Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář.

2

zemědělstvi

3

Obohod

4

—Průmysl

5

Finančnictví

6

Příloha „Národních Listů“ k číslu 261. ze dne 21. září 1907.

7 title

*) Redakce tento, jakož i níže následující právn názor ovšem nesdilí. Pozn. red.

8 article

Vládní osnova nařízení o drobném obchodu s pivem v láhvich. (Z kruhů pivovarských.) Ministerstvo obchodu rozeslalo osnovu nařízení. jež vydati míní obledně upravení obchodu s pivem v láhvích v množství menším než 10 litrů, povola- ným korporacím ku posouzení a c. k. místodržitel- ství v král. českém doprovodilo osnovu tu bližším vysvětlením účelu. Za hlavní důvod. proč ministerstvo obchodu od- hodlalo se užíti § 24. ř. ž. a vazati drobný prodej piva lábvového na koncesi, uvádí se, že organiso- vané živnosti hostinské stéžovaly si ode dávna na odbytovou konkurenci, jež jim vzniká vzrůstem úplně volného obchodu s láhvovým pivem a že se ho často zneužívá k neoprávněnému výčepu, jakkoliv toto ob- cházení obchodní volnosti bylo již upraveno naříze- ním min. obchodu ze dne 6. prosince 1891 a ze dne 4. července 1896. — Byť pak i toto nařízení přivo- dilo v praxi skutečné zlepšení daných poměrů, ne- zmikly žaloby a stížnosti živnostníků hostinských, kteří »nedovedli po živnostensku provozovaný obchod a lahvovým pivem na se strhnouti takovou měrou. jak si toho přáli«. — —. — Tichý pozorovatel si vysvětliti může tylo mimo- řádné ohledy jen současným zlidověním veškeré státní správy a jejích zásladů; nejde však jenomo tuto naznačené dvě příciny.

9 article

Místodržitelský výnos ze dne 26. července 190 toliž uvádl dále ještě dva vedlejší důvody a sice »potřebu veřejné zdravotní policie« a »vzhled k ome- zení a zabránění pijácíva a jeho následků«. Pokud jde o důvod stížností živnostníků hostin- ských, jsou tyto zajisté pochopitelny, neboť u nás žádný stav nemá na růžich ustlano a bylo by sl jen přáti, aby vlada stejně benevolentně přicházela vstřic také jiným odvětvím živnostenským, do špat- ného chodu živnosti si stěžujícím. Hledati však neb viděti omezení a zabránění pijáctva a jeho následků v nějakém obmezování pro deje piva v láhvích, jest — báječné naivní! — Au- tority, které se velice o věc zajímají a k tomu pra cují, aby skutečně pijáctví bylo omezeno, tvrdí, že právě docházení do hostinců mnobem více dává pří- ležitosti k pijactví, než dá-li si přednosta domácnosti přinésti lahev piva domů, již mu nutno vypiti pouze ve společnosti rodiny, ledy »neanimovaně«: za to zákaz pití lihovin v prodejnách také nechrání, čehot nejlepším dokladem jsou ruské »monopolky«, z evně konsumenty v pravém slova smyslu sobležené«. Po našem soudu zde pomůže pouze výchova a blabo- byt, ale žádná místodržitelská starostiivost.

Au

10 article

Naprosto nelze chápati, jakých výsledků se chce dopracovati »veřejná zdravotní policie při prodeji předmětu spolřeby tak všeobecně rozšiřeneno«, jako je pivo v láhvích. — Tam, kde již se pivo v lahvích na drobno prodává, teprve provaděti zdravolně- poli- cejní prohlídku, je velice pozdě a dokonce ne na mislě. Živnostenské právo, zejmena nařízení z roku 1891 a z r. 1899, kadou dohled ten tam, kam patří. t. j. do místností, kde se pivo do tanví stáči Dějí-l se nějaké nepřístojnosti, z nichž vzniknouti může ohrožení zdraví, díti se mohou jen při čistění. stáčení a uzavírání lahví, a dlti se tak může tím spíše, kde živnost ta živoří a čím menší roz- sah celý ten láhvový obchod má. V té příčině se dovolaváme skulečnosti, že v ze- mích, kde obchod s pivem v labvích je na velikém. vyvinutém, ano dominujícím stupní, podobných obav býti nemůže, protože mimorakouské závody pivo- varní vyznamenávajl se podivuhodnou velikoleposti svého zařízení ke slačení statisíců lahví piva denně a k tomu nejkrásnějších, drahocenných a velice vý- konných strojů a skvostných místností používajíci, jak každému jest známo, kdo příležitost měl závody takové navš íviti a si prohlédnouti. Proto vídíme největší justotu čistoty, spravnosti a zdravolnictví při stačení lahví ve všemožném rozkvětu to- boto odvětví obchodu, tak aby nebyl popelkon, ale velikým obchodem, jako je v Nemecku, Anglii nebo v Americe.

Anglie Amerika

11 article

Přes to podotknouti dlužno, že nějské nepřístej- nosti u nás se jen po řídku acházeji a že jest to pravě úkolem státních zařízení jim čehiti, ale ne ke svému pohodlí obchod omezovati. Promysl pivovarský však vůbec obrad ti se mus proti všelikému omezování prodeje svých výrobko, počínání to, jakéhož u žádného jiného odvětví pro- myslového neualézáme, jakkoliv jest pivovarství da němi nejvíce zatíženo a zvlaštních ohledů by za sluhovalo. Kdyby bylo zákona správně šetřeno, měl by pivovarní prodej piva také žadoucí volne sl. Živno stenský řad v § 37. odst. 3. ustanovuje, že živoostník může svůj výrobek bez obmezovaní prodavati, Jest ledy zcela prolizákonné, ukladá-li se pivovaru. aby pro výčep ve svém závodě dožadoval se teprve koncese, ano ztěžuje-li se ještě udělení této koncese omezováním úřadu obecního, polacejního a nyní do konce 1 živnostenského. ) Od nepamětných dob byl prodej piva v pivovale v každém způsobě samoztejmý a byl také tak pro- vaden. V sousedním Bavorsku ještě do dnes může každý pivovar miti beze všeho výčep svéno piva nejen v prvovaře, ale i v každé své místnosti, kde m skladní sklepy. Pojem skoncese« stal se něčím, čím nebyl míněn Živn. ř. v § 18. naznačuje, že se koncese výčep- nická uděluje osobam spolehlivým a bezůhonným proč? Aby nebyla opravněna domněnka, že by živ- nosti bylo zneužíváno ku podpoře zapovězene hry přechovávačství, nemravnosti neb opilství a prote aby k ní bylo snadno policejně dehližeti.

Bavorsko

12 article

Takovýchto obav však při pouhém výčepu pivo varském býti nemůže a proto nesrovnává se se zá konem pivovarní výčep na zviaštní končesi vázali Za to politické úřady i otvořily ještě zviáštní vý- střelky při udílení koncesí výčepnických, z nichž vyniká pražský magistrát, který proti všemu zněn 6 16. ž. ř. udilí koucese někdy výbradně na plzeň- ské (ovšem bez udaní dotyčného pívovaru), aneb zase na jakékoli pivo, jenom ne plzeňské, aneb na všecka piva, ačkoliv týž § ad c) zná jen »výčep piva. vína a ovocného vína«, jako jednotné nstano- vení bez jakébokoli magistrátního fedrováního tobo neb onoho pivovaru. Stejně nezdá se býti odůvodněné zavádění kon- cese na prodej piva v láhvich v drobném, jelikuž také tam není zákonitých předpokladů pro obavy tam uvedené. Pevně uzavřené lahve, ja« je ž.ř. žadá, jsou nad to pouhým zbožím, jimž neškodí, leží-li vedle jakékoli jine zboží. Škoditi může jim jen leplo aneb stáří. Nechová-li prodavač pivo ve chladu, ztratí odběratele. Aby bylo pivo čerstvě stá- čené, je ovšem žadoucno a v té příčině poukazu- jeme ke zvyku předních závodů cizozemských. měkkým razítkem na vignetě den stáčení označiti.

13 article

Konečně vysvítá z 8 1. vladní osnovy samo zřejmě, že může nejen pivovar i hostinský neob- mezené provozovati obchod s pivem v lábvích v drob- ném prodejí (pod 10 litrů), ale i že tito mohou miti své skladníky těhož piva, kteří nějaké koncese pak nepolřebují. Vlad i ornova ve svém § 2. svědčí, že v mini- sterstvu zůstaly od roku 1899 pokrokové hodiny stat. V § 1. téže osnovy čteme, že lánve v drobném ob- chodu mají být pevně uzavtené a v § 2. čteme opět, jaký závěr pokládati jest za pevný. Proč ze mají býti pevně uzavřené, dovídame se cestou vedlejší; aby totiž dostalo se spotřebiteli neporuše- nébo obsahu, tak, jak jej tam plnič tahví dal a aby prodavač v drobném nemohl obsah samotný prodati po případě znovu sám naplniti. Důvody tyto jso Bosla správné.

Vlad

14 article

Nesprávný je názor, jako by korku nebylo možno po druhé upotřebiti. Každý, kdo v manipulaci té jesk obeznámem, ví, že upotřebený korek dá se lehkým způsobem opětně do lahve až do rovnosti s hrd- lem vpraviti. Při tom nelze se zřetele pustiti, že struktura korku a jeho fysická vlastnost není průvě zárukou idealní čistoty. Naproti tomu zavedeno jest zejména v Americe několik druhů uzávěrek lahví, které jsou úplně hermstické, snesou tlak až 8 alm., jsou nad míru čisté a dávají úplnou záruku, že jich více jak jedenkráte naprosto upotřebiti nelze, nehledě k tomu, že stroje k jich vpravení do lahví samyo sobě svojí cenou jsou maloobchodníku téměř ne- přístupné. Bude tedy na ministerstvu obchodu § 2. v tomt směru doplniti a uvolniti. V § 5. osnovy vyžaduje objasnění nejprve slovo »nesmazatelným způsobem« a jest přimo nutno význam tento jiným, přesným a jasným nahradili. Stačí li přilepení t. zv. vigety, budiž to dostovně uvedeno, jinak by mohl nekdo za to míti, že okol- nosti ty mají být ve skle vylity, což — vyjímaje obsahu množství — dělalo by značných obtiži manipulačních. Proto máme za správné, aby mnozství obsahu bylo ve formě lahve vylito pevně, vše ostatní aby se nalezalo na nalepené viguetě. Při tom však doplněn a opraven musí být dotyčný § 5. v násle- dujícím: Návrhem osnovy povolená tolerance 0.02 litru jest přiliš nepatrna a trvá-li úmysl, vyvarovatise zbytečným konfliktům, nutno jest zvýšiti ji na U.UD Dále jest nutno do nařízení výsiovně pojmouti, znali výměra ta má naznačena být na hrdle čarkou, aneb, což jedině je spravné a u lahví vůbec usuelni že mira ma být pučítána až do nejhorejší rovnosti hrdia, tedy až k přetékání.

Amerika

15 article

Konečně postrádame v návrhu ustanovení, kdo že má byt zodpovědným za spravnost výměry, kte rážto zodpovědnost po našem soudě jediné tovarne přísluší. Žadoucno jest též, aby na láhvi neb na vignetě každé lánve, jakož i na uzaverech, nechť jsou jakéhokoli způsobu, uvedena byla firma staceče, jest to pivovar, neb boslinský, neb opravněný stače a aby každé zneužívání bylo dle § 47. ž. ř. přísně trestano. V 8 10. budiž návrh doplněn ustanovením, že láhve, ateré dosud se upotrebují, mohou až do vy- potřebovaní byt použity, po připadě budiž praeclu sivní lhůta asi suad tří let vyrčena. Taktéž nale do tohoto odstavce, souhlasné s poslední větou místo držitelského výnovu ze dne 26. červ nce 1907, pojal že přeupisy tohoto ministerialního nařízeni nemaj zpětné působnosti na nabyta již prava obchodní prodejní, totiz že ti, kdož dnes v drobném s piven obchodují, bezpodminečné v tomto opravnění, ovšem kromé pripadu zákonitého odejmuti jeho, na dal zůstanou.

16 article

Z trhů peněžních. (20. září.) Podporou byl dnes bursám poslední výkaz anglické banky, který kon- statuje další zlepsení stavu Dnes jest banka an- glická v situaci příznivější, než tomu byle v těž době loni. Portefeuilie směnek stoupí pouze o 297.000 lib. šterl. a jest o 1 mil. lib. steri. větší než loni Vkladů zůstaly nezměněny, kdezto loni pokiesly 1.5 mil. lib. sterl. Zlatý poklad stoupl o 481.000 lib šterl. a jest nyní o 41/2 mil. lib. šterl. větší nei v roce lonském. Oběh bankovek poklesl o 281 00 lib. šterl. a jest o 1/4 mil. lib. sterl. vyšší než loni Nyní ovšem počne působiti potřeha Egypta a lze očekávati postupné zmenšování zlatého pokladu an- glické banky. Pres to dalšího zvýšení diskontu není se třeba prozatím obávati. U banky francouzské na- staly změny jen nepatrné, což vidno z toho, že oběh bankovek stoupl jen o 10 mil. fr Praha. Na dnešní burse nedošlo v žádněm směru k závěrkám, takže minula zcela bez obchodu a podáváno pouze za akcie: První české továrny orient. cukrovinek K 250.—, „Merkuru“ směn. akc. společnosti K 603 —, První pražské zastavárny K 450.—, Kolínské továrny káv. náhražků K 610.— Živnostenské banky K 241—, České banky Union K 240.50, České spol. pro průmysl cukerní K 140.—. Strojirny Daňkovy K 451.50, Pražské úvěrní banky K 524.—, Hospodiřské úvěrní banky K 382. —, České průmyslové banky K 414.—, Podolské cementárny K 198.—, První českomoravské strojírny K 845 — Královéhradeckého úvěrního ústavu K 447.—, Pivo- varu v Čes. Budějovicích K 825— penize.

Daňkův Egypt Praha Čes . Budějovice anglický banka U banka živnostenský banka Český banka Union K 240.50 Český společenský úvěrní banka Hospodiřský úvěrní banka Český průmyslový banka

17 article

Videň. Chabá nálada, která panovala včera. přenesla se také na dnešní začáteční bursu. Z cizin dosly sice tu a tam lepší zprávy a také vyrovnání posuzováno příznivěji, ale přece působila nejistota oř ledně politické situnce a dále zprávy o chystané pasivní resislenci železniční vlivem nepříznivým. Smýšlení zvláště v kreditkách, akciích státní dráhy a jižní dráhy bylo slabé. Na polední burse byla nálada poněkud přivětivější. Obchod se přes to ne- oživil. Jen ruská renta a alpinky měly živější ob chod. Bursa končila kursy upevněnými. Oboje kr- dítky a akcie uherské hypoteční banky zůstaly po- někud pozadu. Na transportním trhu stouply rychle akcie paroplavební. Akcie české dráhy byly pevné Akcie státní dráhy a jižní dráhy trpěly prodeji. Al- pinky získaly pevnými zprávami z berlínského trhu. Ruská renta stoupla. Uherská korunová renta se seslabila. Na eskontním trhu stav peněz ne- změněn, 5 9. Berlín. Včera nepříznivá nálada s prodeji v hodnotách želozářských, dnes velmi pevné smýšleni s úhradními a novými koupěmi v akciích harpenské a gelsenkirchenské společnosti, jichž výkazy bilanční všeobecně uspokojily a dopomohly jmenovaným akciím až ke 4% zvýšení kursovému, Železářským hodnotám prospěla neobyčejně poslední detnilní zpráva svazu ocelářského, která znovu potvrdila trvalost příznivé konjunktury průmyslové. Hledány a dráže placeny byly mimo jmenované, akcie do- mácích bank, dopravních podníků, amerických drah.

Bursa Berlín svaz ocelářský dopravní podník

18 article

Na trhu ruských titrů bylo možno pozorovati po- vlovný vzestup kursů při rušných obratech. Větší pozornost věnována kromě toho i tureckým losům Soukromý diskont 514%. Denní peníze 4x/4 Ultimo 61/4 Z pražského trhu obiluího. Ochablé smýšlení pešťské bursy přimělo konsum k větší zdrželivostiv nákupu pšenice. Tendence proto oslabila a ceny po- klesly o 10-15 h. Z Prahy placeno při mdlém obratu 78 81 kg. 11.25 -11.70 za 50 kg. Na trhu žita udr- želo se pevné smýšlení i včera, záznamy z úterka mohly býti snadno uhájeny. Majitelé jsou v prodeji zdrželiví, kdežto nalehají na prodej pšenice. Z P'rahy placeno 72 74 kg. 9.85— 10.30. V obchodě s ječme- nem udržel se důvěřivý ton. Zlepšení na trhu na- stalo potud, že vývoz počíná se zajímati také o do bré, suché střední druhy a kupuje je, Ceny tím ne- získaly, avšak odbytové poměry oživly. Z Prahy pla ceno bylo murkantil 8.90—9.20, střední 9.25— 9 50 prima až 9.80, výber až 10.15. Oves se v ceně ne- změnil, oviádalo však klidnější smýšlení, tak že o- byt byl obtížnější. Z Prahy placeny 8.05—-8.25. Ku- kuřice byla zanedbávána, staré zboží sotva uhaje- valo ceny. Nová kukuřice byla o 10—15 h levnější Z Vídně znamenáno 7.40—7.45, nová 7.10—7.20. Mák uhájil cenu 36..50—38.— z Prahy. Řepka pokleslav ceně o 20)—40 h, odbytové poméry se zhoršily, zna- menáno bylo z Prahy 18.20—18.40. Trh jetelového semena zůstal beze zmeny. Červené semeno jest ochotně kupováno při stoupajících cenách. V obchodě s bílým semenem věnuje se pozornost jen druhům prima, jinak není tu změny.

Řepka Praha Vídeň kg 11.70

19 article

Německý rvaz oceláren. Na valné hromad svazu oceláren byla podána zpráva o tržní situaci, z níž dlužno vyjmouti: Dle cifer zásilek minulého měsíce trvá zaměstnanost v neseslabeném stupní dále a dle nynějšího stavu objednávek lze spoléhati na plnou zaměsinanost až do konce roku. Tak jako k omezování výroby není důvodu, tak také nen příčiav ke snížení cen. Trebas že ceny vý-

20 article

robků B (nepodléhajících vlivu svazu) poněkud ustou- pily, jsou přece stále ještě v normálním poměru k do- sud nízko udržovaným cenám výrobků A. Snížení cen nebylo by také opodstatněno proto, že ceny su- rovin a palivo solva budou v dohtedné době sní- ženy. Majitelě továren pohlížejí na situaci s ohle- dem na hnutí dělnictva velmi vážně, a nejsou ochotni k uzavírám dlouhodobých uzávěrek. Stížnosti na ne- dostatečné dodávky polotovarů neustávají a hlasy anglického tisku o velké nabídce německého polo- tovaru nejsou opoďstatněny. Odesílání formového železa bylo v stpnu čílé. Při nových uzávěrkách však kupci jeví značncu zdkželivost. Objednávky želez- ničního materiálu nozůstávají za loňskými. Bylo b nespravedlivo žádati od svazu, aby ve zvyšování cen postupoval znenáhla, kdežto při snižování aby řídii se ihned každou změnou, třebas zdánlivou, kon- juktury Dnešní situaci rakouského průmyslu strojnického líčí dopisovatel »B. B. C.« barvami velmi růzovými

21 article

Po letech velmi neutěšeného postavení, v jakém se rakouské strojírny od počátku tohoto stolet nale- zaly, nastal již obrat a zvláště od počátku letošního roku znamenati lze podstatné zleršení. Ano, dle do- savadních zpráv lzeříci, že zaměstnanost strojiren je zcela neobyčejně živou a trvale shibnou. To ne- platí jen o strojírnách, jež alimenluje velký průmysl. nýbrž i o továrnách na lokomotivy a vagony, jež se nalezaly ve zvlášť těžké krisi. Účinně tu zasahuje nyní snaha nejen státní správy, nybrž i soukromých drah odpomoci fatalnímu nedostatku vagonů značným rozšířením vozového parku. Podobně je tomu v Uhrach. kde statní dráby ziskaly značný vozový para dosu do ciziny pronajímaný od uherského ústavu pro do pravu železniční. Také vídeňská strojírna Společnosti rak.-uh. statních drah je plné zaměslnána a vysaže letos ještě přlnivější výstedek než v r. 1906 — Vý- jimku tvoří zatím jen akc. továrna na lokomotivy ve Vid. Nověm mestě dříve G. Sigl. ktera v před- chozím období 19 5-6 vyplácela 4% dividendu, za správní rok 1906.7 však asi vůbec div dendy vyplá- ceti nebude, zabezpečí se však většími odpisya značnější obnos přenese na příští rok.

G Sigl Vý

22 article

Těžba zakouského uhli v srpnu. Min. orby vy- dalo druny měsí ní výkaz o tezne uhelné u nás za měsíc srpen 19 7, z něhož vysvitá, že celkem vyte- ženo ublí 33,6 8.621 q (protr 3 ,445.852 q v čer- venci), briket 229.155 (259.026) q a koksu 1 599 194 (1,557.063) q. Z uhli pripadá v srpnu 11,8UU.5 9 (v červenei 11,816.261 q) na kamenné a 21,808. 042 (proti 22.629.091 q) na hnědé uhlí. Na jednotiive pánve připada: kamenného ublí v revíru ostravsko karvinském dobyto v srpnu 6,169.253 c (koksu 1.499.662 q, briket 3.776), v revíru rosicko oslavanskem 377.320 q, v revíru kladenském 2,512.447 q, západu- esko-plzeňskem 1,206.415 q a žacléřském o1.492 q; hnédeho uhlí v panvi mosteck teplicko-chomutovské 15,288.097 q a faiknovsko-lo ketsko-karlovarské 2,822.218 a Severočeský spolek cukrovarníků měl včera de- poledne v Praze valnou hromadu za slabého úča stenství. Schůzi predsedal p. G. Hodek. V olážco jakých výsledků očekavati Lze v nastávajíci kampan s omledem na jakost a množství řepy ve spolkovém obvouu, sděleno, že sklizeň bude asi o 203% menší. než loni. Pan Hrusea z Loun odhadl úbytek skhizně na 105%. Jakost letošní tepy vyrovná se loňské.

G Hodek Hruseus Praha Louny

23 article

Předseda dolkl se dále otázky nedostatku uhlí a po- znamenal, že jest naproste vyloučeno, aby vydán byl zákaz vývozu unli, poněvadž v Rakousku jest větší přívoz než vývoz. Dale relerováno o tom, jake účinky lze očekávati od obnovení brusselské kon- vence na domácí cukerní průmys a sděleno, že účin- ky naslanou teprve od vývoje události v Rtusku. Ko- nečně dotknuto se otázky nedostatku vagonů a vy- slovena v té přičině přání, aby vagony po vyprázd- nění nejbližší cestou byly vráceny. Olerty pro statni drahy. Posní nádržka vední n stan ce Cnlumu na trati z Podmokel do Cho- mutova bude rozšířena a provedení těto stavby o pří- bližném násladu 48.400 K bude ve veřejném ofertujm řízení zadáno Ofertní vzorce, podmínky všeobecnéa zvlastní, plány a veškeré pomůcky vyloženy jsou u r. k. tedite ství státních drah v Praze (oddělen pro udržovaní trati a stavbu) v úřadních hodinác k volnemu nah édnutí, kdež také ofertní vzorce s pří- iobami pp. oferentům vydány a bližší popis stavby podán bude. Vadium v obnose 5 proc. ofertní sumy dlužno složiti před podáním oferty u pokladny řece ného c. k. ředitelství Dotyčné nabidky, nápisem »Ofer a na rozšlření polní nadržky vodní u stanice »Che ume opatřené, podány budlež do 5. října 1907 o 12. hod. polední v podacím protokolu c. k. řediterství statníc drab v Praze.

Dale Che Rakousko ko Podmokly cho Praha

24 article

Pražská bursa. Na pražské burse pro zboží a cenné papíry vstupují dnem 1. října 19017 v platnost nuvé usance pro obchod s uetrolejem T, to souhlasí v podstatě s usancemi, jež vstoupily v život ve Vidm dne 1. dubna 1907. Dosavadní pra vido, dle něbož petrulej pr daván byl s odvočlením 20 proc, za taru, jest no vými usancemi zrušeno na jeho mistě pali ustanovení, že jmenovaný druh zboží prodava se »bez tary«. Z amerlokého trhu železářského oznamuje »Iron monger«: Smýslemí ochabuje. Ceny surovéno želez nižší. Schazi známek zlepsenl. »Národní Hospodář« (v Žižkově, v Karlově třídě číslo 40) prinasí v posledním čísle tyto články »K obraně našich zemědělců«. Píše prof. dr Lambl »Zákonodárná činnost zemědělství,« Píše dr. J. Slavik. nyv. poslanec. »Nynější konjunktura úroková banky.« Píše J. Pátek, vrchní reditel. »Ruční práce a naše mladež.« Píše posl. Svozil, a celá řada jiných článků. Pívní číslo nového ročníku vyjde již 15. října Předplatne 10 K.

profesor Lambl doktor J Slavik Píš J Pátek Svozil Žižkov Karlov třída

25 article

Jatní kvítí. Půvabem neodolatelným působí na jaře zahůn kvitků, když po diouhé zimní době první teplý paprsek sluneční zemi zača zahřivati. Mezi nej- prvější kvitka, která, sotva že sníh roztál, v kráse sve počinají se rozvíjeti, náleží nepopiratelně sneženky konvalinky, tulipany, krok sy, narcisky a jmé cibu- lovité kvěliny, které k nam každoročně z Holandska bývaji dovaženy. Cibulovité tyto rostliny, nejen ze v zahradach, ale i v příbytcích dají se velmi snauně pěstovati, ba mnohý milovník kvitků již o Vánocích může něsteré z nicn v plném květu miti a krasou jich se pokochati. Krásné, silné cibule poskytují zá- ruku, že i květ bude lepým a nemělo by se při vý- běru těchto druhů šetřiti, neboť nepatrný připlatek za siluou cibuli zajistě se lépe vyplací, nežii když za levný peníz chamraď býva zakoupena, s klerouž pěstitel pak dosti nepřijemností zakouší. Holanďan v dřivějších dobách, pokud pro své zboží u nás men šího jen odbytu nachazeli, snažili se svých odběra telů co možná uspokojiti, nyní však bývá jinace týče se to zvlaště odběratelů menšího množství ci bulí (soukromniků), kteří spoustou holandských, le nými cenami se vyznamenavajících cennísů v pra vým slova smyslu bývají zapiavovani, a objednají-l dle tobo, musí vzili za vděk zbožím, jaké pravé ob drží, které je nijak uspokojiti nemůže, a nehledě ani k dosti značným výlonám za dopravu a coo dosti drahým býti se jeví. Jinak musí býti však vyřízena objednavka ve velkém, když obchodník na šinec v době, kdy celé lany v květu se nacházejí

Holanďan Holandsko

26 article

Holandsko navštíví a vhodné zboží sobě vynere zakoupí; výhoda je samozřejmá: předně je nákup sám o sobě při velkém množství značné levnější zboží nejpěknější a doprava levná. Poukazujeme tedy plným pravem k tomu, že nákup pravých haarlem ských cibulí u zdejšího osvědčeného velkoobchodu který odběralelům ze svých hojoých zásob zbož vybrané a nejlepší může dodsti, jest mnohem vý- hodnější, než když malé zásilky přimo z Holandska bývaji odebirány. Jeden z nejstarších a osvědčených velkoobchodů, který každoročně obrovské zásoby pravých haariemských květinových cibulí všeho druhu na skladě mívá, jest firma Arnošta Bahlsen v Praze v Bredovské ulici, kde nejkrásnější ve brané hyacinty tulipány, narcisky, krokusy, sně- ženky, sasanky, pryskyřníky, lilie a j. druhy výhodně lze nakoupiti.

Holandsko Praha Bredovská ulice Arnošt Bahlsen

27 article

Trhy peněžní. Pražská bursa. V Praze, 20. září. Oficiální záznamy znějío Zástavní listy české hyp. banky 5% Základní úpisy české zem. banky 4 Kom. dl. úp. čes. zem. b. tve zl.) 4e „ . . . » » (v K) 40 Mel. úpisy . » » (ve zl.) 40o . . . (v K) 40 Žel. . . . „ Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky . . . .. Dlužní úpisy České prům. banky Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . . . 5 v0 Zástavní listy mor. hyp. banky Kom. dl. úp mor. zeměd. banky Želez. úpisy „ Zastavní listy I. mor. spořitelny » » hal. zem. banky 41/p Kom. dl. úpisy . . . Železniě. . ». » . Zást. listy Hal. akc. byp. banky 4e „ » Rak.r sherské banky „ » Dolnorak. hyp. ústavu 3 n Kom. dl. úp 3 1n Zástavní listy Rak. hyp. banky Prior. obl, spol, ra«. míst i Ruská stát. půjčka z r. 1906 4.2e

Mel Prior Praha Český průmyslový Hal sherský banka

28 article Únorová spol. renta v pap.

Únorová spol. renta v pap. 4.3 e Dubnova, (ve ste Květnová . , (v pno. 4 o Červencová spol. renta (ve stř.) 4 v0 Rasouská zlatá renla . . . . 4o korunova renia . „ investiční . .. akee Česká eskontní panka . . .. Česka banka Unton . . . Česka průmyslová banka . . . Česka zajistovacl banka . .. Hospodarská úvěrní banka . . Moravska eškontní banka. Pražska úvěrní banka První česká akc. pojišť, na život Zal. uv. ustav v Hradcí Kraluve Živnostenska banka . . . . Hančska akc. nypoteční banka. dasousko-uberska banka . . . Českomoravska strujirna . . DaňkUVa strojirna . . . . Rustonova strojirna . . . . Česka spolecnost cukerní . . Česky pivovar v Č. Budejovicích Kolinska tovarna cnsmicka . . Pouoiska cumentarna . . . . Poldina uut Prazska zelezářska společnost První ceska raď. v Modranech * tov. ocient. cugrov.

akciový Rustonův Poldin Česko Moravsko Zala Č . Budejovice Kolinsko Česko banka Unton Česko průmyslový banka zajistovacl banka Hospodarský úvěrní banka eškontní banka úvěrní banka první český akciový Živnostensko banka nypoteční banka ubersko banka e Dubnov

29 article

Renty: tprocentní papirova květnová .. 4dproceniní » únorová . . tprocentni stříbrná lednova . . . 4.2procentní » - důbpová . . 4procentní zlatů rakouska . . . 4procentní korunova razouská . . Bprocentní korunova invest.) a 4procentní zlata uherska . . .. 4procentní korunova uherská . . 3procentní kor. (invest.) ubér.. ruska půjčka . . . . . . .. Losy Celé státní z r. 1860 . . . .. statní z r 1854 . . . . . . . rakouské úverní . . . . . . vídeňské komunální . . . . . liské. . . . . . . . . . turecké . . . . . . . . . Zástavní listy: 4proc. kom. dl. úp. zem banky kr.č. 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. Sproc. Hypot. banky kr. českého Blproc Hypot. banky kr. českého 41sproc. bank. dl. úp. čes. pr. Danay Ústrední banka čes. spotitelen 49%

Danaos Ústrední banka

32 article

Česká průmyslova . . . . . » »Unione Hospodařská úvěrní pro Čechy . Živnostenska moravska eskontní . . . . rakousko-uherska . . . . . anglo rákouská banka pro emě rakouské . . dolnorakoussá eskontní . . .. »Merkur«, směnar. akc. společnost rakouský úverní ústav . . .. uherska všeovecna úvěrní . .. všeob rak. pozemk úvěrní ústav. videňska bankovní jednota . . . vídeňska banka »Umon« . . .. všeobecna depositní banka . .. Dopravní podníky: Buštěhradská dráha lit. A . .. Česká severní draha Duchcovsko-podmokelská dráha Rak. severo-zapadní draha . . . Polabska dráha Pardubická (Jiho-sev.- něm. spoj.) Prazsko duchcovska draha kmen.. Pražsko-duchc. draha prioritní Ústecko teplická drana . . . . Ferdinandova severní dráha . . Lvovsko-černovicka draha . .. Státní drana . . . . . . .. Jižní drána Štyrsko-hradecko-köflašská dráha Dunajska paroplavepní společnost Rakouský Lloyd Průmyslové podniky: Česká cukerní společnost . .. Pízeňský akciový pivovať . . Daňkova strojírna . . . . .. Brněnská strojirna . . . . .. Kralodvorská cementárna . .. Mostecká uhlářska společnost .. Severočeská uhlářská společnost Západočeska „ Poldina hut Pražska železářská společnosť . . Alpská báňská Rýmavsko-muráňská želez. spol.

Ferdinandův Daňkův Poldin Čechy Štyrsko Union Hospodařský úvěrní rákouský banka vídeňsko banka Umon depozitní banka rakouský Lloyd Český cukerní společnost Západočesko

35 article

117.48 117.50 Německá místa . . . . . . . 117.50 117.43 Rišské marky v papírech . . . 19.16 19.16 Dvacetifrank . . . . . . . . 254.— 254.—— Runl papir . . . . . . . . 95.70 Lira . . . . . . . . . . . 90.70 Soukromé (sazby eskoutní) . . . 5 52/2 5 53% Klidné, přechodně na pešťské prodeje slabší, závěrex na lepší zoravy ohajsný. — Dodatečná bursa: Statní draha 6601/4. 4. Z Vidne, 20. září. (Teltgrm. »Nár. Listů-). Večerní pursa Kroditky 639.—, po (—.— uherské kredilky 748.50J, angiobanka 298 75. bancnvnl jednota 531.75 ununka 537.50 länasroanka 422.75, tatní dr. 660.50. — —, jiza dráha 155 25. polap. dr. 132.50. severozapadní drána 439.50, tureczé tabarové 425.25, rýmavsko muraňsge 541.75, a pinky 613. —, svetnová renta 96.45, unerska korunova 92.65, turecze losy 182.75, narky za notove 117. 48, aitamo 117.58 Smýšieni upevněné. x. Z Vidne, 20. září. (Telfgram. »Nár. Listů«.) Devisy. První čiso znaci pentzu, drune zpotí.) Amsterodam sek a krátké in 10) nol. z. K 199.12 16.

doktor Vidne Amsterodam Rišský marka dvacetifrank Smýšiit

36 article

199.35. Bukurvšť na krátké lhůty —.—. —.—, Brussel šek a kr. ihůty ta 100 fr., —.—, —.— Brussel na delší lh. —.—, — — Ná-necko šek na ktátké ih. za 100 mk. 117 45, 117.65, Německo na de-ší ihůty —.—. —.—, trundýn sek a kr. mn. a 10 lib st. 240.121/2, 240.321/2, zondýn na delší ln. K —.— —.—, Novy rors za 100 doll. —- —— Itale šek a kratké ihůty za 100 lir 95 65, 95 77/2, Itale delší tnůty —.— —.—, Petrou ruska mesta šek a kr. ih. za 100 rublů —.—, —.—, Patronrad delší in. —.— —.—, Pařiz sek na kratké ln. za 100 fr. 95.471/2, 95.621/2, Paříž delší —— ——. Curych a Basiiu, sek a kratké lhuiy 95 45, 95.60, na delší ihůty —.—, —.—, Švýcary sek a kr. in 95 43, 95 60, na delší ihůty —.—. Petrohradská bursa. Z Pstrohradu, 20. zaří. Zprava Živnost. bankv.) 20. září 19. září Diskontní . . . . . . . . . 403.— 438.— Baku . . . . . . . . . . . 536.— 533.— Caspienne . . . . . . . . . 4475.— 4450. — Sormuvo . . . . . . . . . 151.— 149 — rusko-činská banka. . . . . . 246 50 246 50 Ruska průmyslová banka . . . 295 — 296.— Petrouradske metaliurgické . . . 150 — 150 — 432.— Kolomna . . . . . . . . . 434.— Putiovské železo . . . . . . 95 50

Italos Petra Ruska Caspienne Sormuvo metaliurgický Brusel Německo Paříž Curych Basiio Pstrohrad Bak Rusko Kolomna činský banka průmyslový banka

56 article

. . . . . 184.- Ruské papíry v Borlině. Z Barlína, 20. září. Zpráva Zivnostenské banky.) 20. září 19. zátí 41/2procentní ruská renta 1905. . 92.30 91.9 tprocentní ruska renta 1902 . . 77.50 77 10 4proc ruska konsolidační renta 1889 —.— —.— 67 25 3 /zprocentní ruska zlatá renta.. petrohradska diskontní banka . . 158.50 160.— 147 — petrouradska mezinarodní banka. ruska bauka pro vnější obcnod. Fénik-

Ruska Barlín Zivnostenský banka diskontní banka mezinarodní banka

62 article

140. 30 139 30 Dražďanská banka. . . . . . Spanélské exterieury . . . . . 209.75 207.50 Bocnumské ocelarny . . . .. 220 d0 223.25 Lauřina nut 64 80 6.,.50 Dortmund. Union lit. C.. . . . 193 — 234.— Harpenska unl. spol. . . . . . Hibernia . . . . . . . . . 422.50 423.— Consolidace . . . . . . . . 111.60 142 10 Severoněmecký Lloyd . . . . 129 60 128 30 Pacset 142.75 141.25 Turecké losy . . . . . . .. fro Z kásovních p ae 20. září 345.50 Concordia- 211.— Eschweiiské . . . . . . . . 178.10 Gelsweluské . . . . . . . . 107.75 Hochdahí . . . . . . . . . 2 13 50 Katovické . . . . . . . . 282 . — Wilneím . . . . . . . . . 184 30 Phönix . . . . . . . . . . 173.— Rh. Stahl. . . . . . . . . Scnalker . . . . . . . .. 209 30 Westpnalia . . . . . . . . 192.— Orenstem . . . . . . . . . 146.— Rb. Metall . . . . . . . . 172. 25 Hasper . . . . . . . . . . 292.50 Donnersmark . . . . . . . Huldscunský . . . . . . . 245.— Vuican . . . . . . . . . . 303.50 Bismark . . . . . . . . . 101.70 Caro. . . . . . . . . . . 223.60 Hoesch. . . . . . . . . . Georg Marie . . . . . . . .

Consolidace Lloyd Wilneí Stahl Vuican Cara Georg Marie Dortmund Dražďanský banka Hibernia Pacset 142.75 Concordia211

73 article

hóngsb. . . . . . . . . Nordstern . . . . . . . . . Z Berlina, 20. září. (O 1. hod 15 min. odpol.) Kreditky 200 —, státní dráha 140 80, lompardy 30. 80 Suýšiení klidné. Z Berlina, 20. září. K. k.) Kreditky 200. 70. ber- Iinské obcnodní 155.10 darmštadiská banka 146 90, němecsá Danka 226.20. diskonte komani. 171 60, drazďanská banka 140.50, narodní panka 118.70. statní drana 141 —, lompardy 30.70 Kanada 161 90. Gottnard --.—, draha Henri 125.70, bochumnsve 209.50), dortmundské 65.2), Laurina huť 223.20), Cons slidace 435.1U, gelsenkirchenské 201.40 harpensve 20. 90, Hivernia —.—, Packet 129.20. Lzloyd 112 2). dynam. trust 155 10. Smýšlení pevné. Z Prankfurtu, 20. září. „Tel. zaverečné kursy.) Úvěrní akcie 200.20 akcie společnosti statní drahy 140 60, iombardy 30.80, papir. renta —.—, stři- prna renta 98.15, zlata renta 93.05, uharska zlatá renta 92.85 an. korunova renta 92.75, 49% rak. korun. renua 96 30. Smýšlení pevné. Z Prankturtn, 20. září. (Doddat. bursy. Úvěrn akcie 201.—, statní drana 140.60, lomhDardy 29.—. Pařížská bursa. Z Paříke, 20. září. (Počateční bursa.) Bproe. renta 94 20. Smýslení pevné. Z Parize, 20. září. Telegr. závěrečné kursy.) Sproc. umořitelna renta —.—, 3proc renta 94.17. 3 soroc. renta —.—, italska renta 102.—, rakousný pozemkový uvární ústav 1075.—, statní dransa —.— lomnardy 163.—, cheky na Londýn 25.14, rakou- ska zlata runta 98.30 uherska zlata ranta 93.75, otomanská banka 693.—. tabákova režie 452 —. turecké losy 168.—. Smýšlení pevné.

Henri 125.70 Berlín Kanada Gottnard Prankfurt Prankturtn Paříke Pariz Londýn Laurin huť 223.20 Con slidace 435.1 U Danka 226.20 Packet 129.20