, jako nejvyš- šímu vojenskému pánu, obsahují tyto požadavky ne- jen úmysl zúžili tento obor působnosti, nýbrž mění přirozeně zákonná práva a zajmy této poloviny říše (Souhlas.) Je-li pak ještě takový požadavek dle toho, že by mohl hluboce otřásti jednolností společné ar- mády, nejpevnější bašty dualisti- cké formace (Pochvala a smích.), moci a váž- nosti rakousko-uherského mocnářství, nemhlo býti pro zdejší vládu nijaké pochyby více, jaké usnesení má učiniti. Všechny tyto úvahy přiměly vládu dne 26. června, že dala své portefeuilly k disposíci.
Posl
20 article
Můsím tut výslovně říci, že při tom nerozho- dovaly události v těto sněmovně, o nichž znínil jsem se na počátku, ale čině tak, ne- mohu jinak, než ukázati na celou důležitost oka mžiku, jenž zajisté měl by míti v zápětí sloučení všech stran bez rozdílů jejich ostatních názorů. Právě v takových okamžicích ukazuje se co nej- ostřeji, jak jest povážlivo nutiti vládu vždy znova k užívání čl. 14. (Hlučná pochvala a pollesk. — Če- chové odporují a pokřikují.) a chtíti ji tím seslabiti, při čemž však, jak myslím, stává se jen to (Hlučně pokřiky na lavicích českých. Předseda zvoní.,že kdož činí čl. 14. tak cenným, dávaji v šanc svůj vlastní majetek. (Hlučný souhlas.) Po celý čas krise po demissi poukazovali jsme ustavičně na práva této polovice říše, odvolávajíce se na zákony a mimořádná břemena, jež má s vy- držováním společné armády. Poukazovali jsme k tomu, že v případě přeměny vojska ve smyslu vyřčených požadavků Rakousko bude postaveno mocí skutků před otázku, má-li se vůbec zachovati dosavadní svazek mezi oběma polovinami říše. Od- volávali jsme se na předpoklady, zabezpečující evropský mír, pokud týkaly se naší říše, prohlásili jsme také otevřeně, že každá rakouská vláda musí si hájit vliv, jenž jí přísluší ve věcech společné armády. (Hlučná pochvala.) Naší žádosti za propuštěnou nebylo vyhověno nýbrž v uvážení důvodů naší demisse vyslovena nám důvěra koruny. Potom ozval se mnohý hlas. tvrdě, že jsme upustili zcela nebo částečně od svých náhledův, abychom jen mohli zůstati v úřadu. Byl jsem zmocněn prohlásiti výslovně v říšské radě, že ve všech armádních otázkách zákonný vliv táto
Rakousko
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. Ve Vídni, 23. září. Buď víláno veliké město, kteréž jsi před sto léty bylo menší než Praha a jež máš dnes tři krát tolik obyvatelstva! Buď víláno město Phaešků, které denně třikrát si pochutnáváš na židovi, kterého máš ráno na cibulce, v poledne s rajskými jablíčky a večer na paprice a o něhož přes to všechno kupuješ, jehiož noviny čleš a s nímž se v divadle na lacinějších místech tlačíš a tleskáš židovským vtipům, kte rými tě baví židovšti hercil Buď vítáno tvé zvláštní vídeňské bláto, po němž se bota tak hezky klouže, jako po par- kelě, buď vítán tvůj divoký vítr, kturý buráci od rána do večera a od večera do rána a o Narození Páně až zase do Vánoel Především ale budíž vítána budovo, kterou střeží bohyně Pallas Athene, za níž na schodech jako žebráčkové krčí se polonazí řečtí a řimš politikové, patrně na důkaz, že timto nevděč ným uměním již ve starověku nevydobyl si nikdo ani kus dobré košile. Do nedávna bylas věrnou podobou foholo zna- menitého státu, o němž »nejlepší jeho přítel příznivec« kníže Bismark pravil, že je na ven huj a uvnitř fuj, kterýžto výrok té doby jest již ovšem anachronismem, poněvadž dnes již dl soudu celého světa už i také zevně je — fuj. O parlamentní budově tvrdili to sice archi- tekti už dávno a kdybých úsudku jejich dbala nevěděl, že tito páni staví jen proto, aby jeden druhého mohl strhat, řekl bych, že zde aspon v něčem doelleno harmonie formy a obsahu. Gallerie plná. V tom podoben jest národ vídeňský národu římskému. Chce míti chleba hry, chce se najíst a se bavit. Nedá se popřil, že to dobrá a moudrá flosofie lidevá. Hrdinou
Pallas Bismark Vídeň Praha Phaešků
22 article
dne je pán na levici v nejzazší lavici, postavy malé, nepatrné. Německý nacionál s vlašským jménem, jenž návrhem svým způsobil nynější parlamentárn intermezzo. Pan Chiari. Chytrý nápad jeho, jak ihned ochotní arith metikové domu zjistili, bude stát asi 60.00 zlatých. Když ale se uváží, že obnovení obchodní smlouvy — ovšem že bylo to v roce 1898 — s jistým zámořským tuctovým státikem, jež bylo tehdy jediným positivním zákonodárným výkonem vídeňského parlamentu průběhem celého roku. stálo neměně než dva milliony zlatých — nen přiliš mnokio. Račte, prosím, pustiti se do bilance. V počilejle, co stál vídeňský parlament za minulých šest let a konstatujte naproti tomu, co v dob té vykonal. Dle přesného znění obchodního zá- kona byla by registrovaná společnost, Franzens- ring čís. 1, nucen ohlásiti konkurs. Nu, jak se vám libí dnes toto vaše dilo, pane barone Chlu- mecký? Usmíváte se sice stále tak, jako když vás ještě pod bradou šimrala etižádost, státi se rakouským kaneléřem, však uvnitř, tam, kde se člověk předělati nedá, vypadá to dnes asi jinak. Pan president, roztomilý jako vždy, ujišťuje, že má nás rád, moc rád a že by nás miloval ještě více, kdybychom nechali té proklaté obstrukce. Tu prý vynašel démon zla, jak pan Skéne do kazuje. Zdržel jsem se trochu déle na telefonickém úřadě a potom v klubu, z něhož zašel jsemsi do odlehlého, výborového pokojíka, abych si tem ještě cosi napsal. Dojmy přeplněn a nevěda, čím počíti na jejich umoření, zanechal jsem toho vůbec, při tom mi ani na mysl nepřipadlo, že blíží se již hodina, kdy působením tajuplných sil olevírají se hroby a z nich vystupují zesnulí kdy mizí materie, kdy stává se i železo průhled
Chiari Skéne Chla
23 article
ným a kdy oživuje se kararský mramor a mluv tak, jako by byl tím, jehož má podobu. Nevěda vůbec kam zamířiti, chtěl jsem vyhledati parlamentní ap atyku, v niž, dle sdělení některých milých kolegů, tak pěkně prý se to spí, abych tam strávil zbytek noci, když po- jednou jsem se ocitnul v pantheoně, příšerným světlem ozářeném. Rozhledl jsem se vůkol co jsem spatřil? Piedestaly, na nichž stála po- prsi vynikajících rakouských státníků z doby »ústavní«, byly prázdny. Za to ale kolem veli kého stolu seděla společnost při horlivém bese- dování. Byla sice z mramoru a modrobilá, jinak ale každý jakoby byl z podstavce svého právě sestoupil. Hlavou projela mi myšlenka, jako vůbe každému živějšímu žurnalistovi. Uhladil jsem si drobet cylindr, narovna kravatu, navlékl bílé rukavice, povytáhl cíp hed- vábného kapesníku, aby mi z kapsy čouha vsunul pod manžely malý noles a dobře ořiz nutou tužku a sméle, jak již v mé povaze předslavil jsem se jako redaktor »Národnie Listů« a prosil ilned vysoce urozené ald. pány o interview. Při tom presenloval jsem dámě, jež m byla do cesty vstoupila, aniž bych zvéděl, kde se vzala, visitku. Odevzdala ji hraběti Lvu Thu novi, jenž mrzutě pohodiv hlavou, podal ji sou sedu. Visitka proběhla konečně všemi rukami Doznávám, že z celé společnosti nebylo tu nikoho kdo by byl nadšen mou návštěvou. Zpozorova jsem vůbec, že dostavil jsem se v dobu velice nevhodnou, že překvapil jsem staré pány v živé dískussi. »Čeho si přejele?« — obořil se na mne pan hrabě Jindřich Ciam- Martinie. Nabyl jsem dávno poznáni, že nejnezdvo- řilejšími z lidí, s nimiž jsem se kde selkal byli vždy krajané. »Maličkost, pánové. Jen to, abyste mi ně
Ciam Martinius
24 article
kolika slovy ráčili naznačiti, jak každý z vás dívá se na nynější polilickou situaci. Politický svět nynější dychtiv je zvěděti, jak pohližíte na tu bidu, které jste původci vlastně vy.« Měli jste viděti, jak to jimi trhlo. »Jakým právem rušite půlnoční sěanci do mramoru vytesaných výtečníků?« spustil na mne rytíř Schmerlig, a obráliv se k dámě, o níž jsem se již zminil, pokáral ji slovy: »Ať se m to, slečno Reichsrathsklaro, více ne- tane. To by lak ještě scházelo, aby i nás ve schůzích zne pokojovali novináři.« »Račte odpustit, milostivý pane, vedla mn k tomu stará láska. Měla jsem žurnalisty vždy tak ráda, pravím vám, tak ráda!« Chtěla mne vyvésli ven, já však, poukázav na tabulky vůkol rozvěšené, »že přístup dovo len jen členům rady říšské«, prohlásil jsem že jako poslanec se z místa nelinu. Však slečna Reichsrathsklara pošimrala mne drobet pod bradou a pošeptala mi: »Ne- dělejte hlouposti. Jsou to duchové, půlnoc je c nevidět a kdyby některý vás upřímně svou mra- morovou rukuo chytil, bylo by po vás. Násle- dujte mne. Schovám vás tak znamenité,ž uvidlte a uslyšíte všechno. Ti zde nebudou mí o tom ani tušení. Mám v tom praxi. Což vám o tom nebožtík Eim nikdy nevypravoval?« Dal jsem si říci, chopil se jí za sukní než jsem se nadál, seděl jsem na tympanu mramorovým zrovna nad hlavou. »Dnes už nemají ti lidé z mizerného toho světa ani respekt před duchy,« mručel do vousu Grocholski, jenž však zdál se býti velice roz čileným. Smolka aspoň nepřestával konejšiti ho tím že mu neustále šlapal na nohy. Byl by mu je na jisto rozšlápl, kdyby nebyly bývaly z kamene. V tom jakoby z hloubi hrobu zadunělo t prázdným prostorem: »Prosím o slovo l«
Reichsrathsklaro Reichsrathsklar Eim Smolek
25 article
Byl to starý Thun. Všechno umlklo. Mramorová postava se zvedla a prázdným příšerným prostorem nesla se slova; »Chtěl jsem se tázali pouze pana rytře Antonina, zdali může i dnes ještě čekat?e A sbor mramorových panáků se chechtotem div nerozpadl. Schmerling ale spražil je, jako by mu bylo dvacet let, udeřil mramorovou pěstí na mramo- rovou desku, až otřásly se dole ve sklepě na- rovnané lahve sektu, jichž prý od té doby,cu rozšířením volebního práva zdemokratisován byl parlament, prodá se za celé zasedání sotva pět a půl, a zahřměl: »Proč měl přitomný Excellence Herbst ne- šťastný nápad, odepřiti peníze na Bosnu a na Hercegovinu? Kdyby byl toho nechal, dnes bychom byli jinde. Vy jste celé té mizerie při činou. Vy jste tim Adamem, za jehož hřichy my nyní pykáme.« »Tedy Herbst je vším vinen« — křičeli všichni ostatní na ubohého professora ve vý- službě a bývalého pána statku Kundratie. Týž ale s velkým klidem a jako by mu byl vysekl kdo největši kompliment, pronesl slova: »Nechme toho, pánové a odebeřme se každý opět na své místo. Buďmež si toho vědomi, že jediným úkolem naším zde je deko- rovati tuto síň. Nie jiného. Kdybychom se dali do sebe a své hříchy na vzájem si počali vy- týkati, našly by zde ráno poklízečky na místě slavných politiků — hromadu mramorových střepů.« — — — A skutečně jeden po druhém z výtečníků se zvedl a zaujal opět místo na svém podstavci. Potom obestřela mne neproniknutelná tma, kterou zaplašilo teprve o šesté hodině vycházející slunko.
Thun Schmerling Herbst Adam Antonina Bosna Hercegovina