2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
30. června 1904. Císlo 179
4
article
positivné práce vstoupila, posílena viditelným
politickým úspěchem. Oni dobře vědí, že strana
která bezpodmínečně kapitulovala, která do-
znala, že národ, jí vedený, slabší je, než Němci.
a mnohem slabší než se před celým světem chlu-
bila, a která tím sama dala za pravdu všem těm
kteří neustávají tvrditi, že Rakousko musí se
báti jediné svých Němců a nikoho jiného, že
strana taková by pro stát neznamenala více pra-
nic, a že by byla jen překážkou uzdravění po-
měrů, které je už tak nevyhnutelně nutné.
A tak ptám se, máme my sami podrýt
svému národu — nemluvím ani o straně —
pro dlouhou budoucnost všechnu půdu přizná-
ním, že se nás nikdo nemá co bát, že stačí „za-
pnouti kapsy“, aby Čechové zapomněli na rovno-
právnost, na universitu, na velikou svou úlohu
býti předbojníky národů neněmeckých za právo
a spravedlnost? Nemám právo, beze strachu,
aby mně vyčítáno bylo užívání příliš silných
slov, mluviti o sebevraždě z chorobného strachu?
Kde jsou ta hrozná nebezpečí pro národ?
Ať p. dr. Körber všechno udělá § 14., at
si i peníze opatří § 10., ať najde se většina ko-
mise pro kontrolu státního dluhu, která muto
schválí — až všechno to udělá, pak teprve jistě
půjde, poněvadž tak počerněného ministerského
předsedu ani vídeňská žurnalistika neomyje. Pak
půjde opotřebován — a my přece jen budeme
míti zisk i z toho zneužití § 14., jestli Něme
klidně je snesou, p. dru. Körbrovi je dovolí a
mlčky schválí.
Pak je každá obstrukce, nejen naše v Ra
kousku zmožena, ve výsledku vlastně zrovna tak
jakoby se to stalo opravou jednacího řádu, ke
které Němci nechtěji přivoliti, aby si zachoval
možnost, hroziti svou obstrukcí.
Němec
Čecho
doktor
Körber
Rakousko
5
article
Buď tedy dříve ještě p. dr. Körber padne-
anebo zlomí každou obstrukci takovým, Něme
schvalovaným zneužitím § 14., že každá ob-
strukce budoucně bude nesmírně stižena. Tedy
na každý způsob situace pro nás nebude nepří-
znivější než nyní, a možno bude s větším uspo-
kojením potom promluviti o možných nových
cestách české politiky.
Krise spěje tedy ke svému vyvrcholení —
to cítí všichni, nejen my. Bylo by krátkozrakostí.
viděti v otázce, možno-li § 14. ke všemu užiti,
jen otázku poražení jediné čcské obstrukce
A my, kteří tak dlouho trpěli a strádali, kteři
po dobrém i po zlém starali se o nápravu po-
měrů, my dnes máme kapitulovati a utéci z boje
aby skutečně jenom česká obstrukce byla pora-
žena a německá aby zůstala vítěznou?
Nevěřím, že by s takovouto politikou mohl
souhlasiti český národ, nevěřím, že je tak málo
mravní síly v českém národě, vytrvati houževnatě
zrovna v těžkých chvílích.
Přirozeno je, že všichni lidé dobré vůle
touží po nápravě. Vytýkalo se mně, že jsem se
ukázal v Boleslavi nesmířitelným stranníkem.
Myslím, že se mně dobře nerozumělo. Nebylo
horlivějšího podporovatele koncentrace českých
stran, pokud programově v politice vůči Vídni
jsou si přibuzny. A byl jsem vždy pro pokud
možno, úzké splynuti těchto stran v olázkách
všenárodní politiky. Chtěl jsem, aby naprostou
vzájemnou upřímností spojení to přestalo být
okamžitým a povrchním, a stalo se základem
nového, lepšího života českých stran. Dru.
doktor
Körber
Ted
Boleslav
Vídeň
6
article
Pacákovi, jehož upřímnou otevřenost každý zní
a cení, ani nově nelze vyčitati, že by se naši
neupřímností koncentrace rozbila. Teprve pozdě
jsme poznali, že koncentrace stran, v kterou
takové kladli jsme naděje v zájmu národa, byla
vlastně rozbita už ve chvíli její uzavření. Ne-
klamma se!
Proto si myslím, že jedinou pomocí je, aby
největší posud strana, strana svohodomyslná,
nově se zorganisovala, podjala se boje nejen
proti vládě a Němcům, nýbrž i doma proti všem,
kteří budoucnost národa ohrožují, a aby silnáa
sebevědomá upřímně a otovřeně podala ruku
všem, kdož s ní chtějí na základě starého, do-
brého jejího programu bojovati za národní, poli-
tické i hospodářské prospěchy celého ná
Pacák
Němec
7
article
V její řadách je místo pro všechny rozvážné
elementy národa, které stojí na starém českém
programu politickém i národním, a které v duchu
opravdové svobodomyslnosti nechtějí se sice
honiti za každým novým heslem, ale které vždy
poctivě pracovati budou pro hmotné a kulturní
povznesení všech vrstev našeho národa, poně-
vadž jediné toto je zdravou půdou pro všechny
občanské svobody. Pro náš malý národ opravdu
škodlivým je luxusem, když lidé, kteří j edno
chtějí, v různých jsou táborech, namnoze jen
z příčin osobních. A takováto koncentrace všech
rozvážných, opravdu svobodomyslných elementů
národa byla by dost silnou a imponující, aby sta-
vovské hnutí obmezila v jeho výbojnosti, a do-
nutila je, spokojiti se prací za opravdu stavov-
ské, hospodářské zájmy a nepokoušeti se o po-
litické vedení národa, které mu, upřímně ře-
čeno, opravdu nepatři. To mají míti stejnorodé
živly všech stavů, pokud k němu mají způ-
sobilost. — A všichni, kdo chtějí politiku jinou,
ať v ohledu politickém nebo sociálním, ať jdou
svou cestou — poněvadž dětinskou je snaha
všechny vrstvy národa chtiti přivésti pod jeden
veliký svornostenský klobouk. To prostě nejde,
a bylo by to také nezdravé. Ať radikálnější ele-
menty jdou vesele ku předu, a v tom okamžiku,
kdy uvidíme, že svým radikalismem bojují proti
vládě a našim nepřátelům a ne proti nám, živ-
lům umírněnějším, mohou býti ujištěni, že pode-
přeme je v boji v daném okamžiku, kde bude
výsledek národu prospěšný pravděpodobným.
8
article
Ovšem každou extravaganci z důvodů solidarity
podporovati bylo by národu neprospěšným koke-
továním.
Jen trochu dobré vůle mezi námi, vědomí.
že přece musíme především sloužiti národu a
jeho budoucnosti, a ne svým osobám nebo stra-
nám — a organisace národa snadno se najde.
To všechno ovšem nebude tak rychle —
a nyní jedná se o politiku nejbližší budouenosti
V takových chvílích strana vedoucí je povinna
konati plně a jedině svou povinnost k národu
ať se to komu líbí čili nic.
Poslanci čeští ze všech zemí koruny česk
jednomyslně uznali, že bylo by neštěstím pro
náš národ, aby nyní se poddali a bezpodminečně
ustoupili. A při tom zůstanou, ať ještě soustav-
něji a vydatněji vláda v Čechách i na Moravě
rozdmychuje náladu omrzelosti a beznadějnosti
zůstaneme-li pevni.
A já končím v pevné naději, že také pan
dr. Mattuš, uváží-li všechny okolnosti, a vzpo-
mene-li si, jak těžkých osobních obětí je k tomu
potřebí, místo zbraněmi ducha a vědění bojovati
bezmyslnými formálnostmi jednacího řádu, při
roda.
doktor
Mattuš
Čechy
Morava
9
article
zná, že na své obstrukci zrovna tak málo trváme
z lehkomyslnosti, jako jsme z lehkomyslnostiji
nezačali. A těžké nutnosti pro dobro našeho ná-
roda poddá se i on, jako jsme poddali se jí i my.
kteří neméně vážně a svědomitě, než p. dr.
Mattuš, uvažujeme a přemítáme o vyhlídkách
své politiky. A jestli z duše si přeju, aby si také
p. dr. Mattuš přiznal, že český národ zrovna
v nynější chvíli musí býti pevný a neústupný,
pak opravdu nečiním tak z důvodů sobecké stran
nickosti, nýbrž jediné proto, poněvadž nejhlub-
ším mým přesvědčením je, že na tu chvíli nen
pro nás jiné politiky, než oné, na které usnesl
se sbor poslanců českých.
doktor
Mattuš
10
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 29. června. (Zatímný roz-
počet dle § 14.) Vídeňské úřadní noviny
uveřejňují dnes ohlášené již císařské nařízení,
jímž se na základě § 14. z. z. st. z 21. pro-
since 1867 vláda zmocňuje, aby přímé daně
nepřímé dávky dle platných norem vybíralav
době od 1. července do 31. prosince 1904,
a v téže době uhražovala všechny potřebné
vydeje na účet úvěrů, které mají býti stano-
veny finančním zákonem pro rok 1904. Čtvrtý
odslavec tohoto nařízení vypočítává, jak oby-
čejně, všechny úvěry, jichž nebylo použito do
konce roku 1903, jichž se však smí použíti až
do konce r. 1904 tak, jakoby byly povoleny
rozpočtu na rok 1904.
V Praze, 29. června. (Prodlou žen
kvoty.) Vídeňské úřadní noviny uveřejňuj
následující vlastnoruční list panovníkův.
Milý dre. Körbrel Poněvadž nebylo
možno mezi zákonitým zastupitelstvem králov
ství a zemí na říšské radě zastoupených a za
stupitelstvem zemí koruny uherské dosíci do-
rozumění o poměru, v kterém mají přispívati
na potřeby společných věcí ve smyslu §3.
zákona ze dne 21. prosince 1867 a uherského
XII. zákona z r. 1867, vidí se mi na základě
§ 3. výše citovaného zákona nařiditi s platnost
od 1. července 1904 do 30. června r. 1905
že na uhražení nákladu na společné potřeby,
jakými se ukážou po srážee 2 procent, padají
cích na uherskou státní pokladnu dle zákona
ze dne 8. června 1871, mají přispivati králov-
ství a země na řišské radě zastoupené 664/4
procent, země koruny uherské 333/49 procent.
Praha
úřadní novina
11
article
Nařizuju vám, abyste to uvedl ve všeobecnou
známost. V Schönbrunnu, dne 26. června 1904.
František Josef v. r., Körber v.r.
Tato císařským rozhodnutím stanovená
kvota na další rok rovná se dosavadnímu po-
měru 65.6 pro Rakousko a 34.4 pro Uhry.
Z Vídně, 29. června. (Jmenování ře-
ditelů na středních školách) Úřadní
noviny sdělují, že ministr osvěty jmenoval do-
savadního ředitele vinohradské reálky Václava
Starého ředitelem pražské reálky v Ječné
ulici, ředitele rakovnické reálky Fr. Wurm
ředitelem reálky vinohradské, professora pardu-
bické reálky Václava Machoně ředitelem
reálky rakovnické a professora české reálky
karlínské Ladislava Dolanského ředitelem
německé (sie !) reálky plzeňské. Dále císařským
rozhodnutím ze dne 14. června jmenován do
savadní ředitel čáslavského gymnasia Potr
Müller ředitelem státního reálného a vyššího
gymnasia na Smíchově a professor smichovského
gymnasia Jos. Novák ředitelem gymnasia
čáslavského.
Z Vídně, 29. června. (Jmenování na
učitelských ústavech.) Hlavní učile
na učitelském ústavě v Poličce Esgelber
Rufer jmenován hlavním učitelem na učit.
ústavě v Kutné Hoře a professor zemské reálky
v Bučovicích Ant. Sláma hlavním učitelem
na učit. ústavě v Poličce.
František Josef
Körber
Starý
Wurm
Machoň
rakovnický
Dolanský
Potr Müller
Novák
čáslavský
Rufer
Sláma
Schönbrunn
Rakousko
Uhry
Vídeň
Ječná
Francie
Smíchov
Jos
Kutná hoře
Bučovice
12
article
Z Pešti, 27. června. (K reformě ná
rodního školství v Uhrách. — Ma-
daři a Srbové.) Návrh Berzeviczův, sm
řující ku pronikavějšímu vyučování maďarštině
na národních školách vzbudil mezi národnostm
uherskými značný ruch. I mezi samými Maďasy
jsou jednotlivci, kteří se domnivají, že návrhem
tím boj národnostní jen se přiostří. Pozoruhodno
jest, že na př. »Budap. Hirlap« otiskuje nej
významnější místa z brožury Jaše Tomice;
»Maďarské omyly ve vnitřní a vnější politice .
V brožuře se dokazuje, že Maďaři musí sílu
svou i budouenost založiti na získání lásky
uherských národností, a že Maďaři »nového
rázu« stálými úklady proti národnostem přiná-
šejí Uhrám danajský dar, a připravují je o sym-
patie na Balkáně. A co se děje zatím na Bal
káně? Tomič odpovídá takto: »Stále se roz
nášejí co nejpodivnější bájky o slovanském stra
šidle a ruských rublech. Ale zatím vídíme, že
Němci dosadili tři své dynastie na balkánské
trůny; že Němci placené noviny všude i v Srb
sku vycházejí a svědomitě plní své poslání.
Vidíme, že němečtí a nikoliv slovanští osadníci
jsou usazováni v Bosně; s německými kolonisty
se setkáváme všude na Balkáně i v Malé Asii.
Vidíme, jak Němci stavi dráhu bagdadskoua
slopujeme činnost velkoněmeckou v Rakousku.
Vidíme, jak kruh německých zájmův nás obe-
piná a poznáváme, jak vlivu slovanského ubývá.
To vše víme, a přece denně posloucháme žaloby
proti Slovanům. To dokazuje, že i moudří lidé
věři podobným lžím a klamům, když se stále
opakují. A přes tato fakta, jež lze rukama na-
hmatati, vyskytují se Maďaři, kteří chtějí z Uher
utvořiti klín a sice kiín — proti Slovanům.
Srba
Berzeviczův
Maďar
Tomič
Němec
Srb
Slovan
Pešť
Uhry
Ma
Balkán
Bala
Boseň
Asie
Rakousko
Jaš Tomice
13
article
Ale německý červ neohlodává jen dřiví v lesieh
balkánských, on se pustil již i do tohoto klinu
A to že jest politika?« Práce německá tedy
počítá již se zříceninami snů maďarských i chor-
vatských.
Z Pešti, 27. června. (Parlamentn
poměry.) Ačkoliv opposiční řečníci protahuj
povšechnou rozpravu o rozpočtu, jest naděje
že tato debata bude ukončena již tento týden a
počátkem července bude možno přikročiti k roz-
pravě podrobné. Opposice využije opět příleži-
losti, aby mohla pohovořiti o různých svých
přáních a zejmena též o různých lokálních po-
třebách a steseích, ale i tu se očekává, že jak
řádný rozpočet, tak i zvýšení civilní listy bude
v parlamentě vyřízeno do konce července, takže
by v srpnu mohly nastati parlamentní prázd-
niny. Liberální strana jde nyní věrně s hr.
Tiszou a v jejím lůně nejeví se již nijaké
(rhliny; za to stranám opposičním nedostává s
potřebné jednoty a stále se mluví o krisích.
Nejnověji zavdal hr. Jan Zichy opět podnět
k obavám o jednotu strany lidové. Příliš hor-
livým klerikálům nelíbí se, že bývalý vůdce tétc
strany počíná se smiřovati s eírkevně-politickými
zákony a proto vyskytla se myšlenka, neměli-li
by tito klerikálové ze strany vystoupiti a za-
ložiti zvláštní stranu čistě klerikální. Protožes
však hr. Jan Zichy vyžádal šestinodělní dovo
lenou, aby mohl odjetí do lázní, ustanovenove
schůzi klubovní posečkati s konečným rozhod
nutím až do podzima.
Zich
Pešť
Tisza
14
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 29. června.
Nové ministerstvo dělnické v Australii.
Zvoleni jsou
Watson, typograf, 37 let, rodiště Va
paraiso;
Batchelor, strojník, býv. učitel, 40 let
Australie;
Dawrson, horník, 41 let, Queensland;
Fischer, kovkop, 42 let, Skotsko;
Hughes, právník, býv. učitel, 43 leta, Wales
Mahon, žurnalista, 46 let, Irsko;
Higgins, právník, 48 let, Irsko;
Mae Gregor, nádenník, 52 leta, Škotsko.
jižn
Watson
Batchelor
Dawrson
Fischer
Hughes
Wales Mahon
Higgins
Praha
Austrálie
Zvolen
Virginie
Queensland
Skotsko
Irsko
Mae Gregor
15
article
Nová skandální afféra v Římě.
Ještě neuzavřela se akta afféry býv. mi
nistra Nasia, který neuvěřitelným téměř způso-
bem používal peněz ministerstva vyučování
k soukromým svým účelům a již nucena jes
italská veřejnost zabývati se novou. Tato týká
se býv. ministra pošt Galimberta a jeho stát-
ního místotajemníka Squitta, ač dlužno konsta-
tovati, že nenabyla takových rozměrů jakou
Nasia. Squitti trpival špatným zažíváním a
koupil si proto za 197 lir — pesinu na účet
státní pokladny; seznav, že mládenecký jeho
cestovní vak jest chatrný, koupil si za 160 lir
státních peněz nový a používá ho do dnešního
dne a na dotaz, proč tak činí, odvětil: »Ne-
mohl jsem přece vak, v němž ukládáno bylo
mé špinavé prádlo, odevzdali svému nástupci.«
Squitti i Galimberti byli svobodni, když
nastoupili do ministerstva, ale za svého úřado-
vání se oženili a poslali si navzájem svatební
dary, koupené za peníze ze státní pokladnya
státní podtajemník dal si i kůži pardala, kterou
dostal surovou darem, vydělati na státní útraty.
A takových maličkostí dala prý by se napočítati
celá řada.
Státní místolajemník rozdal také 4000li
na podpory »neznámým« osobám a jeho rukou
vydáno bylo v jediném roce 22.000 lir za tak
zv. volné známky.
V uvážení těchto »maličkých« napoctivosti
volá »Corriere della Sera«, aby italský parla-
ment prováděl nad ministry ostřejší kontrolu
jelikož nejvyšší účetní úřad přimhuřuje nad
nimi oči.
Galimberti
Řím
Galimberta
lira
Corriere della Ser
16
article
Francie a Vatikán.
Francie a Vatikán.
Pařížský časopis »Temps« dovídá sez
Řima, že ve Vatikáně konají se již pilné pří-
pravy pro případ, že by Francie vypověděla
konkordát a že jsou v něm přesvědčeni, že by
k tomu došlo, kdyby otázka tato dostala se do
francouzského parlamentu. Francouzští bisku-
pové byli již z Vatikánu vyzváni, by sdělili,
jakými finančními prostředky disponují jejieh
diécese, by po vypovězení konkordátu zajistil se
jimi katolický kullus a platy biskupů i veške-
rého kleru. Od vělšiny biskupů došla do Říma
odpověď, že po vypovězení konkordátu octlo
by se duchovenstvo ve Francii v situaci velice
choulostivé.
Vatikán žádá proto, aby již nyní zřídily
se ve Franeii organisace, pomocí jichž by v n
katolici svůj kultus zajistili podobným způso-
bem, jako protestanti a židé. K účelu tomuto
mají se v diécesích a na farách založiti po
kladny, v nichž by se potřebné peníze shro
mažďovaly.
Biskupové dle svých sdělení zaslaných Va-
tikánu doufají, že tyto pokladny mohly by po
čítati s podporou věřících ve větších městech,
ale nikoli po venkově, na němž zavládl všude
náboženský indiferentismus a jehož obyvatelstvo
jest chudé.
Ve Vatikáně se netají, že k řádné nové
organisaci a zajištění úhrady pro katolický kul-
tus ve Francii třeba by bylo doby nejméně půl
století. Okolí papeže pociťuje tuto možnost tím
bolestněji, protože jest si také vědomo, že
vypovězením konkordátu přostaly by z Francie
plynouti dosud velmi značné dary do pokladny
»propagandy fide« a zejmena pro petrský
haléř. V uvážení všeho toho není ovšem divu,
že se Vatikán vypovězení konkordátu ve Franci
nyní leká, že pomocí francouzských klerikálů
chce svrhnouti Combesovu vládu a hleděl by
pak, by ji vystřídala vláda, jež by k papežské
stolici byla úslužnější.
Combesův
Francie
Vatikán
Řím
Virginie
17
article
Obsazení Tangeru?
Afféra Perdicarisova stává se nyní politicky
zajímavou tím, že snad zavdá podnět k obsn-
zení Tangeru cizím vojskem a k jeho konečnému
zabrání. Sdělili jame již, že Anglie a Amerika
žádati budou potrestání jeho únosce Raisula a
skutečně oznamuje se, že hned po jeho propu-
štění vysláni byli do Fezu rychlí poslové z Tan
geru, kteří tuto žádost sultánovi přednesli.
Dle zprávy časopisu »Daily Mail« z Tan-
geru otázala se nyní vláda Spojených států
severo-amerických vlády francouzské, co hodlá
v této afféře dále podniknouti.
Všichni Evropané v Tangeru jsou přesvěd-
čeni, že bezodkladné obsazení Tan-
geru jest neodvratným. Obsazení toto
provedla by Francie, která by pak v Marokku
byla přiliš upoutána. »Berliner Tagblatt« také
uštěpačně poznamenává, že se Anglii, chtěla-
odstoupením Marokka Francii pro příští deseti
lelí zaměstnati, plán její nyní podařil.
Affér
Evropan
Tanger
Anglie
Amerika
Tana
spojený stát severo
Francie
Maroko
Daily Maila
Berliner Tagblatt
18
article
Schůze voličů ve Velvarech
Schůze voličů ve Velvarech
svolána byla na žádost poslance Hrubého ke dni 24
t. m. Ač doba byla nevhodná, prece bylo účasten-
ství ze všech kruhů velmi slušné. Avšak starosta
města prohlásil, že svolaná schůze nemůže se konati,
poněvadž bylo opomenuto ohlásiti ji úřadu politi-
ckému. Svolána tedy zvláštními pozvánkami, jichž se
všem dostavivším dostalo, schůze dle § 2. shrom. zák.,
již zahájil a řídil starosta města pan dr. Srbek,
podotknuv, že zemský poslanec za město p. dr. Lad.
Hrubý
doktor
Srbka
Lada
Velvary
19
article
Dvořák nemohl se pro neodkladné zaměstnání jinako
Dvořák nemohl se pro neodkladné zaměstnání jinako
dostaviti, že však ve dnech příštích podá svou zprávu
Říšský poslanee Věnceslav Hrubý v úvodu s
řeči zádá voličstvo tohoto a jiných měst za promi
nutí, že nemohl a nemůže konati schůze voličsk
častějí pro velkou vzdálenost a četné práce a po
vinnosti, jež má ve Slezsku. Při jeho zvolení v kr
levství českém byla myšlenka všenárodní po
litiky, idea jednoty zemí korunních
poznání potřeby, aby život politický v král ov
stvi řídil a reguloval se poměry a po-
třebami zemí sesterských Moravy a Slez
ska, momentem rozhodným a také jen pro tentc
velevýznamný moment přijal těžký ten úkol poslano
pro Slezske „in partibus“. Bohužel, myšlenka tatc
neprohloubila se, ba přichází téměř v zapomenut
— pro strannické zápasy a frakční osobní boje v krá
lovství, které vážou naši energii a odvracejí pozomnos
od společných cílů, od společného nebez-
pečí národnosti naší, již ne pouze ve Slezsku a n
Moravě, ale i v samém tom staroslavném královstv
hrozícího. Právě tyto dni četli jsme v říšskoněme
ckých listech plány a rady, jak by se toto krá-
lovství zněmčilo pomocí německého
průmyslu, pomocí pruského kapitálu
U Němců takové hlasy nezůstávají pouhými frázemi.
přerozují se mžikem v činy a úspěchy; u nás v
Slezsku a na předůležitém Ostravsku heslo toto již
se praktikuje. Záplava pruského kapitálu šíří se tu
bez překážky, tu nasazuje se páka k našemu odnárod-
nění — bezohledně, jako v Poznaňsku. Jde o bu-
doucnost národa a v království — maří se síly vzá-
jemnými boji jichž účinky žalostné nejvíce u nás po-
ciťujeme, neboť rány, jež strany proti sobě měří, ty
depadají na záda Slezanů a moravských Lachů.
Ba co vícel Tyto rozbroje v králo v s tví
jsou osou, kolem níž se točí okamžitá
situace politická, na nich budují Němci a
vláda své plány, z nich vyrostl plán roz-
puštění říšské rady.
Dvořák
Němec
Slezan
Slezsko
Morava
Slezsko a můj Morava
Ostravsko
Poznaňsko
20
article
Nejbolestnější stránkcu dějin našich jest, že v do-
bách kritických Čechové mohli býti jen o
Čechů poraženi. Jako by tato historická kletb
opětně se měla splníti! Neboť naši nepřátelé nadějí
se a očekávají, že i tentokráte budou Če-
chové poraženi od Čechů, že rozkol a roz-
vrat v táboře českém přinese jim bez námahy pouze
při „bezvášnívé vytrvalostř“ vítězství a nám porážku
To jest faktum, jehož nevidí jedině pštrosí po-
litikáři aneb ti, kteří neznají vyšších zájmů než je-
šitnosti a vášnivosti. To jest faktum, které vystihnout
mohl každý, kdo běhy politické stopuje s hledisk
níkoli okresního nebo lokálního, nýbrž s rozhledny
obzíravé a prozíravé politiky reální. Známo jest, ž
se děla z podnětu Poláků jistá jednání. My bylia
jsme ochotni ke smíru poctivému; ale i mezi Němei
všech stran byli čelní mužové náchylní ke smíru
terror známých moravských intransigeantův zmaři
tyto smírné disposice. A tu bez obalu řekli mi jedno-
tliví němečtí poslanci: „Nač máme submittovat. Po-
třebujeme jenom vyčkati a vy budete
rozmačkáni mezi kameny (in der Zwick-
můhle) svých frakčních zápasů; s vašim
nástupci, rozdělenými zájmy stavov-
skými, snadno budeme hotovi.“ A myšlenk
tato vyzněla, byť zabaleně, z communiqué německého
„čtyřspřeží“ a vyznívá stále v projevů německých
politiků a německého časopisectva. Těmito mlýn-
skými kameny mají býti nově volby, z nichž by
nynější imponující zastupitelstvo národa vyšlo roz-
drobeno na několik rozvášněných, vzájemně se po-
tírajících frakcí, z nichž žádná nebude schopna
o sobě vésti českou politiku, z nichž žádná nebude
způsobilá a dosti silná k uzavírání aliancí a k in-
augurování nových konstelací, z nichž žádná nebude
míti přítažlivosti pro strany s dosavadním poselstvem
zpřátelené, přes něž hrdě a zpupně kráčeti bude noha
vílěze.
Čecho
Němei
21
article
A aby se tento plán zdařil, třeba jen hezky roz-
dmychat vášeň strannickou, třeba šířiti klevetamia
manévry nedůvěru k poselstvu českému a nespokoje-
nost s jeho politikou, třeba jen podrýti posici stra
v klubu našem sloučených (české svobodomyslné.
moravské lidové a národní). A tuto práci koná niyní
tisk levičácký a vládní, konají různí agenti virtuosni
a vládní orgány s ulajeným dechem naslouchaj
každému projevu v národě českém a stopují účinei
oné podrývačské činnosti, aby zjistily, zdali nadchá-
zejí ony předpoklady pro nové volby, zdali nadcház
naděje, že touto cestou zlomí se odpor, váha a síla
naší delegace. Nové volby ledy budou,
budou na podzim zcela jistě, pakli vláda v našem
rozkolu bude míti doslatečné záruky reussování. T
jest jasná siluace; ona jasně ukazuje k cestě, jakou
se máme bráti: vytrvati, udržeti dobyte
posice a proti uvedeným plánům po-
staviti svatě paladium zájmů celého
národa a sraziti se — třeba v různých
sborech — v jeden šik mohutný a dojde-li
k novým volbám, provésti zase jednou volby dekla-
rantské na základě poctivé a bezelstné dohody.
22
article
Řečník promlouvá o stranách českých a způsobu
jich boje, o jich programech, pak o dosavadních vý-
sledcích taktiky obstrukční, dokládaje, že ač obstrukce
jest pouhým prostředken. taktickým, který se bez
ublížení prestiži politickému každou chvíli vyměnit
může za jinou vhodnou zbraň, této chvíle nen
nijakých předpokladů, aby se tak uči-
nilo. Naopak, právě nyní jest tato zbraň nejvydat-
nější, neboť po měm soudě, praví řečník, nemůže
vláda, jak Němci, tito obránci (?) ústavy, chtějí, po-
užíti § 14. na uherské vyrovnání a celní tarify a
smlouvy obchodní, jednak proto, poněvadž jest to
se stanoviska právnického a ústavního nepřípustno,
jednak prolo, že by to bylo lehkovážností
jaké svět neviděl, skokem do propasti
Dotyčná nařízení musila by se přece jen předložit
parlamentu a představme si, že parlament tyto akly.
vykoupené ohromnými obětmi Uhrám
a státům cizím, zruší, což i v tomto zbědo-
vaném parlamentě není nijakou nemožností — což
nebude veta po velmocenském postavení říše? Za-
hájí prý se pak absolutismus. Já o tom pochybuji;
koruna prohlásila opětně, že trvá na ústavnosti —
pakli přece — zdaž by se vláda nezhrozila stát-
ního bankrotu, jejžby tomělo v zápětí?
Němec
Uhry
23
article
Pokládám tedy šermování § 14. za pouhé hrozby
ač s druhé strany pokládal bych za krásný úko
státnický politiky našeho poselstva a spřátelených
stran, kdyby vynašly cesty, aby vládě, kdyby
§ 14. skutečně užíti zamýšlela, prostě se to překazilo.
Celková situace zdá se tedy zmotanou, gordickým
uzlem a přece jest jen jednoduchá: upustiti od vlád-
ního systému (německého veta), který jest negac
každé ústavnosti, přivésti k platnosti princip záko-
nitosti a rovnosti i rovnoprávnosti národů — a hrozná
ta krise jest rozřešena. Pakli však vládnouc
kruhy staví zvůli levičáků výše než
zájem a budoucnost říše, pak zodpo-
vědnost před dějinami padne na ně, ne
na národ-náš bojující za ideu práva
24
article
Jest tedy na vládě, aby konečně v hodině dvanác
jednala jak jí káže povinnost a svědomí.
Ke konci řečník podotýká: o volbách do delega
které nadělaly povyku zbytečného, nebudu se roe-
hovořovati nabyv na obou dřívějších schůzích pl
svědčení, že úsudek veřejnosti se vytříbíl, jak jsn
to hned na počátku od politické vyspělosti očekával
Přes to ale prosím, má-li kdo pochybnosti nějaké, b
je přednesl a dal mi příležilost k vyjasnění objekti
nímu a bezelstnému.
Pan řed. Burghause r navazuje na slova p
slance, ujišťuje, že voličstvo, dojde-li k novým volbém
dokáže, že chápe význam doby a že zajisté vykoní
svou povinnost, avšak přeje si, aby i poslanci všichn
a cele své povinnosti vykonávali.
Pan dr. Eisner táže se po stavu olázky zrušetí
§ 14. a po stanovisku, jaké klub zaujímá. Po odpověl
poslance předsedající starosta města p. dr. S1 bok
dává výraz přání, by zavznělo heslo: „Gelý ná rod
v jeden šik!“ Děkuje poslanci, dodávaje přání, ahy
v případě nových voleb opětně kandidoval, což pl-
jato se souhlasem přítomných. Na to tato pěkná scho
skončena.
doktor
Eisner
25
article
Studentstvo pražské university
o právech studentstva jihoslovanského,
Studentstvo pražské university
o právech studentstva jihoslovanského,
V Karolinu konala se včera dopoledne schůz
studentstva, na níž manifestováno bylo pro opráv-
něné požadavky jihoslovanských studentů a protesto-
váno proti rozpínavosti Němců, kleří se vyslovi
proti známým výnosům Hartlovým, oprávňujícím slu-
denty záhřebské university skládati zkoušky na vl-
deňské universitě ve své mateřštině. Schůze byla velni
četně navštívena a imponovala svým průběhem. Jme-
nem správního výboru Svazu českoslovanského slu-
dentstva schůzi zahájil právník p. Müller, uvill
rektora prof. dra. Strouhala a děkana právnické fa-
kulty prof. dra. Heyrovského a vysvětliv důvody svo
lání této schůze, doporučil za předsedu schůze práv
níka p. C. Duška, což shromážděním bylo schváleno
Újav se předsednictví, pravil právník p. C. Du-
šek: Touto manifestační schůzí činíme krok k prak-
tickému řešení slovanské otázky v Rakousku. M,
všichni Slované máme především jednoho nepřítei
a to je tradicionálně udržovaná hegemonie německá.
Ostří našeho projevu dnešního čelí právě proti ne-
novějším dokladům soustavně proklamované touhy
po nadpráví německém na úkor národů slovanských.
Před rokem na dalmatském sněmu Vlachové odmit
spojenectví s přistěhovalou nepatrnou menšinou ni
meckou proti Chorvatům a Srbům a vyslovili se zceli
určitě proti jakýmkoli germanisačním choutkám n
pobřeží Adriatického moře. A od té doby Němci r-
kouští se zdvojeným úsilím sledují vše, co se týkí
těchto pro ně na vždy ztracených posic. Proto sabaj
také k prostředkům nejkrajnějším. V Dalmaciij
naprostý nedostatek úřadníků státních, kteří by s
dorozuměli s domácím obyvatelstvem. Poněvadž pak
z tohoto nedostatku nastaly poměry na dále neudrži-
telné, nezbylo vládě, než hledati nějaké východisk
Němec
Hartlův
Müller
profesor
doktor
Heyrovský
Dušek
Slovan
Vlach
Chorvat
Srba
Karolina
Rakousko
svaz českoslovanský sla
26
article
Ale aby nemusila zříditi jihoslovanskou universitu,
nastoupila cestu polovičatosti a novými výnosy mi
nistra vyučování dovolila, aby absolventi záhřebsk
právnické fakulty skládali ve Vídni chorvatskýmja-
zykem zkoušku z rakouského práva, aby jí dosáh
kvalifikace do státní služby v Dalmacii. A proti tomu
Němci protestují! To co se nyní děje proti Jihoslo-
vanům, děje se po léta stejně i proti nám. A z tét
příčiny zvláště cítíme my všichni, kteří chceme
žádáme naprostou rovnost všech národů v Rakousku
ve smyslu svobody a pokroku, povinnost, abycho
protestovali proti všeněmecké touze nadvlády, a po-
davše si s druhými Slovany ruce, svorně s nimi vedli
společný boj za své kulturní požadavky! (Souhlas)
Jménem českého studenlstva promluvil právník
p. F. Hodač, z jehož řeči uvádíme: Kulturní vývo
v 19. století, který přinesl ideje svéprávnického urče-
ní a rovnosti národů, vedl také k vyjádření rovného
práva rakouských národů v čl. 19. slál. zákl. zákonů.
Němec
F Hodač
Vídeň
Dalmacie
Rakousko
kulturní vývo
27
article
Jako minimální vzhledem k tomu jeví se poslední
výnosy Hartlovy; v podstatě však jen praktická po
třeba, jak dovozuje řečník, ne ochota provádět spra-
vedlnost, pohnula k jich vydání člena kabinetu Slo-
vanům ak nepřátelského, jako je Körbrovo minister-
stvo. K obsahu výnosů dlužno podotknouti dvojí. Se
stanoviska rovnoprávnosti bylo by správné, aby v do-
hodě naší vlády s chorvatskou byl dosazen na uni-
versitu v Záhřebě professor posilivného práva rakou-
ského; pak teprve byla by rovnoprávnost úplná, kdyby
nebyli nuceni chorvatští posluchači po dokončení sla-
dií ještě skládat zvláštní zkoušky a platit zvláštn
taxy. Za druhé netýká se výnos právníků z Bosny
kteří kulturně i národně tíhnou k Záhřebu. Uvážíme-
že výnos ani není úplným zaručením rovnoprávnos
že byl praktickou potřebou způsoben, že ministerst e
mělo právo k jeho vydání, jeví se nám protest něme
ckých právníků protismyslným a nepřirozeným
Hartlův
Körbrův
Záhřeb
Bosna
28
article
Ale zde právě se nejedná o právo, nýbrž o nadpráví
Němečtí právníci stěžovali si do vytlačování chorval
skými studenty. Nuže, proč jsou vytlačováni? Jednai
nemají kvalifikace a mime to vývoj v Rakousk
směřuje k uplatnění se slovanských národů. Co me
skoval poněkud prvý řečník vídeňský, vyslovil drulj
zcela jasně požadavkem státní němčiny. Zi
objevuje se i v této věci jádro dnešní situace v B-
kousku. Nastává úkaz, který v dějinách absolutismu
vždy jsme pozorovali, kdy konfliki mezi jednotlivcen
a vývojem: nastává konílikt mezi národem
a mocí dějinného vývoje. V takových dobácl
nastává zaslepenost. Bylo řečeno ve Vídni, že n-
mecký právník v Rakousku je „vogelfrei“, že dí-
je do klatby. Veská většina právníků v ministerstvec
je německá, předsedou ministerstva je německý prár-
ník, v Čechách jsou dosazováni šmahem do úřadí
Bkousek
Vídeň
Rakousko
Čechy
29
article
Němci, presidentem vrchního zemského soudu v Če
chách je Němec; a tu se prohlásí, že německý právní
je „vogelfrei“] V takovýchto konfliktech s vývojen
sahá se pak vždy k mechanickému zastavení, k repre-
saliím, k násilí. Tím je požadavek státní němčiny.
který byl proklamován ve Vídni jako prostředek
proti poslovanění Rakouska. Zde neprotestují Něm
jen proti právu psanému, nýbrž proti nejsilnějším
právu, právu vývoje! My jsme jím neseni, nap-
máhejme mu ve velkých i malých otázkách. Důkazen
nerovnoprávnosti je také obligatornost němčiny p
státních zkouškách na universitě v Praze. Vzhledm
k tomu, že Němci nejsou nuceni skládat zkoušky
z češtiny, je toto ustanovení ponižujícím, staví ná
do podruži! Vývoj, který se jeví směrem k zřízen
české university v Brně, jeví se zvláštním způsoben.
negativně ve Vídni. Vídeňská universita byla a jes
vládou dotována jako říšská universila, posledí
události, provokativní vystoupení proti neněmeckýn
studujícím, ukazuje, že tato universita klesla dna
již zcela zřejmě na universitu dolnorakouskou
Němec
Vídeň
Rakousko
Německo
Praha
Brno
30
article
Otázka dnešní je pouze jedním článkem v souvislost
toho, v čem jeví se vlastní jádro sporu. My jdeme
s vývojem, německé snahy jdou proti nám. Nal
snažení je národním a v tom je naše síla! (Souhlas
Dále promluvil Chorvat právník p. Šoški a sic
v jazyku mateřském a v řeči české. Otázka reciprociiy
záhřebské university není novou. Stále a stále s
objevuje. Na brzkém a spravedlivém řešení jejím ne
více záleží chorvatským a srbským studentům, zvliši
z Dalmacie a Istrie, kteří jsou nuceni studovatin
cizojazyčných universitách. Snahou jejich jest, al
mohli studia konat a zkoušky státní skládat ve s
mateřštině. Není však to jediný důvod, jsou k toma
ještě důvody politické, kulturní a právní. Vezmele
mapu Dalmacie a Istrie do ruky anebo statistiku
spatříte, že v Dalmacii žijí v ohromné většině Chorvi
a Srbové, národ sice s dvěma jmény, ale s jedinýn
jazykem, s jedinými potřebami a snahami. A vzden
této převážné většině jsou tam zřízeny školy vlašshé
a jazyk vlašský zůstal vedle chorvatského zemským
jazykem! O němčině nikde není vůbec ani zdání
přece jsme nuceni učiti se jazyku německémue
universitě! Což nemáme práva vzdělávati se ve svěm
mateřském jazyku? Kde to stojí a jak se to shodue
se spravedlností, která tohoto práva poskytuje každémn
jinému, jak se to shoduje se zákony, které nepřel-
pisují žádného jazyka jako říšského, úřadního v cel
říši? V jakém je to souladu se zákonem, který mlu
o rovnosti všech jazyků? Řečník obšírně vysvě
tluje své stanovisko z ohledu kulturního a politického
a se stránky historicko-právní a vyslovuje tužbu
úplnou reciprocitu bez jakýchkoli doplňovacích zkou
Chorvat
Srba
Dalmacie
Istria