2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 24. září 1903.
Praha
4
article
Na rannt s odpol. liwt
přode lácí se
v Praze v alesinistraei
an měsíe
na čtvrt leta . . . . 5 K —k
s dvojí ocák K 50h
na měsí
a 3tot lta . . . . 7 K 50 h
ve slialkách: 2 K 3oh
na mě íc . . ..
Poštoui
el
na dtvrí iea . : .
s drojí zisilte
avt áa : . . Hl K a
Praha
5
article
Dne šní číslo pra Prahu le o 10 stranách.
Dne šní číslo pra Prahu le o 10 stranách.
Panovníkovo poslání Uhrám.
Podruhé v jediném témdni jest nám sta
nouti před projevem vůle panovníkovy ve vě
cech, jejichž vývoj s utajeným dechem stopuje
všecka politicky myslící veřejnost. Sensační ar
mádní rozkaz ze dne 16. t. m. předstižen již
jest vlastnoručním manifestním listem panovní
kovým, jakožto krále uherského, daným dne
22. t. m., opatřeným spolupodpisem-hr. Khuena
Hédervára, opětně jmenovaného předsedy mini
sterstva uherského. Armádní rozkaz tlumoči
vůli nejvyššího pána armády, manifest ze dne
22. t. m. jest důtklivé slovo ústavního krále
uherského k národu o právech ve věcech ar
mádních jemu vyhražených.
»Jakož jsem,« vykládá vlastnoruční list
»vždy přísně toho dbal, aby povinnost
převzaté zákonem (vyrovnacím z r. 1867) všem
stranami poctivě a svědomitě se plnily, rovněž
jsem odhodlán zachovati práva mně přislušle
a odevzdali je nezkráceně svým nástupcům.«
Výroky tyto tvoří po našem mínění Ariad
ninu nit, pomoci jejíž nanovo ve svém úřad
potvrzený předseda ministerstva uherského hr
Khuen Héderváry doufá se vyprostiti z labyrintu
zmatků krise v Uhrách.
Základna, na níž bude hr. Khuen Héder
váry operovati, jest tedy zachováni du
lismu.
V posledních dnech již již se podobalo
že věci uherské se zadrhly v gordický uzel
protože po dobu sedmi neděl od okamžiku, kdy
ministerstvo podalo žádost za propuštěnou a
bylo pověřeno dalším vedením správy, nebylo
vlastně žádného zodpovědného prostřed
nika mezi korunou a sněmem uherským, a ne-
snáze tyto staly se přímo hrozivými pod poplaš
ným dojmem armádního rozkazu, pochopeného
namnoze jako naprosté odmitnuti požadavk
madarských.
Khuen Hédervár
Khuen Héderváry
Praha
Uhry
6
article
Mezi Vídní a Pešti vedl se tuhý zápas
znění armádního rozkazu oslabovaly zprávy
peštské nejen poznámkami, že v poradé o něm
i ministr zahraničných záležitosti, i ministr
války vyslovili pochybnosti, ale že zvítězilo sta-
novisko náčelníka generálního štábu Becka, jemuž
po boku prý stáli knižata Liechlenstein a Windisch-
grätz, ale i výkladem úřadní korrespondence
uherské a hr. Khuena Hěděrvára. Ve Vídni
odpověděl dr. Körber nejen zákazem, aby zdejší
korrespondenční kancelář výklad onen otiskla,
ale i náhlým svoláním rady říšské, kdež na
dnešní její schůzi v obšírně řeči snažil se jmě
nem této polovice říše čeliti Uhrám, jak patrno
z jeho výroků, že ve věcech společné armády
»jsou povinni stejně se zachovati jako my«, že
»opřel se tomu, aby v záležitostech vojenských
nastala nesouměrnost, a proto chtěl odstou
piti«, že »nechtěl připustiti zůžení práv této
poloviny soustátí«, že »národní požadavký uher-
ské by vedly ke změnám základů armády«a
dovolával se »spojení všech stran bez rozdílu
názorů«, protože »zná smýšlení obyvatelstvae,
Dr. Körber při tom ovšem zapomíná, že
sám ničím nepřispěl, aby žískal pro sebe neně
mecké národy, ve právech svých odstrčené a že
zamýšlenou změnou zákona odvodního jen
opětuje pokus vynutiti bezpodminečně
odvod v této polovině říše, ačkoliv se již nedá
popříti, že pomýšli se při této přiležitosti na
nové ústupky Maďarům.
Čtemeť o tom ve vlastnoručním listě ze
dne 22. t. m. do slova: »Jinak neuzavírám se
uskutečnění oněch opatření, jež vyplývají z mé
královské moci, ohledně jichž má vláda v po-
slední době (Szell za svého ministerstva, Khuen
při svém nastoupení) vůči sněmu již pro hlá
šení učinila, a kteréž s body společně
s Vámi nyní naznačenými tvoří onen
rámec, v jehož objemu pokládám takováto opa
tření za připustná.«
Beck
Khuen Hěděrvár
Körber
doktor
Maďar
Khuen
Vídeň
Pešť
Uhry
7
article
Nuže ona dřívější prohlášení i tyto nové
body tvoři zajisté cenné nabídky Uhrám, a tu
domnívá se dr. Körber, že říšská rada má
ustoupiti kombinovaněmu nátlaku a bez pod
mínky odhlasovati změnu odvodního zákona?
Avšak zůstaňmež při vlastnoručním liste
panovníkově a nepředbíhejme událostem na radě
řišské, o nichž beztoho obšírně zprávy dojdou.
a stopujme dále význam jeho.
V řadě velikých událostí, jež tu ráz na ráz
za sebou následovaly, mnohé vídeňské časopisy
upozornily na to, že osvědčení armádního roz-
kazu daného v Chlopech stalo se »holovou
událostí« bezprostředně před vídeňskou ná-
vštěvou císaře německého, a za jeho pobytu
neušlo všeobecné pozornosti ono místo přípitku
jeho, jež se týkalo jednoty armády rakousko-
uherské a kteréž týmiž časopisy tlumočeno byl
jako by čelilo proti stanovisku uherskému.
Nyní ohražuje se proti takovému výkladu »Kč.
Zig« a praví, že ho vymyslili ti, kdož by rádi
viděli, aby v Uhrách vzniklo proti Německu
podezření, ale tento přípitek mohl by se pro
nésti nezměněn, i kdyby Maďaři dosáhli všech
požadavků, za něž bojují, a to prý jest důka
zem, že spřípitkem onim nebylo zaujato stano
visko protimadarské.«
Ani my se nedomniváme, že by Německ
chtělo v tomto okamžiku Maďary trojspolku od
ciziti, spíše věříme tomu, že politice německ
na tom záleží, aby mu je zachovala.
doktor
Körber
Maďar
Německ
Uhry
Německo
Kč
8
article
Při veškeré velice přesné mluvě vlastno
ručního listu o právech vyhražených panovníkov
co se týče armády, všecek ostatní obsah jeho
jest naplněn takovým vřelým uznáním ústav
nosti uherské, takovým oceněním úspěchů, jichž
Maďaři na základě její dosáhli a takovým dů-
tklivým napomenutím, aby nevzdalovali se od
ní, ale „uvážili všecky veliké zájmy“, kterýmž
i budoucně bude vyrovnání ochranou proti všem
otřesům, že nezbytně vzniká přesvědčení: ny
nější hnutí maďarské významem svým přesahuje
otázku poměru obou polovin soustátí.
Panovník ani na okamžik nespouští se
zřetele zachování dobré shody, a jako v úvodě
vlastnoručního listu hluboce želi politováníhod-
ného stavu, jenž takřka již zastavuje činnost
stroje státního, tak významně po vyzvání k roz-
myslnosti, dodává: „Jest tudíž mou panovnickou
povinností upozorniti národ, že i nyní ješt
trvám na vyrovnání.“
K hlubšímu pochopení manifestního vlastno-
ručního listu slouží zajisté i doba, v níž se při-
pravoval i osoby, jež při vzniku jeho spolu-
působily. Hr. Khuen-Héderváry jakožto nov
potvrzený předseda ministerstva musí ve smyslu
uherské ústavy pokládán býti za hlavního rádce
při vzniku jeho. Po čtyři dni, ode dne 18. t. m.
kdy přijel do Vídně u příležitosti návštěvy císaře
Viléma, až do 22. t. m., kdy vrátil se do Pešti
byl opětně přijat ve slyšení u panovníka, kona
stálé porady s přítomnými ve Vídni uherskýmí
politíky a státníky, o čemž sděluje „Bud. Hirl.“
Maďar
Khuen
Héderváry
Vilém
Hradec
Vídeň
Pešť
Buda
9
article
Hr. Khuen-Héderváry podal prý dne 20. t. m
pamětní spis panovníkovi, při sepisování jeho
spolupůsobil ministr obchodu Lang, a berlínský
vyslanec rakousko-uherský Szögyény-Marich; zá-
roveň podán panovníkovi návrh prohlášeni
jež míní učiniti ve straně liberální. Za nejdůle-
žitější se považovalo, aby ve čtvrtek před sněm
již předstoupil zodpovědný předseda minister-
stva, aniž by v otázce jazyka velicího v čemkoliv
povolil. Již 21. t. m. byl hr. Khuen-Héderváry
s to, svému okoli sděliti: Zejtra již pojedu do
Pešti a doufám „re bene gesta“ (dobře po-
řídiv).
Dnes večer v poradě klubu liberální strany
bude rozhodnuto, zdali strana se postaví po bol
hr. Khuena-Hédervára, jehož v nynější akci pod-
porovaly pouze skupiny hr. Tíszy, Andrásse a
Hieronyma, kdežto bývalá národní strana hr.
Apponye se pokládala dosud za jeho nejvážněj-
šího odpůrce. Ale i mimo tuto skupinu jsou
liberální straně politikové, kteří hlásají, že vy-
rovnání z r. 1867 není dosud provedeno, poku
se týká zahraničných záležitostí a ar
mády; v těch prý není parity, ale zůstaly tak
jak byly před vyrovnáním.
Zejtřejší schůze sněmu, uherského ukáže
zároveň, jak se zachová opposice, jež hraběte
Khuena-Hédervára dosud zásadně odmítala. Ne
bude-li míti ani tentokráte úspěchu ve sněmovně
rozpustí ji bez odkladu, nehledě na mimozákonny
stav, čímž prý se ziská nového průtahu, než do
jde na konečné řešení uherské krise.
Khuen
Héderváry
Lang
Hieronymus
Hradec
uherský Szögyéna
Pešť
Khuen
Hédervár
10
article
Poslanecká sněmovna.
Schůze 229.
Z Vídně, 23. září.
(Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Venku byl krásný, jasný, teplý den poči
najícího právě podzimu, — bylo tak milo, tak
příjemno, tak volno. Ve sněmovně, před kterou
tlačilo se několik set lidi, do paláce parlament
ního nepuštěných, vanul z mramorových stěn
mrazivý chlad. Bylo pod skleněnou krytbou za-
sedací síně plno dole, plno v ložích, plno n
galeriích do posledníhe místa, dusno k zalknut.
Nejen dusno fysické, také politické. Almosféra
těžká, nehybná. Nezlepšil ji dr. Körber
svým proslovem k předloze, měnici zákon o kon-
tingentu na letošek, v únorové noční schůz
přijatý. Zhoršil ji podstatně a velmi
Ministerský předseda nynější leccos um
— v psychologii se však nevyzná. Kdyby mě
smysl pro to, čeho vyžaduje okamžik, čeho po-
třeba vyžaduje a zvláště ed snese sitnace, jina
by byl řečnil. Vlídně, ochotně a smířlivě vůbe
a na adresu české opposice zvláště. Byl by
této hodil kytici a podal ratolest míru. Chef
vlády jako by byl posedl, nedíme vojenský, ale
válečný duch. Byl bojovným, kde měl býti kon-
ciliantním, byl domýšlivým, kde měl býti skrom-
ným, byl vyzývavým, kde měl býti laskavým
Ne, ne, dr. Körber jest snad výtečným — byro
kratem, ale politikem neni.
S pochoutkou, ješitností a marnivostí dlouze
a široce vypravoval, kterak vyhrál v červnové
krisi k binetní a zlomyslně a se zjevným úmy
slem honosil se, že Čechové svým odbojem ve
sněmovně nezpůsobili demissi vlády a ještě chlub-
něji blýskal se, kterak uhájil prý vliv této polo
viny říše na společné věci vojenské.
doktor
Körber
Čecho
Vídeň
poslanecký sněmovna
11
article
Byla to podívaná do krajní míry odporn
hnusná, jak mu vzdávali demonstrativně po
chvalu brdinové německé obstrakce, kteří znia-
řili nejen parlamentní projednání vyrovnaciho
provisoria Badenova, nýbrž také po několik le
po sobě zákon o rekrutech a kteří teď parádí
se v roli spasitele váhy a vážnosti státu a mon-
arehie. Věru nezávidíme dru. Körbrovi potleskt
lidí těchto.
Jeden úspěch nepopíratelný dr. Körber má
Podařilo se mu pochybenou řečí svojí, která
promluvena byla kromě toho tonem osobivýma
sebevědomým, způsobili u poslanců českých
disposice nejválečnější, zvláště hroz-
bou, nepověděnou sice v parlamentě, ale zcela
srozumilelně napověděnou, že vojíni, kteří do-
sluhují třetí rok, zůstanou dále v aktivitě, ne-
přijme-li sněmovna osnovu, kterou dnes hrabě
Welsersheimb podal. To je ministerský
absolutism, který jest horší nežl
každý jiný, to jest diktatura, to
jest tyranie, která zaraziti a za-
strašiti může lidi jen slabého
ducha, nikoliv odhodlané, v boji otrlé a vy-
trvalé, jakými jsou poslanci češti.
Badenův
Körber
Welsersheimb
12
article
Dnešní debut dra. Körbra nebyl výkonem
účinným a šťastným — byl chybou a poškoze-
nim věci, samy o sobě těžké a choulostivě. Dr
Körber, poslaviv se na dvě fronty, proti Če-
chům a Maďatům zároveň, zašel dále, nežl
žádá i sama poslušnost a loyalita nahoru. Ne-
bylo moudrým a rozumným rozbouřené vlny po
litické situace císlajtánské, kteréž dají se uko-
nejšiti jen a jedině olejem opravdové, skutečné
a viditelné spravedlnosti, mrskati ještě řetězya
řinčeti při tom ostruhami a šavlí. Sie non itur
ad astra. Dr. Körber zakusí a pozná to zase.
Čtyřletá zkušenost jeho nepoučila ho, že cesty
jeho jsou bludné, že kdo seje vítr, sklidii
může jen bouři a taktické prostředky jeho arse
nálu jsou nejen zastaralé a zvelšelé, nýbrž také
bezúčelné, zvrácené, osudné.
Dnes byla chvíle k obratu, ke zlepšení.
Chvíli tu dr. Körber nejen propásl úplně, on
také místo aby hasil a dusil, neveli roznítil
rozdmýchal. Nemůžeme se ubrániti dojmu, že
mimořádná kampaň vídeňského parlamentu, která
byla dnes zahájena, jest docela ztracena. Po
dnešní řeči ministerského předsedy pak nemů-
žeme leč užiti známých slov: Bylo by lépe,
kdyby se nebyla zrodila.
Nastalo hluboké rozechvění a vzrušení ve
sněmovně, když chef vlády domluvil. Za vel
kého nepokoje navrhl posl. Pernerstorfer na
zejtřek rokování o výkladech jeho, ale návrh
byl zamítnut.
doktor
Körber
13
article
Zápasy, které vedeny byly v zákulisí před
schůzi o prioritu návrhu dra. Plačka, jakož
návrhů, které čeli ku propuštění vojínů, kteř
koncem tohoto měsíce odbudou si své trojlet
vyličujeme na místě jiném. Tu vysloviti musíme
uznání, že český navrhovatel nalezl vhodné a
výrazné akcenty, že však zároveň způsobem
kritickým a střízlivým vyložil stanovisko české
delegace a českého národa vůči jazykově vojen
ským požadavkům maďarským. Dru. Šilenému,
který jménem Moravanů zasáhl do debaty, rád
přiznáváme, že též on přispěl k objasnění po
sice, jakou zaujímá poselstvo české nejen ke
konkretní otázce, nýbrž vůči celé politice dra-
Körbra. Rozprava o pilných návrzích těchto
byla ukončena, hlasování však nedělo
se. Bude zejíra. Bylo odročeno, poněvadž jed
nalo se, jak jinde oznamujeme, o dodatek
k návrhu Plačkovu, navržený konservativním
velkostatkem. Pochybujeme, že transakce po
této stránce zahájené, skonči výsledkem positiv
ním a pochybno jest také, že najde se pro
návrh Plačkův a tolikéž pro návrhy, žádajíe
propuštění vojínů, dokončujících právě třetí rok
aktivní služby, potřebná dvoutřetinová většina
Ale nepochybujeme, že po vyřízen-
těchto návrhů na pilný návrh ně
meckých stran, aby neprodlen
vyřídila se v 1., 2. a 3. čtení bez
předehoziho výborového jednán
vládní předloha, dnes podaná, ne
d oj de.
Plaček
Šilený
Moravan
Plačkův
15
article
Předseda hr. Vattar zahajuje schůzi. Předči
sdělení o svolání říáské rady a věnuje vřelou vzpo
mínku poslancům hr. Hartigovi a dru. Kernovi.
Poslanci povstali na znamení smutku.
Nově zvolení poslanci dr. Šuklje a Udrža
složili slib.
Posl. svob. p. Czec z Lindenwald vzdal se man
dátu ; poslancům princi S chwarzenberguvi po
volena týdenní, dru. Kramářovi čtyřdenní a posl
Schönererov i osmidenní dovolená.
Předseda ministerstva oznamuje písemně sně
movně, že ministr dr. Rezek byl úřadu svého
sproštěn s výhradou, že císař užije znova jeho
služeb.
Vláda předkládá císařské nařízení o zatímném
rozpočtu, zrušení zákona stran cukerního kontin
gentu a státní podpoře za příčinou živelních pohrom
Ministr zemské obrany předkládá sdělený již
zákon o zařadění nováčků odvodního roku 1903.
M. p. dr. Körber: Dne 23. června byla vlád
nucena, poněvadž ústavní vyřízení zatímného roz
počtu pro II pololetí t. r. bylo zmařeno, odročili
říšskou radu, aby mohla postarati se o další spořá
dané vedení správy na základě § 14. st. z. z. o říš-
ském zastupitelstvu. Nerad bych zkoumal nyní ono
nucení dle jnho politické ceny. Ale musím připome-
nouti, že vláda pomýšlela na dlouhé zasedání říšské
rady, aspoň až bude vyřízen státní rozpočet a nové
hospodařské ujednání s královstvím uherským. Bez
oné překážky řišské zastupitelstvo bylo by mohlo
pokračovati ve své práci a bývalo by bylo zvláště
Hartig
Kern
doktor
Šuklj
Udrža
Posl
Czec
Kramář
Rezek
Körber
16
article
V orebném proďeji:
ranni číslo o sobě . . . za s
. . za zh
vdpole del
Ve úlialkéch na venkorě
rauní číslo
. . . . . . . 3h
cd polední
Inserá t
platí se hotově papřee
Přečplacdní a inssrky přljímá admini-
strace v Marianské ulici č.3.
Tam znchánejí se těž rodakee
tiskárna s eapočice „Národnich Liska-
Rukopiny so novracvjí.
Národnich Lisek
17
article
také svědkem významných událostí, které vyličím
k odůvodnění jediné vládní předloby, která más
v tomto velmi krátkém zasedání projednati.
Opírajíc se o závažné důvody, které byly
uplatněny kompetentními činiteli v předchozích po-
radách, vláda požádala sněmovnu na r. 1903 o kon-
tingent nováčků značně zvýšený. Sněmovna, která
citila se zavázánu přihlížeti především k zájmům
obyvatelstva, podala nový skvělý důkaz svého vla-
stenectví, povolivši rozmnožený koutingent přes pro-
nikavou hospodářskou tíseň, která činí úbytek pra-
covních sil a větší finanční břemeno, spojené se zvý-
šením presenčního stavu dvojnásobně citelným.
Ve drubém státním území, které dle státopráv-
ních zákonů z r. 1867 ve všech záležitostech, týka-
jících se společné branné moci mocnářství, je po-
vinno zachovati se stejně jako my, nebyl průběh ta-
kový jako u nás. (Pokřiky.) Královská uherská vláda
předložila sice říšskému sněmu příslušnou osnovu
zákona, ale nastaly obtíže, kleré sněmovna zná.
18
article
Aby je odstranila, ztenčila nová, zatim povolaná vláda
kontingent nováčků na výměru dřívějších let. Tento
návrh vznikl zajisté z pochopitelné žádosti vyhověti
jednak potřebám společného vojska aspoň v dosa-
vadním rozměru, jednak dospěti k uklizení nynějších
parlamentních nesnází — a to dává onomu odhod-
lání skutečné pozadí. (Pokřiky.)
Pro rakouskou vládu byly důsledky arciť jiné
Již dříve poukazovala k tomu, že kdyby byl zvý-
šený počet nováčků povolený říšskou radou vzhle-
dem k požadavkům jiných dodatečně přece zmenšen,
vláda byla by sotva s to požadovati od zastupitel-
stva této poloviny říše zvýšený kontingent nováčků
hned, jak nový návrh uherské vlády byl znám, byla
si toho vědoma, že její postavení zmíněnými ústupky
uherské vlády stalo se nesnadným, poněvadž ra-
kouská vláda označila zvýšený počet nováčků par-
lamentu jako nezbytný a docilila jen tím jeho po-
volení.
19
article
Ještě vážnější situace nastala hrozící nestejno-
měrností, která, byvší jednou zahájena, mohla se vy-
tvořiti v projednávání vojenských otázek. Čím zřej-
měji jest vymezen vliv vlády a zastupitelstev lidu.
tím více je v eminentním zájmu obou státních
území, aby na trvajících poměrech nebylo ničeh
jednostranně měněno a jest zajisté po-
vinností rakouské vlády z abrániti zten če n
práv této plo loviny říše.
Snížení uherského kontingentu nováčků nebylo
ostatně účelem samojediným. Jednání o osnově zá-
kona poskytlo příležitost činiti národní požadavky
(Posl. Schumeier: A upláceti l), které v nejhlav-
nějších kusech musily by miti v zápětí základní
změny v dosavadním zařízení společné armády. Po-
něvadž dle zákona o vyrovnání a zejmena také dle
§ 11. XII. uherského zákona z r. 1867 vše, co týče
se jednotné správy, vedení a vnitřní organisace ar-
mády, je vyhraženo rozhodnutí císaři, jako nejvyš-
šímu vojenskému pánu, obsahují tyto požadavky ne-
jen úmysl zúžili tento obor působnosti, nýbrž mění
přirozeně zákonná práva a zajmy této poloviny říše
(Souhlas.)
Je-li pak ještě takový požadavek dle toho, že
by mohl hluboce otřásti jednolností společné ar-
mády, nejpevnější bašty dualisti-
cké formace (Pochvala a smích.), moci a váž-
nosti rakousko-uherského mocnářství, nemhlo býti
pro zdejší vládu nijaké pochyby více, jaké usnesení
má učiniti. Všechny tyto úvahy přiměly vládu dne
26. června, že dala své portefeuilly k disposíci.
Posl
20
article
Můsím tut výslovně říci, že při tom nerozho-
dovaly události v těto sněmovně,
o nichž znínil jsem se na počátku, ale čině tak, ne-
mohu jinak, než ukázati na celou důležitost oka
mžiku, jenž zajisté měl by míti v zápětí sloučení
všech stran bez rozdílů jejich ostatních názorů.
Právě v takových okamžicích ukazuje se co nej-
ostřeji, jak jest povážlivo nutiti vládu vždy znova
k užívání čl. 14. (Hlučná pochvala a pollesk. — Če-
chové odporují a pokřikují.) a chtíti ji tím seslabiti,
při čemž však, jak myslím, stává se jen to (Hlučně
pokřiky na lavicích českých. Předseda zvoní.,že
kdož činí čl. 14. tak cenným, dávaji v šanc svůj
vlastní majetek. (Hlučný souhlas.)
Po celý čas krise po demissi poukazovali jsme
ustavičně na práva této polovice říše, odvolávajíce
se na zákony a mimořádná břemena, jež má s vy-
držováním společné armády. Poukazovali jsme
k tomu, že v případě přeměny vojska ve smyslu
vyřčených požadavků Rakousko bude postaveno
mocí skutků před otázku, má-li se vůbec zachovati
dosavadní svazek mezi oběma polovinami říše. Od-
volávali jsme se na předpoklady, zabezpečující
evropský mír, pokud týkaly se naší říše, prohlásili
jsme také otevřeně, že každá rakouská vláda musí
si hájit vliv, jenž jí přísluší ve věcech společné
armády. (Hlučná pochvala.)
Naší žádosti za propuštěnou nebylo vyhověno
nýbrž v uvážení důvodů naší demisse vyslovena
nám důvěra koruny. Potom ozval se mnohý hlas.
tvrdě, že jsme upustili zcela nebo částečně od svých
náhledův, abychom jen mohli zůstati v úřadu. Byl
jsem zmocněn prohlásiti výslovně v říšské radě, že
ve všech armádních otázkách zákonný vliv táto
Rakousko
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a. Ve Vídni, 23. září.
Buď víláno veliké město, kteréž jsi před sto
léty bylo menší než Praha a jež máš dnes tři
krát tolik obyvatelstva! Buď víláno město
Phaešků, které denně třikrát si pochutnáváš na
židovi, kterého máš ráno na cibulce, v poledne
s rajskými jablíčky a večer na paprice a o
něhož přes to všechno kupuješ, jehiož noviny
čleš a s nímž se v divadle na lacinějších
místech tlačíš a tleskáš židovským vtipům, kte
rými tě baví židovšti hercil
Buď vítáno tvé zvláštní vídeňské bláto, po
němž se bota tak hezky klouže, jako po par-
kelě, buď vítán tvůj divoký vítr, kturý buráci
od rána do večera a od večera do rána a o
Narození Páně až zase do Vánoel
Především ale budíž vítána budovo, kterou
střeží bohyně Pallas Athene, za níž na schodech
jako žebráčkové krčí se polonazí řečtí a řimš
politikové, patrně na důkaz, že timto nevděč
ným uměním již ve starověku nevydobyl si
nikdo ani kus dobré košile.
Do nedávna bylas věrnou podobou foholo zna-
menitého státu, o němž »nejlepší jeho přítel
příznivec« kníže Bismark pravil, že je na ven
huj a uvnitř fuj, kterýžto výrok té doby jest již
ovšem anachronismem, poněvadž dnes již dl
soudu celého světa už i také zevně je — fuj.
O parlamentní budově tvrdili to sice archi-
tekti už dávno a kdybých úsudku jejich dbala
nevěděl, že tito páni staví jen proto, aby jeden
druhého mohl strhat, řekl bych, že zde aspon
v něčem doelleno harmonie formy a obsahu.
Gallerie plná. V tom podoben jest národ
vídeňský národu římskému. Chce míti chleba
hry, chce se najíst a se bavit. Nedá se popřil,
že to dobrá a moudrá flosofie lidevá. Hrdinou
Pallas
Bismark
Vídeň
Praha
Phaešků
22
article
dne je pán na levici v nejzazší lavici, postavy
malé, nepatrné.
Německý nacionál s vlašským jménem, jenž
návrhem svým způsobil nynější parlamentárn
intermezzo. Pan Chiari.
Chytrý nápad jeho, jak ihned ochotní arith
metikové domu zjistili, bude stát asi 60.00
zlatých. Když ale se uváží, že obnovení obchodní
smlouvy — ovšem že bylo to v roce 1898 —
s jistým zámořským tuctovým státikem, jež bylo
tehdy jediným positivním zákonodárným výkonem
vídeňského parlamentu průběhem celého roku.
stálo neměně než dva milliony zlatých — nen
přiliš mnokio.
Račte, prosím, pustiti se do bilance. V
počilejle, co stál vídeňský parlament za minulých
šest let a konstatujte naproti tomu, co v dob
té vykonal. Dle přesného znění obchodního zá-
kona byla by registrovaná společnost, Franzens-
ring čís. 1, nucen ohlásiti konkurs. Nu, jak se
vám libí dnes toto vaše dilo, pane barone Chlu-
mecký? Usmíváte se sice stále tak, jako když
vás ještě pod bradou šimrala etižádost, státi se
rakouským kaneléřem, však uvnitř, tam, kde se
člověk předělati nedá, vypadá to dnes asi jinak.
Pan president, roztomilý jako vždy, ujišťuje, že
má nás rád, moc rád a že by nás miloval ještě
více, kdybychom nechali té proklaté obstrukce.
Tu prý vynašel démon zla, jak pan Skéne do
kazuje.
Zdržel jsem se trochu déle na telefonickém
úřadě a potom v klubu, z něhož zašel jsemsi
do odlehlého, výborového pokojíka, abych si tem
ještě cosi napsal. Dojmy přeplněn a nevěda, čím
počíti na jejich umoření, zanechal jsem toho
vůbec, při tom mi ani na mysl nepřipadlo, že
blíží se již hodina, kdy působením tajuplných
sil olevírají se hroby a z nich vystupují zesnulí
kdy mizí materie, kdy stává se i železo průhled
Chiari
Skéne
Chla
23
article
ným a kdy oživuje se kararský mramor a mluv
tak, jako by byl tím, jehož má podobu.
Nevěda vůbec kam zamířiti, chtěl jsem
vyhledati parlamentní ap atyku, v niž, dle sdělení
některých milých kolegů, tak pěkně prý se to
spí, abych tam strávil zbytek noci, když po-
jednou jsem se ocitnul v pantheoně, příšerným
světlem ozářeném. Rozhledl jsem se vůkol
co jsem spatřil? Piedestaly, na nichž stála po-
prsi vynikajících rakouských státníků z doby
»ústavní«, byly prázdny. Za to ale kolem veli
kého stolu seděla společnost při horlivém bese-
dování. Byla sice z mramoru a modrobilá, jinak
ale každý jakoby byl z podstavce svého právě
sestoupil.
Hlavou projela mi myšlenka, jako vůbe
každému živějšímu žurnalistovi.
Uhladil jsem si drobet cylindr, narovna
kravatu, navlékl bílé rukavice, povytáhl cíp hed-
vábného kapesníku, aby mi z kapsy čouha
vsunul pod manžely malý noles a dobře ořiz
nutou tužku a sméle, jak již v mé povaze
předslavil jsem se jako redaktor »Národnie
Listů« a prosil ilned vysoce urozené ald. pány
o interview.
Při tom presenloval jsem dámě, jež m
byla do cesty vstoupila, aniž bych zvéděl, kde
se vzala, visitku. Odevzdala ji hraběti Lvu Thu
novi, jenž mrzutě pohodiv hlavou, podal ji sou
sedu. Visitka proběhla konečně všemi rukami
Doznávám, že z celé společnosti nebylo tu nikoho
kdo by byl nadšen mou návštěvou. Zpozorova
jsem vůbec, že dostavil jsem se v dobu velice
nevhodnou, že překvapil jsem staré pány v živé
dískussi.
»Čeho si přejele?« — obořil se na mne
pan hrabě Jindřich Ciam- Martinie.
Nabyl jsem dávno poznáni, že nejnezdvo-
řilejšími z lidí, s nimiž jsem se kde selkal
byli vždy krajané.
»Maličkost, pánové. Jen to, abyste mi ně
Ciam
Martinius
24
article
kolika slovy ráčili naznačiti, jak každý z vás
dívá se na nynější polilickou situaci. Politický
svět nynější dychtiv je zvěděti, jak pohližíte na
tu bidu, které jste původci vlastně vy.«
Měli jste viděti, jak to jimi trhlo.
»Jakým právem rušite půlnoční sěanci do
mramoru vytesaných výtečníků?« spustil na mne
rytíř Schmerlig, a obráliv se k dámě, o níž
jsem se již zminil, pokáral ji slovy: »Ať se m
to, slečno Reichsrathsklaro, více ne- tane. To by
lak ještě scházelo, aby i nás ve schůzích zne
pokojovali novináři.«
»Račte odpustit, milostivý pane, vedla mn
k tomu stará láska. Měla jsem žurnalisty vždy
tak ráda, pravím vám, tak ráda!«
Chtěla mne vyvésli ven, já však, poukázav
na tabulky vůkol rozvěšené, »že přístup dovo
len jen členům rady říšské«, prohlásil jsem
že jako poslanec se z místa nelinu.
Však slečna Reichsrathsklara pošimrala
mne drobet pod bradou a pošeptala mi: »Ne-
dělejte hlouposti. Jsou to duchové, půlnoc je c
nevidět a kdyby některý vás upřímně svou mra-
morovou rukuo chytil, bylo by po vás. Násle-
dujte mne. Schovám vás tak znamenité,ž
uvidlte a uslyšíte všechno. Ti zde nebudou mí
o tom ani tušení. Mám v tom praxi. Což vám
o tom nebožtík Eim nikdy nevypravoval?«
Dal jsem si říci, chopil se jí za sukní
než jsem se nadál, seděl jsem na tympanu
mramorovým zrovna nad hlavou.
»Dnes už nemají ti lidé z mizerného toho
světa ani respekt před duchy,« mručel do vousu
Grocholski, jenž však zdál se býti velice roz
čileným.
Smolka aspoň nepřestával konejšiti ho tím
že mu neustále šlapal na nohy. Byl by mu je
na jisto rozšlápl, kdyby nebyly bývaly z kamene.
V tom jakoby z hloubi hrobu zadunělo t
prázdným prostorem:
»Prosím o slovo l«
Reichsrathsklaro
Reichsrathsklar
Eim
Smolek
25
article
Byl to starý Thun. Všechno umlklo.
Mramorová postava se zvedla a prázdným
příšerným prostorem nesla se slova;
»Chtěl jsem se tázali pouze pana rytře
Antonina, zdali může i dnes ještě
čekat?e
A sbor mramorových panáků se chechtotem
div nerozpadl.
Schmerling ale spražil je, jako by mu bylo
dvacet let, udeřil mramorovou pěstí na mramo-
rovou desku, až otřásly se dole ve sklepě na-
rovnané lahve sektu, jichž prý od té doby,cu
rozšířením volebního práva zdemokratisován byl
parlament, prodá se za celé zasedání sotva pět
a půl, a zahřměl:
»Proč měl přitomný Excellence Herbst ne-
šťastný nápad, odepřiti peníze na Bosnu a na
Hercegovinu? Kdyby byl toho nechal, dnes
bychom byli jinde. Vy jste celé té mizerie při
činou. Vy jste tim Adamem, za jehož hřichy
my nyní pykáme.«
»Tedy Herbst je vším vinen« — křičeli
všichni ostatní na ubohého professora ve vý-
službě a bývalého pána statku Kundratie.
Týž ale s velkým klidem a jako by
mu byl vysekl kdo největši kompliment, pronesl
slova:
»Nechme toho, pánové a odebeřme se
každý opět na své místo. Buďmež si toho
vědomi, že jediným úkolem naším zde je deko-
rovati tuto síň. Nie jiného. Kdybychom se dali
do sebe a své hříchy na vzájem si počali vy-
týkati, našly by zde ráno poklízečky na místě
slavných politiků — hromadu mramorových
střepů.« — — —
A skutečně jeden po druhém z výtečníků
se zvedl a zaujal opět místo na svém
podstavci.
Potom obestřela mne neproniknutelná tma,
kterou zaplašilo teprve o šesté hodině vycházející
slunko.
Thun
Schmerling
Herbst
Adam
Antonina
Bosna
Hercegovina