1
masthead
15. ledna 1905.
2
masthead
I. Příloha „Národních Listů“ k číslu 15.
4
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
Modatky.
= Minulé neděle bylo v pavillonu pod
Kinskou dost živo, rušněji prý nežli kdy jindy.
Přicházeli ti, kdo dosud návštěvu výstavy Sla-
víčkovy byli odkládali a s nimi, kdo se ještě
naposledy s ní příšli rozloučit. Vskutku tak hned
zase nenadejde příležitost, abychom nalezli vý-
bor celé životní práce tohoto umělce pohromadě.
a k tomu krajináře, který vůbec stojí v prvn
řadě našeho uměleckého pluku. Ale na Slavi-
čkových obrazích jakoby spočíval nějaký mračivý
osud. Libí se, vychvalují se třeba do nebe.
ale z pražských výstav vracejí se zase skoro
všechny, odkud byly přišly, do dílny umělcovy.
ačkoliv dojista tento nepomýšli vymalovatisi
vlastní galerii. F. Jenewein měl tytéž zkušenosti.
Hořké, pelyňkové. Všichni jej jednomyslně vy-
nášeli, spokojeně si sdělovali, jaký to chlapik,
jakou čest nám dělá, tlačili se při jeho pohřbu
osobně nebo s kondolencemi, vypravilí mu
pohřeb tak slavnostní a velkolepý, jak se slav-
nému muži sluší, ale v jeho pozůstalosti je té-
měř vše pohromadě, co znamenitého byl vyko-
nal. Ani radostné a křepké umění Slavičkovo,
ani Jeneweinovo se svoji trpkou vážnosti a tra-
gickou velebou neselkává se u nás s lidmi,
kteří by po jeho výhradném osobním majetku
toužili. Jakého si tedy žádají? Ach, té milé
prostřednosti, která poklonkuje před každým
ohýbá se a shýbá ze zdvořilosti i slabosti. A
nemyslete, že umělecké instituce, galerie, napra-
vují něco. Zatím tam není ani Slevíček ani Je-
newein, a až se tam přece jednou dostanou,
povíme si, zdali täm budou hovořiti svoji nejsil-
nější řečí, zdali tam nalezneme nejvyšší vrcholky
jejich umění.
Kinská
Libý
Jenewein
Slavičkův
Jeneweinův
Sl
5
article
Poslední návštěva v pavillonu » Manesae
připomněla mi, že je slušno a nutno v dodatečne
zprávě zaznamenati také plastiky tam vystavené.
Dnes by už stálo za to, učiniti pokus o výstavu
výhradně českému sochařství, a třeba jen mladší
a nejmladší generace, neboť je v ní ruch, jsou
v ní klíčící a rozvijející se i vyspělé talenty, je-
jichž produkce, dobře vybraná, by ukázala nej-
výše zajímavě čilou bohatost práce a zvláště
poetický směr myšlenkový, vyjadřovaný zjem-
nělou ano hebkou formou. I to stálé kvašení,
jež naší obci uměleckou teď hýbe, muselo by
jistě upoutat a souhrnná vý tava by snad
k vyjasnění obzorů dovedla přispěti. Ony
dvě vlastnosti, znamenitě vystupňované, vy-
kazují práce Suchardovy skoro vždy. Mohli
jste je nalézti a jejich účinku se podati
i tentokráte v pavillonu na celé řadě jeho prací.
Suchardův
6
article
Hmotnost umění sochařského, v nové době,
až přiliš dlouho protežovala v něm nadvládu
formy. Staré, prastaré látky a motivy předmětné
shledávány, jen aby daly podnět k novému formo-
vému luštění. Fantasie sochařů byla nacvičena
jen na takovou práci, na nové posy a od před
chozího odlišně vyjádření tvarové. Co bylo takto
vykonáno a čeho dosaženo, ukázalo se na pro-
spěch plastického umění, jež od klasicistní odvi-
slosti a studené čistoty dopracovalo se až k za-
držení vřelého a chvějivého života, od vzorové
závislosti na antice a potom renesaněním rea-
lismu, až k bezprostřednímu, ničím nezbraňo-
vaněmu styku s věčnou reslností života. K úpl
nému osvobození, ke kýžené samostatnosti bylo
třeba dospěti k odvaze vlastních myšlenek, idei
a představ, nahraditi vlastní imaginací helensko-
římskou mytologii a všeliké zjevy z lesů historie
vyvedené. Meunier dokázal, že je horník a hut-
ník neméně hoden objevili se v uměleckém dile
plastickém jako Hektor loučící se s Androma-
chou a Rodin vlil druhým odvahu mít vlastn
vidiny a básnicky vášnivé projímání života vtě-
lit v sochařský výtvor. Že tyto nové myšlenky.
toto otevření nových obvodů a obzorů vyžádalo
si také novou ústrojnost formovou, je věcí při
rozené důslednosti.
Meunier
Hektor
Rodin
Androma
7
article
St. Sucharda jde těmito cestami. Co po-
dává, jsou jeho poelické sny a jeho procítěné
písně, průhledně jemným závojem toužnosti
tklivého smutnění obložené. I jeho umělec,
z dálky k rujnám Parthenonu zrak upírající,
není v školské extasi, nýbrž v tesklivé úctě
k pohádce a bývalé velikosti a velebnosti umění
a kultury. »Dobrů noe«, kterou vyňal z krás-
ného náhrobku Marii Dostálové, ač se postav
mladého Slováka teď poněkud tisní ve výklenku,
je ušlechtilé a dojímavé vtělení bolné melancho-
lického lkání, bez patosu, ale vroucnou linil vy-
jádřené a velký relief hebce a zároveň rafino
vaně řezaný, v němž nízké horizontaly s plo-
chými vláčnými vinami se druží, má zvuk při-
dušené táhlosti a ovzduší bolestné dusivosti. Jak
tato žena, jakoby z dýmu továren vyrostlá.
upírovitě se tísní na prsa dělníka na smr
vyssátého! Není tu harangující deklamace socia-
listické vzpoury, ale neskonalý soucit lid-
skosti nad vyčerpanou obětí krutého industria-
lismu. Nepřicházi zde ostrý realismus ke slovu,
ale zamlžená, vzplývavá měkkost ušlechtilýeh
útvarů plastických. Tato měkkost mysli a forem
zůstane asi příznakem umění Suchardova, které
každou svoji látku beře takřka do sametových
rukou, a která po technické stránce v cínových
reliefech portretních pracuje takořka s nadechnu-
tými plochami k plně plastickému dojmu.
Suchard
Dostál
Slovák
Suchardův
St
8
article
Lad. Šaloun má velkou příbuznost se Su-
chardou, aniž by kdo směl při něm mluvit o
napodobení a odvislosti. I on má své vidiny a
touhy, svůj poelický základ myšlenkový a také
jeho forma je ušlechtilá a zjemnělá. Jen ve
stupni rozechvělosti a subtilnosti se o poznání
liší od Suchardy. Jeho dobrácký obr Krakonoš
se smíchem hovořící s ustrašenými dětmi, jež
na dlani drží, postrádá sice té určitosti
pružně pevnosti formy a linie, kterou jeho nabé
děvče (v bronzu) se honosí, ale vrh je dobrý
a jeho humor zdravý a vlídný. Ona dívčina je
družkou těch, jež nad malou fontankou ve
vstupní místnosti v chorovodu velkou kouli ba-
lanzují, a co zde v rytmice hybných linií je
vyjádřeno, obsahuje ona v tuze sličné stoupa-
vosti pevně sevřených a postavených nohou
vzepnutém trupu, neměně jako v pěkném kon-
trastu sklonu dolů hlavy a vrchní části k rov
nému vzepnutí těla dolního.
Kdosi, tuším že G. Kahn, jeden z nervos-
ních vykladačů moderního francouzského umění
napsal stručné sice ale duchaplností nasycené
pssay o rukách Rodinem modelovaných, pou
hých rukách, žádnému celku nepřináležejících
Vskutku tyto ruce s prsty divě se svírajícím
nebo chtivě se rozpinajícími, mluví celé tragedie
a A. Dumas kdysi právem v bystré analyse roz-
hovořil se o psychologické výraznosti malého
mistrovského kusu přírody, který zoveme rukou.
Šaloun
Suchard
Krakonoš
G Kahn
Rodin
A Dumas
9
article
Rodinovy kresby, které jsou vlastně jen nekali-
grafické a stenografní nolaty a jež jsme v témže
pavillonu výstavním zde viděli, dávají nahléd-
nouti v některé momenty mistrova tvoření,v
ony, kdy jako ze skryté zálohy vrhá se na ne-
střeženou a nestrojeně přirozenou plastičnost
pos a pohybu lidského těla. Josef Mařatka ob-
divoval se dost dlouho v dílně Rodinově oněm
expressivním rukám a vídal často, kterak mistn
chvatně modeluje, náčrtkově, nějakou nohu,
paži a cele svému mechanismu se podávajíeí
ženské tělo. Pode dvěma skleněnými příklopy
ukazuje nám, že dobře odkoukal svému mistru
wie er sich räuspert, wie er spuckt, ale takové
atelierní intimity nabudou snad jednou zajíma-
vosti, až ucelená a silná díla vlastního karak-
teru promluví v Mařatkově uměni. Zatím dlužno
čekat a kult skic, nyní přes míru rozmohlý, po-
někud omezit na soukromí labužnického ama-
teura. Teď arci je mladé umění Mařatkovo
cele ještě v nevolnictví Rodinově, i jeho jinak
velmi vervní náčrt pro čestný dar Santo-
zovi, vířivých linil, ale také plastických nevhod-
nosti, i Faun cosi, vlnu nebo zemi, násílně
odvalující.
V těchto dodatcích chci se několika ještě
slovy vrátiti k dílu Jeneweinovu. K jeho osu-
dům. F. Jenewein, jednou interviewován, vypo-
čital, že, vyjímaje illustrací pro časopisy, nepro-
dal od roku 1878 až 1890 vůbec ničeho. Žádný
kupec se nepřihlásil. Potom za následujících šest
let z větších prací jen »Cestu na Golgotu«, »Sv.
Rodinův
Mařatka
Mařatkův
Santa
Jeneweinův
F Jenewein
Golgota
10
article
Vojtěcha« a »Modlicí se horníky« a mimo to
jednotlivé postavy, repliky z velkých celků, úbr-
nem za něco málo více než tři tisíce korun. Na
letošní výstavě jeho děl v Brně, která obsaho-
vala vše, co plnozrnného Jenewein byl vytvořil,
vyjímaje objednané obrazy kostelní, bylo vše
ještě majetkem umělcovým, počínaje »Dopoled-
nem Velkého pátku«, »Jeremiášem« a »Moreme
až po »Jidáše«, »Pohřeb samovraha« a »Bílou
Horu«. Ani soukromé ani naše galerie nevztáhly
po nich ruky. Tyto ovšem, za takových okol-
nosti, sotva se bojí dnů příštích, kdy by pro
meškané byly nuceny zaplatit desaleronásobně
než zač by to mohly dnes získat a jak se v tento
čas znovu přihodilo rodnému městu Klingerovu,
které jeho »Modrou chvíli«, již před deseti lely
byl nucen prodati za tři tisíce, teď rádo kou-
pilo za šedesát tisíc. Kdož ví ale, co se i u nás
za leta změní?
Vojtěch
Jenewein
Jeremiáš
Jidáš
Klingerův
Brno
Bíla Hora
11
article
Jenewein trpce snášel tento svůj poměr
veřejnosti naprosto nevšímavé, ale nikdy jsem
ho neslyšel nařikat hlasitě, když se mu jeho
díla hromadila v prostém pokoji, jenž byl jeho
atelierem. Jeho nepodvratný idealismus, jímž
nesena je všechna jeho životní práce, kouzlil
mu přece krásnou budoucnost, ne proň samého
více — v její bohatství nedoufal — ale pro dílo
svého života. Jako je měl kol sebe stále se mno-
žíci, všechny práce, v něž celou duši vložil, tak
je v přání svěm vídal nerozptýlené a nerozprá-
šené do všech koutů svěla, slále všem a kaž-
dému přístupné a k nim promiouvající ve ve-
řejné sbírce pražské. Ted žil a zemřel v do-
mnění, ano přesvědčení, že Česká Galerie bude
místem, kde mohou jeho díla zrovna jako velký
jeho umělecký odkaz být uchována, neboť věděl.
co po jeho smrti všichni jednomyslně prohlašo-
vali, že jeho umění je markantní a vyvýšenou
součástkou umělecké potence a produkce české
v celé druhé polovici devatenáctého věku. Ubohý
idealista, samotář ve svých myšlénkách a nadě-
jích, který doufal ve věci, kleré v skutek uvěsti
sotva kdo bude mít odvahy a síly! Či přece
snad? Což není tu jeho rodné město, které jej
se slávou pochovalo, jež by fondy Galerie pode-
přelo, aby splněno bylo přání jeho chlouby před-
časné skoseně?
= Nové publikace redakci této rubriky zaslané
Skuhravý Julius: Ornament. Sborník sloho
vých ozdob všech období umění. V Praze. I. L.. Kober.
— Seš. 6.— 9..
Prokop Angust: Die Markgrafschaf! Mähren
kunslgeschichtlicher Beziebung. Grundzůge einer
Kunstgeschichte dieses Landes mit besonderer Be-
rücksichtigung der Baukonst. IV. Band. Das Zeitalten
der Barocke. Wien. R. Spiess a Co. 1904.
Jenewein
Ted
Julius
R Spiess
Praha
Galerius pod
die Markgrafschaf
12
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Přijímaci zkoušky na ústavech učitelských.
Dalo by se velmi mnoho proti nutnosti a po
třebnosti přijímacích zkoušek těch namítati. Jsoue
nezměněným pozůstatkem z roku 1874, kdy mi-
nisterským vynesením byly učitelské ústavy upra-
veny, a instituce ta, pro tehdejší dobu omluvi-
telná a vysvěllitelná, přejata nezměněně i ve
změněném organisačním statutu pro ústavy k
vzdělání učitelů vyhlášeném r. 1886. Ano, před
30 léty, kdy mohli se otcové propadlých terciánů
resignovaně těšiti, že neschopní jich synkové
budou „aspoň“ učiteli, kdy hlásili se do učitel-
ských ústavů „absolventi“ dvou tříd měšťanské
školy, tehdy bylo pochopitelno, že učitelský ústa
přijímací zkouškou chtěl aspoň částečně se ubrá-
niti příjetí nejhoršího materiálu. Avšak v dnešní
době, kdy pro veliký nával žactva odmítají se
i kvintáni s vyznamenáním a kdy nejlepší žáci
měšťanských škol přijati býti nemohou i po
výborně vykonané zkoušce — dnes je přijímací
zkouška do ústavů učitelských anomalií a měla
by konána býti jen s těmi kandidáty, kteří nabyli
předpravného vzdělání soukromě nebo na školách
neveřejných.
13
article
Velmi případným je tu návrh prof. Bach
manna na zrušení přijimacích zkoušek vůbec
Pokud hlásí se ku přijeti žáci s dobrým vysvěd-
čením ze škol středních a měšťanských, má dle
řečeného návrhu o přijetí rozhodovati nejlepší
a nejvyší míra školním vysvědčením prokázaného
předběžného vzdělání. Při stejném stupni vzdě-
lání má rozhodovati vyšší stáří. Domnívám se, že
tímto způsobem bylo by o přijetí nejlépe a nej-
spravedlivěji rozhodnuto a že by tento modus při-
šel vhod i učitelům učitelských ústavů, jimž je
přijímací zkouška krušným břemenem — nejen
pro nadlidské namáhání, ale i pro obléhání ro-
diči a protektory. — Zajisté, že předložené vy-
svědčení, výsledek celoročního pozorování
několika učitelů, může poskytnouti plnější
záruky poznání vědomostí a duševní vyspělost
žákovy, než krátká zkouška, jejíž úspěch neb ne-
zdar podmíněny jsou často tolika rozmanitými
náhodami a náladami.
Bach
učitelský ústav
14
article
Prohlédl jsem slušnou řadu domácích i ci-
zích literárních projevů o školských zkouškách
vůbec a přijímacích zvláště, ale nenacházím
nikde trefnějšího a případnějšího odmítnutí při-
jímaeích zkoušek vůbec nad projev, který učinil
při čtvrté zemské poradě učitelstva škol národ-
ních v král. českém dne 21. května 1902 miláček
českého učitelstva, předseda porady, zemský in-
spektor Wenig. Humorem dýšící a pravý stav této
otázky nedostižně vystihující ta slova stojí věru
za reprodukování. Pravilť zemský inspektor We-
nig do slova: „Prohlašuji, že mé osobní pře-
svědčení je proti zkouškám přijímacím... Při-
jímací zkoušky neposkytují záruky, že dostanou
se na školu žáci způsobilí, poněvadž nelze jim
vyměřiti dosti času a v několika minutách a
pro náladu, která při nich panuje, nemožno žáka
prohlédnouti. Mně přijímací zkoušky připadají
jako malá poprava, už pro tu stafáž, která je
s nimi spojena: Starostliví otcové; plačicí matky,
po případě učitelé (neboť jim zvláště otcové jinak
zaměstnaní úkol ten svěřují) přivádějící výkvět
svého žactva a očekávající se srdcem tlukoucím
výsledek. A nedopadne-li zkouška dobře, musí si
ten učitel říci: Žák, kterého jsem chválil, ne-
stojí za nie! To je horší než inspekce zemského
školního inspektora. Žák musí celé prázdniny
místo zotavení svému věnovati přípravě, na ditě
působí to skličujícím způsobem. Často se stane
křivda.“
Wenig
15
article
Jednáno bylo tehdy o absurdním návrhu při-
jímacích zkoušek pro školy měšťanské, ale vý-
berná ta slova jsou zcela přiléhavými i pro zkou-
šky přijímací na ústavech učitelských. Ba, tu
platí dvojnásob. Od doby částečné úpravy platů
učitelských vidí nyní přemnozí rodičové v uči-
telstvi tolik blahobytu, že šmahem přihlašují své
syny a dcery do ústavů učitelských. Nastává ta-
kový nával při zápise, že na žádném ústavě mu
není rovna. Kdyby při dvou stech zapsaných měla
býti každému žáku pro ústní zkoušku vyměřena
lhůta jen dvou hodin — a poněvadž se zkouší
ze všech předmětů měšťanské školy, jest lhůta
dvou hodin vlastně nepostačující — a kdyby se
zkoušelo i ve čtyřech šekeich po pěti hodinách
denně, trvala by tato velice pro examinátory
únavná zkouška, pro niž nelze sehnati ani ve
sboru dostatečný počet odborných učitelů, takže
musí i eviění učitelé zkoušeti — dvacet dni.
Může-li se však pro vyzkoušení spousty přihlá-
šených věnovati jen lhůta dvou, tří dní — a to
pro zkoušky ústní i písemní, patrno, že se tu
vlastně jen ze šetrnosti k § 14. organisačního sta-
tutu udržuje uměle a s nadlidským napjetím sil
zkoušejících instituce, kterou „síla okolností“ již
přemohla a odsoudila,
Ovšem není pro nejbližší dobu pražádné
naděje, že by přijímací zkoušky na ústavech
učitelských, s tou vzrušující scenerií zklama-
ných mladých lidí, zoufajících rodičů, pláčem.
omdléváním, srdcervoucími prosbami a bolest-
nými vzdechy provázené, byly zrušeny a že by
přijímání stalo se dle dvou pevně stanovených
norem, jakými jsou: vysvědčení školní a věk.
16
article
Ale aspoň jeden ústupek při dobré vůli učiniti
by se mohl: zkoušky přijímací mohly by konány
býti před prázdninamí, v době, kdy žáci ještě
živě, plně ovládají látku své školy, v době, kdy
ještě dosti času, rozmysliti se, kam se synya
dcerami — odmítnutými. Mladý člevěk věnuje
celé prázdniny důkladné přípravě ku přijímací
zkoušco na učitelský ústav, a — není přijat. Ne
snad pro nedovednost, ale pro omezený počet
těch, kteří přijati býti mohou. Nuže, odmítněte
ho před prázdninami a uspořite mu mnoho vy-
silující práce anebo poskytnete mu dosti času
aby prázdnin využil ku přípravě pro jiný ústav.
Osvědčilo-li se a uznáno-li za přípustné, aby
zkoušky přijímací na střodních školách konati
se mohly již před prázdninami, není věru pří-
činy, proč by právě se zkouškami přijímacími na
učitelských ústavech mělo býti sečkáváno až po
prázdninách.
17
article
Dovedu sice dobře oceniti, že žádati na
učitelstvu ústavův učitelských, aby přijímací
zkoušky byly na konei roku školního, tedy
ihned po vysilující, nejnamáhavější práci, pod
jejíž tihou dnes učitelstvo učitelských ústavů
klesá, znamená, žádati velikou oběť. Ale stačí
jen vzpomenouti trapných rozpaků přemnohých
otců, nevědoucích si po nečekaném odmítnuti
jich synů a dcer rady ani pomoci, kam nyní
s dětmi, stačí vzpomenouti na trapné, vzrušu-
jící dojmy přijímacích zkoušek, jimiž má přišt
rek školní býti zahájen, aby všechno učitelstvo
učitelských ústavů, všechna jich ředitelství pro-
hlásíla se pro opatření, by přijímací zkoušky do
učitelských ústavů konati se mohly i před prázd-
ninami, tedy na konci školního roku. Arciť
§14. organisačního statutu je uvedeno: „Žáei
přijímejtež se z pravidla přímo před po-
čátkem školního roku“, ale právě slovy „z pra-
vidla“ neodmítají se naprosto pokusy, vysvětliti
školní správě, zemské školní radě i ministeriu
vyučování, že zatím vyvinuly se poměry, mluvící
pro stanovení předprázdninové doby pro zkoušky
přijímací.
Nuže, kéž tento náš hlas přispěje k tomu,
by uskutečníla se již letos námi žádaná — po-
měrně snad nepatrná, ale pro sta rodičů velm
cenná vymoženost: přijímací z koušky
na ústavech učitelských před
prázdninami!
18
title
Karel B. Mádl.
Mádl
19
article
Museum pro české školství všech kategori
jest přáním učitelstva, vysloveným školským
programem. Učitelstvo vyslovilo přání, aby ta-
kové veliké museum, mající na zřeteli veškero
české školství, bylo v Praze a v Brně. Musen,
sledující pouze školy obecné, měšťanské, pokra-
čcvací a nižší odborné, měla by býli zřizována
ve větších městech venkovských, jmenovitě kde
jsou učitelské ústavy. V té věci jsou v Německu
před námi. Jeť tam 28 školských museí, z nichž
3 jsou státní, 5 městských a 20, zřízených uči-
telskými organisacemi. České učitelstvo, sou-
středěné v Ústředním spolku, opatřuje zatím za-
kupováním pomocných knih pro své odbory zá-
klad k veliké knihovně pro příští české školsko
můseum. Povedou-lř kroky ke zřízení Svazu
všeho českého učitelstva ke zdaru, bude zajisté
školské české museum mezi prvními eíli Svazu.
Spolky pro hry mládeže v Německu se-
znaly, že jich snaha vyjde na marno, nebude-li
účasť školní mládeže při společných hrách po-
vinnou. Neporozumění širokých vrstev lidových
pro paedagogický a zdravotnický význam her
mládeže a mnoho zastaralých předsudků způso-
bují, že hřiště zejí někdy prázdnotou a celkem
nákladné instituce pro hry mládeže míjejí se pak
s cílem. Proto Ústřední spolek pro pěstování her
mládeže v Německu domáhá se zvláštními peti-
cemi u vlády, školních a autonomních úřadů.
aby na školách zavedeno bylo týdně jedno po-
vinné odpůldne pro hry mládeže.
Praha
Brno
Německo
školský muzeum
20
article
Anketa učitelstva o poměrech nalezine-
ckých. Dr. J. Dvořák, ředitel král. čes. zem.
perodnice a nalezince, vydal a správám obec-
ných a měšťanských škol v království českém
doručil dotazník o poměrech nalezineckých, se
žádostí, aby učitelstvo tak ve způsobě písemné
ankety podalo dost materiálu, který by sloužil
k zdárnému a skutečných poměrů a potřeb dba-
jícímu řešení otázky nalezinectví. Otázky dotý-
kají se počtu, fysického, duševního, morálního
vývoje nalozenců a dětí nemanželských, sledují
příčiny bědného jich stavu a zkoumají přítomný
stav ochrany, výživy a výchovy. Jsme přesvěd-
čeni, že učitelstvo všude s ochotou a láskou ku
práci anketní přistoupí, vyhovujíe tak i svým
snahám filanthropickým, v programu hlásaným.
Řadí se otázka tato mezi ty, pro něž tak často
dožadovaná součinnost učitelstva jest nezbytna.
doktor
J Dvořák
21
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Zimní sporty-
** Dnes konají se v Plzni bruslařské závodyo
mistrovství Čech. Obhájcem mistrovství v rychlém
bruslení jest Boh. Potůček, který asi mistrovský titul
obhájí a vážnými soupeři mu bůdou jen Jar. Potů-
ček a Petrák. Překvapení může pak Charvát přiněst
o kterém ale nevíme, zdali jest přihlášen. V bruslení
ozdobném jest Dominik Malý bez soulěže a bude
tudíž mít jen příležitost »Plzeňákům« předvést
ukázky »pražské« školy.
** Dnes započne se asi se zápasy hockeyovými
o pohár »Sportu a Her«. Dle programu (ve »S. a H.«
uveřejněného) budou asi dnes hráti: I. česk. lawn-
tennis K. a S. K. Smíchov II. (Hřiště na Letně.)
** Včerejší zápas hockeyový mezi S. K. »Slavií-
a mužstvem »Střeleckého ostrova« skončil vítězstvím
»Slavie« v poměru 4: 1.
Potůček
Petrák
Charvát
Malá
Plzeňák
Hera
S K
Plzeň
Čechy
Slavia
22
article
* Seveřanské hry ve Štokholmě (štokholmský
týden od 4. do 12. února 1905). Každý druhý rol
pořádají Skandinavci střídavě v hlavních městech
Kristianii a ve Štokholmě, velké zimní sporlovní slav
nosti, ke kterým sportovní přátelé a milovníci zimn
přírody zvání jsou a dle všech okolností bude i tento-
kráte »štokholmský týden« událostí prvního řádu. Při-
hlášky došly ze všech krajů a amatéři prvé třídy
a sportovníci z povolání zúčastní se závodů. Z bo-
hatého programu uvádíme: Dne 4. února:
mistrovství Evropy v rychlém bruslení na 500
a 5000 metrů; dne 5. února: bruslení ozdobné
o mistrovství světa a rychlé bruslení o místrov-
ství Evropy na 1500 a 10.000 metrů, závody jacht
na ledě, závody automobilů na ledě; 6. února
sraid« Uppsala Štokholm (73 km), hockey a curling
zápasy šermířské, slavnostní illuminace: 7. února
staffeta na lýžích, distanční závod na lýžích taže-
ných koni, závody ve skoku na koni, závody ve
střelbě, představení divadelní v opeře; 8. února:
distanční závod na závodních vlcích, závody klu-
sem: 9. února: vzduchoplavba, závody koňmo ; 10.
února: výlet na parní lodi (s ledoborcem), honba
koňmo, partie na saních; 11. února : závody na skiá
12. února: závody do vrchu a ve skocích na lýžich.
konečný bankelt. Jednatelství »seveřanských here
(Berlin S., Ritterstr. 33) zasílá podrobný illustrovaný
program a sděluje ochotně bližší podrobnosti.
Šerm.
** Český šermířský klub pořádá picknik
spojený s poulí v ponděli dne 16. ledna v klubo
vých mísťnostech, Jilská ulice č. 16. Přihlášky při
jímají pp. Buldra a Löwenstein. Pp. členové se žá-
dají o hojnou účast.
Ritterstr
Buldra
Löwenstein
Kristiania
Evropa
Uppsala
Berlín
Český šermířský klub
km
24
article
Zřídlo síly pro všechn
Zřídlo síly pro všechn
kdož se slabými a chorými cítí, nervosnímia
bez energie jsou, Jichž tvorba duševní aneb
tělesnou přepracovaností zmenšenu jest aneb
jichž vysilující nemoce a těžké podráždění
mysle sehopnost vzdorovati zabránily, jest
26
article
Velmi výhodný úvěn
Velmi výhodný úvěn
pro úřadníky všech kate-
gorií, professorům, učito-
lům, pensistům, až do
výše ročního služného
s přídav., po příp. i více
bez záznamu na služném.
Měs. splátky s úrok. i an
nuit. činí za 400 K na 2l
K 18.08, na 5 let K 7 72.
na 10 let K 4.44. Žádne
upis. ani sklád. podílů, žád.
zapisov. Vyříz, nejrychlejší.
Bližší Z. Newelski, Praha,
II., Pořič 39. Zn. na odp
Z Newelski
Praha
Pořič
II
27
article
0. k. pat. a
Pudr ravissante siíme vnai
vřechny nedostatky, jakor dolsčky
stahuje roztažené pery a činí kate.
diný pedr. po jehož upolřcbení m
kartonu K 3.—
mlazuje o desítiletí a má ho večer každá dáma npotře biti
Krém ravissante
Cena tygliku K 3.—
zabrašnje cchreutí kůda, sílí tuta a jest nejvýtel nější ze věsch toiletníek
EauavSae vodiček jistým výsloskses korunovaných. Cenu lába ve KK 53 —
Všechny mé výrebky byly v Pařiži, v Lendsně a ve Vižsi vyznamenány velkou zlaton medailii
Za podivuhodný výnledek svých připravků se úplné zaručuji. Nesěelné dopisy uzniní z nejvyšiich kruké
jsou u zana k nahlédnuti. — Každé dámě co nejlépe doporučit elno
C. k. priv. čelenka k dosažení vzánek prostéko, bělostně mranorového čela, kaz K 3.— a vj-
borné, krášlici nýdle „šavon ravissante“ kus K 1 60 a k 2.10.
Madlame Resa Schašer vykouzli svým „HONOOREM na katlém seledivělém vlasu pávodní barv
mladistvou — skvasinos rasos, kaltanovou neb zanulové černou — a zádné pyti dosíleného odstinu
vs
nepdstrani. Jelno upotřebení pestačí. Malý karton K 3 —, velký K 10. —.
Pravě jen s mým obrazem.
Madlame Resa
30
article
(Zaslá no.)
Úvěr osobní, ve smyslu vídeňské an-
kety (kapiialisování služného) poskytuje pense schop-
ným úřadníkům s ročním platem od 1800 K a
pensistům od 1200 K do výše ročních příjmů i více.
Normální úrok. Nepatrné splátky. Pražská záložna,
Praha, Ferdinandova tř. 22. Proti známce prospekti
v ysvětlení.
Praha
Ferdinandov třída
31
article
Pravé ruské salose
Pravé ruské salose
známka hvězda
„Provodnik“, Riga,
jsou nejlepší-
ravě je
s hvězdnou znánkou.
Továrna
ruči
za trvan-
livost.
(Zasláno).
Ku nastalé změně roku jest nám ctí naše nej-
lepší blahopřání pro 1905 ve všeobecnou známost
uvésti! Zároveň nemůžeme dosti jadrně podotknouti,
že naše továrna, jakož i ústřední pisárna se pouzea
jedině v Bubnechi nalezá a že nikde v Praze sklad
více neudržujeme a že s podobnějmennou firmou, která
nás mimochodem řečeno před léty nelidsky poškodila
a naší důvěry zneužila, v zcela žádném styku nesto-
jíme a prosíme snažné, aby dopisy na nás řízené přesné
jen do Buben byly adresovány pod naší 20 let stáva-
1252
Jící firmou
Červinka a spol-,
specialní továrna novotin hospodářských strojů
v Praze-Bubnech,
Rudolfova třída č. 259, dřivější W. A. Stonéova továrna.
V neděli dle amerického způsobu neobchodujeme.
Červinka
Stonéův
Praha
Bubno
Rudolfov třída
32
article
Právě vyš
Právě vyš
dva krásné protějšky.
33
article
v kapli hetlémské
35
article
K vystříhání se před padělky račte sl dobře
povšímnouti jména Rosa Schaffer.
Rosa Schaffer
36
title
Krása jest bohatstvím
Krása
37
article
krása jest mocí
38
article
Tohoto ngivět-
šího pokladu
dosici podařilo
39
article
Mme. Rosou Senanerovou,
Mme. Rosou Senanerovou,
ze a jedins-
král. srb. dvorní a komorní dodavatelkou ve
Vídni, I., Kohlmarkt 6, vynalezenými a jí sa-
motnou upotřebovanými okrašlov, prostředky.
priv.. —ro kažleu dimu nepostridatelný, — čini klii
s bělostnod, zakrývá svým velni skrostným emailem
pe neštovicích, rodná znamení, vyrovnává vrásky a zábyby
šenaký oblidej pávabajm a ku poliva nladistvým. Je te je-
šsna se mýti, aniš by sensační působivost zmnizsla. Ceun
Senanerová
Vídeň
Kohlmarktoria 6