ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 3325dc50-78e7-11dc-8c6e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 39 celkem · entity: person 67, place 33, org 9, work 4
1 masthead
15. ledna 1905.
2 masthead
I. Příloha „Národních Listů“ k číslu 15.
3 masthead
Strana 13.
4 article Výtvarné umění.
Výtvarné umění. Modatky. = Minulé neděle bylo v pavillonu pod Kinskou dost živo, rušněji prý nežli kdy jindy. Přicházeli ti, kdo dosud návštěvu výstavy Sla- víčkovy byli odkládali a s nimi, kdo se ještě naposledy s ní příšli rozloučit. Vskutku tak hned zase nenadejde příležitost, abychom nalezli vý- bor celé životní práce tohoto umělce pohromadě. a k tomu krajináře, který vůbec stojí v prvn řadě našeho uměleckého pluku. Ale na Slavi- čkových obrazích jakoby spočíval nějaký mračivý osud. Libí se, vychvalují se třeba do nebe. ale z pražských výstav vracejí se zase skoro všechny, odkud byly přišly, do dílny umělcovy. ačkoliv dojista tento nepomýšli vymalovatisi vlastní galerii. F. Jenewein měl tytéž zkušenosti. Hořké, pelyňkové. Všichni jej jednomyslně vy- nášeli, spokojeně si sdělovali, jaký to chlapik, jakou čest nám dělá, tlačili se při jeho pohřbu osobně nebo s kondolencemi, vypravilí mu pohřeb tak slavnostní a velkolepý, jak se slav- nému muži sluší, ale v jeho pozůstalosti je té- měř vše pohromadě, co znamenitého byl vyko- nal. Ani radostné a křepké umění Slavičkovo, ani Jeneweinovo se svoji trpkou vážnosti a tra- gickou velebou neselkává se u nás s lidmi, kteří by po jeho výhradném osobním majetku toužili. Jakého si tedy žádají? Ach, té milé prostřednosti, která poklonkuje před každým ohýbá se a shýbá ze zdvořilosti i slabosti. A nemyslete, že umělecké instituce, galerie, napra- vují něco. Zatím tam není ani Slevíček ani Je- newein, a až se tam přece jednou dostanou, povíme si, zdali täm budou hovořiti svoji nejsil- nější řečí, zdali tam nalezneme nejvyšší vrcholky jejich umění.
Kinská Libý Jenewein Slavičkův Jeneweinův Sl
5 article
Poslední návštěva v pavillonu » Manesae připomněla mi, že je slušno a nutno v dodatečne zprávě zaznamenati také plastiky tam vystavené. Dnes by už stálo za to, učiniti pokus o výstavu výhradně českému sochařství, a třeba jen mladší a nejmladší generace, neboť je v ní ruch, jsou v ní klíčící a rozvijející se i vyspělé talenty, je- jichž produkce, dobře vybraná, by ukázala nej- výše zajímavě čilou bohatost práce a zvláště poetický směr myšlenkový, vyjadřovaný zjem- nělou ano hebkou formou. I to stálé kvašení, jež naší obci uměleckou teď hýbe, muselo by jistě upoutat a souhrnná vý tava by snad k vyjasnění obzorů dovedla přispěti. Ony dvě vlastnosti, znamenitě vystupňované, vy- kazují práce Suchardovy skoro vždy. Mohli jste je nalézti a jejich účinku se podati i tentokráte v pavillonu na celé řadě jeho prací.
Suchardův
6 article
Hmotnost umění sochařského, v nové době, až přiliš dlouho protežovala v něm nadvládu formy. Staré, prastaré látky a motivy předmětné shledávány, jen aby daly podnět k novému formo- vému luštění. Fantasie sochařů byla nacvičena jen na takovou práci, na nové posy a od před chozího odlišně vyjádření tvarové. Co bylo takto vykonáno a čeho dosaženo, ukázalo se na pro- spěch plastického umění, jež od klasicistní odvi- slosti a studené čistoty dopracovalo se až k za- držení vřelého a chvějivého života, od vzorové závislosti na antice a potom renesaněním rea- lismu, až k bezprostřednímu, ničím nezbraňo- vaněmu styku s věčnou reslností života. K úpl nému osvobození, ke kýžené samostatnosti bylo třeba dospěti k odvaze vlastních myšlenek, idei a představ, nahraditi vlastní imaginací helensko- římskou mytologii a všeliké zjevy z lesů historie vyvedené. Meunier dokázal, že je horník a hut- ník neméně hoden objevili se v uměleckém dile plastickém jako Hektor loučící se s Androma- chou a Rodin vlil druhým odvahu mít vlastn vidiny a básnicky vášnivé projímání života vtě- lit v sochařský výtvor. Že tyto nové myšlenky. toto otevření nových obvodů a obzorů vyžádalo si také novou ústrojnost formovou, je věcí při rozené důslednosti.
Meunier Hektor Rodin Androma
7 article
St. Sucharda jde těmito cestami. Co po- dává, jsou jeho poelické sny a jeho procítěné písně, průhledně jemným závojem toužnosti tklivého smutnění obložené. I jeho umělec, z dálky k rujnám Parthenonu zrak upírající, není v školské extasi, nýbrž v tesklivé úctě k pohádce a bývalé velikosti a velebnosti umění a kultury. »Dobrů noe«, kterou vyňal z krás- ného náhrobku Marii Dostálové, ač se postav mladého Slováka teď poněkud tisní ve výklenku, je ušlechtilé a dojímavé vtělení bolné melancho- lického lkání, bez patosu, ale vroucnou linil vy- jádřené a velký relief hebce a zároveň rafino vaně řezaný, v němž nízké horizontaly s plo- chými vláčnými vinami se druží, má zvuk při- dušené táhlosti a ovzduší bolestné dusivosti. Jak tato žena, jakoby z dýmu továren vyrostlá. upírovitě se tísní na prsa dělníka na smr vyssátého! Není tu harangující deklamace socia- listické vzpoury, ale neskonalý soucit lid- skosti nad vyčerpanou obětí krutého industria- lismu. Nepřicházi zde ostrý realismus ke slovu, ale zamlžená, vzplývavá měkkost ušlechtilýeh útvarů plastických. Tato měkkost mysli a forem zůstane asi příznakem umění Suchardova, které každou svoji látku beře takřka do sametových rukou, a která po technické stránce v cínových reliefech portretních pracuje takořka s nadechnu- tými plochami k plně plastickému dojmu.
Suchard Dostál Slovák Suchardův St
8 article
Lad. Šaloun má velkou příbuznost se Su- chardou, aniž by kdo směl při něm mluvit o napodobení a odvislosti. I on má své vidiny a touhy, svůj poelický základ myšlenkový a také jeho forma je ušlechtilá a zjemnělá. Jen ve stupni rozechvělosti a subtilnosti se o poznání liší od Suchardy. Jeho dobrácký obr Krakonoš se smíchem hovořící s ustrašenými dětmi, jež na dlani drží, postrádá sice té určitosti pružně pevnosti formy a linie, kterou jeho nabé děvče (v bronzu) se honosí, ale vrh je dobrý a jeho humor zdravý a vlídný. Ona dívčina je družkou těch, jež nad malou fontankou ve vstupní místnosti v chorovodu velkou kouli ba- lanzují, a co zde v rytmice hybných linií je vyjádřeno, obsahuje ona v tuze sličné stoupa- vosti pevně sevřených a postavených nohou vzepnutém trupu, neměně jako v pěkném kon- trastu sklonu dolů hlavy a vrchní části k rov nému vzepnutí těla dolního. Kdosi, tuším že G. Kahn, jeden z nervos- ních vykladačů moderního francouzského umění napsal stručné sice ale duchaplností nasycené pssay o rukách Rodinem modelovaných, pou hých rukách, žádnému celku nepřináležejících Vskutku tyto ruce s prsty divě se svírajícím nebo chtivě se rozpinajícími, mluví celé tragedie a A. Dumas kdysi právem v bystré analyse roz- hovořil se o psychologické výraznosti malého mistrovského kusu přírody, který zoveme rukou.
Šaloun Suchard Krakonoš G Kahn Rodin A Dumas
9 article
Rodinovy kresby, které jsou vlastně jen nekali- grafické a stenografní nolaty a jež jsme v témže pavillonu výstavním zde viděli, dávají nahléd- nouti v některé momenty mistrova tvoření,v ony, kdy jako ze skryté zálohy vrhá se na ne- střeženou a nestrojeně přirozenou plastičnost pos a pohybu lidského těla. Josef Mařatka ob- divoval se dost dlouho v dílně Rodinově oněm expressivním rukám a vídal často, kterak mistn chvatně modeluje, náčrtkově, nějakou nohu, paži a cele svému mechanismu se podávajíeí ženské tělo. Pode dvěma skleněnými příklopy ukazuje nám, že dobře odkoukal svému mistru wie er sich räuspert, wie er spuckt, ale takové atelierní intimity nabudou snad jednou zajíma- vosti, až ucelená a silná díla vlastního karak- teru promluví v Mařatkově uměni. Zatím dlužno čekat a kult skic, nyní přes míru rozmohlý, po- někud omezit na soukromí labužnického ama- teura. Teď arci je mladé umění Mařatkovo cele ještě v nevolnictví Rodinově, i jeho jinak velmi vervní náčrt pro čestný dar Santo- zovi, vířivých linil, ale také plastických nevhod- nosti, i Faun cosi, vlnu nebo zemi, násílně odvalující. V těchto dodatcích chci se několika ještě slovy vrátiti k dílu Jeneweinovu. K jeho osu- dům. F. Jenewein, jednou interviewován, vypo- čital, že, vyjímaje illustrací pro časopisy, nepro- dal od roku 1878 až 1890 vůbec ničeho. Žádný kupec se nepřihlásil. Potom za následujících šest let z větších prací jen »Cestu na Golgotu«, »Sv.
Rodinův Mařatka Mařatkův Santa Jeneweinův F Jenewein Golgota
10 article
Vojtěcha« a »Modlicí se horníky« a mimo to jednotlivé postavy, repliky z velkých celků, úbr- nem za něco málo více než tři tisíce korun. Na letošní výstavě jeho děl v Brně, která obsaho- vala vše, co plnozrnného Jenewein byl vytvořil, vyjímaje objednané obrazy kostelní, bylo vše ještě majetkem umělcovým, počínaje »Dopoled- nem Velkého pátku«, »Jeremiášem« a »Moreme až po »Jidáše«, »Pohřeb samovraha« a »Bílou Horu«. Ani soukromé ani naše galerie nevztáhly po nich ruky. Tyto ovšem, za takových okol- nosti, sotva se bojí dnů příštích, kdy by pro meškané byly nuceny zaplatit desaleronásobně než zač by to mohly dnes získat a jak se v tento čas znovu přihodilo rodnému městu Klingerovu, které jeho »Modrou chvíli«, již před deseti lely byl nucen prodati za tři tisíce, teď rádo kou- pilo za šedesát tisíc. Kdož ví ale, co se i u nás za leta změní?
Vojtěch Jenewein Jeremiáš Jidáš Klingerův Brno Bíla Hora
11 article
Jenewein trpce snášel tento svůj poměr veřejnosti naprosto nevšímavé, ale nikdy jsem ho neslyšel nařikat hlasitě, když se mu jeho díla hromadila v prostém pokoji, jenž byl jeho atelierem. Jeho nepodvratný idealismus, jímž nesena je všechna jeho životní práce, kouzlil mu přece krásnou budoucnost, ne proň samého více — v její bohatství nedoufal — ale pro dílo svého života. Jako je měl kol sebe stále se mno- žíci, všechny práce, v něž celou duši vložil, tak je v přání svěm vídal nerozptýlené a nerozprá- šené do všech koutů svěla, slále všem a kaž- dému přístupné a k nim promiouvající ve ve- řejné sbírce pražské. Ted žil a zemřel v do- mnění, ano přesvědčení, že Česká Galerie bude místem, kde mohou jeho díla zrovna jako velký jeho umělecký odkaz být uchována, neboť věděl. co po jeho smrti všichni jednomyslně prohlašo- vali, že jeho umění je markantní a vyvýšenou součástkou umělecké potence a produkce české v celé druhé polovici devatenáctého věku. Ubohý idealista, samotář ve svých myšlénkách a nadě- jích, který doufal ve věci, kleré v skutek uvěsti sotva kdo bude mít odvahy a síly! Či přece snad? Což není tu jeho rodné město, které jej se slávou pochovalo, jež by fondy Galerie pode- přelo, aby splněno bylo přání jeho chlouby před- časné skoseně? = Nové publikace redakci této rubriky zaslané Skuhravý Julius: Ornament. Sborník sloho vých ozdob všech období umění. V Praze. I. L.. Kober. — Seš. 6.— 9.. Prokop Angust: Die Markgrafschaf! Mähren kunslgeschichtlicher Beziebung. Grundzůge einer Kunstgeschichte dieses Landes mit besonderer Be- rücksichtigung der Baukonst. IV. Band. Das Zeitalten der Barocke. Wien. R. Spiess a Co. 1904.
Jenewein Ted Julius R Spiess Praha Galerius pod die Markgrafschaf
12 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Přijímaci zkoušky na ústavech učitelských. Dalo by se velmi mnoho proti nutnosti a po třebnosti přijímacích zkoušek těch namítati. Jsoue nezměněným pozůstatkem z roku 1874, kdy mi- nisterským vynesením byly učitelské ústavy upra- veny, a instituce ta, pro tehdejší dobu omluvi- telná a vysvěllitelná, přejata nezměněně i ve změněném organisačním statutu pro ústavy k vzdělání učitelů vyhlášeném r. 1886. Ano, před 30 léty, kdy mohli se otcové propadlých terciánů resignovaně těšiti, že neschopní jich synkové budou „aspoň“ učiteli, kdy hlásili se do učitel- ských ústavů „absolventi“ dvou tříd měšťanské školy, tehdy bylo pochopitelno, že učitelský ústa přijímací zkouškou chtěl aspoň částečně se ubrá- niti příjetí nejhoršího materiálu. Avšak v dnešní době, kdy pro veliký nával žactva odmítají se i kvintáni s vyznamenáním a kdy nejlepší žáci měšťanských škol přijati býti nemohou i po výborně vykonané zkoušce — dnes je přijímací zkouška do ústavů učitelských anomalií a měla by konána býti jen s těmi kandidáty, kteří nabyli předpravného vzdělání soukromě nebo na školách neveřejných.
13 article
Velmi případným je tu návrh prof. Bach manna na zrušení přijimacích zkoušek vůbec Pokud hlásí se ku přijeti žáci s dobrým vysvěd- čením ze škol středních a měšťanských, má dle řečeného návrhu o přijetí rozhodovati nejlepší a nejvyší míra školním vysvědčením prokázaného předběžného vzdělání. Při stejném stupni vzdě- lání má rozhodovati vyšší stáří. Domnívám se, že tímto způsobem bylo by o přijetí nejlépe a nej- spravedlivěji rozhodnuto a že by tento modus při- šel vhod i učitelům učitelských ústavů, jimž je přijímací zkouška krušným břemenem — nejen pro nadlidské namáhání, ale i pro obléhání ro- diči a protektory. — Zajisté, že předložené vy- svědčení, výsledek celoročního pozorování několika učitelů, může poskytnouti plnější záruky poznání vědomostí a duševní vyspělost žákovy, než krátká zkouška, jejíž úspěch neb ne- zdar podmíněny jsou často tolika rozmanitými náhodami a náladami.
Bach učitelský ústav
14 article
Prohlédl jsem slušnou řadu domácích i ci- zích literárních projevů o školských zkouškách vůbec a přijímacích zvláště, ale nenacházím nikde trefnějšího a případnějšího odmítnutí při- jímaeích zkoušek vůbec nad projev, který učinil při čtvrté zemské poradě učitelstva škol národ- ních v král. českém dne 21. května 1902 miláček českého učitelstva, předseda porady, zemský in- spektor Wenig. Humorem dýšící a pravý stav této otázky nedostižně vystihující ta slova stojí věru za reprodukování. Pravilť zemský inspektor We- nig do slova: „Prohlašuji, že mé osobní pře- svědčení je proti zkouškám přijímacím... Při- jímací zkoušky neposkytují záruky, že dostanou se na školu žáci způsobilí, poněvadž nelze jim vyměřiti dosti času a v několika minutách a pro náladu, která při nich panuje, nemožno žáka prohlédnouti. Mně přijímací zkoušky připadají jako malá poprava, už pro tu stafáž, která je s nimi spojena: Starostliví otcové; plačicí matky, po případě učitelé (neboť jim zvláště otcové jinak zaměstnaní úkol ten svěřují) přivádějící výkvět svého žactva a očekávající se srdcem tlukoucím výsledek. A nedopadne-li zkouška dobře, musí si ten učitel říci: Žák, kterého jsem chválil, ne- stojí za nie! To je horší než inspekce zemského školního inspektora. Žák musí celé prázdniny místo zotavení svému věnovati přípravě, na ditě působí to skličujícím způsobem. Často se stane křivda.“
Wenig
15 article
Jednáno bylo tehdy o absurdním návrhu při- jímacích zkoušek pro školy měšťanské, ale vý- berná ta slova jsou zcela přiléhavými i pro zkou- šky přijímací na ústavech učitelských. Ba, tu platí dvojnásob. Od doby částečné úpravy platů učitelských vidí nyní přemnozí rodičové v uči- telstvi tolik blahobytu, že šmahem přihlašují své syny a dcery do ústavů učitelských. Nastává ta- kový nával při zápise, že na žádném ústavě mu není rovna. Kdyby při dvou stech zapsaných měla býti každému žáku pro ústní zkoušku vyměřena lhůta jen dvou hodin — a poněvadž se zkouší ze všech předmětů měšťanské školy, jest lhůta dvou hodin vlastně nepostačující — a kdyby se zkoušelo i ve čtyřech šekeich po pěti hodinách denně, trvala by tato velice pro examinátory únavná zkouška, pro niž nelze sehnati ani ve sboru dostatečný počet odborných učitelů, takže musí i eviění učitelé zkoušeti — dvacet dni. Může-li se však pro vyzkoušení spousty přihlá- šených věnovati jen lhůta dvou, tří dní — a to pro zkoušky ústní i písemní, patrno, že se tu vlastně jen ze šetrnosti k § 14. organisačního sta- tutu udržuje uměle a s nadlidským napjetím sil zkoušejících instituce, kterou „síla okolností“ již přemohla a odsoudila, Ovšem není pro nejbližší dobu pražádné naděje, že by přijímací zkoušky na ústavech učitelských, s tou vzrušující scenerií zklama- ných mladých lidí, zoufajících rodičů, pláčem. omdléváním, srdcervoucími prosbami a bolest- nými vzdechy provázené, byly zrušeny a že by přijímání stalo se dle dvou pevně stanovených norem, jakými jsou: vysvědčení školní a věk.
16 article
Ale aspoň jeden ústupek při dobré vůli učiniti by se mohl: zkoušky přijímací mohly by konány býti před prázdninamí, v době, kdy žáci ještě živě, plně ovládají látku své školy, v době, kdy ještě dosti času, rozmysliti se, kam se synya dcerami — odmítnutými. Mladý člevěk věnuje celé prázdniny důkladné přípravě ku přijímací zkoušco na učitelský ústav, a — není přijat. Ne snad pro nedovednost, ale pro omezený počet těch, kteří přijati býti mohou. Nuže, odmítněte ho před prázdninami a uspořite mu mnoho vy- silující práce anebo poskytnete mu dosti času aby prázdnin využil ku přípravě pro jiný ústav. Osvědčilo-li se a uznáno-li za přípustné, aby zkoušky přijímací na střodních školách konati se mohly již před prázdninami, není věru pří- činy, proč by právě se zkouškami přijímacími na učitelských ústavech mělo býti sečkáváno až po prázdninách.
17 article
Dovedu sice dobře oceniti, že žádati na učitelstvu ústavův učitelských, aby přijímací zkoušky byly na konei roku školního, tedy ihned po vysilující, nejnamáhavější práci, pod jejíž tihou dnes učitelstvo učitelských ústavů klesá, znamená, žádati velikou oběť. Ale stačí jen vzpomenouti trapných rozpaků přemnohých otců, nevědoucích si po nečekaném odmítnuti jich synů a dcer rady ani pomoci, kam nyní s dětmi, stačí vzpomenouti na trapné, vzrušu- jící dojmy přijímacích zkoušek, jimiž má přišt rek školní býti zahájen, aby všechno učitelstvo učitelských ústavů, všechna jich ředitelství pro- hlásíla se pro opatření, by přijímací zkoušky do učitelských ústavů konati se mohly i před prázd- ninami, tedy na konci školního roku. Arciť §14. organisačního statutu je uvedeno: „Žáei přijímejtež se z pravidla přímo před po- čátkem školního roku“, ale právě slovy „z pra- vidla“ neodmítají se naprosto pokusy, vysvětliti školní správě, zemské školní radě i ministeriu vyučování, že zatím vyvinuly se poměry, mluvící pro stanovení předprázdninové doby pro zkoušky přijímací. Nuže, kéž tento náš hlas přispěje k tomu, by uskutečníla se již letos námi žádaná — po- měrně snad nepatrná, ale pro sta rodičů velm cenná vymoženost: přijímací z koušky na ústavech učitelských před prázdninami!
18 title
Karel B. Mádl.
Mádl
19 article
Museum pro české školství všech kategori jest přáním učitelstva, vysloveným školským programem. Učitelstvo vyslovilo přání, aby ta- kové veliké museum, mající na zřeteli veškero české školství, bylo v Praze a v Brně. Musen, sledující pouze školy obecné, měšťanské, pokra- čcvací a nižší odborné, měla by býli zřizována ve větších městech venkovských, jmenovitě kde jsou učitelské ústavy. V té věci jsou v Německu před námi. Jeť tam 28 školských museí, z nichž 3 jsou státní, 5 městských a 20, zřízených uči- telskými organisacemi. České učitelstvo, sou- středěné v Ústředním spolku, opatřuje zatím za- kupováním pomocných knih pro své odbory zá- klad k veliké knihovně pro příští české školsko můseum. Povedou-lř kroky ke zřízení Svazu všeho českého učitelstva ke zdaru, bude zajisté školské české museum mezi prvními eíli Svazu. Spolky pro hry mládeže v Německu se- znaly, že jich snaha vyjde na marno, nebude-li účasť školní mládeže při společných hrách po- vinnou. Neporozumění širokých vrstev lidových pro paedagogický a zdravotnický význam her mládeže a mnoho zastaralých předsudků způso- bují, že hřiště zejí někdy prázdnotou a celkem nákladné instituce pro hry mládeže míjejí se pak s cílem. Proto Ústřední spolek pro pěstování her mládeže v Německu domáhá se zvláštními peti- cemi u vlády, školních a autonomních úřadů. aby na školách zavedeno bylo týdně jedno po- vinné odpůldne pro hry mládeže.
Praha Brno Německo školský muzeum
20 article
Anketa učitelstva o poměrech nalezine- ckých. Dr. J. Dvořák, ředitel král. čes. zem. perodnice a nalezince, vydal a správám obec- ných a měšťanských škol v království českém doručil dotazník o poměrech nalezineckých, se žádostí, aby učitelstvo tak ve způsobě písemné ankety podalo dost materiálu, který by sloužil k zdárnému a skutečných poměrů a potřeb dba- jícímu řešení otázky nalezinectví. Otázky dotý- kají se počtu, fysického, duševního, morálního vývoje nalozenců a dětí nemanželských, sledují příčiny bědného jich stavu a zkoumají přítomný stav ochrany, výživy a výchovy. Jsme přesvěd- čeni, že učitelstvo všude s ochotou a láskou ku práci anketní přistoupí, vyhovujíe tak i svým snahám filanthropickým, v programu hlásaným. Řadí se otázka tato mezi ty, pro něž tak často dožadovaná součinnost učitelstva jest nezbytna.
doktor J Dvořák
21 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Zimní sporty- ** Dnes konají se v Plzni bruslařské závodyo mistrovství Čech. Obhájcem mistrovství v rychlém bruslení jest Boh. Potůček, který asi mistrovský titul obhájí a vážnými soupeři mu bůdou jen Jar. Potů- ček a Petrák. Překvapení může pak Charvát přiněst o kterém ale nevíme, zdali jest přihlášen. V bruslení ozdobném jest Dominik Malý bez soulěže a bude tudíž mít jen příležitost »Plzeňákům« předvést ukázky »pražské« školy. ** Dnes započne se asi se zápasy hockeyovými o pohár »Sportu a Her«. Dle programu (ve »S. a H.« uveřejněného) budou asi dnes hráti: I. česk. lawn- tennis K. a S. K. Smíchov II. (Hřiště na Letně.) ** Včerejší zápas hockeyový mezi S. K. »Slavií- a mužstvem »Střeleckého ostrova« skončil vítězstvím »Slavie« v poměru 4: 1.
Potůček Petrák Charvát Malá Plzeňák Hera S K Plzeň Čechy Slavia
22 article
* Seveřanské hry ve Štokholmě (štokholmský týden od 4. do 12. února 1905). Každý druhý rol pořádají Skandinavci střídavě v hlavních městech Kristianii a ve Štokholmě, velké zimní sporlovní slav nosti, ke kterým sportovní přátelé a milovníci zimn přírody zvání jsou a dle všech okolností bude i tento- kráte »štokholmský týden« událostí prvního řádu. Při- hlášky došly ze všech krajů a amatéři prvé třídy a sportovníci z povolání zúčastní se závodů. Z bo- hatého programu uvádíme: Dne 4. února: mistrovství Evropy v rychlém bruslení na 500 a 5000 metrů; dne 5. února: bruslení ozdobné o mistrovství světa a rychlé bruslení o místrov- ství Evropy na 1500 a 10.000 metrů, závody jacht na ledě, závody automobilů na ledě; 6. února sraid« Uppsala Štokholm (73 km), hockey a curling zápasy šermířské, slavnostní illuminace: 7. února staffeta na lýžích, distanční závod na lýžích taže- ných koni, závody ve skoku na koni, závody ve střelbě, představení divadelní v opeře; 8. února: distanční závod na závodních vlcích, závody klu- sem: 9. února: vzduchoplavba, závody koňmo ; 10. února: výlet na parní lodi (s ledoborcem), honba koňmo, partie na saních; 11. února : závody na skiá 12. února: závody do vrchu a ve skocích na lýžich. konečný bankelt. Jednatelství »seveřanských here (Berlin S., Ritterstr. 33) zasílá podrobný illustrovaný program a sděluje ochotně bližší podrobnosti. Šerm. ** Český šermířský klub pořádá picknik spojený s poulí v ponděli dne 16. ledna v klubo vých mísťnostech, Jilská ulice č. 16. Přihlášky při jímají pp. Buldra a Löwenstein. Pp. členové se žá- dají o hojnou účast.
Ritterstr Buldra Löwenstein Kristiania Evropa Uppsala Berlín Český šermířský klub km
24 article Zřídlo síly pro všechn
Zřídlo síly pro všechn kdož se slabými a chorými cítí, nervosnímia bez energie jsou, Jichž tvorba duševní aneb tělesnou přepracovaností zmenšenu jest aneb jichž vysilující nemoce a těžké podráždění mysle sehopnost vzdorovati zabránily, jest
26 article Velmi výhodný úvěn
Velmi výhodný úvěn pro úřadníky všech kate- gorií, professorům, učito- lům, pensistům, až do výše ročního služného s přídav., po příp. i více bez záznamu na služném. Měs. splátky s úrok. i an nuit. činí za 400 K na 2l K 18.08, na 5 let K 7 72. na 10 let K 4.44. Žádne upis. ani sklád. podílů, žád. zapisov. Vyříz, nejrychlejší. Bližší Z. Newelski, Praha, II., Pořič 39. Zn. na odp
Z Newelski Praha Pořič II
27 article
0. k. pat. a Pudr ravissante siíme vnai vřechny nedostatky, jakor dolsčky stahuje roztažené pery a činí kate. diný pedr. po jehož upolřcbení m kartonu K 3.— mlazuje o desítiletí a má ho večer každá dáma npotře biti Krém ravissante Cena tygliku K 3.— zabrašnje cchreutí kůda, sílí tuta a jest nejvýtel nější ze věsch toiletníek EauavSae vodiček jistým výsloskses korunovaných. Cenu lába ve KK 53 — Všechny mé výrebky byly v Pařiži, v Lendsně a ve Vižsi vyznamenány velkou zlaton medailii Za podivuhodný výnledek svých připravků se úplné zaručuji. Nesěelné dopisy uzniní z nejvyšiich kruké jsou u zana k nahlédnuti. — Každé dámě co nejlépe doporučit elno C. k. priv. čelenka k dosažení vzánek prostéko, bělostně mranorového čela, kaz K 3.— a vj- borné, krášlici nýdle „šavon ravissante“ kus K 1 60 a k 2.10. Madlame Resa Schašer vykouzli svým „HONOOREM na katlém seledivělém vlasu pávodní barv mladistvou — skvasinos rasos, kaltanovou neb zanulové černou — a zádné pyti dosíleného odstinu vs nepdstrani. Jelno upotřebení pestačí. Malý karton K 3 —, velký K 10. —. Pravě jen s mým obrazem.
Madlame Resa
30 article
(Zaslá no.) Úvěr osobní, ve smyslu vídeňské an- kety (kapiialisování služného) poskytuje pense schop- ným úřadníkům s ročním platem od 1800 K a pensistům od 1200 K do výše ročních příjmů i více. Normální úrok. Nepatrné splátky. Pražská záložna, Praha, Ferdinandova tř. 22. Proti známce prospekti v ysvětlení.
Praha Ferdinandov třída
31 article Pravé ruské salose
Pravé ruské salose známka hvězda „Provodnik“, Riga, jsou nejlepší- ravě je s hvězdnou znánkou. Továrna ruči za trvan- livost. (Zasláno). Ku nastalé změně roku jest nám ctí naše nej- lepší blahopřání pro 1905 ve všeobecnou známost uvésti! Zároveň nemůžeme dosti jadrně podotknouti, že naše továrna, jakož i ústřední pisárna se pouzea jedině v Bubnechi nalezá a že nikde v Praze sklad více neudržujeme a že s podobnějmennou firmou, která nás mimochodem řečeno před léty nelidsky poškodila a naší důvěry zneužila, v zcela žádném styku nesto- jíme a prosíme snažné, aby dopisy na nás řízené přesné jen do Buben byly adresovány pod naší 20 let stáva- 1252 Jící firmou Červinka a spol-, specialní továrna novotin hospodářských strojů v Praze-Bubnech, Rudolfova třída č. 259, dřivější W. A. Stonéova továrna. V neděli dle amerického způsobu neobchodujeme.
Červinka Stonéův Praha Bubno Rudolfov třída
32 article Právě vyš
Právě vyš dva krásné protějšky.
33 article
v kapli hetlémské
35 article
K vystříhání se před padělky račte sl dobře povšímnouti jména Rosa Schaffer.
Rosa Schaffer
36 title
Krása jest bohatstvím
Krása
37 article
krása jest mocí
38 article
Tohoto ngivět- šího pokladu dosici podařilo
39 article Mme. Rosou Senanerovou,
Mme. Rosou Senanerovou, ze a jedins- král. srb. dvorní a komorní dodavatelkou ve Vídni, I., Kohlmarkt 6, vynalezenými a jí sa- motnou upotřebovanými okrašlov, prostředky. priv.. —ro kažleu dimu nepostridatelný, — čini klii s bělostnod, zakrývá svým velni skrostným emailem pe neštovicích, rodná znamení, vyrovnává vrásky a zábyby šenaký oblidej pávabajm a ku poliva nladistvým. Je te je- šsna se mýti, aniš by sensační působivost zmnizsla. Ceun
Senanerová Vídeň Kohlmarktoria 6