ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 3625d7d0-660d-11dc-a5e6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 38 celkem · entity: org 12, person 144, place 30, work 1
1 masthead
Strána 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LIS.
národní Lisa
3 masthead
23. června 1901.
4 masthead
Číslo 171.
5 article
nčiteli v Golě. Jenfkově, za zvýšení pense a příspěvku ná studium její dvoudítck. — Dr. Podlipný měst- ské rady v Práze za změnu zem. zákona ze 24. pro- since 1884 stran příspěvků pojišťoven na hasičstvi v Praze. — Dr. Podlipný měst. rady v Praze z změnu zák. ze 24. prosince 1884 stran přispěvku po- jišťoven na účely hasičské ve smyslu ustanovení platného pro Dolní Rakousy. — Týž městské rady v Praze za změnu obec. řádu pro král. město Prahu. — Kožmín rolnictva v Lavičkách, v Přibišce, v Vysoké, v Janově a v Mezné, vesměs za změnu zá- kona o myslivosti ze dne 1. června 1866 č. 4977. Došlé spisy dne 20. a 21. června t. r. Návrh poslance F. Albla a soudruhů na udělení pod pory z prostředků zemských obeím v obvodecl okresních bejímanství podbořanského, žateckého chomutovskébo povodní, krupobitím a trvalým mo- krem poškozeným. — Návrh posl. Fr. Alhla a sou- druhů ve příčině úplného odepsání bezůročných zá- pojček, jež vedle zákona ze dne 10. června 187 povoleny byly obcím, jakož i jednollivým majite- lům pozemků nebo domů, poškozeným povodní z dne 25. května 1872. — Návrh poslanců dra. Schrei- nera, Vollgruhera, Taschka a soudruhů ve příčině školního zahradnictví. — Návrh poslance Steinera z Mostu a soudrubů o pomocné akci za příčinou živelních pohrom v politických okresích Žatci, Pod- bořanech, Kadaní a Chomutově. — Návrh posl. dra Ladislava Dvořáka a soudruhů o zjištění národnosti obyvatelstva. — Návrh poslance Jana Bartákaa soudruhů, týkající se nového zákona o myslivosti. —
doktor Podlipná Kožmín F Albl František Alhl Taschka Steiner Dvořák Bartákaa Praha Dolní Rakousy Janov Most Žatec Kadaň Chomutov městský rada řád pro král . město
6 article
Návrh poslance Niklfelda a soudruhů na změnu říš ského zákona o reformě berní v tom smyslu, aby osobní daň z příjmu podrobena byla přírážkám autonomním. — Návrh poslance dra. Jindř. Záhoře a soudruhů, by byl vydán zákon o fakultativním spalování mrtvol. — Návrh poslance Udržala a sou- druhů na změnu honebního zákona. — Návrh po slanců Čeňka Hofmanna, dra. Schrejuera a soudruhů ve příčině skladání a dělení rolnických pozemků. — Návrh poslanců Čeňka Hofmanna, dra. Schreineraa soudruhů ve příčině povnesení chovu koní. — Návrh poslanců dra. Zdeňka Schückra, dra. Nitsche a sou- druhů o užití percentuálního podílu ze správních přebytků společenských pokladen sirotčích příkáza- ného zák. ze dne 3. června 1901 ř. z. č. 62 král. českému. — Návrh poslance hr. Buguoy a soudruhů ve příčině změny řádu volení do sněmu pro velko- statek. — Zpráva zemského výboru, kteroužto se předkládá v posledním zasedání sněmu nevyřízená zpráva komise pro záležitosti okresní a obecnío zprávě zemského výboru, kterou byla sněmu opět předložena zpráva této komise o návrhu posl. Frant.
Niklfeld Jindřichův Záhoř Udržal Hofmann Schücker František zemský výbor
7 article
Schwarze a soudruhů na opravu zákona chudin- ského v království českém. — Návrh poslanců Peschky, dra. Schreinera a soudrulrů ve příčině po- dání osnovy zákona, jímž zrušuje se bursovní lhůtní obchod s plodinami zemědělskými. — Zpráva zem- ského výboru o hospodářském výzkumnictví a zku- šebnictví v král. českém. — Návrh poslanců J. Wal- tera. Geblera a soudruhů ve příčině zrušení bur- sovních termínových obchodů s obilím. — Návrl poslance Steinera (Kadaň) a soudruhů ve příčině poskytnutí státní a zemské podpory majiteli mlýna »Wodamühle« v Běšicích u Kadaně dne 4. března 1901 tedy těžce poškozenému. — Návrh poslance Karla Adámka a společníků na upra- vení ochrany domácích památek historických a umě- leckých. — Návrh poslanců dra. Dvořáka, dra. Engla, dra. Grégra, dra. Malinského, dra. Moravce, dra. Ša- mánka, dra. Šíla, dra. Záhoře a soudr. na změnu čl.
Schwarz Peschek Schreiner J Wal Steiner Adámek Dvořák Grégr Malinský Moravec doktor Šíl Záhoř Kadaň Běšice šo
8 article
II. 8 11. řádu volení v obcích král. českého ze dne 16. dubna 1864 č. 7 z. 2. — Návrh poslanců dra. Dyka, Josefa Kováříka a soudruhů na změnu § 70. zřízení obecního pro král. české ze dne 16. dubna 1864 č. 7 zák. zem. — Návrh posl. Fr. Besemüllera a soudruhů v příčině předkládání dokladů, hlavních knih, pokladničních knih atd. k účtům okresním. — Návrh posl. Steinera (Kadaň) a soudruhů v příčině poskytnptí státní a zemské subvence průtrží mračen poškozehým majitelům pozemků a domů v okresech přísečnickém a kadaňském. — Návrh posl. dra. Rud. Knolla a soudruhů v příčině poskytnutí státní zemské podpory obcím Espenthoru, Andělské Hoře, Lappersdorfu a Ranzengrünu v okresu karlovarském, krupobitím a povodní stiženým, jakož i okresu karlo- varskému. — Návrh posl. dra. Dyka a soudruhů za poskytnutí státní podpory a slevy daně živelními po- hromami postiženým obcím. — Návrh posl. dra. Jos. Horáka a soudruhů v příčině odepsání a posečkání c. k. daní, jakož i poskytnutí státní pomoci rolnictvu různými živelními nehodami stíženému. — Návrh poslanců Alfonsa Šťastného, Jana Rataje, K. Práška a Jos. Novotného na zavedení normálních cen chle- bovin v král. českém. — Návrh posl. Jana Kožmín a soudruhů za udělení nezúročitelné půjčky a vy- možení státní podpory okresům selčanskému a voti- ckému. — Návrh poslance. Frant. Peschky a soudr. v příčině poskytování subvencí a bezůročných zá- půjček družstvům mlékařským z prostředků zem- ských. Nejvyšší maršálek zemský sdělil vý- sledek volby výboru verifikačního; kurií velkých statků byli zvoleni do výboru toho poslanci: Plllz.
Dyk Kovářík František Besemüller Steiner Knoll Horák Šťastný Rataj K Prášek Novotný Kožmín Peschek Kadaň andělský hoře Lappersdorf Jos obecní pro král
9 article
Porak de Varna, Hrubý z Jelení; kurií měst a míst průmyslových: dr. Scharf, Pacher a dr. Maly ; kurií obcí venkovských posl. Kryf, Röhling a Šlole. Na to vyzval nejvyšší maršálek zemský kuri velkých statků, aby vykonula po dnešní schůzi do- plňovací volby jednoho člena komise rozpočtové, jednoho člena komise petiční, jednoho člena komise zemědělské a jednoho do komise pro veřejné práce. Poslancům Udržalovi a Pradovi povoluje se vy- stoupiti z komise rozpočtové, posl. Jarošovi z komise zemědělské a posl. dru. Moravcovi z komise školské. Bez prvního člení přikazují se komisím návrhy posl. Ant. Steinera stran pomocné akce obcím, sti- ženým živelními pohromami v okresích žamberském, podbořanském a chomútovském, návrh posl. Čeňk Hofmanna stran skládání a dělení rolnických po- zemků, návrh posl. Hofmanna a soudr. stran po vznesení chovu koní. Přechází se k jednacímu pořadu.
jít varna Hrubá Scharf Pacher doktor Malo Kryf Röhling Šlole Udržal Prad Jaroš Moravec Steiner Čeňk Hofmann Hofmann
10 article
Prvním předmětem jednacího pořadu je zpráva zemského výboru o zemské akci k povznesení ma- lého živnostnictva z r. 1900. Zpravodajem je příse- dící zem. výboru posl. Adámek. Zpravodaj přísedící zemského vý. boru posl. Karel Adámek omezuje se pouze na krátké poznámky k doplnění zprávy zem, výboru. jež jest obšírná a zevrubná. Zemský výbor byl pře- svědčen, že z návštěvy výstavy pařížské může cel řadě našich malých živností a řemesel vzniknout prospěch a proto se usnesl za spolupůsobení ob- chodních komor zříditi dotaci k podporování návštěvy výstavy pařížské řemeslníky a živnostníky z krá lovství českého. Celkem dostalo se z dotace té podpor 67 živnostníkům. O výsledku celého podniku není možno ještě podati zprávu, ale s potěšením lze kon- statovati, že zprávy, které někteří navštěvovatelé pa- řížské výstavy podali, svědčí o tom, že ve mno- hých případech nebyla cesta bezúčelna a že z ní může vzniknouti prospěch našim živnostem, budou-li zkušenosti tam nabytě publikovány a v nejširších kruzích živnostnictva rozšířeny.
Adámek
11 article
Zemský výbor věnoval také zvýšenou pozornos vydávání poučných publikaci pro malé živnostníky. Ve směru tomto musí zemský výbor ještě dále po- kračovati, poněvadž je nezbytně potřebí, by tímte způsobem věcně a objektivně byly sporné otázky časové a živnostenské politiky objasněny, aby jici dokonalá znalost pronikla do nejširších kruhů, po- něvadž jen tím bude možno odstraniti neduživý stav který u nás dosud byl a v tom se jevil, že vždy více než pravda, panovala planá fráze. Na povznesení maloživnostniciva pořádány byly běhy mistrovské, jichž návštěva je stále horlivější a pokud možno stopovati jich účinek pro zvelebení řemesel a pokrok, jest stále patrnější, Ale marno jest mluviti o pokroku, neukáže-li se živnostníku, jak ta- kový pokrok vypadk. Také výstavy učednické zkvétaly utěšeně Země musí působiti k tomu, aby byly pořádány větší vý- stavky srovnávací ve vělších cenirech, aby byle možno poznati, co kde chybí a co dlužno napraviti Budou-li výstavky našimi obchodními komorami technologickými úslavy náležitě vedeny, prospějí za- jisté našemu živnostnictvu. Zemský výbor učiní tak v budoucnosti, co na něm bude. Smutnější obraz poskytuje akce na opatřován obráběcích strojů a motorů. O příčinách stagnacev této akci bude uvažovati živnostenská komise sně- movní a také zemská komise živnostenská. Hlavní příčinou nezdaru jest, že do našeho živnostnictva
12 article
neproniká přesvědčení o potřebě spolčování. (Výborně Tak jest !) Ve skutečném životě jest řemeslnictvo tak nesvorno, jako bylo dříve. Také vzájemně sl závidí. Zemský výbor činí, co může, ale dotace k tomu účelu povolená není ani vyčerpána, což jest cha- rakteristickým pro poměry, které u nás panují. Jak často se žehrá na zemský výbor, že nečiní, co by činiti mohl, a ejhle, zde faklum, že zemský výbor vyhověl veškerým žádostem, které byly podány,a přece dotace povolená nebyla ani vyčerpána. Řečník konstatuje na konec svých vývodů, že od r. 1896 do r 1900, po kterou dobu akce ve pro- spěch malých živností trvá, bylo vydáno na různé účely živnostenské 54.268 K, na stroje obrá běcí a motory 48.248 K, tedy dohromady 112.316 K. Řečník žádá sněm, aby zprávu zemského výboru odkázal živnostenské komisi k předběžné poradě. (Výborně! Posl. dr. Zdenko Sichíheker uznal, že zemsky výbor a jeho dlouholetý zpravodaj byli horlivě činn ve věci, o kterou jde, a že skutečně na podporu ma- lých živností vyvinuli zdárnou činnost. Řečník uznáví dále, že také sněm a živnostenská komise, jako i všichni povolaní činitelé prncovali, by zmirnili tfseř živnostnictva. K odstranění jejímu musejí však pra- covati sbory zákonodárné. Řečník mluví o nutnosti, povznášeti nejen du ševní, nýbrž i hmotnou úroveň živnostnictva. Že se živnostnictvo nehlásí o příspěvky na stroje obráběcí, je vinou jak jeho samého, tak i zemského výboru. ježto věc není doslatečně známa. Řečník přeje si dále, by se co nejvíce uplatnil instituce živnostenských instruktorů. lnstruktor ně- meckého živnostnictva se osvědčuje. Je třeba, by společenstva živnostenská se co nejlěpe vyvinula. Na konec vítá řečník návrhy zemského výboru.
Posl doktor Zdenko Sichíheker
13 article
Posl. Krejčík zabývá se nepříznivým zjevem, faktem totiž, že část dotace zemské na zaopatřevání motorů, strojů a pracovních pomůcek živnostenským společenstvům a družstvům nebyla vyčerpána a míní, že zde máme co činiti s překážkami, na které při založení léto instituce se nepomýšlelo. Překážky ty objevily se teprve během trvání instituce. Ani společenstva, ani živnostenšlí inspektoři nemohou dělati divy. Mohou povzbuzovati morálně, ale k zakládání nových pod- níků nemohou dávati přimého popudu ani zůčastňo- vati se jich. Příčina jakési vlažnosti, která se v těto věci jeví v kruzíeh živnostenských, vězí jinde: Obrá- běcí stroj nestačí, aby sám sebou vyvrátil všechny překážky, které staví, se v cestu živnostenskému průmyslnémů a obchodnímu rozvoji. Zbývá zvláště ptázka opatřování provozovacího kapitálu. Hlavní však překážku vídí řečník v hrozné obchodní a prů- myslové krisí, ve které království české již od něko lika let tone; těžkou krisi lze stopovati v oboru sta- vitelskén a tato krise zasahuje celou armádu živnost- níků stavebních. Krise v oboru strojnickém má neblahý vliv téhož druhu a neméně i velmi citlivá stagnace průmyslu textilního v pohraničních okreseeh království českého. Krise tyto vrhají stíny do krubů maloživnostenských a způsobují nechuť k zakládání podníků nových. Nelze dále přehlédnouti cizozemskou konkurenci; všemožné její omezení musí býti tak úkolem povolaných činitelů.
Posl Krejčík
14 article
Další kapitola mohla by býti věnována vojenským dodávkám. Mnoho a mnoho se již o tě věci mluvilo a jednalo v delegačích, v říšské radě, v tomto sněmu v obchodních komorách, mnoho slibů se strany vlády bylo učiněno, ale sliby zůstaly jen sliby. Byly-li ně které splněny, stalo se to jen v míře, jejíž výsledky nemohou býti značné. Jádra věci leží po soudu řeč níkově v tom, že dokud živnostnictvu budou posky továny pouze stroje, dokud však nebude pamatován na to, aby z míst, kde se soustředí velký konsum kam směřují velké dodávky, brán byl zřetel na spo lečonstva a družstva výrobní větší měrou než dosud dotud všechny snahy budou se míjeti žádbucím vý sledkem. Na konec řečník dává na uváženou, neměli-li by býti vedle družstev a společenstev podporováni i jednotlivci a připojuje se k formálnímu návrhu zemského výboru. (Pochvala.)
15 article
Posl. Němec obrací se předem proti výtce posl. Schückra, jakoby zemský výbor nebyl vyvinui náležitou činnost ve směru agitačním. Řečník jest přesvědčen, že v tomto směru stalo se, co se státi mohlo a obrací pozornost na jinou ještě instituci, která sněmem byla vyvolána a další stránku akce maloživnostnické představuje, totiž na zemský jubi lejní fond úvěrní. I tato instituce činila, pokud se týče stránky informační, všemožné. Rečník shoduje se s posl. Krejčíkem v tom, shledává-li hlavní pří- činu v jakési chladnosti k podpoře, která se kruhům maloživnostnickým zemí podává a ve všeobecné krisi hospodářské zejmena v král. českém, nicměně jej však pouhý fakt, že dotace úplně vyčerpána nebyla příliš nezaráží. Řečník má za to, že se poměry malo- živnostnictva v záležitosti velkých dodávek, zvláště pro vojsko, zlepšily, načež podává některé zprávy činnosti úvěrního fondu. Dále pak poukazuje na zjev, že také jubilejní fond v prvních dobách nena byl náležité půdy.
Posl Němec Krejčík jubilejní fond
16 article
Vůbec není chuti k podnikání a to proto, poně- vadž zavládly neblahé hospodářské poměry. Ale věc se lepší a lze vysloviti naději, že obě instituce, jak akce na opatřování strojů, tak na poskytování úvěru se vžijí. Bylo mluveno také o nelečnosti živnostni ctva. Řečník by spíše zjev, který se tím chce na značiti, nazval zakořeněným individualismem. Ale má za to, že by nebylo dobře tuto individualistickou snahu vymýťovati. Spolčování a rozkvět družstev ovšem dlužno podporovat, ale ne tak, aby to utlačo valo podnikání individuální. Vždycky musí býti péč naší podporovat snahu jednollivce, který vlastní silou snahou a prací chce dostati se ku předu. (Souhlas. Posl. Opitz poukazoval na velikou tíseň živ- nostnietva, jež je zanedbáváno. Dávají se mu stroje živnostnictvo však potřebuje peněz. Živnostnictve není si dobře vědomo svých zákonných práv. Řeč ník míní, že by se pro živnostnictvo dobře osvědčil kočovní učitelé a žádá, by se zemský výbor o ně postaral pomocí fondů, jimiž vládne. Ve smyslu svých vývodů navrhl řečník resoluci, která byla dostatečně podporována. Zpravodaj přísedicí zem. výboru posl. Adámek vyslovil povděk, že členové živnostenské komise s živým zájmem do debaty zasáhli. Pak zabýval se kritikou činnosti zemského výboru v záležitosti po- vznesení malých živností, kterou pronesl posl. dr.
Posl Opitz Adámek
17 article
Schücker. Posl. dr. Schücker činnost tuto napře sice pochválil, ale potom pronesl řadu takových výtek, že jimi pochvalu svou nadobro odčinil. Vyše výhradně z fukta, že dotace 41.000 K zůstala nevy čerpána. Přehlédl však, že jednání o zaku pováni strojů není skoncováno, že tedy nelze vůbec říci, že tento zbytek svému účelu nebude ještě věnován Podobně mluvil i posl. Opitz. Tak, jak věc líčili oba jmenovaní poslanci, si řečník tuto akci nepřud- stavuje. Tak věci přece ještě nestojí, aby bylo po třeba, abychom vyšli na cesty a křižovatky a shá- něli lidi, aby přišli žádat za prostředky, které zem ský výbor má pohotově. Co do udílení podpor řídi se zemský výbor pevnými zásadami, od nichž nelze ustoupiti. Tak, jak mluvili oba jmenovaní poslanci. lze snad mluviti ve schůzích voličů a na sjezdech. ale nikoli ve sněmu, i když má býti mluveno z okna ven. Řečník polemisuje proti výtce poslance dra.
Posl doktor Schücker Opitz
18 article
Schückra, jakoby zemský výbor nečinil dosti, aby živnostníky o své akci náležitě uvědomil. Zemský výbor nemá svého časopisectva, nema také na časo pisectvo přímého vliva. Řečník poukazuje znova na volné bezplatně rozeslané cenné publikace Rössle rovy. Nechť jen pan posl. Schücker při těchlo zá sadách, které dnes hlásal, není na říšské radě tako- vým odpůrcem autonomie. Dejte nám náleži- tou antonomii a my zajisté provedem potřebnou organisaci i co se týče živno- stenských instruktorů i jinak. Nelze však žádati na zemském výboru, aby se pustil do agitace pomo časopisů. Vážné listy samy od sebe pěstují futo věc se značným porozuměním. Nedaří li se vybudován společenstev náležitou měrou, není to naše vina nýbrž orgánů jiných. (Hlasy: Hejtmanství.) Otázka v debatě nadhozená, mají-li se podporo- vati také jednotlivci, jest otázkou velkého dosahu zasluhuje ovšem, aby o ní bylo důkladně uvažo- váno. Posud však platí zásadné usnesení sněmu, že pouze společenstvům mají se podpory udíleti a pří- činy takového opatření jsou zajistě velice vážné. Směřují zvláště k tomu, aby tím byl podporován společenstevní ruch a aby se nepošinuty hranice konkurenění. Řečník souhlasí s vývody poslance Němce o poměru ruchu sdružovacího a individua- lismu. O tom nemůže být klamu, že sebe výdalnějáí pomoc z vnějška neodčiní všecko, jsou-li nedostatky uvnitř. Neumělého zivnostníka s neobratnou rukou
Rössl rov Němec
19 article
nezachrání nic. Všechny umělé prostředky nezpo- mohou mnoho, jestliže nepronikne v řadách živnost. nictva přesvědčení, že ono samo na svém zdokona- lení musí pracovati. My můžeme dávati jen podněty, další budování jich musí býti zůstaveno těm, jichž se týče. Rečník sdílí politování jednotlivých řečníků, že akce k opa- třování strojů nevyvinula se tak, jak se očekávalo. Příčina toho záleží nejen ve všeobeených hospodář- ských poměrech, ale z velké části také v osobní řev- nivosti těch, kteří se mají sdružovati. Zemský výbor zahájil šetření o příčinách, proč se v jednotlivých případech povolená dotace nevyzdvihla, a objevilo se, že společenstva se neustavují pro řevnivost jed notlivců. Zpravadaj přimlouvá se na konec za příjet návrhu zemského výboru a podporuje i resoluci posl. Opitze. Na to bylo hlasováno. Návrh zemského výbor aby zpráva jeho přikázána byla komisi rozpočtove a živnostenské, se přijímá, taktéž návrh zpřavodaje poslance Adámka, by resoluce poslancu Opitze při kázána byla komisi živnastenské. Drnhým předmětem dnešního pořadu byla zpráva zemského výboru o zakupování děl aměle- ckých. Zpravodajem byl přísedící zeiského výboru poslanec Adámek.
Opitz Adámek
20 article
Zpravodaj poslanec Adámek pravil, že návrh o klerý jde, totiž návrh poslance dra. Kramáře, aby konečně také země přispěla malou dotací 20.000k ku povznesení umění výtvarného v království českém. byl při prvním čtení tak zevrubně odůvodněn, že nyní není třeba opakovati, co tenkráte bylo výmluvným způsobem řečeno o vznešeném úkolu, ke kterému se návrh poslance dra. Kramáře nese. Bude povinnosti království, aby také ke zvelebení výtvarného umění i při stísněných poměrech finačních přispělo tolik, kolik je možno. Zemský výbor vložil do rozpočtu n rok 1901 20.000 K a vyzval vládu, aby z peněz slát- ních povolen byl příspěvek aspoň stejný. Nyní před- kládá sněmu osnovu organisačních stanov zemské komise unělecké. Zásada akce té jest, že má země podporovati výtvarné umění za tím účelem, aby za- ch váním nejčelnějších a rázovitých výtvarů umění těchto byla zachována památka historického vývinu umění výtvarného v tomto kralovství. Ten úkol nám musí tanouti na mysli při řešenítéto vysoce důležité, kulturní otázky, tomu musejí býti podřaděny a po- drobeny veškeré jině vedlejší ohlady i zájmy. Jde o to, aby velká dila umění domácího, která jsou jaksi mezníky v jeho vývoji, nezmízela, nýbrž byla vy stavena v galerii umění království českého a aby na těchto základech mohla se organisace umění výtvar- ného v království českém vyvinovati dále.
Adámek Kramář galerie uměný království český
21 article
Nejedna se o běžnou podporu umělců, ani o re- trospektivní sbírání děl starých, něbrž jde o to, aby umělcům, vytvoří-li velké dílo, bylo zabezpečeno. že bude také zachováno vlasti. Proto navrhujeme aby byla zakupována z pravidla jen dlla uměleů žijících, jež jsou jich vlastnictvím, dila umětců ze- mřelých pak jen tehdy, když bynebyla dotace vy- čerpána zakupováním děl umělců žijících. Zakupování děl prostředních jest vůbec vyloučeno. Jest důležito aby lo rozlišování bylo zachováno, poněvadž k pod- poře umělců hospodářsky strádajících jsou jine ústavy.
22 article
Olázka umístění uměleckých zákoupených děl je zjednodušena velkodušným věnováním cisařea krále, který položil základ ke zřízení galerie zemské. Rečník má za to, že není radno, aby při tomto prvním čtení o této čistě kulturní otázce rozvinula se dehata, která by mohla vésti k hořkostem, a proto končí vřelým přáním, aby komise rozpočtová co možná s nejvělším urychlením předlohu o zaku- pování uměleckých děl projednala a aby zemský výbor mohl přistoupiti k zřízení zemské kemise umělecké tak, aby ještě v tomto roce se mohlo do- stati výtvarnému umění v království českém skrovné podpory, jakou umožňuje podaný návrh. Řečník do- poručuje návrh zem. výboru a navrhuje, aby zpráva byla odkázána rozpočtové komisi. (Výborně !) Posl. Nowak má za uznání a chvály hodně že zemský sněm vzpomněl si také jednou na umění. Vzhledem ku pracím, jež provedla říšská rada. mohlo by se zdáti, že nadchází zlatý věk. Císnř učinil skvělý dar pro umění v Čechách. Dříve byla šlechta strážcem uméní. Jdeme-li Prahou, hlásají zde kameny německé dějiny, německé umění, vysokou německou minulost. Z libého snu však budí Němce střízlivá přitomnost, pohlédnou-l na uliční nápisy a probírajíli se zemským roz- počtem. Také umění potřebuje podpory. V Praze je umě- lecká akademie, není však na ní německých žáků ani professorů. Posl. Strache: Němci byli odlud již dávn vypuzení Posl. Novak (pokračuje) a praví, že némecký umělec neobdrží v Čechách zakázek, česká šlechta necítí německy, jak tomu bylo dříve (Smích na lavi cích českých). Útrakvisování je jako počešťování Ústav některý se zřídí jako utrakvistický a v něko- lika letech je českým. Akademie uměn je počeštěna Posl. Strache; působí tam 26 Čechů a jede Němee!
Posl Nowak Němec Novak Čecho Čechy Praha
23 article
Posl. Nowak vypočítává pak německé umělce z Čech, novodobé a nynější. Poněvadž mají své umělce, žádají Němci, by navržených 20.000 K n podporu umělců bylo rozděleno pro umělce české i německé Řečník zabývá se pak císařovým darem, jím založil zemskou galerii umění. Umění je mezinárodní ale umělci jsou národní. Má-li tedy býti v Čechách zřízena galerie umění nebo školu pro umění, musejí se Němei tázati, je-li podnik takový také pro ně- mecké umělce možným v Praze. Odpověď zní: ne. Je nyní třeba odvahy, aby kdo byl v Praze německým studentem, neboť německým mladíkům hrozí v Praze každý den nebezpečí, že budou insultováni. Němečtí studenti nesměli v Praze v minulých dnech vyvěsiti prapor svých barev, které do r. 1866 v Rakousku byly oblíbeny. (Odpor českých poslanců.
Posl Nowak Němec Čechy Praha Rakousko uměný nebo škola pro uměný
24 article
Posl. Anýž: Vždyť on je Čech Posl. Nowak: Dr. Herold je Němec Hlasy u Němců : Engel ! Riegerl Posl. Novrak (pokračuje) a praví, že uměle potřebuje volnosti, a tév Praze jí nemá. A tak může německá umélecká škola, zřídí-li se galerie, existo- vati pouze v německém území. Řečník pak navrhuje resoluci, kterou se zemský výbor vyzývá, aby do orga- nisačního statutu přijal dodatek, že 20.000 K na za- kupování uměleckých děl má býti rozdělen mezi obo národnosti v Čechách a že také zemská uměl ecká komise má sestávati ze dvou sekcí, dle národnost rozdělených. Posl. Hořica: Nepochybovali jsme o tom, že také příležitosti, kťerá se naskytla podáním zprávy zemského výboru o podpoře umění, se strany našich národních odpůrců bude použito k praeludiu k něja- kému »smiřování«. Co mluvil posl. Nowak, pokračuje řečník, směřovalo k tomu, bychom, byli podráždění, České umění je Němci snižováno. Řečník analysuje, jak zhoubný vliv na vývin umění měl politický úpa- dek národa českého, a jak těžký byl novodobý rozmach umění českého. Némci je umlčovali a uml- čují dosud.
Posl Čo Nowak doktor Herold Němec Engel Riegerl Posl Čechy Český uměný
25 article
Jak p. posl. Nowakovi šlo o skutečnou věc,je nejlépe viděti z toho, že do této debaty spletl také buršáky. Je to instituce německá, nechte si jí, ale dovolíte nám poznámku: Kdyby české spolky sokol- ské nebo jakékoliv jiné uniformované spolky v Lito- měřících nebo v Úslí n. L. za přítomnosti králea císaře Františka Josefa I. to byly vyváděly, co zde vyváděli buršáci v plném vixu na Příkopě, nevím, jak by to bylo dopadlo. V Ústí nesměl ani český dělník volati králi »sláva«, aby nepřišel o chléb. Vaši němečtí studenti si v Praze vedou velmi statečně. Ovšem je jim to snadné, poněvadž vědí, že státní autorita plnou váhou se postaví na jejich stranu. Kdyby němečtí buršáci v Mnichově si počínali tak na korsu, jako si počínají v Praze na Příkopě, byli by strašně biti od Mnichováků. Posl. Březnovský: Ano, a ve Vídni také! Posl. Hořfca (pokračuje): Nevím, jaký účel mají takové štváčské řeči, jakou měl zde ctěný kollega pan Nowak, stále a stále ukazuje na utrpení ně meckých buršáků v Praze. Zde jim nikdo nic nedělá. a když příliš nápadně a ne velmi pozdě po půlnoci nestropí hluk, nikdo si jich ani nevšimne. Připadá mi to však, jakoby těm pánům bylo líto, že buršáci v Praze ani za 10 let nedostanou tolik bití, jako německých místech za měsíc. Posl. Březnovský: A potom jací jsou to Némci! Jsou to většínou židé! (Veselost.)
Nowak František Josef Mnichovák Posl Březnovská Ústí Praha Mnichov Vídeň Hořfca
26 article
Posl. Hořica (pokračuje): Na poznámku pana kol. Březnovského nechci nijak reagovati, poněvadž je to záležilost čistě německá. Víle, jak do vás vjela hrůza, při sčítání obyvatelstva, že se vám v Praze ztratili Němci. Neztratili, pánové! Celá záhada spo- čívá v tom, že mnoho těch Židů, kteří se před 10 léty k vám přihlásili, přihlásili se tentokráte ke straně české. Posl. Březnovský: Ti si vás měli nechat Posl. Hořica (pokračuje): Vaši Němci mají zde na růžich ustláno, a křik, který vy děláte, je hotový humbug. kterým zakrýváte své panovacné choutky, e V Praze prý se nemůže usadit žádný německý umělce. Český teprve ne, a nám to nemůže být iho- stejno, poněvadž jsme národ, který nehledá nic za hranicemi země české, a proto je nerad, když jeho přísfušnici musejí si dobývati uznání venku v eizině Jenom pořád a všude dávejte na jevo nenávisť proti našeinu jazyku a proti království českému a jeho král. hlavnímu městu] Vy jste předpojati a neduve- dete hledět na věc se stanoviska střízlivého. Vámi lomcuje strašná závist Má se zde munificenei císaře a krále zřídi gallerie a z peněz zemských 10.000 zl. věnovat ročně na zakupování děl. Dnes však nejde o sumu, nýbrž o zásadu. S velkým povděkem přijímáme návrh zemského výboru, ale ve vás již ozývá se špatné svědomi vaší nedostatečnosti. Čhcste, aby byl obnos ten rozdělen na polovici, aby se svěl ne- dověděl, že nemáte dostatek výtvarníků, kteří by mahli míti nadějí, že by mohli také něco prodat.
Posl Hořica Němec Žid Březnovská Praha
27 article
My budeme hlasovat pro navrh zemského výboru, poněvadž v něm vídime dobrou zásadu. (Výborně ) Posl. dr. Zdenko Schiieker je přesvědčen, že tím více bude prospěno zemi, čím věcněji řečníci budou se zabývati záležitostmi tak choulostivými, jako je olázka, o kterou právě jde. Také prospěje se takto též zemi, jíž máme společně věnovati své síly. Po tomto úvodu polemisoval řečník proti jednotlivým oddílům řeči posl. Hořice. Němci prý nepotiebují provozovati humbug. Není pravda, že Němci nepřejí Čechům úspěchu. Němci si mohou jen přáti, by žili v jedné zemí s národem, který se jim vyrovná a stále mocnějí se rozvijí, poněvadl pak snáze nastane dorozumění. Lidé, kteří stojí intellektuálně vysoko, mají pro vážnost věci správný smysl a snáze se dorozumí, než ti, kteří se nale zají na stupni nižším. Němvi jsou v této zemi menšinou a chtějí být opatření tak, aby se neopakovaly zjevy, které exi stenci Němcův ohrožnjí K věci prohlašuje řečník, že Němci budou hla sovati proti návihu zemského výboru, poněvadž na- vrženouakci považují za předčasnou. Dlužno vyčkati. jak vypadne jednání s vládou, by na zakupovaní děl umění výtvarného přispěla aspoň stejnou částkou jako země. Vláda se ješťě nevyslovila.
Posl doktor Zdenko Schiieker Němec Čecho Němcův Hořice
28 article
Dále má se vyčkati, jak bude provedeno přání císaře, vyslovené při založení zemské gal erie pro výtvarné umění, aby gallerie sloužila stejně oběma národnostem, Zemský výbor jednal prý s jednotlivými srolky výtvarných umělcův obcu národností o některých otázkách. Řečník rád by znal výsledek; německý »Spolek německých výtvarných umělců v Čechäche nebyl vzal v potaz. Také o umístění děl, jež by se za- koupila, není postacáno. Kdyby byla umístěna v zem ském museu, Němci by málo těch obrazů shtédli. Ně ci chtějí, by penězi, o které se jedná, pod- porováni byl mladí, hmotně špalně siluovaní umělci a žádají, by obnos byl rozdělen mezi Němce Čecny. Rozdělení to je žádoucím v zájmu věci a v zájmu míru v zemi. Němci jsou zatlačování; staveb musen. zemských peněžních ústavů atd. účastní nebyli. Úřad- nictvo jejich je české. Utrakvismus nesmí jíti tak daleko, by byl na újmu Němců. Řečník navrhuje, by návrh zemského výboru byl lémuž vrácen s poukazem, aby návrh byl doplněn zprávou o koupi uměleckých děl zemským výborem.
Němec
29 article
Posl. dr. Pippich lituje, že způsob, jakým o této olázce s druhé strany bylo jednáno, neodpovídá názoru, jak pohlížeti slušno na otázky umění, jež má býti povznešeno nad malicherné, chvilkové jevy poli- tické vřavy. Věc tato výmyká se chvilkovému nazí- rání, utíká se do oné výše, v níž chceme ve shodě s krajany našimi celou tnto věc rozřešiti. Mnohé z toho, co zprávě zemského výboru vytýká poslanec Schücker, vysvětluje se jím, že přehlédl, že celá tato akce nesměřuje k vychovávání uměleckého dorostu, že nemá býti institucí výchovnou, nýbrž odměnou za dokonalou práci, institucí, která zajišťuje pracím vyspělým a vyzralým odbyt; následkem toho každý pokus snížiti tuto úroveň, odmítáme. V této otázc zemský výbor posoudil věc s největší šetrnosti k zájmům obou kmenů, jak o tom svědčí již ustano- vení, že nejen díla umělců v Čechách narozených, nýbrž i těch, kteří třeba z Čech nepocházejí, pouze v Čechách působí, maji této instituce býti účastnými.
Posl doktor Pippich Schücker Čechy
30 article
Ustanovení toto právě směřuje ke prospěchu Němců. V akci této jde o to, aby zachycen byl jednotnýa celistvý ráz výtvarného umění určité doby. To samo už zcela vylučuje jakékoli dělení, ježto by ne- vedlo k nazírání jednostrannému. Z nerozdělitelnosti není se obávali žádných škodlivých vlivů ani pro jednu ani pro druhou stranu. V komisi, klerá bude povolána při rozhodování vážné slovo promluvit, ve- dou první slovo odbornici, umělci, a ti již mezi se- bou dovedou býti spravedlivými. Tento posudek musí býti tím spravedlivější, po- něvadž stojí pod kontrolou celého zemského výboru, jeho rozhodnutí opět pod kontrolou zemského sněmu a nad vším tím, poněvadž zakoupená díla mají býti vystavována, bdíti bude kontrola veřejnosti, kontrol odborné kritiky. Obavy nějaké strannickosti jsou tedy bezpodstatny. Byla-li váha položena na to, že instituce nemá býti výchovnou, není tím nikterak ře- čeno, že by se neměli státi účastnými podpor, touto institucí poskytovaných, mladí umělci; vždyť právě díla mladých umělců ponesou zajisté známku moder- nosti a svéráznosti, o jejichž zachycení se jedná.
Němec
31 article
Řečník polemisuje pak s jednotlivými výtkami, jež vůči správě zemského výboru učinil poslanec dro Schücker. Vyvrací hlavně důvody, jež dr. Schücker uvedl pro svůj návrh, aby věc byla zemskému výboru vrácena. Vytýkáli nám dr. Schücker, jakobychom byli v držení nějaké převahy, není to správné. Jsme-li v nějaké takové převaze, je to převaha plynoucí z toho, co jsme si vy- tvořili svou vlastní prací, odkázáni na svou vlastní sílu a jestliže někdy naše síly nestačí, pak příčina záleží v tom, že rozhodu- jící mista, z nichž různé podpory plynou, j sou osazena příslušníky strany druhě. Je-li u nás dále snad jakási převaha v umělecké tvorbě, v uměleckém působení, pak jest to proto, že jast snad u nás jakási značná míra nadání a snad více temperamentu a snahy ukázati něco, platiti něco, tím spíše, poněvadž se stále tvrdí, že my jsme v kul- turním ohledu jaksi podřaděni. V této věci si tedy s druhé strany nesmí býti stěžováno. Posl. Schücker uvedl také, že prý eelá akce jest předčasná, poněvadž se vláda ještě nevyslovila.
Schücker doktor Posl
32 article
Kdybychom měli však vždycky čekati na dobrou vůl vlády, nedostali bychom se k ničemu. Vláda naše posilnění nevidí ráda. Ostatně v tomto případě prá- vem by mohla poukázati i na to, že nevidi ještě žád- ného positivného kroku se strany země; ten tedy musí býti učinén. Obavy, že tato instituce by kollido- vala s velkodušným věnováním J. V. cís. a krále s institucí, jež z něho vzniknouti má, si pan post. Schücker zcela zbytečně připouštěl. Šlechetná in- tence královského toho daru jest zajisté ta, že král chtěl prospěti umění výtvarnému celého království,a každý krok, který třeba parallelně tuto akci podporuje, jest zajisté v intencích mocnářových. Rovněž nepo- chybujeme, že při sdělávání statutu budou konati se příslušná jednání, při nichž my rovněž poukážeme,a to z důvodů ryze ideálních, k nutnosti jednoty re- presentace umění výtvarného jak v nákupu děl, tak i v jich umístění v jednotné, velké galerii umění království českého.
galerie uměný království český
33 article
My do této věcí nevnášíme politické stránkya musíme se ohraditi proti všemu, co by věc posuno- valo na jiné pole. Bylo také řečeno, že příspěvek 20.000 K nestojí za zřízení zvláštní komise. Není to správné. Příspěvek jest počátkem, k němuž má se přidružiti příspěvek vládní; chceme-li, aby z této instituce něco bylo, musí zde býti organisace, která by k tomu hledala potřebnou cestu. Také se namítlo, že se zřizuje instituce, která jest zase rázu ryze utrakvistického, a že je to opět něco, co prý bys postupem času z rukou německých vysmneklo, jako se to stalo již při jiných institucích. Proti tomu však uvádím, že pečeť, kterou na sobě ponese nějaký do- konalý výtvor umělecký, pečeť totiž, že pochazí od umělce, jenž jest příslušníkem té které narod- nosti, nedá se nikterak smazati. Tato jednota díla s původcem jeho jest v uměleckých věcech tak samozřejmou, že o nějakém utlačování nebo zkraco- vání jedné strany druhou nemůže býti řeči. Posl. dr. Schücker dotkl se také poměrů na umě- lecké akademii, pravě, že tam není německých pro- fessorů, a že tam není německých žáků. Proti tomu poukazuje řečník k dobám dřívějším, kde na akademii působili professoři němečtí, kteří jazyka českého ne- znali, tak že umělci naši musili choditi do ciziny. Nynějšl čeští professoři ovládají jazyk německý I na akademii i na umělecko-průmyslovou skolu dosazuje síly učitelské vláda, u níž přece o nějakém zkracování národnosti německé nemůže býti reči. Jestliže vláda, dosazujíc na tato místa síly právě nejkvalifikovanější, dosazuje Čechy, jest to krásné vysvědčení naší umělecké potence. Jedná se o síly nejschopnější a nezáleži na tom, jaké jsou národnosti.
Posl doktor Schücker Čechy
34 article
Umělecká škola je tehdy nejlépe opatřena, působíl na ní vynikající umělci. Řečník shrnuje své vývody v úsudek, že všechny námitky, které proti zprávě zemského výboru byly učíněny, se rozpadají v niveč, jsouce jednak nepodstatné, jednak že s věcí nesou- visí. Důvody tyto zastírají však jiný záměr, který s touto věcí nemá co činíti, který má za sebou jistou politickou stránku, již odmítáme. Řečník prohlašuje, že strana jeho nemůže souhlasiti ani s návrhem po- slance Nowaka, ani s návrhem posl. Schückra a při- mlouvá se za přijetí návrhu zemského výboru. (Vý. borně! Hlučná pochvala.) Pořad řečníků byl vyčerpán a rokování je skon- čeno. Zpravodaj přísedící zem. výboru Adámek vy- slovil politování, že čistě kulturní otázka přešinuta byla bez příčiny na pole politické. Tím se stalo, ze se řešení tohoto vážného úkolu stížilo, poněvadž zá- pas přenesl se na pole, kam neměl se nikdy dostati, nemá-li z toho vzejíti nejen nám, nýbrž i celěmu království škoda. Jest to divné praeludium k smiřo- vací náladě v tomto království a já konstatuji, že — dí řečník — ostrý ton, který v této debatě zavzněl, přišel právě z lavic, z nichž se tak rádo ostentativně prohlašuje, že odtud vychází nálada smířlivá. Pan posl. Nowak nás poučil o řadě věcí, o jakých jsme neměli ani zdání (Veselost). Pravil, že šlechta přešla do českého tábora; já si přeji, aby se tento sen stal skutečností; dosud j ale tvrzení to nesprávné. Řekl dále, že prý na umě- lecko-průmyslové škole není německých professorů. Je to nesprávné; jsou tam Němci, ale umějí česky. Dle statutu této školy dokonce musí býti zřízena německá paralelka, jakmile se přihlásí pět žáků.
Nowak Adámek Němec Schückra
35 article
Není naší věcí, abychom se starali, aby tam těch pět žáků přiálo. Když byla sestátněna akademie výtvarných umění v Praze a když byli na ni povolání umělci, jako Brožík, Pirner, Myslbek a jiní umělci jmena světo- vého, tenkrát vzbudilo daleko široko pozornost, ž na pražskou akademii bylo možno povolati síly tak vynikající. Snad ani p. Nowak nebude moci tvrditi, že na místo jmenovaných uměleů měl taky býti po- volán nějaký mazal jen proto, že neamí česky. Řekl-li p. Nowak, že německý umělec v Praze ne- může existovati, odkazuji ke skutečnému stavu věcí. že v Praze již němečtí umělci klidně existovali a že mohou tady existovat i nadále. S takovými tenden- čními věemi neslušť se přicházeli na sněm. Pak by měl vzíti posl. Nowak na vědomí, že mají býti za- koupena díla nejen od umělců v Prsze, nýbrž v ce- lém království žijících a že nikdo Němcům nebrání, aby umělec dílo své netvořil někde ve volné něme- cké přírodě.
Brožík Pirner Myslbek Nowak Němec Praha sestátnit akademie výtvarný uměný v Praga
36 article
My jsme při télo organisaci pro úplně volnon konkurenci. Ať čeští a němečtí umělci měří své síly. ať spolu zápasí o palmu vítězství. Vy se snad nebo- jíte konkurence s národem, který dokonce uznáváte za inferiorní? Nicméně zdá se, jako byste se chtěli obradii jakousi čínskou zdí před naší konkurencí. Na dělení, jak je nastínil posl. Nowak, nemůžeme přistoupiti. Stejně padají i výtky posl. dra. Schückra, ačkoliv je klídnějším a mírnějším způsobem rozvinul, nebo v zásadě se od druhého řečníka své strany valně neliší. Jednání s vládou není ještě ukončeno. Zemskému výboru nebylo ani uloženo, aby podal zprávu, až jednání s vládou bude ukončeno, nýbrž aby jednání s vládou zahájil. Jestliže jsme od vlády nedostali dosud odpovědi, není divu, poněvadž od v lád dostáváme odpověď za rok a i za dv léta. Zemský výbor pokládal za svou povinnost, aby nezpůsobii v této věci průtahu.
Nowak
37 article
Velkodušný čin J. V. císaře a krále vtahuji do této debaty nerad. Je pravda, uvítali jsme tento čin J. V. s nadšením a velikým uznáním, ne tak po stránce materialní, jako proto, že skutkem tímto dostalo se uznání kulturním snahám tohoto království, poněvadž jím dostalo se uznání práci a snahám mužů, již v umění vynikli způsobem, který přetrvá naše malicherné boje poli- tické a poněvadž v tom vidíme uznání naší velké kulturní práca. Z toho nelze konstruovati důvody pro přítomnou akci zemského výboru, neboť není závady, aby se tyto akce nespojily. Není to ale důvodem, abychom tuto svou akci proto odkládali. Anketa ovšem konána nebyla. Nebylo však také zemskému výboru uloženo, by ji provedl. Referent však informoval se v obou táborech. Ja sám myslil, že by bylo snad záhodno anketu svolati, ale dospěl jsem k přesvědčení, že v poměrech, jaké nyní jsou, by anketa nevedla k cíli. Otázka umísténí jest finančně komplikovaná. Zemský výbor byl si vědom, že snad postupem času bude potřebí v tom učiniti nějaké opatření, ale pro- zatím, kdy dosud jen o částku 20.000 K se jedná. nemůže přece nikdy na zemském výboru chtíti, aby přišel zároveň s návrhem na pořízení velké nákladné budovy. Ostatně bude otázka tato snad věnováním J. V. sama sebou rozřešena. Rečník vyslovuje se se vší rozhodností prot zásadě dělení. Páni, kleří trvají na tom, aby tento fond byl rozdělen dle národností, neměli by zapo- menouti, že kdyby to stanovisko mělo být provedeno důsledně, mohli bychom plným právem žádati, aby rozděleny byly říšské úřady ústřední, poněvadž na ně rovněž přispíváme, a poněvadž co do nestran- nosti jejich zajisté důvodné bychom měli stížnosti. Všimněte si jen té nestrannosti, jaké šetří pražská česká spořitelna.
císař
38 article
Řečník přimlouvá se za přijetí návrhu zemského výboru a žádá komisi, aby s urychlením o věci po- jednala. Na to mělo býti provedeno hlasování. Poslanee dr. Zdenko Schücker žádal však, aby se dřív konstatovalo, je- li sněm spůsobilý ptatně se usnášeti. Nejvyšší maršálek zemský (jen německy) odpověděl, že způsobilost sněmu, platně se usnášeti konstatována byla na počátku schůze a že jednací řád nezná počítání přítomných. Tak tedy mohl by býti učiněn nanejvýše návrh na hlasování dle jmen. (Hlučná veselost.) Potom provedeno bylo hlasování. Návrh posl dra. Schückra byl zamitnut, rovněž resoluční návrh posl. Nowaka. Návrh zemského vý- boru byl přijat. Třetím oddílem pořadu byla zpráva zemského výboru o žádosti Zemské banky kralovství českého za změnu stanov. Zpravodaj, přísedíci zem. výboru dr. Herold Ve zprávě se praví, že Zemská banka, opírajíc se o zkušenosti posledních let podala výboru zemskému žádost, aby sněmu učiněn byi návrh na změnu stanov v následujících směrech: 1. aby § 3. stanov doplněn byl podrobnějším ustanovením o vypověditelnosti zápůjček hypotečních; 2. aby doplněn byl § 12. stanov ustanovením dalším o tom, jakého druhu úpisů smí dlužník po- užíti, splácí-li při úvěru komunálním vypovězený kapitál komunálními dlužními úpísy banky; podobně mají býti změněny S8 22. a 27. ohledně úvěru melioračního a železničního; 3. aby změněna byla ustanovení § 16., 17.a 64. lit. g) v příčině vyšetření hypotekární jistoty při poskytování zápůjček melioračních 4. aby změnou § 34. stanov poskytnuta byla bance možnost, z jistin umořovacího fondu kupovat vlastní dlužní úpisy a bráti je z oběhu 5. aby částka, kterou banka dle § 45. stano může přijati na vkladních knížkách, zvýšena byla n
doktor Zdenko Schücker Schücker Nowak Herold zemský banka