ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 35ec0e60-712a-11dc-9161-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 74, place 70, work 5, org 5
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
30. června 1904. Císlo 179
4 article
positivné práce vstoupila, posílena viditelným politickým úspěchem. Oni dobře vědí, že strana která bezpodmínečně kapitulovala, která do- znala, že národ, jí vedený, slabší je, než Němci. a mnohem slabší než se před celým světem chlu- bila, a která tím sama dala za pravdu všem těm kteří neustávají tvrditi, že Rakousko musí se báti jediné svých Němců a nikoho jiného, že strana taková by pro stát neznamenala více pra- nic, a že by byla jen překážkou uzdravění po- měrů, které je už tak nevyhnutelně nutné. A tak ptám se, máme my sami podrýt svému národu — nemluvím ani o straně — pro dlouhou budoucnost všechnu půdu přizná- ním, že se nás nikdo nemá co bát, že stačí „za- pnouti kapsy“, aby Čechové zapomněli na rovno- právnost, na universitu, na velikou svou úlohu býti předbojníky národů neněmeckých za právo a spravedlnost? Nemám právo, beze strachu, aby mně vyčítáno bylo užívání příliš silných slov, mluviti o sebevraždě z chorobného strachu? Kde jsou ta hrozná nebezpečí pro národ? Ať p. dr. Körber všechno udělá § 14., at si i peníze opatří § 10., ať najde se většina ko- mise pro kontrolu státního dluhu, která muto schválí — až všechno to udělá, pak teprve jistě půjde, poněvadž tak počerněného ministerského předsedu ani vídeňská žurnalistika neomyje. Pak půjde opotřebován — a my přece jen budeme míti zisk i z toho zneužití § 14., jestli Něme klidně je snesou, p. dru. Körbrovi je dovolí a mlčky schválí. Pak je každá obstrukce, nejen naše v Ra kousku zmožena, ve výsledku vlastně zrovna tak jakoby se to stalo opravou jednacího řádu, ke které Němci nechtěji přivoliti, aby si zachoval možnost, hroziti svou obstrukcí.
Němec Čecho doktor Körber Rakousko
5 article
Buď tedy dříve ještě p. dr. Körber padne- anebo zlomí každou obstrukci takovým, Něme schvalovaným zneužitím § 14., že každá ob- strukce budoucně bude nesmírně stižena. Tedy na každý způsob situace pro nás nebude nepří- znivější než nyní, a možno bude s větším uspo- kojením potom promluviti o možných nových cestách české politiky. Krise spěje tedy ke svému vyvrcholení — to cítí všichni, nejen my. Bylo by krátkozrakostí. viděti v otázce, možno-li § 14. ke všemu užiti, jen otázku poražení jediné čcské obstrukce A my, kteří tak dlouho trpěli a strádali, kteři po dobrém i po zlém starali se o nápravu po- měrů, my dnes máme kapitulovati a utéci z boje aby skutečně jenom česká obstrukce byla pora- žena a německá aby zůstala vítěznou? Nevěřím, že by s takovouto politikou mohl souhlasiti český národ, nevěřím, že je tak málo mravní síly v českém národě, vytrvati houževnatě zrovna v těžkých chvílích. Přirozeno je, že všichni lidé dobré vůle touží po nápravě. Vytýkalo se mně, že jsem se ukázal v Boleslavi nesmířitelným stranníkem. Myslím, že se mně dobře nerozumělo. Nebylo horlivějšího podporovatele koncentrace českých stran, pokud programově v politice vůči Vídni jsou si přibuzny. A byl jsem vždy pro pokud možno, úzké splynuti těchto stran v olázkách všenárodní politiky. Chtěl jsem, aby naprostou vzájemnou upřímností spojení to přestalo být okamžitým a povrchním, a stalo se základem nového, lepšího života českých stran. Dru.
doktor Körber Ted Boleslav Vídeň
6 article
Pacákovi, jehož upřímnou otevřenost každý zní a cení, ani nově nelze vyčitati, že by se naši neupřímností koncentrace rozbila. Teprve pozdě jsme poznali, že koncentrace stran, v kterou takové kladli jsme naděje v zájmu národa, byla vlastně rozbita už ve chvíli její uzavření. Ne- klamma se! Proto si myslím, že jedinou pomocí je, aby největší posud strana, strana svohodomyslná, nově se zorganisovala, podjala se boje nejen proti vládě a Němcům, nýbrž i doma proti všem, kteří budoucnost národa ohrožují, a aby silnáa sebevědomá upřímně a otovřeně podala ruku všem, kdož s ní chtějí na základě starého, do- brého jejího programu bojovati za národní, poli- tické i hospodářské prospěchy celého ná
Pacák Němec
7 article
V její řadách je místo pro všechny rozvážné elementy národa, které stojí na starém českém programu politickém i národním, a které v duchu opravdové svobodomyslnosti nechtějí se sice honiti za každým novým heslem, ale které vždy poctivě pracovati budou pro hmotné a kulturní povznesení všech vrstev našeho národa, poně- vadž jediné toto je zdravou půdou pro všechny občanské svobody. Pro náš malý národ opravdu škodlivým je luxusem, když lidé, kteří j edno chtějí, v různých jsou táborech, namnoze jen z příčin osobních. A takováto koncentrace všech rozvážných, opravdu svobodomyslných elementů národa byla by dost silnou a imponující, aby sta- vovské hnutí obmezila v jeho výbojnosti, a do- nutila je, spokojiti se prací za opravdu stavov- ské, hospodářské zájmy a nepokoušeti se o po- litické vedení národa, které mu, upřímně ře- čeno, opravdu nepatři. To mají míti stejnorodé živly všech stavů, pokud k němu mají způ- sobilost. — A všichni, kdo chtějí politiku jinou, ať v ohledu politickém nebo sociálním, ať jdou svou cestou — poněvadž dětinskou je snaha všechny vrstvy národa chtiti přivésti pod jeden veliký svornostenský klobouk. To prostě nejde, a bylo by to také nezdravé. Ať radikálnější ele- menty jdou vesele ku předu, a v tom okamžiku, kdy uvidíme, že svým radikalismem bojují proti vládě a našim nepřátelům a ne proti nám, živ- lům umírněnějším, mohou býti ujištěni, že pode- přeme je v boji v daném okamžiku, kde bude výsledek národu prospěšný pravděpodobným.
8 article
Ovšem každou extravaganci z důvodů solidarity podporovati bylo by národu neprospěšným koke- továním. Jen trochu dobré vůle mezi námi, vědomí. že přece musíme především sloužiti národu a jeho budoucnosti, a ne svým osobám nebo stra- nám — a organisace národa snadno se najde. To všechno ovšem nebude tak rychle — a nyní jedná se o politiku nejbližší budouenosti V takových chvílích strana vedoucí je povinna konati plně a jedině svou povinnost k národu ať se to komu líbí čili nic. Poslanci čeští ze všech zemí koruny česk jednomyslně uznali, že bylo by neštěstím pro náš národ, aby nyní se poddali a bezpodminečně ustoupili. A při tom zůstanou, ať ještě soustav- něji a vydatněji vláda v Čechách i na Moravě rozdmychuje náladu omrzelosti a beznadějnosti zůstaneme-li pevni. A já končím v pevné naději, že také pan dr. Mattuš, uváží-li všechny okolnosti, a vzpo- mene-li si, jak těžkých osobních obětí je k tomu potřebí, místo zbraněmi ducha a vědění bojovati bezmyslnými formálnostmi jednacího řádu, při roda.
doktor Mattuš Čechy Morava
9 article
zná, že na své obstrukci zrovna tak málo trváme z lehkomyslnosti, jako jsme z lehkomyslnostiji nezačali. A těžké nutnosti pro dobro našeho ná- roda poddá se i on, jako jsme poddali se jí i my. kteří neméně vážně a svědomitě, než p. dr. Mattuš, uvažujeme a přemítáme o vyhlídkách své politiky. A jestli z duše si přeju, aby si také p. dr. Mattuš přiznal, že český národ zrovna v nynější chvíli musí býti pevný a neústupný, pak opravdu nečiním tak z důvodů sobecké stran nickosti, nýbrž jediné proto, poněvadž nejhlub- ším mým přesvědčením je, že na tu chvíli nen pro nás jiné politiky, než oné, na které usnesl se sbor poslanců českých.
doktor Mattuš
10 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 29. června. (Zatímný roz- počet dle § 14.) Vídeňské úřadní noviny uveřejňují dnes ohlášené již císařské nařízení, jímž se na základě § 14. z. z. st. z 21. pro- since 1867 vláda zmocňuje, aby přímé daně nepřímé dávky dle platných norem vybíralav době od 1. července do 31. prosince 1904, a v téže době uhražovala všechny potřebné vydeje na účet úvěrů, které mají býti stano- veny finančním zákonem pro rok 1904. Čtvrtý odslavec tohoto nařízení vypočítává, jak oby- čejně, všechny úvěry, jichž nebylo použito do konce roku 1903, jichž se však smí použíti až do konce r. 1904 tak, jakoby byly povoleny rozpočtu na rok 1904. V Praze, 29. června. (Prodlou žen kvoty.) Vídeňské úřadní noviny uveřejňuj následující vlastnoruční list panovníkův. Milý dre. Körbrel Poněvadž nebylo možno mezi zákonitým zastupitelstvem králov ství a zemí na říšské radě zastoupených a za stupitelstvem zemí koruny uherské dosíci do- rozumění o poměru, v kterém mají přispívati na potřeby společných věcí ve smyslu §3. zákona ze dne 21. prosince 1867 a uherského XII. zákona z r. 1867, vidí se mi na základě § 3. výše citovaného zákona nařiditi s platnost od 1. července 1904 do 30. června r. 1905 že na uhražení nákladu na společné potřeby, jakými se ukážou po srážee 2 procent, padají cích na uherskou státní pokladnu dle zákona ze dne 8. června 1871, mají přispivati králov- ství a země na řišské radě zastoupené 664/4 procent, země koruny uherské 333/49 procent.
Praha úřadní novina
11 article
Nařizuju vám, abyste to uvedl ve všeobecnou známost. V Schönbrunnu, dne 26. června 1904. František Josef v. r., Körber v.r. Tato císařským rozhodnutím stanovená kvota na další rok rovná se dosavadnímu po- měru 65.6 pro Rakousko a 34.4 pro Uhry. Z Vídně, 29. června. (Jmenování ře- ditelů na středních školách) Úřadní noviny sdělují, že ministr osvěty jmenoval do- savadního ředitele vinohradské reálky Václava Starého ředitelem pražské reálky v Ječné ulici, ředitele rakovnické reálky Fr. Wurm ředitelem reálky vinohradské, professora pardu- bické reálky Václava Machoně ředitelem reálky rakovnické a professora české reálky karlínské Ladislava Dolanského ředitelem německé (sie !) reálky plzeňské. Dále císařským rozhodnutím ze dne 14. června jmenován do savadní ředitel čáslavského gymnasia Potr Müller ředitelem státního reálného a vyššího gymnasia na Smíchově a professor smichovského gymnasia Jos. Novák ředitelem gymnasia čáslavského. Z Vídně, 29. června. (Jmenování na učitelských ústavech.) Hlavní učile na učitelském ústavě v Poličce Esgelber Rufer jmenován hlavním učitelem na učit. ústavě v Kutné Hoře a professor zemské reálky v Bučovicích Ant. Sláma hlavním učitelem na učit. ústavě v Poličce.
František Josef Körber Starý Wurm Machoň rakovnický Dolanský Potr Müller Novák čáslavský Rufer Sláma Schönbrunn Rakousko Uhry Vídeň Ječná Francie Smíchov Jos Kutná hoře Bučovice
12 article
Z Pešti, 27. června. (K reformě ná rodního školství v Uhrách. — Ma- daři a Srbové.) Návrh Berzeviczův, sm řující ku pronikavějšímu vyučování maďarštině na národních školách vzbudil mezi národnostm uherskými značný ruch. I mezi samými Maďasy jsou jednotlivci, kteří se domnivají, že návrhem tím boj národnostní jen se přiostří. Pozoruhodno jest, že na př. »Budap. Hirlap« otiskuje nej významnější místa z brožury Jaše Tomice; »Maďarské omyly ve vnitřní a vnější politice . V brožuře se dokazuje, že Maďaři musí sílu svou i budouenost založiti na získání lásky uherských národností, a že Maďaři »nového rázu« stálými úklady proti národnostem přiná- šejí Uhrám danajský dar, a připravují je o sym- patie na Balkáně. A co se děje zatím na Bal káně? Tomič odpovídá takto: »Stále se roz nášejí co nejpodivnější bájky o slovanském stra šidle a ruských rublech. Ale zatím vídíme, že Němci dosadili tři své dynastie na balkánské trůny; že Němci placené noviny všude i v Srb sku vycházejí a svědomitě plní své poslání. Vidíme, že němečtí a nikoliv slovanští osadníci jsou usazováni v Bosně; s německými kolonisty se setkáváme všude na Balkáně i v Malé Asii. Vidíme, jak Němci stavi dráhu bagdadskoua slopujeme činnost velkoněmeckou v Rakousku. Vidíme, jak kruh německých zájmův nás obe- piná a poznáváme, jak vlivu slovanského ubývá. To vše víme, a přece denně posloucháme žaloby proti Slovanům. To dokazuje, že i moudří lidé věři podobným lžím a klamům, když se stále opakují. A přes tato fakta, jež lze rukama na- hmatati, vyskytují se Maďaři, kteří chtějí z Uher utvořiti klín a sice kiín — proti Slovanům.
Srba Berzeviczův Maďar Tomič Němec Srb Slovan Pešť Uhry Ma Balkán Bala Boseň Asie Rakousko Jaš Tomice
13 article
Ale německý červ neohlodává jen dřiví v lesieh balkánských, on se pustil již i do tohoto klinu A to že jest politika?« Práce německá tedy počítá již se zříceninami snů maďarských i chor- vatských. Z Pešti, 27. června. (Parlamentn poměry.) Ačkoliv opposiční řečníci protahuj povšechnou rozpravu o rozpočtu, jest naděje že tato debata bude ukončena již tento týden a počátkem července bude možno přikročiti k roz- pravě podrobné. Opposice využije opět příleži- losti, aby mohla pohovořiti o různých svých přáních a zejmena též o různých lokálních po- třebách a steseích, ale i tu se očekává, že jak řádný rozpočet, tak i zvýšení civilní listy bude v parlamentě vyřízeno do konce července, takže by v srpnu mohly nastati parlamentní prázd- niny. Liberální strana jde nyní věrně s hr. Tiszou a v jejím lůně nejeví se již nijaké (rhliny; za to stranám opposičním nedostává s potřebné jednoty a stále se mluví o krisích. Nejnověji zavdal hr. Jan Zichy opět podnět k obavám o jednotu strany lidové. Příliš hor- livým klerikálům nelíbí se, že bývalý vůdce tétc strany počíná se smiřovati s eírkevně-politickými zákony a proto vyskytla se myšlenka, neměli-li by tito klerikálové ze strany vystoupiti a za- ložiti zvláštní stranu čistě klerikální. Protožes však hr. Jan Zichy vyžádal šestinodělní dovo lenou, aby mohl odjetí do lázní, ustanovenove schůzi klubovní posečkati s konečným rozhod nutím až do podzima.
Zich Pešť Tisza
14 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 29. června. Nové ministerstvo dělnické v Australii. Zvoleni jsou Watson, typograf, 37 let, rodiště Va paraiso; Batchelor, strojník, býv. učitel, 40 let Australie; Dawrson, horník, 41 let, Queensland; Fischer, kovkop, 42 let, Skotsko; Hughes, právník, býv. učitel, 43 leta, Wales Mahon, žurnalista, 46 let, Irsko; Higgins, právník, 48 let, Irsko; Mae Gregor, nádenník, 52 leta, Škotsko. jižn
Watson Batchelor Dawrson Fischer Hughes Wales Mahon Higgins Praha Austrálie Zvolen Virginie Queensland Skotsko Irsko Mae Gregor
15 article
Nová skandální afféra v Římě. Ještě neuzavřela se akta afféry býv. mi nistra Nasia, který neuvěřitelným téměř způso- bem používal peněz ministerstva vyučování k soukromým svým účelům a již nucena jes italská veřejnost zabývati se novou. Tato týká se býv. ministra pošt Galimberta a jeho stát- ního místotajemníka Squitta, ač dlužno konsta- tovati, že nenabyla takových rozměrů jakou Nasia. Squitti trpival špatným zažíváním a koupil si proto za 197 lir — pesinu na účet státní pokladny; seznav, že mládenecký jeho cestovní vak jest chatrný, koupil si za 160 lir státních peněz nový a používá ho do dnešního dne a na dotaz, proč tak činí, odvětil: »Ne- mohl jsem přece vak, v němž ukládáno bylo mé špinavé prádlo, odevzdali svému nástupci.« Squitti i Galimberti byli svobodni, když nastoupili do ministerstva, ale za svého úřado- vání se oženili a poslali si navzájem svatební dary, koupené za peníze ze státní pokladnya státní podtajemník dal si i kůži pardala, kterou dostal surovou darem, vydělati na státní útraty. A takových maličkostí dala prý by se napočítati celá řada. Státní místolajemník rozdal také 4000li na podpory »neznámým« osobám a jeho rukou vydáno bylo v jediném roce 22.000 lir za tak zv. volné známky. V uvážení těchto »maličkých« napoctivosti volá »Corriere della Sera«, aby italský parla- ment prováděl nad ministry ostřejší kontrolu jelikož nejvyšší účetní úřad přimhuřuje nad nimi oči.
Galimberti Řím Galimberta lira Corriere della Ser
16 article Francie a Vatikán.
Francie a Vatikán. Pařížský časopis »Temps« dovídá sez Řima, že ve Vatikáně konají se již pilné pří- pravy pro případ, že by Francie vypověděla konkordát a že jsou v něm přesvědčeni, že by k tomu došlo, kdyby otázka tato dostala se do francouzského parlamentu. Francouzští bisku- pové byli již z Vatikánu vyzváni, by sdělili, jakými finančními prostředky disponují jejieh diécese, by po vypovězení konkordátu zajistil se jimi katolický kullus a platy biskupů i veške- rého kleru. Od vělšiny biskupů došla do Říma odpověď, že po vypovězení konkordátu octlo by se duchovenstvo ve Francii v situaci velice choulostivé. Vatikán žádá proto, aby již nyní zřídily se ve Franeii organisace, pomocí jichž by v n katolici svůj kultus zajistili podobným způso- bem, jako protestanti a židé. K účelu tomuto mají se v diécesích a na farách založiti po kladny, v nichž by se potřebné peníze shro mažďovaly. Biskupové dle svých sdělení zaslaných Va- tikánu doufají, že tyto pokladny mohly by po čítati s podporou věřících ve větších městech, ale nikoli po venkově, na němž zavládl všude náboženský indiferentismus a jehož obyvatelstvo jest chudé. Ve Vatikáně se netají, že k řádné nové organisaci a zajištění úhrady pro katolický kul- tus ve Francii třeba by bylo doby nejméně půl století. Okolí papeže pociťuje tuto možnost tím bolestněji, protože jest si také vědomo, že vypovězením konkordátu přostaly by z Francie plynouti dosud velmi značné dary do pokladny »propagandy fide« a zejmena pro petrský haléř. V uvážení všeho toho není ovšem divu, že se Vatikán vypovězení konkordátu ve Franci nyní leká, že pomocí francouzských klerikálů chce svrhnouti Combesovu vládu a hleděl by pak, by ji vystřídala vláda, jež by k papežské stolici byla úslužnější.
Combesův Francie Vatikán Řím Virginie
17 article
Obsazení Tangeru? Afféra Perdicarisova stává se nyní politicky zajímavou tím, že snad zavdá podnět k obsn- zení Tangeru cizím vojskem a k jeho konečnému zabrání. Sdělili jame již, že Anglie a Amerika žádati budou potrestání jeho únosce Raisula a skutečně oznamuje se, že hned po jeho propu- štění vysláni byli do Fezu rychlí poslové z Tan geru, kteří tuto žádost sultánovi přednesli. Dle zprávy časopisu »Daily Mail« z Tan- geru otázala se nyní vláda Spojených států severo-amerických vlády francouzské, co hodlá v této afféře dále podniknouti. Všichni Evropané v Tangeru jsou přesvěd- čeni, že bezodkladné obsazení Tan- geru jest neodvratným. Obsazení toto provedla by Francie, která by pak v Marokku byla přiliš upoutána. »Berliner Tagblatt« také uštěpačně poznamenává, že se Anglii, chtěla- odstoupením Marokka Francii pro příští deseti lelí zaměstnati, plán její nyní podařil.
Affér Evropan Tanger Anglie Amerika Tana spojený stát severo Francie Maroko Daily Maila Berliner Tagblatt
18 article Schůze voličů ve Velvarech
Schůze voličů ve Velvarech svolána byla na žádost poslance Hrubého ke dni 24 t. m. Ač doba byla nevhodná, prece bylo účasten- ství ze všech kruhů velmi slušné. Avšak starosta města prohlásil, že svolaná schůze nemůže se konati, poněvadž bylo opomenuto ohlásiti ji úřadu politi- ckému. Svolána tedy zvláštními pozvánkami, jichž se všem dostavivším dostalo, schůze dle § 2. shrom. zák., již zahájil a řídil starosta města pan dr. Srbek, podotknuv, že zemský poslanec za město p. dr. Lad.
Hrubý doktor Srbka Lada Velvary
19 article Dvořák nemohl se pro neodkladné zaměstnání jinako
Dvořák nemohl se pro neodkladné zaměstnání jinako dostaviti, že však ve dnech příštích podá svou zprávu Říšský poslanee Věnceslav Hrubý v úvodu s řeči zádá voličstvo tohoto a jiných měst za promi nutí, že nemohl a nemůže konati schůze voličsk častějí pro velkou vzdálenost a četné práce a po vinnosti, jež má ve Slezsku. Při jeho zvolení v kr levství českém byla myšlenka všenárodní po litiky, idea jednoty zemí korunních poznání potřeby, aby život politický v král ov stvi řídil a reguloval se poměry a po- třebami zemí sesterských Moravy a Slez ska, momentem rozhodným a také jen pro tentc velevýznamný moment přijal těžký ten úkol poslano pro Slezske „in partibus“. Bohužel, myšlenka tatc neprohloubila se, ba přichází téměř v zapomenut — pro strannické zápasy a frakční osobní boje v krá lovství, které vážou naši energii a odvracejí pozomnos od společných cílů, od společného nebez- pečí národnosti naší, již ne pouze ve Slezsku a n Moravě, ale i v samém tom staroslavném královstv hrozícího. Právě tyto dni četli jsme v říšskoněme ckých listech plány a rady, jak by se toto krá- lovství zněmčilo pomocí německého průmyslu, pomocí pruského kapitálu U Němců takové hlasy nezůstávají pouhými frázemi. přerozují se mžikem v činy a úspěchy; u nás v Slezsku a na předůležitém Ostravsku heslo toto již se praktikuje. Záplava pruského kapitálu šíří se tu bez překážky, tu nasazuje se páka k našemu odnárod- nění — bezohledně, jako v Poznaňsku. Jde o bu- doucnost národa a v království — maří se síly vzá- jemnými boji jichž účinky žalostné nejvíce u nás po- ciťujeme, neboť rány, jež strany proti sobě měří, ty depadají na záda Slezanů a moravských Lachů. Ba co vícel Tyto rozbroje v králo v s tví jsou osou, kolem níž se točí okamžitá situace politická, na nich budují Němci a vláda své plány, z nich vyrostl plán roz- puštění říšské rady.
Dvořák Němec Slezan Slezsko Morava Slezsko a můj Morava Ostravsko Poznaňsko
20 article
Nejbolestnější stránkcu dějin našich jest, že v do- bách kritických Čechové mohli býti jen o Čechů poraženi. Jako by tato historická kletb opětně se měla splníti! Neboť naši nepřátelé nadějí se a očekávají, že i tentokráte budou Če- chové poraženi od Čechů, že rozkol a roz- vrat v táboře českém přinese jim bez námahy pouze při „bezvášnívé vytrvalostř“ vítězství a nám porážku To jest faktum, jehož nevidí jedině pštrosí po- litikáři aneb ti, kteří neznají vyšších zájmů než je- šitnosti a vášnivosti. To jest faktum, které vystihnout mohl každý, kdo běhy politické stopuje s hledisk níkoli okresního nebo lokálního, nýbrž s rozhledny obzíravé a prozíravé politiky reální. Známo jest, ž se děla z podnětu Poláků jistá jednání. My bylia jsme ochotni ke smíru poctivému; ale i mezi Němei všech stran byli čelní mužové náchylní ke smíru terror známých moravských intransigeantův zmaři tyto smírné disposice. A tu bez obalu řekli mi jedno- tliví němečtí poslanci: „Nač máme submittovat. Po- třebujeme jenom vyčkati a vy budete rozmačkáni mezi kameny (in der Zwick- můhle) svých frakčních zápasů; s vašim nástupci, rozdělenými zájmy stavov- skými, snadno budeme hotovi.“ A myšlenk tato vyzněla, byť zabaleně, z communiqué německého „čtyřspřeží“ a vyznívá stále v projevů německých politiků a německého časopisectva. Těmito mlýn- skými kameny mají býti nově volby, z nichž by nynější imponující zastupitelstvo národa vyšlo roz- drobeno na několik rozvášněných, vzájemně se po- tírajících frakcí, z nichž žádná nebude schopna o sobě vésti českou politiku, z nichž žádná nebude způsobilá a dosti silná k uzavírání aliancí a k in- augurování nových konstelací, z nichž žádná nebude míti přítažlivosti pro strany s dosavadním poselstvem zpřátelené, přes něž hrdě a zpupně kráčeti bude noha vílěze.
Čecho Němei
21 article
A aby se tento plán zdařil, třeba jen hezky roz- dmychat vášeň strannickou, třeba šířiti klevetamia manévry nedůvěru k poselstvu českému a nespokoje- nost s jeho politikou, třeba jen podrýti posici stra v klubu našem sloučených (české svobodomyslné. moravské lidové a národní). A tuto práci koná niyní tisk levičácký a vládní, konají různí agenti virtuosni a vládní orgány s ulajeným dechem naslouchaj každému projevu v národě českém a stopují účinei oné podrývačské činnosti, aby zjistily, zdali nadchá- zejí ony předpoklady pro nové volby, zdali nadcház naděje, že touto cestou zlomí se odpor, váha a síla naší delegace. Nové volby ledy budou, budou na podzim zcela jistě, pakli vláda v našem rozkolu bude míti doslatečné záruky reussování. T jest jasná siluace; ona jasně ukazuje k cestě, jakou se máme bráti: vytrvati, udržeti dobyte posice a proti uvedeným plánům po- staviti svatě paladium zájmů celého národa a sraziti se — třeba v různých sborech — v jeden šik mohutný a dojde-li k novým volbám, provésti zase jednou volby dekla- rantské na základě poctivé a bezelstné dohody.
22 article
Řečník promlouvá o stranách českých a způsobu jich boje, o jich programech, pak o dosavadních vý- sledcích taktiky obstrukční, dokládaje, že ač obstrukce jest pouhým prostředken. taktickým, který se bez ublížení prestiži politickému každou chvíli vyměnit může za jinou vhodnou zbraň, této chvíle nen nijakých předpokladů, aby se tak uči- nilo. Naopak, právě nyní jest tato zbraň nejvydat- nější, neboť po měm soudě, praví řečník, nemůže vláda, jak Němci, tito obránci (?) ústavy, chtějí, po- užíti § 14. na uherské vyrovnání a celní tarify a smlouvy obchodní, jednak proto, poněvadž jest to se stanoviska právnického a ústavního nepřípustno, jednak prolo, že by to bylo lehkovážností jaké svět neviděl, skokem do propasti Dotyčná nařízení musila by se přece jen předložit parlamentu a představme si, že parlament tyto akly. vykoupené ohromnými obětmi Uhrám a státům cizím, zruší, což i v tomto zbědo- vaném parlamentě není nijakou nemožností — což nebude veta po velmocenském postavení říše? Za- hájí prý se pak absolutismus. Já o tom pochybuji; koruna prohlásila opětně, že trvá na ústavnosti — pakli přece — zdaž by se vláda nezhrozila stát- ního bankrotu, jejžby tomělo v zápětí?
Němec Uhry
23 article
Pokládám tedy šermování § 14. za pouhé hrozby ač s druhé strany pokládal bych za krásný úko státnický politiky našeho poselstva a spřátelených stran, kdyby vynašly cesty, aby vládě, kdyby § 14. skutečně užíti zamýšlela, prostě se to překazilo. Celková situace zdá se tedy zmotanou, gordickým uzlem a přece jest jen jednoduchá: upustiti od vlád- ního systému (německého veta), který jest negac každé ústavnosti, přivésti k platnosti princip záko- nitosti a rovnosti i rovnoprávnosti národů — a hrozná ta krise jest rozřešena. Pakli však vládnouc kruhy staví zvůli levičáků výše než zájem a budoucnost říše, pak zodpo- vědnost před dějinami padne na ně, ne na národ-náš bojující za ideu práva
24 article
Jest tedy na vládě, aby konečně v hodině dvanác jednala jak jí káže povinnost a svědomí. Ke konci řečník podotýká: o volbách do delega které nadělaly povyku zbytečného, nebudu se roe- hovořovati nabyv na obou dřívějších schůzích pl svědčení, že úsudek veřejnosti se vytříbíl, jak jsn to hned na počátku od politické vyspělosti očekával Přes to ale prosím, má-li kdo pochybnosti nějaké, b je přednesl a dal mi příležilost k vyjasnění objekti nímu a bezelstnému. Pan řed. Burghause r navazuje na slova p slance, ujišťuje, že voličstvo, dojde-li k novým volbém dokáže, že chápe význam doby a že zajisté vykoní svou povinnost, avšak přeje si, aby i poslanci všichn a cele své povinnosti vykonávali. Pan dr. Eisner táže se po stavu olázky zrušetí § 14. a po stanovisku, jaké klub zaujímá. Po odpověl poslance předsedající starosta města p. dr. S1 bok dává výraz přání, by zavznělo heslo: „Gelý ná rod v jeden šik!“ Děkuje poslanci, dodávaje přání, ahy v případě nových voleb opětně kandidoval, což pl- jato se souhlasem přítomných. Na to tato pěkná scho skončena.
doktor Eisner
25 article Studentstvo pražské university o právech studentstva jihoslovanského,
Studentstvo pražské university o právech studentstva jihoslovanského, V Karolinu konala se včera dopoledne schůz studentstva, na níž manifestováno bylo pro opráv- něné požadavky jihoslovanských studentů a protesto- váno proti rozpínavosti Němců, kleří se vyslovi proti známým výnosům Hartlovým, oprávňujícím slu- denty záhřebské university skládati zkoušky na vl- deňské universitě ve své mateřštině. Schůze byla velni četně navštívena a imponovala svým průběhem. Jme- nem správního výboru Svazu českoslovanského slu- dentstva schůzi zahájil právník p. Müller, uvill rektora prof. dra. Strouhala a děkana právnické fa- kulty prof. dra. Heyrovského a vysvětliv důvody svo lání této schůze, doporučil za předsedu schůze práv níka p. C. Duška, což shromážděním bylo schváleno Újav se předsednictví, pravil právník p. C. Du- šek: Touto manifestační schůzí činíme krok k prak- tickému řešení slovanské otázky v Rakousku. M, všichni Slované máme především jednoho nepřítei a to je tradicionálně udržovaná hegemonie německá. Ostří našeho projevu dnešního čelí právě proti ne- novějším dokladům soustavně proklamované touhy po nadpráví německém na úkor národů slovanských. Před rokem na dalmatském sněmu Vlachové odmit spojenectví s přistěhovalou nepatrnou menšinou ni meckou proti Chorvatům a Srbům a vyslovili se zceli určitě proti jakýmkoli germanisačním choutkám n pobřeží Adriatického moře. A od té doby Němci r- kouští se zdvojeným úsilím sledují vše, co se týkí těchto pro ně na vždy ztracených posic. Proto sabaj také k prostředkům nejkrajnějším. V Dalmaciij naprostý nedostatek úřadníků státních, kteří by s dorozuměli s domácím obyvatelstvem. Poněvadž pak z tohoto nedostatku nastaly poměry na dále neudrži- telné, nezbylo vládě, než hledati nějaké východisk
Němec Hartlův Müller profesor doktor Heyrovský Dušek Slovan Vlach Chorvat Srba Karolina Rakousko svaz českoslovanský sla
26 article
Ale aby nemusila zříditi jihoslovanskou universitu, nastoupila cestu polovičatosti a novými výnosy mi nistra vyučování dovolila, aby absolventi záhřebsk právnické fakulty skládali ve Vídni chorvatskýmja- zykem zkoušku z rakouského práva, aby jí dosáh kvalifikace do státní služby v Dalmacii. A proti tomu Němci protestují! To co se nyní děje proti Jihoslo- vanům, děje se po léta stejně i proti nám. A z tét příčiny zvláště cítíme my všichni, kteří chceme žádáme naprostou rovnost všech národů v Rakousku ve smyslu svobody a pokroku, povinnost, abycho protestovali proti všeněmecké touze nadvlády, a po- davše si s druhými Slovany ruce, svorně s nimi vedli společný boj za své kulturní požadavky! (Souhlas) Jménem českého studenlstva promluvil právník p. F. Hodač, z jehož řeči uvádíme: Kulturní vývo v 19. století, který přinesl ideje svéprávnického urče- ní a rovnosti národů, vedl také k vyjádření rovného práva rakouských národů v čl. 19. slál. zákl. zákonů.
Němec F Hodač Vídeň Dalmacie Rakousko kulturní vývo
27 article
Jako minimální vzhledem k tomu jeví se poslední výnosy Hartlovy; v podstatě však jen praktická po třeba, jak dovozuje řečník, ne ochota provádět spra- vedlnost, pohnula k jich vydání člena kabinetu Slo- vanům ak nepřátelského, jako je Körbrovo minister- stvo. K obsahu výnosů dlužno podotknouti dvojí. Se stanoviska rovnoprávnosti bylo by správné, aby v do- hodě naší vlády s chorvatskou byl dosazen na uni- versitu v Záhřebě professor posilivného práva rakou- ského; pak teprve byla by rovnoprávnost úplná, kdyby nebyli nuceni chorvatští posluchači po dokončení sla- dií ještě skládat zvláštní zkoušky a platit zvláštn taxy. Za druhé netýká se výnos právníků z Bosny kteří kulturně i národně tíhnou k Záhřebu. Uvážíme- že výnos ani není úplným zaručením rovnoprávnos že byl praktickou potřebou způsoben, že ministerst e mělo právo k jeho vydání, jeví se nám protest něme ckých právníků protismyslným a nepřirozeným
Hartlův Körbrův Záhřeb Bosna
28 article
Ale zde právě se nejedná o právo, nýbrž o nadpráví Němečtí právníci stěžovali si do vytlačování chorval skými studenty. Nuže, proč jsou vytlačováni? Jednai nemají kvalifikace a mime to vývoj v Rakousk směřuje k uplatnění se slovanských národů. Co me skoval poněkud prvý řečník vídeňský, vyslovil drulj zcela jasně požadavkem státní němčiny. Zi objevuje se i v této věci jádro dnešní situace v B- kousku. Nastává úkaz, který v dějinách absolutismu vždy jsme pozorovali, kdy konfliki mezi jednotlivcen a vývojem: nastává konílikt mezi národem a mocí dějinného vývoje. V takových dobácl nastává zaslepenost. Bylo řečeno ve Vídni, že n- mecký právník v Rakousku je „vogelfrei“, že dí- je do klatby. Veská většina právníků v ministerstvec je německá, předsedou ministerstva je německý prár- ník, v Čechách jsou dosazováni šmahem do úřadí
Bkousek Vídeň Rakousko Čechy
29 article
Němci, presidentem vrchního zemského soudu v Če chách je Němec; a tu se prohlásí, že německý právní je „vogelfrei“] V takovýchto konfliktech s vývojen sahá se pak vždy k mechanickému zastavení, k repre- saliím, k násilí. Tím je požadavek státní němčiny. který byl proklamován ve Vídni jako prostředek proti poslovanění Rakouska. Zde neprotestují Něm jen proti právu psanému, nýbrž proti nejsilnějším právu, právu vývoje! My jsme jím neseni, nap- máhejme mu ve velkých i malých otázkách. Důkazen nerovnoprávnosti je také obligatornost němčiny p státních zkouškách na universitě v Praze. Vzhledm k tomu, že Němci nejsou nuceni skládat zkoušky z češtiny, je toto ustanovení ponižujícím, staví ná do podruži! Vývoj, který se jeví směrem k zřízen české university v Brně, jeví se zvláštním způsoben. negativně ve Vídni. Vídeňská universita byla a jes vládou dotována jako říšská universila, posledí události, provokativní vystoupení proti neněmeckýn studujícím, ukazuje, že tato universita klesla dna již zcela zřejmě na universitu dolnorakouskou
Němec Vídeň Rakousko Německo Praha Brno
30 article
Otázka dnešní je pouze jedním článkem v souvislost toho, v čem jeví se vlastní jádro sporu. My jdeme s vývojem, německé snahy jdou proti nám. Nal snažení je národním a v tom je naše síla! (Souhlas Dále promluvil Chorvat právník p. Šoški a sic v jazyku mateřském a v řeči české. Otázka reciprociiy záhřebské university není novou. Stále a stále s objevuje. Na brzkém a spravedlivém řešení jejím ne více záleží chorvatským a srbským studentům, zvliši z Dalmacie a Istrie, kteří jsou nuceni studovatin cizojazyčných universitách. Snahou jejich jest, al mohli studia konat a zkoušky státní skládat ve s mateřštině. Není však to jediný důvod, jsou k toma ještě důvody politické, kulturní a právní. Vezmele mapu Dalmacie a Istrie do ruky anebo statistiku spatříte, že v Dalmacii žijí v ohromné většině Chorvi a Srbové, národ sice s dvěma jmény, ale s jedinýn jazykem, s jedinými potřebami a snahami. A vzden této převážné většině jsou tam zřízeny školy vlašshé a jazyk vlašský zůstal vedle chorvatského zemským jazykem! O němčině nikde není vůbec ani zdání přece jsme nuceni učiti se jazyku německémue universitě! Což nemáme práva vzdělávati se ve svěm mateřském jazyku? Kde to stojí a jak se to shodue se spravedlností, která tohoto práva poskytuje každémn jinému, jak se to shoduje se zákony, které nepřel- pisují žádného jazyka jako říšského, úřadního v cel říši? V jakém je to souladu se zákonem, který mlu o rovnosti všech jazyků? Řečník obšírně vysvě tluje své stanovisko z ohledu kulturního a politického a se stránky historicko-právní a vyslovuje tužbu úplnou reciprocitu bez jakýchkoli doplňovacích zkou
Chorvat Srba Dalmacie Istria