ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 36949d40-7676-11dc-8c78-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 36 celkem · entity: person 190, place 70, work 6, org 11
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
21. září 1907
4 masthead
Číslo 261
5 article
Zpravodaj posl. Mohl v doslovu pruavil o poža- davku posi. dra. Schreinera, aby se na ústavech ho- spodářských vřihlíželo více k praxi, než dosud, že v Chrudimi a Kadaní bude moci býti k praxi přihli- ženo tím spíše, poněvadž při obou těchto ústavech jsou velké statky. Návrh komise byl pak přijat. Třetím předmětem jednacího pořadu bylo Bruhé čtení zprávy komise pro záležitosti zeměděl- ství o zprávě zemského výboru týkající se stavu hospodářských škol zemských a zemí počpo- rovaných v král. českém za školní leta 1901—2, 1902—3 a 1903—4. Zpravodaj posl. Barták odůvodnil zprávu komise a deporučil návrh, který zní: Zpráva komise pro zálezitosti zemědělství o zprávě zemského výboru. týkající se stavu hospodářských škol zemských zemí podporovaných v král. českém za školní třílet 1902—1904, béře se s pochvalou na vě- domi. Přísedící zem. výboru posl. Adámek vyslovil plný souhlas s názorem komise zemědělské, že hospodář- ské školství musí se co nejvice rozšiřovati, má-li ský- tati rolnictvu záruku vitězství v jeho boji existenčním Ale ovšem tak jako dobře řízená hospodářská škol může mnoho vykonati ve prospěch celého stavu, tal školy nedostatečné, chatrně vypra- vené, diskreditují veškeré školstv hospodářské. Proto jest zemský výbor pře- svědčen, že jest třeba výpraviti náležitě úslavy ji existující dříve, než přikročí se ke zřizování ústavo nových. Má-li býti nový ústav zřízen, je třeba nejer iniciativy zemského výboru, ale též opravdové snahy a pomoci všech činitelů místních. Jen tak bude možno zvelebiti ještě více dosavadní naše ústavy.
Schreiner Barták Adámek Chrudim Kadaň
6 article
Pokud se týče výtky, že některé hospodářsko statky pokusné při školách založené nejsou aktivní dlužno připomenouti, že není úkolem těchto statků aby jenom vynášely; nejsou to statky výdělečné nýbrž předem pokusné, založené k účelům učebním Jest ovšem pravda, že tyto statky jsou pasivní, ale jen tam, kde učitelstvo nemá náležitého vzdělání praktického a nezná potřeby lidu. Za to tam, kde uči- telstvo dochází mezi lid, rozšiřuje mezi ním po- znání a účelnosti hospodářského vyučování, kde ku- ratorium provozuje náležitý dohled, tam pokusné statky jsou velmi aktivní. Totéž plati i o návštěvě škol. Někde jest návštěva nedostatečnou, jinde však hlásí se žáků tolik, že ústavy nemohou jich přijmouti Ovšem jsou i jiné ještě prostředky, aby ná- všíěva byla zvýšena. Bohužel, nejsou prostředky ty v našich rukou. Musíme žádati, aby i jiní povolaní činitelé konali svou povinnost. Prohlašuje-li vláda stále, že jí záleží na záchraně zemědělského stavu. nechť povolí absolventům škol všechny slušné vý- hody, jakou je na příklad právo jednoroční dobro- volně služby vojenské, pak jiště návštěva škol ještě stoupne.
7 article
Pravdivou je výtka posl. dra. Schreinera, že naše zemědělské školství pokračovací je nedoslatečné avšak ani tu není náprava v rukou zemského vý boru. Nedostatkům pokračovacích škol dá se odpo moci pouze vydáním zákona, který by provedl do- kladnou jejich organisaci. Také dozor nad nimi mus býti odňat nynějším orgánům správním a svěřen od- borným zamědělským učitelům. Rečník sám zná nej- lépo slabé stránky hospodářského školství, ale je přesvědčen, že zemský výbor učinil vše, ce mu bylc možno, a že s nenáhlým vývojem dočkáme se úpl- ného jeho rozkvětu. Ke konci poděkoval řečník země- dělské komisi za uznání vyslovené zemskému vý- boru. (Výborně!) Zpravedj posl. Barták vzdal se doslovu. Hlasováním přijaty byly návrhy komite Osobní záležitosti.
Rečník Barták
8 article
Potom podal posl. hr. Chotek (na místě hr. La- žanského) zprávu komise pro záležitosti zeměděl- ství o zprávě zem. výboru o žádosti Aug. Raštáka učitele rolnické školy v Klatovech, za vpočítání let. strávených na škole té, do výslužby. Bez dobaty přijat byl návrh komise, aby se učiteli Aug. Raštákovi započítala doba služební, po- čínaje dnem, kdy vstoupil do úřadu jako asistent t. j. od 25. září 1876. Pátým článkem pořadu bylo druhé čten zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě zemského výboru, týkající se změny hranic mezi obcemi Všejany (okresu nym- burského) a Čachovicemi (okresu novobenáteckého) Zpravodaj posl. Srdínko podal referát s osnovou zákona, dle níž se 63 parcely vylučují z obvodu místní obce Všejany a okresního zastupitelstva nymburského a spojují se s obvodem místní obce čachovické v obvodu okresního zastupitelství novo- benáteckého, které je povinno převziti za to z dluhu okresu nymburského 28 K 89 h. Zemský vývor vyd závazné předpisy na provedení tohoto zákkona. Šestým a sedmým oddílem rokování bylo druhé čtení zprávy komise školské o zprávách zemského výboru a c. k. zemské školn rady
Chotek Aug Rašták Srdínko Klatovy Všejany Čachovice Rašták učitel rolnický škola
9 article
o stavu národního školství v rece 1901 resp. škol. roce 1901—2, pak v roce 1902—3 a 1903—4. Zpravodaj posl. dr. Kobrbelec referoval o počlu a vnějším stavu národnich škol, o školní dochá zce o počtu učitelů a o jiných ústavech výchovných, načež doporučil jménem komise návrhy, aby obě zprávy vzaty byly na uspokojivé vědomí. O zprávě rozvinula se dlouhá debata. Posl. dr. Stránecký projevil souhlas se zprávou komise, dodal však požadavek, aby industriálním učitelkám se dostalo vzdělání takového, aby mohly v těch krajinách Čech, kde domácký průmysl je pod- statnou výživou obyvatelstva v zimě, poskytovati dítkám v útlém věku dostatečné základy pro jejich životní povolání. Požadavsk tento odůvodnil zejména peměry na českém jihu. Dále vytkl, že od země žádána byla krajkářská škola v Sedlici, ale nebyla tam zřízena zemská, nýbrž státní škola. Co nám tedy nodala země, dal nám stát, a nesmíme se pak nikdo diviti, odkloňuje-li se lid od našeho zemského sněmu a přikloňuje-li se k řišské radě. Poslanec Anýž proti zeměpanské správě školství. Posl Anýž poznamenal nejprve k řeči poslanc dra. Stráneckého, pokud se týkala industriálních uči telek, že věc nenáleží do oboru sněmu královstv českého, který se o ní může pouze zásadně vy sloviti: provedení však náleží do oboru mini- sterstva vnitra.
doktor Kobrbelec Posl Stránecký Anýž Posl Anýž Čechy Sedlice národní školství
10 article
Ježto dostalo se mi slova — pravil posl. Aný dále — pokládám za svou povinnost tlumočiti vážné stesky v oboru školství, které se opakují stále a budou se opakovati stále důtklivěji, dokud plat- ným zákonům země nebude zjednána platnost, jmenovitě dokud nejvyšší úřadník to- hote království nebude měřiti stojnou měrou oběma národům země. Těžké stížnosti z oboru školství hromadně docházejí z obcí, kde je německě zastupitelstvo ve většině. Posl. Anýž pak zevrubnými doklady doká zal. jak pomalu si vedou úřady při vyli- zotání žádostí českých rodičů v tak zv. uzavřeném území o zřízení česk školy. Naproti tomu na příklad v Králov Dvoře u Berouna, kde je obyvatelstvo ryze české, byla zřízena bez průtahů čtyřtřídní německá škola. V Duchcově, kde byla již česká škola měšťanská, kterou navštěvovalo přes dvě stě děli, musila býti tato škola na nátlak Němců zru- šena. Správní soud se vyslovil, že školu takovou nutno zrušiti tam, kde obec nechce né sti náklad na ni, ale teto odůvodnění má závadu. poněvadž má býti přece tázána zem a stát, má-li taková škola trvati dále nebo ne.
Posl Anýž Němec Králov Beroun Duchcov
11 article
Ovšem, poněvadž šlo o českou školu nestalo se tak. V Březnici čili v Krásném Březně podána byla žádost českých rodičů o českou školu již počátkem minulého roku. Hned polom jali se tamni Němci vypovídati česke dělnictvo z práce, úřadníci vypoví- dáni byli z bytů, vůbec zosnováno bylo celé povstání Němců proto, že Čechové chtěli uplatniti své právo. Vyřízení dosud nedošlo když si bylo stěžováno na německé násilnosti, pro- hlásíli úřadové, že prý se jedná o soukromo- právnou záležitost, ve které zakro- čiti nemohou. Tím způsohem úřady trpěly klidně německý hoy- kot českých rodičů. Trpí-li se takový bovkot, mu s býti každý český dělník pravým hrdi- nou, má-li svému dítěti zachrániti nejpřirozenějši právo: na vyučován mateřštinou Nehledíme-li ani k Ervěnicím, kde se stal evropský skandál, který v právním stálě není možným, zbývá ještě celá řada jiných obcí, kde dávno byla podána česká žádost za zřízení české školy. Řízení, které pro české rodiče bývá z pravidla velice trapným, jese ve mnohých případech dávno skon- čeno, ale školy ty ještě zřízeny ne- jsou. Tak děje se v Litoměřicích, Podmoklech, Světci u Bíliny, Chabařovicích. Sobědruhách u Teplie atd. Kdybychom tyto palčivé olázky na tomto sněmě nezdůraznili, mohlo by se zdáti, že jsme s nejvyšším státním úřadníkem v zemi. který je také předsedou zemské školní rady, úplně spokojeni. Ale tomu tak není, a Híci celému sněmu, že tomu tak není, bylo naší povinností (Výborně! Hlučný potlesk. Řečníku se Dlahopřeje.)
Němec Čecho Březnice Krásný Březno Ervěnice Litoměřice Podmokly světec u Bílina Chabařovice Sobědruhy
12 article
Místodržitolova odpověd. Po posl. Anýžovi přihlásil se o slovo místo- držitel hr. Couderhove: Pravi!, že chce na výtky posl. Anýže odpověděti stručně jen. Posl. Anýž ne- podal prý důkazy, že se místodržitel nechová spra- vedlivě. Stojím sice v čele zemské školní rady — pravi místodržitel — ale nemohu přece býti zod- povědným za všechno, co se tam stane. Omezuji se tudiž na to, že tvrzení pana poslance Anýže rozhodně odmítám. (Hlasy něme- ckých poslanců: Sehr richtig!) Vynasnažil jsem se vždy na místě, jež mám čest zaujímati, abych dle povinnosti své choval se ne- stranně a spravedlivě, a mě svědomí mně také do- svědčuje, že měl jsem vždy nejlepší vůli v tomio sněmu úřadovati. (?) (Hlasy u Němců: Bravol)
Místodržitolův Anýž Posl Němec
13 article
Velecténý pan posl. Anýž, jako důkaz toho, co zde tvrdil, poukázal k tomu, že když se jedná ns př. o německé školy, že celé řízení děje se rychle, kdežto jedná-li se o školy české, že řízení trva dlouho. Toto poslední nemohu popříti, sno úpln uznávám, že je často pravdou, ale kde vězí příčin toho, to pan poslanec, který je členem zemské školní rady, a o kterém nutno předpokládati, že ví, jak po- měry se mají, neřekl; když se totiž podávají slíž nesti během řízení, není možno, a vůbec nepří pustno, aby se to krátce odbylo a to tím méně. poněvadž zákon stanoví, že všechny rekursy a stíž- nosti mají v tomto oboru odkladnou moc. A co by věci prospělo, i kdybychom velmu rychle vyřizoval takové choulostivé záležitosti, při nichž, jak kaž- dému odborníku dobře známo, na každé podrobnosti záleží? Pan poslanec sám to musí doznali a věděti. že špatně by věci bylo poslouženo, kdybychomji příliš urychlovali. Nejlepším prostředkem, aby žádosti podobné byly příznivě vyřízeny, jest, aby věc byla důkladně provedena. Když se jednalo o případě,o němž se p. poslanec zmínil, a to o rychlém vyřízení německé školské žádosti, nebylo asi žádných ná- mitek.
Anýž
14 article
Místodržitel hájil pak úřadníky zemské škol í rady, načež vyslovil podiv, že poslanec Anýž. měl-l stížnosti proti zemské školní radě ačkoliv je členem zemské školní rady, nikdy k místodržitel“ nepřišel si nestěžoval, že tam různé věci zůstavají ležeti. Posl. Anýž: Byl jsem u vás mnobo- kráte s deputacemi a přece se žádaná a spravedlivá náprava nestalal Nejvyšší maršálek zemský zvoní a žádá klid, Mistodržitel hr. Coudenhove: Já se na to nepa- matuji; je to snad již dávno, ale musíle býli pře- svědčen, že kdyby bylo mně sděleno, že v zemské školní radě záležitost zůstavá ležeti, byl bych se po- staral o odpomoc. Posl. Anýž: Úřadníků jsem se slovem nedotkl Mistodržitel hr. Coudenhove: Já jsem myslil, že jste řekl, že věci zůstávají ležeti u zemské školní rady. Zdálo se mi, že to bylo řečeno. Co se týče Ervěnic, řekl velectěný pan poslanee. že také se protahuje zřízení tamní české školy. V Ervěnicích byla žádost, aby škola ceská byla zřízena podána teprve ke konci února toloto roku a okresní školní rada provaděla vyšetřování. Když tolo vyše třování bylo skončeno, byla věc předložena zemske školní radě, odkudž koncem minulého měsíce pr jisté vady musila býti poslána zpět a můžeme počitati s tím, že tato věc brzy bude zase předložena
Anýž Posl Coudenhove Ervěnice zemský škola í rada
15 article
čímž bude možnost dána, aby byla hned odhlaso- vána v zemské školní radě. Nejsou tedy státní úřady vinny průtahem v této věcí. Jestliže pan poslanec se také o tom zmínil, že v Ervěnicích stalo se násilí Čechům a že jsem je odbyl nějakými frázemi, když ke mně přišli, mohu se odvolati na ty, že tomu tak není, naopak, že jsem se zasadil, jak to dělám pokaždé, o zájem těch, kdo ochrany se dovolávají, že jsem tam poslal četnictvo a se ujal těch, kdož z bytů byli vypovězeni a že jsem jim prokázal officium boní viri, a to ne bez vý- sledků. A mohu říci, že nebyly moje kroky bezvý- sledny, nýbrž že mně za to byly díky vysloveny Mohu se odvolati také na to, že nedávno, když se konala v této věci schůze, pan poslanec který tam byl poslán, sám uznával — a byl jeho výrok v »Národních Listech« uveřejněn —ž zakročení místodržitelství úlevu těm lidem přineslo. Obmezuje se pouze na toto končím opětně ujištěním že se mně děje křivda, když stále opakuje, že nadr- žuji druhé straně a prosil bych, aby pánové byl přesvědčeni, že se vždy vynasnalejí, jak je to mou povinností, býti oři každé přiležitosti nestranným spravedliv ým Hlasy u Němců : Sehr gut! Souhlas na lavicích německých. Další rokování. Posl. dr. Stránecký podal pak resoluci: Indu striální učitelky, v tom kterém okresu ustanovené buďtež tak klasiňikovány, aby mohly dát první návoo ku provozování domacího průmyslu v tom kterém okrese od dávna zavedeného, aby tak již předem do statečnou zručností lidu byl zamezen vystěhovalecky ruch v království českém. Nejvyžší mnršálek zemský upozornil, že resolue tato je v debstě nepřipustnou; i odkázal navrhovatele aby ji podal jako samostatný návrh.
Čecho Němec Posl doktor Stránecký Ervěnice Sehr gut
16 article
Posl. dr. Schroiner prolestoval jménem veškerého německého obyvatelstva proti výtkám posl. Anýže a poukazoval na to, že v německých obcích obzvlástě zřizování měšťanských škol se často po léta prota- huje. Poukázav na domnělé chování se Čechů p zřizování menšinových škol v německém jazykovém území, prohlásil, že Němci klásti budou těmto ško lám co nejrozhodnější odpor právě tak, jako všem počešťovacím vpádům do německého jazykového území. Posl. Anýž: Vždyť není žádného německého j- zykového území Posl. dr. Schreinor: O fom, zdali jest německ jazykové území, nebude rozhodovati posl. Anýž! Rečník líčil pak školní terorism, který prý s vede proti německým školám v Praze. Dr. Schreiner diví se, že posl, Anýž jakožto redaktor „Národnícl Listů“ má odvahu k takovým žalobám, jaké pronesl protuže „Národní Listy“ prý proskribují každého jed- notlivce, jenž své děti posílá do německých škol Pokud se týká Podmokel, jest přirozeno, že jsme se tam proti zřízení české školy bránili, protože děti tam přiváděné byly děti úřadníků, zaměstnaných při tamější stanici státních drah. Pro ty tam česká škola zřízena nebude (Odpor u Čechů.), neboť nelze připustiti, aby čeští úřadníci, kteří zároveň také jsou placeni z německých daňových peněz, přicházeli do německých míst, by nám tam vnutili českou školu.
Posl doktor Schroiner Anýž Čecho Němec Schreinor Schreiner Národnícl Praha Podmokly
17 article
Posl. dr. Koldinský: Co pák je s Prahou, pane dokfore? Posl. dr. Herold (z Mostu): To přece nebudete chlíti srovnávati s Prahou? Posl. Iro: Co pak je s dětmi důstojníků v Krá- lové Hradci? (Všeobecný nepokoj.) Posl. dr. Schreiner: Praha má ještě malý zlomek domácího německého obyvatelstvt a ten nedáse srovnávati s tažením českých úřadníků do německého území. Praha jest — nevím, zdali mám říc bohudík nebo bohužel (Hlas: Bohužel!) — stále ještě slředi skem správy smíšené země, kde nám musí býti pri znána stejná práva, jaká žádají Češi. (Souhlas u Něm ců. Hlučný odpor poslanců českých.) Posl. dr. Roček opravil nepravdivá tvrzení dra.
Posl doktor Koldinská Herold Schreiner Hlas Čech Roček Praha Most Hradec Německo smíšený země
18 article
Schreinera, načež prováděl důkaz, že na pražském místodržitelství se spravedlivě nejedná. Řečník vyličii nejprve vznik české školy ve Věžovaté Pláni a útra py spojené s jejím zřízením; mesi námitkami proti n byla i ta, že prý je tam veliký vítr, služky prý se střídají atd. Po 5 letech teprve zem. výbor povolil stavbu, ale do dneška nebylo dáno stavebníkovi po- volení obývací. Pohrozilo se starostovi pokutou, ale on řekl — patrně pod záštitou posl. dra. Schreinera — že se nebojí, že nic dělat nebude. Škola tato ne- byla zbytečná, ježto má 35 dětí. Celý krumlovský okres je dvoujazyčný a také ve Věžovaté Pláni byla utrakvistická škola, až teprve později byla tam zři- zena škola pouze německá. Vyličiv řádění Němců při svěcení školy ve Vě- žovaté Pláni, mluvil řečník o událostech v tak zv uzavřeném území, jichž sám byl svědkem. V Děčině na př. majitel domu na dolaz soudce, proč dává Če chům výpověď z bytu, pravil, že obdržel z radniee rozkaz, aby se vykázal rozsudkem nebo smírem, že Čechovi dal výpověď, jinak že by ho Němci zabili (Slyštel) Rečník promluvil pak o boji proti českým škol ním dětem v Prachaticích, pravě, že zápis prozatímný nutno přibíti na pranýř, že se českým dělem překázi v návštěvě školy ve dvacátém století za patronance německých okresních hejtmanů a za vlády místo- držitele hraběte Coudenhova.
Schreiner Němec Čecho Coudenhove Prachatice
19 article
Ostře odmítl pak řečník dra. Schreinera, L.terý okázale nadhodil, že v Podmoklech byla sřízena če- ská škola pouze pro děti zřízenců státních drah. Co pak ti — tázal se dr. Roček — nemají míti žádného práva? (Hlučný souhlas u poslanců českých.) Není uzavřeného území, a je-li toto území uza- vřeno, pak je uzavřeným pouze pro zdravý lidský rozum. V okrese kaplickém slalo se, že v jedné obc nechce obecní správa zříditi obyvatelům několika českých domů připojení ke komunikaci, což by mohl býti jmenovitě v případě požáru velice nebezpečným Na konec vyzýval řečmík německé poslance, aby své krajany v tak zvaném uzavřeném území napo- minali ke klidu a pořádku Hlasy: Oni je ještě štvou !) my Čechové si nedáme vzíti žádné české dítě. (Vý- borně! Hlučný potlesk.) Posl. Anýž: Pan kolega dr. Schreiner trpí fin ideou velko-germánství. (Veselost.) Pořád a pořád jen protestuje, při každé příležitosti protestuje. (Opětná veselost.) Rozebereme-li však jeho výklady, pozná- me, že povídá vždycky jen to, co se líbí jeho kon- nacionálům, ce však se nesrovnává s pravdou. U sc- chy císaře Josefa II. přísahá, že je dobrým Raku- šanem, ale není při tom daleko snah velkonémeckých
Schreiner doktor Roček Čecho Posl Josef II Podmokly
20 article
Největším nesmyslem, na němž ovšem trvá nejen on, ale i ostatní pánové s druhé strany, jest neustále tvrzení o vpádu Čechů do tak zv. „uzavřeného“ území (Obrácen k Němcům): Kdybyste chtěli mluviti prav du, musili byste říci, že není v Čechách an jediného okresu čistě německého. Vaše celá politika jest postavena na něco, co vůbec re- existuje, co není pravdou. Vy uzavřen území nemáte, ale chcete je mítí a prot chcete odtud vypuditi české občany Tvrzení dra. Scareinera, že Němci trpí nejvíce nedostatkem měšťanského školství, je zcela nespráv- no. My soukromou obětavostí nuceni jsme hraditi s to, co vám dává stát. K nejhorším náleží tvrzení, že se Praha macešsky stará o německé školství. To jsou nepravdy, vámi již stokrát opakované a námi ještě vícekrát vyvrácené.
Čecho Němec Čechy Praha
21 article
Je ovšem těžká věc, bojovali s odpůrcem, který není naprostu přístupen pravdě, a jehož snahy, třebas protizákonné, jsou podporvány každou vládou, ta- ké ny nějš Pokud se týče ujištění místodržitelova, že je vždy nestranný, přáli bychom si jen, abychom se o tom přesvěděili prakticky z jeh úřadování. Dosavadní zkušenosti tomu nena- svědčují: v Pohledu, v okresu německo-brodském, na př. žádost německá o vyškolení od Pohledu hyla vyřízena okamžitě, kdežto česká žádost v záležitosti školské byla zdržována po mnoho let. Již z této ukáz- ky je vidno, že důvody Němců jsou neudržitelny: ovšem byly již mnohokráte vyvráceny pravduu skufečností. (Výborně! Hlučný potlesk. Poslanec dvorní rada prof. dr. Bachmann pro- hlašuje, že akta o uzavřeném jazykovém území jsou již dávno zavřena .. Posl, Peschka: Ale poslanec Anýž to ne- chápe. Posl. dr. Bachmann (pokračuje): .. . a z těto strany bylo sto- a tisíckrát řečeno, že „ německé ja zykové území v zemi máme. (Odpor u Čechů.) Posl. Anýž: Nemáme.
Němec profesor doktor Bachmann Posl Peschek Anýž Čecho
22 article
Posl. Peschka: Posl. Anýž praví ne, tak tedy ne. (Četné výkříky a hluk. Zemský maršálek zvoní a žádá o klid.) Posl. dr. Bachmann bere dále posl. dra Schreinera v ochranu proti tvrzení posl. Anýže. jakoby dr. Schreiner mluvil jen to, co se líbí jeho krajanům bez ohledu na to, zdali mluví pravdu čili nic a odmítá tuto výtku za dra. Schreinera co nej- rozhodněji. Řečník tvrdí pak, že s německým škol- stvím v Praze nakládá se způsobem přímo nepřá- telským. Učitelé vybírají se co nejméně kvalifikovaní, jen když v ohledu národnostním jsou velmi řízní. Ně- mecké časopisy stěžují si každoročně na chování se Čechů při zápisech do německých škol, což jest halvního města nedůstojno. Řačník uvádí řadu pří- padů, jak jsou rodiče dětí německé školy navštěvu- jících poškozováni. Pokud se týče zřizování českých škol v uzavřeném územi, prohlašuje řečník jakožto člen zemské školní rady, že s německé strany s nej- větší svědomitostí se vždy postupuje a že podané námitky bývají vždy jen věcné povahy. V Pracha ticích nebylo nikdy více českých dětí, než co by přesně opravňovalo ke zřízení jednotřídní české školy.
Posl Peschek Anýž doktor Bachmann Schreiner Čecho Řačník Praha
23 article
Tu však byly lákány do prachatické české školy dě z celého okoll, jen aby bylo oprávněno zřízení drubé třídy a také v Praze se přispělo sirotky k tomu aby provedeno bylo zřízení třetí třídy. Posl. dr. Schreiner: My vás musíme vždy klepnouti dokladně přes prsty. Posl. dr. Bachmann končí poděkováním dru Schreinerovi za jeho energické vystoupení ve pro spěch Němců a prohlašuje, že Němci nemohou po važovati argumentační latinu druhé strany za ospra vedlněnou. (Pochvala u Němců) Posl. dr. Herold (z Mostu): A že s roz hořčením odmítnouti musíme nestydatosti drubě strany. Posl. dr. Podlipný zabýval se jako člen městské rady a jako člen německé školní rady pražské zvláště výklady dv. rady prof. Bachmanna. Že chválil dra. Schreinera, není divu, poněvadž dr. Schreiner má pověst největšího agilátora německého. Jest pří- značno, že právě v době, kdy ve své řeči nejvíce štval proti Čechům, seděl poblíže dv. rady Bach- manna jeden z našich lordů. Tak chtějí patrně pánové pracovati jako prostředníci pro náš smír. Dr. Pod- lipný vytkl pak dvor. radovi Bachmannovi neinfor- movanost a tudíž nesprávnost jeho tvrzení o jmeno- vání učitelů na pražských školách. Městská rada pražská nemůže činiti nic jiného, než říditi se ter- nem navrženým německou školní radou. Jestliže ne- vybéře právě osobu, která jest navržena na prvém místě, nevyplývá z toho ještě nepřátelství proti Něm- cům, neboť ani při ternu, navrhovaném českou školní radou, není bezvýminečným pravidlem, že by se vy- bíraly vždy osoby navržené na místě prvním.
Posl doktor Schreiner Bachmann Němec Herold Podlipná profesor Čecho Bach Praha Most Německo
24 article
Vytýkali jsle nám — pokračoval dr. Podlipný — nepřístojnost při zápisu dětí do škol. Jak zmatené pojmy musí míti v této věci průměrný Němec, když dvorní rada německé národnosti může tak mluviti. jako zde mluvil p. prof. Bachmann! Jestliže my se bráníme, aby české dítě nešlo do ně- meckých škol, je to přece něco docela jiného, než vaše násilnosti, páchané na českých rodičích. kteří nechějí dáti své děti do škol německých. Říkati, že v Prachaticích a v jiných městech není stálého českého obyvatelstva, že jsou to stěhovaví živlové, je směšné; stačí, vyslovite-li pouze takovéto slovan- ské jméno a ihned jste sami usvědčeni ze lži. Rovněž byl neinformován dvor. rada Bachmann mluvě o rozdílení školních dárků, knih, sešitů atd vždyť věci tyto rozděluje si německá školní rada sama! (Souhlas)) Je dávným přáním krále českého. který řekl, že chce, aby byla zachovávána rovno- právnost, aby se tak dělo. Je divno, jak se právě páni Němci chovají k tomuto přání. (Výborně! Hlučný po- tlesk.) Poslanec dvor. rada prof. dr. Čelakovský: Pan místodržitel poučil naše obce, že příčinou průtahů při vyřizování školských záležitostí jsou často obce samy. Je ovšem více příčin takových průtahů. Jsme však přesvědčeni, že hlavní příčinou všech stížnosti v této otázce je, že nemáme spravedlivéh zákona o školství menšinovém. Je vydáním takového zákona bude od- straněna příčina všech dosavadních bojů. Nedostatek jeho jeví se zejména v tom, že úzce souvisí s otázkou renegátství. Víme. že v národech nikdo nezpůsobil tolik zla, jako renegáti. Trpi-li společnost, aby Čech byl nucen choditi do školy německé nebo na- opak, pak se tím podporuje to renegátství, jehož nej- hroznějším ovocem je pusté štvaní. (Výborně!) Hlasy: Kde je dr. Schreiner?
Podlipná Němec profesor Bachmann doktor Čelakovský Schreiner Prachatice Čechy
25 article
Posl. dr. Čelakovský (pokračuje): Praví Němei nikdy nemohli by mluviti tak, jako dovede mluviti renegát. Němci dnes prohlásili, že nestojí o české děli, nuže ať ponechají volnou půdu přirozenému vý- voji! Nemáme naděje, že se brzy s nimi dohodneme Lituji, že se veřejné tribuny neužívá k tomu, aby se vášně mírnily, nýbrž aby se ještě více roze- štvaly. (Výborně! Dlouhotrvající potlesk.) Poslanec dvor. rada dr. Bachmann (ve věcné po- známce) polemisoval s posl. drem. Podlipným. Poslanec Kubr ve věcné opravě pravil, že jako poslanec za okres berounský chodil s deputacemi k místodržiteli, aby nebyla zřízena ve Dvoře Králově německá škola, ale báňská společnost býla silnější a škola byla zřízena. Ale jestliže někde dodává fluktu- jící živel svůj materiál nějaké škole, je tomu tak ve Dvoře Králově. Tam byli soustředěni lidé z válcoven z Teplic a Falknova, aby vyučili naše dělníky a pak odešli, k vůli takovýmto lidem byla v Králové Dvoře zřízena německá škola. Okresní školní rada hořo- vícká přes protest okresu berounského doporučila zemské školní radě vřízení této školy a zemská školní rada vybověla ihned, poněvadž se jednaloo bolestína německého, ač řada starých českých žádost zůstává nevyřízena. Poslanec dr. Schreiner (ve věcné poznámce) pro- hlašoval, že Němci musejí nejrozhodněji protestovati proti usazování českých úřadníků v německém území Tim bylo rokování skonče no. Zpravodaj posl. dr. Kolrbelec v doslovu litoval. že došlo k tak vášnivé a ostré debatě, která ovšem s návrhem komise niklerak nesouvisí. Pokud jde jeho osobu, souhlasí úplně s posl. drem. Čelakov- spravedlivý zákon o menšinových školách. Ke konei doporučil návrh komise Návrhy komise byly přijaty. Tím byl jednací pořad vyřízen.
Posl doktor Čelakovský Němec Bachmann Podlipná Kubr Králův Schreiner Tim Kolrbelec Dvůr Králov Teplice Falknov
26 article
Návrhy podali: posl. Mayer a Zázvorka na změnu zá- kona o policejním řádu požárním posl. Bíba a soudr. na poskylnutí nouzové pod- pory obcím okresu pacovského, pelhřimovského, ka- menického, počáteckého posl. Jos. Prášek a Hyrš pro obce okresů ledeč- ského a dolnokralovického posl. dr. Zimmer a soudr. podali návrh na sní- žení domovní daně činžovní; posl. Jan Dvořák a soudr. na podporu obci Ve- lichovkám v okresu jaroměřském, živelními pohro- mami stižené; posl. dr. Zimmer na zavedení zemské dávky automobilové a z motorových vozidel. Volby do sněmovních komisí. Najvyšší maršálek zemský pravil, že kurie měly po dnešním sezení vykonati několik voleb. Vzhledem k tomu, že schůze se prodloužila, žádal nejvyšší maršálek zemský, aby kurie volby tyto vy- konaly po sezení příštím. Voliti mají: kurie velkých statků tři členy do komise pro zménu zřízení zem- ského a jednoho člena do komise zemědělské; kurie venkovských obcí má veliti po jednom do komise rozpočtové a komise pro zájmová společenstva, pak do komise pro okresní a obecní záležilosti a pro změnu zřízení zemského. Městská kurie má voliti dva členy do komise pro změnu zřízení zemského (totiž za posl. dra. Kramáře a Prada).
Mayer Zázvorka Bíba Prášek Hyrš doktor Zimmer Dvořák Kramář Prado
27 article
Příšlí schůze je v úterý dne 24. září o 11. hod. dopol. Na jedna- cím pořadu jest: 1. seznam zpráv komise o pe- ticích: 2. druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o návrhu posl. Heinzla na změnu zá- kona o kontribučenských fondech; 3. zpráva komise rozpočtové o zprávě zem, výboru o způsobu úhrady příspěvků státních melioračních fondů k úpravě horního Labe a horní Úpy: 4. zpráva komise roz- počtové o žádosti městské obce netolické za poskyt- nutí zem. podpory na zřízení obecního vodovodu; 5. druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zem. výboru s osnovou zákona, týkající se úpravy potoka Bačovky, jakož i meliorování pozemků vodním družstvem v Ovčarech; 6. zpráva komise rozpočtové o zprávě zem. výboru s osnovou zákona, týkající se meliorování pozemků vodním družstvem ve Velkých Kosicích; 7. zpráva komise rozpočtové o vydání zá kona o úpravě potoka Jilemky. Schůze skončena o 4. hod. 40 min. odpol Klub sněmovních poslanců národní strany svobodomyslné měl dnes před sezením sněmu schůzi za předsednictví předsedy posl. dra. V. Škardy. Ve schůzi byl nejprvé projednán jed- naci pořad sněmovního sezení. Promluvili o něm poslanci Adámek, Anýž, Barták, Krejčik, inž. dr. Kaftan, Houra, prof. dr. Čelakovský, prof dr. Fiedler, dr. Šubrt a dr. Kotrbelec. Pak sdě- leny přípisy klubu došlé a odevzdány zpravo- dajům. Byly mezi nimi zejména připisy učitelské jednoty »Komenský«, spolku majítelů domů pro Nové město pražské a Vyšehrad, zemské jed- noty hasičské, Národní rady české atd. Potom debatovalo se o příští konferenei předsedů klubů, načež vyřízeny byly návrhy pro sněm, mezi nimi návrh dra. Šubrta o povinném očkování a návrh dra. Koldinského o úpravě financí obecních a okresních. Poslanec inž. dr.
V Škarda Adámek Anýž Barták Krejčik Ing doktor Kaftan Houra profesor Čelakovský Fiedler Šubrt Kotrbelec Komenský Koldinský Labe horní Úpa Velká Kosice Bačovka Jilemka Vyšehrad
28 article
Kaftan sdělil, že jeho návrh o pozemštění pro- deje uhlí byl již v prvním čtení projednán sněmovní komist a že pro rozpočtovou komisi připravil osnovu vyřízení. Poslanec dr. Šubrt předložil při té příležitosti petici obecního zastu- pitelstva německobrodského, žádající sněm, aby vyzval vládu, by konajíc svou povinnost zame- zila další zdražování uhlí. Posl. Bláhovec žádal, aby klub energicky pracoval pro zřízení zemské pojišťovny. Přislušný jeho návrh byl přijat. — Do komise pro obecní a okresní záležitosti kandidován jest klubem posl. dr. Šubrt, do komise pro změnu volebního řádu poslanci Čipera a dr. Pippich. Konference předsedů klubů se nekonala, poněvadž sezení sněmu trvalo do večera. Kon- ference odložena byla na úterek. Deputace Bratrstva vzájemně se podporujících řemeslníků a živnostníků v Praze, předseda obecní starší pan Koubek a pokladník p. Koutecký, přišl dnes do sněmu, aby intervenovala zde v záležitosti vinkulování cenných papírů spolkových jazykem če- ským. Posl. Anýž, na nějž se deputace obrátila, uvedl ji do klubovních místností poslanců národní strany svobodomyslné Za přítemnosti předsedy po- slance dra. Václava Škardy a inž. dra. Kaftana, který má o záležitosti této referát, projednán byl znovu celý požadavek Bratrstva. Vzhledem k tomu, že posl. inž. dr. Kaftan jednal již o vinkulování cenných papírů Bratrstva jazykem českým s ministerským předsedou bar. Beckem, který mu určitě prohlásil, že žádosti Bratrstva bylo vyhověno, dohodli se účastníci porady na tom, že bude energicky sděleno písomně ministerskému předsedovi, že se cenné papíry Bra- trstva dosud česky nevinkulují. V dopise tom bude ministerský předseda požádán, aby provedení zále- žitosti té, kterou ze hájí uznání práva jazyka českého, urychlil. Dle výsledku budou pak zařízeny dalš kroky.
Kaftan doktor Šubrt Posl Bláhovec Čipera Pippich Koubek Koutecký Anýž Škarda Ing Beck Bro Kon Praha obecní zast
29 article Hudba.
Hudba. + Koncert dram. besedy »P. A. Šubert« pořádá se dne 3. října t. r. v sále hotelu »Central« o 7. hod večer. K tomulo koncertu byli získáni renomovaní umělci a to: slč. M. Ešnerova, konc. pěvkyně, slč. M. Veselá, virtuoska na klavír, p. prof. Bedě. Váška, virtuos na cello a člen Ševčíkova kvarteta, St. On- dříček, virtuos na housle, a p. A. Pleifer, virtuos na flětnu a člen České filharmonie. Předprodej vstu- penek laškavě převzali pánové: F. Chadima, obchod s hudebninami ve Vodičkově ulici a K. Voleský, knih- kupec na Král. Vinohradech. + Koncert v Čes. Krumlově. Čtenářská beseda v Českém Krumlové pořádá dne 22. t. m. v hotelu »U růže« koncert, při němž účinkují: p. L. V. Malý. virtuos na housle, žák mistra prof. O. Š evčíka, a p. Ed. Tregler, virtuos na klavír, býv. král. saský dv. varhaník v Drážďanech. Začátek o 71/2 hod. večer.
Šubert M Ešnerův M Veselá profesor Beda Váška Ševčíkův Stanislav A Pleifer F Chadim K Voleská Král L V Malá Š evčík Ed Tregler Vodičkův ulice Čes . Krumlov Drážďany Central Český filharmonie
30 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Vulkanické zjevy. Ze Sydneje, 20. září. (K. k. (Něm. kab.) Připluvší sem parník sděluje, že sopka na Savaji, patřící k Samoiskému souostroví, jest ještě v činnosti, a že na souostroví tom pociťovány jsou denně otřesy země. — Z Redlantsu (Kalifornie), 20. září. (K. k.) Včera v 5.45 hodin bylo tu pocitěno prudké zemětřesení. Škoda doposud nebyla žádná ohlásena = Železniční katastrofa v Mexiku. Z Mexika. 19. září. (K. k.) Na trati Mexiko-El Paso srazil seu stanice Encarnacion rychlovlak s nákladním vlakem. Bylo prý zabito 32 osob a 33 jiných ra- něno. Obě lokomotivy a několik vagonů u rych- líku bylo rozbito. Neštěstí to zaviněno bylo prý strojvůdcem, který nedbal předpisů. Mor. Ze San Franciska, 20. září. (K. k.) Posu onemocnělo morem 35 osob, a 20 z nich zemřelo 20 osob onemocnělých za podezřelých příznaků, j lékaři osetfováno.
Mor Posa Sydnea Německo Redlants Kalifornie Mexiko Encarnacion San Francisko El Paso
31 article
= Požár v toulonském arsenálu. Z Paříže, 20 září. (K. k.) Po bedlivém vyšetřování dospěly úřady v Touloně k přesvědčení, že příčinou předvčerejšího požáru v hlavním vehodu do arsenálu není zlomy- slnost, nýbrž trestuhodná lehkomyslnost. Zřízenci arsenálu byli přibráni k pracovním výkonům. Potre- staní námořníci, jak jest nyní známo, měli zvyk kouřiti mezi balíky s bavlnou v hlavní chodbě. Oči- vidně způsobila požár odhozená cigareta. = Loď „Cisař František Josot I.“ přibyla 19. t. m. na 4 dni do Nagasaki. Posádka je zdráva.
Požár Paříž Nagasaki Cisař František Josot I
32 article
= Ernest Blum zemřel. Z Paříže, 20. září. Er- nest Blum, jehož úmrtí již několikráte mylně bylo oznamováno, zemřel včera ve věku 71 let. — Blum náležel k nejduchaplnějším a nejvtipnějším hlavám ve Francii. Narodil se v Paříži roku 1836, byl re- daktorem listu „Charivari“ a „Rappelu“ a napsal četná dramata, vaudevilly, operety a féerie, jež byly provozovány s velkým úspěchem. Hlavním jeho spolu- pracovníkem byl Raoul Toché. Do češtáy přeloži B. Frída „Nervosní ženy“. Kromě toho psal Ernes Blum duchaplné causerie a každého pondělka míval v „Gaulois“ pod titulem „Journal d'un Vaudevilliste“ zábavné vzpomínky ze zákulisí francouzských diva- del, z nichž mnohé byly otištěny v „Národních Listech = Skandální aféra ve Lvově. Ze Lvova, 20. září Vynořila se tu skandální aféra, která budí velký rozrech. Mladý šlechtic Oktavian Orlowski, jehož finanční prostředky jsou úplně vyčerpány, seznámi se ve Vídni s jistou dámou, jménem Marií Morpurgo- vou, které se vydával za hraběte a velkostatkáře doufaje v milionové dědictví. Lehkomyslná paní za- pletla se s ním v poměr, cestovala s ním po vel- kých městech evropských a zdržovala se s ním ze- jména také v Monte Carlu. Za rok vylákal Orlowskt na zaslepené ženě asi 300.000 K, které sice z část spotřeboval v její společnosti, z velké části však prohrál v Monte Catlu. Párek prohrál za jedinou noc 80.000 franků a upadl v nesnáze. Orlowski přiměl svoji milenku, že zastavila všechny své skvosty, ktoré prý mají cenu mil. korun. Potom
Blum Raoul Tochý Frída Ernes Blum Oktavian Orlowski Morpurgo Orlowski Paříž Francie Lvov Vídeň Monte Carlo Monte Catle Gaulois uno Vaudevilliste
33 article
prchl. Po několikanedělním hledání vnikla paní Mor- purgová do jeho bytu ve Lvově a žádala ho, aby ji zastavené skvosty vydal. Orlowski ukázal jí dvéře a na konec se dvěma přátely shodil ji se schodů. Paní Morpurgová utrpěla dosti značné zranění. Potom svě- řila hájení svých zájmů jistému zdejšímu advokátu Sociálně-demokratické listy využívají této aféry k útokům na úřady, které obviňují, že nadržují Orlowskému, jenž prý má velmi vlivné příbuzné v vysoké šlechtě. =Zatčený podvodník. Z Pešti, 20. září. (K.k uh.) Policie zatkla dnes na základě trestního udání obchodníka se dřívím Maxe Schlesingera, jenž dal eskomptovati akcepty v ceně 136.200 K a peníze si podržel. Schlesinger tvrdí, že nemohl směnky zpeněžiti pro nepříznivé peněžní poměry. Vyslech- nutí svědci vypovídali proli Schlesingrovi přitěžující okolnosti, načež policie podržela Schlesingera ve vyšetřovaci vazbě.
Orlowski Morpurgová Orlowský Schlesinger Lvov Pešť
34 article
= Loupežný úlok v automobilu. Z Vídně, Bo září. O vyšetřování proti pachatelům loupežného útoku v automobilu u Mariabrunnu, Herzkovi a Pro- schovi, pronikají jen sporé zprávy, jisto však jest, že proces před porotou bude se konati ještě letos. Ve vyjednávání o vydání Prosche se horlivě pokračuje. Dne 15. t. m. konala se na místě činu zoudní ob- hlídka, jíž se zúčastnil také major, delegovaný gar- nisonním soudem, pod jehož právomoc náleží Prosch jako sběh. O poměru mezi Herzkou a Proschem po- dává zajímavé svědectví dopis, jejž zaslal Herzka svému bratru v lednu t. r. z Milána, kamž se byl s Proschem vydal s velkými nadějemi. Píše: „Jsem hrozně zklamán, Můj přítel je zlý, špatný člověk Bojím se ho dokonce, má doma všechny jedy revolver, náboje a jest nešlechetný člověk, jemuž není lidský život sva- tým.... chce zabrániti, abych dosta místo, abych pak podporoval jeho pod- vodnlcké plány.“ Herzka žádá bratra o peníze na zpáteční cestu a projevuje úmysl, dále studovali aby nebyl rodičům na obtiž. ským, že stesky ve školství může odstraniti pouze
Herzk Prosch Vídeň Bo zář Milán u Mariabrunna
35 article
Depulace učitelů z Prahy a okolí (pp. J. Hloušek, Jos. Líznar a sl. Lierova) dostavila se včera do bu- dovy sněmu a žádala předsedy klubů českých posl. dra. Škardu, St. Kubra a dra. Baxu, aby v nejbližší poradě předsedů sněmovních stran přednesli tři nej- důležitější požadavky, jež by měly v tomto zasedání sněmovním býti projednány. Jsou to: 1. Požadavky. týkající se právního postavení zatímních učitelů (učitelek) II. třídy. 2. Disciplinární řád. 3. Zkrácení doby služební na 35 let. Předsedové klubů ubezpe- čili deputaci, že budou přednesené požadavky jako spravedlivé všemožně podporovati. Potom vyhledali delegáti učitelstva členy školské komise sněmovní, poslance Anýže, Houru a Leglera, s nimiž zvláště o právním postavení zatímních učitelů a učitelek II. tř. promluvili, žádajíce je, by se s celým důrazem zasadili o to, aby učitelstvem žádané změny byly školskou komisí co nejdříve projednány, což jim ochotně slíbeno bylo.
J Hloušek Jos Lierův Stanislav Kubr Baxa Anýž Houra Legler Praha
36 article
Deputace učilelstva v království českém z če- ského Ústředního spolku jednot učitelských, pp. Jesef Černý, F. V. Moravec, E. Skála a K. V. Tuček a za Spolek učitelstva německého posl. Legler a řed. Pohl z Prahy, intervenovala včera ve sněmovně u nejvyš- šího maršálka zemského, u místodržitele a u četných poslanců ve prospěch soukromých požadavků učitel- stva v království českém bez rozdílu národnosti. Do- putace žádala za vyřízení řady otázek, jež se týkají právních poměrů učitelstva, mezi nimi soustavy malých škol, úpravy poměrů učitelek industriálních, učitelů pensistů a stanovení služební doby učitelstva na 35 roků, jako tomu jest při školách střednícha při státním úřadnictvy vůbec. Depulace kladla důrz na to, že splnění požadavků učitelstva není zatízením rozpočtu zemského, nýbrž mravní podporou jeho po- stavení v úřadě. Nejvyšší maršálek zemský a místo- držitel, jakož i všichni poslanci, s nimiž deputace jednala, přijali ji velmi vlídně a připověděli, že se vynasnaží oprávněným požadavkům jejím vyhověti.
Jesef Černá F V Moravec K V Tuček Pohl Praha