2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
Zpravodaj posl. Mohl v doslovu pruavil o poža-
davku posi. dra. Schreinera, aby se na ústavech ho-
spodářských vřihlíželo více k praxi, než dosud, že
v Chrudimi a Kadaní bude moci býti k praxi přihli-
ženo tím spíše, poněvadž při obou těchto ústavech
jsou velké statky.
Návrh komise byl pak přijat.
Třetím předmětem jednacího pořadu bylo
Bruhé čtení zprávy komise pro záležitosti zeměděl-
ství o zprávě zemského výboru týkající se
stavu hospodářských škol zemských a zemí počpo-
rovaných v král. českém
za školní leta 1901—2, 1902—3 a 1903—4.
Zpravodaj posl. Barták odůvodnil zprávu komise
a deporučil návrh, který zní: Zpráva komise pro
zálezitosti zemědělství o zprávě zemského výboru.
týkající se stavu hospodářských škol zemských
zemí podporovaných v král. českém za školní třílet
1902—1904, béře se s pochvalou na vě-
domi.
Přísedící zem. výboru posl. Adámek vyslovil plný
souhlas s názorem komise zemědělské, že hospodář-
ské školství musí se co nejvice rozšiřovati, má-li ský-
tati rolnictvu záruku vitězství v jeho boji existenčním
Ale ovšem tak jako dobře řízená hospodářská škol
může mnoho vykonati ve prospěch celého stavu, tal
školy nedostatečné, chatrně vypra-
vené, diskreditují veškeré školstv
hospodářské. Proto jest zemský výbor pře-
svědčen, že jest třeba výpraviti náležitě úslavy ji
existující dříve, než přikročí se ke zřizování ústavo
nových. Má-li býti nový ústav zřízen, je třeba nejer
iniciativy zemského výboru, ale též opravdové snahy
a pomoci všech činitelů místních. Jen tak bude možno
zvelebiti ještě více dosavadní naše ústavy.
Schreiner
Barták
Adámek
Chrudim
Kadaň
6
article
Pokud se týče výtky, že některé hospodářsko
statky pokusné při školách založené nejsou aktivní
dlužno připomenouti, že není úkolem těchto statků
aby jenom vynášely; nejsou to statky výdělečné
nýbrž předem pokusné, založené k účelům učebním
Jest ovšem pravda, že tyto statky jsou pasivní, ale
jen tam, kde učitelstvo nemá náležitého vzdělání
praktického a nezná potřeby lidu. Za to tam, kde uči-
telstvo dochází mezi lid, rozšiřuje mezi ním po-
znání a účelnosti hospodářského vyučování, kde ku-
ratorium provozuje náležitý dohled, tam pokusné
statky jsou velmi aktivní. Totéž plati i o návštěvě
škol. Někde jest návštěva nedostatečnou, jinde však
hlásí se žáků tolik, že ústavy nemohou jich přijmouti
Ovšem jsou i jiné ještě prostředky, aby ná-
všíěva byla zvýšena. Bohužel, nejsou prostředky ty
v našich rukou. Musíme žádati, aby i jiní povolaní
činitelé konali svou povinnost. Prohlašuje-li vláda
stále, že jí záleží na záchraně zemědělského stavu.
nechť povolí absolventům škol všechny slušné vý-
hody, jakou je na příklad právo jednoroční dobro-
volně služby vojenské, pak jiště návštěva škol ještě
stoupne.
7
article
Pravdivou je výtka posl. dra. Schreinera, že naše
zemědělské školství pokračovací je nedoslatečné
avšak ani tu není náprava v rukou zemského vý
boru. Nedostatkům pokračovacích škol dá se odpo
moci pouze vydáním zákona, který by provedl do-
kladnou jejich organisaci. Také dozor nad nimi mus
býti odňat nynějším orgánům správním a svěřen od-
borným zamědělským učitelům. Rečník sám zná nej-
lépo slabé stránky hospodářského školství, ale je
přesvědčen, že zemský výbor učinil vše, ce mu bylc
možno, a že s nenáhlým vývojem dočkáme se úpl-
ného jeho rozkvětu. Ke konci poděkoval řečník země-
dělské komisi za uznání vyslovené zemskému vý-
boru. (Výborně!)
Zpravedj posl. Barták vzdal se doslovu.
Hlasováním přijaty byly návrhy komite
Osobní záležitosti.
Rečník
Barták
8
article
Potom podal posl. hr. Chotek (na místě hr. La-
žanského) zprávu komise pro záležitosti zeměděl-
ství o zprávě zem. výboru o žádosti Aug. Raštáka
učitele rolnické školy v Klatovech, za vpočítání let.
strávených na škole té, do výslužby.
Bez dobaty přijat byl návrh komise, aby se
učiteli Aug. Raštákovi započítala doba služební, po-
čínaje dnem, kdy vstoupil do úřadu jako asistent
t. j. od 25. září 1876.
Pátým článkem pořadu bylo druhé čten
zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o
zprávě zemského výboru, týkající se
změny hranic mezi obcemi Všejany (okresu nym-
burského) a Čachovicemi (okresu novobenáteckého)
Zpravodaj posl. Srdínko podal referát s osnovou
zákona, dle níž se 63 parcely vylučují z obvodu
místní obce Všejany a okresního zastupitelstva
nymburského a spojují se s obvodem místní obce
čachovické v obvodu okresního zastupitelství novo-
benáteckého, které je povinno převziti za to z dluhu
okresu nymburského 28 K 89 h. Zemský vývor vyd
závazné předpisy na provedení tohoto zákkona.
Šestým a sedmým oddílem rokování bylo
druhé čtení zprávy komise školské o
zprávách zemského výboru a c. k. zemské školn
rady
Chotek
Aug
Rašták
Srdínko
Klatovy
Všejany
Čachovice
Rašták učitel rolnický škola
9
article
o stavu národního školství
v rece 1901 resp. škol. roce 1901—2, pak v roce
1902—3 a 1903—4.
Zpravodaj posl. dr. Kobrbelec referoval o počlu
a vnějším stavu národnich škol, o školní dochá zce
o počtu učitelů a o jiných ústavech výchovných,
načež doporučil jménem komise návrhy, aby obě
zprávy vzaty byly na uspokojivé vědomí.
O zprávě rozvinula se dlouhá debata.
Posl. dr. Stránecký projevil souhlas se zprávou
komise, dodal však požadavek, aby industriálním
učitelkám se dostalo vzdělání takového, aby mohly
v těch krajinách Čech, kde domácký průmysl je pod-
statnou výživou obyvatelstva v zimě, poskytovati
dítkám v útlém věku dostatečné základy pro jejich
životní povolání. Požadavsk tento odůvodnil zejména
peměry na českém jihu. Dále vytkl, že od země
žádána byla krajkářská škola v Sedlici, ale nebyla
tam zřízena zemská, nýbrž státní škola. Co nám tedy
nodala země, dal nám stát, a nesmíme se pak nikdo
diviti, odkloňuje-li se lid od našeho zemského sněmu
a přikloňuje-li se k řišské radě.
Poslanec Anýž proti zeměpanské správě školství.
Posl Anýž poznamenal nejprve k řeči poslanc
dra. Stráneckého, pokud se týkala industriálních uči
telek, že věc nenáleží do oboru sněmu královstv
českého, který se o ní může pouze zásadně vy
sloviti: provedení však náleží do oboru mini-
sterstva vnitra.
doktor
Kobrbelec
Posl
Stránecký
Anýž
Posl Anýž
Čechy
Sedlice
národní školství
10
article
Ježto dostalo se mi slova — pravil posl. Aný
dále — pokládám za svou povinnost tlumočiti vážné
stesky v oboru školství, které se opakují stále a
budou se opakovati stále důtklivěji, dokud plat-
ným zákonům země nebude zjednána
platnost, jmenovitě dokud nejvyšší úřadník to-
hote království nebude měřiti stojnou měrou oběma
národům země. Těžké stížnosti z oboru školství
hromadně docházejí z obcí, kde je německě
zastupitelstvo ve většině.
Posl. Anýž pak zevrubnými doklady doká zal.
jak pomalu si vedou úřady při vyli-
zotání žádostí českých rodičů v tak
zv. uzavřeném území o zřízení česk
školy. Naproti tomu na příklad v Králov
Dvoře u Berouna, kde je obyvatelstvo
ryze české, byla zřízena bez průtahů
čtyřtřídní německá škola.
V Duchcově, kde byla již česká škola měšťanská,
kterou navštěvovalo přes dvě stě děli, musila
býti tato škola na nátlak Němců zru-
šena. Správní soud se vyslovil, že školu takovou
nutno zrušiti tam, kde obec nechce né sti
náklad na ni, ale teto odůvodnění má závadu.
poněvadž má býti přece tázána zem
a stát, má-li taková škola trvati dále nebo ne.
Posl
Anýž
Němec
Králov
Beroun
Duchcov
11
article
Ovšem, poněvadž šlo o českou školu
nestalo se tak.
V Březnici čili v Krásném Březně podána
byla žádost českých rodičů o českou
školu již počátkem minulého roku. Hned polom
jali se tamni Němci vypovídati česke
dělnictvo z práce, úřadníci vypoví-
dáni byli z bytů, vůbec zosnováno bylo celé
povstání Němců proto, že Čechové chtěli
uplatniti své právo. Vyřízení dosud nedošlo
když si bylo stěžováno na německé násilnosti, pro-
hlásíli úřadové, že prý se jedná o soukromo-
právnou záležitost, ve které zakro-
čiti nemohou.
Tím způsohem úřady trpěly klidně německý hoy-
kot českých rodičů. Trpí-li se takový bovkot, mu s
býti každý český dělník pravým hrdi-
nou, má-li svému dítěti zachrániti
nejpřirozenějši právo: na vyučován
mateřštinou
Nehledíme-li ani k Ervěnicím, kde se
stal evropský skandál, který v právním stálě
není možným, zbývá ještě celá řada
jiných obcí, kde dávno byla podána česká
žádost za zřízení české školy. Řízení, které pro
české rodiče bývá z pravidla velice trapným, jese
ve mnohých případech dávno skon-
čeno, ale školy ty ještě zřízeny ne-
jsou. Tak děje se v Litoměřicích, Podmoklech,
Světci u Bíliny, Chabařovicích. Sobědruhách u Teplie
atd. Kdybychom tyto palčivé olázky na tomto
sněmě nezdůraznili, mohlo by se zdáti, že jsme
s nejvyšším státním úřadníkem v zemi.
který je také předsedou zemské školní rady, úplně
spokojeni. Ale tomu tak není, a Híci celému
sněmu, že tomu tak není, bylo naší povinností
(Výborně! Hlučný potlesk. Řečníku se Dlahopřeje.)
Němec
Čecho
Březnice
Krásný Březno
Ervěnice
Litoměřice
Podmokly
světec u Bílina
Chabařovice
Sobědruhy
12
article
Místodržitolova odpověd.
Po posl. Anýžovi přihlásil se o slovo místo-
držitel hr. Couderhove: Pravi!, že chce na výtky
posl. Anýže odpověděti stručně jen. Posl. Anýž ne-
podal prý důkazy, že se místodržitel nechová spra-
vedlivě.
Stojím sice v čele zemské školní rady — pravi
místodržitel — ale nemohu přece býti zod-
povědným za všechno, co se tam
stane. Omezuji se tudiž na to, že tvrzení pana
poslance Anýže rozhodně odmítám. (Hlasy něme-
ckých poslanců: Sehr richtig!)
Vynasnažil jsem se vždy na místě, jež mám čest
zaujímati, abych dle povinnosti své choval se ne-
stranně a spravedlivě, a mě svědomí mně také do-
svědčuje, že měl jsem vždy nejlepší vůli v tomio
sněmu úřadovati. (?) (Hlasy u Němců: Bravol)
Místodržitolův
Anýž
Posl
Němec
13
article
Velecténý pan posl. Anýž, jako důkaz toho, co
zde tvrdil, poukázal k tomu, že když se jedná ns př.
o německé školy, že celé řízení děje se rychle,
kdežto jedná-li se o školy české, že řízení trva
dlouho. Toto poslední nemohu popříti, sno úpln
uznávám, že je často pravdou, ale kde vězí příčin
toho, to pan poslanec, který je členem zemské školní
rady, a o kterém nutno předpokládati, že ví, jak po-
měry se mají, neřekl; když se totiž podávají slíž
nesti během řízení, není možno, a vůbec nepří
pustno, aby se to krátce odbylo a to tím méně.
poněvadž zákon stanoví, že všechny rekursy a stíž-
nosti mají v tomto oboru odkladnou moc. A co by
věci prospělo, i kdybychom velmu rychle vyřizoval
takové choulostivé záležitosti, při nichž, jak kaž-
dému odborníku dobře známo, na každé podrobnosti
záleží? Pan poslanec sám to musí doznali a věděti.
že špatně by věci bylo poslouženo, kdybychomji
příliš urychlovali. Nejlepším prostředkem, aby žádosti
podobné byly příznivě vyřízeny, jest, aby věc byla
důkladně provedena. Když se jednalo o případě,o
němž se p. poslanec zmínil, a to o rychlém vyřízení
německé školské žádosti, nebylo asi žádných ná-
mitek.
Anýž
14
article
Místodržitel hájil pak úřadníky zemské škol í
rady, načež vyslovil podiv, že poslanec Anýž. měl-l
stížnosti proti zemské školní radě ačkoliv je členem
zemské školní rady, nikdy k místodržitel“ nepřišel
si nestěžoval, že tam různé věci zůstavají ležeti.
Posl. Anýž: Byl jsem u vás mnobo-
kráte s deputacemi a přece se žádaná
a spravedlivá náprava nestalal
Nejvyšší maršálek zemský zvoní a žádá klid,
Mistodržitel hr. Coudenhove: Já se na to nepa-
matuji; je to snad již dávno, ale musíle býli pře-
svědčen, že kdyby bylo mně sděleno, že v zemské
školní radě záležitost zůstavá ležeti, byl bych se po-
staral o odpomoc.
Posl. Anýž: Úřadníků jsem se slovem nedotkl
Mistodržitel hr. Coudenhove: Já jsem myslil, že
jste řekl, že věci zůstávají ležeti u zemské školní
rady. Zdálo se mi, že to bylo řečeno.
Co se týče Ervěnic, řekl velectěný pan poslanee.
že také se protahuje zřízení tamní české školy. V
Ervěnicích byla žádost, aby škola ceská byla zřízena
podána teprve ke konci února toloto roku a okresní
školní rada provaděla vyšetřování. Když tolo vyše
třování bylo skončeno, byla věc předložena zemske
školní radě, odkudž koncem minulého měsíce pr
jisté vady musila býti poslána zpět a můžeme
počitati s tím, že tato věc brzy bude zase předložena
Anýž
Posl
Coudenhove
Ervěnice
zemský škola í rada
15
article
čímž bude možnost dána, aby byla hned odhlaso-
vána v zemské školní radě. Nejsou tedy státní úřady
vinny průtahem v této věcí.
Jestliže pan poslanec se také o tom zmínil, že
v Ervěnicích stalo se násilí Čechům a že jsem je
odbyl nějakými frázemi, když ke mně přišli, mohu
se odvolati na ty, že tomu tak není, naopak, že jsem
se zasadil, jak to dělám pokaždé, o zájem těch, kdo
ochrany se dovolávají, že jsem tam poslal četnictvo
a se ujal těch, kdož z bytů byli vypovězeni a že
jsem jim prokázal officium boní viri, a to ne bez vý-
sledků. A mohu říci, že nebyly moje kroky bezvý-
sledny, nýbrž že mně za to byly díky vysloveny
Mohu se odvolati také na to, že nedávno, když
se konala v této věci schůze, pan poslanec
který tam byl poslán, sám uznával — a byl
jeho výrok v »Národních Listech« uveřejněn —ž
zakročení místodržitelství úlevu těm lidem přineslo.
Obmezuje se pouze na toto končím opětně ujištěním
že se mně děje křivda, když stále opakuje, že nadr-
žuji druhé straně a prosil bych, aby pánové byl
přesvědčeni, že se vždy vynasnalejí, jak je to mou
povinností, býti oři každé přiležitosti nestranným
spravedliv ým
Hlasy u Němců : Sehr gut! Souhlas na lavicích
německých.
Další rokování.
Posl. dr. Stránecký podal pak resoluci: Indu
striální učitelky, v tom kterém okresu ustanovené
buďtež tak klasiňikovány, aby mohly dát první návoo
ku provozování domacího průmyslu v tom kterém
okrese od dávna zavedeného, aby tak již předem do
statečnou zručností lidu byl zamezen vystěhovalecky
ruch v království českém.
Nejvyžší mnršálek zemský upozornil, že resolue
tato je v debstě nepřipustnou; i odkázal navrhovatele
aby ji podal jako samostatný návrh.
Čecho
Němec
Posl
doktor
Stránecký
Ervěnice
Sehr gut
16
article
Posl. dr. Schroiner prolestoval jménem veškerého
německého obyvatelstva proti výtkám posl. Anýže
a poukazoval na to, že v německých obcích obzvlástě
zřizování měšťanských škol se často po léta prota-
huje. Poukázav na domnělé chování se Čechů p
zřizování menšinových škol v německém jazykovém
území, prohlásil, že Němci klásti budou těmto ško
lám co nejrozhodnější odpor právě tak, jako všem
počešťovacím vpádům do německého jazykového
území.
Posl. Anýž: Vždyť není žádného německého j-
zykového území
Posl. dr. Schreinor: O fom, zdali jest německ
jazykové území, nebude rozhodovati posl. Anýž!
Rečník líčil pak školní terorism, který prý s
vede proti německým školám v Praze. Dr. Schreiner
diví se, že posl, Anýž jakožto redaktor „Národnícl
Listů“ má odvahu k takovým žalobám, jaké pronesl
protuže „Národní Listy“ prý proskribují každého jed-
notlivce, jenž své děti posílá do německých škol
Pokud se týká Podmokel, jest přirozeno, že jsme
se tam proti zřízení české školy bránili, protože děti
tam přiváděné byly děti úřadníků, zaměstnaných při
tamější stanici státních drah. Pro ty tam česká
škola zřízena nebude (Odpor u Čechů.), neboť nelze
připustiti, aby čeští úřadníci, kteří zároveň také jsou
placeni z německých daňových peněz, přicházeli
do německých míst, by nám tam vnutili českou
školu.
Posl
doktor
Schroiner
Anýž
Čecho
Němec
Schreinor
Schreiner
Národnícl
Praha
Podmokly
17
article
Posl. dr. Koldinský: Co pák je s Prahou, pane
dokfore?
Posl. dr. Herold (z Mostu): To přece nebudete
chlíti srovnávati s Prahou?
Posl. Iro: Co pak je s dětmi důstojníků v Krá-
lové Hradci? (Všeobecný nepokoj.)
Posl. dr. Schreiner: Praha má ještě malý zlomek
domácího německého obyvatelstvt a ten nedáse
srovnávati s tažením českých úřadníků do německého
území. Praha jest — nevím, zdali mám říc bohudík
nebo bohužel (Hlas: Bohužel!) — stále ještě slředi
skem správy smíšené země, kde nám musí býti pri
znána stejná práva, jaká žádají Češi. (Souhlas u Něm
ců. Hlučný odpor poslanců českých.)
Posl. dr. Roček opravil nepravdivá tvrzení dra.
Posl
doktor
Koldinská
Herold
Schreiner
Hlas
Čech
Roček
Praha
Most
Hradec
Německo
smíšený země
18
article
Schreinera, načež prováděl důkaz, že na pražském
místodržitelství se spravedlivě nejedná. Řečník vyličii
nejprve vznik české školy ve Věžovaté Pláni a útra py
spojené s jejím zřízením; mesi námitkami proti n
byla i ta, že prý je tam veliký vítr, služky prý se
střídají atd. Po 5 letech teprve zem. výbor povolil
stavbu, ale do dneška nebylo dáno stavebníkovi po-
volení obývací. Pohrozilo se starostovi pokutou, ale
on řekl — patrně pod záštitou posl. dra. Schreinera
— že se nebojí, že nic dělat nebude. Škola tato ne-
byla zbytečná, ježto má 35 dětí. Celý krumlovský
okres je dvoujazyčný a také ve Věžovaté Pláni byla
utrakvistická škola, až teprve později byla tam zři-
zena škola pouze německá.
Vyličiv řádění Němců při svěcení školy ve Vě-
žovaté Pláni, mluvil řečník o událostech v tak zv
uzavřeném území, jichž sám byl svědkem. V Děčině
na př. majitel domu na dolaz soudce, proč dává Če
chům výpověď z bytu, pravil, že obdržel z radniee
rozkaz, aby se vykázal rozsudkem nebo smírem, že
Čechovi dal výpověď, jinak že by ho Němci zabili
(Slyštel)
Rečník promluvil pak o boji proti českým škol
ním dětem v Prachaticích, pravě, že zápis prozatímný
nutno přibíti na pranýř, že se českým dělem překázi
v návštěvě školy ve dvacátém století za patronance
německých okresních hejtmanů a za vlády místo-
držitele hraběte Coudenhova.
Schreiner
Němec
Čecho
Coudenhove
Prachatice
19
article
Ostře odmítl pak řečník dra. Schreinera, L.terý
okázale nadhodil, že v Podmoklech byla sřízena če-
ská škola pouze pro děti zřízenců státních drah. Co
pak ti — tázal se dr. Roček — nemají míti žádného
práva? (Hlučný souhlas u poslanců českých.)
Není uzavřeného území, a je-li toto území uza-
vřeno, pak je uzavřeným pouze pro zdravý lidský
rozum.
V okrese kaplickém slalo se, že v jedné obc
nechce obecní správa zříditi obyvatelům několika
českých domů připojení ke komunikaci, což by mohl
býti jmenovitě v případě požáru velice nebezpečným
Na konec vyzýval řečmík německé poslance, aby
své krajany v tak zvaném uzavřeném území napo-
minali ke klidu a pořádku Hlasy: Oni je ještě štvou !)
my Čechové si nedáme vzíti žádné české dítě. (Vý-
borně! Hlučný potlesk.)
Posl. Anýž: Pan kolega dr. Schreiner trpí fin
ideou velko-germánství. (Veselost.) Pořád a pořád jen
protestuje, při každé příležitosti protestuje. (Opětná
veselost.) Rozebereme-li však jeho výklady, pozná-
me, že povídá vždycky jen to, co se líbí jeho kon-
nacionálům, ce však se nesrovnává s pravdou. U sc-
chy císaře Josefa II. přísahá, že je dobrým Raku-
šanem, ale není při tom daleko snah velkonémeckých
Schreiner
doktor
Roček
Čecho
Posl
Josef II
Podmokly
20
article
Největším nesmyslem, na němž ovšem trvá nejen
on, ale i ostatní pánové s druhé strany, jest neustále
tvrzení o vpádu Čechů do tak zv. „uzavřeného“ území
(Obrácen k Němcům): Kdybyste chtěli mluviti prav
du, musili byste říci, že není v Čechách an
jediného okresu čistě německého. Vaše
celá politika jest postavena na něco, co vůbec re-
existuje, co není pravdou. Vy uzavřen
území nemáte, ale chcete je mítí a prot
chcete odtud vypuditi české občany
Tvrzení dra. Scareinera, že Němci trpí nejvíce
nedostatkem měšťanského školství, je zcela nespráv-
no. My soukromou obětavostí nuceni jsme hraditi s
to, co vám dává stát. K nejhorším náleží tvrzení, že
se Praha macešsky stará o německé školství. To jsou
nepravdy, vámi již stokrát opakované a námi ještě
vícekrát vyvrácené.
Čecho
Němec
Čechy
Praha
21
article
Je ovšem těžká věc, bojovali s odpůrcem, který
není naprostu přístupen pravdě, a jehož snahy, třebas
protizákonné, jsou podporvány každou vládou, ta-
ké ny nějš
Pokud se týče ujištění místodržitelova, že je vždy
nestranný, přáli bychom si jen, abychom
se o tom přesvěděili prakticky z jeh
úřadování. Dosavadní zkušenosti tomu nena-
svědčují: v Pohledu, v okresu německo-brodském,
na př. žádost německá o vyškolení od Pohledu hyla
vyřízena okamžitě, kdežto česká žádost v záležitosti
školské byla zdržována po mnoho let. Již z této ukáz-
ky je vidno, že důvody Němců jsou neudržitelny:
ovšem byly již mnohokráte vyvráceny pravduu
skufečností. (Výborně! Hlučný potlesk.
Poslanec dvorní rada prof. dr. Bachmann pro-
hlašuje, že akta o uzavřeném jazykovém území jsou
již dávno zavřena ..
Posl, Peschka: Ale poslanec Anýž to ne-
chápe.
Posl. dr. Bachmann (pokračuje): .. . a z těto
strany bylo sto- a tisíckrát řečeno, že „ německé ja
zykové území v zemi máme. (Odpor u Čechů.)
Posl. Anýž: Nemáme.
Němec
profesor
doktor
Bachmann
Posl
Peschek
Anýž
Čecho
22
article
Posl. Peschka: Posl. Anýž praví ne, tak tedy
ne. (Četné výkříky a hluk. Zemský maršálek zvoní
a žádá o klid.)
Posl. dr. Bachmann bere dále posl. dra
Schreinera v ochranu proti tvrzení posl. Anýže.
jakoby dr. Schreiner mluvil jen to, co se líbí jeho
krajanům bez ohledu na to, zdali mluví pravdu čili
nic a odmítá tuto výtku za dra. Schreinera co nej-
rozhodněji. Řečník tvrdí pak, že s německým škol-
stvím v Praze nakládá se způsobem přímo nepřá-
telským.
Učitelé vybírají se co nejméně kvalifikovaní, jen
když v ohledu národnostním jsou velmi řízní. Ně-
mecké časopisy stěžují si každoročně na chování se
Čechů při zápisech do německých škol, což jest
halvního města nedůstojno. Řačník uvádí řadu pří-
padů, jak jsou rodiče dětí německé školy navštěvu-
jících poškozováni. Pokud se týče zřizování českých
škol v uzavřeném územi, prohlašuje řečník jakožto
člen zemské školní rady, že s německé strany s nej-
větší svědomitostí se vždy postupuje a že podané
námitky bývají vždy jen věcné povahy. V Pracha
ticích nebylo nikdy více českých dětí, než co by
přesně opravňovalo ke zřízení jednotřídní české školy.
Posl
Peschek
Anýž
doktor
Bachmann
Schreiner
Čecho
Řačník
Praha
23
article
Tu však byly lákány do prachatické české školy dě
z celého okoll, jen aby bylo oprávněno zřízení drubé
třídy a také v Praze se přispělo sirotky k tomu
aby provedeno bylo zřízení třetí třídy.
Posl. dr. Schreiner: My vás musíme vždy
klepnouti dokladně přes prsty.
Posl. dr. Bachmann končí poděkováním dru
Schreinerovi za jeho energické vystoupení ve pro
spěch Němců a prohlašuje, že Němci nemohou po
važovati argumentační latinu druhé strany za ospra
vedlněnou. (Pochvala u Němců)
Posl. dr. Herold (z Mostu): A že s roz
hořčením odmítnouti musíme nestydatosti drubě
strany.
Posl. dr. Podlipný zabýval se jako člen městské
rady a jako člen německé školní rady pražské zvláště
výklady dv. rady prof. Bachmanna. Že chválil dra.
Schreinera, není divu, poněvadž dr. Schreiner má
pověst největšího agilátora německého. Jest pří-
značno, že právě v době, kdy ve své řeči nejvíce
štval proti Čechům, seděl poblíže dv. rady Bach-
manna jeden z našich lordů. Tak chtějí patrně pánové
pracovati jako prostředníci pro náš smír. Dr. Pod-
lipný vytkl pak dvor. radovi Bachmannovi neinfor-
movanost a tudíž nesprávnost jeho tvrzení o jmeno-
vání učitelů na pražských školách. Městská rada
pražská nemůže činiti nic jiného, než říditi se ter-
nem navrženým německou školní radou. Jestliže ne-
vybéře právě osobu, která jest navržena na prvém
místě, nevyplývá z toho ještě nepřátelství proti Něm-
cům, neboť ani při ternu, navrhovaném českou školní
radou, není bezvýminečným pravidlem, že by se vy-
bíraly vždy osoby navržené na místě prvním.
Posl
doktor
Schreiner
Bachmann
Němec
Herold
Podlipná
profesor
Čecho
Bach
Praha
Most
Německo
24
article
Vytýkali jsle nám — pokračoval dr. Podlipný —
nepřístojnost při zápisu dětí do škol. Jak zmatené
pojmy musí míti v této věci průměrný Němec, když
dvorní rada německé národnosti může tak mluviti.
jako zde mluvil p. prof. Bachmann! Jestliže my se
bráníme, aby české dítě nešlo do ně-
meckých škol, je to přece něco docela jiného,
než vaše násilnosti, páchané na českých rodičích.
kteří nechějí dáti své děti do škol německých. Říkati,
že v Prachaticích a v jiných městech není stálého
českého obyvatelstva, že jsou to stěhovaví živlové,
je směšné; stačí, vyslovite-li pouze takovéto slovan-
ské jméno a ihned jste sami usvědčeni ze lži.
Rovněž byl neinformován dvor. rada Bachmann
mluvě o rozdílení školních dárků, knih, sešitů atd
vždyť věci tyto rozděluje si německá školní rada
sama! (Souhlas)) Je dávným přáním krále českého.
který řekl, že chce, aby byla zachovávána rovno-
právnost, aby se tak dělo. Je divno, jak se právě páni
Němci chovají k tomuto přání. (Výborně! Hlučný po-
tlesk.)
Poslanec dvor. rada prof. dr. Čelakovský: Pan
místodržitel poučil naše obce, že příčinou průtahů
při vyřizování školských záležitostí jsou často obce
samy. Je ovšem více příčin takových průtahů. Jsme
však přesvědčeni, že hlavní příčinou všech stížnosti
v této otázce je, že nemáme spravedlivéh
zákona o školství menšinovém. Je
vydáním takového zákona bude od-
straněna příčina všech dosavadních
bojů. Nedostatek jeho jeví se zejména v tom, že
úzce souvisí s otázkou renegátství. Víme.
že v národech nikdo nezpůsobil tolik
zla, jako renegáti. Trpi-li společnost, aby
Čech byl nucen choditi do školy německé nebo na-
opak, pak se tím podporuje to renegátství, jehož nej-
hroznějším ovocem je pusté štvaní. (Výborně!)
Hlasy: Kde je dr. Schreiner?
Podlipná
Němec
profesor
Bachmann
doktor
Čelakovský
Schreiner
Prachatice
Čechy
25
article
Posl. dr. Čelakovský (pokračuje): Praví Němei
nikdy nemohli by mluviti tak, jako dovede mluviti
renegát. Němci dnes prohlásili, že nestojí o české
děli, nuže ať ponechají volnou půdu přirozenému vý-
voji! Nemáme naděje, že se brzy s nimi dohodneme
Lituji, že se veřejné tribuny neužívá k tomu, aby
se vášně mírnily, nýbrž aby se ještě více roze-
štvaly. (Výborně! Dlouhotrvající potlesk.)
Poslanec dvor. rada dr. Bachmann (ve věcné po-
známce) polemisoval s posl. drem. Podlipným.
Poslanec Kubr ve věcné opravě pravil, že jako
poslanec za okres berounský chodil s deputacemi
k místodržiteli, aby nebyla zřízena ve Dvoře Králově
německá škola, ale báňská společnost býla silnější a
škola byla zřízena. Ale jestliže někde dodává fluktu-
jící živel svůj materiál nějaké škole, je tomu tak ve
Dvoře Králově. Tam byli soustředěni lidé z válcoven
z Teplic a Falknova, aby vyučili naše dělníky a pak
odešli, k vůli takovýmto lidem byla v Králové Dvoře
zřízena německá škola. Okresní školní rada hořo-
vícká přes protest okresu berounského doporučila
zemské školní radě vřízení této školy a zemská
školní rada vybověla ihned, poněvadž se jednaloo
bolestína německého, ač řada starých českých žádost
zůstává nevyřízena.
Poslanec dr. Schreiner (ve věcné poznámce) pro-
hlašoval, že Němci musejí nejrozhodněji protestovati
proti usazování českých úřadníků v německém území
Tim bylo rokování skonče no.
Zpravodaj posl. dr. Kolrbelec v doslovu litoval.
že došlo k tak vášnivé a ostré debatě, která ovšem
s návrhem komise niklerak nesouvisí. Pokud jde
jeho osobu, souhlasí úplně s posl. drem. Čelakov-
spravedlivý zákon o menšinových školách. Ke konei
doporučil návrh komise
Návrhy komise byly přijaty. Tím byl
jednací pořad vyřízen.
Posl
doktor
Čelakovský
Němec
Bachmann
Podlipná
Kubr
Králův
Schreiner
Tim
Kolrbelec
Dvůr
Králov
Teplice
Falknov
26
article
Návrhy
podali: posl. Mayer a Zázvorka na změnu zá-
kona o policejním řádu požárním
posl. Bíba a soudr. na poskylnutí nouzové pod-
pory obcím okresu pacovského, pelhřimovského, ka-
menického, počáteckého
posl. Jos. Prášek a Hyrš pro obce okresů ledeč-
ského a dolnokralovického
posl. dr. Zimmer a soudr. podali návrh na sní-
žení domovní daně činžovní;
posl. Jan Dvořák a soudr. na podporu obci Ve-
lichovkám v okresu jaroměřském, živelními pohro-
mami stižené;
posl. dr. Zimmer na zavedení zemské dávky
automobilové a z motorových vozidel.
Volby do sněmovních komisí.
Najvyšší maršálek zemský pravil, že kurie měly
po dnešním sezení vykonati několik voleb. Vzhledem
k tomu, že schůze se prodloužila, žádal nejvyšší
maršálek zemský, aby kurie volby tyto vy-
konaly po sezení příštím. Voliti mají: kurie velkých
statků tři členy do komise pro zménu zřízení zem-
ského a jednoho člena do komise zemědělské; kurie
venkovských obcí má veliti po jednom do komise
rozpočtové a komise pro zájmová společenstva, pak
do komise pro okresní a obecní záležilosti a pro
změnu zřízení zemského. Městská kurie má voliti
dva členy do komise pro změnu zřízení zemského
(totiž za posl. dra. Kramáře a Prada).
Mayer
Zázvorka
Bíba
Prášek
Hyrš
doktor
Zimmer
Dvořák
Kramář
Prado
27
article
Příšlí schůze
je v úterý dne 24. září o 11. hod. dopol. Na jedna-
cím pořadu jest: 1. seznam zpráv komise o pe-
ticích: 2. druhé čtení zprávy komise pro záležitosti
zemědělství o návrhu posl. Heinzla na změnu zá-
kona o kontribučenských fondech; 3. zpráva komise
rozpočtové o zprávě zem, výboru o způsobu úhrady
příspěvků státních melioračních fondů k úpravě
horního Labe a horní Úpy: 4. zpráva komise roz-
počtové o žádosti městské obce netolické za poskyt-
nutí zem. podpory na zřízení obecního vodovodu;
5. druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě
zem. výboru s osnovou zákona, týkající se úpravy
potoka Bačovky, jakož i meliorování pozemků vodním
družstvem v Ovčarech; 6. zpráva komise rozpočtové
o zprávě zem. výboru s osnovou zákona, týkající se
meliorování pozemků vodním družstvem ve Velkých
Kosicích; 7. zpráva komise rozpočtové o vydání zá
kona o úpravě potoka Jilemky.
Schůze skončena o 4. hod. 40 min. odpol
Klub sněmovních poslanců národní strany
svobodomyslné měl dnes před sezením sněmu
schůzi za předsednictví předsedy posl. dra. V.
Škardy. Ve schůzi byl nejprvé projednán jed-
naci pořad sněmovního sezení. Promluvili o něm
poslanci Adámek, Anýž, Barták, Krejčik, inž.
dr. Kaftan, Houra, prof. dr. Čelakovský, prof
dr. Fiedler, dr. Šubrt a dr. Kotrbelec. Pak sdě-
leny přípisy klubu došlé a odevzdány zpravo-
dajům. Byly mezi nimi zejména připisy učitelské
jednoty »Komenský«, spolku majítelů domů pro
Nové město pražské a Vyšehrad, zemské jed-
noty hasičské, Národní rady české atd.
Potom debatovalo se o příští konferenei
předsedů klubů, načež vyřízeny byly návrhy pro
sněm, mezi nimi návrh dra. Šubrta o povinném
očkování a návrh dra. Koldinského o úpravě
financí obecních a okresních. Poslanec inž. dr.
V Škarda
Adámek
Anýž
Barták
Krejčik
Ing
doktor
Kaftan
Houra
profesor
Čelakovský
Fiedler
Šubrt
Kotrbelec
Komenský
Koldinský
Labe
horní Úpa
Velká Kosice
Bačovka
Jilemka
Vyšehrad
28
article
Kaftan sdělil, že jeho návrh o pozemštění pro-
deje uhlí byl již v prvním čtení projednán
sněmovní komist a že pro rozpočtovou komisi
připravil osnovu vyřízení. Poslanec dr. Šubrt
předložil při té příležitosti petici obecního zastu-
pitelstva německobrodského, žádající sněm, aby
vyzval vládu, by konajíc svou povinnost zame-
zila další zdražování uhlí. Posl. Bláhovec žádal,
aby klub energicky pracoval pro zřízení zemské
pojišťovny. Přislušný jeho návrh byl přijat. —
Do komise pro obecní a okresní záležitosti
kandidován jest klubem posl. dr. Šubrt, do
komise pro změnu volebního řádu poslanci
Čipera a dr. Pippich.
Konference předsedů klubů se nekonala,
poněvadž sezení sněmu trvalo do večera. Kon-
ference odložena byla na úterek.
Deputace Bratrstva vzájemně se podporujících
řemeslníků a živnostníků v Praze, předseda obecní
starší pan Koubek a pokladník p. Koutecký, přišl
dnes do sněmu, aby intervenovala zde v záležitosti
vinkulování cenných papírů spolkových jazykem če-
ským. Posl. Anýž, na nějž se deputace obrátila,
uvedl ji do klubovních místností poslanců národní
strany svobodomyslné Za přítemnosti předsedy po-
slance dra. Václava Škardy a inž. dra. Kaftana, který
má o záležitosti této referát, projednán byl znovu
celý požadavek Bratrstva. Vzhledem k tomu, že posl.
inž. dr. Kaftan jednal již o vinkulování cenných
papírů Bratrstva jazykem českým s ministerským
předsedou bar. Beckem, který mu určitě prohlásil, že
žádosti Bratrstva bylo vyhověno, dohodli se účastníci
porady na tom, že bude energicky sděleno písomně
ministerskému předsedovi, že se cenné papíry Bra-
trstva dosud česky nevinkulují. V dopise tom bude
ministerský předseda požádán, aby provedení zále-
žitosti té, kterou ze hájí uznání práva jazyka českého,
urychlil. Dle výsledku budou pak zařízeny dalš
kroky.
Kaftan
doktor
Šubrt
Posl
Bláhovec
Čipera
Pippich
Koubek
Koutecký
Anýž
Škarda
Ing
Beck
Bro
Kon
Praha
obecní zast
29
article
Hudba.
Hudba.
+ Koncert dram. besedy »P. A. Šubert« pořádá
se dne 3. října t. r. v sále hotelu »Central« o 7. hod
večer. K tomulo koncertu byli získáni renomovaní
umělci a to: slč. M. Ešnerova, konc. pěvkyně, slč.
M. Veselá, virtuoska na klavír, p. prof. Bedě. Váška,
virtuos na cello a člen Ševčíkova kvarteta, St. On-
dříček, virtuos na housle, a p. A. Pleifer, virtuos na
flětnu a člen České filharmonie. Předprodej vstu-
penek laškavě převzali pánové: F. Chadima, obchod
s hudebninami ve Vodičkově ulici a K. Voleský, knih-
kupec na Král. Vinohradech.
+ Koncert v Čes. Krumlově. Čtenářská beseda
v Českém Krumlové pořádá dne 22. t. m. v hotelu
»U růže« koncert, při němž účinkují: p. L. V. Malý.
virtuos na housle, žák mistra prof. O. Š evčíka, a p.
Ed. Tregler, virtuos na klavír, býv. král. saský dv.
varhaník v Drážďanech. Začátek o 71/2 hod. večer.
Šubert
M Ešnerův
M Veselá
profesor
Beda
Váška
Ševčíkův
Stanislav
A Pleifer
F Chadim
K Voleská
Král
L V Malá
Š evčík
Ed
Tregler
Vodičkův ulice
Čes . Krumlov
Drážďany
Central
Český filharmonie
30
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Vulkanické zjevy. Ze Sydneje, 20. září. (K. k.
(Něm. kab.) Připluvší sem parník sděluje, že sopka
na Savaji, patřící k Samoiskému souostroví, jest ještě
v činnosti, a že na souostroví tom pociťovány jsou
denně otřesy země. — Z Redlantsu (Kalifornie),
20. září. (K. k.) Včera v 5.45 hodin bylo tu pocitěno
prudké zemětřesení. Škoda doposud nebyla žádná
ohlásena
= Železniční katastrofa v Mexiku. Z Mexika.
19. září. (K. k.) Na trati Mexiko-El Paso srazil seu
stanice Encarnacion rychlovlak s nákladním vlakem.
Bylo prý zabito 32 osob a 33 jiných ra-
něno. Obě lokomotivy a několik vagonů u rych-
líku bylo rozbito. Neštěstí to zaviněno bylo prý
strojvůdcem, který nedbal předpisů.
Mor. Ze San Franciska, 20. září. (K. k.) Posu
onemocnělo morem 35 osob, a 20 z nich zemřelo
20 osob onemocnělých za podezřelých příznaků, j
lékaři osetfováno.
Mor
Posa
Sydnea
Německo
Redlants
Kalifornie
Mexiko
Encarnacion
San Francisko
El Paso
31
article
= Požár v toulonském arsenálu. Z Paříže, 20
září. (K. k.) Po bedlivém vyšetřování dospěly úřady
v Touloně k přesvědčení, že příčinou předvčerejšího
požáru v hlavním vehodu do arsenálu není zlomy-
slnost, nýbrž trestuhodná lehkomyslnost. Zřízenci
arsenálu byli přibráni k pracovním výkonům. Potre-
staní námořníci, jak jest nyní známo, měli zvyk
kouřiti mezi balíky s bavlnou v hlavní chodbě. Oči-
vidně způsobila požár odhozená cigareta.
= Loď „Cisař František Josot I.“ přibyla 19.
t. m. na 4 dni do Nagasaki. Posádka je zdráva.
Požár
Paříž
Nagasaki
Cisař František Josot I
32
article
= Ernest Blum zemřel. Z Paříže, 20. září. Er-
nest Blum, jehož úmrtí již několikráte mylně bylo
oznamováno, zemřel včera ve věku 71 let. — Blum
náležel k nejduchaplnějším a nejvtipnějším hlavám
ve Francii. Narodil se v Paříži roku 1836, byl re-
daktorem listu „Charivari“ a „Rappelu“ a napsal
četná dramata, vaudevilly, operety a féerie, jež byly
provozovány s velkým úspěchem. Hlavním jeho spolu-
pracovníkem byl Raoul Toché. Do češtáy přeloži
B. Frída „Nervosní ženy“. Kromě toho psal Ernes
Blum duchaplné causerie a každého pondělka míval
v „Gaulois“ pod titulem „Journal d'un Vaudevilliste“
zábavné vzpomínky ze zákulisí francouzských diva-
del, z nichž mnohé byly otištěny v „Národních
Listech
= Skandální aféra ve Lvově. Ze Lvova, 20. září
Vynořila se tu skandální aféra, která budí velký
rozrech. Mladý šlechtic Oktavian Orlowski, jehož
finanční prostředky jsou úplně vyčerpány, seznámi
se ve Vídni s jistou dámou, jménem Marií Morpurgo-
vou, které se vydával za hraběte a velkostatkáře
doufaje v milionové dědictví. Lehkomyslná paní za-
pletla se s ním v poměr, cestovala s ním po vel-
kých městech evropských a zdržovala se s ním ze-
jména také v Monte Carlu. Za rok vylákal Orlowskt
na zaslepené ženě asi 300.000 K, které sice z část
spotřeboval v její společnosti, z velké části však
prohrál v Monte Catlu. Párek prohrál za jedinou
noc 80.000 franků a upadl v nesnáze. Orlowski
přiměl svoji milenku, že zastavila všechny své
skvosty, ktoré prý mají cenu mil. korun. Potom
Blum
Raoul Tochý
Frída
Ernes Blum
Oktavian Orlowski
Morpurgo
Orlowski
Paříž
Francie
Lvov
Vídeň
Monte Carlo
Monte Catle
Gaulois
uno Vaudevilliste
33
article
prchl. Po několikanedělním hledání vnikla paní Mor-
purgová do jeho bytu ve Lvově a žádala ho, aby
ji zastavené skvosty vydal. Orlowski ukázal jí dvéře
a na konec se dvěma přátely shodil ji se schodů. Paní
Morpurgová utrpěla dosti značné zranění. Potom svě-
řila hájení svých zájmů jistému zdejšímu advokátu
Sociálně-demokratické listy využívají této aféry
k útokům na úřady, které obviňují, že nadržují
Orlowskému, jenž prý má velmi vlivné příbuzné v
vysoké šlechtě.
=Zatčený podvodník. Z Pešti, 20. září. (K.k
uh.) Policie zatkla dnes na základě trestního udání
obchodníka se dřívím Maxe Schlesingera, jenž dal
eskomptovati akcepty v ceně 136.200 K a peníze
si podržel. Schlesinger tvrdí, že nemohl směnky
zpeněžiti pro nepříznivé peněžní poměry. Vyslech-
nutí svědci vypovídali proli Schlesingrovi přitěžující
okolnosti, načež policie podržela Schlesingera ve
vyšetřovaci vazbě.
Orlowski
Morpurgová
Orlowský
Schlesinger
Lvov
Pešť
34
article
= Loupežný úlok v automobilu. Z Vídně, Bo
září. O vyšetřování proti pachatelům loupežného
útoku v automobilu u Mariabrunnu, Herzkovi a Pro-
schovi, pronikají jen sporé zprávy, jisto však jest, že
proces před porotou bude se konati ještě letos. Ve
vyjednávání o vydání Prosche se horlivě pokračuje.
Dne 15. t. m. konala se na místě činu zoudní ob-
hlídka, jíž se zúčastnil také major, delegovaný gar-
nisonním soudem, pod jehož právomoc náleží Prosch
jako sběh. O poměru mezi Herzkou a Proschem po-
dává zajímavé svědectví dopis, jejž zaslal Herzka
svému bratru v lednu t. r. z Milána, kamž se byl
s Proschem vydal s velkými nadějemi. Píše: „Jsem
hrozně zklamán, Můj přítel je zlý, špatný člověk
Bojím se ho dokonce, má doma všechny jedy
revolver, náboje a jest nešlechetný
člověk, jemuž není lidský život sva-
tým.... chce zabrániti, abych dosta
místo, abych pak podporoval jeho pod-
vodnlcké plány.“ Herzka žádá bratra o peníze
na zpáteční cestu a projevuje úmysl, dále studovali
aby nebyl rodičům na obtiž.
ským, že stesky ve školství může odstraniti pouze
Herzk
Prosch
Vídeň
Bo zář
Milán
u Mariabrunna
35
article
Depulace učitelů z Prahy a okolí (pp. J. Hloušek,
Jos. Líznar a sl. Lierova) dostavila se včera do bu-
dovy sněmu a žádala předsedy klubů českých posl.
dra. Škardu, St. Kubra a dra. Baxu, aby v nejbližší
poradě předsedů sněmovních stran přednesli tři nej-
důležitější požadavky, jež by měly v tomto zasedání
sněmovním býti projednány. Jsou to: 1. Požadavky.
týkající se právního postavení zatímních učitelů
(učitelek) II. třídy. 2. Disciplinární řád. 3. Zkrácení
doby služební na 35 let. Předsedové klubů ubezpe-
čili deputaci, že budou přednesené požadavky jako
spravedlivé všemožně podporovati. Potom vyhledali
delegáti učitelstva členy školské komise sněmovní,
poslance Anýže, Houru a Leglera, s nimiž zvláště
o právním postavení zatímních učitelů a učitelek II.
tř. promluvili, žádajíce je, by se s celým důrazem
zasadili o to, aby učitelstvem žádané změny byly
školskou komisí co nejdříve projednány, což jim
ochotně slíbeno bylo.
J Hloušek
Jos
Lierův
Stanislav
Kubr
Baxa
Anýž
Houra
Legler
Praha
36
article
Deputace učilelstva v království českém z če-
ského Ústředního spolku jednot učitelských, pp. Jesef
Černý, F. V. Moravec, E. Skála a K. V. Tuček a za
Spolek učitelstva německého posl. Legler a řed. Pohl
z Prahy, intervenovala včera ve sněmovně u nejvyš-
šího maršálka zemského, u místodržitele a u četných
poslanců ve prospěch soukromých požadavků učitel-
stva v království českém bez rozdílu národnosti. Do-
putace žádala za vyřízení řady otázek, jež se týkají
právních poměrů učitelstva, mezi nimi soustavy
malých škol, úpravy poměrů učitelek industriálních,
učitelů pensistů a stanovení služební doby učitelstva
na 35 roků, jako tomu jest při školách střednícha
při státním úřadnictvy vůbec. Depulace kladla důrz
na to, že splnění požadavků učitelstva není zatízením
rozpočtu zemského, nýbrž mravní podporou jeho po-
stavení v úřadě. Nejvyšší maršálek zemský a místo-
držitel, jakož i všichni poslanci, s nimiž deputace
jednala, přijali ji velmi vlídně a připověděli, že se
vynasnaží oprávněným požadavkům jejím vyhověti.
Jesef Černá
F V Moravec
K V Tuček
Pohl
Praha