1
masthead
21. září 1907. Číslo 261
4
article
Pan Rören, ultramenlanní říšský německý poslanec,
žaluje pro urážku na cti bývalého úřadníka
německých kolonií v Arice, Schmidta. Jak je
v živé paměti, při debatách o osadách, došlo pře
rokem v říšském sněmu německém k takovým skan-
dálům, zejména v řečnickém konfliktu Dernbur ga
s Rörenem, že došlo k rozpuštění sněmu.
Brzo na to objevila se brožura „Schmid
eotra Rören“, ve které líčil Schmidt, jenž byl
od roku 1902 soudním úřadníkem v Kameruně, své
spory a katolickými misionáři v Togu a vyčital Rč-
renovi, který je vrchním soudním radou, že činil
pokusy do procesů jeho s misionáři zasahovatí, v
prospěch těchto působiti, anebo projednání
jich zdržovati, a to dle jeho úsudku proto, že Rören
byl misionáři, kteří chtěli Schmidta stůj co stůj
odstraniti, získán. Rören podal na něj zalobu pro
utrhání na cti a při přelíčení, jež od několika dnů
krvá, vycházejí na jevo skandální a hnus-
né podrobnosti z osadní politiky ně-
mecké. Zejnéna, co vypověděl spojenec Rörenův
P. Müller proti Schmidtovi, jest příliš silným ta-
bákem i pro nejnadšenějšího ctitele německé kultury.
Soud v Kolíně nad Rýnem zabýval se především
zábadným případem pohlavára Kukoviny, který
dle tvrzení Rörena v říšském sněmu německém,
když si byl u guvernéra stěžoval na jednání
Schmidtovo, byl timto předvolán, nucen k od-
volání tvrzení, a když se tomu vzpíral, vsa zen
do vězení, kde držen 14 dní a dl. všeho otrá ven,
neboť hned po propuštění zemřel.
Rören
Schmidt
Schmid
Rörenův
P Müller
Kukovina
Schmidtův
Arica
Kamerun
Togo
Kolín nad Rýn
5
article
Schmidt tvrdil, že misionáři Kukovinu proli ně-
mu poštvali a uspořádali proti němu celé spiknutí,
proto prý jej zatkl, ale po rukojemství opět propustil
Dále tvrdil misionář Müller, že viděl, jak černoši
byli bičováni a ztýráni, takže na těle jejich
bylo až živé ma so.
Za značného zájmu pak vyslechnuto bylo svě-
dectví Mollerovo o tom, jak Schmidt, když se
v roce 1903 stal koloniálním správcem jednoho okre-
su afrického, proklamoval černou svoji konkubinu
Sisagbu — za královnu okresu a propůjčil jí moe
souditi, Schmidt učinil tak prý proto, že tato jehe
milenka byla kuplirkou, obstarávající pro zábavu ně-
meckých bělochů černošky.
Po tomto tvrzení P. Müllera zdvihl se prudci
obžalovaný Schmidt a popřel, že by údaje misic-
náře byly pravdivými.
„Sisagba byla chytrá, vlivuplná žena. Byla zvo
lena nejstaršími z celého okresu za královnu a mnou
pouze potvrzena.
„Byla vaší milenkou?“
Obžalovaný rozčilen: „To je nestoudná pomluva
Vždyť to byla stará, šeredná žena, asi padesátiletá
To je neslýcháno, jak vůbec někdo na takový kle
mohl připadnout.
Poslanec Rören: Prosím svědka p. Mallera
aby řekl, zdali nebylo známo, že Sisagba jest pra
obyčejnou nevěstkou.
P. Müller: „Ano — to bylo známo a všeobec
ně se o ní říkalo, že má mnoho mužů, ale žádněho
muže.“
Předseda: „Dle soudních aktů se však zji
stilo, že byla provdána za jednoho pohlaváma a měl
sedm mužů ještě mimo něj.
Svědek Moller: „To mi sice známo nebylo
ale vím, že Schmidt za pomocí její aranžova
noční orgie, ke kterým lákány byly malé černošky
a zde pustým způsobem zneuctívány. Kukovina
sám si mi stěžoval, že pomalu nebude 10letého děv-
čete, aby nebylo ještě bělochem zneuctěno.
Schmidt
Kukovin
Müller
Mollerův
P Müller
Rören
Sisagba
Moller
6
article
Obhájce: „K tomuto výkladu misionáře
svědka P. Müllera mohu opět já provésti důkaz.
že právě mistonáři to byli, kteří se těchto nemravných
orgií nečních hromadně účastnili.“ (Velké vzrušení
mezi obecenstvem.
Svědek Maller s rozhořčením to odmílá.
Obžalovaný Schmidt uvádí, že, pokud se týká
nočních tanců, byly prý to náboženské obřady
Sisagba byla prý kněžkou. Podotýká dále, že naopak
Sisagba stěžovala si mu, že ji oteové misionáři pro-
následují nestoudnými návrhy a že mnohdy učinili
jí násilí tím způsobem, že zůstala pak několik dní
nemocna.
P. Kost praví, že mu vyprávěly matky, žep
Schmidt svádí mladé jejich dcery k nemrav-
nostem.
Když došlo potom k řeči o syfilitických nákazách
— předseda soudu, rozhlédnuv se pe auditoriu, mez
nímž nalézaly se velmi četné dámy, prohlásil: „Bu-
de nutno k choulostivým okolnostem
jež vycnázejí na jevo, vyloučiti ve-
řejnost.
(Pokračování.)
Pomstil pohanění své milenky.
(Zločin zabítí. — Před pražským soudem porotním
Dokončení k včerejšímu referátu v odpol. vydání
»Nár. Listů«.
P Müller
Schmidt
7
article
Přelíčení s obžalovaným Václavem Horčá
kem, předsedal rada z. s. p. M. Kloubek; veřej
ným žalobcem byl adj. st. zást. dr. Solnář, ob
hájcem Hončákovým sekretář v. v. Scheidler
Jako soudní lékaři povoláni k podání posudku proí
dr. Slavik a dr. Prokop.
Obžalovaný Václav Hončák, 25letý, svobodý
lovární dělník, v Praze narozený, jest plavovlasý
muž, nervosního, neklidného chování. Třásl se př
čtení žaloby na celém těle a neustále upadal v pláč.
Dle posudku soudních lékařů je slabomyslný.
K dotazu předsedově, zdali se cíti vinným, při-
svědčil a vyprávěl, kterak Hrdým neustále byl škád-
len a drážděn.
Nejen dle jeho výpovědi, ale i dle výpovědi sly-
šených svědků, byl Hončák skutečně terčem vtipo
a jizlivých úšklebků Hrdého, který se mu posmíval
pro omezenost a tituloval ho téměř výhradně slovy
„blbec, pitomec, idiot atd.
Obžalovaný líčil pak souhlasně dle žaloby, jak
se připad dne 17. července udál a bylo z celé vý-
povědi patrno, že popuzení, v jakém se nalézal
vzniklo jen tím, že Hrdý nesmírně ho podráždil
uraziv jeho milenku a pak, vstrčiv ho do koule
s vařicím dragantem, jímž se opařil
Porotcové přisvědčili k dané otázce na zločin
zabití 8 hlasy, načež vyměřen byl Hončákovi trest
těžkého žaláře v trvání jednoho roku.
Horčá
M Kloubek
doktor
Solnář
Hončákův
Scheidler
Slavik
Prokop
Hončák
Hrdá
Hrdý
Praha
8
article
Úraz a choroba.
(Pře civilní.)
Truhlářský pomocník František Procházka ubíral
se dne 19. června 1905 kolem Platýzu na Starém
městě, kde z nenadání stižen byl pohromou. Pro-
cházka tvrdil, že nějaký předmět, jako kus klády,
spadl s novostavby stavitele pana Františka Buidry
a trefil ho do hlavy. Nárazem byl mu klobouk pro-
ražen a na hlavě prý utrpěl těžký úraz. Důležitou
byla však okolnost, že ani policejní lékař, ani soudní
lékaři pp. prof. dr. Slavík a dr. Prokop na hlavě
Procházkově nenalezli žádné stopy zranění. Ubohý
muž trpěl sice progresivní paralysou, lékaři prohlá
sili však, že jest to následek dřívější choroby a že
paralysa není v žádné souvislosti s domnělým úra-
zem. V poslední době byl Frant. Procházka prohlá-
šen za blbého a ustanoven jemu opatrovníkem Ed.
Šmejkal. Týž pro chráněnce svého domáhal se ná
hrady způsobené škody, spadnutím kusu trámu za-
viněné a podal u zemského soudu v Praze na pana
stavitele Buldru žalobu na zaplacení obnosu 2020K
jako ušlý výdělek, 2000 K bolestného a placení týdní
nahrady mzdy v obnosu 20 K. Při včerejším líčení
zemský soud za předsednictví p. vrch. rady dra.
Ungra žalobu zamítl z těchto důvodů: Kdo se do-
máhá náhrady škody, musí dokázati, že se mu sku-
tečně stala škoda a že se stala zaviněním žalova-
ného Žádná z těchto okolností nebyla v tomto sporu
prokázána a proto žaloba zamitnuta.
Procházka
Buidra
profesor
doktor
Slavík
Prokop
František
Šmejkal
Buldra
Platýz
Praha
9
article
Zapálil, aby byl zaopatřen.
Z Nového Jičína, 18. zářl.
Koncem července a začátkem srpna t. r. shořele
v krátké době po sobě v Novém Jičíně několik stodol,
plných obilí. Hořelo vždy v noci a majitelé stodol
dostávali výhrůžné dopisy, takže bylo jisto, že stodoly
kdosi podpaluje, nepodařil o se však žháře vypátrati.
Dne 7. září večer shořela zase stodola továrníka pana
Pretsenhammera, plná obilí Na druhý den přišel na
četnické stanoviště v Novém Jičíně 36letý Emanuel
Perutka a udal, že stodolu Preisenhammerovu za-
pálil. Byl prý pacholkem v Kelči u Hranic, vyvrátil
fůru a protože se obával, že jej hospodář za to po-
trestá, ulekl. Na útěku došel až ke stodole, u níž
chtěl přenocovati. Když si lehl, uvažoval o tom, že
nemá práce, ani peněz a že bude nejlépe, když slo-
dolu zapálí a do kriminálu se dostane. Ostatních
stodol, jež v poslední době v Novém Jičíně shořely.
prý nezapálil.
Soud vyhověl dnes přání obžalovaného a odsou-
dil jej na osm let.
Pretsenhammer
Perutka
Nový Jičín
Kelč
Hranice
Preisenhammerovo
10
article
Věstník živnostenský a dělnicky.
Věstník živnostenský a dělnicky.
* Z Nového obchodního gremia král. hlav. města
Prahy. Představenstvo upozorňuje pany členy gremia,
že instruktor společenstev pan JUDr. Karel Polák
přednášeti bude ve středu dne 25. září o 8. hod.
večerní ve velkém sále Obchodní a živnostenské
komory v Praze o pokroku organisace společenstev
s českou řečí jednací v král. českém a zve je, aby
se hojným počtem přednášky té zůčastnili.
* Měšťanské společenstvo výčepníků v Praze
vybízí pp. členy, aby se co nejhojněji zůčastnili před-
nášky p. instruktora dra. Poláka dne 25. t. m. o 8.
hod. večerní ve velkém sále obch. a živn. komory
»O pokroku organisace společenstev s českou řečí
jednací v král. českém«, jakož i dne 23. t. m. o8
hod. večerní v restauraci »Louvre« gastronomicko-
turistické přednášky »Potulky Londýnem«, pořádan
»Ústředním spolkem číšníků«.
* Úprava zřízeneckých platů na jižní dráze.
Z Vídně, 20. září. (K. k.) Die komuniké jižní
dráhy usnesla se již správní rada v červnu upraviti
platy úřadnického, podůřadnického a zřízeneckého
personálu rakouských, po případě uherských tratí dle
platů a příbytečného, zavedených u rakouských, po
případě uherských státních drah. Touto úpravou bude
osobní rozpočet jižní dráhy, který již za poslední
3 leta zvýšil se ročně o 3 mil. K. znovu zatíženo
více než 3 mil. ročně. Úhradu chce správa opatřiti
si z části zvýšením sazeb, které vejde v platnost
1. října 1907. Nové opatření může býti ovšem usku-
tečněno jen tehdy, uklidní-li se nynější hinutí mezi
personálem a hude-li zaručena nerušená doprava.
JUDr
Karel Polák
Polák
Praha
Louvre
Londýn
Vídeň
živnostenský komora
11
article
Personály novinářských a nakladatelských pod-
níků. Aby i náš odbor mohl se zorganisovati jako
ostalní strany, jest za tím účelem svolána na tuto
neděli, dne 22. září o 4. hodině odpolední přátelská
schůze do pařížského restaurantu „u Čížků“ v Ječné
ulici. Doufáme, že jako úřadnictvo, tak i výpomocný
personál jmenovaných podniků dostaví se v počtu
co nejhojnějším
* Zkrácení doby pracovní v obchodech jest pro-
gramem veřejné schůze, kterou svolává na neděli
22. září o 1/211. hod. dopolední do restaurace „ÚU
města Petrohradu“ odbor Českoslovanské obchod-
nické besody v Karlíně. Veškeré karlínské obchodní
pomocnictvo se žádá, aby hojnou účastí na této
schůzi manifestovalo za svůj spravedlivý požadavek.
* Všeobecný spolek drogistů rakouských v Praze
koná v neděli dne 22. t. m. o 8. hod. dopol. ve
spolkové místnosti reslaurantu „Louvre“ důležitou
mimořádnou valnou hromadu. Hojná účast pp. členů
je žádoucí. Na programu nacházejí se dvě důležitá
čísla, týkající se zřízení samostatného gremia do-
gistů a vyšší odborné školy pro drogisty.
Petrohrad
Karlín
Praha
Louvre
12
article
* Zápis do české obchodní školy pokračovací
Nového obchodního premia král. hlav. města Prahy
konati se bude od 25. září do 30. v místnostech gre-
mia v hodinách úřadních. K návštěvě školy pokra-
čovací jsou povinni všichni učňové a učenice, prakti-
kanti a praktikantky i příručí, pokud nejsou 18 let,
ať jsou zaměstnání v závodech kteréhokoli druhua
pokud nemohou se vykázati vzděláním rovnocenným.
Při zápise třeba se vykázati posledním školním vy-
svědčením, řádně vyplněným listem přihlašovacíma
zaplacením zápisného 2 K. Pp. chéfové se žá-
dají, by své učně a učennice dali v ča
do školy zapsati, aby mohlo býti vyho-
věno přáním jejich za vřadění k vyučo-
vání ve dny jim nejvhodnějšl. Vyučování
u jinochů koná se buď v pondělí a v sebotu, nebo
ve středu a v pátek, u dívek v úterý a ve čtvrtek.
Mimo to v odděleních jazykových vyučuje se ja zyku
německému, ruskému, francouzskému, jakož i těsno-
pisu.
Praha
13
article
Hornický sjezd.
Ze Salepurku, 20. září. (K k.) V dnešní schůzi
sdělil posl. Winarsky pozdrav soriálně-demokra-
tické frakce parlamentní a prohlásil jejím jménem, že
bude považovati za svou povinnost, pokud možná
uskutečniti usnesení sjezdu.
Belgický návrb. předložený sjezdu ku projedná-
vání, aby byl zaveden mezinárodní svátek
hornický, byl přikázán mezinárodnímu výboru.
Zní: Dle názoru sjezdu třeba, aby pro hornictvo byl
stanoven mezinárodní svátek. K účelu tomu buď zvo-
len I. pondělek v srpnu.
Sjezd problašuje, že jest v zájmu hornictva, aby
mu byly poskytnuty každoročně čtrnácti-
denní prázdniny, týden v dubnu a týden
září. Rovněž byla mezlnárodnímu výboru přikázána
resoluce, předložená delegáty belgickými, o podpoře
uhlokopů v Hazardu v lutyšském obvodu od
prosince 1906 stávkujících.
Na to přijal sjezd následující resolucio
starobní rentě.
Návrh lederace velkobritské: Každý
okres zastoupený na tomto sjezdu se vyzývá, půso-
biti s jinými dělníky společně, aby u vlady každé
země se naléhalo, by byly zřízeny fondy pro sta-
robní rentu.
Návrh podaný Francií a Belgil, aby
obnos renty byl opatřen nejen příspěvky statu a za-
městnavatelů, ale zároveň též příspěvky dělníků, byl
odvolán, když se byli proti němu vyslovili Angličané
a Ameničané
Sjezd přijal pak následující resoluci ve příčině
inspektorů dělnických.
Návrh Německa a Rakouska: Poslední
veliké katastrofy v dolech dokázaly opět veliké vady
důlní kontroly.
Toto se dá provésti účinně jen, budou-li důlními
kontro ory ustanoveni skuteční borníci. Tito dělničte
inspektoři musí býti zvoleni dělnictvem, placeni stá-
tem a buď jim uděleno právo, aby mohli kontrolovati
práci v dolech, kdykoli chtějí, nebo dělnictvem jsou
za to žádání.
Winarsky
Angličan
Salepurk
Hazard
Francie
Německo
Rakousko
14
article
Návrh Belgie: Sjezd prohlašuje, že by byl
žádoucím, aby byly doly častěji prohliženy dělníky,
kteří od horníků samých by byli jmenováni inspek
tory a placeni z veřejných prostředků.
Dalegáti poukazovali na velkou statistiku úrazů,
způsobených nedostatečným dozorem v dolech. V Ně-
mecku přihodilo se v roce 1906 87.892 úrazů a 1149
dělníků jim podlehlo. Francouzští delegáti vzpomněli
na pohromu v Courriěresu a vyzvali sjezd, aby
tlumočil své rozhořčení nad osvobozením zodpověd-
ných osob. Jménem Angličanů prohlásil předseda
federace Edvards, že sounlasí se směrem resoluce
Federace netrvá však na tom, aby inspektoři voleni
byli dělnictvem, v první řadě jde o zdatného praktika.
Na to rokovalo se, jak zachovati se mají děl-
níci ve válce. Příslušný návrh Francie zní: Sjezd
rozhodniž, jaké stanovisko má mezinárodní federace
zaujmouti, vypukne-li válka. K navrhu tomu podal
jménem francouzských delegátů poslanec Ganiaur
prohlášení, v němž ponkazuje se na snahy dělnictva
po odstranění vojny a vyslovuje se politování, te
haagské konferenci se posud nepodařilo zavésti po-
vinný smírčí soud, jenž by rozhodoval o mezinárod
ních sporech. Francouzští dělníci jsou sice odpůrci
války, což však není na újmu ani jejich vlastenectví,
ani z toho nevyplývá, jakoby chtěli, aby jeden národ
byl v područí drubého. Tím není též řečeno, že by
nehájili svou zem, kdyby byla napadena, avšak je
třeba už nyní, ještě před vypuknutím války, nežli
bude pozdě, pracovati, aby byl mír zachován a děl-
nici celého světa byli uchráněni, by se navzájem ne-
vraždili.
Angličan
Ganiaur
Belgie
Francie
15
article
Francouzská delegace proto navrhuje, aby mezi-
národnímu výboru dány byly vhodné plnomoci, aby
ve případě vážných diferencí mezi dvěma zeměmi
se sešel a učinil potřebná rozhodnutí a působil dů-
razně u příslušných vlád za tím účelem, aby diference
ty byly urovnány smírčím soudem, Když byli Belgi-
čané vytkli své stanovisko týmž duchem ovládané,
prohlásil jménem horického svazu německého říš-
ský poslanec Hue, že svaz nemá mandátu pro re-
soluci tu hlasovati. Soudí, že otázka ta není vhodnou,
aby se jí zabýval odborný ojezd. Nelze vyřídit ji zde
přes hlavy všech jiných odborů. Náleží do kompe-
tence pohtických stran. Postačí, podporují-li dělníci
všecky mírové snahy. To děje se nejlépe poučováním
a podporou stran, které působí ve smyslu křesťanské
humanity a civilisace. Zástupci ostatních frakcí ně-
meckých delegátů prohlašují z téhož důvodu, ža rov-
něž nemají mandátu pro tuto resoluci hlasovati. Jmě-
nem delegátů mkouských připojil se Ebert ku pro-
hlášení Hueově. Jménem Angličanů prohlásil delegát
Brace, že úplně souhlasí s city, které projevili Fran-
couzi a Belgičané. Soudí však rovněž, že otázka ta
je více věcí vysoké politiky, nežli sjezdu hornického.
Ebert
Angličan
Fran
Belgičan
Hue
16
article
Je tudíž pro to, aby byla přikázána mezinárodnímu
výboru. Kdyby snad hrozila válka, mohl by býti do-
korce svolán mezinárodní sjezd hornický. Konečně
byla otázka přikázána mezinárodnímu výboru.
Dále přijata resoluce o minimální mzdě.
Zní: Návrh Německa a Rakousko-Uher-
ska: Uzavíráním tarifních smluv musí organisace
hornické žádati stanovení minimální mzdy.
Za debaty shledalo se, že v Anglii po většině
je minimální mzda zavedena. Angličtí dělníci pracují
o její zavedení pro všechny hornické podniky na pod-
kladu 7.6 šilinků. Jarolim (Rakousko) dovozoval
že organisace není dosti silná, aby vymohla stanovení
nojnižší mzdy. V tomto případě může pomoci jenom
sněmovna.
Tím je vyřízen jednací pořad sjezdu a příšt
kongres bude se konati napřesrok v Paříž
Německo
Rakousko
Uhry
Anglie
Paříž
17
article
Sokolský věstník.
Sokolský věstník.
Vzdělávací odbor »Sokola« v Praze VII. pořádá
zejtra vycházku do knihovny a obrazárny kláštera
strahovského. Schůzka přesně ve čtvrt na 4. hod.
odpol. v tělocvičně. Dámy nemají přístupu do klá-
štera, účast přátel Sokolstva je vílána.
»Tyrš« na Smíchově. Jednota zúčastní se v kroji
slavnosti zítra pořadané na oslavu 25letého trvání
místního odboru Ústřední Matice školské, která ko-
nána bude »V doubkové« (Santoška). Žádáme ve-
škeré členstvo, by v zájmu Jednoty četně a do-
chvilně se dostavilo. Schůzka o 1/41. hod. odpolední
v tělocvičně (Reslova ulice).
Ze »Sokola« na Menším měslě pražském. Jed-
nota naše pořadá dnes a zítra noční a denní výlet
v kroji. Dnes odjezd ze smíchovského nádraží o půt
9. hod večerní; do Zdic, kde nocleh, jízdné as
70 kr. Zítra o 7. hod. ranní pochod přes Kublov na
Podmoský mlýn, prohlídka jezírka, oběd v Mleči-
cích po 1 K. O 4. hod. odpol. pochod do Zbiroha,
odkud odjezd o půl 8. hod. vočerní (jizdné 2 K) do
Prahy. Čelkový pochod dopoledne 4./2 hod., odpol.
2 bodiny.
Drružstvo pro zřízení tělocvičny Sokelu na Men-
ším městě pražském pořada v sobotu dne 28. září
v sokolovně pod Nebozízkem posvícenskou zábavu
s vybraným programem. Začátek o 8. hod. večerní
Tyrš
Čelková
Smíchov
Reslův
Zdice
Kublov
Zbiroh
Praha
Mena
Sokol « v Praga
Sokol
Podmoský mlýn
18
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Athletika a sportovní hry.
*e Ze S. K. Slavia. (Of. zprava.) Společenská
oslava 15letého jubilea odkládá se na dobu vhod-
nější, sportovně oslaveno bude athletickým pětibojem
o přebornictví klubu, jehož program rozdělí se na
oba dny, matchi s Hollanďany, S. K. Smíchovem
S. K. Prahou—I. Proti H. V. V. na sobotu a neděli
postaveno mužstvo: Pulchert, Krummer, Boček,
Benda, Kotouč (kapt.), Jirkovský, Mozol, Malý, Bělka,
Košek, Jahn. Začátek zápasů v sobotu o 1/25 hod.
v neděli o 14. hod. Před nedělním o 1/22. hod.
Reserva v. S. K. Smíchov II., jenž doplněn bude ně-
kolika hráčí prvého mužstva. Za Reservu nastupují
Gordon, Vopálka, Hromada, Kopecký st., Rosmajsl.
Labuťka, Široký, Tausig, Hybša, Novotný, Tonny.
Na tramningovém hřišti o 2. hod. Juniors v. S. K
Praha I. Mužstvo: Příbramský, Pokorný. Bána, Ha-
mous, Vítek, Svoboda, Jirak, Stojan, Loos, Milda ml.,
Kopecký ml. Permanentní vstupenky vydávají se
u volného vehodu.
Šachy.
** Ruský šachový mistr p. Theodor Iva-
novič Dus-Chotimirskij navštívil po skon-
čeném turnaji v Karlových Varech Prahu a uvolil
se hráti simultanně proti libovolnému počtu bráčů.
Hraje se dnes 21. záři o 2. hodině odpoledne
v místnostech šachového klubu »Dobruský«, Ferdi-
nandova tř., kavárna »Louvre«. Hosté vítáni ! —
Dnešní jeho konsuitační partie proti p. L. Prokešovi
a K. Treybalovi po zajímavé hře skončila remnisou
S K
Krummer
Boček
Benda
Kotouč
Jirkovský
Bělka
Košek
Jahn
Gordon
Vopálka
Hromada
Kopecká
Rosmajsl
Tausig
Hybša
Novotná
Tonna
Vítek
Svoboda
Jirak
Stojan
Loos
Mild
Theodor Iva
Dobruský
Ferdi
L Prokeš
K Treybal
Praha
Labuťka
Široká
Karlová Vary
Louvre
e z S . K
Slavia
19
title
Věstník spolkový.
20
article
Schůze.
Schůze.
Ústř, zemský spolek pomocného
stát. úřadnictva v Cechách má dnes 21.
září o 7. hod. ve spolkových místnostech v »Platýzue
schůzi výborovou.
Vycházky a výlety.
Vycházku do klenotnice loretán-
ské a do proslulé knihovny strahov-
ské pořádá v neděli 22. září spolek pražských ko-
stelníků. Schůzka před 3. hod. na Loretánském ná-
městí, kdež vstupenky bude možno obdržeti za jed-
notnou cenu. Hosté jsou vítáni. O výklad jest nále-
žitě postaráno.
Z Besedy měšťanské v Praze. V po-
slední schůzi správního výboru byl přijat za člena
pan Frant. Hájek, c. k finanční adjunkt. Vzaty na
vědomí zprávy o slavnosti Rregrově v Hořicích, k níž
vyslala Beseda čtyřčlennou deputaci, a o zmařené
oslavě jubilea České besedy v Prachaticích, jež mělo
býti oslaveno za protektorátu Besedy. Správní výbor
zaslal České besedě dar 50 K. — Národní jednotě
Pošumavské věnován dar 40 K na pohostění dětské
výpravy v Praze. — Misto věnce na obelisk Riegrův
v Hořicích věnováno 20 K fondu Marie Červinkové
Riegrové a místo věnce na rakev dv. rady dra. ryt.
Mezníka, kdysi jednatele Besedy, věnováno 20 K spol.
František
Hájek
Riegrův
Marie
Červinka
Riegr
doktor
Mezník
Cecha
Praha
Hořice
Prachatice
Český beseda
21
article
»Komenský« ve Vídni. Učiněno opatření, aby zábavní
komise, zvolená v ustavující schůzi správního výboru,
učinila opatření k sestavení pořadu zábav zimních.
V zimě bude v besedě koncertovati Česka Filharmonie
dvakrát za měsíc; rovněž dva koncerty v měsíci
vyhraženy kapele pěšího pluku čís. 11 řízením kapel-
níka pana Plčmana. Kromě toho bude řada velkých
koncertů, přednášek a pod., o nichž ještě zprávu
podame. — Usneseno k žádosti slezských Čechů z-
sílati české denní listy z čítárny besední do ohro-
žených míst ve Slezsku. Současně projevena ochota,
zasílati i jiné listy české z besední čítárny zdarma
do ohrožených míst; jen porto třeba nahraditi. Při-
hlášky přijímá správní výbor Měšťanské besedy
v Praze.
Nár. jednota samost. řemeslníkůa
živnostníků na Smíchově zůčastní se kor-
porativně průvodu a slavnosti Matiční, která konati
se bude v neděli 22. září t. r. Pp. členové se žá-
dají, aby dostavili se přesně o 1. hodině odpol. do
spolkové místnosti hostince p. Roiky »Na rampě-
v Palackého třídě, kde lze dostati též spolkové vstu-
penky po 20 hal. Hojná účasť členstva žádoucí.
Bratrstvo smíchovské žádá veškeré své
členy, by zúčastnili se manifestačního průvodu Ústř.
Matice školské na Smíchově dne 22. září t. r. Schůze
členů o 121/2 hod. odpol. v místnosti spolkové v ho-
stinci »U iva« v Komenského ulici č. 310.
Komenský
Plčman
Čecho
Roik
Vídeň
Česko
Slezsko
Praha
Smíchov
Palacký třída
Komenský ulice
22
article
Zemské sněmy
Zemské sněmy
Sněm markrabství moravského.
Z Brna, 20. září.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Mezi došlými spisy je zpráva zem. výboru
o rozpočtu na rok 1908. Řádný vykazuje scho-
dek 23,164.000 K, mimořádný schodek 2,125.000 K
Navrhuje se proto zvýšiti zemskou přirážku.
Dále došla zpráva zem. výboru o předloze na
změnu volebního řádu do obeí na Moravě
tím, že se zavádí tajné hlasování. Příslušný zákon
má nabýti platnosti už 1. ledna 1908.
Sném rokoval o pilném návrhu sociálních demo-
kratů na zavedení obecného rovnéhon
přímého práva hlasovacího do zem-
ského sněmu.
V téže záležitosti podala pilný návrh strana
katolicko-národní, která žádá obecné právo volební
při poměrném rozdělení mandátů a při zavedení vo-
lební povinnosti.
Posl. Hybeš prohlašuje, že všeobecné rovn
právo hlasovací, byvši propuštěno dělnictvu pro říš
skou radu, nemělo by být zadržováno ani pro volby
do zemského sněmu, neboť dělnictvo nese také bře
Posl
Hybeš
Brno
Morava
katolickýnárodní
23
article
mena nepřímých daní a svou prací umožňuje placení
daní přímých.
Proletariat nedá si vzíli své právo. Vítězství
dělníků v této olázce nedá se zadržeti. Také ve pří-
čině voleb říšských znělo volání po obecném voleb
ním pravu z počátku jako jakási velezráda a přece
se ho dosáhlo. Škoda zmařeného času a síly, kteréž
se používá pro a proti.
Posl. P. Šrámek odůvodňuje svůj pilný návrh
Polemisuje především se soc. demokraty. Uzavřením
posledního zasedání před říšskými volbami byla zru-
šena immunita 24 poslanců katolické strany národní
a jen 5 poslanců socialně-demokralických. Vyslovuje
se pro obecné volební právo, ale také pro poměrné
zastoupení a povinné volení. Úspěch po té stránce
však není blízkým, protože teprve r. 1905 byla pro-
vedena stěžejní změna zemského ztízení, a i vláda
je teď proti obecnému právu volebnímu na zemské
sněmy. Poměrné právo volební, spojené s povinným
volením, má čím dál více stoupenců. Pro takové
právo volební je na moravském sněmu několik stran.
Brutálnost poubého prineipu většiny vždy víc
se odsuzuje, a brzy nastane doba, kdy návrh řeční
kův dosáhne potřebné většiny.
Posl. dr. šl. Oberleithner jménem klubu
německých poslanců zemských prohlašuje, že bude
hlasovati proti pilnosti podaných návrhů, neb považuje
za svůj nejdůležitější úkol chrániti národní zájmy
německého lidu; návrhy tyto pomíjejí však bez-
ohledně i národní záruky, obsažené v moravském
vyrovnání. I další obsah obou návrhů je na újmu
zájmům německého lidu na Moravě.
Posl. dr. Seifert prohlašuje, že česká pokro-
ková strana vyslovuje se tak jako soc. demokratická
pro obecné volební právo, žádá však zřetel na men
šiny. Jeho strana nechce však jako strana katolicko
národní zdánlivé rovné volební právo, nýbrž žádá
je upřímně a čestně.
Posl
P Šrámek
doktor
šl
Oberleithner
Seifert
Morava
24
article
Posl. Eldersch mluvil ve smyslu řečí posl.
Hybeše: Velkostatkáři platí pouze 5 proc. přímých
daní moravských, mají 20 proc. mandátů. Není
pravda, že sněm jest jen správcem. My nespravu-
jeme, děláme pouze zákony. Mohou-li do říšské rady
dělníci voliti si zastupce, kteří usnášejí se o celních
spolcích a j. důležitých zákonech, mohou také voliti
zástupce, kteří mají se usnášet o stavbách škol,
mostů atd.
Zemské sněmy dělají dluhy a žádají sanování
zem. financí od říšské rady. To jest: korporace
vzniklá na základě všeobecného volebního práva ma
finančně pomáhati korporaci vzniklé na základě
privilegovaného práva volebaího. Kdož nechtějí svésti
nenávisť, nutně vyplývající ze zvýšení daní, na sebe,
chtějí jí svaliti na říšskou radu. Chtějí-li však miti
peněžité prostředky od sněmovny, vyšlé z obecného
rovného práva volebního, třeba, aby také obyvatel-
stvu země dali jeho právo. V dalších vývodech
pravil řečník, že také německý dělník jest utlačován.
Činí-li se soc. demokratům výtka mezinárodnosti,
sluší připomenouti, že v hospodářských záležitostech
šli spolu také němečtí a čeští továrníci. Mluvě
zdražování potravin, praví, že hlad bude nejhorli-
vějším agitátorem pro rovné volební právo.
Při hlasování propadla pilnost Hybe-
šova návrhu. Hlasovali pro ní pouze sociální
demokraté a čeští pokrokovci.
Posl. Šrámek jmenem kat. nár. strany odvolal
pilnost svého návrhu. (Hluk mezí soc. demokraty.)
S oběma návrhy naloží se tedy dle jednacího
Posl. Šillinger odůvodňoval pilnost návrhu
na systematickou podporu vinařst ví
Pilnost i meritum návrhu příjaty jednohlasně.
Veškeré pilné návrhy o záležitostech nou zo
vých přikázány nouzovému výboru.
Příští schůze bude v úterý.
řádu.
Posl
Hybeš
Šrámek
25
article
Sněm vévodství slezského.
(44. zasedání 26. schůze.)
Z Opavy, 20. září. (K. k. )
Posl. Karel Türk odůvodňoval dnes návrh na
říšský zákon proti lichvě s uhlím a stano-
vení normální ceny uhlí cestou nařizovací, než vy-
dán bude zákon. Dále mluvil k návrhu, aby vydán
byl zákaz na vyvážení žitných a pšeničných otrub.
Potom vyřízeny různé předlohy místní povaby.
Příští schůze bude v pondělí večer.
Z Vídně, 20. září. (K. k. )
K návrhu berního výboru haličského sněmu vy
zývá se vláda, aby při nastavajícl opravě domovn
daně třídní snižila daň z malých obytných bu-
dov v Haliči.
Posl. ryt. Malachowski jménem báňskéh
výboru podal zprávu o úpravě právních poměrů př
dobývání nafty. Vládní předloha přijata s ně-
kolika stylistickými změnami v debatě podrobné
potom ve 3. čtení.
Posl
Türk
Opava
Vídeň
Halič
26
article
V dolnorakouském sněmě byla předložena
osnova nového řádu volebního pro
zemský sněm. Vypracoval ji zemský výbor na
vyzvání sněmu ze dne 11. t. m. Počet mandátů má
býti rozmnožen ze 78 na 110. Vídeň dostane místo
dosavadních 22 mandátů 36, při čemž na okresy na
obvodu města připadne více mandátů, než dosud.
Pro venkov má se rozšířiti volební právo zřízením
obecné kurie. Ta má obsahovati tři volební okresy
městské a 7 venkovských.
Podmínkou volebního práva je zde i ve Vídni
členství v obci a tříletá usedlost. 46 poslanců z vo-
lební třídy obecného práva volebního tvoři zvláštní
kurii. Zemské mandáty voličů na základě censu byly
rozmnoženy z 21 na 26. Počet mandálů voličů z
měst, městysů atd. na venkově byl zvýšen z 12 na
15. Těchto 41 poslanců obcí venkovských a měst-
ských tvoří rovněž zvláštní kurii. Mimo to je kurie
velkostatku, virilistů a obchodních a živnostenských
komor. Pro volbu do všeobecné kurie jakož i do
třídy voličů městi obcí venkovských navrhuje se povinné
volení. Aby jako dosud bylo zamezeno znemožniti
usnesení o změně zemského zřízení a řádu voleb-
ního pro sněm, stanoví se na místě abstinence právo
vela kurif. K osnese í o změně zemského zřízení
volebního řádu pro sněm zemský třeba souhlasu po-
lovice všech poslanců.
Sněm příjal návrh, aby u příležitosti panovni-
ckého jubilea císařova ražena byla pro úřadu-
jí ci starosty medaile, jež nositi se bude na
krku na stužce.
Na začátku schůze sdělil zemský maršálek, že
císař svolil, aby na přední straně medaile vyražen
byl jeho obraz.
Volební výbor dolnorakouského
sněmu koná zejtra schůzi, ve které projednávati
se bude již Gessmanův návrh volební opravy.
Vídeň
27
article
Povstání v Marokku.
Povstání v Marokku.
Ministr vojenství El Gebbas vyjádřil se
v Tangeru ke zpravodaji »Tempsu« o situnci
v Marokku dosti optimisticky a projevil naději.
že trudné chvíle, jež nyní prodělává jeho vlast,
jsou předehrou lepších dnů. Neztrácí důvěru,
že nynější krise bude příznivě rozřešena, poně-
vadž Francii mnoho záleží na blahobytu Ma-
rokka. O cestě sultánově do Rabatu pravil mi-
nistr, že jakmile sultán dospěje k elli své cesty,
seskupí se kolem něho většina jižních kmenů
že bude-li tento pocit loyalnosti podporován mo-
rálně velmocemi, bude brzo potřeno podvratné
hnutí, způsobené prohlášením Muleje Hafida.
Ve Fezu a okolí nenastane neklid přes odjezd
sultánův. Obyvatelstvo tamější je mirumilovné.
Podle posledních zpráv francouzských listů
o cestě Abdul Aziza neopustil tento ještě
Doniet, který leží pouze dvě hodiny od Fezu,
kde sultán od 12. t. m. očekává mahallu kaida
Buchty a Bagdadiho. Několik mocných kmenů
z hornaté končiny jižně od Fezu vydalo se na
cestu, aby provázelo sultána do Rabatu. Z mno-
hých končin docházejí projevy loyalnosti
kmeny slibují podporu sultánovi, kolem něhož
Temps
Abdul Aziza
Maroko
Tanger
Francie
Ma
El Gebbas
28
article
se shromažďuje větši počet kmenů nežli se
v první chvíli očekávalo.
V Rabatu je obyvatelstvo velmi rozru-
šeno následkem listů obou sultánů, oznamujících
svůj přichod. Jsou tu dvě strany, jedna pro
dosavadního sultána, druhá pro Muleje Hafida.
Evropané v Marokku jsou ještě stále na-
plnění nejhoršími obavami, jak pa-
trno z dnešní depeše Reuter. kanceláře, ozna-
mující z Mogadoru, že tamní evropská
kolonie činí horlivé přípravy k ochraně svých
osad. Konsulové nevěří, že by francouzské lodi
postačily k záchraně Evropanů. Každá ko-
lonie dostala dostatek zbraní
střeliva, aby pro každý případ byla připra-
vena k boji. Jakmile by se objevilo nepřátelské
hnutí mezi domorodci, odeberou se pří-
slušníci cizích států do svých
konsulátů, kde se budou brániti.
Mulej Hafid nepodniká nic, co by
svědčilo, že chce splniti sliby, učiněné fanati-
ckým domorodcům při svém prohlášení za sul-
tána. Jeho opatrnost a nerozhodnost vzbuzuje
nespokojenost mezi jeho přívrženci. Mulej
Hafid poslal své delegáty do Tangeru s důle-
žitými zprávami pro zástupce cizích států. Ve
zprávách těchto ohlašuje Mulej Hafid, že uznává
algeciraské úmluvy v plném znění,
jež by mohly při správném použití zabezpečiti
mír a bezpečnost v celém Marokku. Ale jeho
bratr Abdul Aziz není sehopen k provedení ta-
kového úkolu. Mulej Hafid žádá, aby bylo od-
voláno francouzské vojsko z Casablanky a tím
učiněna přítrž dalším nepokojům. Za to slibuje,
že potrestá kmen Šan Šanju a uzavře mír s fran-
couzskou vládou.
Evropan
Hafid
Aziz
Šan
Šanja
Maroko
Tanger
Casablanca
Reuter
29
article
Naděje na mír.
Z Frankfurtu n. M., 20. září. (K. k.) Z Paříže
oznamují: Minist. předseda Clemenceau vyjadřil
se v soukromém hovoru, že ze započatého vo jedná-
vání generála Druda s kmeny nevyplýva sice ještě
bezprostředně mír, ale znamená přece jen jakýsi
pokrok. Ostatně má Drude, který nežádá nové vojsko,
nýbrž jen doplnění materiálu, plnou mor, aby ne-
poslušné Kabyly stíhal i na delší vzdálenost všemi
prostředky.
Vyslanec Regnanll.
Z Paříže, 20. září. (K. k.) »Echo de Paris« sdě-
luje, že vyslanec Regnanit neodebere se do Rabatu
nýbrž vrátí se přímo do Tangeru.
Zlýraní kurýl
Z Tangeru, 20. zaří (Havas) Ve zprávách z Lar
raše potvrzují, že poštovní kurýři, kteří 17. t. m.
odešli z Tangeru do Larraše, byli zadržení mužstvem
Raisulovým. 15 jezdců — nejspíše z kmene Be-
niarů — zadrželo u Džebelhamaru, 4 hodiny cesty
od Tangero, anglickébo a německého po-
štovního kurýra, kteří odešli půl hodiny před kurý-
rem francouzským, ztýralo je a na to je propustila
poštovních vaků jejich se však nedotklo. Fran
couzský kurýr dorazil do Larraše, oloupen a
plášť a s rozříznutým poštovním vakem; kurýr
jenž ubíral se do Rabatu, pohřešuje se.
Sullán do Rabatu.
Z Tangeru, 20. zaří (Havas.) Z Rabatu sdělují
ze dne 19. t. m.: Guvernér sdělil včera francouz-
skému konsulu a veliteli obrněného křížáku »Admirál
Aube«, že sultán tam brzy přibude. V noci z úterka
na středu tábořil sultán v Sidi Kasemu, asi 3 dni
cesty od Rabatu.
Clemenceau
Druda
Drude
Kabyl
Raisulův
Fran
Frankfurt můj
Paříž
Tanger
Lara
Larraš
Tangero
Aub
echo jít Paris
30
article
Události na Rusi.
Události na Rusi.
Jachta »Standart« uvolněna.
Z Petrohradu, 20. září. (Spb. Ag.) Úřadně sdě-
lují, že carská jachta »Standart« včera, když uhlí
bylo složeno, uvolněna za pomoci parníku revalské,
rusko-baltické ochranné společnosti. Bude dopravena
do doku v Kronštatě.
Zatčená Polka.
Z Krakova, 20. září. (K. k.) Na žádost ruské
vlády zatkla dnes zdejší policie paní Vandu Do-
brodzickou, roz. Krachelskou. Jest obviněna
z účastenství na pumovém útoku, spácha-
ném 5. srpna 196 na generála Skalona.
Dobrodzická je 2Iletá šlechtična. Byla ruskou pod-
danku, v červenci t. r. se však v Krakově provdala,
aby nabyla rakouského státního občanství.
800 dělníků ve vyšetřovací vazbě.
Z Lodi, 19. září. (Wolf) Pro zavraždění továr-
níka Sulbersteina byli dnes večer odvedeni všichni
dělníci z továrny, asi 800, do vyšetřovací vazby.
V loďských přádelnach vypukia opět stávka.
Vanda
Skalon
Wolf
Rus
Petrohrad
Krakov
Aga
31
title
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
32
article
Ministerská rada.
Ministerská rada.
Z Vídně, 20. září. M.-p. sv. p. Beck, který
měl včera u císaře celohodinnou audienci, byl
dnes o polednách opět přijat panovníkem v sly-
šení. Bylo jen krátké, trvalo pouze půl hodiny.
O 3. hod. odpolední sešla se za jeho před-
sednictví ministerská rada, které zúčastnili se
všichni členové kabinetu, mimo německého mi-
nistra Prada, který mešká v Praze. Trvala
21/4 hodiny.
Dr. Lueger.
Z Vídně, 20. září. Včera večer vrátil se te-
prve dr. Lueger do Vídně, ve dnech sej-
bližších odjedo zase na týden. Za krátkého
svého pobytu zde vyslovil se k redaktoru „D.
Volksbl.“ dnes způsobem, který nejen nasvěd-
čuje, nýbrž dokazuje, že dr. Lueger jest ve-
lice podrážděn. Míníme podráždění politické.
Nemoc, kterou trpí, sama sebou činí lidi ne-
důtklivými a nervosními. Kromě toho donášeči
namlouvají dru. Luegrovi, že jest proti ně-
mu palácová revoluce za tím účelem, aby svrhla
jej z vůdcovství křesťansko-sociální strany. Dr.
Lueger je náchylen, pověstem takovým věřiti
a svým „quos ego“, které zahřímal v inter-
viewu zmíněném na adresu nejmenovaných
soků, dává jim na srozuměnou, že nechce si
dáti vyrvati vedení strany nikým.
Beck
doktor
Lueger
D Volksbl
Vídeň
Praha
Prado
33
article
Dr. Lueger řekl: „Neoddávejte se žádnému
klamu! Nedejte se šáliti žádnými frázemi! Není
vůbec žádného vyrovnání již. Zajisté páni lehko
se dohodli o potravní daní a o jiných vedlejších
věcech.“ (Dr. Lueger byl vždycky v těžkých
věcech povrchní a mělký; jen tak lze vysvětliti,
že všecnny záležitosti kromě potravních daní po-
kládá vedlejšími; pozn. zpravodaje.)
„Je-li co brát, jsou páni ministři rychle za
jedno, avšak o hlavních otázkách nemůže býti
žádné dohody. Vyrovnání, které by bylo pro nás
(t. j. pro tuto polovinu říše! — Pozn. zpravo-
daje) jen z daleka výhodným, Maďaři nepřijmou
nikdy, a vyrovnání nám nepříznivé neprojde
zase v parlamentě našem.
Velmi lehce se řekne, že vláda potřebuje
dbáti toliko zájmů zemědělských, aby nabyla
většiny ve sněmovně poslanecké. Tak jedno-
duchá věc není, a prohlašuji vám s největší
určitostí, že nebude-li vyrovnání pro nás (t. j.
pro stranu křesťansko-sociální — Pozn. ref.) po
každé stránce příznivým a uspokojivým, nebude
v parlamentě přijato. Proti němu hlasovati bu-
doktor
Lueger
Maďar