Periodikum ALTO Viewer

1

24. září 1903.

2

Číslo 261

3

NÁRODNÍ LISTY-

4

Strana 3.

5 article

Ústrky a pronásledování pokračovalo a pokračuje dále. Roku 1893 překročil se počet 300 dětí v naší škole, letos je žáků 372 (pro město, neboť Olomoue má svůj statut. Pozn.) Boj houževnatý vede s námi dnes město, aby se čtyřtřídní naše škola nemusila rozšiřiti v pětitřídní. I neštíti se nejhrubších pro- středků ubíjecích, jak stalo se na př. opět při zápise letošním. Lelos opakován nezdařený husarský kousek z r. 1887. Okresní školní rada pro město Olomoue vyslala k zápisu dva důvěrníky: předsedu židovské náboženské obce dra. Ebena, úhořovitého provokatéra z prvních řad německých a stavitete Wlaku. Správci naší školy nařídila »pod osobní zodpovědnosti«, aby nikoho nepřijímal, kdo si nepřinese výkaz, že bydl v Olomouci. Ponižující způsob tohoto zápisu, klerý zrovna křičí, líčí řečník, dovolávaje se svědectví aspoň po- lovice přítomných, takto: »Dlouhý stůl. Z ním uprostřed roztahují se dr. Ebe na Wlaka, a na rožku stydlivě se krčí ná správce školy, jemuž vlastně zápis patří. Každého, kdo přišel, musil se tázati správce, má-li ohlašovací (bytový) listek. Neměl-li, pak něco německy (l) přečetl — a židovsko-německá dvo- jice důvěrníků vymohla odmi tnutí žáka. Pouzev některých případech udělal dr. Eben milostivou vý- minku a dovolil zapsali bez ohlašovacího IIstku děti dra. Přecechtěla, dra. Geislera a dra. Hrubana Dnes, kdy bouře hněvu českého lidu v Olo- mouci vybuchla tak prudce proti tomuto násilni- ckému zápisu, a kdy — ovšem až po zápisu ! — zemská školní rada sama odsoudila jeho nezákon nost, dokazuje dr. Eben a oslatní Němci s ním, že prý neměli zlého úmyslu, šlo prý jen o zájem po- platnictva, aby zbytečným přijímáním dětí, nebydli cích v Olomouci, nemusila se česká škola rozši řovali.

Eben doktor Ebe Přecechtěl Geisler Hruban Němec Olomoue Olomouc Ola

6 article

Jinak prý bylo odmítnuto jen šest dětí z důvodů zákonných. Ale to je lež. Faklum je, že odmítnute bylo původně více než sto děti, a že byly přijaty teprve, když zemská školní rada nemohla toto nasii schváliti. Řečník zmínil se též stručně o pověstné budově obecné školy v zastrčené Purkrabské ulici. Jak známo, dali Němci nedávno na odraný pa- lác české školy německou tabuli: »Städti sche slavische Volksschule . . . Snad se konečně sami zastyděli a tabuli sundali — ale dnes nemá škola vůbec nápisu. Proč dnes protestujeme? Chceme právo Cheeme, abychom ve své domovině, uprostřed žírne Hané, byli chráněni nejen přirozeným, ae i zákon ným právem. Žádnému úřadu, ani c. k. okresn školní radě, nesmí býti strpěno, aby nezákonně, ne- mravně, nekřesťansky pronásledovala naše školatví! To jsme povinni žádati sobě, svým dělem, svým na- stupcům, ba celému národu. Klidná, ale přesvědčivá řeč byla odměněna boui livou pochvalou celého shromáždění. Pan JUDr. M. Hruban, s důrazem potíral ně meckou svévoli a zlobu v Olomouci proti nám, ze jmena frivolní farisejství Ebenovo ve zdejším »Tag blattě«. Třetí řečník p. JUDr. Ant. Geisler, starosln olomouckého »Sokola«, obral si velmi vděčně thema Neprotestujme jen proti násilí, ale zkoumejme jak my konáme svou povinnost vůči škole. Poče našich dětí ve škole je přece vzhledem k počtu če- ského lidu v Olomouci ne právě přiměřený. Pořád nemůžeme se odhodlati k řádné očistě ve vlastních řadách a k řádné disciplině po vzoru sokolském.

Němec JUDr M Hruban Ebenův Antonín Geisler purkrabský ulice Haná Olomouc Sokol

7 article

Jsou tu naší lidě chudí, odvislí, dobří našinci ale německá moc nad nimi ukazuje jim cestu do ně- meché školy. Starejme se o takové lidi. Na konec své působivé řeči dr. Geisler na vrhl resoluci, v níž shromáždění protestuje proti všemu nášili a bezpráví olomonckých Němců, žádá nápravu ve všech směrech a volá po plnění zákona a práva. — Resoluce se s nadšením schvaluje. Předsedající prof. V. Prasek končí pak schůz- velezajímavým doslovem. Naši sousedé hlásají, že postupují v čele civili sace. Snad tím, že nám slabším — nejen u nás, ale i jinde — brání, abychom i my pokračovali v civili- saci. Až jednou bude o tom historie psáti svůj soud řekne, že to nebylo »kráčeti v čele civilisace«, nýbrž že to byl smrtelný hřích, surový útok na civilisac páchaný. Dnešní schůze je příkladná i pro širší naše ekolí, i pro severní Moravu, a dejž bůh, i pro Slezsko. Ale zejmena naše nejbližší obce nechť jsou ji upozorněny, aby nedávaly svých dětí do něme ckých škol. Dnešní schůze budiž odstrašující výstrahou všem. kdož dosud hřeší na svých dětech a milém národ a házejí laké dílky do vody německé, aby se tam utopily — ať už to činí z důvodů jakýchkoli. Končí vřelou výzvou, aby čeští rodiče vždy byl paměttivi své povinnosti vůči škole, aby proti něme ckému bezpráví nežádali pouze své právo, ale rekla movalii domovské své právo, neboť ten staro slavný Olomouc jest i naším Olomou cem! — — Schůze skončena za povznesené nálady celého shromáždění. Sobota 19. září 1903 bude památným dnem historii českého školství v Olomouci.

doktor Geisler Němec profesor V Prasek bůh Oloma severní Morava Slezsko Olomouc zákon a práv

8 article Výstavy.

Výstavy. Výstava v Pardubicích. V Pardubicích, 23. září 1903. (Původní zpráva »N. L.«) Východočeská výstava v Pardubicích chysta velkolepé překvapení návštévníkům ke dní 27. záři Slavnosti pernštýnské, které při zahájení výstavy do vedly naplniti výstavu třiceti tisíci návštěvníky budou se opakovsti a to s leskem a výpravou větš než poprvé. Slavnosti zahájeny budou velikým turnajem ry- tířstva domácího i cizího. Provedeny budou slaro dávné hry ke kroužku a hra šátečková, které zúčastní se vybrané panstvo na znamenitých koních kraje chrudimského. Vítězům dostane se krásných cen. Kromě toho provedeny budou lidem venkovským tance národní v krojích východočeských. Budou slavnosti skýtati mnoho zajímavého, zábavného a po- učného. Ke slavnostem přihlášeno přes 400 jezdců mimo alegorické skupiny lesnictví, rybářství a rol- nictví, a lidu pěšího. Z tohoto ohromného účastenství možno soudit na obsáhlost a výpravu slavnosti, které nebývá spatření ani při největších slavnostech velkoměst- ských. Rolnictvo českého východu ukáže, že dosud žije, že dovede se poslaviti v řady, kde toho káže representace českého venkova.

Pardubice

9 article Živelní pohromy.

Živelní pohromy. Z ústředního pomocného komitétu. Dary ame rických Čechů. Pan V. V. Vojilšek, předseda Českých spolků v Novém Yorku, a pan J. I. Strop- nický, tajemník, zaslali jménem českých spolků ame- rickýetí v Novém Yorku ústřednímu pomocnému komitétu obnos 5000 K s následujícím přípisem »Vážení rodáci! České spolky a Češi novoyoršt vůbec, jsouce hluboce dotknuti neštěstím, které po- tkalo naše pokrevní bratry v Čechách, usnesli se mezi sebou pořádali sbírku, jejíž výsledek Vám tímto zasíláme a sice v částce 5000 K. Tuto částku, klerou — doufáme — další v krátce následovati bude, za- síláme s přáním a podminkou, že z ní pouze nej- chudším a nejpolřebnějším v krajích neštěstím posti- žených vypomoženo bude.« — Podotknouti dlužno. že nedávno zaslali též katoličtí Čechové američtí — jak již oznámeno — 5777 K ve prospěch poškoze ných živelní pohromou a že vydavatelstvo časopisu »Hospodář« v Omaze (Nebraska) zaslalo ústřednímu pomocnému komitétu 90.75 dollarů. Obětavost ame- rických krajanů našich v zájmu těžce poškozených českých rolníků zasluhuje plného ocenění a uznání

Čecho V V Vojilšek Čech Nový York Čechy Omaha Nebraska Český spolek

10 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Parlament vídeňský byl včera v hodi nách dopoledních obležen. Když o půl jede- nácté otevřely se dole brány, mžikem nahrnulo se na druhou gallerii tolik obecenstva, že hned na to musily býti dveře vedoucí ke schodům gallerie opět uzavřeny. Desetkrát tolik publika zůstati musilo venku. V ložích bylo rovněž četně navštěvovatelův, dostavilo se zejmena mnoho důstojníků. Napjetí bylo obecné a třeba že nescházelo dost vzrušujících momentů prů- během schůze, měli přece navštěvovatelé za to, že p. t. slavný dům, co právo měli od něho žádati, nesplnil, nýbrž že jim velkou část »sensace« zůstal dlužen. Je to přirozeno: co přihodilo se kolem předsednického stolu průbě- hem uplynulých šesti let, nedalo by se i při nej- lepši vůli stupňovat. Styk s poslanci různých stran je formálně chladný. Jeden z vynikajících vůdců z levice pravil, že vycitil z podání rukou, dnes že není doba pro národní smiřování. Předseda dostavil se záhy po hodině jedenácté, aby tím patrně naznačil, že je času na mále. Ministerská lavice zůstala dlouho prázdna. Konečně objevil se dr. Körber v bílé vestě a po něm hodně pozdě polský ministr krajan dr. Pietak. Po něm za čtvrt hodiny dostavili se, patrně přišli z ně- jaké porady, ministři Wittek, Böhm, Call Haril, kdežto rádce koruny, jenž přijíti mě první — ministr zemské obrany Welsersheim objevil se jako poslední. Když bylo po ob vyklých formalitách, ujal se za všeobecného napjetí slova dr. Körber. Řeč jeho a obsal její oceňujeme po zásluze na jiném mistě.

Napjetí doktor Körber Pietak Wittek Böhm Call Harily

11 article

Mluvil jako vždy a jako obyčejně činí: zá ludně a místy s onou skrytou perfidií, kteréz tak rád uživá. Byl na mnoha místech přeruso- ván, však s »vášně prostou« lhostejností oprot všemu, co rozněeuje, pan dr. Körber ved svou, aby dokázal, že vláda jednala správněa přesně, když obrátila se na parlament k vůl zrušení klausule Chiarovy. Pozorovati bylo na panu Körbrovi jistou agressivnost, která ovšem vysvětliti se dá vědomím, jež tohoto pána pro- vázelo, že za ním stojí činitel vyšší a mocnější. Chtěl patrně dokázati, že stojí pevně. Snad také v tomto okamžiku stojí, vi ale jaká bude nálada v rozhodujících kruzích zejtra ? Což nezná osud svých předchůdcův? Tak, jak tuto líčíme, vypadala situace včera v poledne — jaká bude na konec schůze, dovi se čtenářstvo naše telefonicky.

doktor Körber Chiarův Körbr

12 article

— K naši zprávě o zaopatření předsedy ně meckých výtvarníků professurou na umělecko- průmyslové škole a sice na místě zesnuléh professora E. Lišky, poznamenává „P. T.“, že jsme nad tímto skandálem bez sebe. Můžeme ujistiti orgán pro všeobecné blaho, že ne do- cela, a že nám zbývá ještě na vlas tolik sil, abychom mu řekli, proč považujeme případné jmenování p. Krattnera za zhoubné především pro české umění a pro umění vůbec. Kus c. k. chleba, kterým se tu podpoří existence tohoč onoho kandidáta, je tady věcí zcela podřízenou. aspoň rozhodně menšího významu. V první řadě jedná se přece o učitelský úřad na vzorném. svého druhu v celém Rakousku jediném ústavě. založeném moudře k tomu konci, aby vzdělávány byly k průmyslové adaptaci umění generace ná- roda, pro výtvarnost obzvlášť nadaného. A tu možno říci, že otázka, zdali se k učitelskému úřadu na tomto ústavě hodí náčelník německé školy nechtěného breughelismu (jak možno nazvati tendence německého výtvarného umění v Čechách), již z předu a ec ipse jest zodpově- děna co nejrozhodnějším záporem. Kdyby sep.

E Liška Krattner Čechy

13 article

Kratiner stal jenom c. k. professorem, zůstal by pro nás stále Hekubou, jen potud interessantní, že představuje výkvět německého künstléřstva, českou hrudou zrozeného, ale on se má státi také učitelem českého žactva a to jest velice smutné pro toto žactvo, kteréž dnes a právě na škole prof. Lišky je v takovém stavu, že by se mohl p. Krattner od leckterého jejího absolventa leččemu přiučiti. Jsme v té věci naprosto ne- strannými posuzovateli, a nikdy nám ani nena- padlo, brojiti na příklad proti prof. Ohmannovi. který byl také Němec, ovšem ne v Čechách zro- zený, přes to však výtečný umělec, duchem pražské architektury ku podivu prodchnutý. Ale p. Krattner? Ten nejen že nemá o svérázu če- ského umění, jejž pěstovati jest zajisté nejpřed- nějším úkolem umělecké školy v Praze, ani po- nětí, ale přináší na ústav de forma utrakvistický de facto ryze český aspoň národností svých učitelů a dalekou většinou svých posluchačů. nacionální nenávist proti národnosti svých snad nastávajících kollegů a žáků a naprostou ne- znalost jazyka českého, kdežto čeští učitelé ústavu dosud nezůstali dlužní ani jedinému ně- meckému žáku svému ani jediné povinné ně- mecké slovo. Co se má státi? K důstojnosti předsedy německého spolku, velice záhadné, ná- leži prý professura, toť celé „oprávnění“ něme- ckého nároku na uprázdnéné místo pro pana

Hekuba Krattner Ohmann Němec Kratiner Čechy Praha

14 article

Krattnera, o něž usilují ve Vídni všemi nekalými prostředky svými a lid český má právo k této professuře dodati žáky, jako dodává německé fakultě lékařské nemocné a mrtvoly, anebo bude zřízen z dílny prof. Lišky výhradně německý atelier, s výhradou jako pro prof. Thiele na akademii, čímž zrušena bude utrakvistická po- vaha ústavu, čili na umělecko - průmyslové škole, povahou a državou české, bude zřízena ryze německá dílna s výhradou němčiny, čili nastává první krok ke zničení ústavu, kteréž čeká zcela neodvratně také akademii, bude-li učiněn druhý krok v oktrojírce novým německým majstrem. Recept německých kazisvětů na zni- čení českého umění je neomylný a spolehlivý a české pokolení umělecké, kdyby mělo tolik pýchy, energie a vůle sebezachování, co má uměleckého nadání, nedalo by si to prostě líbiti.

Krattner profesor Liška Thiel Vídeň fakulta lékařský nemocný uměleckýprůmyslový škola

15 article

Ale... marné řeči!! Českému Vaškovi nemá být uspořena ani jedna směšná role, a v tomto případě připomíná musikálního clowna, který nesmí vytáhnout ani jednu vlastní píšťalku, aby nepřišel německý „štalmajstr“ a nesebral muj s herdou do zadl — Česká „drzost“ a německá — ušlechti- lost. Dne 27. t. m. oslaví místní odbor Ústř. Ma- tice školské v Teplicích 20 let svého trvání, i vy- dal ke slavnosti této provolání. Sotva že chystaná slavnost vešla ve vědomí teplického šriftlajtra. pocítil ihned svatou povinnost, napsati do svého „Anzeigru“ fanatické lermo proti matičnímu ju- bileu, se závěrečným effektem, jakým končívají takové appelly. Čouhá z nich nejobyčejnější ná- stroj německé kultury, přinešený do Čech z teuto- burského lesa: neotesaný kyj. Na konci své štvavé epištoly táže se: „Zdali pak se dostav také německá odpověď na tuto českou drzost?“ Německá odpověď záleživá v tom, že Němci na týž den, kdy se koná česká slavnost, oznámi na hejtmanství slavnost německou, v naději, že úřad zakáže při nejmenším slavnosti obě; sou- časně bude slavnostní výbor německý hledět sehnati pro všechny případy do Teplic tolik

Vašek Němec Ma Teplice Čechy

16 article

rváčů německých, kolik jich potřeba aspoň na dvojnásobnou převahu proti Čechům, na záruku německého vítězství. Nebude-li o dostatečnou ochranu postaráno, bude německá ušlechtilost slaviti triumí nad českou „drzostí“, vytlukou se za ohromného řevu všechna okna v Matici a v Besedě a rozbije se všemožně každá česká hlava, na kterou bude osm rukou německých. Leč několik přpadů v poslední době ukázalo že když politický úřad povinnosti své řádně koná, že podobné slavnosti v místech národně smyšených dopadnou bez všech výtržnostía v nejlepším klidu, rušeném snad nejvýše skří páním zubů bestie v německo-nacionálním těle jíž odňata její obět. Lze doufati, že i v Teplicích bude podán takový důkaz a že Čechům bude popřáno klidné osvědčení jich národnosti a ra- dosti z dvacetiletého díla jich Matice. — Ve včerejší schůzi zemského výboru král. českého vyřízeny byly mimo jiné tyto zále- žitosti: (Ke stavbě budovy obchodní komory v Plzni.) Byla schválena půjčka Zemské banky částkou 400.000 K obchodnía živnostenské komoře v Plzni na stavbu nové bu- dovy komorní. (Zpravodaj člen z. v. dr. Skarda. — (Ředitelství nalezince.) Bylo usne seno podati sněmu návrh o zřízení místa ředitelo zemského nalezince. K osnově připojeny budou příslušné instrukce. (Zpravodaj člen z. v. Ždár ský.) — (Akce k úlevě následků ži- velních pohrom.) Byla schválena zpráva pro sněm o akci, kterou zemský výbor provedl k vůli úlevě následků živelních pohrom. Ve zprávě té činí se sdělení o krocích, jež v této zá- ležitosti zemský výbor podnikl a kterak se akce přislušné zúčastnil. Speciální návrh na udělen podpor peněžitých zemský výbor nečiní, po- nechávaje počin v tomto směru sněmu samému Podobně zachoval se zemský výbor také při zemské akci na úlevu následků povodní vr.

Čecho doktor Skard Teplice Plzeň Ždár Matica živnostenský komora v Plzeň

17 article

1897. (Zpravodaj člen z. v. dr. Eppinger.) — (Subvence okresům.) Bylo usneseno vřa diti do rozpočtu zemského novou dotaci 100.000 korun na subvence okresům pro rekonstrukce silnic váleováním a pro kupování parních váleů silničních. (Zpravodaj člen z. v. dr. Werunsky.) — (Pomoc okresům živclní pohr - mou stíženým.) Vzhledem k tomu, že krupobitím dne 19. července t. r. poškozeno bylo mnoho silnic okresních a p., projevil zem- ský výbor ochotu, navrhnouti sněmu subvence okresům, krupobitím stíženým. Subvence tyto byly by v naznačených okresích určeny pro stavby silnic jako podniky z nouze; stavby ty konaly by se v režii okresů, a byly by pro ně stanoveny minimální mzdy pro domácí dělníky Bylo pak usneseno učiniti u mistodržitelství do- taz, kolik věnuje na tyto podniky z nouze správa státní. (Zpravodaj člen z. v. dr. Škarda.) — (K regulaci řek.) V záležitosti regulace řek konala se porada zástupců zemského výborua místodržitelství. Na poradě této dosaženo bylo dohodnuti, při němž místodržitelství vyšlo vstříc stanovisku zemského výboru vzhledem k po- jmutí určitých podniků do první periody sta- vební. V nejbližší době bude se konati první schůze komise pro regulaci řek. (Zpravodaj člen z. v. dr. Werunsky.) — (Akce živnosten- ská.) Byl vysloven souhlas se zřízením pokračo- vacích škol živnostenských v Solnici, v Domažli cích a v. Blatné. — Kuratoriu stálé tržnice ře- meslných výrobků a technologickému museu po- volena byla výplata zbytku subvence. — Spi

doktor Blatná

18 article

„Výstavky prací učednických“ bude rozdán interessentům. — K výplatě byly poukázány subvence na mistrovské kursy v Praze, v Plzn a v Golčově Jenikově. — Třetímu živnostenské mu společenstvu ve Skutči byla povolena sub- vence na zakoupení motoru. — Zpráva ad junkta Technologického musea Fr. Weignera o vykonané studijní cestě byla vzata na uspo- kojivé vědomí. — (Král. české řemesl- nícké školy.) Usnesena podati sněmu ná- vrh, aby při řemeslnických školách byly zacho- vány veřejné kreslírny, aby při ústavech těeh byla zřízena oddělení obráběcích strojů malo- živnostenských, a aby bylo na řemeslnických školách zrušeno školné. — Bylo schváleno po- řádání kursu pro učitele měšťanských škol př řemeslnické škole v Mladé Boleslavi. — (Zem ský fond sirotčí.) Byla propůjčena sti pendia sirotkům v Novém Bydžově, Filantropi- cké společnosti v Praze a při řemeslnické škole v Kutné Hoře. — Byla zřízena nová stipendia pro okres novostrašecký. — (Museum krá- lovství českého.) Návrh městské rady

Weigner Král Praha Plzn Golčův Jenikov Skuteč Francie Mladá Boleslav Nový Bydžov Kutná hoře

19 article

pražské na novou úpravu fontány před museem byl schválen. — Rozpočet na udržování musea na rok 1904 byl přijat. — Rozpočet Společnosti musea království českého na rok 1904 byl vzat na vědomí, a správě musen vysloveno uznání za racionální finanční správu i za všestranný zdárný vývoj činnosti musea. — (Arehiv zemský.) Bylo učiněno opatření, týkající se neprodleného vydání I. svazku díla „Monu- menta Vaticana“. — (Hospodářské škol- ství.) Byl povolen náklad na vyučování zdravo- vědě na hospodyňském kursu v Chrudimi. — Byla schválena koupě pozemků při rolnické škole v Litoměřicích. — Byl povolen náklad na pokusy hnojení při zimní hospodářské školev Liberci. (Zpravodaj vesměs čl. z. v. Adáme k.) — (Osobní.) Primárním lékařem při všeob nemocnicí v Pardubicích jmenován byl MUDr Messany, sekundárním MUDr. Vl. Havlík.

Messany Havlík Vatican Chrudim Litoměřice Liberec Pardubice muzeum království Monamento

20 article

(Zpravodaj člen z. v. Žďárský.) — (Status úřadnictva zemského.) Do nejvyšší ka- tegorie revidentské postoupil revídent Otto Wohlmann, do vyšší třídy služného postoupií Alois Suchý; účetním revidentem byl jmenován officiál Ludvík Knor, v kategorii účetních offi- ciálů postoupil Adolf Reindl a Ferdinand HIněv- kovský, účetním officiálem jmenován assisten Steigerwald, do vyšší třídy platební postoupil účetní assistenti František Krotil a Václav Sojka, assistentem byl jmenován praktikant Mašner, do vyšší třídy adjuta postoupil účetn praktikant Karel Šindelář, účetními praktikanty se stali Jindřich Sirotek a Josef Šírek, přes- početnými praktikanty byli jmenováni František Dostál, Čeněk Petera a Karel Roubal. (Zpravo- daj náhr. člen z. v. Thdr. Burian.) — »The World«, jeden z předních žur nálů anglických, přináší v oddílu, věnovaném dopisům a causeriím z cest — rubrika to zvláště pečlivě obstarávaná v časopisech angli ckých — velmi zajímavý dopis z Prahy od známě romancierky Ellen HepworthDixo nové. Dopis tento, prodchnutý upřímnou sym patií k vlasti naši, je vítaným důkazem, že zá jem o Čechy proklestuje si cestu i do angli

Wohlmann Alois Knor Reindl HIněv Steigerwald Krotil Sojka Mašner Šindelář Sirotek Šírek Dostál Petera Roubal Burian Ellen HepworthDixo Praha Čechy the World

21 article

ckého tisku, nám dosud velmi nepřístupného Anglická spisovatelka praví, že od té doby, co anglický král vyhledává každoročně Mariansk Lázně, staly se Čechy velice oblíbenou zemi anglických turistů. Dopi ovatelka »Worldu« ne omezila se na mezinárodní města lázeňská v po- němčeném území, ale procestovala kraje ryze české. S nadšením popisuje krásy východních Čech, Orliekých Hor, zejmena Brandýs nad půvabnou řekou Orlicí, již radi svým krajanům nenazývati Adler, neboť nemluví se tam jinak nežli česky. Anglická spisovatelka vzpomíná na Komenského, jenž v těch krajích psal slavnou knihu »Labyrint světa«, horlivě čtenou v Anglii v překladu dra, hraběte Lützowa. Autorka po- pisuje malebnost českých měst a krajin a při- pomíná, že k poznání barvitých krojů národ- ních nutno zajeti na Moravu. Navštívila též bo- jiště kralohradecké a vzpomíná na bitvu roku 1866. S velikým vzletem líčí dále krásy Prahy. o níž jistý anglický spisovatel pravil, že je »nejpůvabnějším městem evropským«. Pohle na Hradčany připomíná Kremlin, píše vzrušeně o týnském kostele, Staroměstském náměstí, Staré Praze, o Vltavě a jejích ostrovech s příjem nými restauranty. Dále zmiňuje se o českýe uměleích, oblibených v Anglii, s nimiž se se- tkala v Čechách, o Františku Ondřičkovi, Kube likovi a Kociánovi. Kvitujeme s potěšením duchaplný článek anglieké přítelkyně českéh národa.

Čecho Dop Adler Komenský Lützow Pohl Kremlin Ondřičk Kocián východní Čechy Orlieký hora Brandýs Orlice Anglie Morava Praha Hradčany staroměstský náměstí Vltava Čechy labyrint svět

22 article

— Kluby občanské. Výbor staro- městského občanského klubu má v pátek dne 25. září o 8. hod. večerní schůz v místnostech p. Čižka na Malém nám. Vzhle dem k důležitosti schůze je nutno, aby veškeř pp. členové výboru se dostavili. — Výbor upo- zorňuje opětně pp. poplatníky na Starém městě že seznamy volební jsou vyloženy na Staroměst ské radnici v síní č. 14 v I. patře, kde může každý se přesvědčiti, zda jako volič v sezna mech je zapsán. Volební právo má, kdo za pře dešlý rok 1892 veškeré daně zaplatil. Kdo v se znamech uveden není, může právo své volební reklamovati, švšak musí tak ještě tento týden do 26. září učinití. Kdo by byl v jakýchkol pochybnostech, račiž obrátiti se na předsedu p dr. Podlipného, na místopředsedu p. J. Zikana neb na jednatele klubu p. A. Náhlovského. — Rodinné zprávy. Slečna Marie Šmahe- lova a pan Josef Boes, c. k. poštovní asistent budou oddání v pondělí dne 28. září 1903 v arci- dékanském chrámu v Chrudimi. — Osobní. U místodržitelství pro království české jmenování byli: kancelista Antonín Grůner okres tajemníkem, oficial Antonín Tomsa a lektor ma- darské řeči na české universitě František Brá bek adjunkty ředitelstva pomocných úřadů, kancelist Václav Fischer, Karel Pollak, František Svět- nička a Ludvík Farář oficialy. — Vévoda Oldřich Wirtemberský včera odpoledne odjel z Prahy do Gundenu. — Při lékárnickém gremialním sezení dne 22. t. m. v Brně byl za prvního gremialního předsedu zvolen pan L. Luzar, lékárník v Brněa za druhého pan Jos. Čech, lékárník v Blansku. O vědu a slav lékárnický zasloužilý lékárník pan Jos. Čech byl prvním českým zkušebným komisařem a jest zase nyní prvním českým předsedou lékárnického gremia brněnského.

doktor Podlipný J Zikan A Náhlovský Šmah Boes Grůner Tomsa František Brat Fischer Pollak František Svět Ludvík farář Oldřich wirtemberský L Luzar Jos Malý já Chrudim Praha Brno Brně Čechy Blansko staroměstský občanský klub

23 article

— Úmrti. Včera zemřela paní Anna Svobo dová roz. Mestekova, choť obchodníka, dokonavši 76. rok života. Pohřeb bude zejtra z ústřední kaple na hřbilově olšanském o 1. hod. odpolední. Povozy přípraveny budou v Lužické ulici čís 119 o 12. hod. polední. — Jmenování. Ministr vyučování jmenoval sup plenta na zemské reálce v Lipníku p. Václava Ha- vlíčka učitelem IX. hodn. třídy na státní české prů myslové škole v Plzni. — Okresní hejtmanstvi v Jičíně. Z Vídně, 2 září. Zejtra bude v říšském věstníku vyhlášeno naří zení ministerstva vnitra ve příčině úřadní působnost okresního hejtmana v Jičíně. — Volba kanovníků. Včerejšího dne zvoleni byl za metropolitní kanovníky pp. dr. Karel Schuste a dr. Ant. Podlaha. — Malostranský občanský klub konal včera večen v Besedě schůzi za účelem zřízení řemeslnicko-živno- stenské komise. Malostranský klub vždy pečoval zdar a rozkvět řemesla a živností a tuto akci zamýšl rozvinouti zřízením zvláštní komise. Schůzi, velmi hojně navštívenou, zahájil jednatel klubu p. Alois Hu- báček, který sdělil, že nepřítomnost svoji na schůzi omluvili pozvaní pp. starosta dr. Srb, posl. Březnovský a posl. inž. Kaftan. Pan Al. Hubáček zahájil pak rozhovor ve prospěch zřízení řemeslnicko-živnosten- ské komise při Malostranském občanském klubu

Anna Svobo Mestekův Václav ha doktor Schuste Antonín Podlaha Hu Srb Březnovská Ing Kaftan Al Hubáček Lipník Plzeň Jičín Vídeň malostranský občanský klub

24 article

V úvodu své poutavé přednášky zmínil se o otázee sociální a existenční, promluvil o starší době řeme- slné, o boji velkokapitálu s maloživnostníkem, kterýž boj vede k tomu, že na jedné straně vzniká veliké bohatství a na straně druhé veliká chudoba. Střední stav pak úplně ze světového hospodářství mizí. Jest proto povinností každé vlády a státu, aby tento středn stav chránil vhodnými zákony. Příčinami hospodář- ského a sociálního rozvratu jsou centralisující zákony vydávané říšskou radou, která nemůže mít takově znalosti, aby vyhověla požadavkům jednotlivých zemí a království. Strana soc. dem. namlouvá řemeslnictvu že za nynějších poměrů musí střední stavy vymizeli ale statistika dokazuje, že v Německu, odkudž tato hosla vycházejí, počet na př. rolníků zvětšil se ze 27.8%% na 31.8%. Řečník přešel pak na poměry malo- stranské a uvedl, že zde příčinou úpadku hospodář- ského jest přeložení obchodního střediska ze Starého města na Nové město, tedy vzdálenější Malé stranyt dále ubývání obyvatelstva jednak kupováním domů pro zemské úřady a bouráním domů. Na Malé straně nemohl být rozvinut stavební ruch, neboť zde scházely plány polohy. Řemeslnictvo nemůže skládati veškeru naději na různé paragrafy, nýbrž musí hledati pomoc ve vlasiní síle a v náležitém pochopení svých olázek.

Německo

25 article

Řemeslnictvo musí obor svých vědomostí rozšiřovatia to se státi může pokračovacím vzděláváním, upravením učednictví, zkoušek učednických a výstav učňů, zři- zováním škol řemesl. a průmyslových. Řemeslniciv však musí hledati pomoc svoji nejen v odborném vzdě- lání, nýbrž i ve spolčování. Odborná organisace obháj nově poslání našeho řemeslnictva. Řemeslnictvo nech si všímá také starobního a invakdního pojišťování

26 article

Ke konci přednášky zmínil se řečník o otázce dodável obecních, zemských, státních a vojenských a konči návrhem: budiž zřízena 9ělenná komise při Občan- ském klubu, která by o podaných ji návrzích uvažo- vala a potřebné zařídila a aby se starala o všecky otázky, řemesel a živností se týkající. (Hlučný souhla a potlesk.) — Pan Had promluvil o příčinách úpadku jednotlivých odvětví řemesla. Pan Horník mínil že lepší časy nastanou snad pro dorost. ale nynějš řemeslnictvo už se lepších časů nedočká. Nikdo se o náš stav nestará. Jest někdo z nás dodavalelem zem- ského výboru nebo vojenských úřadů? Spíše se z- dají dodávky na venkov než zdejším řemeslníkům a živnostníkům. Jak se s námi jedná, vysvítá z tohol případu: Ucházeli jsme se o dodávky u vojenských úřadů. Objednali nás na 25. srpna k vyjednávánía dne 24. srpna dolyčný major nasloupil dovolenou- Jen aby se s námi nemusilo jednati. Je také podivné že za dodávky třeba v obnosu 50 zl. musí se složio 100 zl. vadia. Kdo nemaže a nemá vadia, dodávky nedostane! — M. r. pan Hudl promluvil o způsobu dodávek u obce pražské a ujistil, že zástupcové obce vždy pečují o to, aby byly chráněny zájmy menšíci živnostníkův a řemeslníků. — Pan Pohorský uvedl drastické případy o dodávkách pro vojsko. Pravil, že „dodavatelé musili složit 15 zl. pro pana majora na pivo, aby to převzal“. Řečník tvrdí, že nepřízeň vo- jenských orgánů jeví se proto, poněvadž jsme Če- chové. Nejlépe mají se na Pankráci. Tam pracují, ne- platí daní, jsou dobře ubylováni a starají se o ně aby se jim ničeho nestalo. Tak se ani my nemáme! —

Pohorský Pankrác

27 article

Pan Hrubý sdělil, že práce čalounické do ústavů na Hradčanech nezadávají se maloživnostníkům, nýbrž vojákům. V donucovaci pracovně 30 káranců pracuje po celý rok do porodnice a blázince a my nemáme co dělat! S káranci ovšem nemůžeme konkurovati na láci. — M. r. pan Hubáček přimlouval se za zřízení odboru řemeslnického a živnostenského při klubu a přál tomuto odboru, aby měl stálejší existenci než odbor, který býval zřízen při Malostr. besedě. Doporučoval pak obyvatelstvu malostranskému, aby obstarávalo své potřeby na Malé straně a nikoli jinde a pak by se zde zajisté všem dobře vedlo. (Souhlas.) — Po delší debatě bylo usneseno, aby při klubu byl zřízena řemeslnická a živnostenská komise. — Učiteistvo školního okresu vinohradského ko- nalo výroční svou poradu včera dne 23. září za před- sednictví okr. insp. p. V. Podhajského. V přátelské schůzi, konané v předvečer konference, dán byl výraz roztrpčenosti učitelstva nad posled- ním zatimním obsazením učitelských míst na Král. Vinohradech. Všeobecně těžce stěžováno bylo na to, že proti základnímu po- žadavku obsazování mist v přední řadě dle doby slu- žební, způsobilosti a pilnosti, dosazeni byli na místa vesměs učitelé s kratší dobou služební a že staršl učitelé byli tím krutě pokořeni a ponížení. Jako dra- stický příklad obsnzování uváděno zvláště, že všc- obecně úřady školními i občanstvem chválený učitel vinohradský, ponížen byl bezohledně tím, že se stal podřízeným svého o několk let mladšího kollegy. Při- tomný zástupce učitelstva v okr. šk. radě byl vyzván, aby všeobecně uznávanou zásadu při obsazování uči- telských míst s důrazem hájil. — Při konferenci u s po- řádaná výstavka žákovských prací kreslení vykazovala mnohé věci pozoruhodné a byla svědectvím, že učitelstvo pracuje v duchu hesel

Hrubá Hubáček V Podhajský Král Hradčany

28 article

moderních, dbajících zásad kreslení volnéhe dle při- rody, dle skutečnosti. Zpráva okresního in- spektora o stavu školství a učitelstva okresu vy- zněla všeobecnou chválou práce učitelstva a podala řadu pokynů, jichž třeba dbáti při vyučování. Okresní lékař p. dr. Kulhavý přednesl vhodné stati ze š kol- ního zdravotnictví. Podal podrobný nástin, jak by zdravotní dozor a péče o zdraví dítek ve škole níěla býti prováděna. Návrhy jeho byly se souhlasem přijaty. Prof. dr. Čáda přednášel z oboru pedo- pathologie. Ukázal, jak vady ditěte tvoří zvláštní obor studia dílěte. Naváděl ke všímání si literatury pedopathologické. Uvedl řadu typických úkazů pedo- pathalogických ve škole. Nastínil různé směry, jimiž se pedopathologie ubírá. Mluvil o klasifikaci zjevů pathologických ve škole, o různých stupních idi- otství, o dětech těkavých, o dělech, jichž duševní rovnováha je porušena, o dětech morálně degenero- vaných, o zjevech pathol. zaviněných náruživostmi a chorobami tělesnými, Hlavní rayon příčin zjevů patho- logických tkví ve společenském prostředí. Může však také tyto zjevy přiváděl škola zvláště špatným, ne- stejnoměrným zatěžováním mládeže. Také četba mlá- deže může vésti ke zjevům pathologickým. Předná- šející pojednal o dětech toulavých, ukrutných, niči- vých (kazisvětech),prolhaných, pokryteckých, pohlavně zpustlých, škodolibých, vzdorovitých, surových a vy- bízel k pečlivému studiu dítěte. Věcná přednáška jeho byla vyslechnula s nevšední pozorností a odměněna dlouhou pochvalou. Referát p. J. Šorma o ro- formě kreslení dal podnět k živému rozhovoru. který ukázal, že v olázce vyučování kreslení je mnoho u nás nevyjasněného. Po podání zprávy o okresní knihovně učitelské, volbě konferenčního a knihovního výboru, referoval o umělecké výchově p. Komárek.

doktor Kulhavá profesor Čáda J Šorm Komárek okresní in

29 article

Wenig a slč. Stibralova. První referent přepinal, když žádal, aby umělecká výchova vedla dítě k tomu, aby umělecké výtvory se naučilo nejen vnímati, aie i po- suzovati (!). Pan Ad. Wenig navrhl komisi pro umě- leckou výchovu a nastínil její program. Zvolená dlo jeho návrhu komise rozdělí si práci v odboru líterár- ním, výtvarném a hudebním.

Wenig Stibralův Ada

30 article

— Rozdělení úroků z nadace. Z úroků nadání Jo- sefa Baráka č. I., II., III. a IV. založených „Besedou Barák v Praze ku podpoře chudých a mravných děl- nických rodin národnosti česko-slovanské v policejním obvodu pražském bydlících, bez ohledu na příslušnost a náboženství, má se letošního roku v den úmrtí J- sefa Baráka, totiž dne 15. listopadu 1903, dostati pod- pory čtyřem rodinám po 39 K 90 h. Přednost při za- dání této nadace mají vdovy po dělnících, mající ně- kolik dílek, aneb takoví dělníci, kteří následkem stán neb nemoci stali se k výdělku nezpůsobilými. Roku letošního mohou poděleni býti také zchudlí a věkem sešli v Praze bydlící menší řemeslníci neb vdovy po nich, mající více dětí. Žadatelé za toto nadání necht podají žádosti své, opatřené náležilými doklady o své chudobě a zachovalosti, nejdéle do 15. října v místno- stech „Besedy Barák“ v Praze. — Dne 23. listopadu uděleny budou úroky z jistiny nadace, založené paní Marií Müllerovou z Prahy, za rok 1902 v částce 219 korun dvěma chudým, počestným, více malými a ne- zaopatřenými dítkami obdařeným, do Prahy přísluš- ným rodinám ceské národnosti a náboženství katoli- ckého. Žádosti do 15. října v podacím protokole rady městské na radnící staroměstské — Kontrolní shremáždění v Karlíně bydlících zeměbranců cizích i domácích konati se bude v pálek dne 2. října o 9. hodině dopoledne v Karlíně ve Ferdinandových kasárnách a dostaviti se k němu mají veškeří domácí i cizí zeměbranci z odvodních ročníků 1891 až 1902, kteří nebyli letošního roku k činné službě, vojenskému výcviku neb cvičení v zbrani povoláni.

Barák Müllerův Praha Karlín Ferdinandův kasárna

31 article

— Dary. Dámský odbor besedy na Menším měslě pražském odvedl dne 23. září Ústřední Matici škol- ské jako dar svatováclavský výtěžek ze zá- bavy uspořádané za spoluúčinkování dramatického odboru hesedy čásíku 340 K. — Čtvrtstoleté jubileum hasičského sboru v Kar- líně. V pondělí bude karlínský městský sbor dobrovol. hasičů konati slavnost čtvrtstoletého svého trvání. Př této příležitosti je vhodno vzpomenouti počátků tohoto sboru, který svou čilostí a činností řadí se mezi přední sbory hasičské. V pamělech sboru uvádí se, že již v roce 1844 z nařízení úřadů bylo jednáno o zřízení hasičského řádu pro město Karlín. Tenkrát ještě důle- žilost hasičství nebyla uznávána a proto jednání po- stupovalo jen pozvolna. Teprve dne 11. července 1851 obecní zastupitelstvo karlínské schválilo řád hasičský.

Kara řád pro město Karlín

32 article

Dne 26. března 1858 povoleno zřízení ochranného sboru dobrovolného při požárech v Karlíně. Dne 19. listopadu 1867 dal Edvard Demartini podnět k ustavení stálého hasičského komitétu. Dne 2. července 1878 Julius Enders a Karel Fischer žádali městskou radu karlínskou za zřízení dobrov, sboru hasičského a ve schůzi dne 1. října 1878 usnesla se rada městská zři- diti městský dobrovolný sbor hasičský. Dne 13. října 1878 v té příčině vydáno provolání, podepsaně Al. Vál- kem, Jul. Endersem a K. Fischerem. Dne 10. prosince 1878 schváleny stanovy „Jednoly hasičů v Karlině“a prvním starostou jednoly zvolen Josef Götzl, starosta olce, velitelem Ed. Demartini a cvičitelem Jul. Enders. V roce 1880 provedeno telegrafické spojení s Prahou a zalízen požární telegraf v Karlíně. Dne 15. srpna 1885 zemřel první velitel sboru p. Edvard Demartini a dne 22. září téhož roku zvolen velitelem syn těhož p Hugo Demartini, jenž od založení byl horlivým členem sboru. Dne 13. prosince 1891 ve valné hro- madě usneseno spolku dáti jméno „Městský sbor do- brovolných hasičů v Karlíně“. V roce 1896 velitel p.

Demartini Julius Enders Fischer Jula Enders K Fischer Götzl Ed Hugo Demartini Karlín Praha

33 article

Demartini obdržel tilul ředitele sboru a požárního te- legrafu. Značných zásluh o sbor zjednal si p. Ant Tůma, velitel pražského sboru, jenž sbor karlínský vycvičil. V době svého trvání sůčastnil se sbor ne- konečné řady případů prací záchranných. Působil vždy velmi odhodlaně, pročež obdržel několik pochvalných uznání. Ředitel p. II. Demartini třikráte byl při pracích záchranných v nebezpecí života a utrpěl značná pora- nění: při požáru Národního divadla byl do polovice těla zasypán, při požáru továrny etherických olejů Kerensteina v Bubenči (5. července 1881) spadl mu trám na hlavu a při požáru sušárny Baumgartlovyv Karlíně (1891) utrpěl popálení v obličeji. Sbor ha- sičský je nyní složen: z ředitelstva pp. Jan Dmíšek, H. Demartini, Boh. Petráček a Hynek Preisler. Cvičite- lem sboru a zástupcem ředitele je p. Jan Kuchař, vý- pomocným evičitelem p. Boh. Pobel, zbrojmistrem p. R. Novolný, vrchním telegrafistou a velitelem den- ní stráže p. Fr. Vesecký, Sbor sestává z 10 vrchních hasičů (pět I. třídy a pět II. třídy), z 20 hasičů I. třídy a 20 hasičů II. třídy Spací železniční vezy u nočních rychlíků spo- lečnosti státní dráhy budou od 1. října jezditi po celé zimní období místo z Vídně přes Prahu do Karlo- vých Varů opět z Vídně přes Prahu do Drážďan a zpřt. — Pod kolem nákladního vozu. Štěpánskou ulicí na hoř. Nov. městě včera odpoledne jel dvouspřežní povoz s nákladem chodníkových obrub. Na kozliku

Demartini Tůma Dmíšek H Demartini Boh Petráček Preisler Kuchař Vesecká Bubeneč Vídeň Praha Karla Drážďany národní divadlo Baumgartlovyv Karlín