3
masthead
15. října 1904. Číslo 285.
4
article
sněmu království českého, ale v tomto soustáti
vůbec. Ač projev ten chová se ke krajanům ja-
zyka německého se všemožnou šetrností, bičuje
pouze nezdravé výstřelky výstředních živlů rázu
všeněmeckého, přece zástupci českých Němeů
na sněmu uznali za dobré, nevyslechnouti čtení
tohoto prohlášení, čímž porušili nejen nejprimi-
tivnější formy, obvyklé mezi vzdělanci, ale
osvědčili zároveň opětně a nanovo, že vlastním
jejich cílem jest všemožné stupňování posavad
ního rozvratu.
Již to mohlo stačiti poslancům skupiny
agrární za důkaz, že jest nezbytno, aby všichní
poslanci národa českého zachovali nezbytnou
jednotnost ve svém postupu, a to tím spíše, že
němečtí poslanci agrární této solidaritě s ostat
ními svými krajany v ničem nezadali.
Prohlášení českých poslanců vyhnulo se
tentokráte všem jednotlivostem a shrnulo v pře-
hledný dokument hlavní, nejdůležitější mo-
menty, jež ovládají zmatky ve veškeré veřejné
působnosti tak hluboce a pronikavě, že je ne-
dovedla přehlušiti ani potřeba akce nouzové, an
tíseň drahotní, čím dále, tím krutěji dolehajíe
zvláště na široké vrstvy lidu, odkázaného na
skrovný výdělek svých rukou a na většinu naš
intelligence, odkázanou na neméně obmezený
plat, kteří všichni stejně trpí následky tísně ho-
spodářské.
Bohužel, že jakoukoliv akci pomocnou
proti lepším záměrům německých agrárníků
zmařili němečtí poslanci, zmařili hlavní repre-
sentanti onoho proudu, kterýž slavil v r. 1897
vítězství nad většinou parlamentu, nad výkon-
nru mocí, nad zásadami pravé ústavnosti, nad
prineipy právními vůbee.
5
article
Ovšem jednali poslanci němečtí takto u vě
domí, že předseda ministerstva p. dr. Körber
sám jim dal napřed přiklad, jak ani nouzové
potřeby nepokládají se za zbraň nerytířskou,
jde-li o politické záměry.
Jest tím důležitější míti stále před očima
tento nejošklivější zjev v posavadních zápaseeh
politických, protože poselstvo české na rad
říšské nikdy nejmenších překážel nečinilo vy-
řizování nouzových předloh. Náš český lid za-
jisté nespusti s mysli tento rozdíl mezi postu-
pem p. předsedy ministerstva, mezi postupem
poslanců německých, a jednáním a stanoviskem
poslanců českých, a nepodaří se tudíž nikomu
ukouti z tohoto stavu stejně nemravnoua
ohyzdnou zbraň k rozeštvání našeho národav
jeho vlastním jádru.
Prohlášení poslanců neméně jasně vy-
stihuje hlubší příčiny vzrůstající nesmířli-
vosti a žádostivosti německé, tkvící svými zá-
rodky v mohutném rozvoji a světodějném sjed-
nocení nového německého císařství.
Ovšem jsou účinky tyto spolu důsledkem
společného kulturního soužití všech větví ně-
meckého národa, jsou výronem jeho rozpína-
vosti, jsou překypováním jeho vědomí dočas-
ného vítězství nad všemi činiteli ústavního
ústroji v této polovině soustátí.
Jest dobře, osvědčiti vůči takovýmto zje
vům neochvějnou víru ve spravedlnost vlastních
nároků, v bezpečnost vlastního práva, ale ještě
lépe jest, dáti odpůrci pocítiti i vlastní moc a
sílu, a tu dříve či později nutno přejíti o
obrany k odplatě za utrpěné křivdy.
Prohlášení poslanců vyslovuje přesvědčení
že lze nápravy dosíci důsledným hájením práv-
ních základů veřejného života.
Körber
6
article
Litují ovšem z hloubí srdce, že tou dobou
není hrubě naděje na možnost brzkého uklid-
nění zápasů poctivým smírem národním, a jsou
přesvědčeni, že snášelivost sebe upřímnější.
smířiivost sebe ochotnější s naší strany české.
osvědčované za dnešní duševní nálady krajano
německých, k žádoucímu cíli by nevedly i kdy-
bychom se odhodlali k obětem
sebe větším.
Při tomto poznání, že přinášení obětí na
újmu práv národa českého by bylo marné, dáno
jest samo sebou, že želané nápravy dá se do-
síci pouze účinkem sebevědomé, nastupujíeí
obrany, kteráž by přesvědčila všechny činitele,
počínaje od německých krajanů až po kormidel-
níky u vesla vládního, že národ český se ned
odstrčiti.
stranách stanu pak zřízeny lóže pro císařovnu
a členy císařské rodiny.
Sloupy a stěny tribun ozdobeny byly zele
nou chvojí a na tribunách samých sestaveny
zbraňové trofeje; dvorní lože byly dekorováný
aksamitovými draperiemi, trofejemi, kyrysy, sta
robylými prapory, oštěpy, kopími afd. Za tribu
nami čněly do výše čtyři ozdobené stožáry, ne
soucí šňůry a přístroj na mžikové odhalen
pomníku. Pro nedostatek místa rozestaveny n
náměstí nikoli celá pražská posádka, jak pů
vodně bylo zamýsleno, nýbrž jenom 4 prapor
pěchoty a oddíl husarů z pluku maršálka R
jeckého.
Přesně o 11. hodině přijel na náměstí císa
s císařovnou, arcivévody a družinou a o 112
byla vlastní slavnost skončena. Pak následovaly
civilní slavnosti městské.
7
article
Večer bylo ve stavovském divadle (něme
cké) slavnostní představení. Když se vyhrnula
opona, stály na pravo Austria a na levo Bohe
mia, v pozadi pak vidna byla mezi oblaky slou
pová budova slávy. Austria velebila nadse-
nou řečí hrdinu Radeckého, jehož jméno prý
se ve slávobráně nesmrielnosti zářně skví, na
čež Bohemia vzpomenuvši jednoho z oslavenco
vých předků, jenž jako kanovník stavbu svato
vítského chrámu řidil, velebila oslavence, který
mocně prý spolupůsobil při stavbě somlaze
ného« Rakouska. Mezi touto řečí rozevřela se
oblaka, chrám slávy zmizel a místo něho obje
vil se na jeviští Radeckého pomník z Malostran-
ského náměstí, obklopený malebným shorem ra-
kouských národností.... Císař jel z divadla pře
slavnostně osvětlené Příkopy na Josefské náměstí.
kdež zřízeno bylo obrovské illuminační tablesu.
Hlavními obrazy tohoto tableau byly oko hoz
a pod ním císařský orel; po obou stranách
říšského znaku stály velké obelisky, na nichž
planoucími písmenami zářily císařovo heslo, rok
Radeckého narození a úmrti, jakož i jména jeho
hlavních vítězných bilev.
V neděli dopoledne dával císař audience
přijímal deputace, jež mu přišly holdovat. Od-
půldne o y4. hodině byla v hotelu »u saského
dvora« hostina, již uspořádali členové výboru
Krasoumné jednoty svým spolupracovníkům při
pořízování pomníku. Na tomto banketě prones
německý historik, professor pražské universiiy
Radecký
Rakousko
Malostran
ský náměstí
josefský náměstí
stavovský divadlo
Austria
Bohemia
8
article
Vyrovnání Vídně s Uhrami jest důkazem,
že ve Vídni zásadně nijak nepokládajíza
oslabení státu, když se vyhoví v rámci histori-
ekého vývoje jednotlivým národům, když se vy-
hoví všem podmínkám jejich vlastního národ-
ního rozvoje, dovodou-li podmínky tyto důrazně
klásti. Ve Vídni uznali určitý souhrn společnýeh
záležitostí za dostatečnou záruku trvání říšea
jejího velmocenského postavení. Není tudíž ni-
jakého platného a přesvědčujícího důvodu, proč
by Vídeň a Němci nemohli uznati a vyplniti
mnohem skromnější české požadavky naše;
vždyť oni vůbec dle různé stupnice, jak plní po-
žadavky jiných národů, prozrazují, že — vyko-
návají spíše svou moc, než ústavou zaručenáa
uznaná práva.
Tato moc se musí přesvědčiti, že nás Čechy
ani německým strašákem nelze odvrátiti od nej-
důraznější obrany našich práv, a pak nastan
náprava, aniž by stát sám tím utrpěl nejmenší
újmy.
Němec
Čecho
Vídeň
Uhry
9
article
Pouze takto pochopené, pouze opravdu
spravedlivé Rakousko k našemu českému
všem ostatním národům zůstane nezbytností pro
mezinárodní rovnováhu; ale Rakousko jedno
stranně německo-národní samo podryje základy
této nezbytnosti, samo dá podnět k utvořen
rovnováhy jinými prostředky.
Dvě německé velmoci rovnováha mezi
národní, rovnováha evropská nesnese, a v minu-
losti není pro podobný stav nijaké analogie.
Toto přesvědčení uvedeme my Čechové
i do kruhů vídeňských, osvědčíme-li se jakožt
mchutný činitel pro udržení rovnováhy
v tomto soustátí. Neprovedeme-li tohoí
důkazu, pak víra naše v Rakousko tuto říši ne
zachrání, byť hory přenášela. Politika jest vý
slednicí skutečných sil, a tyto musí provésti při
měřenou operaci, hez níž ještě nikdy žádno
bělmo s očí nespadlo
Ani v Rakousku to bez uplatnění naší ná
rodní síly nepůjde; a to lze prověsti prostředky
jež jsou vzaty z platné půdy veřejného práva
— jak pozorují všichni, kdož ústup státu pře
německou obstrukcí rozpoznali jako počátel
všeho následujícího zla.
Čecho
Rakousko
10
article
Sněm království českého.
Sněm království českého.
Schůze 4.
V Praze, 14. října.
Schůze poslední... A únavná, neplodnějš
všech předchozích. Jedině osvědčení poslaneů
svobodomyslných a staročeských zvedlo vysoko
opět její úroveň politickou. V jeho znamen
hlavně dnes stála a jedině ono posloucháno
bylo širokým kruhom poslanců. Jinak byla síř
poloprázdná. Z německých lavic učiněn byl
pokus sealabiti dojem osvědčení, jehož politický
význam i dosah na úvodním místě oceňujeme,
tím, že by se aspoň v plenu nečetlo. Ozval
se z lavic německých výkřik proti rozhodnut
maršálkovu, osvědčení dáti přečisti: »Sněm již
není k usnášení se způsobilým.« Kmotr roz
umec odkudsi od Nisy nebo Ohre mohl by ovšem
věděti z praxe sněmovní i ze znění jednacího
řádu, že nezpůsobilosť sněmu k usnášení nevy
lučuje pouhé přečtení a vyslechnuli nejen osvěd
čení, nýbrž dokonce i dotazův a návrhů poda
ných. Ale ve výkřiku bylo vlěleno zlé svědomí
Páni báli se slyšeti pravdul
Jsou a byli Němei ovšem odhodláni vždy
jíti přes pravdu prostě k dennímu pořádku
Stanovisko to, vůči němuž nestačí ale vždy jen
vysloviti mravní nevoli. Třeba s ním i počílati.
dle něho jednati, dle něho se zaříditi. Přea
všechen soud zhrdavý nemůžeme si zapírati —
a citíme to zvláště zde na sněmu — že máme
na lavicích německých proti sobě mohutnou
moc, nacionalismem sjednocenou. Tak silný jest
v ní vedle jiných růzností moment nacionální,
že momentům jiným zatím nedovoluje pronik
nouti a na nejméně momentům právním. Tak
silný jest nacionalismus německý, že nepostře
huje aneb nechee postřehnouti ani záměnu práva
za bezpráví. U nás naopak.
My, na místě jen politiekého prospěchu
svého si hleděti, jsme pronikuuti v celém
bytí svém tolik smyslem právním, že tážeme
se při každém kroku svém úzkostlivě, neubližu
Páňa
Praha
Nisa
11
article
dr. Konstantin Höfler, poetický připitek, ve kte
rémž velebil českou zem, jež prý Rakousku dal
jeho zachránce, maršálka Radeckého.
Večer mělo býti české slavnostní předata
vení ve stavovském divadle, ale bylo na ponděl
odloženo, ježto téhož večera císař uvitati musíí
v bubenečském nádraží saského krále a korun
ního prince.
V pozdější večerní hodině zahájen slav
nostní ples na Žofíně, jehož tehdejší sály byly
o jeden rozmnoženy. K malému sálu připojen
totiž dřevěný přístavek, tak že byl pak malý sái
střední dvoranou. Plesovému obecenstvu byly
přístupny jenom dolejší sály, nikoli však galerie
a hořejší místnosti, proč, nebylo udáno. Snad
z jakýchsi ohledů bezpečnosti. Hudbu k tane
obstarávaly kapely Komzákova a pluku Wern
hardtova. Tanečníci byli dle předpisu ve střevi
cích. Žofín neviděl nikdy před tím ani potom
takové parády a nádhery.
doktor
Höfler
Radecký
Komzákův
Rakousko
Žofín
stavovský divadlo
12
article
Císař, elsařovna a arcivévodové přijeli
49. do plesu a setrvali tam do 10. hodiny —
od té doby neměl Žofin příležilosti, aby panov
níka uvítal. Po celý večer podávány návštěvní
kům plesu teplé i studené nápoje, zákusky
eukrovinky a tak dále. Hostiteli byli plesový
výbor a obec pražská. Tanečním pořádkem,
jehož exemplář (snad zvláště upravený) take
císařovna přijala a si odnesla, byla stříbrná
kolem českými granáty osazená knížečka; n
jedné destičce byl zlatý modelek Radeckého
pomníku, na druhé pak také ve zlaté úprav
znak města Prahy; uvnitř knížky byly názvy
lanců vepsány černým písmem do zlalé půdy-
V ponděli bylo české slavnostní předslavení.
při němž provedena byla nejprve Kollárova slav
nostní jednoaktová hra »Vysloužilei«, v nít
účinkovali: panl Hynková, panna Heintzova, pp
Jos. Jiří Kollár, Šimanovský, Lapil, Chramosta
a Nikolaj. Na to sehrán Klieperův »Divotvorný
klobouk«. Přítomni byli v ložích : císař, císa
řovna, saská korunní princezna, arcivévodové
ministři, místodržitel, četní generálové a zástup-
cové šlechty atd. Také tohoto večera byly hlavn
ulice pražské slavnostně osvětleny.
Žofina
Radecký
Kollárův
Hynková
Heintzův
Jos
Kollár
Šimanovský
Chramosta
Nikolaj
Klieperův
Praha
13
article
Žofinské sály byly v úterý ve své slav-
nostní úpravě obecenstvu přístupny za vstupné
10 kr. za každou osobu ve prospěch chudo
bince u sv. Bartoloměje.
jeme li tím druhému. Co slyšeli jsme zvláště
v poslední době, nebylo ani tak, že nestrpi m
zasahování do državy vlastní, nýbrž jen a jen
omlouvání, ubezpečování a zapřísahání, že ne
chceme zasáhnouti do državy cizí. Stanovisko
to zajisté šlechetné, ale — uprostřed litice vá
lečné, kdež ohled na hranice a meze cizí býví
pochybením často již nenapravitelným — jal
šlechetné tak i osudné. Strateg by dodal do
konce: sebevražedné. Jistě věky budoucí vzdaj
čest takému stanovisku našemu, ale je otázkou
zdaž tato chvála budoucnosti byla by vyslo
vena ještě — živým. Nepopírafelno jest, že ta
kové sebezapření politické často národům hroby
kopalo. Zatím zkvetli a zmohulněli by odpůre
naši, že by se klidně již bez chvály historie
obešli. Ni z daleka nás nenapadá, abychom
smekli se v zápase svém, v jeho podstatě
v jeho základech trvalých a jeho cílech veli
kých s úrovně právní. Právě to vědomí právn
síli nás v boji a dodává důvěry. Ale široké je
i mimo to pole zápasu —— a tu přece, při re
sultátech odpůrců, zajisté jest dovolena otázka
Neměli bychom býli méně úzkostlivými k po
sicím cizím? Válka jest válka a dokud boj jes
tak tuhý a zoufalý: neměli bychom být
i trochu méně — snášelivými?
Bartoloměj
14
article
Leč především měli bychom ne každý lán-
ale každou brázdu svoji brániti do krajnosti
Řekne se: což brázdu jednu urval li soused
Zbývá ještě jitro, ještě korec. Ale příští rok
příští pokolení brázdu po brůzdě bere a na kone
— ztraceno jest pole celé! To připadlo nám
na mysl bezděčně, když člen dnes ve sněmn
dotaz posl. dra. Stráneckého o komornich
a korunních stateíeh zemských. Před dvěma léty
po jeho návrhu usnesl se sněm zemský, aby
zem. výbor zkoumal právní poměr řišských ko
morních a korunních statkův a aby hleděl i tu
v platnost uvésti práva země — načež by sněmu
zprávu podal — a podnes, dí dotaz, návrh ne-
proveden. A přece neběží v olázce statků těcht
jen o stránku materiální, nýbrž především o stránku
právní, jež souvisí s celým státoprávním posta-
vením tohoto královstvi! Jindy, když sáhnuto n
některé statky korunní, na Zbirov a jiné, celého
národa zmocnilo se bouřlivé rozhorlení, zval
jsme čin ten i svatokrádeží na koruně naší, —
plamenné apostrofy pršely se všech stran —
cíhilo se dobře v duši lidu, že sahá se na víe,
než na kus lesa, na kus zdiva. A dnes, opět
jako v jiných věcech, ta lhostejnost apatická
ten klid, jakoby běželo jen o brázdu pouhou a
o nie vic! A jako by nebyl pojem vlastnictví
stejně porušen, urve-li se kousek nebo kus!
Však jako podnět dra. Stráneckého i ostaln
návrhy mumlané — četbou nebylo lze dnešní
přednes jejich věru nazvati! — zapadly skorem
bez pozornosti v tůň lhostejnosti. A mnohý
nikdy se z ní nevynoří již. Jen na konec trochu
živola a rozčilení vnesla do schůze — galerie.
Stránecký
15
article
Hned při prvním německém návrhu obstrukčním
zjištěna následkem neomluvitelných mnohých
absencí i českých nezpůsobilosť sněmu k usná-
šení a nejvyšši maršálek přikročiv k uzavřent
schůze, uvedl, že nemůže udati, kdy sestoup
se schůze příští. S galerie ozval se v okamžiku
tom výkřik pronikavý: »Ať žije všeobecné právo
hlasovací!« Hned za sím několik výkřikůji-
ných: »Ven s všeobecným právem hlasovacím
Nám patří! Okrádáte lid! Nesmějte se poža-
davkům lidu !«
Nejvyšší maršálek, jenž byl již na odchodu
postavil se čelem proti galerii, vypjal prsa, sle
doval její vyprázdňování a pak obrátiv se k o
chodu, propukl v posupný smích. Pravda, ná
sledkem jeho manipulací se vstupenkami, demon-
strace byla nezdařilou. Výkřiky zůstaly ojediněly-
Ale jen na tribuně této. Kdyby si byl maršálel
zemský připomněl moc, silu a pavnost těcl
tisíců a opět tisíců, jichž volání a dychtění ob
lilo se v tento projev jen zde osamotnělý, jist
byl by tento výbuch provázel jiným gestem, nežl
výsměšným a zhrdavým.
»Okrádáte lid!« Když se tato slova ozvala
z kruhů dělnických, byly již německé lavice
prázdné. Ale vůdcové socialističtí vědí přece
kde hledati pravé adresáty. Mohou se s nim
vypořádati v jejich okresích volebních. Tam de-
Jakožto další momenty slavnosti dlužno
uvésti: Dne 16. listopadu konala se na leten-
ské pláni velká přehlídka vojska; dne 17.li
stopadu v předvečer jmenin císařovny Alžběty
byl na Hradčanech velkolepý »komorní ples«
dne 18. byl skvělý ples v paláci knížete Karla
Auersperga a dne 20. ples u místodržitele bar
Mecseryho. Císař a císařovna, pobyvše v Praze
10 dní, odjeli dne 22. listopadu nazpět do
Vídně.
Celá tato co do rozměrů velkolepá a ve
skrze nádhery plná slavnost měla ráz okázale
černožlutý a německý.
Alžběta
Auersperg
Hradčany
Praha
Vídeň
Mecsery
16
article
Vzpomínka na slavnostní odhalení pomníke
maršálka Radeckého zavdává mi podnět ke dvě
ma poznámkám. Předně vnucuje se mi porov
nání: jak energicky a rychle se při zřizován
pomníku postupovalo jindy a jak neskonale vá
havě se v tom ohledu postupuje nyní! Roku
1850 stalo se usnesení, aby Radeckému posta-
ven byl v Praze pomník, za dvě léta odevzdány
výkresy k modelování, počátkem šestého roku
odevzdány modely slévárně a osmého roku již
bylo odhalení pomníku. A nyní porovnejme
kolik let minulo již od té doby, co stalase
usnesení o zřízení pomníků Františku Palacké
mu a Janu Husovi?
Druhá poznámka: proč asi neodhodlala se
dosud Praha, jež Radeckému ještě za jehoži
vota pomník budovala, zříditi nádherný památ
ník největšímu vojevůdci, jaký kdy z lůna če
ského národa vzešel, největšímu stratégov
15. století a snad celého středověku, našemu
vždy vítěznému, nikdy nepřekonanému, ba ne
překonatelnému reku a válečnému geniovi Janu
Žižkovi? Mně jeví se jakousi psychologickou
záhadou, že jsme si nikdy netroufali a že si do
sud netroufáme, ačkoli se dlouhá desítiletí ji
nalezáme v tuhém boji o svoje práva — které
mužto boji bůh ví kdy asi bude konec — vytknout
si za svůj ideál a zářící vzor k sílení národ
ního ducha, veřejně, okázale a slavně hrdinu
velmože, jenž lid svůj vodil od vítězství kví
tězství, jenž nikdy nepodlehl a se nepoddal, ale
vždy a stále nepřítele nejenom ostřím meče.
nýbrž také a zvláště ostřím svého ducha poráže
a potíral ? Proč asi ? Proč?
monstrace bude mnohem účinnější. Jen prot
lístku hlasovacímu Eppingrové a Sehreinerové
nebudou otrlými. Všude jinde zůstanou tvrdo
kožci.
Radecký
Palacká
Hus
Žižek
Praha
17
article
Nejvyšší maxšálek zemský zahajuje schůzi o 11h
15 min
U vládního stolk místodržitel hr. Coudenhov
a dv. r. Vojáček.
Jako ve schůzích minulých, také tentokráte na
hromadilo se na stolci předsednickém množství
návrhů a dotazů.
Posl. Kasper a soudr. podali návrh na státní
zemskou pomoc pro rolnictvo okresu teplického
broumovského, poškozené letošním suchem
posl. Ansorge a soudr. návrh na podporu pro obce
okresu broumovského, teplického a polického, posti-
žené průtrží mračen a suchem;
posl. Feuerfeil a soudr. návrh na změnu zákona
z r. 1882, jíž by zrušeny byly okresní hospodářské
záložny s malým jměním kmenovým a tohoto aby
použilo se k zakládání Raiffeisenek nebo na jiné
obecné účely.
Posl. Kratochvíl a soudr. dotazují se místodržitel
po rozmnožení konceptních a odborných sil u spole-
čenstevního instruktorátu v král. českém
Posl. Pozselt a soudr. podávají na nejvyššího mar
šálka dotaz stran „svévolného, bezohledného a stran
nického“ prý jednání starosty a většiny českodubskéh
okresního zastupitelstva
Posl. Fr. Staněk a soudr. podávají dolaz na místo
držitele po soustavném zvyšování daní berním inspek
torem v Týně nad Vltavou.
Posl. Kollář a soudr. dotazují se místodržitel
stran státní podpory okresům jičínské
mu, libáňskému a soboteckému, jež po
stiženy byly krupobitím.
Posl
Kasper
Ansorge
Raiffeisenek
Kratochvíl
František
Staněk
Týn nad Vltava
18
article
Posl. dr. Stránecký a soudr. činí tento dolaz n
nejvyššího maršálka;
„V XIX. sezení I. výročního zasedání sněmu krá
lovství českého dne 24. července r. 1902 přijat by
sněmem tento můj návrh:
Zemskému výboru se ukládá, aby prozkoumal
právní stav říšských komorních či ko-
runních statků, aby vlastnická práv
království k těmto statkům provedl
zemskému sněmu o výsledcích zkoumání zprávu svoji
k dalšímu projednání v nejbližším zasedání předložil
Ačkoliv od té doby již více jak dva roky minuly
sněm do té doby již vícekráte zasedal, přece zemsk
výbor jasně vylknutému úkolu, sněmem jemu ulože-
nému, dosud nevyhověl. Podepsaní vidí v tomto jed-
nání zemského výboru zjevnou nevážnost vůči usne
sením sněmu království českého i táží se proto: Jest
V. J. známo toto zanedbávání a nesplnění usnesen
sněmu zemským výborem království českého? Hodl
V. J. jako maršálek království českého na se vzíti zod-
povědnost za hmotnou ztrálu, která by království če-
skému uplynutím doby promlčecí a trvalou ztrátou
statků korunních vzešla? Hodlá V. J. zakročiti, aby
usnesení sněmu co nejdříve bylo splněno?“
Posl. Stahl a soudr. podávají návrh na zřízen
českomoravské transversálky z Domažlic do Tachova
a na sestátnění místní dráhy ze Staňkova do Ronšper
ka, jakož i návrh na podporu r. 1904 suchem posti
ženého rolniciva v okresích horšovotýnském, hostoun
ském a ronšperském.
Posl
doktor
Stránecký
Stahl
Domažlice
Tachov
Staňkov
19
article
Posl. Maštálka a soudruzi podávají návrh n
udělení podpory zemské i státní rolnictvu okresu sobo
teckého.
Posl. Kalina činí dolaz na míslodržitele i na nej
vyššího maršátka zemského v záležitosti poslancea
Hdícího učitele Josela Černého z Novéh
Bydžova, jemuž byla zemskou školní radou pro
vykonávání mandátu dána dovolená pouze s pod
mínkou, že si musí platiti svého zástupee
Poněvadž však poslanci učitelé Kasper a Schrei
ter dostali dovolenou téhož druhu bez podmínky
podal poslanec Černý ohražení zemské školní radě
ta je však zamítla. Interpeilanti táží se, je-li věct
místodržiteli známa a hodlá-li se postarati o nápravu
Posl
Maštálek
Kalina
Josel Černý
Kasper
Schrei
Novéh Bydžov
20
article
Německá obstrukce.
21
article
Nejvyšší maršálek zemský sděluje, že velkosta
kářský poslanec Šembera požádal za dovolenou
na celé sněmovní zasedání.
Všeněmecký poslanec dr. Tschann chápe se téte
příležitosti a navrhuje dle obvyklé již methody o žá
dosti této hlasování dle jmen po desetiminutové pře-
stávce.
Návrh je dostatečně podporován a koná se ludí
hlasování dle jmen, načež konstatuje maršálek,že
bylo odevzdáno 108 hlasů pro a 9 hlasů proti, že sněn
nebyl s to učiniti platné usnesení. Při
kročuje ledy maršálek k — ukončen
schů ze.
Posl. Kaliría a soudr. podali na místodržitele dota
stran výnosu presidia zemské školní rady ze dn
20. dubna 1904 o pěstování církevního zpě-
vu na školách národních.
Osvědčení poslanců českých
Na to sděluje maršálek, že mu posl. dr. Pacák
dr. Fořl, dr. Herold a dr. Steidi podali osvědčení
s velkým počtem podpisův a dává je po žádosti po-
slanců těch sněmovním tajemníkem přečísti
Posl. dr. Hackel: I přes to, že není sněm ji
k usnášení způsobilým?
Sněmovní tajemník p. dr. Haasz předčítá poton
osvědčení českého poselstva, jehož podrobné zněn
přinášíme v čele našeho listu
Posl. dr. Schreiner, Peschka a soudruzi táží s
místodržitele: 1. ví-li o výhodách, kterým v Čechách
těší se prodej uherské mouky a 2. je-li ochoten, po
starali se, aby výhody, jež poskytují se na dráhác
dovozu uherské mouky na úkor domácího zemědělstvá
a mlýnského průmyslu, byly zrušeny?
Šembera
doktor
Tschann
Posl
Pacák
Fořl
Herold
Steidi
Hackel
Haasz
Schreiner
Peschek
Čechy
22
article
Konec schůze a — zasedání,
Nejvyšší maršálek zemský sděluje, že den pří
ští schůze oznámí písem ně-
Sociální demokraté, kteří na galerii byli zastou
peni, při odchodu provolávají: Ať žije všeobecné hla
sovací právo! Němečtí poslanci křičí z dola: Hell!
Konec schůze o 1. hodině odpolední.
Klub poslanců české sbany agrámi na sněmu
království českého, který ve sněmě neučinil projevu
žádného a také k žádnému se nepřipojil, vydal včer
večer ve svém orgánu obšírný projev žurnalistický
Není pochyby, že projev ten stane se předmětem nejer
úvah, ale také sporů. V agrárním prohlášení líčí se
kroky agrárního vedení, podniknuté k vůli dosažen
dělnosti sněmu, činí se sdělení o vyjednávání českých
agrárníků s německými před svoláním sněmu, vytýká
se „velícím politikům“ německým i českým, že „ne
mají pravého pochopení pro potřeby ldu“, odsuzuj
se německá obstrukce, vytýká se „vůdeům české stra
ny svobodomyslně“, že prý „neučinili ani jediného
upřímného kroku, směřujícího k docílení dělnosti sně-
mu“ (1!), sděluje se, že předseda agrárního klubu
v první konferenci předsedů klubů vyslovil ochotu, n
říšské radě vypustiti z obstrukce osnovu zákona
melioracích a regulacích, na úlevu nouze i rozpočet
stane-li se totéž na sněmě zemském, ke kterážto otázce
bylo prý „českou stranou svobodomyslnou vyhýbav
stanovisko zaujato a tím dána Němcům přiležitost (!
Hell
Němec
23
article
k výmluvě, že není zaručeno projednání otázek Čecl
na říšské radě“. V osvědčení mluví se dále ve prospěcl
zřízení samostatné německé strany agrární. Již z to
hoto obsahu českého prohlášení agrárního je vidno
že česká strana agrární jednak vyhledává útok prol
poslancům národní strany svobodomyslné, jednak za-
ujímá totéž stanovisko jako německá obstrukce: tím
že stejně jako Němci směšuje a do vzájemné spoji-
tosti staví českou obstrukci na radě říšské s německou
obstrukcí na sněmě. Tím nejen utvrzuje německou
obstrukci na sněmě, nýbrž i dává jí příležitost k omlu-
vě. Z toho ze všeho lze souditi, že zmíněné prohlášen
zavdá příčinu k dalším výkladům a rozborům.
Prof. J. V. Hrázský :
O methodách kvantitavního šetřen
vod podzemních.
Druhou přednáškou ve Spolku architekt
a inženýrů zahájena serie přednášek o opatření
pitné vody pro Prahu, tedy věci nad jiné aktuální.
V posledních létech měla naše veřejnost přiležitost
sledovali četné pokusy o opatření zdravé pitné vody
pro Prahu, měla i příležitost ze zpráv odborných
poznati aspoň z části a pokud laiku toho možno
způsob, jakým pokusy tyto se dály. Jak známo
Němec
profesor
Hrázský
Praha
národní strana
24
article
nejnověji vodárenská komise král. hlav. města Praby
má tuto olázku na zřeteli. Průpravné práce k še-
tření vod podzemních týkají se jednak kvantity, jednak
kvality vody. Zalím co zkoušení kvality spadádo
oboru lékařské chemie. měření kvanta spadá do obor
vědy technické. Odborník, inženýr a prof. J. V. H ráz-
ský promluvil na včerejší schůzi o methodách toho e
kvantitativního měření způsobem velmi poučným
názorným Způsobů měření je několik. V úzení
vododajném dlužno učiniti několik průřezů a to zpl-
sobem dosti jednoduchým a všeobecně užívaným
navrtáním. Když sondování půdy jest provedeno, bě
o změření kvanta na základě rychlosti prt-
tokové. Toto měření zakládá se na všeobecn
známém hydrografickém zákoně, při němž rychlost
v = k. T. Dle pokusů filtračních možno koěficienl
k volit roveň zrnitosti ústředí vododajného (k —
0.002). Myslíme-li si na příklad průřez o 1 km délky
a 1 m průřezu hloubky vododajné, bylo by za vteřinu
množství vody rovno 0.5 litru. Srážky vzdušné p
mo na území dopadající dle nejnovějších pozorování
nemají účinku na proudy vododajné a jsou to splše
měny odpadu vody, s nimiž dlužno počitati. Letošní
rok podal o tom nezvratný doklad. Kde odpad vody
byl snadný, tam ztratila se voda v studních.
Množství vody podzemní dá se dále měřiti vý
ronem do toků na povrchu. Je známo, že voda
podzemní nemůže se stále nadržovati, nýbrž že musí
míti určitý odpad. Měření toto musí se arci díti z
stavů nejnižších.
Pokusy čerpací jsou však tou nejle pší
methedou pro stanovení množství, předchází-li
jim náležité sondování půdy. Je-li na př. v celém
průřezu mechanické složení půdy stejné, dána určitá
délka vyměřeného průřezu a hloubka vody, tu, je-li
čerpané množství q. pak celková vydalnost
D (délka)
profesor
H ráz
km
26
article
Z ohledů hygjenických volí se šetření čerpací
v několika studních najednou. Je-li spád hladiny
vodní a hloubka měnivou v dosahu depresse studny
pokusné, tu můžeme vyšetřiti vydatnost na jednolk
průřezovou a jednotku spádu. Studny pokusné dlužno
voliti na místech nejnevýhodnějších, aby se prace-
valo s větší bezpečností. Tak na př. při šetření povodí
labsko - jizerského volena jedna pokusná studnau
Oujezda, druhá u Káraného, na soutoku Jizery
s Labem. Tedy v místě nepříznivém. Thiem v
svém posudku vypočítává modullus vydatnosti a t
pro délku 100 m, pro hloubku 2.41 m a spád 4.4%
a dochází k výsledku, že vydatnost toho území za
vteřinu se rovná 274 litrům
Není-li mechanické složení půdy stejně, dopo
ručuje se voliti více studní pokusných. Stalo se tak
na př. ve zvětralinách žuly v okolí Benešova a do-
spělo se k dobrým výsledkům. Jedná-li se o zabráni
více průřezů vododajných v náplavech diluviá lních.
deporučuje se voliti celé serie studní pokusných vrta-
ných, spojiti je ssacím potrubím a čerpati současně
ze všech studní
V další části přednášky své podal pan pře-
nášející obraz, jakým způsobem šetřeno kvantitativí
množství vody podzemní v povodí labsko-jizerském
Thiemem a dospívá k názoru, že podník tento,
bude-li proveden, bude jak po stránce kvantitativn
tak kvalitativní výhodnýi
Jizera
Benešov
Oujezd
27
article
Dozvuky l. sjezdu srbských lékaře
a přírodozpytců v Bělehradá
(od 17.—20. záři 1904.)
áč. Vrátiv se do slovanské Prahy, shledávám.
že málo zpráv dostalo se do veřejnosti o prvém
sjezdu srbských lékařů a přírodozpytců v Bělehrad
a přece jest význam tohoto sjezdu, po němž ná-
sledovaly korunovační slavnosti, pro Srby i ostalní
Slovanstvo veliký
Srbátí lékaři uspořádali tuto první revue svých
vědeckých sil a zrovna jak první naše sjezdy česk
byly předzvěstí příštích vysokých škol českých, tak
zdá se, že první sjezd srbský jest předzvěstí založení
lékafské fakulty v Bělehradě, která (amější vysoke
škola doposud schází. Ano stavbe čelných pavillon
moderně zařízených, kleré budou dozajisla lepší na
ty naše ubohé ústavy české, pro chirurgii, nervov
nemoci tuto předzvěst dotvrzují. Král Petr má rez-
hodně intenci co možná rychle vybudovati stánek pr
vědy lékařské a jak jsme seznali, má i dosti energi
aby námitkám, zvláště iinančního ministra, svým
slovem a vůlí čelil.
Druhým účelem sjezdu byla myšlenka spojitos
slovanských pracovníků na poli vědeckém, kterát
po úradách na pařížském kongresu r. 1900 poprvé
na českém sjezdu roku 1901 a nymí roku 1904 Sr-
skem byla uskutečněna, tím malým Srbskem, pr
které naše officiální kruhy teď, když vymizeli germa-
nisátorští Obrenovičové, nemají než pohrdání
Sjezd srbský oslavoval jednoho ze svých vel-
kánů, znamenitého botanika Paniče, jehož práce do-
znaly vysokého ocenění a tak pod záštitou máno
tohoto pracovníka svolali srbští kollegové všechny
národy slovanské, aby sami účet dali ze svých
schopností.
Srba
Petr
Obrenovič
Panič
Praha
Bělehrad
Srbsko
28
article
Přišli Čechové v hojném počtu, přišli dalmatšt,
uherští, bosenští a černohorští Srbové, Chorvatě, Slo-
vinci, Bulhaři — nepřišli. Poláci a Rusové, zat
z království srbského byli snad všichni lékaři. Byla
nás všech 440, číslo nad očekávání veliké. Tímto ve-
kým počtem a nenadále usnesenou korunovací zha-
tily se veškeré plány s ubytováním členů kongresu
podařilo-li se přece ubytovacímu komitétu zaopatrit
aspoň hosty způsobem velice slušným, nutno tut
práci uznati, máme-li na zřeteli, že ve dnech koruno-
vačních i před tím se žádalo za pokoj až do 50-
narů denně. Jako vždy tak i zde některý kongresist
nepochodil dobře hned s prvním bytem, ale na kone
přece jen každý musil býti spokojen. Při takých př
ležitostech jest třeba, aby sekretář komitétů národ-
ních několik dní před otevřením kongresu byl př-
tomen a byl na ruku komitétu ubytovacímu ! organi-
sačnímu, jak to bylo v Moskvě. To jen poznámkou
pro budoucnost.
Čecho
Srba
St
Bulhar
Polák
Rus
Moskva
kongres
29
article
Program sjezdu byl velmi bohatý a vyžadoví
dvě dopoledne i dvě odpoledne k úplnému vyčerpán
při 15 minutách, jež dovoleny byly jednotlivým řeč
níkům. Z četných přednášek srbských kollegů byl
seznáno, že slojí na výši vědy, ano i vojenštíl
kařové mohou se chlubiti velikými zkušenostmi. Př
nášky české zaujaly čelné místo v řadě a byly po-
slouchány s interesem velikým, zejmena dovedl-li do-
tyčný přednášející adaptovati svou přednášku pro
ucho szbské i jinoslovanské. Zde bylo ad absurdum
uvedeno pořekadlo, že dorozumívací řečí Slovanůj
němčina — která, per parenthesia řečeno, vlivem
Obrenovičů jest v Bělehradě, bohužel dodnes, veli
rozšířena. Není nám Čechům třeba mluviti jiným
jazykem než českým a porozumí se mu, mluví-lis
zvolna. Professoru Hlavovi všeobecně se rozuměle
mluvilt on zvolna a osvojil si trik dorozumívací tan.
že ve své přednášce volil slova česká, kteráž mj
stejný kmen neb znění se slovem srbským ii
terpoluje některé příliš specifické výrazy — významy
latinskými. Že skutečně dorozumění bylo, ukázala
diskuse, při které přednášející s porozuměním re
goval na námitky i doplňky neb dotazy srbsky, bu
harsky, slovinsky neb chorvatsky pronesené
Úspěch sjezdu co do hloubky byl velmi dobrý
důkazem toho bude publikace, kteráž obsahovali
bude veškeré práce i přednášky in extenso, vždyí
za povolených 15 minut mohlo se říci jen to ne-
význačnější.
Co se týče zevního lesku sjezdu, nutno přiznat
že srbští kollegové se snažili seč mohli, aby i zenl
stránka byla důstojnou.
Obrenovič
Čecho
Hlava
Bělehrad