1
masthead
15. října 1904.
2
masthead
Příloha „Národnich Listů
5
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 14. října. (Ze sněmů zem-
ských.) Výbor haličského sněmu pro
teformy agrární upravil již osnovu zákona o ren-
tových statclch, takže zákon ten může
býti projednán již za nynějšího zasedání sně-
movního. Poněvadž osnova tohoto zákona upra-
vena dle pokynů, daných z ministerstva, podá-
váme její podstatné části. Účelem zákona jest
udržení a tvoření rolnických statků prostředních
rozměrů; za tím účelem »haličská zemská ko-
mise pro rentové státky« má míti právo udileti
rentové půjčky, jež se umoří ročními splátkami.
Rentová půjčka může se uděliti na zaplacení
hypotečních dluhů, váznoucích na hospodářstvi,
na výplatu dědičných podilů, na výplatu celé
neb části kupní ceny, na stavbu hospodářských
kudov, na práce meliorační, na opatření živého
i mrtvého inventáře a konečně i na opatření
pnvozovacího kapitálu. Hospodářství, jež přijme
hkovou půjčku, stane se statkem rentovým,
nesmí však míti měně než 3 ha a více než 60
ha pozemků, jichž katastrálný výnos nesmí být
nenší než 50 korun a větší než 1000 korun.
Praha
ha
6
article
Maximálná výška půjčky stanoví se třica-
leronásobným výnosem katastrálným, k ně-
muž se připočítá polovina ceny budov dle
odhadu při pojišťování; aneb se ustanoví zvlášt-
ním odhadem, při němž půjčka nemá přestoupiti
tři čtvrtin odhadní ceny. Roční splátka (renta)
bude obnášeti 41 dané půjčky při umořování
56letém, neb 5 při umořování 52letém. Ma
jetník rentového statku může po 10 letech vy-
pověděti zemské komisi půjčku a splatiti ji bu
celou neb částečně; naopak i zemská komis
má právo nedbalému hospodáři, neplatícímu
splátek, půjčku vypověděti. Zemská komise pro
statky rentové má sestávati ze zemského mar
šálka neb jeho zástupce a 6 členů, z nichž 2
voli sněm, 2 zemský výbor a 2 ustanovi místo-
držitel. Útraty, spojené s činností komise, bude
hraditi zemský fond. Peníze potřebné na udílení
půjček opatři se vydáním »Rentových listů král.
baličského«, až do výše 5,000.000 K. Místo-
držiteli vyhražuje se vrchní dozor na činnos
rentové komise.
Na sněmě štyrském podal poslanec dr-
Hrašovec návrh, aby se v městečku Žalci zřídila
měšťanská škola s vyučovacím jazykem slo-
vinským. Zemský výbor navrhl, aby se návrh
Hrašoveův zamitl a sice z toho důvodu, že se
ve Štyrsku měšťanské školy neosvědčily. Ku
podivu ani jednu z těchto neosvědčivších s
německých škol zemská školní rada dosud ne-
zrušila, pro Slovince však, kteří tvoří ve Štyrsku
třetinu všeho obyvatelstva, nezřidila dosud a n
jediné měšťanské školy, ač se ji Slovinci do-
máhají za každého sněmovního zasedání.
Útrata
Hrašovův
Slovinec
Ma
Žalec
Štyrsko
7
article
V Praze, 13. října. (Ze zápisků
Schäfflových.) Pro poměry, jež panovaly
v Rakousku na sklonku krátké vlády hr. Hohen-
varta, charakteristický jest list tehdejšího mi-
nistra obchodu dra. Schäffla, kterýmž panovní-
kovi odůvodňoval svou demissi. List zní: „Račte
V. V. přijati blahosklonně žádost za propuště-
nou, kterou odůvodňuji následovně: Po zralém
uvážení není mně mravně možno učiniti ani
kroku na dráze, na kterou se vstupuje včerejším
schválením V. V. návrhu odpovědi na českou
adresu, sepsaného říšským ministerstvem. Dle
mého názoru nelze fiky trhati na trní, a reskript,
klerý bude přijat jako rána pěstí do obličeje če-
ského národa, počítaje k němu i prvou slechtu
v říši, vylučuje — patrně dle úmyslu autorův
tohoto znění — jakékoli pokračování ve vyrov-
nací akci. Vmyslím-li se v situaci zástupeův če-
ské opposice, musím doznati, že mne pouhé
předložení této, svým původem i formou od-
puzující odpovědi přimělo k rozhodnému pře-
rušení všelikého dalšího vyjednávání. Již ze
všeobecného mravního důvodu, abych nečini
jiným, co nechci, aby činili mně, nemohl bych
doktor
Praha
Rakousko
Schäfflový
Hohen
8
article
převzíti na sebe ani nejmenší díl při provádění
plánů říšské kanceláře. Tím méně bych to mohl
učiniti, když uvážím, jaké následky pro říši
bude míti provedení tohoto osudného plánu. Ne-
mohl bych tedy ani před bohem, ani před svým
svědomím, ani vzhledem k dané V. V. přísaze
zedpověděti, kdybych se účastnil třebas jen
předložení tohoto bolestně ubližujícího textu,
jenž dle měho citu může míti za následek jen
okamžité přerušení vyjednávání a těžko zcelitel-
nču trhlinu mezi V. V. a českým národem, aniž
by tím byli získáni liberální Němci. Vskutku
velice vážnou zdá se mi situace, která nastane
dřive, než uplyne týden. Kdežto vláda má nyní
za sebou v poslanecké sněmovně takovou vět-
šinu, jakou se nemohla pochlubiti žádná jiná
vláda až dosud, nalezne za málo neděl sně-
movnu neschopnou k usnášení, poněvadž v ni
budou scházeti nejen Čechové, nýbrž též Jiho-
slované, Tyrolové a snad i čásť Poláků. Kdežto
nyní vše, co je dobře rakouské, — i Němci,
vzhlíží k V. V. s důvěrou, bude za málo neděl
veliký mravní kapitál právě mezi nejlepšími
Němec
Čecho
Polák
9
article
živly všech národů ztracen; kdežto nyní jest
jisto, že by vládě byl již v listopadu t. r. po-
volen úvěr en bloc, nastane povinnost vymáhati
od poplatníků nepovolené daně, poněvadž nová
řišská rada ještě v tomto roce sestaviti se nedá;
kdežto nyní pseudoliberalismus jest poražen a
provádí se politika, mající v úctě různá pře-
svědčení, započnou v brzku opět nové štvanice
školní a konfesijní a odcizí dynastii poslední spo-
lehlivé živly; kdežto nyní prostírá se před námi
jasná a positivní dráha, po které bychom za měsíc
mohli dospěti k vyrovnání, schválenému dvěma
třetinami národních zástupců, započne hned
zase nejistota a bude se musit sáhnouti bud
k absolutismu, pro který — nehledě na kala-
mity s uherským vyrovnáním — scházejí všech-
ny předpoklady a zejmena dostatečný úřadni-
cký apparát, aneb k novému a přece neudržitel
nému vydání občanského ministerstva, což by
bylo spojeno s osobním pokořením V. V. Od té
doby, co se na pokyn V. V. počalo vyjednávati
s českými vůdci, nenastala nijaká force ma-
jeure, která by ospravedlnila ústup od vyrov-
náni, nýbrž leží před námi dvě nové okolnosti:
právní pochybnosti Uhrů a nemožnost, aby pan-
ská sněmovna byla odstraněna. V obou těchto
věcech může se na Češích právem žádati, aby
usloupili. Jsem pevně přesvědčen, že v těchto
bodech, jakož i v záležitosti kvoty možno do-
síci koncesí. Ale pak by text reskriptu nesmě
obsahovati hrozby. Poněvadž však je obsahuje,
nedosáhne se ničeho, a na mne by spadla ne-
snesitelná zodpovědnost, kdybych se účastnil
úplně změněné taktiky, která se dle mého pře-
svědčení vzdává úplné zajištěného úspěchiu,
berouc za vděk slepou nejistotou, ne-li agonii
říše, ať nemluvím ani o tom, že bych už ne-
jednal bona fide. Za takových poměrů prosím
nejoddaněji za své propuštění atd.
Uher
Čech
10
article
Tuto demissi dr. Schäffle podal dne 23.
října 1871. Okamžitě sice přijata nebyla, ale
Schäfíle byl za týden (30. října) propuštěn s ce-
lým kabinetem Hohenwartovým.
Ze Lvova, 12. října. (Universi t n
kliniky.) Vláda usmyslila si rozřešiti spor
o příplatky na lvovské universitní kliniky způso-
bem čistě vídeňským. Vyslaní do Lvova delegáti
ministerstva osvěty, Heli a Schill, přesvědčivše
se, že vládní příplatek skutečně neslačí na vy-
držování klinik, navrbli, aby se zmenšil poče
lůžek tak, aby státní subvence stačila. Rozumí
se, že proti takovému řešení otázky rozhodně se
ohradili všichni přednostové klinik a podali ná
ležitý rozklad ministerstvu osvěty. Tento nápad
vídeňských delegátů je tím více pozoruhodný, že
ve Lvově se mají kliniky zhoršiti právě v době,
kdy se vláda chystá vystavěti pro kliniky vídeň-
ské university nové millionové paláce.
Schäffle
Hohenwartův
Schill
Lvov
Universi t můj klinik
11
article
Z Dubrovníka, 14. října. (Antoní
Fabris ) Dnes ráno zemřel zde redakton
»Dubrovnika«, Antonin Fabris. Skon Antonlna
Fabrisa je těžká ztráta nejen pro Srby dalmat-
ské, nýbrž pro novinářstvo jihoslovanské vůbec.
poněvadž zvěčnělý náležel k nejlepším novinářům
jihoslovanským. Ač vyznání katolického, byl jako
většina katolických Dubrovčanů, rozhodný Srb.
háje práv svého národa netoliko v Dalmacii,
nýbrž i na celém Balkáně, jenž dle jeho správ-
ného názoru má náležeti jedině balkánským ná-
rodům. Proto byl v nelásce rakouské vlády, která
mu důsledně ztrpčovala život. Roku 1902, zúčast-
niv se sjezdu srbských novinářů v Bělehradě,
byl na zpáteční cestě zatčen a uvržen do vazby
vyšetřovací pro velezrádu. Záminkou posloužila
rakouským úřadům vlastenecká a, jak se později
dokázalo, zcela nevinná báseň, uveřejněná v časo-
pise »Srďe, jejž Fabris také redigoval. Z vazby,
která měla na jeho chatrné zdraví velmi zhoubný
účinek, propuštěn teprve na zakročení cizích
novinářských korporací.
Fabris
Srba
Srb
Dubrovník
Dalmacie
Balkán
Bělehrad
12
article
Za nedávných ještě sporů srbsko chorvat-
ských Fabris nikdy se nesnížil na urážení od-
půrců a zachoval i ve svých polemikách
vždycky ton slušnosti. Proto byl vážen i mezi
svými odpůrci, těše se ovšem vážnosti mezi
všemi slovanskými novináři této říše, kteří jej
za posledního novinářského sjezdu v Plzní
(roku 1903) zvolili vedle Chorvata dra. Mazzury
do sjezdového předsednictva. Fabris churavěl už
dlouhou dobu a zákeřná choroba sklátila jej v
nejmužnějším věku v předčasný brob, nad nímž
truchlíme spolu s bratry Srby. Budiž mu věčná
pamět!
Ze Záhřeba, 12. října. (Armin Pavi
odstupuje.) Pověsť o odstoupení přednosty
odboru pro vyučování při vládě chorvatské
Armina Paviče, jež se vyskytla brzy po od-
chodu býv. bána hr. Khuena Hédervara, ko
nečně se potvrdila. Pavič odchází definitivněa
na jeho misto dostane se virovitický vrchní žu-
pan Levin Chavrak, důvěrný přítel nynějšího
bána hr. Pejačeviče. Touto změnou zbaví se
Chorvaté opět jedné stvůry Hédervaryovy.
Fabris
Chorvat
Srba
Armin Pav
Pavič
Khuen Hédervar
Levin
Pejačevič
Plzeň
Záhřeb
13
article
Z literatury.
Z literatury.
Český diplomatář.
2—. Před čtyřmi léty napsal v Českém
Časopise Historickém Gustav Friedrich, univer-
sitní docent pomocných věd historických, který
— a není jediný — po léta zastává řádnou
stolici universitní: »Diplomatář český, nyní již
přes slo let stará tužba našich historiků, díky
přiznivým poměrům, jež nyní proň nastaly.
blíží se svému uskutečnění. Vydání jeho je ted,
zůstanou-li podmínky stejně příznivé, již jenom
otázkou několika let.«
Podobné naděje vyslovovány byly stejné
určitě a slibně u mnohých a velenutných děl
českých již tolikrát, a zůstaly pak přes vši úsil-
nou práci nesplněny tolikrát, že i lehdy, třeba že
zvolený vydavatel českého diplomatáře pečlivě
vypšal program a práce přípravné a třeba žei
hmotné vydání objevilo se zajištěno, nebylo ni-
kterak bezpečno, že splní se naděje v brzké
uskutečnění podniku, jednoho z nejdůležitějších
pro české dějepisectví, v té předpokládané době
několika dnů. Vydavatel však stál věrně
daném slově a první dil prvního svazku doko
nalé té edice, v níž poprvé listinný materiál
týkající se českých dějin až do roku 1310, ob
sažen cele, spolehlivě a věrně oelne se dnes
rukou našich historiků v úpravě i formou bez-
vadné a praktické — věc pro knihu k práci vě
decké určenou ne bez důležitosti.
Gustav Friedrich
14
article
Až dosud scházelo toto základní dílo če
ské vědě, pro niž je přímo nezbytností. T,
předchozí pokusy o diplomatář český, jakje
Friedrich vypisuje ve svém programním článku,
jsou jen chudé. Nahodilé sbírky Balbína a P-
šiny z Čechorodu, sbírka Dobnerova, Pitterova
Pelelova v století osmnáctém nejsou ještě diplo-
matářem českým. A od návrhu Pelelova, před-
neseného roku 1786 v Učené společnosti na
pořízení takového českého diplomatáře až po
pokusy Palackého, podnikané s Erbenem a ji-
nými o sbírku opisů při Českém museu a po
diplomatická regesta Emlerova, jež měla být
pomocnou příručkou historikům, zůstalo právě
jen při pokusech — nehledě k Bočkově diplo-
matáři moravskému, jehož spousta fals je skvr-
nou české práce vědecké.
Vydání celého diplomatáře, zamýšleného
dosud jen pro dobu Přemyslovců a vládu Jin
dřicha Korutanského, bude také ještě vyžadovati
jistě práci několikaletou, než bude ukončeno.
Z šesti tisíc — asi — listin, jež mají býti v pěti
dílech diplomatáře otištěny, vyšlo dosud v prvním
svazku jen 156, třeba že zaujímají z předurčené
oblasti časové, od doby nejstarší až po rok
1310 pomérně značnou dobu od roku 805 do
léta 1148. A nad to má býti ještě ve svazku
šestém pořízeno poprvé kritické vydání všech
známých posud českých sbírek formulářů z doby
Přemyslovské. Plán je jistě tak obsáhlý, že není
možno mluviti o práci ještě zbývající, spíše
o práci teprv nastávající, a pročtete-li vedle pro-
gramu ještě podrobný popis způsobu, kterým
vydavatel při připravování a spracování materiálu
postupuje a uvážíte-li, že je nucen vesměs znovu
jíti do originálů, z kterých mnoho třeba ještě
sebrati, že musí znovu soustavně probrati všechny
archivy, i ty, v nichž již bylo čerpáno, uvědo
Friedrich
Balbín
Dobnerův
Pitterův
Palacký
Erben
Emlerův
Bočkův
Jin
Korutanský
Čechorod
Pelelov
15
article
míte si, že po zdařilém počátku velká, třeba ji
déle připravovaná práce nastává.
Z dochvilnosti a z přesnosti, s kterou vy
davatel zahájil velké své dílo, možno předpo
kládati, že splní naděje na něho vznesené
A příslušíli prof. Jar. Čelakovskému hlavní zá-
sluha, že myšlenka vydání českého diplomatáře
na sněmu nevešla v zapomenutí a odstranila-
horlivá péče přisedícího zemského výboru Karla
Adámka obtíže technické a hmotně s vydáním
spojené, jsem přesvědčen, že vydavatel, pokud
na něm bude, s nimi společně zdárně dovede
ke konci dílo dokonalé.
České spisy-
* Kronika král. města Prahy. (Pět svazků) Na
psal prof. Fr. Ruth. Nakladem Pavla Körbra.
Pátým svazkem dokončeno právě veliké dílo
k němuž základ položila dlouholetá pilná práce
autorova. Zamilovav se do staé Prahy, prof Rutb.
jak již někde jinde bylo sděleno, od let sbíral údaj
za údajem v historii nejpamátnějších i méně památ
ných domů pražských, veřejných i soukromých, činil
si výpisky ze všelikých archivů pražských, z knih
starých i novějších, ba i z novin, jestliže v posled-
ních desítiletích událo se v nich něco zajímavého,
co by mělo interes jak pro současníky, tak i pro
paměť budoucích. Sám pak obcházel téměř dům o
domu a zaznamenával, co v současných jeho pomě-
rech ať bydlením proslulých osob v něm, ať umí
stěním pamětní desky na něm atd. jest pozoru
hodného.
profesor
Čelakovský
Adámek
Ruth
Pavel Körbr
Rutb
Praha
Francie
16
article
Tak vznikl jakýsi román Prahy, byť roz-
tříštěný v bezpočet kapitol. Bezděčně připomín) za
staralé dnes Heroldovy »Malebné cesty po Praze«.
byť uspořadání díla bylo jiné. Poutavým slohe n, kde
vyprávění historické rozlévá se v širší proud, Ruth
bilží se ličení Heroldově, ale kniha jeho vyniká
nejen novostí, nýbrž i přesností dat (chronologických,
místopisných i personálních), ale zvláště zevrubnost
svou — aneb lépe: svojí úplností. Neníť téměř domu
v Praze i v obcích předměstských, jehož by nebylo
vzpomenuto datem ať z přitomnosti neb z minulosti.
Dílo má uspořádání a'fabetické, není tedy roz-
děleno dle čtvrti jako u Herolda, je přeblednějšía
přece nevyloučen obraz vývoje čtvrtí jako celku.
jelikož obraz taký jest vsunut mezí ostatní hesla
pod hesly »Staré město«, »Nové město« atd.. Za-
hrnuje dílo nejen Prahu samu a čtyří veliká před-
městí, nýbrž i ostatní obce předměstské: Michle,
Vršovice, Nusle-Pankrác, Košíře, Dejvice a Bubeneč.
V jednotlivých, alfabeticky upravených slatích vede
nás spls od domu k domu, přesně podle čísel ulic.
Vyličuje vznik a historii domu, skýtá-hi v staré nebo
nové době něco i jen trochu památného, vysvětluje
různý ráz domů, uvádí leckde i cenu jejich v růz-
ných dobách a sděluje, bydlil-li neb bydli-li dnes
v nich některá osoba vyníkající. Tak mnohá zajímnavá
podrobnost i romantická neb dávnověká pověsť zde,
historická pravda onde, byla by práchnivěla na dále
leckde v archivu, kdyby kniha nebyla seznámila
o ní přátele Prahy.
Heroldův
Ruth
bilež
Herold
Praha
Stará město
Michle
Vršovice
Nusle
Pankrác
Košíře
Dejvice
Bubeneč
17
article
Některé stalě o zámku královském, o mostu Karlově,
o Staroměstském rynku, o Karlové ulici atd. jsou
skoro důkladné monografie. Jsou to jakési Tomkovy
»Dějiny Prahy« v lidovějším a populárnějším vydání.
Leč právě proto, že dílo Ruthovo skylá zvláště svou
zevrubnosti o historických a místopisných zjevech
Prahy jaksi náhradu za Tomkovy dějiny pražské
zvláště pro čtenáře nejširších vrstev neradi v něm
postrádame jednoho: pehledu dějin Prahy jakožto
celku, třeba jen přehledu stručného, ale souvislého
vylíčení politických i právních dějin Prahy i jejiho
obecního zřízení. Co v té příčině se spoustou dat
rozptýleno pod jednotlivými hesly bylo by se velmi
dobře vyjímalo zhuštěno v úvod všeobecně histo-
Také rej třik jmen osobních, jichž jest do tisícův
v jednotlivých statích vzpomínáno, byl by přispě
též značně ku používání díla. Bylo by snad na roz
sahu o dva sešity vzrostlo, ale používatelnost díla
byla by získala několikanásobně.
Dílo Rutbovo provázeno jest velkým počtem
illustraci Pavla Körbra, v nichž zachyceny pohledy
všelikých zákoutí pražských. Voleny jsou pohledy
zpravidla charakteristické a jindy zase dýšící poetickou
náladou krajinářskou. Nevydávají se za víc, než
jsou, ale chválíme si u nich, že i ony, jakož i text
díla, podávají Prahu věrně tak, jakou jest a nikoli,
co by do nich, jak leckde jinde jsme shledali, fan.
tasie umělcova sesilováním odstínův a změnou barev
teprve klásti chtěla na úkor souměrna a harmonie
skutečna.
— yer.
rický.
Karlův
Karel
Tomkův
Ruthův
Pavel Körbr
Praha
18
article
* Arnošt Denis, Čechy po Bílé Hoře. Díl I.
Vitězství církve. Centralismus. Se svolením spiso-
vatelovým přeložil a poznámkami opatřil dr. Jindřich
Vančura. Nakl. Bursík Kohout. Historik
francouzský vysvětluje svědomitě příčiny katastrofy,
jež způsobila dvěstěletý úpadek národa českého. Ne-
zalajuje hříchy, zejmena panstva českého, jež zavi-
nily rozvrat, ale jeví živý soucit s neštěstím lidu, opu-
štěného, krutě pronásledovaného a vydíraného. Zdr-
cující kritice podrobuje netečnost Vídně, která po
půldruhého století ničeho nepodnikla, aby bída lidu
ustoupila poměrům snesitelnějším. Sloh autorův jest
živý a plastický
* J. Arbes, Knihy novel a povídek sv. III. Se-
brané spisy sv. XIII. Nakl. J. Otto. Šest kratších
novel a povídek, jež charakterisují mocně pohnutý
děj. při všem realismu, ba někde i naturalismu formy
až fantastický, povahou mnohdy bizarrní a žíravou fi-
losofii autoru vlastní. Právě těmi vlastnostmi získal
autor svůj kruh čtenářstva, a dovede mu vsuggerovati
duševní slavy o něž právě jde, nalezaje vždycky
účinné k lomu prostředky.
* Oliver Goldsmith, Vikář Wakefieldský.
Přeložil Jos. J. David. Anglická knihovna, red. Jos.
Bartoš, řada II. sv. 10. Nakl. J. Otto. Kniha
náleží literatuře světové. Autor, syn pastora, věrně
líčí ovzduší malé fary anglikánské, hlavního hrdinu,
faráře a otce, dobráckého, domáckého, žijícího rodině.
olevřeného svému okolí, evangelicky trpělivého ke
všem protivenstvím i leple humorného.
Denis
Čecho
doktor
Vančura
Bursík
J Arbes
Otta
Goldsmith
Wakefieldský
Jos
David
Bartoš
Vídeň
novela
svatý . III
spis svatý . XIII
19
article
* Bohumil Brodský, Jako v pohádce. Ro-
mán. „Libuše“, ročník XXXIV., sv. 4. Nakl. F. Ši-
máček. Dobrá kniha pro nejširší vrslvy čtenářstva.
Postavy nepostrádají plastiky, děj je dost rozmanilý
a má dobré mravní jádro bez vtíravé tendence. Autor
ví dokonale, kterak působiti v rouše lehce zábavném.
jak vzbuditi napjetí, kde třeba a udržeti zájem a
na konec. Má už své kruhy, kde je svým vypravo-
váním vždycky vítán a kde také přítomným ro-
mánem nalezne své vděčné čtenáře.
* Ouido Maria Vyskočil, Sny a pohádky
Dětské besedy Máje, pořádá Ant. Klášterský
sv. 7. Nakl. „Máj“. Dvanáct pohádek pro útlou
mládež, svěže vypravovaných a pěkně vymyšlených
Dobře napodoben prostý pohádkový tón, jaký působí
na drobné čtenáře. Pobaví a poučí aniž by dával
úmysl příliš na jevo. Sloh je někdy laškovný, tu
tam tklivý, lehce vzpomínající na způsob Andersenov-
ský i prostoná rodní.
Pierre Loti, Azyadé. Přeložil dr. Jiří Guth.
Nakl. „Máj“. Autor nazval svoje dílo: „Výňatky
z poznámek a dopisů námořního poručíka anglického.
který vstoupil do služeb tureckých 10. května 1876
a byl zabit pod hradbami karskými 27. října 1877.
Přihody proplétány milostným románem mladé Čer-
kesky Azyadé, obestřené žárem Orientu. Autor je mi-
strem v líčení přírody a krajů zámořských, má psy-
chologii neobyčejně jemnou a pronikavou.
Brodská
Libuše
Vyskočil
Antonín
Loti
Azyadý
doktor
Guth
mladý čer
20
article
Odborné spisy.
Odborné spisy.
Pervyj russkij pulěvoditěl (Průvodce) p
Čechii, Moravii i drugim avstrijskim
slavjanskim zemljam. Izdanie I. V. Alexandra
perevel s češskavo A. A. Ergart. Tipografia dr. Ed
Grégra i syna v Pragě. Cěna 1 rub. Naší literatury
turistické rychle přibývá s potřebou, znenáhla se do-
plňuje péčí horlivců soukromých i zvláště odborů
Klubu českých turistů. Cestovných doprovodů různého
pojelí látky, všelikého formátu i ceny máme již hezkou
hromádku, zabere slušnou příhradu v knihovně! O sobě
dílka většinou dobrá, trpí v celku vadami nejednot-
né redakce: mnoho se opakuje, mnoho vloženo
zbytečného a vše dohromady — stojí mnoho! Jen
Kalkova sbírka Průvodců po Čechůch rozpočtena na
Alexandr
perevel
Ergart
doktor
Grégr
Kalkův
Čechů
Čechie
Moravia
Izdanie I . V
21
article
víc než 18 KI!! V poslední době vycházejí už české
práce i o krajinách vzdálenějších (vzorný je průvodce
českého odboru alpského (Julské Alpy), dobrý spisek
Bayerův o Slovensku a p.), ale poučiti o našich domá-
cích krajinách a věcech příchozího k nám cizince,
přenechávali jsme až po dnes Němcům, ke své škodě
vlastní, mravné i hospodářské. Výminkou byl leda
nějaký Průvodce po Praze, vydaný některým z našich
knihkupců, nebo výborné dílko anglicky psané, vydan
Klubem českých turistů. Skoda, že podnik na prvém
čísle ustrnul! Letos před prázdninami vyšla knížka
shora uvedená. V úvodu vřelý, daty doložený výklad
o české naší „otázce“ z péra sekretáře Slovanského
klubu p. St. Formana, pro povšechnou orientaci hostů
našich jistě vhodný. Vlastní dílo doprovází čtenáře
po památnostech Prahy, uvozujíc správně vlivy za-
hraničné na vývoj umění a vzdělanosti české různých
dob. Praktická potřeba však by vymáhala, aby pro
cizince neznalého místních vzdálenost
popis předmětů nějak prostorově byl seřaděn, taktéž
bude dobře ve příštím vydání ledacos doplniti (na př.
o paláci pánů z Rožmberka na Hradčanech, o pracech
Brokovů na Karlově mostě etc.), tu onde snad drob-
nosti opraviti (hrad pražský neshořel 1511, nýbrž
1541, Daliborka nebyla vězením státním pro šlechtice
a j.). Dobře umístěno vyzvání k návštěvníkům ruským
v Čechách, aby v obchodech a závodech zkusili vždy
vyjíti se svým jazykem slovanským. Mimo Prahu vě-
nováno po pěkném článku as patnácti městům českým.
Bayerův
Němec
Stanislav
Forman
Brokov
julský Alpy
Slovensko
Praha
Hradčany
Karlov most
Čechy
KI
22
article
Berounu (proč ne šířeji promluviti o Karlovu Týně ?).
Brandýsu n. Orl., Jičínu s okolím, Roudnici a j. Výběr
však působí dojem nahodilosti; překvapí, proč nenl
zmínky o Plzni, Písku a městech jihočeských vůbec
(vyjímaje Tábor)! Také pořad abecedný dal by se na-
hraditi praktičtěji upraveným. Z Moravy seznává čte-
nář spisu Brno, Litovel, Ostravy (postrádáme Kromě-
říže, Prostějova a j.). Platně upozorňuje spisek na
bohatství kras a zřízení lázní luhačovických, jež sli-
buj věru soustřediti v sobě časem svět slovanských
hosti lázeňských. (Až se zbaví zbytečného, dnes přímo
odpuzujícího kultu — dvojiazyčnosti. Které pak ze
světových lázeňských míst v Čechách vydává slovan-
skou účetní listinu? A Luhačovice vydávají česko-
německou.) Přidány statky o Lublani a Záhřebě a na
konci drobný slovníček rusko-český. Kniha formálu
způsobné příručky vyzdobena je četnými obrázky,
škoda jen, že nejsou vždy položeny vedle příslušného
popisného slova místo nechutných inserátů, jež umí-
sťovati v lextu vždy ruší a právem obecně se odsuzuje
(srv. Vilímkův Jízdní řád!). Kniha přichází v čas, neni
drahá a bude zajímati i našince, jsouc psána slohem
velmi lehkým. Do roka projede Prahou dosti Rusů,
aspoň do Karlových Varů nebo Marianských Lázni.
kteří dosud bývali odkázáni na informaci nám neluze
příznivou. Bude věcí vydavatele pomůcky, postarati
se, aby tento proud návštěvníků ocital se příště už
bezpečně ve sféře informací — našich. A poněvadz
proud návštěvníků polských do Prahy není o nie
slabší, než Rusů, ne-li silnější, bude následujícím
už úkolem vydání Průvodce po Praze polského. Zr.
Karlův
Vilímkův
Rus
Beroun
Brandýs
Orlický
Jičín
Roudnice
Plzeň
Písek
Tábor
Morava
Brno
Litovel
Ostrava
Prostějov
Čechy
Luhačovice
Lublaň
Záhřeb
Praha
Karlová Vary
23
article
Ze slovanských listů.
* Pejrohradská herečka Komi ssarzevská
zřídila si vlastní divadlo. Sezonu zahájila hrou »Úriel
Akosta«. Je to druhé, samostatné divadlo herečky, jež
zřídila si v městě vlastní společnost. První byla he-
rečka Javorskaja (kněžna Barjatynská). Obě dámy
dokud byly ve svazku jiných ústavů, byly nespoko-
jeny se správou a provozují teď svým bývalým ře-
ditelům nebezpečnou konkurenci
* K uctění památky A. P. Čechova zří-
zeno bude museum, v němž sebrány budou památky
po zvěčnělém. Museum bude nejspíše součástkou
moskevského historického musea.
* Letos oslaví své 25leté jubileum literární čin-
nosti delikátní básník ruský K. R, pseudonym velko-
knížete Konstantina Konstantinoviče, autora lyrických
výlevů a jemnocitného překladatele Hamleta.
* P. D. Boborykin zajel si letos do Nižního
Novgorodu na výroční trh, kde stýkal se zvláště se
sektou staroobřadníků, z jichž ovzduší chyslá nový
román.
* Polská cestovatelka Marja Rakowska
vydala právě obsáhlé dilo »Pudtóže (cesty) Polky po
Persji«. Prožila v Persii plná dvě léta.
* Lvovské vydavatelské družstv
vydalo letos 10 děl (Žulawski, Gorzezyúski, Brückner
Karlewicz, Dmochowski a j.), zaplatilo na honorářích
12.000 K. Rok uzavřen deficitem asi 1000 K prý ná-
sledkem letošní neůrody, jež odvádí nejširší vrstvy
čtenářstva od chuti ke čtení.
Slowianin.
Komi
Úriel Akosta
Čechův
Konstantinos Konstantinovič
Hamlet
Boborykin
Rakowska
Gorzezyúski
Brückner
Karlewicz
Dmochowski
Novgorod
Persie
24
article
Z cizich revul-
25
article
* M. Maeterlinek napsal do »Das lit t. Eeho
studii o belgickém lyrikovi Ch. van Lerberghe, vy-
nikajícím básníku, jenž posud znám byl jen ne
patrnému kroužku čténářstva.
* V Nuova Antologia jsou dvě studie pa-
mátce romanopisce a politika Domenica Guerrazia,
jenž narodil se před sto léty v Livorně. Propagoval
politické názory pod roůškou belletrie.
* Italská vláda ztěžuje dovoz zahranič-
ních knih do ltalie. Dle nových nařízení smí
se dovážeti pouze tiskopisy, nevážící vice než 490
gramů, těžší zásilka platí jako poštovní balík.
* Německá kolonie v Africe Iogo měla počát
kem r. 1904 189 bilých obyvatelů (162 mužů, 2
žen) a přes 11/2 millionu domorodců! Bělochů při-
bylo 23 (řemeslníků 14. kupců 9; ubylo 8 úřadníků
a 5 missionářů). Ovládá tedy hrstka bělochů přes
11/2 millionu domorodců.
M Maeterlinek
Ch
Lerberghe
Guerrazio
Běloch
Nuov Antologia
Livorno
Afrika
gram
26
article
*Z korrespondence Ibsenovy a
Björnsonovy výrok Ibsenův o Björnsenovi
»Tvá díla jsou v popředí literatur evropských. Měl-li
bych však vybrati nápis pro tvůj budouci pomník
zněl by: „Jeho život byl jeho nejkrásnější básní“.-
* V La Revue článek o vědě a universitách
v Japonsku. V chemni vynikli dva vynálezei Shimose
(střelný prach). Myabare (lodní kotle). V lékařstv
má jméno bakteriolog Kitasato; v antaropologii pro-
fessor Koganei; v botanice Hivasé; mezi filosofy
první místo zaujímá prof. Tetsuíro. Universita v Tokiu
byla založena r. 1876 a má 2 fakulty (o 4 roční-
čích): práva, medicinu a 4 fakulty (o 3 ročnících)-
technika, filosofie, vědy exaktasl, agronomie. Univer-
sita v Kiotu byla založena r. 1897 a má dvě fa-
kulty (o 3 ročnících): práva, vědy exaktní a techinika
a jednu fakultu (o 4 ročnících): lékařství. Průměrný
věk japonského universitána je 24—28 let. V Tokiu
absolvovalo (od zalo ení až do r. 1902) práva 1335
studentů, lékařství 246, techniku 914, filosofii 555,
vědy exaktní 233, sgronomii 335, v celku 3948 stu-
dentů. Universitní knihovna čítá přes půl millionu
svazků. Uuiversita v Kiotu je chudší a má menší
návštěvu.
Ibsenův
Björnsonův
Björnsen
Kitasato
Tetsuíro
Japonsko
Tokio
27
article
* Polské drama — dle londýnského Athe-
naea — pěstěno bylo roku minulého velice pilně
Největšího úspěchu dosáhlo drama J. Žulawského
»Eros a Psyche«; za to »Sníh« Przybyszewského
působil jen jako drama knižné; na scéně mnoho
ztratil. G. Zápolská napsala »Nedoozumění«, man
želské drama, a mladičký T. Rittner zvítězil svým
dramatem »Stroj«. Čistě literárním dramatem je
Wyšpiaňského »Achillefs«. V lyrice vydána řada
sbírek. Nejvíce líbily se Konopnické a Skirmunta.
* Dánské listy jsou plny nekrolugů lékaře
Nielsa Finsena. Věčně churavý muž nalezal útěchu
v obětavé práci ve prospěch nemocných. Jeho světo-
známý vynález — léčba kožních chorob zbuštěným
světlem slunečním — zjednal mu nejen slávu, ale
i 100000 cenu Nobelovu. Finsen chtěl ji celou vě-
novati svému ústavu. Na důtklivé domluvy teprve
určil polovinu své rodině. Pohřbu zúčastnil se král
dánský se vším dvorem.
Mr. Pen.
J Žulawský
Erós
Przybyszewský
G Zápolská
Nedoozumění
Rittner
Konopnický
Skirmunt
Nielsa Finsen
Nobelův
Finsen
Pen
Psyche
28
article
Bibliografie.
* Friedrich von Bezold: K dějinám hu
silslví. Kulturně-historická studie. Přeložil A. Chytil
Pelelova »Knihovna Rozhledů« čís. LIX.
*Louis Boussenard: Hořicí ostrov. Román
z posledních udá ostí na Kubě. Přeložil Josef Rych-
novský. Svaz. I. Nákladem E. Beanforta v Praze.
* Rudyard Kipling: Slateční kapitáni. Při-
běh z pobřeží novofundlandského. Přeložila Pavla
Moudrá. Nákladem knihkupectví Hejda a Tuček
v Praze.
* N. A. Lejkin, Kristova nevěsta. Román.
S autorovým svolením dle VIII. ruského vydání pře-
ložil C. J. Pavlík. S podobiznou spisovatele. (294 str.)
Cena K 3.20. Nákladem R. Prombergra v Olomouci.
* R. J. Kronbauer: Pět polopanen a jiná
prosa, Nákladem knihkup. Hejda a Tuček v Praze,
* Kráska z hor. Povídka z Podkrkonoší. Sepsala
Kvěloslova Rezáčov á Semonická. Nákladen
vlastním. 1904. Děj povídky z osmnáctého století
odehrává se v útulném Kostelci v Podkrkonoší, dílem
v Praze.
* Divadelní knihovna „Máje“. Pořádá JUDr. Jos
Štolba. Sv. 14. Robert Saudek, Revoluce na
gymnasiu, tragedie o 4 dějstvích; sv. 15. V. V.
Bibilin, Mlčení — Slušnost, dvě veselohry po
1 jednání. Přeložil J. Matěcha; sv. 16. Josef Šmaha,
Pátá hodina paní Berouškové, fraškao
třech jednáních.
* Vilimkův Humoristický kalendář na rok 1905.
Roč. XXII. přináší v kalendariu karikatury z války
rusko-japonské, hojně illustrované povídky, humori-
stické básně, drobné šprýmy a illustrované cykly.
Bezold
A Chytil
Boussenard
Rych
E Beanfort
Kipling
Pavel Moudrá
Hejda
Tuček
Lejkin
Kristův
C J Pavlík
R Prombergr
R J Kronbauer
Kvěloslův
JUDr
Štolba
Saudek
V V Bibilin
J Matěcha
svatý . 16
Šmaha
Beroušek
Vilimkův
Kuba
Praha
Olomouc
Podkrkonoší
kráska z hora
29
title
Národní hospodář.
30
article
Socišlní komise kr. hl. města Prahy o zdražování
Socišlní komise kr. hl. města Prahy o zdražování
pobravin. Ve své poslední schůzi obírala se sociální
komise král. hl. města otázkou zdražování potravin.
Všestranné stížnosti a veřejné protesty proti zdražo-
vání potravin nutily pochopitelně komisi, aby otázce
této věnovala zření, byť nebyla přímo městskou radou
ku podání přesných návrhů vyzvána. Tuto iniciativní
práci komise nulno jen plně vitati. Jí vysvětlí se
objasní řada význačných otázek a byť okamžitý vý-
sledek se zdál malým, dány přece jen podněty k še-
třením, které mohou pro budoueno miti značný dosah,
Po dlouhé debatě, kterou vhodně zabájil předseda
komise p. prof. Horáček a které se zúčastnili pp.
obecní starší Vaníček, dv. r. prof. dr. Bráf, rada
Krejčí, dr. Schuster, dr. L. Jeřábek, posl.
Březnovský a j., usnesla se komise neučiniti
vzhledem k danému stoupání cen potravin žádných
návrhů městské radě, doporučuje však, aby konáno
bylo povolanými úřady městskými přesné a obšírné
šetření o postupu a způsobu zásobování Prahy po-
travinami. Toto usnesení, které bylo jednohlasné,
dáno bylo rázem a směrem debaty. V ní dotčeno
především způsobu zásobování Praby, poukázáno na
nevýhody dopravní, znesnadňující opatřování Prahy
potravinami, na nepřesné zjišťování cen tržních, na
vývoj trbu a obchodu a na řadu momentů zde na
váhu padajících. Z kruhů spotřebních ozvalo se vo-
lání po stanovení maximálních cen potravinných
(dle § 51. živn. ř.). Jest dnešní situace tak napjala,
ře by užití tohoto ustanovení (podání příslušných
návrhů městskou representací) bylo odůvodněnor
profesor
Horáček
Vaníček
doktor
Bráf
Schuster
L Jeřábek
Březnovská
Praha
31
article
Všichni řečníci v tom soublasili, že s tíži bylo by
se lze nadíti čekaného výsledku. Zdály li by se ceny
obchodu nepříznivy, vyrovnal by úbytek zhoršením
jakostním, nehledě ani k tomu, že nebylo by ani lze
rázem vypracovati tarif, vystihující nekonečné růz-
nosti zhoží. V daném slavu nezbývá než spoléhati
v korrektiv, přivoděný volnou soutěží, klerý zasáhne
tím spíše, protože celkové zhoršení sklizňové —
nelze popříti, že jednotlivé kraje značně utrpěly
suchem — jest přece jen menší, než se v prvé chvíli
za to mělo. A právě tento celkový stav úrody padá
při zásobování Prahy na váhu. S tohoto hlediska
nelze radili k opatřením mimořádným, jichž užití
mimo to jest velmi pochybno. Jiná ovšem olázka
jest, uspokojujeli dnešní stav zásobování Prahy po-
travinami a netkví li zde jeden z hlavních důvodů
nepříznivého celkového rozvoje. Řečníci snesli v tom
směru materiál velmí zajímavý, který byl podnětem
ke druhé části usnesení. Jest snahou vídeňských vlá
soustřeďovati obchod této poloviny říše do Vídně
moment tento neblaze působí i zde. Dopravní po-
měry jsou pro Prahu nepříznivy, mnobem nepřízni-
vější než pro Vídeň, o jejíž zásobování se vlády tak
pečlivě starají. Dobytek z balkánských zemí projde
trhem pešíským a vídeňským a teprve nekoupené
zbytky rozvážejí se do jiných ústředí spotřebních.
Praha
Vídeň
32
article
Tento duch správy státní ukázal se opětně v usta-
novení, že tržištěm výhodně dosud dováženého vína
italského má býti Vídeň a Pešť. Také zjišťování cen
neodpovídá začasté tržnímu stavu a nejednou pře-
vládá tu tendence obchodu oslabovati nízkými zá-
znamy cenovými nabidku. Má-li býti o otázce po-
travinných cen uvažováno, nutno především znáti
prameny a způsoby zásobovací a techniku obchodu
tohoto. Tím rovnána cesta racionálnímu řešení
nápravě. Není pochyby, že postup sociální komise
byl správný a účelný! Systematická práce
o povznesení tržního a obchodního
významu a postavení Prahy jest otázkou
neobyčejné aktnality a dosahu. Zahajujíc prvé kroky
v tomto směru činí komise to, co jest v plném slova
smyslu jejím úkolem a posláním. Snad byla by se
nějaká zvučná resoluce více tu a tam zamlouva a —
ale hospodářská a sociální úvaha nebyla by jí jistě
podnícena. A nikde netřeba se tak ostře stavěti proti
přívalu hesel, jako na tomto poli.
Z pražského trhu obilního. Na pešťské burse se
smýšlení opět upevnilo a kursy terminové stouply.
Vídeň
Pešť
Praha
33
article
U nás jevila se sice včera z počátku lepší koupě-
chtivost se strany mlýnů, ale následkem neočekávané
silnější nabídky pšenice stali se reflektanti zdrželi-
vějšími. Pozoruhodnou jest okolnost, že byla nabí-
zena pšenice rakouská, moravská i uherská za ceny
odpovídající zdejším. Žádáno bylo za pšenici na do-
dání z Eggenburgu K 10.25, z Mor. Budějovic k
10.40 a za 78—79 kg těžkou z uherského Slovácka
po odečtení mlýnské refakce K 10.90 z Prahy. Česká
pšenice znamenala K 10.80—11.25 z Prahy. Nabldky
žita jsou jen skrovně, obchod je stále čilý, ceny
pevně dodržely z Prahy K 8.— až 8.25. Obratys
ječmenem nebyly rozsáhlé, nabídka nebyla valná,
ceny zůstaly nezměněny. Pro střední druhy byl
čilá koupěchtivost za cenu K 8.60—8.90. Z Vídně
byly oznámeny stoupající ceny ovsa, u nás však
nebylo lze dociliti vyšší ceny. Znamenal K 7.10 až
725. Zásilky kukuřice z La Platy, které zůstaly ná-
sledkem zastavené plavby ležeti v člunech, utrpěly
prý velkými vedry na jakosti škodu. Čiuny jsou
nyní už většinou na cestě a možno tedy v krátké
době očekávati velké dovozy. Obraty s ostatními
druhy obilí byly normální, csny zůstaly nezměněny.
jenom bílý jetel zlaciněl o 1 až 2 K na 50 kga
znamenal K 48 až 64.
Eggenburg
Morava
Budějovice
Slovácko
Praha
Vídeň
kg
34
article
Z zvýšení diskontu německé banky řížské. Jest
pochopitelno, že zvýšení diskontu německé banky
říšské, kterým byly veřejné trhy do jisté míry velmí
překvapeny, jest stále v popředí zájmu. O příčinách
zvýšení tohoto oznamuje se nyní dodatečně: Stav
berlínského trhu peněžního jest vážnějším, než se
za to má. Mocným činitelům záleželo na tom, aby
se poměry zdály lepšími než ve skulečnosti byly.
Především šlo o to, aby pomoženo bylo říšské a
pruské vládě z rozpaků, ve které upadly, když od-
kládaly netušenou měrou úhradu své peněžní po-
třeby. Hledáme li příčiny překvapující potřeby říše,
nutno věnovati pozornost Africe, kde koloniální
válka pohicuje neobyčejné obnosy
vyžaduje stále nových. Že nebylo lze tuto
potřebu velikých“ obnosů neustále hraditi krátko-
dobými pokladničními poukázkami, bylo z týdenních
výkazů říšské banky stále víc a více zřejmo. Odpo-
moc pevně zůročitelnými 31/2% pokladními poukáz-
kami byla sama o sobě opatřením správným
Zvláštním byl pouze způsob, jak tyto 31/a9% po-
ukázky pověšeny na krk pruskému konsorciu. Němo-
Afrika