1
masthead
30. června 1904
5
article
XII. Handicap na 100 yardů. 1. Smetana(
Vardů napřed) 103/s vt. 2. Rus (6). 3. Vejvoda (71/2)
15 běžců u startu. Smetana vítězí po drou rozbě-
zích. Grönfeld (od mety) je již unaven a nemůže
dané napřed dohnati.
XIII. Běh na 4 angl. míle o mistrovství Čech
1. Larsen (Kodaň) 22 m. 581/s vt. (nejlepší výkonv
Čechách docílený). 2. Šbička 23 m. 38“s vt. (český
rekořd). 3. Krigelstein. Překvapující výsledek, net
favori! Nejedlý se vzdal 6 běžců u startu.
XIV. Běh rozestavný na 300 m. 1. Štafeta
»Slavie« (Karlínský, Kohout, Jenda) 363/s vt. 2. Šta-
fela z Bertína (Lüdtke, Wagener, Novak). 3. Dáňové
(Grönfeld, Paluse, Peleršen). Bez místa druhá štafeta
VSlavie«. Krásný závod. Němci bezdůvodně pro
testují.
Smetan
Vard
Vejvoda
Larsen
Jenda
Novak
Dáňa
Grönfeld
Palus
Pelersit
Němec
Rus
Kodaň
Čechy
Slavia
Wagener
Bertín
6
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Velkánárodní slavnost ve prospě ch
Ústřední Matice školské. Další peněžitý dar
zslalo město Žižkov. Závěrečná schůze dam koná
sednes vežčtvrtek přesně o půl 5. hodině odpoledne
v zahraděMěšťanské besedy. O 8. hodině je schůze
pp. delegátů měst, obcí předměstských, spolků i celého
širš ho slavnostního výboru, za příznivého počasí
v zahradě, za nepříznivého počasí v malém sále. Ve
schůzích těchto schváleny budou účty a sdělen výsle-
dek finanční. Zvláštní pozvání k těmto schůzím se
Berézestlají. Předsednictvo žádá za hojnou účast.
— Ve prospěch okrašlovacího spolku
král. věnného města Chrudimi pořádá
v neděli 3. července okrašlovací spolek chrudimský
za účasti damských chrudimských spolků slavnost
v městském parku »Na sklepích« v Chrudimi. Při
slavnosti účinkuje úplná kapela pěšího pluku č. 9
z Josefova za osobního řízení kape-níka pana Lorence.
Slavnost zahájí se o 2. hodině odpoledne, od 3 hodin
koncertuje vojenská kapela. Dary do buffetu a květi-
nové dary buďtež dodány v den slavnosti od 9. do
12. hodin v poledne »Na sklepy«.
Lorenc
Žižkov
Chrudim
Josefov
7
article
Praha Podkrušnohorsku. Ve prospěch
ohrožených menšín na severu království uspořádá
lelošního roku Národní jednota severočeská velkou
lidovou slavnost s programem nejpestřejším při mír-
ném vstupném. Slavnost pořádati se bude dne 18.
25 září na výstavišti a již dnes upozorňují se sl.
kluby a spolky, aby v ten den žádných slavností,
zábav a výletů nepořádaly. Čistý výtěžek věnuje se
fondu pro zřízení českých měšťanských škol v Pod-
krušuohorsku.
V Domažlieích koná se dne 3. července
velká národní slavnost v sadech střelnice ve pro-
spěch Ústřední Matice školské, které zúčastní s
dílky mati ních škol z domažlického okolí. Začátek
o 3. hod. odpol. Hry a deklamace dítek matičních
škol. Veřejné cvičení tělocvičné dítek domažlických
Koncert kapely ostrostřeleckého sboru. Výčep výteč-
něho piva ve prospěch Ústřední Malice školské
Večer ohňostroj.
Dne 1. července. Klub advokátních
a notářských úřadníků v království če-
ském v Praze má v 7 hodin večer v restauraci
bývalé Svatováclavské záložny v Praze důležitou
scoůzi správního výboru, na které se též jednati bude,
jak se členstvo k valné hromadě nemocenské pokladny
zachovati má.
Podkrušnohorsko
Praha
8
article
Valka rusko-japonská.
Valka rusko-japonská.
(Zpráva »Nového Vremena« ze dne 26. června.
Kolem Vladivostoka vše pokojno. Dnes ad
mirá Skrydlov navštívil námořní nemocnici a na-
šel ji ve vzorném pořádku. Rozmlouval skrze
tlnnočníka s deviti Japonci, raněnými při zničení
»Idzumi maru«; nyní se hojí ve vladivostocké
nemocnici, kde jsou nejpečlivěji ošetřováni. Ja-
ponci za to Skrydlovu děkovali. Zotavují se.
Ve vladivostockých listech vytištěn rozkaz
velitele generála Liněviče, jenž dává výstrahu ob-
chodnikům, kteří z nechvalné hrabivosti zdražili
předměty, nevyhnutelné k obživě, zvláště mouku
a sůl; bude-li se to opakovati, budou potrestáni
vězením až do tří měsíců a peněžitou pokutou
až do 3000 rublů, načež budou vypovězeni
z rayonu vladivostocké pevnosti.
Podle sebraných zpráv stav japonského lod
stva není skvělý. Zahynuly pancéřníky » Hatsuse«
a »Skišima«, křižáky »Jošino«, »Takačiho«,
»Akaši« a »Mijako«; porouchány jsou a v dokách
se spravují pancéřník »Fudži«, obrněné křižáky
prvního řádu »Ivate«, »Jakuma«, »Azuma«, »Id-
zumo« a »Kasuga«. Počet minonosek, které jsou
ve správě, nelze určiti, ale zajisté je velmi značný
Timto stavem japonského loďstva se vysvětluje,
že Korejský průliv dne 15. června při vpádu
vladivostockého loďstva nebyl hájen a že Rusové
měli úplně volnou ruku.
Valk
Japonec
Liněvič
Akaši
Fudža
Ivate
Jakuma
Azuma
Ida
Rus
Nový Vremen
Idzumi mara
9
article
Zpráva »Nového Vremena« ze dne 26. června.
Kolem Dašičaa pestří se tábor a pohybujíse
vojska. Ruské rozjezdy došly nyní do Seňučenu
Na levém boku kozáci dosáhl
skvělého vítězství a zatlačil
přední voje Kurokiovy.
Spojení s Inkou nemá závady. Z Dašič
den co den jezdí tam vlaky. Přijel jsem do
Dašičaa v parný den a viděl jsem krásný obrsz
táhorového života. Blíže stanice v zeleném sadu
bělají se stany Červeného kříže. Lékaři a milo
srdné sestry snídají právě v zeleni. Nad stromy
vlaji praporce. Na perroně Číňané a vojáci po
řídili celý bazar. Celá okolní dolina třpy tís
zbraněmi. Naše armáda má zdravé a krásné vze
zření. Bezpochyby se hne v před, neboť Japone
sotva přejdou k útoku, byť i se podařilo Kuro
kiovi a Oknovi sjednotiti se. Rozjezdy jejich pr
se již dotýkaly, ale záhuba japonských trans
portů měla účinek na náladu jich armád.
V Dašičau je živo a hlučno. Jsme-li v před
večer bitvy, duch vojska našeho je výtečný
Pocifuje se úplná sebedůvěra a vědomí své
síly. Přitomnost Kuropatkina naplňuje vojsko
nadšením a zbavuje mysli nepřítele, jenž ustou
pil za Seunčen přes svůj úspěch u Vafangou.
Totě vážný příznak.
Prohlížel jsem naše tábory. V ničem nen
nedostatku. Iatendance zřízena gen. Guberem
výlečně.
Kolem pochodových kuchyní kupí se vo
jáci. Blíže stanice je hostinec v baráku. Sjel
se mnoho cizích vojenských agentů a zpra
vodajů.
Dašič
Číňan
Kura
Nový Vremen
Seňučen
10
article
Japonská zvěrstva.
Japonci snaží se svaliti zločiny, páchan
na raněných a ubitých Rusech, na chunchuzy
I v tom případě byli by odpovědni Japonci.
neboť chunchuzové jsou jejich spojenci, kteř
už před válkou spravovali se jsponským vede
ním, nyní pak jsou při japonské armádě podob-
ným nezřízeným sice, ale bezohledným a všeho
sehopným elementem, jako jsou při turecké
armádě bašibozuci. Jako zhovadilosti bašíbozucké
počítají se na vrub Turecka, i za zhovad ilost
chunchuzů musí odpovídati Japonsko.
Ale bohužel pachateli nejsou jen chunchu-
zové, nýbrž. také pravidelné vojsko japonské,
iakž o tom svědčí Nemirovič Dančenko, jenž
byl dosud chvalořečníkem japonské humannosti.
Píše: »Zdvihli jsme se, zůstavivše tré raněných.
Nenadále přijelo k nim 30 japonských jezdeů.
Lékař za keřem viděl, jak Japonci se kali
a rubali raněné. Trupy pokryty
byly tucty ran. Na jednom jich
bylo 28, hlavy i tváře rozs e če ny
oči vybodány, hrudi proražené bo-
dáky, kolena rozbita pážbami,
jednomu rozbřezena lebka. Gen.
Simonov sestavil protokol, podepsaný francouz-
ským, anglickým a španělským agenlem. Vojsko
naše pak vystrojilo mučenníkům slavný pohřeb.
Japonec
Nemirovič Dančenko
Nenadál
Simonov
Rus
Turecko
Japonsko
11
article
Položili je do »bratrské mohyly», již milosrdná
sestra Voronova vystlala kvítím. Vojáci i kozáci
plakali. Na tvářích jejich bylo čísti, coje
strašnou věštbou pro další běh
této války. Těžko zadržeti ruku, když ji
vládne srdce, pobouřené barbarskou zhovadiloste
nepřítele.
Jiný ruský dopisovatel oznsmuje: »Naše
raněné dobíjeli, podřezávali, rozbíjeli hlavy
kamením. V jednom místě vzali sedm raněných,
svázali jim ruce, napojili, nakrmili, dali kouřit,
potom jednoho po druhém vyvedli na dvůr
podřezali je.«
Také dopisovatel »Tem psu« potvrzuje,ž
Japonci nejsou obvíňováni křivě. Praví, že Ja-
ponci ošetřují raněné Rusy jen na oko, jen aby
oklamali svět přetvářenou humanností; ve. sku-
tečnosti ale jsou Japonci sveřepí a krvežízniví.
Zač bojují v této válce? Za žádné právo, nýbrž
pouze, aby ukojili jednak svou ješitnost, jednak
svou nenávisť k Rusům. Tato nenávisť je v konet
konců přivede k záhubě. Národ tento jest jako
zpitý, jako šílený. Když v něm pěstovali fanatism
proti Rusům, říkali mu, že nejdéle za 2 měsíce
bude v Moskvě. Že tam není a nebude, z toho
národ japonský neviní své svůdce, nýbrž Rusy,
že tomu překážejí a strsšně se proto na ně
hněvají.
Voronův
Japonec
Rus
Tema
Moskva
13
article
Angličan o ruských důstojnících.
Charles E. Hands, dopisovatel »Daily
Mailu«, kterýž přibyl po sibiřské dráze do
Mukdenu a procestoval skorem celé Ruskoa
Sibíř ve společnosti ruského vojska, podává
následující charakteristiku ruských důstojníků.
Z Moskvy do Charbina, praví, jest hezkých pár
tisíc verst, stýkal jsem se stále na této cestě
s důstojníky všech hodností a dovedu proto
oceniti skutky ochoty, laskavosti a šetrnosti, jež
mně prokazovali na každé verstě naší jízdy.
Důstojník ruský jest gentleman, a co jest více,
on jest gentleman od narození. Není na něm
ani stopy po affektovanosti a póse. Nesetka
jsem se mezi nimi ani s jediným »dandym«.
Angličan
Charles
Hands
Mukden
Moskva
Charbina
Daily Maila
14
article
Je to asi proto, že jest jich přiliš mnoho, než
aby si o sobě myslili, že tvoři pro sebe jakous
zvláštní třídu. Důstojníci armády, jejíž příslušníků
jest na milliony, sotva mohou na sebe -pohlížet
jako na vrstvu spolcčensky zvláště privilego
vanou. A jest podivno — a na první pohledse
to snad bude zdáti asomalií — důstojník ruský
velice se podobá dístojníku armády amerieké
Podivno, že jest něco ve veliké demokraci
západu, co se podobá něčemu ve velikém samo
državí východním. Al) je to pravda. Ruská armáda
nejen přijímá výkvět žároda, ale také jej vychovává
co nejlépe, tvoří z nich nejen muže světa vyššího,
ale i muže podnikavé, uhlazené gentlemany,
překypující dobrýn rozmarem právě tak, jako
obratností v boji. Snad se tu a tam shledáte
s výminkou, ale bude to vždy jen výminka
z tisíci. Kdekoliv a kdyholiv se setkáte s ruským
důstojníkem můžete býti bezpečni, že jest to
muž zdravých názorů, upřímný gentleman,
sršící vtipem a překypujíci dobrým rozmarem a
za krátko bude vám, jakobyste se znali po
všechen život. Sedite-li s nimi při stole, jsou
tak roztomili a šťastní, jako lovecká společnost,
a tu uvidite šedivého generála seděti vedle
chlapecky mludičkého poručika v takovém do-
konalém pochopení družnosti, aniž by onen
zadal své hednosti a tento své ochotnosti.
A protože ruský důstojalk jest celým mužem,
nemůže nebýti dobrým bojovníkem, tím jsem
si jist.
18
article
Mobilisace v evropské Rusi.
Mobilisace v evropské Rusi.
Poslední oddíly 17. armádního sboru opustí
těchto dnů svoje posádky a oba armádní sbory
z evropské Rusi, před nedávnem mobilisované,
budou na cestě do Mandžurska. Není možno, sta-
noviti přesně trvání jejich cesty až do Charbina.
kdež všethno vojsko se zastaví a dostanou po-
slední pokyny pro výpravu. Z Charbina již po-
táhnou jako proti nepříteli, každé chvíle připra-
veni k boji. Na počátku roku, nějaký čas před
zahájením nepřátelství, posily, jež odeslány
oběma brigádám z evropské Rusi, jež se nachá-
zejí na krajním Východě a ještě v létě roku mi-
nulého doba, které tyto posily potřebovaly, aby
se dostaly na místo určení, přesahovala poněku
měsíc. Ovšem, zastavovaly se vždy na půl dne
v čas obědu a vojáci, kteří měli příbuzné v mi-
stech, kde se obědvalo, dostali dovolenou, aby
je směli navštíviti. Teď budou tyto zastávky
značně zkráceny, ale nastanou jiné zastávky
k vůli koním. Vskutku bylo zjištěno, že dlouhá
cesta po železnici má nepříznivý vliv na koně
evropský Rus
19
article
Tloustli a slábli tou měrou, že když zapřáhli,
byli neschopni, táhnout i jen obyčejný povoz,
neřku-li dělo, jakmile půda byla jen poněkud
pahorkovitá. Nuže, jest známo, že půda v Man-
džursku jest velmi hornatá, ačkoli se tu nalezají
i některé roviny. Bylo třeba, cvičit v místě dopra-
vené koně aspoň po tři neděle, což právě tak
dlouho odročovalo jich použití pro válku. Avšal
bez děl nelze rovněž použit přislušně k nim pě-
choty. Aby se vyvarovalo těmto odkladům, na-
řídily vyšší vojenské kruhy, aby se na cestě dály
delší zastávky a po tu dobu aby byli cvičen
koně. Již tato okolnost mimo jiné dokazuje, s ja
kými obtížemi musejí Rusové zápasit, aby utvo
řili svojí velkou armádu na dalekém Východě
Následkem těchto zastávek dlužno počítati rov
něž měsíc na dopravu 10. a 17. armádního sboru
do Charbina.
Mobilisace tohoto vojska měla být prove-
dena mnohem později. Co se týče 17. shoru
na př, vím, že jeho mobilisace byla ustanovena
na 17. května dle pravoslavného kalendáře a
odjezd na den 25. Odjezd vskutku byl dne 25
a děje se v oddílech; pluk čítá šest oddílů,
Rus
Man
Charbina
20
article
z nichž několik odjíždí denně, tak že pluk se vy-
praví během tří dnů. Ale generál Kuropatkin
žádal, aby se mobilisace dála dříve. Lze-li sou-
diti podle použití času, získaného fouto před-
časnou mobilisaci, byla žádána proto, aby se
umožnilo záložníkům, by se seznámili se ži-
votem v poli. Podle zpráv důstojníků, záložníei
rychle se obeznámili s různými obory, polní
služby a použili zbývajícího času skorem vý-
hradně ke cvičení ve střelbě. To bylo tím nut-
nější, jelikož některé třídy, povolané k mobili-
saci, neměly jako v době své vojenské služby no-
vou ruskou pušku a že bylo naprosto nutno, aby
se s ní obeznámily. Všechny tyto zprávy, jež
jsem sebral na místě s různých stran, dovoluji
závěrek, že střelba vojska byla úplně uspoko-
jivá. Důstojníci a také vojáci byli velmi spoko-
jeni tímto opatřením, jež se stalo na žádost ge-
nerála Kuropatkina a projevovali velkou vděč-
nost generálovi pro jeho péči, kterou jevil z dálky
o ně a jejich válečnou hotovost. Obyvatelé, kteří
mezi mobilisovanými vojáky jsou, neméně jsou
vděčni generálu Kuropatkinovi, neboť jim ušetřil
náhlé odloučení: Když každodenně viděli konati
je líčené útoky a obrany, pozbývala pro ně
válka ráz velkéha neznáma a tajemna, jež
vždycky vzbuzuje hrůzu.
Zároveň generál Kuropatkin se postaral.
aby zajistil svoje vojsko proti zbytečným ztrá-
tám. Proto žádal, aby bílá barva letního stejno-
kroje ruského nahražena byla barvou svěíle
šedově-hnědou, jež se osvědčila znamenitě.
Kuropatkin
21
article
Velká kněžna Marie Pavlovna, manželka velkého
knížete Vladimíra, jež jest majitelkou jednoho
z plukův, odeslaných na daleký Východ, ob-
darovala všechny důstojníky a vojáky tohoto
pluku ruskými halenami, sahajícími až po ko-
lena, barvy šedé a čapkami s chránítky proti
slunci v týle, téže barvy. Setnina tohoto pluku
defilovala před carem v tomto kroji, když se
kučil s vojskem a bylo možno posouditi vlast-
nosti barvy, zvoleně generálem Kuropatkinem.
Z dálky soukenné kroje vojska tvořily na půdě
černé skvrny, kdežto vojsko, oděné šedě, jevilo
se v jakési vzdálenosti celé bílé, avšak vojsko,
oděné podle předpisu generála Kuropatkina
stává se skoro neviditelným. Bylo velmi těžko
rozeznat je z dálky.
Ačkoli nadšení pro nynější válku a její vý-
sledky není v lidu příliš značné, přece všichni
Rusové, povolaní ku praporům, vyhověli horlivě
rozkazu, chápajíce, že česť Ruska žádá, aby tato
válka, vyvolaná způsobem tak ošemetnýma
urážlivým, skončila potrestáním útočníka. —
Rus svou povahou jest velmi uvědomělý. An
jediný muž nechyběl na zavolanou. Sběhové byli
toliko židé a v menším množství Poláci. Jakýs
Polák, zvěděv, že jeho pluk dostal rozkaz, aby
se odebral na bojiště, přestrojil se za ženskou
uprchl. Na nádraží jakýs četník, jenž ho znal,
byl překvapen podobností domnělé dámy s jeho
dávným známým a dal jej prohledat. Poznali
v něm uprehlého vojáka a zatkli jej. Avšak nejen
mezi vojáky, také mezi polskými důstojníky na-
lezají se jednotlivci, kteří, předstirajíce různé
tělesné nedostatky dávají se vylučovat z vojska
povolaného do války. Tak ne př. jakýs selnik.
jenž stále vedl svoji setninu koňmo, pojednou
shledal na sobě jaterní nemec, jež mu bránila
jezdit na koni. Ochotný lékař potvrdil tote tvrzen
a setník byl přidělen ku pomocné službě ne-
bojovníků.
Pavlovna
Vladimíra
Kuropatkin
Rus
Polák
Rusko
Rus
22
article
Po odchodu mobilisovaného vojska 10.
17. armádniho shoru mobilisují se pluky zá
ložní. Jak známo, má na Rusi každý pluk čin
ného vojska záložní prapor se stálým kadrem
jenž pro případ mobilisace stává se záložním
plukem, neboť každé jeho setnině velí již v době
míru major a ze setniny stává se prapor. Zá-
ležní pluky 10. a 17. armádního sboru odejdou
rovněž na bojiště. Pokud dosud známe, bude
tohoto vojska použito hlavně ke střežení želez
ničních tratí. Mimo mobilisaci záložních pluků
každý pluk činné armády, vyslaný na bojiště
utvořil prapor depotu, jako páté prapory armády
rakousko-uherské pro případ války, jenž bude
doplňovati ztráty pluku během války.
Jak známo, jmenoval car velitele obou no-
vých armádních sborů sibiřských č. 5. a 6. Tyto
armádní sbory budou utvořeny záložním voj-
skem, již mobilisovaným na počátku války ve
vojenském obvodu kazaňském. Není dosud
známo, zdali pluky těchto dvou nových armád-
ních sborů budou o pěti praporech jako ostatn
pluky sibířské či o 4 praporech jako pluky
evropské Rusi. Jest pravděpodobno, poněvadž
byly utvořeny v Evropě, že zachovají svoje čtvrté
prapory jako 10. a 17. armádní sbor. V tomto
případě jest pravděpodobno, že 9. divise sibiřská
již utvořená po pěti praporech na pluk, nebude
částí pátého sboru a zůstane neodvislá. Až dosu
vskutku válečná moc generála Kuropatkina čí-
tala pouze devět divisi, neboť „Russkij Invalid!
uveřejnil dosud toliko dekrety formací a jmeno-
vání toliko pro těchto devět divisí. Až dosud
vskutku bylo v Mandžursku ještě jiné vojsko, ale
to nebylo spojeno v bojovné jednotky a nemohlo
ho býti použito než ke střežení tratě a ke službě
posádkové.
Kuropatkin
Evropa
evropský Rus
Russkij Invalid
23
article
Těchto devět divisí po 15.000 mužích čítalo
celkem 135.000 mužů. K této sumě dlužno při-
pojiti druhou brigádu 35. divise 17. sboru, v-
slanou na dálný Východ ještě v létě minulého
roku. Tato brigáda posilami, jichž se jí dostalo
počátkem tohoto roku, vzrostla na 12 prapor
na místě 8. Jiná brigáda z evropské Rusi při-
byvší rovněž ještě v létě minulého roku na daleký
Východ má 8 praporů ve válečné míře. To činí
celkem 155.000 až 160.000 mužů vojska v poli,
nepočítaje kozáky. Z tohoto počtu 30.000, sbor
gen. Stessela, nalézá se v Port Arturu, 15.000
ve Vladivostoku a 115.000 může býti pod vele-
ním generála Kuropatkina, z čehož 30.000 pod
generálem Stakelbergem posunutých ve směru
Vafanďan-Kinču. Vysláním 10. a 17. armádního
sboru a utvořením 5. a 6. sboru sibiřského
vzroste polní armáda ruská as o 140.000 mužů
(10. sbor 36.000, 17. méně brigády již posunuté
skorem 30.000, 5. a 6. sbor po 35.000). Podle
zpráv, jež dosud došly, odeberou se 10. a 17.
sbor ke Vladivostoku, aby utvořily jádro armády
generála Liněviče, jenž bude postupovat na Ko-
reu, sesílen na 80.000 mužů, a 5. a 6. sbor si-
biřský připojí se k armádě gen. Kuropatkina,
kterou rozmnoží na 185.000 mužů. S kozáky a
vojskem krycím činilo by to 300.000 až 350.000
mužů, hotových k ofensivě po době deštů. Avšak
kdyby v tu dobu Port Artur byl dobyt a armáda
generála Oku uvolněná spojila se s jádrem japon-
ské armády, ruských sil nebyl by právě nad-
bytek. Proto se spěchá, aby záložní vojsko 10.a
17. armádního sboru připravovalo mobilisaci
prvního sboru armádního, petrohradského. Jestli-
že se situace kolem Port Arturu zhorší, pospíší
toto vojsko, aby se připojilo k armádě v poli.
Vanička.
Rus
Kuropatkin
Stakelberg
Liněvič
Artur
východ
Vladivostok
ko
Port Artur
24
article
Ohrožení Nučvanu lupičskými
rotami.
Z Londýna, 29. června. Z Nučvanu do
chází zpráva, že lupičské bandy čínské a chun-
chuzské napadly asi dvě míle odtud se naléza-
jící osadu, kterou vyplenily. Obyvatelstvo před
nimi prchlo. Poněvadž Nučvan jest i Rusy
opuštěn a nalézá se tu, pouze 75 mužů n
stráží, není vyloučeno, že lupičská banda, číta
jící na 500 mužů, učiní do Nučvanu zákeřný
výpad. Čínská stráž, nalézající se v Nučvanu.
zmizela a má se za to, že jest spojena stě
mito rotami.
Útoky Rusů na Genzan.
Z Berlína, 29. června. »Vossische Ztge
oznamuje z hlavního japonského stanu: Očeká-
vají se zde s jistotou útoky Rusů na Genzan.
Kozácké hlídky, které neustále v okolí se nalé
zaly, pojednou se ztratily a jak se dalo zji
stiti, donesly do hlavního ruského tábora zprávy
o síle Japonců v Genzanu. Vyšetření toho bylo
patrně jejich úkolem a proto lze očekávati, že
Rusové udeří na Genzan.
Vladivostocké loďstvo opět na
moři?
Rus
Japonec
Londýn
Nučvan
Berlín
Očeká
25
article
Z Londýna, 29. června. Z Hokkajda do
chází zpráva, že spatřeno bylo na vzdálenost
několika mil námořních silné ruské lodstvo, jež
mohlo býti z Vladivostoku. Objevení jeho způ-
sobilo v Hokkajdě značný rozruch, ač s jiné
strany se tvrdí, že vladivostocké loďstvo ne-
mohlo to být, poněvadž jeho lodi, křižácí a
obrněnci, jsou v dokách, kde koná se na nich
čištěpí kotlů a opravy.
—ch. Z Londýna, »Daily Mail« oznamuj
z Tokia: Telegram vypravený z Hokkaj da,
sděluje, že včera tři lodi — o nich
se míní, že to byly ruské křižá ky
— s torpédovými čluny ukázaly
se v úžině Soios. Poněvadž bylo mlhavé
počasí, nebylo možno zjistit totožnost lodí těch
—Z Čifu, 29. června. Loďstvo vladi-
vostecké využitkovalo přiležitosti, že ja-
ponské lodi jsou většinou ve správě. Vyplul
z přísta vu a u Okicimy potopilo 3 nebo
4 dopravní lodi japonské. Před Port Ar-
turem nemají Japonci vůbec žád-
ných velkých lodí více. Okolnost, že
dopravní lodi japonské plují bez průvodu lod
válečných, svědčila by také tomu, že japon-
ské lodstvo v dobrém stavu se ne-
nalezá.
Port
Japonec
Londýn
Hokkajda
Vladivostok
Tokio
Hokkaj
Čif
Daily Maila
26
article
Utonulá loď Sado-maru vezl
proti Port Arturu těžká oblehae
děla.
Povýšení japonských princů.
Z Londýna, 29. června. Dle zpráv z Tokia
došlých, byl prine Fušima, nyní velitel divise
na bojišti, jmenován skutečným generálem. Vice-
admiral prine Arisugardu byl jmenován ad
mirálem.
Malarie v Charkově.
Z Petrohradu, 29. června. V guberni
charkovské řádi mezi obyvatelstvem i vojskem
malarie tou měrou, že guvernér byl nucen vy
dati zvláštní spisek, v němž poučuje se obyva-
telstvo, jak se má zachovávati v případě one
Barbarské válčení Japonců.
Z Ljaojanu, 28. června. (»Rus. Tel. Ag.«
Generál Kuropatkin vydal rozkaz, aby se za-
cházelo slušně s padlými nebo zajatými Japonci
jak se sluší na statečného protivníka, aby pad-
lým vojínům prokazovala se vojenská pocta
o raněné bylo postaráno tak, jako by se jednalo
o Rusy.
Tento rozkaz měl být odpovědí na zname-
nité zacházení s raněnými Rusy v japonských
nemocnicích. Avšak poslední čas docházejí —
bohužel — zprávy o surovém z ach ázení
trýznění a zohavování ruských ra-
něných. »Armádní Věstník« oznamuje, že 24.
t. m. nalezeny u Sajmadze zohavené mrtvoly
dvou střelcův a uvádí několik podobných pří-
padů, kde i ranění důstojníci od Japonců dosli
vytrpěli. List dodává, že zástupci vojska by byl
rádi domnívali se, že zminěných ukrutností do-
pustili se Čiňané a ne Japonci, avšak shledalo
se, že japonští vojáci, jimž jejich představení
nezbraňují páchati také ukrutnosti, neliší se
nijak od ostatních barbarských národův asij
ských.
Artur
Vic
Arisugard
Japonec
Kuropatkin
Rus
Čiňaný
Londýn
Tokio
Charkov
Petrohrad
Rus
27
article
Vrehní velitel vyznamenal poddůstojníka
Volkova sv.-jirským křížem za to, že uměje
čínsky a za Čiňana přestrojen dostal se do
Ljunčanu a do japonského tábora na výzvědy.
Přinesl zprávy svému veliteli, dostal se k
místu obsazenému Japonci a vrazil na japon
skou hlidku o 13 m., jež sháněla zprávyo
postavení ruského vojska. Stal se podezřelýma
byl vyslýchán. Zastřeliv ranami z revolveru ně-
kolik Japoncův, ujel na japonském koni.
Japonská děla — jak zjištěno —
nedostřelují tak daleko jako ruská. Japonci po-
užívají stále ještě granátů, jež při vý-
buchu rozšiřují otravné plyny
jsou mezinárodní smlouvou zakázány.
Z Vídně, 29. června. (C. B.) Japonské vy
slanectvo oznamuje: Japonská vláda, dověděvš
se, že některým zahraničným novinám oznamuje
se z Ljsojanu o ukrutnostech japonských vo
jáků, páchaných na ruských raněných a mrtvých
považovala za svou povinnost, prozkoumati prav
divost jich na místě. Vojenské úřady prohlašuj
všecky ony zprávy za bezpodstatné. Vyšetřujíe
vojenské úřady konstatují, že nejen že nespá
chány žádné ukrutnosti, že kázeň zachovává se
všude a nestaly se žádné výstupky ani jednoho
armádního sboru japonského. Všichni divisionář
jsou s chováním svého vojska velmi spokojeni
neboť přísně zachovává se denní rozkaz, že ne
přátelští vojáci, stavše se k boji neschopnými
mají se považovati za vojenské bratry
Z Tokia, 29. června. (C.-B) [Úřadní.
Zprávy ruských novin o týrání raněných způso-
bily rozhořčení ve zdejších vojenských kruzích
Roztrušování smyšlených událostí považuje s
za pokus systematického štvaní veřejného míněn
evropského a za klevetu, jež překvapuje, protože
Volkův
Japoncův
Japonec
Vídeň
Tokio
29
article
Japonci pečují dobře o ruské raněné.
Japonec
30
article
Z portarturského okoli.
Z Čifu, 29. června. (Reuter.) Ciňané při-
pluvší sem s džonkami oznamují, že velká —
nejspíš prý — ruská loď leží na skále
10 mil jihovýchodně od Ljaotešanu. Když ja-
ponské vojenské lodi 24. t. m. ustupovaly od
Port Arturu,, ruské loďstvo vyplulo pouzez
přístavu a zůstalo nějakou dobu venku.
U Port Arturu na pevnině bojuje
se dál. Také s moře podnikají se
časté útoky.
Z Tokia, 29. června. (Reuter.) Jinak ne-
potvrzená mimoúřadní zpráva oznamuje, že
Japonci podnikli v neděli útok na tři
tvrze v jihovýchodní části portarturského
opevnění a dobyli jich.
Zpráva ta zní: Tvrze Čikvanšan, Čitonšan
a Sočošan byly dobyty v neděli po celodenním
boji, jenž zahájen dělostřelectvem obou stran.
S japonské strany zúčastnilo se boje vojsko
všech druhů zbraně. Nejprv padla tvrze Sočošan
a záhy po ni druhě dvě. Rusové ustoupili k zá-
padu. Měli 40 mrtvých. Kolik raněných, není
dosud známo. Japonci ztratili mrtvých a raně-
ných 3 důstojníky a 100 mužů a ukořistili dvě
ruská děla se střelivem.
Porážka Rusů.
—ch. Z Londýna, 29. června. Dle zprávy
z Čifu utrpěli Rusové ve Fenčulinské
úžině velikou porážku. Japonci uko-
řistili 9 děl, zajali 275 mužů a pronásledovali
Rusy na 9 mil daleko.
Port
Artur
Japonec
Sočošan
Rus
Čif
Port Artur
Tokio
Londýn
Reuter
Tvrz Čikvanšany
31
article
Místo hlavní bítvy.
Z Londýna, 29. června. »Times« ozna-
mují, že v japonském táboře majío
disposicích Kuropatkinových tyto
představy: Ruský generál chce svésti velkou
bitvu blíže Dašičaa, kde je 5—6 ru-
ských divisí. Kuropatkin kromě toho má
ještě 20.000 mužů jižné od Dašičaa na silnici
ke Kaipinu, aby chránil své levé křídlo proti
obkličujícím manévrům generála Nogu, jenž
ohrožuje Tomučen, ležící 18 mil jihový-
chodně od Kaipinu.
Zpravodaj »Timesů« páčí ruské vojsko,
které chrániti má Dašičao, na 100.000
mužů.
»Daily Mai!« telegrafují, že generál
Štakelberk přišel se svými sbory do Da-
šičaa. Jeho zadní voj zůstal 20 mil jižně od
tohoto města. Vojsko, které chrániti má levé
křídlo Kuropatkinovo, nalézá se severně od
Kaipinu v síle 30 000 mužů. Kaipin sám byl
prý Rusy opuštěn a nalézá se již asi v moci
Okově.
Zpravodaj zabit.
ch. Z Londýna, 29. června. Mezi osobami,
které padly při bojich v průsmyku Modulin-
ském, nalézá se také zpravodaj »Morningpostu«
Knight, který již ve válce bursko anglické
přišel o ruku.
Postrach Japonců.
Z Londýna, 29. června. Z Tokia telegra-
ťují: Velké rozechvění způsobila včerejší po-
plašná zpráva, že 3 ruské válečné lodi byly
opětně spatřeny blíže Hokkaida. Vysvětlilo se
však, že jsou to 3 lodi japonské a anglické lodi
Kuropatkinový
Noga
Tomučit
Štakelberk
Kaipin
Rus
Knight
Japonec
Londýn
Tokio
Times
Timesy
Daily Mai
33
article
Japonská offensiva.
Z Tjencina, 29. června. (Reuter.) Pro-
slýchá se, že Rusové byli včera 25 verst vý-
chodně od Hajčenu poraženi a jejich vojsko
u Dašična následkem bystrého postupu Ja-
poncův ustupuje rychle k severu, obávajíe
se, aby nebylo zaskočeno.
Rus
Tjencina
Reuter
34
article
Balkán.
Balkán.
Telegramy.
Z Cařihradu, 29. června. (C.-B.) Kuco-
vlaeh, zemřelý v Monastyru, jehož pohřbení
Řekové před několika dny zmařili, pochován
mimo město, při čemž Řekové rozbili po-
hřební vůz.
Kuca
Řek
Balkán
Cařihrad
35
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Cesta Körbrova do Haliče.
Z Vídně, 29. června. Když hr. Kazimír
Badeni z místodržitelského stolce stěhoval se
do paláce ministerského předsedy ve Vídni, pro-
vázela jej německá reklama hlučným »tam-tam«,
vykřikujíc ho jako železného kancléře. Možno
nyní pověděti historickou pravdu, že nic tak ne-
uškodilo tomuto chefu vlády cislajtánské, jako
zveličování jeho schopností, ke kterému se pro-
půjčila vídeňská žurnalistika.
Nyní pocestuje jeho bývalý první sekční
chef a nynější ministerský předseda dr. Kör-
ber do Haliče a zase jsme svědky, kterak
vídeňské noviny mu sloužící, to jest zvláště
»Neue Freie Presse«, bez míry, bez rozvahy a roz-
myslu snaži se cestu jeho nafouknouti dva měsíce
ještě před tím, než stala se skutkem, na světo-
dějnou událost. Dr. Körber, rozumí-li svému
řemeslu a prospěchu, měl by co nejdůtklivěji
zapovědíti si takové počínání tisku, který chvá-
lami a slávami vzdávanými jemu více škodí, než
prospívá.
Baden
doktor
Kör
Körber
Halič
Vídeň
Neue Frei Presse
36
article
Včera již postihli jsme, že — přese všechno
zapírání a přese všechno prohlašování, jako by
pouť dra. Körbra do Krakova, Lvova a Černovic,
byla jen administrativní — má přece dosah
politický. Kdo měl o tom ještě nějaké po-
chyby, toho z nich vyvede — právě »Neue Freie
Presse«, která sebrala kde jaký haličský hlas
o výpravě dra. Körbra, přičinivši k němu svou
úvahu, kterou končí slovy, že: »má-li cesta pana
dra. Körbra splniti pravý účel, musí o samotit
Čechy!« To je aspoň mluveno upřímně a za
tuto pravdomluvnost jsme povděčni.
Ale dr. Körber a jeho »N. Fr. Pressee
jsou na velkém omylu, domnívají-li se, že na
na český národ a jeho delegaci bude působiti
jakýkoli strašák, že dr. Körber se dorozumí
s Poláky, že Čechové budou isolováni. České
poselstvo na říšské radě a řekněme správně:
česká věc na říšské radě byla již
isolována mnohem více, než jest nyní. Za po-
věstné a mrzké koalice byli ve spolku s Němei
nejen Poláci, nýbrž také velkostatkáři a Jiho-
slované, vedeni hr. Hohenwartem; za
dřívější obstrukce byli zástupei českého národa
odkázáni jen na sebe. Teď jsou s nimiv
obstrukci Slovinci, Chorvaté, Rusíni,
Körber
doktor
Polák
Čecho
Chorvat
Rusín
Krakov
Lvov
Černovice
Körbro
Čechy
Neue Frei Presse