2
masthead
NÁRODNÍ LIS.
národní Lisa
3
masthead
23. června 1901.
5
article
nčiteli v Golě. Jenfkově, za zvýšení pense a příspěvku
ná studium její dvoudítck. — Dr. Podlipný měst-
ské rady v Práze za změnu zem. zákona ze 24. pro-
since 1884 stran příspěvků pojišťoven na hasičstvi
v Praze. — Dr. Podlipný měst. rady v Praze z
změnu zák. ze 24. prosince 1884 stran přispěvku po-
jišťoven na účely hasičské ve smyslu ustanovení
platného pro Dolní Rakousy. — Týž městské rady
v Praze za změnu obec. řádu pro král. město Prahu.
— Kožmín rolnictva v Lavičkách, v Přibišce, v
Vysoké, v Janově a v Mezné, vesměs za změnu zá-
kona o myslivosti ze dne 1. června 1866 č. 4977.
Došlé spisy dne 20. a 21. června t. r.
Návrh poslance F. Albla a soudruhů na udělení pod
pory z prostředků zemských obeím v obvodecl
okresních bejímanství podbořanského, žateckého
chomutovskébo povodní, krupobitím a trvalým mo-
krem poškozeným. — Návrh posl. Fr. Alhla a sou-
druhů ve příčině úplného odepsání bezůročných zá-
pojček, jež vedle zákona ze dne 10. června 187
povoleny byly obcím, jakož i jednollivým majite-
lům pozemků nebo domů, poškozeným povodní z
dne 25. května 1872. — Návrh poslanců dra. Schrei-
nera, Vollgruhera, Taschka a soudruhů ve příčině
školního zahradnictví. — Návrh poslance Steinera
z Mostu a soudrubů o pomocné akci za příčinou
živelních pohrom v politických okresích Žatci, Pod-
bořanech, Kadaní a Chomutově. — Návrh posl. dra
Ladislava Dvořáka a soudruhů o zjištění národnosti
obyvatelstva. — Návrh poslance Jana Bartákaa
soudruhů, týkající se nového zákona o myslivosti. —
doktor
Podlipná
Kožmín
F Albl
František
Alhl
Taschka
Steiner
Dvořák
Bartákaa
Praha
Dolní Rakousy
Janov
Most
Žatec
Kadaň
Chomutov
městský rada
řád pro král . město
6
article
Návrh poslance Niklfelda a soudruhů na změnu říš
ského zákona o reformě berní v tom smyslu, aby
osobní daň z příjmu podrobena byla přírážkám
autonomním. — Návrh poslance dra. Jindř. Záhoře
a soudruhů, by byl vydán zákon o fakultativním
spalování mrtvol. — Návrh poslance Udržala a sou-
druhů na změnu honebního zákona. — Návrh po
slanců Čeňka Hofmanna, dra. Schrejuera a soudruhů
ve příčině skladání a dělení rolnických pozemků. —
Návrh poslanců Čeňka Hofmanna, dra. Schreineraa
soudruhů ve příčině povnesení chovu koní. — Návrh
poslanců dra. Zdeňka Schückra, dra. Nitsche a sou-
druhů o užití percentuálního podílu ze správních
přebytků společenských pokladen sirotčích příkáza-
ného zák. ze dne 3. června 1901 ř. z. č. 62 král.
českému. — Návrh poslance hr. Buguoy a soudruhů
ve příčině změny řádu volení do sněmu pro velko-
statek. — Zpráva zemského výboru, kteroužto se
předkládá v posledním zasedání sněmu nevyřízená
zpráva komise pro záležitosti okresní a obecnío
zprávě zemského výboru, kterou byla sněmu opět
předložena zpráva této komise o návrhu posl. Frant.
Niklfeld
Jindřichův
Záhoř
Udržal
Hofmann
Schücker
František
zemský výbor
7
article
Schwarze a soudruhů na opravu zákona chudin-
ského v království českém. — Návrh poslanců
Peschky, dra. Schreinera a soudrulrů ve příčině po-
dání osnovy zákona, jímž zrušuje se bursovní lhůtní
obchod s plodinami zemědělskými. — Zpráva zem-
ského výboru o hospodářském výzkumnictví a zku-
šebnictví v král. českém. — Návrh poslanců J. Wal-
tera. Geblera a soudruhů ve příčině zrušení bur-
sovních termínových obchodů s obilím. — Návrl
poslance Steinera (Kadaň) a soudruhů ve příčině
poskytnutí státní a zemské podpory majiteli
mlýna »Wodamühle« v Běšicích u Kadaně dne
4. března 1901 tedy těžce poškozenému. —
Návrh poslance Karla Adámka a společníků na upra-
vení ochrany domácích památek historických a umě-
leckých. — Návrh poslanců dra. Dvořáka, dra. Engla,
dra. Grégra, dra. Malinského, dra. Moravce, dra. Ša-
mánka, dra. Šíla, dra. Záhoře a soudr. na změnu čl.
Schwarz
Peschek
Schreiner
J Wal
Steiner
Adámek
Dvořák
Grégr
Malinský
Moravec
doktor
Šíl
Záhoř
Kadaň
Běšice
šo
8
article
II. 8 11. řádu volení v obcích král. českého ze dne
16. dubna 1864 č. 7 z. 2. — Návrh poslanců dra.
Dyka, Josefa Kováříka a soudruhů na změnu § 70.
zřízení obecního pro král. české ze dne 16. dubna
1864 č. 7 zák. zem. — Návrh posl. Fr. Besemüllera
a soudruhů v příčině předkládání dokladů, hlavních
knih, pokladničních knih atd. k účtům okresním. —
Návrh posl. Steinera (Kadaň) a soudruhů v příčině
poskytnptí státní a zemské subvence průtrží mračen
poškozehým majitelům pozemků a domů v okresech
přísečnickém a kadaňském. — Návrh posl. dra. Rud.
Knolla a soudruhů v příčině poskytnutí státní
zemské podpory obcím Espenthoru, Andělské Hoře,
Lappersdorfu a Ranzengrünu v okresu karlovarském,
krupobitím a povodní stiženým, jakož i okresu karlo-
varskému. — Návrh posl. dra. Dyka a soudruhů za
poskytnutí státní podpory a slevy daně živelními po-
hromami postiženým obcím. — Návrh posl. dra. Jos.
Horáka a soudruhů v příčině odepsání a posečkání
c. k. daní, jakož i poskytnutí státní pomoci rolnictvu
různými živelními nehodami stíženému. — Návrh
poslanců Alfonsa Šťastného, Jana Rataje, K. Práška
a Jos. Novotného na zavedení normálních cen chle-
bovin v král. českém. — Návrh posl. Jana Kožmín
a soudruhů za udělení nezúročitelné půjčky a vy-
možení státní podpory okresům selčanskému a voti-
ckému. — Návrh poslance. Frant. Peschky a soudr.
v příčině poskytování subvencí a bezůročných zá-
půjček družstvům mlékařským z prostředků zem-
ských.
Nejvyšší maršálek zemský sdělil vý-
sledek volby výboru verifikačního; kurií velkých
statků byli zvoleni do výboru toho poslanci: Plllz.
Dyk
Kovářík
František
Besemüller
Steiner
Knoll
Horák
Šťastný
Rataj
K Prášek
Novotný
Kožmín
Peschek
Kadaň
andělský hoře
Lappersdorf
Jos
obecní pro král
9
article
Porak de Varna, Hrubý z Jelení; kurií měst a míst
průmyslových: dr. Scharf, Pacher a dr. Maly ; kurií
obcí venkovských posl. Kryf, Röhling a Šlole.
Na to vyzval nejvyšší maršálek zemský kuri
velkých statků, aby vykonula po dnešní schůzi do-
plňovací volby jednoho člena komise rozpočtové,
jednoho člena komise petiční, jednoho člena komise
zemědělské a jednoho do komise pro veřejné práce.
Poslancům Udržalovi a Pradovi povoluje se vy-
stoupiti z komise rozpočtové, posl. Jarošovi z komise
zemědělské a posl. dru. Moravcovi z komise školské.
Bez prvního člení přikazují se komisím návrhy
posl. Ant. Steinera stran pomocné akce obcím, sti-
ženým živelními pohromami v okresích žamberském,
podbořanském a chomútovském, návrh posl. Čeňk
Hofmanna stran skládání a dělení rolnických po-
zemků, návrh posl. Hofmanna a soudr. stran po
vznesení chovu koní.
Přechází se k jednacímu pořadu.
jít varna
Hrubá
Scharf
Pacher
doktor
Malo
Kryf
Röhling
Šlole
Udržal
Prad
Jaroš
Moravec
Steiner
Čeňk Hofmann
Hofmann
10
article
Prvním předmětem jednacího pořadu je zpráva
zemského výboru o zemské akci k povznesení ma-
lého živnostnictva z r. 1900. Zpravodajem je příse-
dící zem. výboru posl. Adámek.
Zpravodaj přísedící zemského vý.
boru posl. Karel Adámek omezuje se pouze
na krátké poznámky k doplnění zprávy zem, výboru.
jež jest obšírná a zevrubná. Zemský výbor byl pře-
svědčen, že z návštěvy výstavy pařížské může cel
řadě našich malých živností a řemesel vzniknout
prospěch a proto se usnesl za spolupůsobení ob-
chodních komor zříditi dotaci k podporování návštěvy
výstavy pařížské řemeslníky a živnostníky z krá
lovství českého. Celkem dostalo se z dotace té podpor
67 živnostníkům. O výsledku celého podniku není
možno ještě podati zprávu, ale s potěšením lze kon-
statovati, že zprávy, které někteří navštěvovatelé pa-
řížské výstavy podali, svědčí o tom, že ve mno-
hých případech nebyla cesta bezúčelna a že z ní
může vzniknouti prospěch našim živnostem, budou-li
zkušenosti tam nabytě publikovány a v nejširších
kruzích živnostnictva rozšířeny.
Adámek
11
article
Zemský výbor věnoval také zvýšenou pozornos
vydávání poučných publikaci pro malé živnostníky.
Ve směru tomto musí zemský výbor ještě dále po-
kračovati, poněvadž je nezbytně potřebí, by tímte
způsobem věcně a objektivně byly sporné otázky
časové a živnostenské politiky objasněny, aby jici
dokonalá znalost pronikla do nejširších kruhů, po-
něvadž jen tím bude možno odstraniti neduživý stav
který u nás dosud byl a v tom se jevil, že vždy
více než pravda, panovala planá fráze.
Na povznesení maloživnostniciva pořádány byly
běhy mistrovské, jichž návštěva je stále horlivější a
pokud možno stopovati jich účinek pro zvelebení
řemesel a pokrok, jest stále patrnější, Ale marno jest
mluviti o pokroku, neukáže-li se živnostníku, jak ta-
kový pokrok vypadk.
Také výstavy učednické zkvétaly utěšeně Země
musí působiti k tomu, aby byly pořádány větší vý-
stavky srovnávací ve vělších cenirech, aby byle
možno poznati, co kde chybí a co dlužno napraviti
Budou-li výstavky našimi obchodními komorami
technologickými úslavy náležitě vedeny, prospějí za-
jisté našemu živnostnictvu. Zemský výbor učiní tak
v budoucnosti, co na něm bude.
Smutnější obraz poskytuje akce na opatřován
obráběcích strojů a motorů. O příčinách stagnacev
této akci bude uvažovati živnostenská komise sně-
movní a také zemská komise živnostenská. Hlavní
příčinou nezdaru jest, že do našeho živnostnictva
12
article
neproniká přesvědčení o potřebě spolčování. (Výborně
Tak jest !) Ve skutečném životě jest řemeslnictvo tak
nesvorno, jako bylo dříve. Také vzájemně sl závidí.
Zemský výbor činí, co může, ale dotace k tomu
účelu povolená není ani vyčerpána, což jest cha-
rakteristickým pro poměry, které u nás panují. Jak
často se žehrá na zemský výbor, že nečiní, co by
činiti mohl, a ejhle, zde faklum, že zemský výbor
vyhověl veškerým žádostem, které byly podány,a
přece dotace povolená nebyla ani vyčerpána.
Řečník konstatuje na konec svých vývodů, že
od r. 1896 do r 1900, po kterou dobu akce ve pro-
spěch malých živností trvá, bylo vydáno na různé
účely živnostenské 54.268 K, na stroje obrá běcí a
motory 48.248 K, tedy dohromady 112.316 K. Řečník
žádá sněm, aby zprávu zemského výboru odkázal
živnostenské komisi k předběžné poradě. (Výborně!
Posl. dr. Zdenko Sichíheker uznal, že zemsky
výbor a jeho dlouholetý zpravodaj byli horlivě činn
ve věci, o kterou jde, a že skutečně na podporu ma-
lých živností vyvinuli zdárnou činnost. Řečník uznáví
dále, že také sněm a živnostenská komise, jako
i všichni povolaní činitelé prncovali, by zmirnili tfseř
živnostnictva. K odstranění jejímu musejí však pra-
covati sbory zákonodárné.
Řečník mluví o nutnosti, povznášeti nejen du
ševní, nýbrž i hmotnou úroveň živnostnictva. Že se
živnostnictvo nehlásí o příspěvky na stroje obráběcí,
je vinou jak jeho samého, tak i zemského výboru.
ježto věc není doslatečně známa.
Řečník přeje si dále, by se co nejvíce uplatnil
instituce živnostenských instruktorů. lnstruktor ně-
meckého živnostnictva se osvědčuje. Je třeba, by
společenstva živnostenská se co nejlěpe vyvinula.
Na konec vítá řečník návrhy zemského výboru.
Posl
doktor
Zdenko
Sichíheker
13
article
Posl. Krejčík zabývá se nepříznivým zjevem,
faktem totiž, že část dotace zemské na zaopatřevání
motorů, strojů a pracovních pomůcek živnostenským
společenstvům a družstvům nebyla vyčerpána a míní, že
zde máme co činiti s překážkami, na které při založení
léto instituce se nepomýšlelo. Překážky ty objevily se
teprve během trvání instituce. Ani společenstva, ani
živnostenšlí inspektoři nemohou dělati divy. Mohou
povzbuzovati morálně, ale k zakládání nových pod-
níků nemohou dávati přimého popudu ani zůčastňo-
vati se jich. Příčina jakési vlažnosti, která se v těto
věci jeví v kruzíeh živnostenských, vězí jinde: Obrá-
běcí stroj nestačí, aby sám sebou vyvrátil všechny
překážky, které staví, se v cestu živnostenskému
průmyslnémů a obchodnímu rozvoji. Zbývá zvláště
ptázka opatřování provozovacího kapitálu. Hlavní
však překážku vídí řečník v hrozné obchodní a prů-
myslové krisí, ve které království české již od něko
lika let tone; těžkou krisi lze stopovati v oboru sta-
vitelskén a tato krise zasahuje celou armádu živnost-
níků stavebních. Krise v oboru strojnickém má
neblahý vliv téhož druhu a neméně i velmi citlivá
stagnace průmyslu textilního v pohraničních okreseeh
království českého. Krise tyto vrhají stíny do krubů
maloživnostenských a způsobují nechuť k zakládání
podníků nových. Nelze dále přehlédnouti cizozemskou
konkurenci; všemožné její omezení musí býti tak
úkolem povolaných činitelů.
Posl
Krejčík
14
article
Další kapitola mohla by býti věnována vojenským
dodávkám. Mnoho a mnoho se již o tě věci mluvilo
a jednalo v delegačích, v říšské radě, v tomto sněmu
v obchodních komorách, mnoho slibů se strany vlády
bylo učiněno, ale sliby zůstaly jen sliby. Byly-li ně
které splněny, stalo se to jen v míře, jejíž výsledky
nemohou býti značné. Jádra věci leží po soudu řeč
níkově v tom, že dokud živnostnictvu budou posky
továny pouze stroje, dokud však nebude pamatován
na to, aby z míst, kde se soustředí velký konsum
kam směřují velké dodávky, brán byl zřetel na spo
lečonstva a družstva výrobní větší měrou než dosud
dotud všechny snahy budou se míjeti žádbucím vý
sledkem. Na konec řečník dává na uváženou, neměli-li
by býti vedle družstev a společenstev podporováni
i jednotlivci a připojuje se k formálnímu návrhu
zemského výboru. (Pochvala.)
15
article
Posl. Němec obrací se předem proti výtce
posl. Schückra, jakoby zemský výbor nebyl vyvinui
náležitou činnost ve směru agitačním. Řečník jest
přesvědčen, že v tomto směru stalo se, co se státi
mohlo a obrací pozornost na jinou ještě instituci,
která sněmem byla vyvolána a další stránku akce
maloživnostnické představuje, totiž na zemský jubi
lejní fond úvěrní. I tato instituce činila, pokud se
týče stránky informační, všemožné. Rečník shoduje
se s posl. Krejčíkem v tom, shledává-li hlavní pří-
činu v jakési chladnosti k podpoře, která se kruhům
maloživnostnickým zemí podává a ve všeobecné krisi
hospodářské zejmena v král. českém, nicměně jej
však pouhý fakt, že dotace úplně vyčerpána nebyla
příliš nezaráží. Řečník má za to, že se poměry malo-
živnostnictva v záležitosti velkých dodávek, zvláště
pro vojsko, zlepšily, načež podává některé zprávy
činnosti úvěrního fondu. Dále pak poukazuje na
zjev, že také jubilejní fond v prvních dobách nena
byl náležité půdy.
Posl
Němec
Krejčík
jubilejní fond
16
article
Vůbec není chuti k podnikání a to proto, poně-
vadž zavládly neblahé hospodářské poměry. Ale věc
se lepší a lze vysloviti naději, že obě instituce, jak
akce na opatřování strojů, tak na poskytování úvěru
se vžijí. Bylo mluveno také o nelečnosti živnostni
ctva. Řečník by spíše zjev, který se tím chce na
značiti, nazval zakořeněným individualismem. Ale
má za to, že by nebylo dobře tuto individualistickou
snahu vymýťovati. Spolčování a rozkvět družstev
ovšem dlužno podporovat, ale ne tak, aby to utlačo
valo podnikání individuální. Vždycky musí býti péč
naší podporovat snahu jednollivce, který vlastní silou
snahou a prací chce dostati se ku předu. (Souhlas.
Posl. Opitz poukazoval na velikou tíseň živ-
nostnietva, jež je zanedbáváno. Dávají se mu stroje
živnostnictvo však potřebuje peněz. Živnostnictve
není si dobře vědomo svých zákonných práv. Řeč
ník míní, že by se pro živnostnictvo dobře osvědčil
kočovní učitelé a žádá, by se zemský výbor o ně
postaral pomocí fondů, jimiž vládne. Ve smyslu svých
vývodů navrhl řečník resoluci, která byla dostatečně
podporována.
Zpravodaj přísedicí zem. výboru posl. Adámek
vyslovil povděk, že členové živnostenské komise
s živým zájmem do debaty zasáhli. Pak zabýval se
kritikou činnosti zemského výboru v záležitosti po-
vznesení malých živností, kterou pronesl posl. dr.
Posl
Opitz
Adámek
17
article
Schücker. Posl. dr. Schücker činnost tuto napře
sice pochválil, ale potom pronesl řadu takových
výtek, že jimi pochvalu svou nadobro odčinil. Vyše
výhradně z fukta, že dotace 41.000 K zůstala nevy
čerpána. Přehlédl však, že jednání o zaku pováni
strojů není skoncováno, že tedy nelze vůbec říci, že
tento zbytek svému účelu nebude ještě věnován
Podobně mluvil i posl. Opitz. Tak, jak věc líčili
oba jmenovaní poslanci, si řečník tuto akci nepřud-
stavuje. Tak věci přece ještě nestojí, aby bylo po
třeba, abychom vyšli na cesty a křižovatky a shá-
něli lidi, aby přišli žádat za prostředky, které zem
ský výbor má pohotově. Co do udílení podpor řídi
se zemský výbor pevnými zásadami, od nichž nelze
ustoupiti. Tak, jak mluvili oba jmenovaní poslanci.
lze snad mluviti ve schůzích voličů a na sjezdech.
ale nikoli ve sněmu, i když má býti mluveno z okna
ven. Řečník polemisuje proti výtce poslance dra.
Posl
doktor
Schücker
Opitz
18
article
Schückra, jakoby zemský výbor nečinil dosti, aby
živnostníky o své akci náležitě uvědomil. Zemský
výbor nemá svého časopisectva, nema také na časo
pisectvo přímého vliva. Řečník poukazuje znova na
volné bezplatně rozeslané cenné publikace Rössle
rovy. Nechť jen pan posl. Schücker při těchlo zá
sadách, které dnes hlásal, není na říšské radě tako-
vým odpůrcem autonomie. Dejte nám náleži-
tou antonomii a my zajisté provedem
potřebnou organisaci i co se týče živno-
stenských instruktorů i jinak. Nelze však žádati na
zemském výboru, aby se pustil do agitace pomo
časopisů. Vážné listy samy od sebe pěstují futo věc
se značným porozuměním. Nedaří li se vybudován
společenstev náležitou měrou, není to naše vina
nýbrž orgánů jiných. (Hlasy: Hejtmanství.)
Otázka v debatě nadhozená, mají-li se podporo-
vati také jednotlivci, jest otázkou velkého dosahu
zasluhuje ovšem, aby o ní bylo důkladně uvažo-
váno. Posud však platí zásadné usnesení sněmu, že
pouze společenstvům mají se podpory udíleti a pří-
činy takového opatření jsou zajistě velice vážné.
Směřují zvláště k tomu, aby tím byl podporován
společenstevní ruch a aby se nepošinuty hranice
konkurenění. Řečník souhlasí s vývody poslance
Němce o poměru ruchu sdružovacího a individua-
lismu. O tom nemůže být klamu, že sebe výdalnějáí
pomoc z vnějška neodčiní všecko, jsou-li nedostatky
uvnitř. Neumělého zivnostníka s neobratnou rukou
Rössl
rov
Němec
19
article
nezachrání nic. Všechny umělé prostředky nezpo-
mohou mnoho, jestliže nepronikne v řadách živnost.
nictva přesvědčení, že ono samo na svém zdokona-
lení musí pracovati.
My můžeme dávati jen podněty, další budování
jich musí býti zůstaveno těm, jichž se týče. Rečník
sdílí politování jednotlivých řečníků, že akce k opa-
třování strojů nevyvinula se tak, jak se očekávalo.
Příčina toho záleží nejen ve všeobeených hospodář-
ských poměrech, ale z velké části také v osobní řev-
nivosti těch, kteří se mají sdružovati. Zemský výbor
zahájil šetření o příčinách, proč se v jednotlivých
případech povolená dotace nevyzdvihla, a objevilo
se, že společenstva se neustavují pro řevnivost jed
notlivců. Zpravadaj přimlouvá se na konec za příjet
návrhu zemského výboru a podporuje i resoluci
posl. Opitze.
Na to bylo hlasováno. Návrh zemského výbor
aby zpráva jeho přikázána byla komisi rozpočtove
a živnostenské, se přijímá, taktéž návrh zpřavodaje
poslance Adámka, by resoluce poslancu Opitze při
kázána byla komisi živnastenské.
Drnhým předmětem dnešního pořadu byla zpráva
zemského výboru o zakupování děl aměle-
ckých. Zpravodajem byl přísedící zeiského výboru
poslanec Adámek.
Opitz
Adámek
20
article
Zpravodaj poslanec Adámek pravil, že návrh
o klerý jde, totiž návrh poslance dra. Kramáře, aby
konečně také země přispěla malou dotací 20.000k
ku povznesení umění výtvarného v království českém.
byl při prvním čtení tak zevrubně odůvodněn, že nyní
není třeba opakovati, co tenkráte bylo výmluvným
způsobem řečeno o vznešeném úkolu, ke kterému se
návrh poslance dra. Kramáře nese. Bude povinnosti
království, aby také ke zvelebení výtvarného umění
i při stísněných poměrech finačních přispělo tolik,
kolik je možno. Zemský výbor vložil do rozpočtu n
rok 1901 20.000 K a vyzval vládu, aby z peněz slát-
ních povolen byl příspěvek aspoň stejný. Nyní před-
kládá sněmu osnovu organisačních stanov zemské
komise unělecké. Zásada akce té jest, že má země
podporovati výtvarné umění za tím účelem, aby za-
ch váním nejčelnějších a rázovitých výtvarů umění
těchto byla zachována památka historického vývinu
umění výtvarného v tomto kralovství. Ten úkol nám
musí tanouti na mysli při řešenítéto vysoce důležité,
kulturní otázky, tomu musejí býti podřaděny a po-
drobeny veškeré jině vedlejší ohlady i zájmy. Jde
o to, aby velká dila umění domácího, která jsou jaksi
mezníky v jeho vývoji, nezmízela, nýbrž byla vy
stavena v galerii umění království českého a aby na
těchto základech mohla se organisace umění výtvar-
ného v království českém vyvinovati dále.
Adámek
Kramář
galerie uměný království český
21
article
Nejedna se o běžnou podporu umělců, ani o re-
trospektivní sbírání děl starých, něbrž jde o to, aby
umělcům, vytvoří-li velké dílo, bylo zabezpečeno.
že bude také zachováno vlasti. Proto navrhujeme
aby byla zakupována z pravidla jen dlla uměleů
žijících, jež jsou jich vlastnictvím, dila umětců ze-
mřelých pak jen tehdy, když bynebyla dotace vy-
čerpána zakupováním děl umělců žijících. Zakupování
děl prostředních jest vůbec vyloučeno. Jest důležito
aby lo rozlišování bylo zachováno, poněvadž k pod-
poře umělců hospodářsky strádajících jsou jine
ústavy.
22
article
Olázka umístění uměleckých zákoupených děl
je zjednodušena velkodušným věnováním cisařea
krále, který položil základ ke zřízení galerie zemské.
Rečník má za to, že není radno, aby při tomto
prvním čtení o této čistě kulturní otázce rozvinula
se dehata, která by mohla vésti k hořkostem, a proto
končí vřelým přáním, aby komise rozpočtová co
možná s nejvělším urychlením předlohu o zaku-
pování uměleckých děl projednala a aby zemský
výbor mohl přistoupiti k zřízení zemské kemise
umělecké tak, aby ještě v tomto roce se mohlo do-
stati výtvarnému umění v království českém skrovné
podpory, jakou umožňuje podaný návrh. Řečník do-
poručuje návrh zem. výboru a navrhuje, aby zpráva
byla odkázána rozpočtové komisi. (Výborně !)
Posl. Nowak má za uznání a chvály hodně
že zemský sněm vzpomněl si také jednou na umění.
Vzhledem ku pracím, jež provedla říšská rada.
mohlo by se zdáti, že nadchází zlatý věk.
Císnř učinil skvělý dar pro umění v Čechách.
Dříve byla šlechta strážcem uméní. Jdeme-li Prahou,
hlásají zde kameny německé dějiny, německé
umění, vysokou německou minulost. Z libého snu
však budí Němce střízlivá přitomnost, pohlédnou-l
na uliční nápisy a probírajíli se zemským roz-
počtem.
Také umění potřebuje podpory. V Praze je umě-
lecká akademie, není však na ní německých žáků
ani professorů.
Posl. Strache: Němci byli odlud již dávn
vypuzení
Posl. Novak (pokračuje) a praví, že némecký
umělec neobdrží v Čechách zakázek, česká šlechta
necítí německy, jak tomu bylo dříve (Smích na lavi
cích českých). Útrakvisování je jako počešťování
Ústav některý se zřídí jako utrakvistický a v něko-
lika letech je českým. Akademie uměn je počeštěna
Posl. Strache; působí tam 26 Čechů a jede
Němee!
Posl
Nowak
Němec
Novak
Čecho
Čechy
Praha
23
article
Posl. Nowak vypočítává pak německé umělce
z Čech, novodobé a nynější. Poněvadž mají své
umělce, žádají Němci, by navržených 20.000 K n
podporu umělců bylo rozděleno pro umělce
české i německé
Řečník zabývá se pak císařovým darem, jím
založil zemskou galerii umění. Umění je mezinárodní
ale umělci jsou národní. Má-li tedy býti v Čechách
zřízena galerie umění nebo školu pro umění, musejí
se Němei tázati, je-li podnik takový také pro ně-
mecké umělce možným v Praze. Odpověď zní: ne. Je
nyní třeba odvahy, aby kdo byl v Praze německým
studentem, neboť německým mladíkům hrozí v Praze
každý den nebezpečí, že budou insultováni.
Němečtí studenti nesměli v Praze v minulých
dnech vyvěsiti prapor svých barev, které do r. 1866
v Rakousku byly oblíbeny. (Odpor českých poslanců.
Posl
Nowak
Němec
Čechy
Praha
Rakousko
uměný nebo škola pro uměný
24
article
Posl. Anýž: Vždyť on je Čech
Posl. Nowak: Dr. Herold je Němec
Hlasy u Němců : Engel ! Riegerl
Posl. Novrak (pokračuje) a praví, že uměle
potřebuje volnosti, a tév Praze jí nemá. A tak může
německá umélecká škola, zřídí-li se galerie, existo-
vati pouze v německém území. Řečník pak navrhuje
resoluci, kterou se zemský výbor vyzývá, aby do orga-
nisačního statutu přijal dodatek, že 20.000 K na za-
kupování uměleckých děl má býti rozdělen mezi obo
národnosti v Čechách a že také zemská uměl ecká
komise má sestávati ze dvou sekcí, dle národnost
rozdělených.
Posl. Hořica: Nepochybovali jsme o tom, že
také příležitosti, kťerá se naskytla podáním zprávy
zemského výboru o podpoře umění, se strany našich
národních odpůrců bude použito k praeludiu k něja-
kému »smiřování«. Co mluvil posl. Nowak, pokračuje
řečník, směřovalo k tomu, bychom, byli podráždění,
České umění je Němci snižováno. Řečník analysuje,
jak zhoubný vliv na vývin umění měl politický úpa-
dek národa českého, a jak těžký byl novodobý
rozmach umění českého. Némci je umlčovali a uml-
čují dosud.
Posl
Čo
Nowak
doktor
Herold
Němec
Engel
Riegerl Posl
Čechy
Český uměný
25
article
Jak p. posl. Nowakovi šlo o skutečnou věc,je
nejlépe viděti z toho, že do této debaty spletl také
buršáky. Je to instituce německá, nechte si jí, ale
dovolíte nám poznámku: Kdyby české spolky sokol-
ské nebo jakékoliv jiné uniformované spolky v Lito-
měřících nebo v Úslí n. L. za přítomnosti králea
císaře Františka Josefa I. to byly vyváděly, co zde
vyváděli buršáci v plném vixu na Příkopě, nevím,
jak by to bylo dopadlo. V Ústí nesměl ani český
dělník volati králi »sláva«, aby nepřišel o chléb. Vaši
němečtí studenti si v Praze vedou velmi statečně.
Ovšem je jim to snadné, poněvadž vědí, že státní
autorita plnou váhou se postaví na jejich stranu.
Kdyby němečtí buršáci v Mnichově si počínali tak
na korsu, jako si počínají v Praze na Příkopě, byli
by strašně biti od Mnichováků.
Posl. Březnovský: Ano, a ve Vídni také!
Posl. Hořfca (pokračuje): Nevím, jaký účel
mají takové štváčské řeči, jakou měl zde ctěný kollega
pan Nowak, stále a stále ukazuje na utrpení ně
meckých buršáků v Praze. Zde jim nikdo nic nedělá.
a když příliš nápadně a ne velmi pozdě po půlnoci
nestropí hluk, nikdo si jich ani nevšimne. Připadá
mi to však, jakoby těm pánům bylo líto, že buršáci
v Praze ani za 10 let nedostanou tolik bití, jako
německých místech za měsíc.
Posl. Březnovský: A potom jací jsou to
Némci! Jsou to většínou židé! (Veselost.)
Nowak
František
Josef
Mnichovák
Posl
Březnovská
Ústí
Praha
Mnichov
Vídeň
Hořfca
26
article
Posl. Hořica (pokračuje): Na poznámku pana
kol. Březnovského nechci nijak reagovati, poněvadž
je to záležilost čistě německá. Víle, jak do vás vjela
hrůza, při sčítání obyvatelstva, že se vám v Praze
ztratili Němci. Neztratili, pánové! Celá záhada spo-
čívá v tom, že mnoho těch Židů, kteří se před 10
léty k vám přihlásili, přihlásili se tentokráte ke straně
české.
Posl. Březnovský: Ti si vás měli nechat
Posl. Hořica (pokračuje): Vaši Němci mají
zde na růžich ustláno, a křik, který vy děláte, je
hotový humbug. kterým zakrýváte své panovacné
choutky, e
V Praze prý se nemůže usadit žádný německý
umělce. Český teprve ne, a nám to nemůže být iho-
stejno, poněvadž jsme národ, který nehledá nic za
hranicemi země české, a proto je nerad, když jeho
přísfušnici musejí si dobývati uznání venku v eizině
Jenom pořád a všude dávejte na jevo nenávisť proti
našeinu jazyku a proti království českému a jeho
král. hlavnímu městu] Vy jste předpojati a neduve-
dete hledět na věc se stanoviska střízlivého. Vámi
lomcuje strašná závist
Má se zde munificenei císaře a krále zřídi
gallerie a z peněz zemských 10.000 zl. věnovat
ročně na zakupování děl. Dnes však nejde o sumu,
nýbrž o zásadu. S velkým povděkem přijímáme
návrh zemského výboru, ale ve vás již ozývá se
špatné svědomi vaší nedostatečnosti. Čhcste, aby
byl obnos ten rozdělen na polovici, aby se svěl ne-
dověděl, že nemáte dostatek výtvarníků, kteří by
mahli míti nadějí, že by mohli také něco prodat.
Posl
Hořica
Němec
Žid
Březnovská
Praha
27
article
My budeme hlasovat pro navrh zemského výboru,
poněvadž v něm vídime dobrou zásadu. (Výborně )
Posl. dr. Zdenko Schiieker je přesvědčen, že
tím více bude prospěno zemi, čím věcněji řečníci
budou se zabývati záležitostmi tak choulostivými,
jako je olázka, o kterou právě jde. Také prospěje
se takto též zemi, jíž máme společně věnovati své
síly. Po tomto úvodu polemisoval řečník proti
jednotlivým oddílům řeči posl. Hořice. Němci prý
nepotiebují provozovati humbug. Není pravda, že
Němci nepřejí Čechům úspěchu. Němci si mohou
jen přáti, by žili v jedné zemí s národem, který se
jim vyrovná a stále mocnějí se rozvijí, poněvadl
pak snáze nastane dorozumění. Lidé, kteří stojí
intellektuálně vysoko, mají pro vážnost věci správný
smysl a snáze se dorozumí, než ti, kteří se nale
zají na stupni nižším.
Němvi jsou v této zemi menšinou a chtějí být
opatření tak, aby se neopakovaly zjevy, které exi
stenci Němcův ohrožnjí
K věci prohlašuje řečník, že Němci budou hla
sovati proti návihu zemského výboru, poněvadž na-
vrženouakci považují za předčasnou. Dlužno vyčkati.
jak vypadne jednání s vládou, by na zakupovaní děl
umění výtvarného přispěla aspoň stejnou částkou
jako země. Vláda se ješťě nevyslovila.
Posl
doktor
Zdenko
Schiieker
Němec
Čecho
Němcův
Hořice
28
article
Dále má se vyčkati, jak bude provedeno přání
císaře, vyslovené při založení zemské gal erie pro
výtvarné umění, aby gallerie sloužila stejně oběma
národnostem,
Zemský výbor jednal prý s jednotlivými srolky
výtvarných umělcův obcu národností o některých
otázkách. Řečník rád by znal výsledek; německý
»Spolek německých výtvarných umělců v Čechäche
nebyl vzal v potaz. Také o umístění děl, jež by se za-
koupila, není postacáno. Kdyby byla umístěna v zem
ském museu, Němci by málo těch obrazů shtédli.
Ně ci chtějí, by penězi, o které se jedná, pod-
porováni byl mladí, hmotně špalně siluovaní umělci
a žádají, by obnos byl rozdělen mezi Němce
Čecny.
Rozdělení to je žádoucím v zájmu věci a v zájmu
míru v zemi. Němci jsou zatlačování; staveb musen.
zemských peněžních ústavů atd. účastní nebyli. Úřad-
nictvo jejich je české. Utrakvismus nesmí jíti tak
daleko, by byl na újmu Němců.
Řečník navrhuje, by návrh zemského výboru byl
lémuž vrácen s poukazem, aby návrh byl doplněn
zprávou o koupi uměleckých děl zemským výborem.
Němec
29
article
Posl. dr. Pippich lituje, že způsob, jakým o
této olázce s druhé strany bylo jednáno, neodpovídá
názoru, jak pohlížeti slušno na otázky umění, jež má
býti povznešeno nad malicherné, chvilkové jevy poli-
tické vřavy. Věc tato výmyká se chvilkovému nazí-
rání, utíká se do oné výše, v níž chceme ve shodě
s krajany našimi celou tnto věc rozřešiti. Mnohé
z toho, co zprávě zemského výboru vytýká poslanec
Schücker, vysvětluje se jím, že přehlédl, že celá tato
akce nesměřuje k vychovávání uměleckého dorostu,
že nemá býti institucí výchovnou, nýbrž odměnou
za dokonalou práci, institucí, která zajišťuje pracím
vyspělým a vyzralým odbyt; následkem toho každý
pokus snížiti tuto úroveň, odmítáme. V této otázc
zemský výbor posoudil věc s největší šetrnosti
k zájmům obou kmenů, jak o tom svědčí již ustano-
vení, že nejen díla umělců v Čechách narozených,
nýbrž i těch, kteří třeba z Čech nepocházejí, pouze
v Čechách působí, maji této instituce býti účastnými.
Posl
doktor
Pippich
Schücker
Čechy
30
article
Ustanovení toto právě směřuje ke prospěchu Němců.
V akci této jde o to, aby zachycen byl jednotnýa
celistvý ráz výtvarného umění určité doby. To samo
už zcela vylučuje jakékoli dělení, ježto by ne-
vedlo k nazírání jednostrannému. Z nerozdělitelnosti
není se obávali žádných škodlivých vlivů ani pro
jednu ani pro druhou stranu. V komisi, klerá bude
povolána při rozhodování vážné slovo promluvit, ve-
dou první slovo odbornici, umělci, a ti již mezi se-
bou dovedou býti spravedlivými.
Tento posudek musí býti tím spravedlivější, po-
něvadž stojí pod kontrolou celého zemského výboru,
jeho rozhodnutí opět pod kontrolou zemského sněmu
a nad vším tím, poněvadž zakoupená díla mají býti
vystavována, bdíti bude kontrola veřejnosti, kontrol
odborné kritiky. Obavy nějaké strannickosti jsou
tedy bezpodstatny. Byla-li váha položena na to, že
instituce nemá býti výchovnou, není tím nikterak ře-
čeno, že by se neměli státi účastnými podpor, touto
institucí poskytovaných, mladí umělci; vždyť právě
díla mladých umělců ponesou zajisté známku moder-
nosti a svéráznosti, o jejichž zachycení se jedná.
Němec
31
article
Řečník polemisuje pak s jednotlivými výtkami,
jež vůči správě zemského výboru učinil poslanec dro
Schücker. Vyvrací hlavně důvody, jež dr. Schücker
uvedl pro svůj návrh, aby věc byla zemskému výboru
vrácena. Vytýkáli nám dr. Schücker, jakobychom
byli v držení nějaké převahy, není to správné.
Jsme-li v nějaké takové převaze, je to
převaha plynoucí z toho, co jsme si vy-
tvořili svou vlastní prací, odkázáni na
svou vlastní sílu a jestliže někdy naše síly
nestačí, pak příčina záleží v tom, že rozhodu-
jící mista, z nichž různé podpory plynou, j sou
osazena příslušníky strany druhě.
Je-li u nás dále snad jakási převaha v umělecké
tvorbě, v uměleckém působení, pak jest to proto, že
jast snad u nás jakási značná míra nadání a snad
více temperamentu a snahy ukázati něco, platiti něco,
tím spíše, poněvadž se stále tvrdí, že my jsme v kul-
turním ohledu jaksi podřaděni. V této věci si tedy
s druhé strany nesmí býti stěžováno.
Posl. Schücker uvedl také, že prý eelá akce jest
předčasná, poněvadž se vláda ještě nevyslovila.
Schücker
doktor
Posl
32
article
Kdybychom měli však vždycky čekati na dobrou vůl
vlády, nedostali bychom se k ničemu. Vláda naše
posilnění nevidí ráda. Ostatně v tomto případě prá-
vem by mohla poukázati i na to, že nevidi ještě žád-
ného positivného kroku se strany země; ten tedy
musí býti učinén. Obavy, že tato instituce by kollido-
vala s velkodušným věnováním J. V. cís. a krále
s institucí, jež z něho vzniknouti má, si pan post.
Schücker zcela zbytečně připouštěl. Šlechetná in-
tence královského toho daru jest zajisté ta, že král
chtěl prospěti umění výtvarnému celého království,a
každý krok, který třeba parallelně tuto akci podporuje,
jest zajisté v intencích mocnářových. Rovněž nepo-
chybujeme, že při sdělávání statutu budou konati se
příslušná jednání, při nichž my rovněž poukážeme,a
to z důvodů ryze ideálních, k nutnosti jednoty re-
presentace umění výtvarného jak v nákupu děl, tak
i v jich umístění v jednotné, velké galerii umění
království českého.
galerie uměný království český
33
article
My do této věcí nevnášíme politické stránkya
musíme se ohraditi proti všemu, co by věc posuno-
valo na jiné pole. Bylo také řečeno, že příspěvek
20.000 K nestojí za zřízení zvláštní komise. Není to
správné. Příspěvek jest počátkem, k němuž má se
přidružiti příspěvek vládní; chceme-li, aby z této
instituce něco bylo, musí zde býti organisace, která
by k tomu hledala potřebnou cestu. Také se namítlo,
že se zřizuje instituce, která jest zase rázu ryze
utrakvistického, a že je to opět něco, co prý bys
postupem času z rukou německých vysmneklo, jako
se to stalo již při jiných institucích. Proti tomu však
uvádím, že pečeť, kterou na sobě ponese nějaký do-
konalý výtvor umělecký, pečeť totiž, že pochazí od
umělce, jenž jest příslušníkem té které narod-
nosti, nedá se nikterak smazati. Tato jednota
díla s původcem jeho jest v uměleckých věcech tak
samozřejmou, že o nějakém utlačování nebo zkraco-
vání jedné strany druhou nemůže býti řeči.
Posl. dr. Schücker dotkl se také poměrů na umě-
lecké akademii, pravě, že tam není německých pro-
fessorů, a že tam není německých žáků. Proti tomu
poukazuje řečník k dobám dřívějším, kde na akademii
působili professoři němečtí, kteří jazyka českého ne-
znali, tak že umělci naši musili choditi do ciziny.
Nynějšl čeští professoři ovládají jazyk německý
I na akademii i na umělecko-průmyslovou skolu
dosazuje síly učitelské vláda, u níž přece o nějakém
zkracování národnosti německé nemůže býti reči.
Jestliže vláda, dosazujíc na tato místa síly právě
nejkvalifikovanější, dosazuje Čechy, jest to krásné
vysvědčení naší umělecké potence. Jedná se o síly
nejschopnější a nezáleži na tom, jaké jsou národnosti.
Posl
doktor
Schücker
Čechy
34
article
Umělecká škola je tehdy nejlépe opatřena, působíl
na ní vynikající umělci. Řečník shrnuje své vývody
v úsudek, že všechny námitky, které proti zprávě
zemského výboru byly učíněny, se rozpadají v niveč,
jsouce jednak nepodstatné, jednak že s věcí nesou-
visí. Důvody tyto zastírají však jiný záměr, který
s touto věcí nemá co činíti, který má za sebou jistou
politickou stránku, již odmítáme. Řečník prohlašuje,
že strana jeho nemůže souhlasiti ani s návrhem po-
slance Nowaka, ani s návrhem posl. Schückra a při-
mlouvá se za přijetí návrhu zemského výboru. (Vý.
borně! Hlučná pochvala.)
Pořad řečníků byl vyčerpán a rokování je skon-
čeno.
Zpravodaj přísedící zem. výboru Adámek vy-
slovil politování, že čistě kulturní otázka přešinuta
byla bez příčiny na pole politické. Tím se stalo, ze
se řešení tohoto vážného úkolu stížilo, poněvadž zá-
pas přenesl se na pole, kam neměl se nikdy dostati,
nemá-li z toho vzejíti nejen nám, nýbrž i celěmu
království škoda. Jest to divné praeludium k smiřo-
vací náladě v tomto království a já konstatuji, že —
dí řečník — ostrý ton, který v této debatě zavzněl,
přišel právě z lavic, z nichž se tak rádo ostentativně
prohlašuje, že odtud vychází nálada smířlivá. Pan
posl. Nowak nás poučil o řadě věcí, o jakých jsme
neměli ani zdání (Veselost).
Pravil, že šlechta přešla do českého tábora; já
si přeji, aby se tento sen stal skutečností; dosud j
ale tvrzení to nesprávné. Řekl dále, že prý na umě-
lecko-průmyslové škole není německých professorů.
Je to nesprávné; jsou tam Němci, ale umějí česky.
Dle statutu této školy dokonce musí býti zřízena
německá paralelka, jakmile se přihlásí pět žáků.
Nowak
Adámek
Němec
Schückra
35
article
Není naší věcí, abychom se starali, aby tam těch
pět žáků přiálo.
Když byla sestátněna akademie výtvarných umění
v Praze a když byli na ni povolání umělci, jako
Brožík, Pirner, Myslbek a jiní umělci jmena světo-
vého, tenkrát vzbudilo daleko široko pozornost, ž
na pražskou akademii bylo možno povolati síly tak
vynikající. Snad ani p. Nowak nebude moci tvrditi,
že na místo jmenovaných uměleů měl taky býti po-
volán nějaký mazal jen proto, že neamí česky.
Řekl-li p. Nowak, že německý umělec v Praze ne-
může existovati, odkazuji ke skutečnému stavu věcí.
že v Praze již němečtí umělci klidně existovali a že
mohou tady existovat i nadále. S takovými tenden-
čními věemi neslušť se přicházeli na sněm. Pak by
měl vzíti posl. Nowak na vědomí, že mají býti za-
koupena díla nejen od umělců v Prsze, nýbrž v ce-
lém království žijících a že nikdo Němcům nebrání,
aby umělec dílo své netvořil někde ve volné něme-
cké přírodě.
Brožík
Pirner
Myslbek
Nowak
Němec
Praha
sestátnit akademie výtvarný uměný v Praga
36
article
My jsme při télo organisaci pro úplně volnon
konkurenci. Ať čeští a němečtí umělci měří své síly.
ať spolu zápasí o palmu vítězství. Vy se snad nebo-
jíte konkurence s národem, který dokonce uznáváte
za inferiorní?
Nicméně zdá se, jako byste se chtěli obradii
jakousi čínskou zdí před naší konkurencí. Na dělení,
jak je nastínil posl. Nowak, nemůžeme přistoupiti.
Stejně padají i výtky posl. dra. Schückra, ačkoliv
je klídnějším a mírnějším způsobem rozvinul, nebo
v zásadě se od druhého řečníka své strany valně
neliší.
Jednání s vládou není ještě ukončeno. Zemskému
výboru nebylo ani uloženo, aby podal zprávu, až
jednání s vládou bude ukončeno, nýbrž aby jednání
s vládou zahájil. Jestliže jsme od vlády nedostali
dosud odpovědi, není divu, poněvadž od v lád
dostáváme odpověď za rok a i za dv
léta. Zemský výbor pokládal za svou povinnost,
aby nezpůsobii v této věci průtahu.
Nowak
37
article
Velkodušný čin J. V. císaře a krále vtahuji do
této debaty nerad. Je pravda, uvítali jsme tento čin
J. V. s nadšením a velikým uznáním, ne tak po
stránce materialní, jako proto, že skutkem tímto
dostalo se uznání kulturním snahám
tohoto království, poněvadž jím dostalo se
uznání práci a snahám mužů, již v umění vynikli
způsobem, který přetrvá naše malicherné boje poli-
tické a poněvadž v tom vidíme uznání naší velké
kulturní práca. Z toho nelze konstruovati důvody pro
přítomnou akci zemského výboru, neboť není závady,
aby se tyto akce nespojily. Není to ale důvodem,
abychom tuto svou akci proto odkládali.
Anketa ovšem konána nebyla. Nebylo však také
zemskému výboru uloženo, by ji provedl. Referent
však informoval se v obou táborech. Ja sám myslil,
že by bylo snad záhodno anketu svolati, ale dospěl
jsem k přesvědčení, že v poměrech, jaké nyní jsou, by
anketa nevedla k cíli.
Otázka umísténí jest finančně komplikovaná.
Zemský výbor byl si vědom, že snad postupem času
bude potřebí v tom učiniti nějaké opatření, ale pro-
zatím, kdy dosud jen o částku 20.000 K se jedná.
nemůže přece nikdy na zemském výboru chtíti, aby
přišel zároveň s návrhem na pořízení velké nákladné
budovy. Ostatně bude otázka tato snad věnováním
J. V. sama sebou rozřešena.
Rečník vyslovuje se se vší rozhodností prot
zásadě dělení. Páni, kleří trvají na tom, aby tento
fond byl rozdělen dle národností, neměli by zapo-
menouti, že kdyby to stanovisko mělo být provedeno
důsledně, mohli bychom plným právem žádati, aby
rozděleny byly říšské úřady ústřední, poněvadž
na ně rovněž přispíváme, a poněvadž co do nestran-
nosti jejich zajisté důvodné bychom měli stížnosti.
Všimněte si jen té nestrannosti, jaké šetří pražská
česká spořitelna.
císař
38
article
Řečník přimlouvá se za přijetí návrhu zemského
výboru a žádá komisi, aby s urychlením o věci po-
jednala.
Na to mělo býti provedeno hlasování. Poslanee
dr. Zdenko Schücker žádal však, aby se dřív
konstatovalo, je- li sněm spůsobilý ptatně se usnášeti.
Nejvyšší maršálek zemský (jen německy)
odpověděl, že způsobilost sněmu, platně se usnášeti
konstatována byla na počátku schůze a že jednací
řád nezná počítání přítomných. Tak tedy mohl by
býti učiněn nanejvýše návrh na hlasování dle jmen.
(Hlučná veselost.)
Potom provedeno bylo hlasování. Návrh posl
dra. Schückra byl zamitnut, rovněž resoluční
návrh posl. Nowaka. Návrh zemského vý-
boru byl přijat.
Třetím oddílem pořadu byla zpráva zemského
výboru o žádosti Zemské banky kralovství českého
za změnu stanov.
Zpravodaj, přísedíci zem. výboru dr. Herold
Ve zprávě se praví, že Zemská banka, opírajíc se
o zkušenosti posledních let podala výboru zemskému
žádost, aby sněmu učiněn byi návrh na změnu stanov
v následujících směrech:
1. aby § 3. stanov doplněn byl podrobnějším
ustanovením o vypověditelnosti zápůjček hypotečních;
2. aby doplněn byl § 12. stanov ustanovením
dalším o tom, jakého druhu úpisů smí dlužník po-
užíti, splácí-li při úvěru komunálním vypovězený
kapitál komunálními dlužními úpísy banky; podobně
mají býti změněny S8 22. a 27. ohledně úvěru
melioračního a železničního;
3. aby změněna byla ustanovení § 16., 17.a
64. lit. g) v příčině vyšetření hypotekární jistoty při
poskytování zápůjček melioračních
4. aby změnou § 34. stanov poskytnuta byla
bance možnost, z jistin umořovacího fondu kupovat
vlastní dlužní úpisy a bráti je z oběhu
5. aby částka, kterou banka dle § 45. stano
může přijati na vkladních knížkách, zvýšena byla n
doktor
Zdenko Schücker
Schücker
Nowak
Herold
zemský banka