1
masthead
23 června 1901. Číslo 171.
3
masthead
St rana 3.
St ran 3
4
article
dvojnásobnou sumu základního závodního fondu
banky.
Vláda proti změnám těm podstatných námite
neučmila a zpravodaj navrhuje po stručném odůvod-
nění jich schválení.
Návrh zemského výboru byl bez debaty přija
Na to provedena byla volba jednoho člena do
komise rozpočtové, školské, komise pro záležitosti
zemské banky a komise živnostenské.
Tím byl jednací pořad vyčerpán.
Posl. Rühling a soudr. učinili návrh na pod-
poru jednotlivým obcím postiženým krupobitím.
Posl. Kutscher a soudr. podali návrh téhož
dosahu.
Posl. Teklý a sondr. učinili na místodržitel
dolaz stran koníiskací »Mladoboleslavských Listů«
posl. Prášek a soudr. stran odkladu při znovuzří-
zení rybníka v katastru obce Přistoupimi.
Příští schůze koná se v úterý dne 25. t. m
o 11. hod. dopol.
Schůze skončena ve 3 hod. 50 min.
Posl
Prášek
Přistoupim
5
article
Klubu sněmovních poslanců národní strany svo
bodomyslné došel od družstva pro regulaci řeky
Ohře přípis, v němž vyslovena žádost, aby klubse
přičínil o rychlé pořízení podrobných plánů regu-
lačních. O záležitosti jednalo se dnes na klubovní
schůzi, a přípis přidělen posl. Heřmanu Jandovi
který už jako předseda českého odboru zemědělsk
rady otázkou tou se zabýval. Posl. H. Janda po
úvaze, že záležitost regulace Ohře týká se také po-
slanců německých, jednal s nimi. Byla mu slíbena
podpora věci, ale závazného vyjádření poslanci ně-
mečií neučinili, poukazujíce na své kubovní sta-
novy, které nepřipouštějí určitý závazek příslušníků
klubu bez předchozího klubovního usnesení. Posl.
H. Janda odebral se pak k místodržiteli, který po
jeho informacích slíbil žádost, kterou vodní družstv
pro regulaci Ohře vyslovilo, v mezích své působnost
podporovati dle svých sil.
Heřman Janda
Posl
H Janda
Ohře
národní strana
6
article
Protestní schůze proti letošnímu
sčítání lidu.
Spoustami rozhazovaných brožur, veškerou
svou žurnalistikou a nad to osobní agilac
pracovala o posledním sčítání lidu německá pro-
paganda, neštítíc se ani nejhrubšího násilí, aby-
na papíře sčítacích archů a v registrech úřadní
statistiky pravdivý počet náš zmenšila, skulečnou
naši sílu zakryla, zapřela a zdecimovala. S úmy-
slem, jaký při všech sčítáních lidu dosud ko-
naných měl jeden a týž pevný politický cil
udržeti fikci uzavřeného území jazykového stla-
čením cifry obyvatelstva českého.
Již od mnoha let volají němečtí sousedé
v království českém po ohraničení a odloučení
okresů převahou německých, od okresů zcela
neb převáhou českých za tím účelem, aby státo
právní jednota země a rovnoprávnost obou ja-
zyků zemských v celém království českém byly
zákonně prolomeny a zrušeny.
K provedení toho potřebují ovšem nezbytně
dokladů své převahy, poněvadž dle skutečného,
pravdě odpovídajícího sčítání by jí neměli, od
bočují na scesti nepravdy a násilnosti, jen aby
úplně zmařeno bylo statistické zjištění skuteč
ného počtu a sídel lidu českého.
státo právní jednota země
7
article
Vylíčení násilného jednání jich při této
akci vyplnilo by nejednu kapitolu v histori
záštiplného pronásledování národa našehose
strany odvěkého našeho nepřítele; tím trapněj-
ším však jest zjevem, že protizákonné toto řá-
dění korunováno nad to jednáním mnohých
úřadníků, u kterých nejen že českým menšinám
nedostalo se žádané ochrany, nýbrž naopak po-
kárání, urážek a odbytí. Ký div, že výsledky
sčitání lidu nemohou uspokojiti mysl českého
lidu, jsouce karrikaturou pravdy a skutečnosti,
jsouce hrubou křivdou a urážkou národa
našeho.
A tato persifláž statistické vědy, toto úplně
bezcenné sčítání mělo by býti směrodatným
svými »statistickými daty«, sloužícími jakožto
základní materiál ku provádění zákonů, př
nichž číselný poměr obou národností jest tak
neskonale důložitým?
Proti tomuto neslýchanému zkřivení stati-
stických fakt, proti podlé této šalbě a křivdě
spáchané posledním sčítáním lidu na naší ná-
rodnosti, ohradila se ve včerejší protestní, mani-
fostační schůzi celá řada řečníků, jichž vývody
vreholily v tom: »Chceme jen právo a pravdu,
bráníme se proti násilí a protestujeme prot
bezpráví spáchanému na českých menšinách př
posledním sčítání lidu.«
Schůzi, ke které zavítali za klub národn
strany svobodomyslné posl. dr. Fořt, prof. dr.
Kurz, dr. Lad. Dvořák, pak posl. König, Břez-
novský a dr. Baxa, jakož i první náměstek
starosty král. hlav. města Prahy dr. Frič, za-
hájil o 8. hod. več. jmenem pořadatelstva pan
JUC. Sedlák uvitáním přílomných; pravil, že
žijí v naší zemi dva kmenové národní vedle
sebe, z nichž jeden nad druhým není nadříze-
ným ani podřízeným, ale jsou si rovnoprávnými.
doktor
Fořt
profesor
Kurz
Lada
Dvořák
König
Břez
Baxa
Frič
JUC
Sedlák
Praha
8
article
Oba jsou kmeny jedné říše a příslušníky jed-
noho státu a mají tudíž míti stejné zákonya
stejná práva. Ve všech případech se tak, bohu-
žel, neděje, a dosud máme často příležitosta
důvody, abychom se bránili a hájili svá práva.
To jest také účelem dnešní schůze a řečník
jest přesvědčen, že stane se tak způsobem váž-
ným a věcným, jak právo hájiti sluší. (Po-
chvala.)
Poněvadž naše právo jest dobré, mámeje
hájiti nejen právo, ale i povinnost (Souhlas).
musili bychom upadnouti v nevážnost u všech
kulturních národů, kdyby se vidělo, že náro
práv, jež mu přísluší, nedbá a dává si je mlěky
z ruky bráti a rváti. (Tak jest!) Hájíme-li svá
práva, nikomu neubližujeme. (Souhlas.)
Řečník uvádí, že od počátku sčítání oby-
vatelstva stěžujeme si, že sčítá se nikoli národ-
nost, nýbrž obcovací řeč, a že marně dosud se
tomu vzpíráme. Obcovací řeč přeměňuje se pak
v národnost, ač zákon o úpravě jazykových po-
měrů a poměrů menšin spočívati má přece na
pevné basi národnostní. Není pravda, že jazyk
obcovaci jest totožný s národností. Zmíniv se
o násilnostech, které páchají se při sčítání n
českých menšinách a že trestní zákon náš stíhá.
když se někomu zkracuje osobní svoboda, pravi,
že největším zkracováním jejím jest, zabraňu-
je-li se někomu říci, že přináleží některému ná-
rodu z chce v jeho řeči své děti vychovávati.
bůh
9
article
Ke konci sdělil, že ke slovu přihlášeni jso
pp. Hubka, Vodňanský, dr. Stumpf, Chaura,
dr. Horlivý z Mostu, dr. Stejskal z Duchcova,
posl. dr. Fořt za klub národní strany svobodo-
myslné a posl. dr. Baxa a že každému řečníku
vyměřena jest doba 15 minut. Omluvili se posl.
Schwarz, dr. Zátka, Černý a Kubr.
Pan Hubka praví, že vylíčiti chce co
předcházelo sčítání lidu. Rakouská vláda pře-
ložila si francouzský termin pro zjišťování ná-
rodnosti »langue materaelle« neprávem na jazyl
obcovací a neustoupila dosud od tohoto překladu.
ačkoliv vědecké autority dokázaly, že jest ne-
správný a že r. 1898 mezinárodní statistický
ústav v Římě se usnesl, že navrhne, aby sčítán
r. 1901 dělo se na stejném základě dle národ-
nosti. Když se vidělo, že v Rakousku změna
ve věci této nenastane, chtěli jsme věděti, co
vlastně jest »jazyk obcovací«. A více než 1000
obcí podalo žádost za vysvětlení. Bylo různé.
Hejtmanství odpovídala, že jazykem obcovacím
jest, kterým hovoři se v rodině, továrně neb
úřadu. Jeden okresní hejtman napsal, že ne
může to řici, jelikož toho sám neví. (Veselost.
Někteří odkazovali, že vyjde ve věci té miní
sterské nařízení. Vysvětlení tedy dáno nebylo
Hubka
Vodňanský
doktor
Stumpf
Chaura
Stejskal
Baxa
Schwarz
Zátka
Černá
Kubr
Most
Duchcov
Řím
Rakousko
klub národní strana svoboda
10
article
Kam to vedlo, vysvilá nejlépe z toho, že na př
okresní hejtman v Kadani, prohlásil, že v celém
okresu obcovací řečí jest němčina. Ministerské
očekávané nařízení vydáno bylo v září v bro
žuře o 61 stránce vel. formátu, která věnovala
však tak důležité otázce, jakou jest obcovae
řeč jenom 12 řádek, kdežto otázce, jak popi
sovati se má dobytek, dala 25 řádek a popíso-
vání bytu 7 stránek. (Veselost.) A jaká byl
definice obcovaci řeči v brožuře této
V nařízení se praví: »U každé osoby uve
dena budiž řeč, které užívá obyčejně v obco
vání«. Může z toho býti někdo moudrý? Kam
definice tato vedla, vysvítá z toho, že jedné
poštmistrové, která přihlásila se s obeovací řeč
českou, bylo řečeno, že musí se přihlásiti k ob-
covací řeči německé, protože na její poště užívá
se německého poštovního razítka. (Všeobecná,
hlučná veselost.) Řečník přechází k vyličování
nesprávností a násili, prováděných Němci ve
smíšených obcích a okresích a uvádí, že někde
okr. hejtmanství zrušila volbu českých učitel
za sčítací komisaře, v Kaplici zrušilo volbu
Čecha a vyslalo místo něho německého úřad
níka. Jednání politických úřadů při sčítání lidu
řečník ostře kritisuje a dovozuje, že neměl
k němu práva.
Němec
Čecho
Kadaň
Kaplice
11
article
Politické úřady měly se jenom přesvědčo-
vati o správnosti sčítání, měly si při tom počí
nati nestranně, nikoliv však do sčítání zasaho
vati. Jak nazvati se to má, když v okresním
hejtmanství domažlickém přišel do smíšené obce
Prapořiště komisař jen s německými sčítacím
archy. Za těchto poměrů nelze se ani diviti
když v Krumlově byli Češi donucováni, aby
podpisovali německé archy. Sčítání v Čechách
provedeno v neprospěch Čechů a tak, že Něme
byli s ním úplně spokojeni a samy německé
časopisy, na př. »Wach' an der Nissa«, psaly
že Čechů ve smíšených okreších jest 10krá
tolik, než napočítáno.
Ztráty, kterých český národ při sčítání
počtu svém v Čechách, na Moravě, ve Slezsku
a Dolních Rakousích utrpěl, činí nejméně pů
millionu duší. (Souhlas). Řečník dovolává sek
konci podpory českých poslanců pro české men-
šiny. (Pochvala a potlesk).
Čech
Čecho
Nout
Prapořiště
Krumlov
Čechy
Morava
Slezsko
Dolní Rakousy
Wach ' an der Nissa
12
article
Pan dr. Stumpí vyličuje, jak provádělc
se sčítání lidu ve smíšeném územi od Aše az
po Králíky a jakých výsledků docílilo se při
sčítání úřadním a soukromém, s největší svědo-
mitostí provedeném. Praví, že zoufalé výkřiky
proti německému terrorismu i násilí zavzněly již
v prvních dnech sčítání ze zněmčeného českého
severu, typického to bojiště zápasících dvou
živlů — slovanského i německého; marně však
volaly utlačované menšiny o pomoc. Na úřadech
zeměpanských byly stížnosti jich odmítány, ba
na mnohých hejtmanstvích (Falknov, Kadaň,
Jablonné, Č. Lípa, Liberec, Vrchlabí) sčítacím
komisařům dávány instrukce, že v obvodu »ně-
meckého« hejtmanství může býti obcovací ře
jen německá. Německému násilí v oběť padlo
jen na českém severu na 150.000 český c
duší, duší mrtvých.
Řečník stručně, avšak při tom obsažně
líčí nejkřiklavější případy násili, dovozuje srov-
náním úřadních čislic se skutečným počten
Čechů úžasné křivdy, spáchané na našich men
šinách.
A š, úřadně »ryze« německé město má 130
Čechů, v Chebu z 300 Čechů napočteno 66
(mimo to 92 vojáků Čechů), na Falknov-
sku, kde počet českých horníků v mnohých
místech, zejmena ve Svodově, Davidově, Bukvě
Novém Sedle přesahuje třetinu všeh
obyvatelstva, napočtena jen ne-
patrná hrstka Čechd.
V Kolešovicích ze 483 Čechů úřadně
zjištění jen 202 Češi, ač školu českou na-
vštěvuje 75, opatrovnu českou 26
a v německé škole jest 50 český c
dítek, tudíž dítek jest téměř tolik, jako Čechů
vůbec, v Žatci napočteno 430 Čechů, ač v
skutečnosti jich jest 3500 a jen českých dět
školou povinných jest 412; v Chomutov
z 2300 Čechů zjištěno jen 397.
doktor
Stumpí
Králík
Čecho
Davidův
Čech
Aš
Falknov
Kadaň
Jablonná
Liberec
Vrchlabí
Cheb
Nový Sedlo
Kolešovice
Žatec
Chomutov
český c duše
13
article
V Mostě opravovány nezákonně sčítací
archy dodatečně na městském úřadě a počet
Čechů z 9000 stlačen na 4223, v Horním
Litvínově z 3800 na 1836.
V Duchcově, kde žije 5444 Čechů
a kde při volbách volitelů do 5. kurie počet
českých hlasů rovnal se téměř německým,
ví úřadní statistika jen o 2662 Češích
v Teplicích z 5000 Čechů jen o 1660
v Chabařovicích pak dokonce ze 700
Čechů napočteno úřadně jen 94 s o bco-
vacím jazykem českým.
V Ústí nad L. ze 6000 Čechů na-
počteno jen 299, v Krásném Březn
z 2100 Čechů jen 468, ač jest tam
více českých školních dítek, než
Čechů, úřadně zjištěných. (Hlučná
veselost.)
V Podmoklech zmizelo na 2700
Čechů z 3500, skutečně v místě obývajících
zjištěno úřadně 870.
V severních končinách království, n
Rumbursku a Šluknovsku, Čechové
dle úřadního sčítání téměř úplně se ztra-
tili, ač v Rumburku žije 290 Čechů, ve Varns-
dorfě dokonce jest téměř 2000 český ch
dělníků.
V Litoměřicích násilnými opra-
vami, na radnici prováděnými, stlačen
počet Čechů z 4500 na 1266, v Lovos
cích z 1450 na 538; v obeích pak v bez-
prostředním okoli Lovosic nenalezeni témět
žádní Češi, ač jsou to obce do třetiny české
tak v Prosmykách z 89 Čechů nezjištěn
úřadně ani jediný, v Lukovci ze 138
pouze 5, a č 17 českých otců rodli
podepsalo stížnost proti sčítánn
na hejtmanství podanou, dos u
však nevyřízenou.
V Třebenicích po provedeném sčí
tání spracovány archy na hejtman
ství, při čemž zmizelo 90 Čechů,
kteří teprve na důrazné stížnosti českého zastu-
pitelstva třebenického opět nalezeni, tk
že čítají dnes Třebenice 1150 Čechů a 563
Němce.
V Mimoni úřadně prý jest jen 41 Čechů.
ve skutečnosti však jest jich tam 480, v Boru
u Č. Lipy jest jich místo 37 v pravdě 350
v Arnultovicích, ač žije tam na 30
českých sklářů, neví úřadní čísla o Če-
ších praničeho.
Čecho
Čech
Němec
Most
Horní Litvínov
Duchcov
Teplice
Chabařovice
Ústí nad L
Podmokly
Rumbursko
Šluknovsko
Rumburk
Litoměřice
Lovosice
Prosmyky
Třebenice
Mimoň
Bor
Č . Lipo
Arnultovice
14
article
V Hrádku u Liberce jsou dva česk
spolky asi se 120 členy, leč úřadně na-
počteno tam jen 26 Čechů, v H od-
kovicích u Liberce z 1030 Čechů po nej
větším násilí napočteno jich 212 s obcovacím
jazykem českým.
V okresích jabloneckém a tann-
waldském Čechové přímo decimováni
tak v Jablonci n. N. úřadní číslo vi jen
o 237 Češích, ač jich tam žije nejméně de-
setkrát tolik a samy německé listy psaly,
že tam loňského roku bylo 900 če ských
stavebních dělníků; v Kokonině
kde na průmyslové škole je 13 če-
ských žáků a ve Wiesenthalu, kde
na s tejné škole jest 10 českých žáků
nenapočten ani jediný Čech.
V Příchovicích ze 480 Čechů
zjištěno jen 96, ve Smržovce z 1300
Čechů pouze 282, v Polubném z 320
ani jediný.
Ve Vrchlabí je 1100 Čechů, všal
úřadně obcuje jazykem českým pouze 598,v
Hostinném z 930 Čechů jen 104, v Tr ut
nově z 4100 Čechů pouze 1523, ačv
tomto městě na pokračovací průmyslové škole je
vedle 103 německých žáků 85 českých;v
Broumově z 550 Čechů napočteno jen 130
v Jedlové u Poličky ze 300 ani jediný
V důsledku toho možno tvrditi, že čísla.
jež nám úřadní statistika podá, jsou jen čísla
oznamující počet oněch reků a hrdin
kteří s nasazením svých existeneí
a v plném vědomi svého práva do-
vedli čeliti německému násilí a že
ve skutečnosti jsou »úřadní« výsledky sčítání
bezeenným padělkem německéh
násilí.
Čecho
Čech
Wiesenthal
Liberec
Jablonec
Čechy
Příchovice
Smržovka
Polubný
Vrchlabí
Broumov
15
article
Jmenem těch 150.000 českých zná-
silněných, ztracených mrtvých duš
protestuje řečník ohnivé prot
sěltání, volaje po spravedlnosti a ochraně
proti násilí pro ně a připomíná s důrazem, ž
český národ s nasazením všech sil musí bránit
se každému pokusu, by dle nesprávných čísel těch
snad posuzovaly se národnostní poměry ve
zněmčeném území a aby snad brány byly jza
základ budoucího smíru národnostního. (Vý
borně! Potlesk.)
Pan Chaura líčí, jak provádělo se sč
tání na českém jihu a západu. Počíná Německo-
brodskem, probírá jednotlivé obce a praví, že
jednání sčítacího komisaře Sigla přesahovalo
nejkrajnější meze. Čschům ve smíšených obcích
vyhrožováno, že budou z nich vypovězení, když
nepřihlásí se k obcovací řeči německé. V obci
Rovné na př. zapsáni všichni Češi s ob-
covací řečí německou a když se tomu vzpírali
bylo jim řečeno, že jest to nařízeno. V někte-
rých obcích platily se i 3 K tomu, kdo při
hlásil se k obcovací řeči německé. Místy ne
byli Češi ani sčítání, za to však jsou doklady,
že Němci tam počítáni dvakráte. Když Češ
chtěli jiti na hejtmanství, aby sčítacím komi-
sařem nesprávně vyplněné archy opravili, bylo
jim vyhrožováno, že učiní-li tak, vydají se
nebezpečí trestního vyšetřování.
Chaura
Sigl
Čech
Němec
Německo
Rovná
16
article
Stejně dělo se na Jindřichohradecku
násilí, jaké provádělo se na českých menšinách,
dostoupilo svého vrchole na Rumbursku a Ka-
plicku. V Krumlově, kde jest přes 3000 Čechů
chodili sčítací komisaři jako agilátoři, mluvil
s nimi jenom německy, zapisovali jim do archů
jen obcovací řeč německou a hrozili Čechům
kteří nechtěli s nimi německy mluviti, že budou
zavření. Češi zaslali telegram na místodržitel-
ství, ve kterém uvedli, že jest v Českém Kru
mlově přes 3000 Čechů, ale když do něho na-
hlédli na hejtmanství, kam byl místodržitelstvím
zaslán, shledali, že místo 3000 uvedeno v něm
pouze 300 Čechů.
Na cestě z Krumlova do Prahy ztratilo s
tedy 2700 Čechů. V Kaplici, kde prováděny
při sčítání stejné švindle jako v Krumlově, na-
počteno z 500 Čechů pouze 183. V Horním
Záblatí na Prachaticku zapisoval sčítací komi-
sař učitel všechny Čechy s obcovací řečí ně
meckou. Když se tomu jeden z Čechů opřel.
povolán byl na obecní úřad, kde jej starosta
radní uchopili, trhali s ním a pohrozili mu, že
se přičiní, by byl ve své krejčovské živnosti
zkažen.
Čecho
Čech
Rumbursko
Krumlov
Praha
Kaplice
Horní Záblatí
Prachaticko
obecní úřad
Jindřichohradecko násilí
Čech
17
article
Přítomní Němci křičeli, by byl zavřen
skutečně strážník postavil se za něj s tasenou
šavlí. O výstupu sepsán protokol, zmíněný
Čech žalován a protože neměl svědků, take
odsouzen.
V dalším uvádí řečník násilnosti provozo-
vané při sčítání lidu na českých menšinách n
Stříbrsku a Horšovotýnsku, načež přechází k
sčítání lidu v Plzni, kde provedli si Něme
před ním soukromý soupis. Vylíčiv známe
praktiky plzeňských Němců, zabývá se chová
ním okr. hejtmanství plzeňského.
Z celého území smíšeného není příkladu
aby okr. hejtmanství dovolilo nahlédnouti Če
chům do sčítacích archů; plzeňské hejtmanstv
dovolilo to však ochotně a zřídilo ve svém
úřadě pro advokáta dra. Gutwilliga zvláštní kan-
celář, aby to měl pohodlnější. Řečník koně
přáním, by podobné nesprávnosti a falešn
údaje letošního sčítání nebyly možny příště
žádá, aby poslanci se o to postarali. (Výborně
Potlesk.)
Pan Vodňanský z Českých Budějovie
praví, že budějovičtí Češi protestují proti sčitání
lidu ze dvou příčin a sice proto, že bylo pro-
vedeno s největším násilím ze strany německé
a že úřadní šetření nebylo správné. Němci ne
štítili se žádného násili, vnikali do bytů Čechů,
kradli v nich sčítací archy a vyplňovali je ne-
správně. Padesát pět obecních strážníků v ob
čanském obleku, celá řada německých agitátorů
a tak zv. »morčat«, to jest placených lidí, dral
Němec
Vodňanský
Čech
Čecho
Čechy
Stříbrsko
Plzeň
18
article
se do bytů jen poněkud odvislých Čechůa
škrtnutím péra proměňovali je v Němce. St
ným způsobem jako obec, počinaly si německé
závody se svým českým dělnictvem, které šma
hem zapisovaly s obcovacím jazykem ně
meckým.
Také řemeslníci a zaměstnavatelé němeču
zapisovali české své dělnistvo s obeovací řeč
německou. Akce Němců byla při sčítání dobř
organisována, jak doznaly i německé listy.
Leč bohatý materiál námi sebraný pouči
Němce, že o každé ovečce své velice dobře
víme. A co se stalo? Páni na radnici, aby ušli
ostudě, jali se sami provádět opravy vlastních
švindlů, takže za šest neděl přibylo v těchže
sčítacích arších 1500 Čechův a tolikéž Němců
ubylo. Ovšem i po télo proceduře nedostávajíse
nám pořád ještě 2000 Čechů, které nám cestou
na radnici zmizely.
Zjišťování nesprávností a vyšetřování stíž
ností děje se povrchně a nespravedlivě. Úřadni
vyšetřující tázal se na př. stěžujícího sobě če
ského občana: »Jste Čech a zaměstnán u obce
není-liž pravda? Souhlasíte, aby to bylo změ
něno? Rozmyslete si to!« A občanek chtě nechtě
odpověděl: »No tak prosím, milostpane, mn
je to jedno, račte to tedy nechat!« »T'ak t
podepište!« velel úřadník, »je to v pořůdku
jděte s Pánem Kristem!« (Hlučné projevy nevole.
Němec
Čecho
Čechy
Čechův
pán Krist
19
article
Stejně vyslýchány byly také české služky, kter
byly německými svými službodárci zaneseny
s obcovací řečí německou.
Drastickými doklady provází řečník tak
kritiku, již podrobuje jednání budějovickéhio
politického úřadu.
»Je věru na čase — končí zástupce Čecho
budějovických — by sčítání lidu chopily se
jiné ruce a zjistily spolehlivá dáta o poměru
obou národnosti v tomto království jako podklad
řádné státní správy. (Hlučná pochvala a potlesk.
Zástupce české menšiny mostecké, pan dr
Horlivý, líčí poměry v Mostě, které mnohem
jsou horší, než jak vyličují se v novinách
U všech úřadů tamějších je čeština Popelkou
Kroky, které předáci Čechů mosteckých u při
slušných kruhů vídeňských byli podnikli, byly
bezvýsledny.
Policejní strážník Zwerenz na př. podnik
sčítání lidu na vlastní pěst. Chodil po domec
a oznámiv nájemníkům, že přichází z úřadníh
rozkazu, dával jim podpisovat archy, na nich
rubrika obcovacího jazyka byla již předem vy
plněna slovem »německý«.
Čecho
Most
20
article
Několikanásobný majitel domů Zeibig, kter
má vesměs české nájemníky, měl nápad ješte
originálnější. Vzal jakéhos člověka z ulice
ten provedl také »z úřadního rozkazu« úko
svůj tak zdatně, že ubylo Čechům neméně ne
300 duší. (Bouřlivé projevy nevole.) A ředite
mosteckého cukrovaru příměl české dělníky
kteří národnosti své nezapřeli, k povolnosti tím
že jim pohrozil propuštěním z práce. (Slyšte
Slyšte !)
Obecní úřad rozesilal občanům, kteří za
psali do archu sčilacího obcovací řeč českou,
kategorické vyzvání, by svolili ke změně tohot
údaje, jinak že budou na základě § 30. před-
pisu o sčítání lidu udáni okresnímu hejtmanstv
k potrestání. (Bouřiivé projevy rozhořčení.)
Jen tímto způsobem stalo se, že výsledek
sčítání skutečnému poměru národností v obei
mostecké neodpovídá. Řečník prosí shromážděně,
by české menšiny nejen na Mostecku, nýbrž
v celých severních Čechách nejen morálně, ale
také hmotně podporovali. (Hlučný souhlas.)
Čecho
Čechy
slyšet slyšet
21
article
Dalším řečníkem byl pan dr. Stejskal
z Duchcova, který slovy břitkými tamější po
měry kritisoval a na doklad, jak se »sčítalo«
uvedl případ řídícího učitele p. Skaiského, kter
byl pro »urážku úřadní osoby« odsouzen do vě-
zení na tři dny, ač, jak později se zjistilo
osoby, které ho z čista jasna překvapily, úřad
ního mandátu vůbec neměly. (Bouřlivé volán
» hanba !«)
A dnes, po všem tom, co na severu vlasl
naší se dělo a děje, může se mluviti ještě o smi
fovačkách? (Různé projevy.) Kopl-li mne někdo
nemluvím s ním dříve, dokud nedostane se mn
satisfakce. Sčítání lidu v království českém mě
by provésti zemský výbor a to dle národnosti
To-li se stane, podívá se svět, kolik je ná
Čechů v tak zvaném »uzavřeném území« ně
Řečník navrhuje resoluci, ve které se pro-
testuje proti způsobu, jakým se provádělo po-
slední sčítání lidu, proti způsobu, kterým s po-
užitím brutálních prostředků tisíce českého lidu
donuceny byly hlásiti se k obcovacímu jazyku
německému.
doktor
Stejskal
Čecho
Duchcov
22
article
Resoluce praví dále -
»Protestujeme na základě toho dále prot
tomu, aby z tohoto nesprávného úřadního sčí
tání lidu činěny byly jakékoli důsledky, jakoby
byla bývala sčitána národnost.
Žádáme poslance českého národa, aby ne
dopustili, by letošního sčítání lidu bylo použí
váno za podklad k nějakým zákonným předlo
hám a úřadním nařízením.
Protože je nejvýš důležité, aby přesně vy
šetřen byl poměr obou národností v královstv
českém, vybízíme dále české poslance, aby na
sněmu království českého podali a hájili návrh
by zemskému výboru bylo uloženo provést
v čase, pokud možno, nejbližším v královstv
českém sčítání lidu dle národností, zvláště když
různé výkony ze zákonů a správy plynoucí na
základě početního poměru národnosti se pro
vádějí.«
Mimo to ukládá resoluce poslancům, aby
při každé příležitosti poukazovali na hrubé ne-
správnosti posledního sčítání. Koneéně žádá
resoluce:
»Nechť pracováno jest k tomu, aby
zákon o popisování lidu byl změněn tak, aby
znemožnil znásilňování krajanů našich ve pro
spěch německé řeči obcovacl.«
Projev tento byl za bouřlivého souhlasu
přijat všemi proti pěti hlasům, kter
žádaly, by poslancům českým bylo »poru
čeno« ..
K slovu přihlásil se pak zástupce poslane
národní strany svobodomyslné, pan dr. Fořt
Pravil:
Chápu se slova v jakémsi mocném dušev
ním vzrušení, které však nevytrysklo z okolnosti
že poslanci byli zde tu a tam aklamování způ
sobem, který zrovna srdci mému se nezamiouvá
(Odpor v pozadí síně.) My čeští poslanci . .
meckém.
doktor
Fořt
český národ
23
article
Jakoby na povel počíná v zadu seskupený
mladistvý crěme strany národně-dělnické volati
»Ne čeští, mladočeští! Prodáváte národ, svoji
krev!« (Nepokoj.)
Předseda: Pánové, shromáždění má z
účel, aby projeveny byly všecky názory. Ctět
svobodu sloval (Trvající hluk a nepokoj.)
Posl. dr. Fořt (pokračuje): Pánové, sešli
jsme se v této zasedací síni proto, bychom
spojenými silami pracovali na národa roli dě-
dičné. (Bouřlivá pochvala a potlesk. Pozadí
opponuje dále.)
Poslanec dr. Fořt: Pánové, chcete-li tout
svou výtržností harmonický projev dnešní zma-
řiti, pak náleží zodpovědnost vám! (Trvalý
lomoz.)
Pan dr. Stejskal vystupuje v popředí
volá k lomozicím »bratrům«: »Pánové, zacho-
vejte svobodu slova !«
Předseda: Pánové, považte, že zmaříte
celý výsledek schůze. Tolik rozumu a citu mů-
žeme snad u vás předpokládat, že nepřivodite
zmar naší schůze! Šetřte svobody slova aspon
do té míry, jako jste jí šetřili před tíml
»Bratři« neutuchají.
Poslanec dr. Fořt (zvýšeným hlasem): Já,
pánové, pro svoji osobu na váš ohled nároku
nečiním. Jsem zvyklý snésti odpor ve veřejném
shromáždění a každému, bojuje-li věcnými argu-
menty, věcnými argumenty odpovím. Chcete-li
mne však křikem umlčeti, neuškodíte mně, nýbrž
překazíte pouze úmysl, se kterým já sem přišel:
nabídnouti poctivou ruku českou k součinnosti.
(Hlučná, dlouhotrvající pochvala. Odpor »montag-
nardů«.) Chtěl jsem vám v prvé řadě říci:
My, čeští poslanci . .
Posl
doktor
Fořt
Stejskal
Ctět svoboda
24
article
»Bratři« volají: Mladočeští
Posl. dr. Fořt (pokračuje): . . . vzdá-
váme srdečný dík těm osobnostem, které svo-
laly dnešní schůzi, jež ukázala nejlépe, jaká
křivda na českém národě se páše. Tento dik
považuji za naši povinnost zvláště oněm mužům,
kteří dnes representovali se u řečnického stolu
jako předbojníci a pevní zastanci českých men-
šin, jichž zájem je věcí celého národa a také
těch, které stihl osud neštěstím, že byli obda-
ření mandátem poslaneckým. (Veselost.) Tak da-
jeko snad ještě věci nedospěly, aby muž, zvo-
lený důvěrou občanstva, v českém shromážděnl
nesměl zjednat ani svému slovu platnosti . ..
(Souhlas.)
Druhým účelem naším je snaha, aby n
základě materiálu sebraného a průběhu dnešní
debaty byla zahájena nová, účinná akce k ná-
pravě. (Hlasy: My si to zapamatujeme !) Ano,
pánově, buďtež ujištěni, že stalo se, co se státi
mohlo a že materiálu, který dnes jste dali,
bude výdatně použito.
Z pozadí zasedací síně provolává několik
hrdel »hanbu«. Ostatní shromáždění prot
tomu protestují.
Za všeobecné vřavy slyšeti hlas materiali-
sty vinohradského, p. Hladkého, který po-
ukazuje na přítomnost několika provokatérů.
Vfava trvá dále.
Předseda: Pánové, buďte tak laskavi,
zachovejte klid a šetřte osobního míněníl
»Bratři« pokračují v provolávání hanby
Pan dr. Stejskal volá do shrámažděnís
»Pánové, jde o věci vážné, o žádnou polilickou
agilaci. Jsem radikálem, ale ctím svobodu slova.
doktor
Fořt
Hladký
Vfava
Stejskal
25
article
Jde o české menšiny! To je manifestace? Č
sobě mají naši nepřátelé myslit
Lomoz neutuchá.
Předseda: Poslyšte, pánové, věřím vám,
že cítíto jako dělníci. Ale křikem ničeho ne-
spravite.
»Montagnardi« vedou svou dále.
Předseda JUC. Jan Sedlák (snažes
utišiti hluk): Žádám za klid. Každý z nás má
své přesvědčení a zde je jeden druhému nevy-
vrátí. Mějte úctu k přesvědčení jednoho kaž-
dého. Chováním, jaké se zde projevuje, zkazít
výsledek schůze. (Výborně! Potlesk. Hluk
druhé strany.) Nechte nás jednati o věcech,
které jsou na programu. To je požadavek sluš-
nosti a to také máme právo od vás žádati.
(Výborně ! Hlučný potlesk.)
Posl. dr. Fořt: Vzhledem k tém, ktel
uznávají za vhodné zde demonstrovati a k vůli
účelu dnešní schůze obmezím se na stručné
dvě ještě poznámky. Ten evropský skandál,
který nepopíratelně je obsažen v průbéhu po-
sledního sčítání lidu v Čechách a na Moravé,
objevil nezbytnou potřebu, aby všecky útrapy.
jež český lid zažil v uzavíraném území, proje-
vem všeho českého lidu, nikoli rozháraného v
frakce (Výborně! Potlesk.) vynikly jako mo-
hutný protest před tváří celé Evropy. (Vý-
borně!)
Druhá myšlenka vrcholí v přípovědi, že
čeští poslanci, ať se o nich soudí jakkoli, pokud
já je znám a pokud se cítíme býti českými po-
slanci, se přičiní, by látky, kterou jste nám po-
skytli, látka to rázu přímo hrozného a děsného,
bylo použito k rozboru, který by byl s to způ-
sobiti, by onen evropský skandál nemohl s
opakovati.
Sedlák
Posl
doktor
Fořt
Čechy
Evropa
JUC
26
article
Otázka českých menšin je jednou z nej-
důležitějších otázek českého národa. Čeští po-
slanci nikdy na ni nezapomínají. Ale mějte na
paměti, že my poslanci máme obrovskou řadu
důležitých záležitostí na starosti; proto musíme
žádati, byste dle zásady dělby práce také tu
práci, o které se zde jedná dnes, rozdělili. My
děkujeme všem, kteří se jí zúčastní.
Není však třeba, bychom v nejdůležitější
otázce českých menšin se na základě různého
nazírání na jiné politické záhady různili a po-
tírali. Dnes měl by se uplatniti projev celého
národa, a chybou by bylo, kdyby kdokoli chtě
projev tento osobními třenicemi zmařiti
Připomínám ještě jen, že poslanci čeští
budou konati svou povinnost a vykonají ji bez
ohledu na jakékoli vlivy. (Výborně! Bouřiívý,
trvalý potlesk.)
Pan JUDr. Hliňák z Liberce (uvítán potle-
skem) líčí způsob, jakým obec liberecká prová-
děla sčítání lidu. Řečník v úvodu řeči své lituje
výstupů, které se udály za řeči posl. dra. Fořta.
Právě poslanec dr. Fořt je jedním z těch, kteří
pro sčítání lidu v uzavíraném území učinili, co
mohli. (Výborně! Potlesk.) Kdykoli se řečník
obrátil na posl. dra. Fořta, dr. Fořt mu vyhověl.
Výstupy tedy byly nemístné. Je třeba, by věc
Čechů v uzavíraném území byla věcí nikoli
jednotlivých frakcí, nýbrž celého českého národa
bez ohledu na trakce
JUDr
Hliňák
doktor
Fořt
Čecho
Liberec