ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 362143f0-660d-11dc-a2b3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 46, org 7, person 86, work 1
1 masthead
Ročník XXXXl.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 23. června 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 171.
4 article
Na ranní a odpol. listy přilohami (.Naněný Obzor“ ve středu a „Literárni Hlidka“ v pátak) před plácí se: Vraze v administrael na měsís . . . . . . K — b na čtvrt leta . . . .. 8 K — h s dvojí čenálkou na měsíe
Literárni Hlidek
5 article
7K son 2 K 80k
6 article
na čtrt lets ve filnikáchí na měsie . . .. Peštout za měsre na šivri leia : . . .
7 article
ke ke
8 article
s dvojí zásilkou za měske ne žtrrti lee
9 title
Dnešní číslo pro Prahu le o 18 stranácb.
Praha
10 article Aristokratické pletky a pro- spěch českého národa.
Aristokratické pletky a pro- spěch českého národa. Chtěli-li naši konservativní páni velko statkáři v hořký ten kalich protivenství, jejž osud nevlidný od staletí neodnímá ode rtů národa našeho, přiliti nové zeměžluče, do- kázali toho překvapujícím návrhem svého hr. Buguoye hned v prvním sezení let ního sněmu nynějšího věru až bůh brání. Ať si vyjdou dnes do krajův českých naslouchají, jaké pohoršení hluboké způsobili ve všem národě českém tímto nevysvětlitel- ným činem svým. Když o letošních Letnicích (26. května) zdejší »Bohemie« prvně přinesla sensační novinu, »že mezi vůdci konservativníhoa ústavověrného velkostatku již od delše doby pěstují se rozhovory k vůli docílení jisté shody«, že však ke kompromissu jen tehda může dojíti, bude-li velkostatku ústavo- věrnému vybrazen počet mandátů na sněmu zemském přiměřený jeho mohutnosti, — my po tři dni uložili sobě šetrně reservu, čeka- jíce, zdali vůdcové konservativní šlechty sensační tu zprávu německého tisku poprou a vyvrátí. Ale když po tří dni pánové zu- stávali němi a hluši, tu měli jsme za svou nezbytnou povinnost dne 31. května na tomto místě pánům připomenout, že tu nejde o žádný jejich soukromý sport, nýbrž o věc, která citelně dotýká se životních zájmů na šeho národa, aby tedy laskavě a otevřeně pověděli pravdu: chtějí li skutečně v nynější době svrchovaného rozmachu německého furoru sesílit posici Němcův na sněmu našem na úkor náš čili nic?
Němcův Bohemia
11 article
Na to teprv dostalo se nám »z autori- tativní strany« konservativně velkostatkářské velkopanské odpovědi, že prý je to od nás nevlasteneckou frivolností, podezříváme-li hi- storickou naši šlechtu, která prý vždy k ná- rodu našemu věrně stála, z podobných obmyslův a pletek nekalých. — Není prý na tom všem slov pravdy, nejsou prý to než tendenční vý- mysly a klepy. — Načež přichvátal kde jaký orgán schwarzenberský, aby nás káral a peskoval, kterak že darebně jitříme lid proti naší dobré a vlastenecké šlechtě, která prý by zajisté nikdy podobného kroku ne- učinila, aniž by vymínila při tom nálezite rovnocenné náhrady pro národ náš: »Než by uzavřela naše šlechta s Němci po- dobný kompromiss, musili by Něme nejprvé přistoupit na celou řadu důležitých podmínek, jimiž by význam české většiny na sněmu království českého náležitě byl uplatněn a trvale i zabezpečene — tak a podobně chlácholil konservativní tisk vzrušenou veřejnost naši. Ale ještě ne- oschla tiskařská čerň na těchto »autentických« přísahách a mravních rozhořčeních z tábora feudalního, když musila sama ta schwarzen- berská advokátka »Politik« dne 5. t. m. svým milým staročeským konservativcům sděliti tuto kormutlivou zvěsť: »Telegram z Vídně 4. června: Dnes dopoledne konala se zde důvěrná porada poslanců hr. Pálff a hr. Czernina s předsedou kon- servativního velkostatku hr. K. Buqooye m. Porada týkala se p o v ě stí
Němec Pálff Czernin K Buqooy Vídeň
12 article
poslední dobou roztrušovaných o uza- vření volebního kompromisu mezi konservativním a ústavá- ckým velkostatkářstvem, kteréžto pověsti byly nedávno v prohlášení, vydaném zastupitelstvem konservativ- ního velkostatku, jako tendenční nesprávné popírány.« Avšak dnes bylo hra- bětem Buquoyem způsobeno nov prohlášení, kteréž uveřejňuje »Vater- land«. A tototo prohlášení zní: »Enunciaci, uveřejněné zastupitelstvem konserva- tivního velkostatku dne 1 června t. r., roz- uměno tak, jakoby byla projevem vůdců strany českého konservativního velkostatku. Naproti tomu vyzváni jsme, abychom výslovně konstato- vali, že to (1. června) nebylo žád- ným prohlášením vůdců strany, nýbrž toliko jedné skupiny českého konservativního velkostatku na radě říšské.« — — Co zna- menalo toto neslýchané zapření vídeňského ředitelstva feudální strany se strany praž- ského vrchního jejího ředitelstva? . . »Podle našich informací nic jiného,« musila po- jednou stará mentorka »Politik« se schlípe- nýma ušima doznat, »nežli že se pro nastá- vající zasedání sněmovní připravuje návrh na změnu volebního řádu co do kurie velkostatkářské, která má být rozdělena v patero vo- lebních okresů.«
Buquoy Vaterland
13 article
A čtrnácte dní na to skutečně naši roz- tomilí spojenci hned v první schůzi sněmovní přiklusali s tím presentem 21 man- dátů Němcům, aniž by byli uznal za slušné, dříve o takovém základo- borném návrhu se zastupitelstvem národa českého poctivě vyjed- návat! Zaskočen a překvape měl býti národ český tímto kompromissem naší šlechty s našimi úhlavními nepřáteli. A slyšme, jak troufale a opovážlivě ter- rorisují již milostpáni naše poselstvo: »Tento návrh musí býti najisto sněmem vyřízen před jeho rozpuštěním«, poroučí konservativní orgán »Politik« den po jeho podání (21 t. m.) v telegramu z Vídně — musí, aby nové volby sněmovn mohly se již díti podle tohot systému.
Němec Vídeň
14 article
Kdož by si tu nevzpomněl zpupné oné mluvy konservativních listů den po vyhlá- šení punktací vídeňských: »Rozdrcena bude každa strana, která by se opovážila tomuto vyrovnání se opříti!« A dnes tedy už zase sněm český musí. Neboť Körber to chce, hr. Buquoy a Pálífy to chtějí, Osvald Thun a Baerenreither to chtějí — a tu přestává všecko. Ale národu českému toto vilé movské »sic volo sic jubeo« našich pánů aristokratů věru pranic neimponuje, nýbrž naopak toliko jej hluboce pohoršuje a dráždí k otázce, je-li ho důstojno, aby před koncem XX. století byl na vlastním sněmu svém věčně v té nehodné men- šině posavadních svých 97 hlasů. kdežto jak dle lidnatosti, tak i dle poplat- nosti své má míti v něm spravedlivě z na- čnou nadpoloviční většinu. I podle toho nespravedlivého úřadního sčítání dosáh! národ náš v tomto království počtu bez mála 4 millionů hlav, proti necelým 2 mil- lionům Němců. Velkostatkářů pak jest tu sotva do 400. A vzdor tomu nemá na sněmu vlasti
Buquoy Osvald Thun Němec
15 article
své národ český jako takový ani nadpolo- viční většinu, nýbrž mezi 242 poslanc pouhých 97 hlasův, naproti 71 německým 70 velkostatkářským. A nyní se páni velko- statkáři konservativní a ústavověrní mezi sebou tajně dohodnou, že se podělí vzájemně o mandáty tak, aby Němcům přibylo 21 hlasův, a posice jejich co do síl ve sněmovně téměř rovnala se síle naší. Vymlouvají se, že prý během let mnoho velkostatků přešlo do rukou německých. takže prý by za boje volebního mohli třeba vůči Němcům podlehnout a tito při hro madné volbě všech 54 mandátů nesvěřen- ských dobýti. Lichá to však a nepravdivá výmluva. Ža poslední volby v nesvěřenskýeh statcích r. 1895 nezmohli se ústaváčtí velko- statkáři přes největší agitaci nežli na 126 hlasův, kdežto konservativní kandidáti zvoleni 192 až 225 hlasy. Rozdíl sil tedy obnášel na 66 hlasův. Však smutným zjeven bylo, že na 35 lístkách hlasovacích pán konservativní velkostatkáři k vůli za- líbení se vládě napsali jmena 21 německých kandidátů (vedle 33 konservativníeh). Bylo tedy již tehda servilních slabochu mezi nimi, a ti patrně nabyli nyní v taboře vrchu. Však kdyby aspoň, chtějíce se jiz vyznamenat svým »ausgleichsmeyerstvím«. byli podali návrh na všeobecnější re- visi volebního řádu.
Němec
16 article
Kdyby byli vzali i jen dost malý ohled na bohomrzké ty křivdy, činěné Schmerlin- govým tím řádem našemu národu a byli se vyslovili pro princip poměrného, s pra- vedlivého zastoupení jak v kuri velkostatkářské, tak v kurilch městské a venkovské. Ale ne! Naše rány pánů nebolí, a tak jako r. 1863 hlaso- vali proti spravedlivému návrhu P'alackého pro návrh Herbstův, tak zůstávají podnes netečnými k neslýchanému bezpráví, jímž trpí zde čtyřmillionový národ český a přes hlavy jeho podávají Němcům svrchovane nebezpečný návrh svůj na territoriální roz- dělení mandátů v kurii velkostatků, jen usnadňuje každé nám nepřátel- ské vladě chabrusový pokus v té neb one z pěti volebních skupi velkostatkářských, poněvadž tu jde jen o získání málo hlasův, aby Němcům mohlo se v ní při- šantročit vítězství volební, jehoz následek by byl posunutí celého po- měru stran ve sněmu českém na škodu a ůjmu našeho náro da. A tu že by mohli poslanci národa če ského, jak »Politik« cynicky napsala, do pod- zimu přijíti k jinému náhledu a hlas svými otevřít »bránu Danajcům?« To se bohda nestane! Spíše očeká- váme od našich poslanců s veškerou ve řejností naší, že odpovědí k tomuto impe tuosnímu úkladu aristokracie prostě a řádně. po česku: obnovením svého návrhu jejž podali v prvním zasedán nynějšího sněmu roku 1895: návrhu to Sla- víkova na zrušení všech kurií volebních a na demokratickou změnu volebního řádu uskutečněním zásady všeobecného rovněho práva hlasovacího všech zachovalých a do- spělých občanů vlasti naší bez rozdilu ná- rodnosti a stavu. Nižádným způso bem však že nedopustí, aby proše ten návrh Buguoyův hlasy če skými, bez zjednání spravedliv většiny lidu českému na sněmu vlasti jehol
Herbstův Němec Danajec Buguoyův
17 article
Sněm království českého. Schůze třetí. V Praze, 22. června. Také dnešní schůze nebyla ničím jiným než praeludiem k vlastní činnosti parla mentni. Nešlo o nic jiného, než o materiál pro komise. Na českém sněmu, zrovna tak jako na říšské radě, jest zvyklosti, že i t nejnepatrnější věc projíti musí výborem. Co v jiných parlamentech je výjimkou, to stalose v parlamentech této říše pravidlem. Na jednacím pořadu nalezala se zpráva zemského výboru o zemské akci k povzne sení malých živností na rok 1900. Nedá se popříti, že země co mohla, v této příčině vykonala. Prostředky její jsou ovšem skrovné, právě tak, jako veliký je úkol, jejž zástupcům lidu ukládá smutná situace, v níž nalezají se naše vrstvy výrobní. Na úkor jednotné a výdatné akce na povznesení živností jest ovšem okolnost, že věc tato spadá vlastně v kompetenci říšského parlamentu a sněm že jen nahražuje, co říš- ská rada zanedbává. Kdyby, jak by bylo přirozeno, rozumno a po právu, věci živno- stenské byly přikázány sněmům, s jinou energií by se dala nasaditi paka k povzne- sení živnosti, než v nynější obmezené sně- movní právomocnosti. O velmi sympatické novotě: o zakupování děl uměle- ckých z fondu zemského, referoval právě tak jako o předmětu, jenž předcházel, příse- dící zemského výboru posl. K. Adámek Vítáme způsob, jakým zahájena akce zemská na podporu výtvarného umění a očekáváme. že stane se podkladem, na němž budována bude příští naše umělecká gallerie.
K Adámek Praha
18 article
Němcům zalíbilo se naložiti projek zemské podpory pro výtvarné umění na ně meckou bárku a vjeti s ni do politických vod. Pan Nowack začal veslovati za poeti ckého hlaholu, ale tuze brzy uvízl v blatě a kalu, který po Praze kydají němečtí bur šáci. Toť se rozumi, že p. Nowack je pro úplné dělení předně zemských peněz, urče- ných výtvarnému umění, dále uměleckého školství a na konec i umělecké komise. Dostal od posl. Hořice velmi rozhodnou odpověď, na rychlo improvisovanou, ale ostře přibroušenou. Pan dr. Zdenko Schücker nad ní pro- léval hořké slzy. Musí prý se mluviti o všech choulostivých záležitostech jen věcně, jinak se nedostaneme k toužené společné práci pro blaho země — domlouval chebský dr. Schücker, ale jen posl. Hořicovi; p. No- wackovi, který odpověď se strany české provokoval a vyprovokoval, nikoli. Němei prý si přejí, bychom byli tak intelligentními jako oni; lidé intelligentní prý se snáze do- rozumí. Pan dr. Schücker promine: my netoužíme po tom stupni intelligence, na jakém stojí páni Němci v uzavíraném územ a jakou ukazují proti nám. Ostatně, je-l intelligence podminkou národního smíru, pak se jistého ždibce potřebné té intelligence nedostává právě našim pp. krajanům, kteří vládnou Trutnovem, Libercem, Chebem. Žatcem, Kraslicemi a Chabařovicemi. Facta loquuntur, pravil p. Nowack, ukazuje na pražské historické kameny; facta loquuntu V drobném prodejii ranní číslo o sobě . . . za 8h odpoladní . . . . . . . za 3b e slialkách za venkově- ranní číslo. . . . . . . . 10 odpelední . . . . .. . . . Bh Inseráty plalí se hetově rapřeš Předplacení a inserty přijímá sdmínl- slzncs v Marianské ullici č. 3 Tam nacházají se tél redakee tiskárna a vxpedies „Nárednich L.lstů“. Rukopisy se novrac-jí.
Němec Nowack doktor Zdenko Schücker Schücker Praha Hořice Trutnov Liberec Cheb Žatec Chabařovice
19 article
pravíme my, ukazujíce na poslední sčítání lidu v uzavíraném území. Dr. Schücker ovšem nebyl o nic skromnější než p. Nowack; byl jen uhlazenější a — chytřejší. Oběma odpověděli jasně a správně po- slanci dr. Pippích a zpravodaj K. Adámek Provedli svou věc dopodrobna a s žádouci jasností. Odbyli tak první politickou debatu. Jak asi o ní smýšlí předseda obchodní ko- mory splitské p. Ilič, který z rakouského jihu přijel navštívit Prahu, a dnešní schůzi sně- mu pozoroval z lože, kam jej zavedl posl. H. Janda? Zbytek schůze uplynul hladce, poněvadž neměl ni jediného politického momentu. Nejvyšší maršálek zemský zaháji schůzi o 11. hod. 20 min. U vládního stolu: místodržitel hr. Couden- hove, místodržitelský rada Vojáček a okr. hejt- man dr. Neumann. Galerie navštíveny dosti četně. Petice podali poslanci: dr. Podlipný rady král. hl. města Prahy za vydání novely ke sta- vebnímu řádu z r. 1886 ve příčině domovních stok a jich zaústění do stok veřejných, dále sboru oben starších král. hl. města Prahy proti zvýšení zemské přirážky, po případě, by ze zvýšení toho vyňato bylo král. hl. město Praha. — Dr. Lad. Dvořák Jos.
doktor Schücker Nowack Pippe K Adámek Ilič H Janda Vojáček Neumann Podlipná Lada Dvořák Praha
20 article
Vlnové, vdovy po učiteli v Ratajích, za udělení pense a vychovacího příspěvku jejím nezl. 4 dítkám. — Dr. Sláma Josofy Rosamové, industr. učitelky v Do- brušce, za udělení stálé roční podpory. — Špindler Ludvíka Štolze, správce školy v Teplici Sanově, za přiřknutí pěti služebních přídavků, dále Ant. Navra- tila, učitele v Račicích, za počítání doby služební ku prvnímu zvýšení služného od zkoušky způsobilosti učitelské. —- Loula Marie Kotrčové, vdovy po učiteli v Benešově, za roční provisi. — Schwarz Herminy Velflíkové, industr. učitelky v Březnici, za vpočítání let služebních, dr. Záhoř Marie Peškové, industr. učitelky na Kladně, Hovorka Lenky Vý- šové, industr. učitelky v Žamberku, Hodys Jindř. Koňasové, industr. učitelky v Pičíně, Janoušek Marie Hofmanové, industr. učitelky v Malé Skále, Jos. Kohoutové, industr. učitelky v Mříčné a Alžb. Johnové. industr. učitelky v Nové Vsi, vesměs za totéž. — Dr. Lad. Dvořák, kurat. zim. hosp. školy v Slaném za subvenci na stavbu školní budovy, městské rady v Slaném a okr. výboru v Slaném, vesměs za totéž. — Ferd. prine Lobkovic Karla Hrubého, ústřed. pokladníka zemědělské rady v Praze, za zvýšení služ- ného a udělení titulu účetního rady. — Barták Josefa Hory, hostinského v Kamenném Přívoze, z náhradu 3000 K za zabrané objekty při stavbě okras- ního mostu přes Sázavu. — Udrža! Ant. Malanika.
doktor Sláma Josofa Rosamová Špindler Štolz Sanův Antonín Loula Kotrč Schwarz Hermina Velflík Pešek Jindřichův Koňas Janoušek Hofman Johnová Lada Dvořák Lobkovic Hrubý Barták Hora Malanik Benešov Březnice Kladno Žamberk Pičín Mříčná Slaný Sázava Udrža Hovorka Lenk Vý zemědělský rada v Praga
21 article
Fr. Macka a Jos. Ponceta, býv. domkářů v Ročově. za podporu ke stavbě nových, násl. sesouvání se půdy zbořených domků. — Sokol místní školní rady v Holicích v přičině zákazu soukromého vyučování hudbě se strany učitelstva. — Mareš okresního vý- boru ve Zbírově za zrušení školného, Janou šek okresního výboru v Semilech, Šťastný okresního výboru ve Veselí n. Luž., Kratochvíl městské rady v Rychnově n. Kn., Šule městské rády v Lyse n. L., Šembera okresního výboru v Ml. Vožici. dr. Fořt obecní rady v Poličce, Loula okresního výboru v Benešově, Kryf okresního výboru v Kou- řimi, Kudrnka okresního výboru v Nasevrkách, Niklfeld okresního výboru v Chotěboři, dr. J an Dvořák měst. rady v Č. Skalici, vesměs za totéž. — Hovorka okresního výboru v Žamberku v příčině prodloužení lhůty při obnovování směnek při okr- hosp. záložnách. — Janoušek okr. výboru v Se- milech za doplnění obec. zřízení ustanovením, ze obce oprávněny jsou používati ve své úřadní pečeti zem. znaku. — Dr. Heller okr. výboru v Klato- vech za totéž. — Spindler obec. výboru v Dolán- kách za upravení řeky Ohře. — Udržal obec. vý- boru v Oboře a okr. výboru v Lounech za totéž. — Dr. Fořt městské rady v Poličce za vydání zákona. dle něhož by náklad na vydržování škol měšťanských nesl celý okres. — Nehasil okr. hosp. spolku v Č. Brodě v příčině zákazu blankoterminových ob- chodů na bursách plodinových. — Dr. Záhoř ústř. spolku českých žen v Praze v příčině zlepšení po- měru nalezenců. — Dr. Čelakovský Václava Erlebacha, učitele ve v. v Dobřívě za upravení vý- slažného. — Dr. Podlipný Fr. Vondrové, vdovy po dozorci donuc. pracovny v Praze, za zvýšení pro- vise. — Dr. Dyk Anny Gottwaldové, vdovy po říd.
František Macek Jos Mareš Jana Kratochvíl Rychnův Šembera Vožice doktor Fořt Loula Kudrnka Hovorka Janoušek Heller Spindler Udržal Záhoř ústřední Čelakovský Erlebach Podlipná Vondra Dyk Gottwald Poncet Ročov Holice Semily Veselí můj Luže Kněžná Kou Nasevrky Chotěboř Č . Skalica Žamberk Klato Dolán Ohře Louny Č . Brod Praha Dobřív Francie okresní výbor v Benešov
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 22. června. 6— (Kronika.) Co je vidět na takové dekoraci města? Prapory a fábory, výložky a třapce, ústřižky látek delší, kratší, sestavy barev stále se opakující, známé znaky, emblemy hesla! Všecko stokrát viděno! A přece od rána do večera valí se davy ulicemi, vypulují zraky libují si, kráti si chvíli. — Ille, hle! Tuhle a tamhle! Pěkná deko raee! A celá národní! — Čí dům — I to je X-ův! Což ten, ten se nedá Ale vedle je kasiňák. A za ním ten taky! An kapesník biločervený by nepřipustili! — Jestli pak by si to našinec troufal tak hle v Ústí nebo v Liberci? .. Jakási přehlídka táborů, je vidět, měřen sil, závod. A to vždycky baví. Napíná to přede vším pozornost. Tedy hned jakýsi prostředel vychovávací pro mysl davu. Poznámky se kři žují, úsudky, závěry. — A celkový dojem? Jaký byl? Ne osm nebo deset, ale čtyřicet nebo padesát procent oby vatelstva jakoby byli — Němci. — Nu, leda po hlavních ulicíchl — Ale ty právě rozhodují! Všecka pozor nost je sem obrácena! . .. — Hm! Tu se nedá nic dělatl — A safraporte, proč by se nedalo? — Protože tu patří jednotlivcům celé fronty A ti jednollivci jsou Němci! Ostatek je drobný — A proto právě má se něco dělat! Vhod- ným ustrojením lze uplatniti sílu a význam davu . . . Zjednat jeho přispěním onu protiváhu, které je třeba .. Jisto je, buď je důležito, jak dekorace ulice dopadne, anebo je to lhostejno. Když bylo vše hotovo, chodili jsme a měřili a hubovali, že t a to není tak a tak. Neměli jsme se starat dřive? Nemá tu někdo být, kdo věc trochu pro- myslí, kdo ovládne tu hromadu nesrovnalých živlů, uváží všecky okolnosti, rozpočítá dojem a zařídi vše, čeho třeba? Má tu někdo takový být. K čemu pak byla imenována dekorační dav.
Němec Praha Illo Ústí Liberec
23 article
komise? Ale bylo by třeba choditi od domu k domu, od muže k muži, neskrbliti pokyny .. — Pokyny! Pokyny! A kde pak zůstane mravní cena projevu? Co je do projevu smý- šlení, který nevyšel z popudu vlastního, který byl našeptán ? .. Ale není tak zle! O smýšlení neběží. Smý šlení je známo. Ten a ten majitel domu, bal- konu, skladu je našinec. To se ví. Udělal by kdyby věděl, kdyby se mu řeklo, jak by to to nejlépe se vyjímalo. Ale sám není v takových věcech honěn, nezabývá se tím, není to jeho věc, nepřemýšlí o tom. V dané chvíli jedná mechanicky, jak mu náhoda napoví. Vyvěsí, co je právě po ruce, jakou látku, jakou barvu, jaký znak, jaký emblem mu v krámě předložili. Tak jedná každý dav ponechán sám sobě. A je p effektu. Platnost a význam jeho síly jsou ty tam! Podlehl všelikým drobným popudům naho- dilým, vedlejším, protože nebylo postaráno, aby podlehl jednomu, společnému, hlavnímu, čemuž by byl ochotně vyhověl. Stará zkušenost, znov opakovaná: dav třeba vésti ! .. Už před deseti léty učinili jsme podobnou zkušenost. Tenkráte jsme si řekli: to si zapa matujeme ! Příště se to popadne za jiný konec Ale deset let minulo a nie se nepopadlo! Zi stali jsme tím starým davem, velikým dětinou. nevědomým, nerozmyslným, bez paměti, který podléhá všem možným popudům drobným, na hodilým, vedlejším a nedovede své síly soustře diti k velkému, hlavnímu. . . Dotyčná komise v dané chvili nedostála své roli, nepostarala se. aby bylo lépe.
24 article
Ještě jedna věc nás před deseti lety do- pálila. Při slavnostním představení v divadle objevily se na předních místech, po ložích a balkonech samé cizí, neznámé tváře. — Co je to za lidičky ? Kde se tu vzal tohle slavnostní obecenstvo ? šuškali mezi sebou denní navštěvovatelé divadla. To tenkrát zemský výbor tak uspořádal. Jemu v takové chvíli připadá úloha domácíh pána v Národním divadle. — Slavnostní představení je obřadný akt řekl si zemský výbor. V takovou chvíli nemůže se posadit do hlediště jen tak, kdo zrovna
národní divadlo
25 article
přijde. Tu musí panovat nějaký řád, must být všecko přehlédnuto, urovnáno! . . .. A skonfiskoval všecky vstupenky. Kdo chtěl slavnostnímu večeru obcovali, musil se u slavného zemského výboru přihlásiti o po ukázku na místo. Zemský výbor ustanovoval. kdo a kam se posadí. Tak byla zjednánaji stota, že se do hlediště nevetře žádná nepo volaná osobnost, žádné individuum podezřelé nepresentábl. Večeru zabezpečen tak žá- doucí lesk. Až potud všecko v pořádku. Ale zemský výbor je vysoký úřad. Do- týkají se tu všecky špičky. Urozené a vysoko- postavené osobnosti, nejvyšší hodnostové, nejvy- branější společnost podává si tu dvéře. Sami lidé, kterým je těžko něco odepřít. A o vstu penky do slavnostního představení byla dračka Rozumělo se, jak dopadne! Lví podíl odnesl panstva vysokých styků a vznešené protekce Večer zářilo hlediště skutečným leskem. Ale po- odbytých slavnostech strhla se bouřel — Oho! To tak nejde! Tuhle methodu slavnostního tapetování hlediště si pro po druhé vyprosíme! zuřilo to vůkol. Zemský výbor je sice představitelem domácího pána v budově Národního, ale jen tak co mu právě napadne, si tu dovolovat přece jen nesmí. Vlastním pá- nem a majitelem domu je tu někdo jiný chce-li zemský výbor konati správně svoji po vinnost, musí příště jednati v duchu onoho pra- vého majitele, jejž zastupuje ! . . ..
26 article
Spravedlivou nevolí hlučelo to na všech stranách. A Zemský výbor jako zdravé ústrojí, s jemným ouškem, zapamatoval si zkušenost. A ejhle! Deset let neproletělo marně nad hle- dištém Národního divadla! Letošní rozsazení obecenstva při slavnostním večeru mělo už zcela jiný ráz, velmi přiměřený poměrům, věrný, skutečně náš! Tak se postupuje v davových otázkách. Není to jasné? Musí tu někdo být, kdo zapisuje nabyté zkušenosti, o nich uvažuje, nařizuje nutná opatření a vůbec za celek myslí, cití se stará. Potom teprve celek může hráti náleži- tou notu, které je schopen. Neboť sám o sob žádné paměti, žádné schopnosti rozvahy a pěče nemá. Pěkné dvě ukázky davové psychologie vedle sebe ! Ne-li? Jedna zkušenost nabytá před de
národní divadlo
27 article
seti lety šla nám dobře k duhu, druhou jsme pominuli. Divadelní jeviště osvědčilo náležitou paměť, ulice ji neosvědčila. Otázka dotýčného ústrojí vedoucího. A co je konečně příležitostná slavnostn dekorace ulic vedle oslatních potřeb a důleži lostí života národního? Leda jedna z hravějších A ty ostatní bolesti a starosti nás velikého davu, kteři tvoříme ten rodný celek? Kdo oty se stará? Kde je tu jaké ústrojí, které by mělo povinnost jimi se zabývati, nabyté zkušenosti zaznamenávati, určovati jejich výslednici, udílet pokyny, nařizovati čeho třeba, aby v pravou chvíli vždy to pravě se dělo a bezvládný dav ponechán sám sobě, nerozptyloval zbytečně své síly v nahodilých popudech, ale umné soustře- děn k patřičnému uplatnění svého významu postupoval? Kde je ústrojí, jehož úkolem b bylo za celek cítiti, pamatovat, myslit a po pří padě jednat? Nevíte o něm ? . . Kráčíte rozmrzeni ulicí ověšenou látkami rozmanitých barev. Představa se v duchu tlačí ku představě a mnohý smutný zjev se vám prostě vysvětluje dosud nespravedlivě, jehož vinu jste snad přičítali bůh vi jakým příčinám lichým . ..
28 article
Právě v čas příšla ta praktická lekce podniku Barnuma a Batleye o přirodě davua jak se to musí popadnouti, aby tisícihlavý netvor byl přiveden tam, kde je právě potřeba ho mít Aby se svým plukem lidí, se svými stády koní, slonů, velbloudů a jiné zvěře mohl žiti, potřebuje amerikánský podnik buď jak bud. kdy buď a kde buď, denně deset až dvacet tisi diváků ve hledišti. A dokáže to! Přistěhuje se. rozbije své velestany na široké pláni a nežl poslední kůl zarazil, než poslední vlajku vztýčil valí se už se všech stran, z blízka i z dáli davy nedočkavé a chtivé, aby poslušně odvedly své předepsané tisíce a tisíce! A tak denně denně! S bezpečnou, přímo strojovou jistotou Jak je to možno — Inu, znamenitá organisace, rozumí se A Barnumská reklama především! . . Pravda, slýchali jste to slovo od malička. Dávno před třiceti lety přeletěla pověst přes moře o tom tenkrát z brusu novém pojmu moderního světa. Ale, jak už bývá, ° dlouhou cestou od ucha k uchu, přes země a moře, se pojem trošinku přesunul. Ve svém smyslu docela se převrátil. Naučili jsme se rozuměti slovu »barnumská reklama« jako vrcholu pře- mrštěného, nepravdivého, chvástavého výrazu, jako bezmezné dotěrnosti v oboru obchodního sebedoporučování a nestoudné sebechvály.A protože pro všecko nové a moderní jsme vždy měli nesmírně vyvinutý smysl, hned jsme si tu nejnovější vymoženost co nejučelivěji osvojili. — Nedaří se nám dost v politice, v ob- chodu, v literatuře, v umění? řekli jsme si.
Barnum Batley
29 article
To je tím, že u nás nikdo nerozumí — reklamě! Pochopili jsme hned situaci. A tak v létech sedmdesátých začalo se na všech stranách, ve všech oborech kulturních pomáhat reklamou. Rozumí se, co možná amerikánskou. V osm- desálých letech bylo haslo užeobecným majetkem. Všecko se vrhlo na nový tak »osvědčený« prostředek, V nechutněpřemršťování, lživost a nespolehlivosti reklamyšech oborů dosáhli jsme nepopíratelně jistého rekordu. Následky se brzo dostavily. Všeobecné zklamání, nedůvěra k veřejnému slovu a dgýbručení, otrava všeho veřejného smýšlení. Konečně dostavila se spasná příležitost Barnum sám přijel, aby nám udělil svoji lekci. Poznali jsme ji z blízka, tu obludu divotvornou, o níž po třicet let jsme si činili tak liché pojmy! Reklama, jejiž pomocí působí na fantasii davu, podmaňuje si neodolatelnou suggescí jeho vůli, je vskutku obrovská, podivuhodně pro- myšlená, systematická, s neústupnou vytrvalostí útočíci na široké plochy davové vnímavosti! Ale při tom jaký div! Tak prostomyslně jedno- duchá je ve svých prostředcích, tak spolehlivá a pravdivá ve svých udajích, tak ve své podstatě naveskrz solidní, ve svých obchodních závazeíh tak správna, tak na minutu a písmenu přesna a nikdy ani o chloupek více neslibující, nežli skutkem dovede doložiti! Proč jsme to nevěděli už před třiceti lety! V jakých bludech jsme se to potáceli Tak nám tedy přišla ta zdravá lekcel Jen dovedeme-li se ji také teď tak učelivě zmocniti, jako jsme se tenkrát zmocnili — lichého o ní ponětí?
Barna