2
masthead
V Praze, v neděli dne 23. června 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
přilohami (.Naněný Obzor“ ve
středu a „Literárni Hlidka“
v pátak) před plácí se:
Vraze v administrael
na měsís . . . . . . K — b
na čtvrt leta . . . ..
8 K — h
s dvojí čenálkou
na měsíe
Literárni Hlidek
6
article
na čtrt lets
ve filnikáchí
na měsie . . ..
Peštout
za měsre
na šivri leia : . . .
8
article
s dvojí zásilkou
za měske
ne žtrrti lee
9
title
Dnešní číslo pro Prahu le o 18 stranácb.
Praha
10
article
Aristokratické pletky a pro-
spěch českého národa.
Aristokratické pletky a pro-
spěch českého národa.
Chtěli-li naši konservativní páni velko
statkáři v hořký ten kalich protivenství, jejž
osud nevlidný od staletí neodnímá ode rtů
národa našeho, přiliti nové zeměžluče, do-
kázali toho překvapujícím návrhem svého
hr. Buguoye hned v prvním sezení let
ního sněmu nynějšího věru až bůh brání.
Ať si vyjdou dnes do krajův českých
naslouchají, jaké pohoršení hluboké způsobili
ve všem národě českém tímto nevysvětlitel-
ným činem svým.
Když o letošních Letnicích (26. května)
zdejší »Bohemie« prvně přinesla sensační
novinu, »že mezi vůdci konservativníhoa
ústavověrného velkostatku již od delše
doby pěstují se rozhovory k vůli docílení
jisté shody«, že však ke kompromissu jen
tehda může dojíti, bude-li velkostatku ústavo-
věrnému vybrazen počet mandátů na sněmu
zemském přiměřený jeho mohutnosti, — my
po tři dni uložili sobě šetrně reservu, čeka-
jíce, zdali vůdcové konservativní šlechty
sensační tu zprávu německého tisku poprou
a vyvrátí. Ale když po tří dni pánové zu-
stávali němi a hluši, tu měli jsme za svou
nezbytnou povinnost dne 31. května na
tomto místě pánům připomenout, že tu nejde
o žádný jejich soukromý sport, nýbrž o věc,
která citelně dotýká se životních zájmů na
šeho národa, aby tedy laskavě a otevřeně
pověděli pravdu: chtějí li skutečně v nynější
době svrchovaného rozmachu německého
furoru sesílit posici Němcův na
sněmu našem na úkor náš čili
nic?
Němcův
Bohemia
11
article
Na to teprv dostalo se nám »z autori-
tativní strany« konservativně velkostatkářské
velkopanské odpovědi, že prý je to od nás
nevlasteneckou frivolností, podezříváme-li hi-
storickou naši šlechtu, která prý vždy k ná-
rodu našemu věrně stála, z podobných
obmyslův a pletek nekalých. —
Není prý na tom všem slov
pravdy, nejsou prý to než tendenční vý-
mysly a klepy. — Načež přichvátal kde
jaký orgán schwarzenberský, aby nás káral
a peskoval, kterak že darebně jitříme lid
proti naší dobré a vlastenecké šlechtě, která
prý by zajisté nikdy podobného kroku ne-
učinila, aniž by vymínila při tom nálezite
rovnocenné náhrady pro národ náš:
»Než by uzavřela naše šlechta s Němci po-
dobný kompromiss, musili by Něme
nejprvé přistoupit na celou řadu
důležitých podmínek, jimiž by
význam české většiny na sněmu
království českého náležitě byl
uplatněn a trvale i zabezpečene
— tak a podobně chlácholil konservativní
tisk vzrušenou veřejnost naši. Ale ještě ne-
oschla tiskařská čerň na těchto »autentických«
přísahách a mravních rozhořčeních z tábora
feudalního, když musila sama ta schwarzen-
berská advokátka »Politik« dne 5. t. m.
svým milým staročeským konservativcům
sděliti tuto kormutlivou zvěsť: »Telegram
z Vídně 4. června: Dnes dopoledne konala
se zde důvěrná porada poslanců hr. Pálff
a hr. Czernina s předsedou kon-
servativního velkostatku hr. K.
Buqooye m. Porada týkala se p o v ě stí
Němec
Pálff
Czernin
K Buqooy
Vídeň
12
article
poslední dobou roztrušovaných o uza-
vření volebního kompromisu
mezi konservativním a ústavá-
ckým velkostatkářstvem, kteréžto
pověsti byly nedávno v prohlášení, vydaném
zastupitelstvem konservativ-
ního velkostatku, jako tendenční
nesprávné popírány.« Avšak dnes bylo hra-
bětem Buquoyem způsobeno nov
prohlášení, kteréž uveřejňuje »Vater-
land«. A tototo prohlášení zní: »Enunciaci,
uveřejněné zastupitelstvem konserva-
tivního velkostatku dne 1 června t. r., roz-
uměno tak, jakoby byla projevem
vůdců strany českého konservativního
velkostatku. Naproti tomu vyzváni
jsme, abychom výslovně konstato-
vali, že to (1. června) nebylo žád-
ným prohlášením vůdců strany, nýbrž
toliko jedné skupiny českého konservativního
velkostatku na radě říšské.« — — Co zna-
menalo toto neslýchané zapření vídeňského
ředitelstva feudální strany se strany praž-
ského vrchního jejího ředitelstva? . . »Podle
našich informací nic jiného,« musila po-
jednou stará mentorka »Politik« se schlípe-
nýma ušima doznat, »nežli že se pro nastá-
vající zasedání sněmovní připravuje
návrh na změnu volebního řádu
co do kurie velkostatkářské, která
má být rozdělena v patero vo-
lebních okresů.«
Buquoy
Vaterland
13
article
A čtrnácte dní na to skutečně naši roz-
tomilí spojenci hned v první schůzi sněmovní
přiklusali s tím presentem 21 man-
dátů Němcům, aniž by byli uznal
za slušné, dříve o takovém základo-
borném návrhu se zastupitelstvem
národa českého poctivě vyjed-
návat! Zaskočen a překvape
měl býti národ český tímto kompromissem
naší šlechty s našimi úhlavními nepřáteli.
A slyšme, jak troufale a opovážlivě ter-
rorisují již milostpáni naše poselstvo: »Tento
návrh musí býti najisto sněmem
vyřízen před jeho rozpuštěním«,
poroučí konservativní orgán »Politik« den po
jeho podání (21 t. m.) v telegramu z Vídně
— musí, aby nové volby sněmovn
mohly se již díti podle tohot
systému.
Němec
Vídeň
14
article
Kdož by si tu nevzpomněl zpupné oné
mluvy konservativních listů den po vyhlá-
šení punktací vídeňských: »Rozdrcena bude
každa strana, která by se opovážila tomuto
vyrovnání se opříti!« A dnes tedy už zase
sněm český musí. Neboť Körber to chce,
hr. Buquoy a Pálífy to chtějí, Osvald Thun
a Baerenreither to chtějí — a tu přestává
všecko. Ale národu českému toto vilé
movské »sic volo sic jubeo« našich pánů
aristokratů věru pranic neimponuje, nýbrž
naopak toliko jej hluboce pohoršuje a
dráždí k otázce, je-li ho důstojno, aby před
koncem XX. století byl na vlastním sněmu
svém věčně v té nehodné men-
šině posavadních svých 97 hlasů.
kdežto jak dle lidnatosti, tak i dle poplat-
nosti své má míti v něm spravedlivě z na-
čnou nadpoloviční většinu. I podle
toho nespravedlivého úřadního sčítání dosáh!
národ náš v tomto království počtu bez
mála 4 millionů hlav, proti necelým 2 mil-
lionům Němců. Velkostatkářů pak jest tu
sotva do 400.
A vzdor tomu nemá na sněmu vlasti
Buquoy
Osvald Thun
Němec
15
article
své národ český jako takový ani nadpolo-
viční většinu, nýbrž mezi 242 poslanc
pouhých 97 hlasův, naproti 71 německým
70 velkostatkářským. A nyní se páni velko-
statkáři konservativní a ústavověrní mezi
sebou tajně dohodnou, že se podělí vzájemně
o mandáty tak, aby Němcům přibylo 21
hlasův, a posice jejich co do síl
ve sněmovně téměř rovnala se
síle naší.
Vymlouvají se, že prý během let mnoho
velkostatků přešlo do rukou německých.
takže prý by za boje volebního mohli třeba
vůči Němcům podlehnout a tito při hro
madné volbě všech 54 mandátů nesvěřen-
ských dobýti. Lichá to však a nepravdivá
výmluva. Ža poslední volby v nesvěřenskýeh
statcích r. 1895 nezmohli se ústaváčtí velko-
statkáři přes největší agitaci nežli na
126 hlasův, kdežto konservativní kandidáti
zvoleni 192 až 225 hlasy. Rozdíl sil tedy
obnášel na 66 hlasův. Však smutným zjeven
bylo, že na 35 lístkách hlasovacích pán
konservativní velkostatkáři k vůli za-
líbení se vládě napsali jmena 21 německých
kandidátů (vedle 33 konservativníeh). Bylo
tedy již tehda servilních slabochu
mezi nimi, a ti patrně nabyli nyní v taboře
vrchu. Však kdyby aspoň, chtějíce se jiz
vyznamenat svým »ausgleichsmeyerstvím«.
byli podali návrh na všeobecnější re-
visi volebního řádu.
Němec
16
article
Kdyby byli vzali i jen dost malý ohled
na bohomrzké ty křivdy, činěné Schmerlin-
govým tím řádem našemu národu a byli se
vyslovili pro princip poměrného, s pra-
vedlivého zastoupení jak v kuri
velkostatkářské, tak v kurilch
městské a venkovské. Ale ne! Naše
rány pánů nebolí, a tak jako r. 1863 hlaso-
vali proti spravedlivému návrhu P'alackého
pro návrh Herbstův, tak zůstávají podnes
netečnými k neslýchanému bezpráví, jímž
trpí zde čtyřmillionový národ český a přes
hlavy jeho podávají Němcům svrchovane
nebezpečný návrh svůj na territoriální roz-
dělení mandátů v kurii velkostatků, jen
usnadňuje každé nám nepřátel-
ské vladě chabrusový pokus v té
neb one z pěti volebních skupi
velkostatkářských, poněvadž tu
jde jen o získání málo hlasův,
aby Němcům mohlo se v ní při-
šantročit vítězství volební, jehoz
následek by byl posunutí celého po-
měru stran ve sněmu českém na
škodu a ůjmu našeho náro da.
A tu že by mohli poslanci národa če
ského, jak »Politik« cynicky napsala, do pod-
zimu přijíti k jinému náhledu a hlas
svými otevřít »bránu Danajcům?«
To se bohda nestane! Spíše očeká-
váme od našich poslanců s veškerou ve
řejností naší, že odpovědí k tomuto impe
tuosnímu úkladu aristokracie prostě a řádně.
po česku: obnovením svého návrhu
jejž podali v prvním zasedán
nynějšího sněmu roku 1895: návrhu to Sla-
víkova na zrušení všech kurií volebních a
na demokratickou změnu volebního řádu
uskutečněním zásady všeobecného rovněho
práva hlasovacího všech zachovalých a do-
spělých občanů vlasti naší bez rozdilu ná-
rodnosti a stavu. Nižádným způso bem
však že nedopustí, aby proše
ten návrh Buguoyův hlasy če
skými, bez zjednání spravedliv
většiny lidu českému na sněmu
vlasti jehol
Herbstův
Němec
Danajec
Buguoyův
17
article
Sněm království českého.
Schůze třetí.
V Praze, 22. června.
Také dnešní schůze nebyla ničím jiným
než praeludiem k vlastní činnosti parla
mentni. Nešlo o nic jiného, než o materiál
pro komise. Na českém sněmu, zrovna tak
jako na říšské radě, jest zvyklosti, že i t
nejnepatrnější věc projíti musí výborem. Co
v jiných parlamentech je výjimkou, to stalose
v parlamentech této říše pravidlem.
Na jednacím pořadu nalezala se zpráva
zemského výboru o zemské akci k povzne
sení malých živností na rok 1900.
Nedá se popříti, že země co mohla, v této
příčině vykonala. Prostředky její jsou ovšem
skrovné, právě tak, jako veliký je úkol, jejž
zástupcům lidu ukládá smutná situace, v níž
nalezají se naše vrstvy výrobní.
Na úkor jednotné a výdatné akce na
povznesení živností jest ovšem okolnost, že
věc tato spadá vlastně v kompetenci říšského
parlamentu a sněm že jen nahražuje, co říš-
ská rada zanedbává. Kdyby, jak by bylo
přirozeno, rozumno a po právu, věci živno-
stenské byly přikázány sněmům, s jinou
energií by se dala nasaditi paka k povzne-
sení živnosti, než v nynější obmezené sně-
movní právomocnosti. O velmi sympatické
novotě: o zakupování děl uměle-
ckých z fondu zemského, referoval právě
tak jako o předmětu, jenž předcházel, příse-
dící zemského výboru posl. K. Adámek
Vítáme způsob, jakým zahájena akce zemská
na podporu výtvarného umění a očekáváme.
že stane se podkladem, na němž budována
bude příští naše umělecká gallerie.
K Adámek
Praha
18
article
Němcům zalíbilo se naložiti projek
zemské podpory pro výtvarné umění na ně
meckou bárku a vjeti s ni do politických
vod. Pan Nowack začal veslovati za poeti
ckého hlaholu, ale tuze brzy uvízl v blatě
a kalu, který po Praze kydají němečtí bur
šáci. Toť se rozumi, že p. Nowack je pro
úplné dělení předně zemských peněz, urče-
ných výtvarnému umění, dále uměleckého
školství a na konec i umělecké komise.
Dostal od posl. Hořice velmi rozhodnou
odpověď, na rychlo improvisovanou, ale ostře
přibroušenou.
Pan dr. Zdenko Schücker nad ní pro-
léval hořké slzy. Musí prý se mluviti o všech
choulostivých záležitostech jen věcně, jinak
se nedostaneme k toužené společné práci
pro blaho země — domlouval chebský dr.
Schücker, ale jen posl. Hořicovi; p. No-
wackovi, který odpověď se strany české
provokoval a vyprovokoval, nikoli. Němei
prý si přejí, bychom byli tak intelligentními
jako oni; lidé intelligentní prý se snáze do-
rozumí. Pan dr. Schücker promine: my
netoužíme po tom stupni intelligence, na
jakém stojí páni Němci v uzavíraném územ
a jakou ukazují proti nám. Ostatně, je-l
intelligence podminkou národního smíru, pak
se jistého ždibce potřebné té intelligence
nedostává právě našim pp. krajanům, kteří
vládnou Trutnovem, Libercem, Chebem.
Žatcem, Kraslicemi a Chabařovicemi. Facta
loquuntur, pravil p. Nowack, ukazuje na
pražské historické kameny; facta loquuntu
V drobném prodejii
ranní číslo o sobě . . . za 8h
odpoladní . . . . . . . za 3b
e slialkách za venkově-
ranní číslo. . . . . . . . 10
odpelední . . . . .. . . . Bh
Inseráty
plalí se hetově rapřeš
Předplacení a inserty přijímá sdmínl-
slzncs v Marianské ullici č. 3
Tam nacházají se tél redakee
tiskárna a vxpedies „Nárednich L.lstů“.
Rukopisy se novrac-jí.
Němec
Nowack
doktor
Zdenko Schücker
Schücker
Praha
Hořice
Trutnov
Liberec
Cheb
Žatec
Chabařovice
19
article
pravíme my, ukazujíce na poslední sčítání
lidu v uzavíraném území. Dr. Schücker ovšem
nebyl o nic skromnější než p. Nowack; byl
jen uhlazenější a — chytřejší.
Oběma odpověděli jasně a správně po-
slanci dr. Pippích a zpravodaj K. Adámek
Provedli svou věc dopodrobna a s žádouci
jasností. Odbyli tak první politickou debatu.
Jak asi o ní smýšlí předseda obchodní ko-
mory splitské p. Ilič, který z rakouského jihu
přijel navštívit Prahu, a dnešní schůzi sně-
mu pozoroval z lože, kam jej zavedl posl.
H. Janda?
Zbytek schůze uplynul hladce, poněvadž
neměl ni jediného politického momentu.
Nejvyšší maršálek zemský zaháji
schůzi o 11. hod. 20 min.
U vládního stolu: místodržitel hr. Couden-
hove, místodržitelský rada Vojáček a okr. hejt-
man dr. Neumann.
Galerie navštíveny dosti četně.
Petice podali poslanci: dr. Podlipný
rady král. hl. města Prahy za vydání novely ke sta-
vebnímu řádu z r. 1886 ve příčině domovních stok
a jich zaústění do stok veřejných, dále sboru oben
starších král. hl. města Prahy proti zvýšení zemské
přirážky, po případě, by ze zvýšení toho vyňato bylo
král. hl. město Praha. — Dr. Lad. Dvořák Jos.
doktor
Schücker
Nowack
Pippe
K Adámek
Ilič
H Janda
Vojáček
Neumann
Podlipná
Lada
Dvořák
Praha
20
article
Vlnové, vdovy po učiteli v Ratajích, za udělení pense
a vychovacího příspěvku jejím nezl. 4 dítkám. —
Dr. Sláma Josofy Rosamové, industr. učitelky v Do-
brušce, za udělení stálé roční podpory. — Špindler
Ludvíka Štolze, správce školy v Teplici Sanově, za
přiřknutí pěti služebních přídavků, dále Ant. Navra-
tila, učitele v Račicích, za počítání doby služební ku
prvnímu zvýšení služného od zkoušky způsobilosti
učitelské. —- Loula Marie Kotrčové, vdovy po
učiteli v Benešově, za roční provisi. — Schwarz
Herminy Velflíkové, industr. učitelky v Březnici, za
vpočítání let služebních, dr. Záhoř Marie Peškové,
industr. učitelky na Kladně, Hovorka Lenky Vý-
šové, industr. učitelky v Žamberku, Hodys Jindř.
Koňasové, industr. učitelky v Pičíně, Janoušek
Marie Hofmanové, industr. učitelky v Malé Skále, Jos.
Kohoutové, industr. učitelky v Mříčné a Alžb. Johnové.
industr. učitelky v Nové Vsi, vesměs za totéž. —
Dr. Lad. Dvořák, kurat. zim. hosp. školy v Slaném
za subvenci na stavbu školní budovy, městské rady
v Slaném a okr. výboru v Slaném, vesměs za totéž.
— Ferd. prine Lobkovic Karla Hrubého, ústřed.
pokladníka zemědělské rady v Praze, za zvýšení služ-
ného a udělení titulu účetního rady. — Barták
Josefa Hory, hostinského v Kamenném Přívoze, z
náhradu 3000 K za zabrané objekty při stavbě okras-
ního mostu přes Sázavu. — Udrža! Ant. Malanika.
doktor
Sláma
Josofa Rosamová
Špindler
Štolz
Sanův
Antonín
Loula
Kotrč
Schwarz
Hermina Velflík
Pešek
Jindřichův
Koňas
Janoušek
Hofman
Johnová
Lada
Dvořák
Lobkovic
Hrubý
Barták
Hora
Malanik
Benešov
Březnice
Kladno
Žamberk
Pičín
Mříčná
Slaný
Sázava
Udrža
Hovorka Lenk Vý
zemědělský rada v Praga
21
article
Fr. Macka a Jos. Ponceta, býv. domkářů v Ročově.
za podporu ke stavbě nových, násl. sesouvání se půdy
zbořených domků. — Sokol místní školní rady
v Holicích v přičině zákazu soukromého vyučování
hudbě se strany učitelstva. — Mareš okresního vý-
boru ve Zbírově za zrušení školného, Janou šek
okresního výboru v Semilech, Šťastný okresního
výboru ve Veselí n. Luž., Kratochvíl městské
rady v Rychnově n. Kn., Šule městské rády v Lyse
n. L., Šembera okresního výboru v Ml. Vožici.
dr. Fořt obecní rady v Poličce, Loula okresního
výboru v Benešově, Kryf okresního výboru v Kou-
řimi, Kudrnka okresního výboru v Nasevrkách,
Niklfeld okresního výboru v Chotěboři, dr. J an
Dvořák měst. rady v Č. Skalici, vesměs za totéž. —
Hovorka okresního výboru v Žamberku v příčině
prodloužení lhůty při obnovování směnek při okr-
hosp. záložnách. — Janoušek okr. výboru v Se-
milech za doplnění obec. zřízení ustanovením, ze
obce oprávněny jsou používati ve své úřadní pečeti
zem. znaku. — Dr. Heller okr. výboru v Klato-
vech za totéž. — Spindler obec. výboru v Dolán-
kách za upravení řeky Ohře. — Udržal obec. vý-
boru v Oboře a okr. výboru v Lounech za totéž. —
Dr. Fořt městské rady v Poličce za vydání zákona.
dle něhož by náklad na vydržování škol měšťanských
nesl celý okres. — Nehasil okr. hosp. spolku v
Č. Brodě v příčině zákazu blankoterminových ob-
chodů na bursách plodinových. — Dr. Záhoř ústř.
spolku českých žen v Praze v příčině zlepšení po-
měru nalezenců. — Dr. Čelakovský Václava
Erlebacha, učitele ve v. v Dobřívě za upravení vý-
slažného. — Dr. Podlipný Fr. Vondrové, vdovy
po dozorci donuc. pracovny v Praze, za zvýšení pro-
vise. — Dr. Dyk Anny Gottwaldové, vdovy po říd.
František
Macek
Jos
Mareš
Jana
Kratochvíl
Rychnův
Šembera
Vožice
doktor
Fořt
Loula
Kudrnka
Hovorka
Janoušek
Heller
Spindler
Udržal
Záhoř ústřední
Čelakovský
Erlebach
Podlipná
Vondra
Dyk
Gottwald
Poncet
Ročov
Holice
Semily
Veselí můj
Luže
Kněžná
Kou
Nasevrky
Chotěboř
Č . Skalica
Žamberk
Klato
Dolán
Ohře
Louny
Č . Brod
Praha
Dobřív
Francie
okresní výbor v Benešov
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 22. června.
6— (Kronika.) Co je vidět na takové
dekoraci města? Prapory a fábory, výložky
a třapce, ústřižky látek delší, kratší, sestavy
barev stále se opakující, známé znaky, emblemy
hesla! Všecko stokrát viděno! A přece od rána
do večera valí se davy ulicemi, vypulují zraky
libují si, kráti si chvíli.
— Ille, hle! Tuhle a tamhle! Pěkná deko
raee! A celá národní!
— Čí dům
— I to je X-ův! Což ten, ten se nedá
Ale vedle je kasiňák. A za ním ten taky! An
kapesník biločervený by nepřipustili!
— Jestli pak by si to našinec troufal tak
hle v Ústí nebo v Liberci? ..
Jakási přehlídka táborů, je vidět, měřen
sil, závod. A to vždycky baví. Napíná to přede
vším pozornost. Tedy hned jakýsi prostředel
vychovávací pro mysl davu. Poznámky se kři
žují, úsudky, závěry.
— A celkový dojem? Jaký byl? Ne osm
nebo deset, ale čtyřicet nebo padesát procent oby
vatelstva jakoby byli — Němci.
— Nu, leda po hlavních ulicíchl
— Ale ty právě rozhodují! Všecka pozor
nost je sem obrácena! . ..
— Hm! Tu se nedá nic dělatl
— A safraporte, proč by se nedalo?
— Protože tu patří jednotlivcům celé fronty
A ti jednollivci jsou Němci! Ostatek je drobný
— A proto právě má se něco dělat! Vhod-
ným ustrojením lze uplatniti sílu a význam
davu . . . Zjednat jeho přispěním onu protiváhu,
které je třeba ..
Jisto je, buď je důležito, jak dekorace ulice
dopadne, anebo je to lhostejno. Když bylo vše
hotovo, chodili jsme a měřili a hubovali, že t
a to není tak a tak. Neměli jsme se starat
dřive? Nemá tu někdo být, kdo věc trochu pro-
myslí, kdo ovládne tu hromadu nesrovnalých
živlů, uváží všecky okolnosti, rozpočítá dojem
a zařídi vše, čeho třeba? Má tu někdo takový
být. K čemu pak byla imenována dekorační
dav.
Němec
Praha
Illo
Ústí
Liberec
23
article
komise? Ale bylo by třeba choditi od domu
k domu, od muže k muži, neskrbliti pokyny ..
— Pokyny! Pokyny! A kde pak zůstane
mravní cena projevu? Co je do projevu smý-
šlení, který nevyšel z popudu vlastního, který
byl našeptán ? ..
Ale není tak zle! O smýšlení neběží. Smý
šlení je známo. Ten a ten majitel domu, bal-
konu, skladu je našinec. To se ví. Udělal by
kdyby věděl, kdyby se mu řeklo, jak by to
to nejlépe se vyjímalo. Ale sám není v takových
věcech honěn, nezabývá se tím, není to jeho
věc, nepřemýšlí o tom. V dané chvíli jedná
mechanicky, jak mu náhoda napoví. Vyvěsí, co
je právě po ruce, jakou látku, jakou barvu, jaký
znak, jaký emblem mu v krámě předložili. Tak
jedná každý dav ponechán sám sobě. A je p
effektu. Platnost a význam jeho síly jsou ty
tam! Podlehl všelikým drobným popudům naho-
dilým, vedlejším, protože nebylo postaráno, aby
podlehl jednomu, společnému, hlavnímu, čemuž
by byl ochotně vyhověl. Stará zkušenost, znov
opakovaná: dav třeba vésti ! ..
Už před deseti léty učinili jsme podobnou
zkušenost. Tenkráte jsme si řekli: to si zapa
matujeme ! Příště se to popadne za jiný konec
Ale deset let minulo a nie se nepopadlo! Zi
stali jsme tím starým davem, velikým dětinou.
nevědomým, nerozmyslným, bez paměti, který
podléhá všem možným popudům drobným, na
hodilým, vedlejším a nedovede své síly soustře
diti k velkému, hlavnímu. . . Dotyčná komise
v dané chvili nedostála své roli, nepostarala se.
aby bylo lépe.
24
article
Ještě jedna věc nás před deseti lety do-
pálila. Při slavnostním představení v divadle
objevily se na předních místech, po ložích
a balkonech samé cizí, neznámé tváře.
— Co je to za lidičky ? Kde se tu vzal
tohle slavnostní obecenstvo ? šuškali mezi sebou
denní navštěvovatelé divadla.
To tenkrát zemský výbor tak uspořádal.
Jemu v takové chvíli připadá úloha domácíh
pána v Národním divadle.
— Slavnostní představení je obřadný akt
řekl si zemský výbor. V takovou chvíli nemůže
se posadit do hlediště jen tak, kdo zrovna
národní divadlo
25
article
přijde. Tu musí panovat nějaký řád, must
být všecko přehlédnuto, urovnáno! . . ..
A skonfiskoval všecky vstupenky. Kdo
chtěl slavnostnímu večeru obcovali, musil se
u slavného zemského výboru přihlásiti o po
ukázku na místo. Zemský výbor ustanovoval.
kdo a kam se posadí. Tak byla zjednánaji
stota, že se do hlediště nevetře žádná nepo
volaná osobnost, žádné individuum podezřelé
nepresentábl. Večeru zabezpečen tak žá-
doucí lesk. Až potud všecko v pořádku.
Ale zemský výbor je vysoký úřad. Do-
týkají se tu všecky špičky. Urozené a vysoko-
postavené osobnosti, nejvyšší hodnostové, nejvy-
branější společnost podává si tu dvéře. Sami
lidé, kterým je těžko něco odepřít. A o vstu
penky do slavnostního představení byla dračka
Rozumělo se, jak dopadne! Lví podíl odnesl
panstva vysokých styků a vznešené protekce
Večer zářilo hlediště skutečným leskem. Ale po-
odbytých slavnostech strhla se bouřel
— Oho! To tak nejde! Tuhle methodu
slavnostního tapetování hlediště si pro po druhé
vyprosíme! zuřilo to vůkol. Zemský výbor je
sice představitelem domácího pána v budově
Národního, ale jen tak co mu právě napadne,
si tu dovolovat přece jen nesmí. Vlastním pá-
nem a majitelem domu je tu někdo jiný
chce-li zemský výbor konati správně svoji po
vinnost, musí příště jednati v duchu onoho pra-
vého majitele, jejž zastupuje ! . . ..
26
article
Spravedlivou nevolí hlučelo to na všech
stranách. A Zemský výbor jako zdravé ústrojí,
s jemným ouškem, zapamatoval si zkušenost.
A ejhle! Deset let neproletělo marně nad hle-
dištém Národního divadla! Letošní rozsazení
obecenstva při slavnostním večeru mělo už zcela
jiný ráz, velmi přiměřený poměrům, věrný,
skutečně náš!
Tak se postupuje v davových otázkách.
Není to jasné? Musí tu někdo být, kdo zapisuje
nabyté zkušenosti, o nich uvažuje, nařizuje
nutná opatření a vůbec za celek myslí, cití
se stará. Potom teprve celek může hráti náleži-
tou notu, které je schopen. Neboť sám o sob
žádné paměti, žádné schopnosti rozvahy a pěče
nemá.
Pěkné dvě ukázky davové psychologie vedle
sebe ! Ne-li? Jedna zkušenost nabytá před de
národní divadlo
27
article
seti lety šla nám dobře k duhu, druhou jsme
pominuli. Divadelní jeviště osvědčilo náležitou
paměť, ulice ji neosvědčila. Otázka dotýčného
ústrojí vedoucího.
A co je konečně příležitostná slavnostn
dekorace ulic vedle oslatních potřeb a důleži
lostí života národního? Leda jedna z hravějších
A ty ostatní bolesti a starosti nás velikého
davu, kteři tvoříme ten rodný celek? Kdo oty
se stará? Kde je tu jaké ústrojí, které by mělo
povinnost jimi se zabývati, nabyté zkušenosti
zaznamenávati, určovati jejich výslednici, udílet
pokyny, nařizovati čeho třeba, aby v pravou
chvíli vždy to pravě se dělo a bezvládný dav
ponechán sám sobě, nerozptyloval zbytečně své
síly v nahodilých popudech, ale umné soustře-
děn k patřičnému uplatnění svého významu
postupoval? Kde je ústrojí, jehož úkolem b
bylo za celek cítiti, pamatovat, myslit a po pří
padě jednat?
Nevíte o něm ? . .
Kráčíte rozmrzeni ulicí ověšenou látkami
rozmanitých barev. Představa se v duchu tlačí
ku představě a mnohý smutný zjev se vám
prostě vysvětluje dosud nespravedlivě, jehož
vinu jste snad přičítali bůh vi jakým příčinám
lichým . ..
28
article
Právě v čas příšla ta praktická lekce
podniku Barnuma a Batleye o přirodě davua
jak se to musí popadnouti, aby tisícihlavý netvor
byl přiveden tam, kde je právě potřeba ho mít
Aby se svým plukem lidí, se svými stády
koní, slonů, velbloudů a jiné zvěře mohl žiti,
potřebuje amerikánský podnik buď jak bud.
kdy buď a kde buď, denně deset až dvacet tisi
diváků ve hledišti. A dokáže to! Přistěhuje se.
rozbije své velestany na široké pláni a nežl
poslední kůl zarazil, než poslední vlajku vztýčil
valí se už se všech stran, z blízka i z dáli
davy nedočkavé a chtivé, aby poslušně odvedly
své předepsané tisíce a tisíce! A tak denně
denně! S bezpečnou, přímo strojovou jistotou
Jak je to možno
— Inu, znamenitá organisace, rozumí se
A Barnumská reklama především! . .
Pravda, slýchali jste to slovo od malička.
Dávno před třiceti lety přeletěla pověst přes
moře o tom tenkrát z brusu novém pojmu
moderního světa. Ale, jak už bývá, ° dlouhou
cestou od ucha k uchu, přes země a moře,
se pojem trošinku přesunul. Ve svém smyslu
docela se převrátil. Naučili jsme se rozuměti
slovu »barnumská reklama« jako vrcholu pře-
mrštěného, nepravdivého, chvástavého výrazu,
jako bezmezné dotěrnosti v oboru obchodního
sebedoporučování a nestoudné sebechvály.A
protože pro všecko nové a moderní jsme vždy
měli nesmírně vyvinutý smysl, hned jsme si tu
nejnovější vymoženost co nejučelivěji osvojili.
— Nedaří se nám dost v politice, v ob-
chodu, v literatuře, v umění? řekli jsme si.
Barnum
Batley
29
article
To je tím, že u nás nikdo nerozumí —
reklamě!
Pochopili jsme hned situaci. A tak v létech
sedmdesátých začalo se na všech stranách, ve
všech oborech kulturních pomáhat reklamou.
Rozumí se, co možná amerikánskou. V osm-
desálých letech bylo haslo užeobecným majetkem.
Všecko se vrhlo na nový tak »osvědčený«
prostředek, V nechutněpřemršťování, lživost
a nespolehlivosti reklamyšech oborů dosáhli
jsme nepopíratelně jistého rekordu. Následky
se brzo dostavily. Všeobecné zklamání, nedůvěra
k veřejnému slovu a dgýbručení, otrava všeho
veřejného smýšlení.
Konečně dostavila se spasná příležitost
Barnum sám přijel, aby nám udělil svoji lekci.
Poznali jsme ji z blízka, tu obludu divotvornou,
o níž po třicet let jsme si činili tak liché
pojmy! Reklama, jejiž pomocí působí na fantasii
davu, podmaňuje si neodolatelnou suggescí jeho
vůli, je vskutku obrovská, podivuhodně pro-
myšlená, systematická, s neústupnou vytrvalostí
útočíci na široké plochy davové vnímavosti!
Ale při tom jaký div! Tak prostomyslně jedno-
duchá je ve svých prostředcích, tak spolehlivá
a pravdivá ve svých udajích, tak ve své podstatě
naveskrz solidní, ve svých obchodních závazeíh
tak správna, tak na minutu a písmenu přesna
a nikdy ani o chloupek více neslibující, nežli
skutkem dovede doložiti! Proč jsme to nevěděli
už před třiceti lety! V jakých bludech jsme se
to potáceli
Tak nám tedy přišla ta zdravá lekcel
Jen dovedeme-li se ji také teď tak učelivě
zmocniti, jako jsme se tenkrát zmocnili —
lichého o ní ponětí?
Barna