1
masthead
Račník XXXXVI.
2
masthead
V Praze, v sobotu 21. září 1907.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. HIsty
přudplácí se
v Praze v adninistraei
na měsíe
. . . k 2i
na čtvrt lsta
s dvojí donáškou
a měsí
n ar la . . . . 7 K soi
na měsíe . . . . . . 2 K 00 h
Pošton:
měníe
trrt lei. : . . . » R eo
s dvojí zásilken
na mněsíe r. .
. . . 11 K e
Praha
5
title
Bnešní číslo pro Prahu le o 10 stranách.
Praha
6
article
Volné tempo.
Volné tempo.
Zavedením všeobecného volebního práva
do rady říšské vnesena do vnitřní politiky
nová otázka, otázka, jak postupovati při
volební opravě do sněmů zemských, zejmena
pak do nejvýznamnějšího z nich — do sněmu
kralovství českého. Volební oprava do rady
říšské zasáhla, jak známo, zásadovostí svou
polovičaté dílo opravy volebního práva do
sněmů, kteráž spočívá na doplnění kuriátní
soustavy tak zvanou kurií všeobecnou, v kte-
rémžto směru některé sněmy si pospíšily a
provedly úkol svůj dříve ještě, než se stalo
rozhodnutí o reformě volebního práva do
říšské rady, kdežto jiné uvízly ve stadiu pří-
pravném. A právě pro ony sněmy, kteréž se
opozdily s vyřízením této záležitosti, navali
se na dráhu jejich nechvatného postupu
veliký balvan hotové události, jakou se jeví
býti vítězná zásada všeobecného práva hla
sovacího.
7
article
Na všech tak zvaných povolaných čini
telích jsou patrny nesnáze, jak obejíti tento
nenadálý kamen úrazu, jenž zatarasil cestu
pohodlnému doplnění sněmů přištipkem —
více méně chudé co do počtu svých zá
stupců — kurie všeobecné. Široké vrstvy
lidové, kteréž za voleb dle nového volebníh
řadu do rady říšské okusily chutné plody
jeho a srovnaly je s chudinkými pouchlaty
jakéž jim před tím poskytovala všeobecna
kurie, zcela přirozeně ještě více přilnuly
k zásadě rovného, všeobecného práva i do
sněmů zemských.
A podivno, bar. Beck jakožto šťastný
lodivod při akci za všeobecné volební pravo
do rady říšské a vláda jeho jsou první, kteř
proti témuž principu volebnímu se staví
když jde o zemské sněmy, ač působnost
kompetence jejich jest nekonečně obmeze
nější než působnost a kompetence rady říšské
Veřejnost záhy vycítila, že všecky důvody
s této strany proti důsledné volební oprave
pro sněmy zemské uváděné, jsou pouhé vy-
táčky, jež nad to zle osvětlují pokrokové
stanovisko její, když týmiž ústy upírá občan
stvu schopnost ke spolupůsobení v činnost
sněmů zemských, kterouž jim okázale při
znala co do činnosti rady říšské . ..
Beck
8
article
Průměrnému občanskému rozumu bylo
by mnohem spíše pochopitelno, kdyby vláda
byla si vedla právě naopak, a projevila více
důvěry ve smysl občanstva pro bližší
otázky zemské, než pro vzdálenějšía
složitější otázky říšské, asi tak jako
kdysi učinil slavný řecký sochař Praxiteles
vůči posuzovateli svého díla.
ssln
Takto však veřejné mínění právem s
staví proti vládnímu stanovisku, vidoue
v něm nejen nedůslednost a polovičatost,a
což pro ministerstva ve státech ústavníc
jest zvláště povážlivé — podezřivajíc vládu
samu, že způsobem neúslavním a neparla-
mentním převzala jakési závazky, jimiž ma
býti prodlouženo trvání výsadního postavení
určitých tříd a kurií, kteréž jest vlastně pře-
žitkem hned od onoho okamžiku, kdy v
tomto státě poprvé byla vyslovena a uzá-
koněna zásada rovnosti všech občanů před
zákonem!
Nevíme ovšem, jak daleko vláda se
pustí v hájení svého »non possumus« pokud
jde o zdemokratisování volebního práva do
sněmů zemských, rovněž nemíníme ve směru
tom předbíhati domněnkami, jak by se
zachovala, kdyby veřejné minění skutečně
veškerou svou účinností se postavilo proti
jejímu diktátu, kterýmž ostatně může býti
také vyčerpán všecek obsah podpory, zaru-
čené vrstvám přivilegovaným. A nemame tuto
na mysli snad jedině zájemníky kurie velko-
statků . ..
9
article
Vždyť zvláště zemské zřízení pro krá-
lovství české obsnhuje ještě mnohem ohyzd-
nější závory proti rovnosti občanské, ba co
více proti právům skutečné většiny obyvatel-
stva tohoto království, než jakou tvoří sně
movní kurie!
Na štěstí vyspělost a pókročilost obou
národů stejně musí pociťovati neřest umělého
takového opatření, jako pociťují široké pra-
covní a výrobní síly pohanu vyloučení svého
z vykonávání a používání veškerých politi
ckých práv způsobem přiměřeným občanské
rovnosti před zákonem! Vždyť podobné zá-
seky a závory nejsou ničím jiným než pouty
zdravého, radostného vývoje a pokroku, jež
mohou kvésti jen za volného závodění
o palmu občanských, kulturních a hospodář-
ských zásluh.
To vše však přehlíží vídeňská vláda ve
svém odmítavém stanovisku proti důsledně
volební opravě co do sněmů zemských, to
vše ale také vésti musí veškeré stoupence
upřímně svobodomyslně a všecky zastance
rovnosti občanské do společných šiků v zá
pase za volební opravu tuto.
Jeví-li se dosud ve Vídni v otázce této
okázalá upjatost, není konečně s podivením
že ani připravné práce sněmovní ve příčiné
této nejeví valného pospěchu.
Z odpovědi, jíž se dostalo deputac
sociálně demokratických poslanců říšských
z úst nejvyššího maršálka zemského, zvěděla
i ostatní veřejnost v království českém, že
ani on nemůže sám dílo volební opravy pro
sněm zemský urychliti, protože osnova vo-
lební opravy se nalezá ve sněmovní komisi.
z níž ho ještě nedošla zpráva, tak žeji
ovšem nemůže ani sněmu předložiti.
Vídeň
10
article
V úterní poradě předsedů klubovníc
dostala se rovněž na přetřes otázka vyřízení
volební opravy, a tu okázalo se, že opravdu
nejvyšší maršálek zemský nebyl s to depu-
taci sociálně-demokratických poslanců odpo-
věděti jinak, než se stalo. Prohlásilť totiž
předseda komise pro opravu volebního práva.
dr. Eppinger, že ještě ani nesvolal tuto ko
misi k poradě, protože jest zapotřebí její
doplnění, ježto několik členů její jednak
úmrtím, jednak vystoupením z ní odpadlo.
a jemu, jakožto předsedovi, velice na tom
záleží, aby všecka místa v ní byla obsa-
zena. S nazorem tímto souhlasili prý všicci
členové deputací, jež přišly se přimlouvati
za to, aby volební oprava se provedla ještě
v nynějším zasedání.
Doufali jsme, že po včerejší schůzi sně-
movní, na níž tyto doplňovací volby se měly
vykonati, nenadejdou nijaké nové překážky
a že aspoň nyní v poradách komise o vo-
lební opravě pro sněm nastane žádoucí —
rychlejší tempo.
doktor
Eppinger
11
article
Ale ani tato malá naděje se nesplnila,
volby doplňovací do komise oné včera ne
byly předsevzaty. To není dobré znamení
pro osud volební opravy, ač není snad ani
radno, aby s dílem tímto se otalelo v oka-
mžiku, kdy ve Vídni tak toužebně přehlížejí
své šiky ve vyrovnávacím zápase s uherskou
polovicí státu, a kdy právě tam bylo hlá-
sáno, že všeobecné volební právo jest pevnou
půdou a nejvýdatnějším pojitkem šiků oněch.
Německým odpůrcům zásadní a důsledné
volební opravy budiž při té příležitosti při-
pomenuto, že již i v Prusku otřesen jest za-
staralý kuriátní volební řád pro sněm, a že
svobodomyslné skupiny tamní pokládají za-
vedení všeobecného volebního práva i de
sněmu pruského za nejbezpečnější prostředek
aby se zarazil vzrůst morálního vlivu tamn
sociální demokracie.
Či snad zástupcům kurií sněmu našeho
na tom záleží, aby se odepíráním rovnosti
volebního práva agitace pro ně ještě více
sesflila?
Vídeň
Prusko
12
title
Sněm království českého.
13
article
(Sehůze 53,
(Sehůze 53,
V Praze, 20. září.
Dnešní schůze začala pokojně a dlouho
zůstala klidnou. Až do odpoledne věnovalij
poslanci pramálo pozornosti. Zajímavý návrh
posl. dra. Šubrta, mimochodem odhalující kus
mizerie politické správy předlitavské — země-
panská správa odkládá očkování školních dět
ve školních obeích, kde očkující lékaři nebydli.
patrně proto, že by se tam neočkovalo zdarma
— podán byl zajisté včas.
Ti, kdož zvykli mechanicky tvrditi, že sněm
vůbec nic nedělá, přesvědčili by se o lepším
kdyby si všimli, kterak se zemský výbor star
o lepší průpravu učitelů hospodářských škol
Přísedící Adámek podal o této otázce znaleck
výklad, výklad ne mínění jen, nýbrž úspěšného
činu.
Poslanec Barták s pílí a důkladností, tomuto
vysoce vzdělanému českému malorolníkovi vlast
ní, referoval o hospodářském školství.
Klid sněmovny zaměnil se v napjetí, když
poslanec dr. Kotrbelec dokončil svou stručnou
ale výstižnou zprávu o stavu národnostního škol
ství v království českém v minulých letech. Je
důsledkem politickýel a národních poměrů krá
lovství, že jeho školství způsobuje ve sněmě
vždy napjatou rozpravu, při níž srážejí se národ-
nostní mraky, ze kterých pak šlehají blesky
duní bouře.
Dnes debata zahájena byla pranešťastným
poznámkami poslance dra. Stráneckého, kter
patrně zaspal minulé sezení a v něm usnesen
sněmu o úpravě právních poměrů industriálníeh
učitelek. Co pan dr. Stránecký dnes vykládal
měl pověděti minule, smělo-li ovšem posluchač
stvo před pokládati, že zná příslušné předpis
zákonné.
Poslanec Anýž usvědčil jej, že jich nezná
To však nebylo vlastním úkolem oratorického
výkonu posl. Anýže, který byl povahy národně
politické, čerpaným z přesných dat.
Šubrt
Adámek
Barták
doktor
Kotrbelec
Stránecký
Anýž
Praha
14
article
Posl. Anýž, který nejen jako člen zemské
školní rady, nýbrž také jako člen ústředního
výboru Ústřední Matice školské a zvláště jako
národní pracovník do podrobností ovládá látku
o níž se dnes rozhovořil, promluvil řeč, která
je novou pointou jeho politického dotazu, po
daného v pondělí místodržiteli — proti místo
držitelovi. Střely posl. Anýže dopadaly na hr
Coudenhova tak soustředně, že ho velice roz-
čilily. Nervó ně znamenal si výtky, jimiž by
zasypán a zlobně přihlásil se ke slovu.
I mluvil... Budiž mu odpuštěno, že jeh
čeština byla strašně zbědovaná. Jeho polemika
však neměně. Snad ještě svět neviděl místo-
držitele s takovou logikou, jakou dnes v českém
sněmé rozvijel hr. Coudenhove. Z počátku vrhl
po poslanci Anýžovi výčitkou, že sice to a on
tvrdil, že však nepodal důkazu, ale za několik
minut se rozrušen zabýval důkazy, jež v řeči po
slance Anýže byly obsaženy. A podrážděný muž
jenž dnes jako mlstodržitel se hájil, nevěděl
proti argumentům Anýžovým pomoci jinak, nežl
vytáčkou, že nemůže býti činěn zodpovědným z
úřadování zemské školní rady, jejímž je chefem
Což kdyby takto argumentoval ministerskémi
předsedovi? Co ten by mu odpověděl a odpo
věděti musil?
Posl
Anýž
Coudenhove
Anýžův
15
article
Mistodržitel dnes vykládal, že důkladně
bezvadné úřadování nemůže býti rychlé an
spěšné. Mebylo snad ani jediného poslance, který
by byl v těchto místodržitelových výrocieh
shledal náležitý smysl, neboť není pochybnost-
o tom, že lze přece úřadovati správně a zá
roveň rychle; pan hrabě si patrné něco jiného
po německu myslil, a něco jiného vyjádřil svou
lámanou, pokřivenou češtinou. Ne-li, pak klidné
lze opětovati, že svět ještě neviděl mistodržitele
s takovými názory, s jakými se dnes před český
sněm postavil hrabě Coudenhove.
S rozčilenou emfasí tvrdil místodržitel, že
jedná spravedlivě. Snad potud, pokud ostříhá
zákony při vyřizování předložených úřadníci
aktů. Ale že jeho duch, který rozhoduje v míslo-
držitelství, není spravedlivý, dokázal mu
druhé filipice řízně a úsečně posl. Anýž, jak
před ním dlouholetý menšinový pracovník
právnický ochránce českých menšin posl. dr
Roček. Jejich argumenty a určité doklady roz-
metaly úplně celou mistodržitelovu samochválu.
kterou Němci odměnili okázalým souhlasem.
Přispěli mu také na pomoc: odporný dr
Schreiner a zavilý prof. Bachmann. Ale ne-
pochodili, neboť po nich vyvstali Čechové dr
Podlipný a prof. dr. Čelakovský, aby krátc
však dokonale rozmetali domečky z hracieh
Coudenhove
Anýž
Roček
Němec
Schreiner
Bachmann
Čecho
Podlipná
profesor
doktor
Čelakovský
16
article
karet německých, do nichž mluvčí českých
Němců uložili své národně školské zásady
Vhodnou poznámkou také posl. Kubr dokáza
mistodržítelovi, že nemluvil věcně.
Ve spěchu skončila schůze, z níž mravní
vílězství odnášeli bez odporu poslanci češtl
vybojovali je pouze a jedině poslanci národn
strany svobodomyslné.
Doplňovací volby komise pro změnu zří
zení zemského, na dnešek ustanovené, byly od-
ročeny. Tolik resignací na členství komise, jako
se jich provedlo při řečené komisi, nepamatuje
nikdo od doby punktační. Tehdy resignace na
členstvi výboru byly znamením doby. A což
Nejvyšří maršálsk zemský zabájil sezení o 11
hod. 10 min.
U vládního slolu: místodržitel král. českéhio hr
Coudenhove a míslodrž. rada Kosina.
Galeris obsazeny četně
Došlých spisů bylo 44.
Potic podáno 31.
nyní ?
Němec
Kubr
Coudenhove
Kosina
17
article
Návrhy.
Posl. Hodyz a soudr, podali návrh na povolen
zemské a slálí podpory některým obcím v okrese
doblišském, jež byly postíženy živelními pohromami
Posl. dr. Koldinský a soudr. podali tento návrh
Slavný sněme, račiž se usnésti: Zemskému vý
boru se ukládá, aby při vyjednávání s c. k. vládou
o sanování financi zemských přihlížel též k sano-
vání financí obcí, měst a okresů.
Po stránce formální navrhuje se, aby návrh tení
byl přikázán komisi pru obecní a okresní záležitost
a to bez prvního čtení.
Posl. Blahovec a soudr. podali návrh na vydán
zemského zákona nas podporu staveb chorobinců
království českém — ještě v tomto zasedání
Posl. Subrt a soudr, podali návrh na vydání řiš
ského zákona o všeobecné povinnosti očkovací.
Nejvyšší maršálek zemský prohlásil pak, že sněn
je způsobilý platně se usnášeti
Opět změny v komisi pro změnu zřízení zemského.
Z komise pro změnu volebního řádu pevoluje
se vystoupiti poslancům Prademu, dru. Pacá-
kovi, hr. Sylvovi-Tarouccovi a kn. Für-
stonbergovi
Odpovědi na dolazy.
Posl
doktor
Koldinská
Prade
Taroucca
Blahovec
18
article
Míslodržitel br. Coudonhove odpověděl pak n
některé dotazy, naň vznesené.
Povšechného zájmu byla interpelace posl. dra
Kindermanna a soudruhů, týkající se
opatření proti hrozicímu nebezpečí neštovio.
Místodržifel Kar. hr. Coudenhove k dotazu tomu
odpověděl, že ihned, jakmile ve Vídni epidemie ta
se objevila, učinilo místodržitelství pražské vše-
možná paeventivní opatření. Okresním
hejimanstvím sdělena všechna nařízení zdravotní.
směřujíci k zabránění zavlečení a rozšířen
této nemoci a důtklivé opatření desinfekění zjednáno
oproti osobám příchozím z míst nákazy. Dále uči-
něna opatření ku provádění očkování. dožádán
okresní lěkaři a se zvláštní pěčí dbáno o očkování
školních dítek. Zemská školní rada vydala v ton
směru již dva výnosy, platné pro obecné a mě-
šťanské školy a podobné opatření učiněno i u ředi-
telstev středních škol a paedagogil. Poku
se očkovací látky týče, postaráno o její důstatek
státním, k tomu zřízeným ústavem v Jindřichovi
Hradci. Ev. nedoslatek byl by hražen úslavem
vídeňským a cižozemskými. Dosud v Čechách kon-
statován byl pouze jeden případ neštovic a to dne
9. září ve Čtyřech Dvorech u Budějovic.
Nemocná byla ihned isolována a v bytě proveden
předepsaná desinfekce. Místodržitel vyslovil v zá-
věru odpovědi na dotaz naději, že vzhledem k hedli
vým hygienickým a praeventivním opatřením podat
se zabrániti vzniku epidemie neštovic v Čechách. Dál
zodpověděl místodržijel interpelaci dra. Podlip
ného a soudr. v příčině
německých soudních výměrů při vyvlanstňevání
v pračské asanaci.
Kindermann
Coudenhove
Pok
Eva
Místodržifel Kara
Jindřich Hradec
Čechy
Dvůr u Budějovice
19
article
Dr. Podlipný tázal se, proč výměry zem-
ského soudu, týkající se vyvlastnění v pražském
asanačním obvodu vydávají se také českým stra-
nám v řeči německé, Mistodržitel odpověděl
že děje se tak ne snad proto, že přípisy, kterým
mistodržitelství žádá poznamenání vyvlast-
nění docházejí na zemský soud jen v řeči něme-
cké, nýbrž že rozhodnutí zemského soudu o pro-
vedení záznamu řídí se pokud jazykové otázky se
týče, dle toho zemského jazyka, v němž
právo vlastnické pro vlastníka nemovitosti na listu
vlastnickém knihovní vložky jest zapsáno. Jeslliže s
přihodily jednotlivé případy, ve kterých výměr zem
ského soudu této zásadě neodpovídá, jest to přičísti
jenom opomenulí. Aby však i takové případy n
příště byly vyloučeny, učinil opatření, aby
zemskému soudu v každém jednollivém případě byle
sděleno, jakého jazyka strana v jednání vyvlastno-
vacím uživala.
Další interpelace a odpovědi.
Dále odpověděl místodržitel na dotazy posl. Bar-
láka a soudr. o připuštění prodeje zvěře
střelené v oborách v čase hájení; prodej ten ne-
lze připustiti dle 3 34. zákona, a v Chebu
doktor
Podlipná
Cheb
20
article
V drobném prodejí:
ranní číslo o sobě
odpolodní . . . . . . . za 2b
Ve slialkách na venkově
ranní číslo. . . . . . . . 10h
odpolodní .
. . . . . . . 4 a
Inserátv
plati sa hotově napřad
Fřečplacení a inserty přijímá sdmini
strace v Marinnské ulici č. 3
Tam nacbázejí se též redlskce
Uskárna n ezpedice „ Národnich Lista-
Rukopiay se novracsji
Národnich List
Marinnský ulice
21
article
kde přestoupen zákaz prodeje; zakročeno zabavením
zvěře. K dolazu posl. Firbasa o zvýšení daně
výdělkové pěti poplatníkům v okresu žambe-
reckém, odpověděl místodržitel, že výtka není správ-
nou, a že vláda na rozhodnutí komise výdělkové ne-
má dle zákona žádného vlivu. O dotazu posl. dra
Čelakovského v záležitosti povolení k vybíráni
obecní dávky z vína ve Vysokém Mýtě, od-
pověděl, že v té příčině není důvodů k dalším opa
třením. — K dotazu posl. Hofma nna o
bohoslužbách v Sulislavi
odpověděl místodržitel, že intervenoval u arcibiskup-
ského ordinariátu v Praze a přislíbeno mu, že úprava
služeb božích v Sulislavi vzata bude v pečlivou
úvahu a že příslušnému vikariátu již nařízeno, aby
se zástupci obou národností vyjednával, by
docíleno tak bylo smímného řešení této otázky. K do-
tazu posl. Weissa o zřízení četnické stanice v Su-
chých Vrbnech u Budějovic, odpověděl, že pro-
zatím není příčin ji zříditi, jelikož stanice ve Čty-
řech Dvorech postačuje. V příčině konfiskace
9. čísla „Johočeského Obzoru“, int. Maděro va.
odpověděl míslodržilel, že není mežno učiniti něja
kého opatření, protože konfiskace byla krajským sou-
dem v Budějovicích potvrzena
Čelakovský
Maděra
Vysoký Mýto
Praha
Vrbno
Budějovice
22
article
Jednací pořad.
Když byl nejv. maršálek zemský sdělil, že ne
přílomnost svou omluvil posl. dr. Herrmann, pře
šlo se k jednacímu pořadu.
Prvnim jeho předmělem bylo první čtení ná-
vrhu posl. Franka Steina a soudruhůo
stavhě dráhy z Aše do Grünu.
Navrhovatel posl. Franko Slein odůvodnil svů-
návrh hospodářskými potřebami okresu ašského
který náleži mezi nejpoplatnější v zemi. Výklád svůj
dokládal číslicemi hospodálského významu
Návrh zni: Zemskému výboru se ukládá, aby
neprodloně zahájil s c. k. železniční správou jednání
v záležilosti technicky již připravené stavby mistní
dráhy, odbočující od dráhy Aš—Rossbach a vedouci
přes Neuberg Krugsreuth do Grünu, aby tento projekt
podporoval, postarai se o joho finanění zajištění
aby sněmu předložil s největším urychlením přísluš-
ně návrhy.
Hlasováním odkázán byl návrh komisi pre
veřejné práce.
Druhým předmětem jednacího pořadu bylo dru-
hé čtení zprávy komise pro záležilosti zemědělstvi
o zprávě zemského výboru
o zlízení paedagopických seminářá pro kandidály
učilelství na hospodářských školách.
Zpravodaj posl. Mohl doporučil jménem komise
návrh: Slavný sněme, račiž se usnésti: 1. Při jedné
české a jedné německé královské zamské střední he-
spadářské škole v království českém budiž zřízeno
po jednem paedagogickém semináři pro kandidáty
učitelství škol hospodářských: 2. zemský výbor se
zmocňuje, aby za tou příčinou provedl, čeho třeba,
vyslechnuv dtíve příslušné činitele, zejména c. k.
ministerstvo orby.
doktor
Herrmann
Franco Stein
Aš
Grüna
Franca
Rossbach
Neuberg
Krugsreuth
23
article
Posl. dr. Sehreiner uznal důležišost návrhu, uvíla
jej příznivě, žádal aby kandidáti učitelství na ško-
lách hospodářských měli také hospodářskou praxi,
která by se započítala do doby služební, a na kterou
by se i stipendia vypisovala:
Poslanec a přísedicí zem výboru Adámek pravi
v úvodu, že šťastný vývojškol hospodářských je pod-
miněn dokonale vzdělaným učitelstvem. Všechny
náklady země — které jdou do milionů — byly by
marnými, kdyby nepůsobili na těchto školách učstelé
theoreticky i prakticky vzdělaní, aby mohli vyhovo-
vati všem úkolům, které jim ukládají nynější potřeby
doby. Nutno, aby učitelé na středních hospodářských
školách pokračovali stále s duchem doby, aby vy-
rovnali se vnitřní svou kvalitou učitelům na ústavech
konkurujících.
Požaduje se, aby hospodářské školství v našl
zemi bylo vůhec souslavně rozšířeno tak, aby pro-
spěch z něho mělo veškeré rolnictvo a nikoliv snad
rolnictvo z některých krajů. Ale řešení toto je ne-
snadné nejen pro stránku finanční, nýbrž také zvláště
proto, že není dostatek kvalifikovaných
učilolů.
Posl
doktor
Sehreiner
Adámek
24
article
Zkušenost učí, že mnozí učilelě, kteří mají dů-
kladné odborné vzdělání, přece nemohou vykazovati
praklických úspěchů takových, jak by se dle toho
dalo očekávati. Příčinou toho je, že se jim nedostá-
valo na ústavech potřebněho vychování paedagozi-
ckého a učitelského. Zemský výbor se snažil v tomto
oboru zjednati nápravu již roku 1903 pořádáním pae-
dagozických kursů v Praze, které byly dosti nákladné,
ale výsledek nebyl takový, jak bylo žádoucno. Roku
1901 žádal německý odbor zemědělské rady za zři-
zení seminářů pro učitele na hospodářských školách.
Zemský výbor zahájil jednání s vládou, to však ne-
vedlo ke konci: vláda ani neodpověděla.
Rovněž bezvýslednými zůstaly kroky, podniknuté
roku 1904. Proto se zemský výbor usnesl, chopili se
nyní iniciativy a předložiti osnovu na zřízení semi-
nářů paedagogických při hospodářských školachi
navrhuje, aby semináře ty zlízeny byly jeden v Chru-
dimi a druhý v Kadani.
Provedení této reformy jest usnadněno tím. že
tyto střední hosp. školy byly v poslední době s velkým
nákladem upraveny. Tam jsou povolány — a to jest
nejhlavnější — důkladně vzdělané síly odborně, které
se zajisté v semináři osvědčí. Zemský sněm přijetím
návrhu komise usnadní velký pokrok našich hospo-
dářských škol a pro naše rolnictvo vůbec. (Výborněi)
Praha
Kadaň
25
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Milorád J. Mitrovič.
Vzpomínka na nedávno zesnulého srbského básník
Napsal Jos. Zd. Rauš ar.
Roku 1902, vraceje se z Černé Hory, za-
stavil jsem se v Dubrovníku, který na mne pů-
sobil jako spásná oasa se všemi svými krásam
starobylého města po cestě strmými skalami
černchorskými. Čtenáři nedělních feuilletonů
„Národních Listů“ zajisté dobře se pamatují na
znamenité popisy Dubrovníka loni z péra Ign.
Herrmanna uveřejněné, proto nechci znovu pou-
štěti se do líčení krás zajímavého toho města.
odkazuje na právě uvedené feuilletony. Mně na
mysli tane setkání mé s tamějšími Srby, zvláště
pak s nedávno zesnulým básníkem Milor. J. Mi-
trovičem.
Po obchůzce městem, kde zvlášť líbily se
mi nádherné zahrady v předměstí „Pilé“
v nichž pyšné palmy štihlými svými listy mile
lahodily oku, zašel jsem do kavárny na náměstí,
kde vyloženy byly „Národní Listy“, abych do-
zvěděl se něco z matičky Prahy. Řečeno mi, že
sem chodívá spisovatel a redaktor Fabris, ka-
pelník Čížek, Cingria atd. — Fabrise jsem se
dočkal. Navrátil se právě ze sjezdu žurnalistů
slovanských v Plzní a vypravoval mi podrob-
nosti jeho. Při této příležitosti poznal jsem Mi-
troviče, který zde na zotavenou meškal a jako
nástupce školy Vojislava Iljiče v básniciví vy-
soko se vyšinul. Platil v Srbsku za nejlepšího
básníka právě jmenované školy.
J Mitrovič
Zdeněk
Herrmann
Srba
Milor
Fabris
Černá Hora
Dubrovník
Praha
Srbsko
Vojislav Iljič
26
article
Krásná letní jižní noc, tajemný šum zalé-
tající sem z hlavní ulice, byla pro mne zvláště
půvabnou. Dlouho seděl jsem ve společnost
Mitrovice, Fabrise a jiných Dubrovčanů před ka
várnou, bavě se vypravováním o srbské litera-
tuře, poměrech srbských, dalmatských, jak za
podobných okolností bývá. Tehdy slíbil jsem
Mitrovičovi, že ho v Bělehradě navštívím. Za
krátko po měm pobytu v Dubrovníku Fabris ze-
mřel a letos následoval ho druh básník Mitro-
vič. V červnu jel jsem do Bělehradu s pevným
úmyslem vyhledati básníka — a zatím nalezl
jsem jen jeho hrob. Pochovali ho před tím na
novém hřbitově.
V lednu zaslal jsem mu překlad básník
srbských: „Procházkou srbským Parnasem““
kde jsem též jeho básně přeložil. Mitrovič na
vštívil potom krajana našeho ředitele řezbářské
školy Krejčíka, aby mu přečetl český překlad
básní. Na to poděkoval se mi přátelsky. Ne-
myslil jsem, že ho více nenaleznu na živu . ..
Po úmrtí Vojislava Iljiče nebylo básníka.
jenž by přijal odkaz zesnulého. Pamatuji se, že
po pohřbu Vojislava v Bělehradě, kterého jsem
se též zúčastnil, přemýšlel jsem, zda Srbové
za něho mají záměnu, leč nemohl jsem najiti
nikoho, který by talentem, plynnou dikcí ho na-
hradil. Podobně psaly i srbské noviny. — Však
netrvalo to dlouho a na kolbiště literární vstou-
pil Milorád Mitrovié, který převzal prvenství po
Vojisl. Iljičovi na srbském Parnasu. Nevydal
mnoho samostatně — jen dvě sbírky básní, ale
i ty zajistily mu čestné jméno v srbské literatuř
doby novější.
Fabris
Procházka
Krejčík
Vojislav
Srba
Mitrovié
Iljič
Mitrovice
Bělehrad
Dubrovník
Parnas
27
article
Vizme, co o něm píše soudruh jeho, lite
rární kritik dosti střízlivý, prof. university pan
PhDr. J. Skerlič v „Dn. L.“.
„Poslední dvě léta prořídly řady srbskýeh
spisovatelů a to spisovatelů, již zaujímali důle-
žité místo v srbské literatuře. Ztratili jsme
Janka Veselinoviče, Božidara Kne-
ževiče, Štěp. Sremce, P. Markoviče-
Adamova a za ním odešel teď básník Milo-
rad J. Mitrovič, pěvec „Knihy o lásce
a „Příležitostních písní.
Milorad byl pěvec-básník s přednostmi
i chybami básnické duše. Snad žádný z našich
pěvců nezůstal věren svému úkolu jako on. Ly
rická a satyrická píseň byly předmětem jeho
zpěvu, čas ob čas uveřejňoval též dramatické
verše. První své básně uveřejňoval v „Otadžbi
ně“ (vlasti) a již tehdy obracel na sebe pozor
nost. Mnozí viděli v něm nástupce Vojislava
Iljiče a spatřovali v něm budoucnost srbské poe-
sie. A neklamali se. Mitrovié stal se jedním
z nejlepších a nejznámějších bás-
niků srbských, ano možno skoro říci, že
zaujímal první místo v současné literatuře srb-
ské. Věnoval se dosud málo pěstované balad
a romanci, v něž uměl vnésti zvláštní něž
nost a cit jako nikdo před ním. Ony vynikaly
dokonalostí formy, veršem. Zásluhy jeho o srb-
skou literaturu jsou veliké. On patřil k oněm
kteří pečlivě pracovali k rozkvětu srbské li-
teratury.
PhDr
J Skerlič
Dn
Janko Veselinovič
Kne
Štěp
P Markovič
J Mitrovič
Vojislav
Adamov
Milarada
28
article
Jako mnozí i on neměl na růžích ustláno
Jako mnozí i on neměl na růžích ustláno
Jako úřadník přesazován byl z místa na místo
a ve své Odyssei — píše Skerlié — viděl Užici
Čačak, Kragujevac, Mionici, Smedereov a Kňa
ževae. Od osmnácti let, co vyšel z vysoké školy
osm let ztrávil na ulici, poněvadž Srbsko ne
mělo pro něho chleba a teprv 40letý měl za
sebou 10 let úřadnické služby.
Jsa neoblomného charakteru, šel v šlépě
jích svých slavných předchůdců: Džůry Jakšiče
Zmáje Jov. Jovanoviče a Vojislava Iijiče. Jak
oni i on básnický svůj talent věnoval věci ná-
rodní. On byl básníkem svobody a pr av-
dy, básníkem národní důstojnosti a ten, jenž
chce seznati, co tísnilo Srbsko od roku 1885 do
1903, nechť pročte si jeho hřejivé, smělé písně,
které stavěly na pranýř vše ono, co otravovale
zem i národ. A kdo ještě nezapomněl na hanby-
plný, smutný čas, ten také nezapomene na
pěvce, který v lehkých písních naznačil to, co
tisíce tížilo.
Mitrovié ve svých písních vzpomněl zasnu-
lého ministra Kosty Taušanoviče. Nám, kteřl
jsme se s ním často stýkali — bylť on podpo-
rovatelem Čechů — případná ta báseň utkvěla
dobře v paměti. Několika veršíky naznači
mnoho.
M. Mitrovié narodil se v Bělehradě 20.
(prav.) února 1867. Otec jeho pocházel z Tre-
bině v Hercegovině a byl váženým kupcem
bělehradským. Milorad studoval nižší školya
právnickou fakultu v Bělehradě. Stal se prakti-
kantem „Hlavní kontroly“, na to učitelem v Ka-
menici u Niše. Roku 1891 stal se příručím uži-
ckého soudu, leč již r. 1892 vystoupil ze státní
Užice Čačak
Kňa
Jakšič
Jov
Jovanovič
Vojislav Iijič
Čecho
M Mitrovié
Milorad
Kragujevac
Mionica
Smedereov
Srbsko
Bělehrad
Tre
Hercegovina
Ka
Niš
právnický fakulta
29
article
služby. Potom stal se příručím načelstva (kraj-
ský soud) okresu rudnického, takovského, kolu-
barského, smederevského. R. 1895 jmenován
tajemníkem kňaževeckého soudu, potom kragu-
jevackého, r. 1897 soudcem tamtéž a r. 1898
propuštěn na základě známého § 76.
ze státn í služby.
Na to stal se soudcem šabackého soudu,
dále tajemníkem apelačního soudu a 21. března
(prav.) r. 1903 znovu propuštěn. V brzku
však dne 29. května přijat zpět a za nedlouho
jmenován soudcem bělehradského okr. soudu
a potom znovu dosazen k apelačnímu soudu,
kde zastihla ho smrt.
Z této malé črty vidno, jak přesazován
z jednoho konce země na druhý a kdo podob-
ného cos prodělal, ví, kam vše to vede.
Mitrovič přispival do všech čelnějších časo-
pisů srbských, z prvu do „Srpčeta“, „Nevena“,
„Pobratimstva“, dále do „Otadžbiny“, „Preod-
nief“, „Bosenské vily“, mostarské „Zory“,
„Zvezdy“, „Srb. Knižev. Glasniku“, do novin
„Odjeku“ a „Dnevniho Listu“.
Nedokončen zůstal zpěv jeho „Pene-
lope“, satyra.
Jako Janko Veselinovié, Sremac i on ná-
ležel k národním spisovatelům, kteří nepracovali
pod vlivem cizích literatur, nýbrž vyvi-
novali se samostatně jako samoukové a to právě
svědčí o velikém jejich talentu. —
Malý tento náčrtek nechť provází zesnu-
lého do velikého neznáma co vzpomínka na naše
setkání se v bělostném Dubrovníku
Mitrovič
Zora
Zvezda
Srb
Dnevni
Pen
Janko Veselinovié
Sremac
Dubrovník