ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 36920530-7676-11dc-8cdf-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 45, person 89, org 2, work 1
1 masthead
Račník XXXXVI.
2 masthead
V Praze, v sobotu 21. září 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 261.
4 article
Na ranní a odpol. HIsty přudplácí se v Praze v adninistraei na měsíe . . . k 2i na čtvrt lsta s dvojí donáškou a měsí n ar la . . . . 7 K soi na měsíe . . . . . . 2 K 00 h Pošton: měníe trrt lei. : . . . » R eo s dvojí zásilken na mněsíe r. . . . . 11 K e
Praha
5 title
Bnešní číslo pro Prahu le o 10 stranách.
Praha
6 article Volné tempo.
Volné tempo. Zavedením všeobecného volebního práva do rady říšské vnesena do vnitřní politiky nová otázka, otázka, jak postupovati při volební opravě do sněmů zemských, zejmena pak do nejvýznamnějšího z nich — do sněmu kralovství českého. Volební oprava do rady říšské zasáhla, jak známo, zásadovostí svou polovičaté dílo opravy volebního práva do sněmů, kteráž spočívá na doplnění kuriátní soustavy tak zvanou kurií všeobecnou, v kte- rémžto směru některé sněmy si pospíšily a provedly úkol svůj dříve ještě, než se stalo rozhodnutí o reformě volebního práva do říšské rady, kdežto jiné uvízly ve stadiu pří- pravném. A právě pro ony sněmy, kteréž se opozdily s vyřízením této záležitosti, navali se na dráhu jejich nechvatného postupu veliký balvan hotové události, jakou se jeví býti vítězná zásada všeobecného práva hla sovacího.
7 article
Na všech tak zvaných povolaných čini telích jsou patrny nesnáze, jak obejíti tento nenadálý kamen úrazu, jenž zatarasil cestu pohodlnému doplnění sněmů přištipkem — více méně chudé co do počtu svých zá stupců — kurie všeobecné. Široké vrstvy lidové, kteréž za voleb dle nového volebníh řadu do rady říšské okusily chutné plody jeho a srovnaly je s chudinkými pouchlaty jakéž jim před tím poskytovala všeobecna kurie, zcela přirozeně ještě více přilnuly k zásadě rovného, všeobecného práva i do sněmů zemských. A podivno, bar. Beck jakožto šťastný lodivod při akci za všeobecné volební pravo do rady říšské a vláda jeho jsou první, kteř proti témuž principu volebnímu se staví když jde o zemské sněmy, ač působnost kompetence jejich jest nekonečně obmeze nější než působnost a kompetence rady říšské Veřejnost záhy vycítila, že všecky důvody s této strany proti důsledné volební oprave pro sněmy zemské uváděné, jsou pouhé vy- táčky, jež nad to zle osvětlují pokrokové stanovisko její, když týmiž ústy upírá občan stvu schopnost ke spolupůsobení v činnost sněmů zemských, kterouž jim okázale při znala co do činnosti rady říšské . ..
Beck
8 article
Průměrnému občanskému rozumu bylo by mnohem spíše pochopitelno, kdyby vláda byla si vedla právě naopak, a projevila více důvěry ve smysl občanstva pro bližší otázky zemské, než pro vzdálenějšía složitější otázky říšské, asi tak jako kdysi učinil slavný řecký sochař Praxiteles vůči posuzovateli svého díla. ssln Takto však veřejné mínění právem s staví proti vládnímu stanovisku, vidoue v něm nejen nedůslednost a polovičatost,a což pro ministerstva ve státech ústavníc jest zvláště povážlivé — podezřivajíc vládu samu, že způsobem neúslavním a neparla- mentním převzala jakési závazky, jimiž ma býti prodlouženo trvání výsadního postavení určitých tříd a kurií, kteréž jest vlastně pře- žitkem hned od onoho okamžiku, kdy v tomto státě poprvé byla vyslovena a uzá- koněna zásada rovnosti všech občanů před zákonem! Nevíme ovšem, jak daleko vláda se pustí v hájení svého »non possumus« pokud jde o zdemokratisování volebního práva do sněmů zemských, rovněž nemíníme ve směru tom předbíhati domněnkami, jak by se zachovala, kdyby veřejné minění skutečně veškerou svou účinností se postavilo proti jejímu diktátu, kterýmž ostatně může býti také vyčerpán všecek obsah podpory, zaru- čené vrstvám přivilegovaným. A nemame tuto na mysli snad jedině zájemníky kurie velko- statků . ..
9 article
Vždyť zvláště zemské zřízení pro krá- lovství české obsnhuje ještě mnohem ohyzd- nější závory proti rovnosti občanské, ba co více proti právům skutečné většiny obyvatel- stva tohoto království, než jakou tvoří sně movní kurie! Na štěstí vyspělost a pókročilost obou národů stejně musí pociťovati neřest umělého takového opatření, jako pociťují široké pra- covní a výrobní síly pohanu vyloučení svého z vykonávání a používání veškerých politi ckých práv způsobem přiměřeným občanské rovnosti před zákonem! Vždyť podobné zá- seky a závory nejsou ničím jiným než pouty zdravého, radostného vývoje a pokroku, jež mohou kvésti jen za volného závodění o palmu občanských, kulturních a hospodář- ských zásluh. To vše však přehlíží vídeňská vláda ve svém odmítavém stanovisku proti důsledně volební opravě co do sněmů zemských, to vše ale také vésti musí veškeré stoupence upřímně svobodomyslně a všecky zastance rovnosti občanské do společných šiků v zá pase za volební opravu tuto. Jeví-li se dosud ve Vídni v otázce této okázalá upjatost, není konečně s podivením že ani připravné práce sněmovní ve příčiné této nejeví valného pospěchu. Z odpovědi, jíž se dostalo deputac sociálně demokratických poslanců říšských z úst nejvyššího maršálka zemského, zvěděla i ostatní veřejnost v království českém, že ani on nemůže sám dílo volební opravy pro sněm zemský urychliti, protože osnova vo- lební opravy se nalezá ve sněmovní komisi. z níž ho ještě nedošla zpráva, tak žeji ovšem nemůže ani sněmu předložiti.
Vídeň
10 article
V úterní poradě předsedů klubovníc dostala se rovněž na přetřes otázka vyřízení volební opravy, a tu okázalo se, že opravdu nejvyšší maršálek zemský nebyl s to depu- taci sociálně-demokratických poslanců odpo- věděti jinak, než se stalo. Prohlásilť totiž předseda komise pro opravu volebního práva. dr. Eppinger, že ještě ani nesvolal tuto ko misi k poradě, protože jest zapotřebí její doplnění, ježto několik členů její jednak úmrtím, jednak vystoupením z ní odpadlo. a jemu, jakožto předsedovi, velice na tom záleží, aby všecka místa v ní byla obsa- zena. S nazorem tímto souhlasili prý všicci členové deputací, jež přišly se přimlouvati za to, aby volební oprava se provedla ještě v nynějším zasedání. Doufali jsme, že po včerejší schůzi sně- movní, na níž tyto doplňovací volby se měly vykonati, nenadejdou nijaké nové překážky a že aspoň nyní v poradách komise o vo- lební opravě pro sněm nastane žádoucí — rychlejší tempo.
doktor Eppinger
11 article
Ale ani tato malá naděje se nesplnila, volby doplňovací do komise oné včera ne byly předsevzaty. To není dobré znamení pro osud volební opravy, ač není snad ani radno, aby s dílem tímto se otalelo v oka- mžiku, kdy ve Vídni tak toužebně přehlížejí své šiky ve vyrovnávacím zápase s uherskou polovicí státu, a kdy právě tam bylo hlá- sáno, že všeobecné volební právo jest pevnou půdou a nejvýdatnějším pojitkem šiků oněch. Německým odpůrcům zásadní a důsledné volební opravy budiž při té příležitosti při- pomenuto, že již i v Prusku otřesen jest za- staralý kuriátní volební řád pro sněm, a že svobodomyslné skupiny tamní pokládají za- vedení všeobecného volebního práva i de sněmu pruského za nejbezpečnější prostředek aby se zarazil vzrůst morálního vlivu tamn sociální demokracie. Či snad zástupcům kurií sněmu našeho na tom záleží, aby se odepíráním rovnosti volebního práva agitace pro ně ještě více sesflila?
Vídeň Prusko
12 title
Sněm království českého.
13 article (Sehůze 53,
(Sehůze 53, V Praze, 20. září. Dnešní schůze začala pokojně a dlouho zůstala klidnou. Až do odpoledne věnovalij poslanci pramálo pozornosti. Zajímavý návrh posl. dra. Šubrta, mimochodem odhalující kus mizerie politické správy předlitavské — země- panská správa odkládá očkování školních dět ve školních obeích, kde očkující lékaři nebydli. patrně proto, že by se tam neočkovalo zdarma — podán byl zajisté včas. Ti, kdož zvykli mechanicky tvrditi, že sněm vůbec nic nedělá, přesvědčili by se o lepším kdyby si všimli, kterak se zemský výbor star o lepší průpravu učitelů hospodářských škol Přísedící Adámek podal o této otázce znaleck výklad, výklad ne mínění jen, nýbrž úspěšného činu. Poslanec Barták s pílí a důkladností, tomuto vysoce vzdělanému českému malorolníkovi vlast ní, referoval o hospodářském školství. Klid sněmovny zaměnil se v napjetí, když poslanec dr. Kotrbelec dokončil svou stručnou ale výstižnou zprávu o stavu národnostního škol ství v království českém v minulých letech. Je důsledkem politickýel a národních poměrů krá lovství, že jeho školství způsobuje ve sněmě vždy napjatou rozpravu, při níž srážejí se národ- nostní mraky, ze kterých pak šlehají blesky duní bouře. Dnes debata zahájena byla pranešťastným poznámkami poslance dra. Stráneckého, kter patrně zaspal minulé sezení a v něm usnesen sněmu o úpravě právních poměrů industriálníeh učitelek. Co pan dr. Stránecký dnes vykládal měl pověděti minule, smělo-li ovšem posluchač stvo před pokládati, že zná příslušné předpis zákonné. Poslanec Anýž usvědčil jej, že jich nezná To však nebylo vlastním úkolem oratorického výkonu posl. Anýže, který byl povahy národně politické, čerpaným z přesných dat.
Šubrt Adámek Barták doktor Kotrbelec Stránecký Anýž Praha
14 article
Posl. Anýž, který nejen jako člen zemské školní rady, nýbrž také jako člen ústředního výboru Ústřední Matice školské a zvláště jako národní pracovník do podrobností ovládá látku o níž se dnes rozhovořil, promluvil řeč, která je novou pointou jeho politického dotazu, po daného v pondělí místodržiteli — proti místo držitelovi. Střely posl. Anýže dopadaly na hr Coudenhova tak soustředně, že ho velice roz- čilily. Nervó ně znamenal si výtky, jimiž by zasypán a zlobně přihlásil se ke slovu. I mluvil... Budiž mu odpuštěno, že jeh čeština byla strašně zbědovaná. Jeho polemika však neměně. Snad ještě svět neviděl místo- držitele s takovou logikou, jakou dnes v českém sněmé rozvijel hr. Coudenhove. Z počátku vrhl po poslanci Anýžovi výčitkou, že sice to a on tvrdil, že však nepodal důkazu, ale za několik minut se rozrušen zabýval důkazy, jež v řeči po slance Anýže byly obsaženy. A podrážděný muž jenž dnes jako mlstodržitel se hájil, nevěděl proti argumentům Anýžovým pomoci jinak, nežl vytáčkou, že nemůže býti činěn zodpovědným z úřadování zemské školní rady, jejímž je chefem Což kdyby takto argumentoval ministerskémi předsedovi? Co ten by mu odpověděl a odpo věděti musil?
Posl Anýž Coudenhove Anýžův
15 article
Mistodržitel dnes vykládal, že důkladně bezvadné úřadování nemůže býti rychlé an spěšné. Mebylo snad ani jediného poslance, který by byl v těchto místodržitelových výrocieh shledal náležitý smysl, neboť není pochybnost- o tom, že lze přece úřadovati správně a zá roveň rychle; pan hrabě si patrné něco jiného po německu myslil, a něco jiného vyjádřil svou lámanou, pokřivenou češtinou. Ne-li, pak klidné lze opětovati, že svět ještě neviděl mistodržitele s takovými názory, s jakými se dnes před český sněm postavil hrabě Coudenhove. S rozčilenou emfasí tvrdil místodržitel, že jedná spravedlivě. Snad potud, pokud ostříhá zákony při vyřizování předložených úřadníci aktů. Ale že jeho duch, který rozhoduje v míslo- držitelství, není spravedlivý, dokázal mu druhé filipice řízně a úsečně posl. Anýž, jak před ním dlouholetý menšinový pracovník právnický ochránce českých menšin posl. dr Roček. Jejich argumenty a určité doklady roz- metaly úplně celou mistodržitelovu samochválu. kterou Němci odměnili okázalým souhlasem. Přispěli mu také na pomoc: odporný dr Schreiner a zavilý prof. Bachmann. Ale ne- pochodili, neboť po nich vyvstali Čechové dr Podlipný a prof. dr. Čelakovský, aby krátc však dokonale rozmetali domečky z hracieh
Coudenhove Anýž Roček Němec Schreiner Bachmann Čecho Podlipná profesor doktor Čelakovský
16 article
karet německých, do nichž mluvčí českých Němců uložili své národně školské zásady Vhodnou poznámkou také posl. Kubr dokáza mistodržítelovi, že nemluvil věcně. Ve spěchu skončila schůze, z níž mravní vílězství odnášeli bez odporu poslanci češtl vybojovali je pouze a jedině poslanci národn strany svobodomyslné. Doplňovací volby komise pro změnu zří zení zemského, na dnešek ustanovené, byly od- ročeny. Tolik resignací na členství komise, jako se jich provedlo při řečené komisi, nepamatuje nikdo od doby punktační. Tehdy resignace na členstvi výboru byly znamením doby. A což Nejvyšří maršálsk zemský zabájil sezení o 11 hod. 10 min. U vládního slolu: místodržitel král. českéhio hr Coudenhove a míslodrž. rada Kosina. Galeris obsazeny četně Došlých spisů bylo 44. Potic podáno 31. nyní ?
Němec Kubr Coudenhove Kosina
17 article
Návrhy. Posl. Hodyz a soudr, podali návrh na povolen zemské a slálí podpory některým obcím v okrese doblišském, jež byly postíženy živelními pohromami Posl. dr. Koldinský a soudr. podali tento návrh Slavný sněme, račiž se usnésti: Zemskému vý boru se ukládá, aby při vyjednávání s c. k. vládou o sanování financi zemských přihlížel též k sano- vání financí obcí, měst a okresů. Po stránce formální navrhuje se, aby návrh tení byl přikázán komisi pru obecní a okresní záležitost a to bez prvního čtení. Posl. Blahovec a soudr. podali návrh na vydán zemského zákona nas podporu staveb chorobinců království českém — ještě v tomto zasedání Posl. Subrt a soudr, podali návrh na vydání řiš ského zákona o všeobecné povinnosti očkovací. Nejvyšší maršálek zemský prohlásil pak, že sněn je způsobilý platně se usnášeti Opět změny v komisi pro změnu zřízení zemského. Z komise pro změnu volebního řádu pevoluje se vystoupiti poslancům Prademu, dru. Pacá- kovi, hr. Sylvovi-Tarouccovi a kn. Für- stonbergovi Odpovědi na dolazy.
Posl doktor Koldinská Prade Taroucca Blahovec
18 article
Míslodržitel br. Coudonhove odpověděl pak n některé dotazy, naň vznesené. Povšechného zájmu byla interpelace posl. dra Kindermanna a soudruhů, týkající se opatření proti hrozicímu nebezpečí neštovio. Místodržifel Kar. hr. Coudenhove k dotazu tomu odpověděl, že ihned, jakmile ve Vídni epidemie ta se objevila, učinilo místodržitelství pražské vše- možná paeventivní opatření. Okresním hejimanstvím sdělena všechna nařízení zdravotní. směřujíci k zabránění zavlečení a rozšířen této nemoci a důtklivé opatření desinfekění zjednáno oproti osobám příchozím z míst nákazy. Dále uči- něna opatření ku provádění očkování. dožádán okresní lěkaři a se zvláštní pěčí dbáno o očkování školních dítek. Zemská školní rada vydala v ton směru již dva výnosy, platné pro obecné a mě- šťanské školy a podobné opatření učiněno i u ředi- telstev středních škol a paedagogil. Poku se očkovací látky týče, postaráno o její důstatek státním, k tomu zřízeným ústavem v Jindřichovi Hradci. Ev. nedoslatek byl by hražen úslavem vídeňským a cižozemskými. Dosud v Čechách kon- statován byl pouze jeden případ neštovic a to dne 9. září ve Čtyřech Dvorech u Budějovic. Nemocná byla ihned isolována a v bytě proveden předepsaná desinfekce. Místodržitel vyslovil v zá- věru odpovědi na dotaz naději, že vzhledem k hedli vým hygienickým a praeventivním opatřením podat se zabrániti vzniku epidemie neštovic v Čechách. Dál zodpověděl místodržijel interpelaci dra. Podlip ného a soudr. v příčině německých soudních výměrů při vyvlanstňevání v pračské asanaci.
Kindermann Coudenhove Pok Eva Místodržifel Kara Jindřich Hradec Čechy Dvůr u Budějovice
19 article
Dr. Podlipný tázal se, proč výměry zem- ského soudu, týkající se vyvlastnění v pražském asanačním obvodu vydávají se také českým stra- nám v řeči německé, Mistodržitel odpověděl že děje se tak ne snad proto, že přípisy, kterým mistodržitelství žádá poznamenání vyvlast- nění docházejí na zemský soud jen v řeči něme- cké, nýbrž že rozhodnutí zemského soudu o pro- vedení záznamu řídí se pokud jazykové otázky se týče, dle toho zemského jazyka, v němž právo vlastnické pro vlastníka nemovitosti na listu vlastnickém knihovní vložky jest zapsáno. Jeslliže s přihodily jednotlivé případy, ve kterých výměr zem ského soudu této zásadě neodpovídá, jest to přičísti jenom opomenulí. Aby však i takové případy n příště byly vyloučeny, učinil opatření, aby zemskému soudu v každém jednollivém případě byle sděleno, jakého jazyka strana v jednání vyvlastno- vacím uživala. Další interpelace a odpovědi. Dále odpověděl místodržitel na dotazy posl. Bar- láka a soudr. o připuštění prodeje zvěře střelené v oborách v čase hájení; prodej ten ne- lze připustiti dle 3 34. zákona, a v Chebu
doktor Podlipná Cheb
20 article
V drobném prodejí: ranní číslo o sobě odpolodní . . . . . . . za 2b Ve slialkách na venkově ranní číslo. . . . . . . . 10h odpolodní . . . . . . . . 4 a Inserátv plati sa hotově napřad Fřečplacení a inserty přijímá sdmini strace v Marinnské ulici č. 3 Tam nacbázejí se též redlskce Uskárna n ezpedice „ Národnich Lista- Rukopiay se novracsji
Národnich List Marinnský ulice
21 article
kde přestoupen zákaz prodeje; zakročeno zabavením zvěře. K dolazu posl. Firbasa o zvýšení daně výdělkové pěti poplatníkům v okresu žambe- reckém, odpověděl místodržitel, že výtka není správ- nou, a že vláda na rozhodnutí komise výdělkové ne- má dle zákona žádného vlivu. O dotazu posl. dra Čelakovského v záležitosti povolení k vybíráni obecní dávky z vína ve Vysokém Mýtě, od- pověděl, že v té příčině není důvodů k dalším opa třením. — K dotazu posl. Hofma nna o bohoslužbách v Sulislavi odpověděl místodržitel, že intervenoval u arcibiskup- ského ordinariátu v Praze a přislíbeno mu, že úprava služeb božích v Sulislavi vzata bude v pečlivou úvahu a že příslušnému vikariátu již nařízeno, aby se zástupci obou národností vyjednával, by docíleno tak bylo smímného řešení této otázky. K do- tazu posl. Weissa o zřízení četnické stanice v Su- chých Vrbnech u Budějovic, odpověděl, že pro- zatím není příčin ji zříditi, jelikož stanice ve Čty- řech Dvorech postačuje. V příčině konfiskace 9. čísla „Johočeského Obzoru“, int. Maděro va. odpověděl míslodržilel, že není mežno učiniti něja kého opatření, protože konfiskace byla krajským sou- dem v Budějovicích potvrzena
Čelakovský Maděra Vysoký Mýto Praha Vrbno Budějovice
22 article
Jednací pořad. Když byl nejv. maršálek zemský sdělil, že ne přílomnost svou omluvil posl. dr. Herrmann, pře šlo se k jednacímu pořadu. Prvnim jeho předmělem bylo první čtení ná- vrhu posl. Franka Steina a soudruhůo stavhě dráhy z Aše do Grünu. Navrhovatel posl. Franko Slein odůvodnil svů- návrh hospodářskými potřebami okresu ašského který náleži mezi nejpoplatnější v zemi. Výklád svůj dokládal číslicemi hospodálského významu Návrh zni: Zemskému výboru se ukládá, aby neprodloně zahájil s c. k. železniční správou jednání v záležilosti technicky již připravené stavby mistní dráhy, odbočující od dráhy Aš—Rossbach a vedouci přes Neuberg Krugsreuth do Grünu, aby tento projekt podporoval, postarai se o joho finanění zajištění aby sněmu předložil s největším urychlením přísluš- ně návrhy. Hlasováním odkázán byl návrh komisi pre veřejné práce. Druhým předmětem jednacího pořadu bylo dru- hé čtení zprávy komise pro záležilosti zemědělstvi o zprávě zemského výboru o zlízení paedagopických seminářá pro kandidály učilelství na hospodářských školách. Zpravodaj posl. Mohl doporučil jménem komise návrh: Slavný sněme, račiž se usnésti: 1. Při jedné české a jedné německé královské zamské střední he- spadářské škole v království českém budiž zřízeno po jednem paedagogickém semináři pro kandidáty učitelství škol hospodářských: 2. zemský výbor se zmocňuje, aby za tou příčinou provedl, čeho třeba, vyslechnuv dtíve příslušné činitele, zejména c. k. ministerstvo orby.
doktor Herrmann Franco Stein Aš Grüna Franca Rossbach Neuberg Krugsreuth
23 article
Posl. dr. Sehreiner uznal důležišost návrhu, uvíla jej příznivě, žádal aby kandidáti učitelství na ško- lách hospodářských měli také hospodářskou praxi, která by se započítala do doby služební, a na kterou by se i stipendia vypisovala: Poslanec a přísedicí zem výboru Adámek pravi v úvodu, že šťastný vývojškol hospodářských je pod- miněn dokonale vzdělaným učitelstvem. Všechny náklady země — které jdou do milionů — byly by marnými, kdyby nepůsobili na těchto školách učstelé theoreticky i prakticky vzdělaní, aby mohli vyhovo- vati všem úkolům, které jim ukládají nynější potřeby doby. Nutno, aby učitelé na středních hospodářských školách pokračovali stále s duchem doby, aby vy- rovnali se vnitřní svou kvalitou učitelům na ústavech konkurujících. Požaduje se, aby hospodářské školství v našl zemi bylo vůhec souslavně rozšířeno tak, aby pro- spěch z něho mělo veškeré rolnictvo a nikoliv snad rolnictvo z některých krajů. Ale řešení toto je ne- snadné nejen pro stránku finanční, nýbrž také zvláště proto, že není dostatek kvalifikovaných učilolů.
Posl doktor Sehreiner Adámek
24 article
Zkušenost učí, že mnozí učilelě, kteří mají dů- kladné odborné vzdělání, přece nemohou vykazovati praklických úspěchů takových, jak by se dle toho dalo očekávati. Příčinou toho je, že se jim nedostá- valo na ústavech potřebněho vychování paedagozi- ckého a učitelského. Zemský výbor se snažil v tomto oboru zjednati nápravu již roku 1903 pořádáním pae- dagozických kursů v Praze, které byly dosti nákladné, ale výsledek nebyl takový, jak bylo žádoucno. Roku 1901 žádal německý odbor zemědělské rady za zři- zení seminářů pro učitele na hospodářských školách. Zemský výbor zahájil jednání s vládou, to však ne- vedlo ke konci: vláda ani neodpověděla. Rovněž bezvýslednými zůstaly kroky, podniknuté roku 1904. Proto se zemský výbor usnesl, chopili se nyní iniciativy a předložiti osnovu na zřízení semi- nářů paedagogických při hospodářských školachi navrhuje, aby semináře ty zlízeny byly jeden v Chru- dimi a druhý v Kadani. Provedení této reformy jest usnadněno tím. že tyto střední hosp. školy byly v poslední době s velkým nákladem upraveny. Tam jsou povolány — a to jest nejhlavnější — důkladně vzdělané síly odborně, které se zajisté v semináři osvědčí. Zemský sněm přijetím návrhu komise usnadní velký pokrok našich hospo- dářských škol a pro naše rolnictvo vůbec. (Výborněi)
Praha Kadaň
25 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Milorád J. Mitrovič. Vzpomínka na nedávno zesnulého srbského básník Napsal Jos. Zd. Rauš ar. Roku 1902, vraceje se z Černé Hory, za- stavil jsem se v Dubrovníku, který na mne pů- sobil jako spásná oasa se všemi svými krásam starobylého města po cestě strmými skalami černchorskými. Čtenáři nedělních feuilletonů „Národních Listů“ zajisté dobře se pamatují na znamenité popisy Dubrovníka loni z péra Ign. Herrmanna uveřejněné, proto nechci znovu pou- štěti se do líčení krás zajímavého toho města. odkazuje na právě uvedené feuilletony. Mně na mysli tane setkání mé s tamějšími Srby, zvláště pak s nedávno zesnulým básníkem Milor. J. Mi- trovičem. Po obchůzce městem, kde zvlášť líbily se mi nádherné zahrady v předměstí „Pilé“ v nichž pyšné palmy štihlými svými listy mile lahodily oku, zašel jsem do kavárny na náměstí, kde vyloženy byly „Národní Listy“, abych do- zvěděl se něco z matičky Prahy. Řečeno mi, že sem chodívá spisovatel a redaktor Fabris, ka- pelník Čížek, Cingria atd. — Fabrise jsem se dočkal. Navrátil se právě ze sjezdu žurnalistů slovanských v Plzní a vypravoval mi podrob- nosti jeho. Při této příležitosti poznal jsem Mi- troviče, který zde na zotavenou meškal a jako nástupce školy Vojislava Iljiče v básniciví vy- soko se vyšinul. Platil v Srbsku za nejlepšího básníka právě jmenované školy.
J Mitrovič Zdeněk Herrmann Srba Milor Fabris Černá Hora Dubrovník Praha Srbsko Vojislav Iljič
26 article
Krásná letní jižní noc, tajemný šum zalé- tající sem z hlavní ulice, byla pro mne zvláště půvabnou. Dlouho seděl jsem ve společnost Mitrovice, Fabrise a jiných Dubrovčanů před ka várnou, bavě se vypravováním o srbské litera- tuře, poměrech srbských, dalmatských, jak za podobných okolností bývá. Tehdy slíbil jsem Mitrovičovi, že ho v Bělehradě navštívím. Za krátko po měm pobytu v Dubrovníku Fabris ze- mřel a letos následoval ho druh básník Mitro- vič. V červnu jel jsem do Bělehradu s pevným úmyslem vyhledati básníka — a zatím nalezl jsem jen jeho hrob. Pochovali ho před tím na novém hřbitově. V lednu zaslal jsem mu překlad básník srbských: „Procházkou srbským Parnasem““ kde jsem též jeho básně přeložil. Mitrovič na vštívil potom krajana našeho ředitele řezbářské školy Krejčíka, aby mu přečetl český překlad básní. Na to poděkoval se mi přátelsky. Ne- myslil jsem, že ho více nenaleznu na živu . .. Po úmrtí Vojislava Iljiče nebylo básníka. jenž by přijal odkaz zesnulého. Pamatuji se, že po pohřbu Vojislava v Bělehradě, kterého jsem se též zúčastnil, přemýšlel jsem, zda Srbové za něho mají záměnu, leč nemohl jsem najiti nikoho, který by talentem, plynnou dikcí ho na- hradil. Podobně psaly i srbské noviny. — Však netrvalo to dlouho a na kolbiště literární vstou- pil Milorád Mitrovié, který převzal prvenství po Vojisl. Iljičovi na srbském Parnasu. Nevydal mnoho samostatně — jen dvě sbírky básní, ale i ty zajistily mu čestné jméno v srbské literatuř doby novější.
Fabris Procházka Krejčík Vojislav Srba Mitrovié Iljič Mitrovice Bělehrad Dubrovník Parnas
27 article
Vizme, co o něm píše soudruh jeho, lite rární kritik dosti střízlivý, prof. university pan PhDr. J. Skerlič v „Dn. L.“. „Poslední dvě léta prořídly řady srbskýeh spisovatelů a to spisovatelů, již zaujímali důle- žité místo v srbské literatuře. Ztratili jsme Janka Veselinoviče, Božidara Kne- ževiče, Štěp. Sremce, P. Markoviče- Adamova a za ním odešel teď básník Milo- rad J. Mitrovič, pěvec „Knihy o lásce a „Příležitostních písní. Milorad byl pěvec-básník s přednostmi i chybami básnické duše. Snad žádný z našich pěvců nezůstal věren svému úkolu jako on. Ly rická a satyrická píseň byly předmětem jeho zpěvu, čas ob čas uveřejňoval též dramatické verše. První své básně uveřejňoval v „Otadžbi ně“ (vlasti) a již tehdy obracel na sebe pozor nost. Mnozí viděli v něm nástupce Vojislava Iljiče a spatřovali v něm budoucnost srbské poe- sie. A neklamali se. Mitrovié stal se jedním z nejlepších a nejznámějších bás- niků srbských, ano možno skoro říci, že zaujímal první místo v současné literatuře srb- ské. Věnoval se dosud málo pěstované balad a romanci, v něž uměl vnésti zvláštní něž nost a cit jako nikdo před ním. Ony vynikaly dokonalostí formy, veršem. Zásluhy jeho o srb- skou literaturu jsou veliké. On patřil k oněm kteří pečlivě pracovali k rozkvětu srbské li- teratury.
PhDr J Skerlič Dn Janko Veselinovič Kne Štěp P Markovič J Mitrovič Vojislav Adamov Milarada
28 article Jako mnozí i on neměl na růžích ustláno
Jako mnozí i on neměl na růžích ustláno Jako úřadník přesazován byl z místa na místo a ve své Odyssei — píše Skerlié — viděl Užici Čačak, Kragujevac, Mionici, Smedereov a Kňa ževae. Od osmnácti let, co vyšel z vysoké školy osm let ztrávil na ulici, poněvadž Srbsko ne mělo pro něho chleba a teprv 40letý měl za sebou 10 let úřadnické služby. Jsa neoblomného charakteru, šel v šlépě jích svých slavných předchůdců: Džůry Jakšiče Zmáje Jov. Jovanoviče a Vojislava Iijiče. Jak oni i on básnický svůj talent věnoval věci ná- rodní. On byl básníkem svobody a pr av- dy, básníkem národní důstojnosti a ten, jenž chce seznati, co tísnilo Srbsko od roku 1885 do 1903, nechť pročte si jeho hřejivé, smělé písně, které stavěly na pranýř vše ono, co otravovale zem i národ. A kdo ještě nezapomněl na hanby- plný, smutný čas, ten také nezapomene na pěvce, který v lehkých písních naznačil to, co tisíce tížilo. Mitrovié ve svých písních vzpomněl zasnu- lého ministra Kosty Taušanoviče. Nám, kteřl jsme se s ním často stýkali — bylť on podpo- rovatelem Čechů — případná ta báseň utkvěla dobře v paměti. Několika veršíky naznači mnoho. M. Mitrovié narodil se v Bělehradě 20. (prav.) února 1867. Otec jeho pocházel z Tre- bině v Hercegovině a byl váženým kupcem bělehradským. Milorad studoval nižší školya právnickou fakultu v Bělehradě. Stal se prakti- kantem „Hlavní kontroly“, na to učitelem v Ka- menici u Niše. Roku 1891 stal se příručím uži- ckého soudu, leč již r. 1892 vystoupil ze státní
Užice Čačak Kňa Jakšič Jov Jovanovič Vojislav Iijič Čecho M Mitrovié Milorad Kragujevac Mionica Smedereov Srbsko Bělehrad Tre Hercegovina Ka Niš právnický fakulta
29 article
služby. Potom stal se příručím načelstva (kraj- ský soud) okresu rudnického, takovského, kolu- barského, smederevského. R. 1895 jmenován tajemníkem kňaževeckého soudu, potom kragu- jevackého, r. 1897 soudcem tamtéž a r. 1898 propuštěn na základě známého § 76. ze státn í služby. Na to stal se soudcem šabackého soudu, dále tajemníkem apelačního soudu a 21. března (prav.) r. 1903 znovu propuštěn. V brzku však dne 29. května přijat zpět a za nedlouho jmenován soudcem bělehradského okr. soudu a potom znovu dosazen k apelačnímu soudu, kde zastihla ho smrt. Z této malé črty vidno, jak přesazován z jednoho konce země na druhý a kdo podob- ného cos prodělal, ví, kam vše to vede. Mitrovič přispival do všech čelnějších časo- pisů srbských, z prvu do „Srpčeta“, „Nevena“, „Pobratimstva“, dále do „Otadžbiny“, „Preod- nief“, „Bosenské vily“, mostarské „Zory“, „Zvezdy“, „Srb. Knižev. Glasniku“, do novin „Odjeku“ a „Dnevniho Listu“. Nedokončen zůstal zpěv jeho „Pene- lope“, satyra. Jako Janko Veselinovié, Sremac i on ná- ležel k národním spisovatelům, kteří nepracovali pod vlivem cizích literatur, nýbrž vyvi- novali se samostatně jako samoukové a to právě svědčí o velikém jejich talentu. — Malý tento náčrtek nechť provází zesnu- lého do velikého neznáma co vzpomínka na naše setkání se v bělostném Dubrovníku
Mitrovič Zora Zvezda Srb Dnevni Pen Janko Veselinovié Sremac Dubrovník