ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 321c1660-71f5-11dc-b62a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 77, place 30, org 8, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNI LISTY
3 masthead
15. října 1904. Číslo 285.
4 article
sněmu království českého, ale v tomto soustáti vůbec. Ač projev ten chová se ke krajanům ja- zyka německého se všemožnou šetrností, bičuje pouze nezdravé výstřelky výstředních živlů rázu všeněmeckého, přece zástupci českých Němeů na sněmu uznali za dobré, nevyslechnouti čtení tohoto prohlášení, čímž porušili nejen nejprimi- tivnější formy, obvyklé mezi vzdělanci, ale osvědčili zároveň opětně a nanovo, že vlastním jejich cílem jest všemožné stupňování posavad ního rozvratu. Již to mohlo stačiti poslancům skupiny agrární za důkaz, že jest nezbytno, aby všichní poslanci národa českého zachovali nezbytnou jednotnost ve svém postupu, a to tím spíše, že němečtí poslanci agrární této solidaritě s ostat ními svými krajany v ničem nezadali. Prohlášení českých poslanců vyhnulo se tentokráte všem jednotlivostem a shrnulo v pře- hledný dokument hlavní, nejdůležitější mo- menty, jež ovládají zmatky ve veškeré veřejné působnosti tak hluboce a pronikavě, že je ne- dovedla přehlušiti ani potřeba akce nouzové, an tíseň drahotní, čím dále, tím krutěji dolehajíe zvláště na široké vrstvy lidu, odkázaného na skrovný výdělek svých rukou a na většinu naš intelligence, odkázanou na neméně obmezený plat, kteří všichni stejně trpí následky tísně ho- spodářské. Bohužel, že jakoukoliv akci pomocnou proti lepším záměrům německých agrárníků zmařili němečtí poslanci, zmařili hlavní repre- sentanti onoho proudu, kterýž slavil v r. 1897 vítězství nad většinou parlamentu, nad výkon- nru mocí, nad zásadami pravé ústavnosti, nad prineipy právními vůbee.
5 article
Ovšem jednali poslanci němečtí takto u vě domí, že předseda ministerstva p. dr. Körber sám jim dal napřed přiklad, jak ani nouzové potřeby nepokládají se za zbraň nerytířskou, jde-li o politické záměry. Jest tím důležitější míti stále před očima tento nejošklivější zjev v posavadních zápaseeh politických, protože poselstvo české na rad říšské nikdy nejmenších překážel nečinilo vy- řizování nouzových předloh. Náš český lid za- jisté nespusti s mysli tento rozdíl mezi postu- pem p. předsedy ministerstva, mezi postupem poslanců německých, a jednáním a stanoviskem poslanců českých, a nepodaří se tudíž nikomu ukouti z tohoto stavu stejně nemravnoua ohyzdnou zbraň k rozeštvání našeho národav jeho vlastním jádru. Prohlášení poslanců neméně jasně vy- stihuje hlubší příčiny vzrůstající nesmířli- vosti a žádostivosti německé, tkvící svými zá- rodky v mohutném rozvoji a světodějném sjed- nocení nového německého císařství. Ovšem jsou účinky tyto spolu důsledkem společného kulturního soužití všech větví ně- meckého národa, jsou výronem jeho rozpína- vosti, jsou překypováním jeho vědomí dočas- ného vítězství nad všemi činiteli ústavního ústroji v této polovině soustátí. Jest dobře, osvědčiti vůči takovýmto zje vům neochvějnou víru ve spravedlnost vlastních nároků, v bezpečnost vlastního práva, ale ještě lépe jest, dáti odpůrci pocítiti i vlastní moc a sílu, a tu dříve či později nutno přejíti o obrany k odplatě za utrpěné křivdy. Prohlášení poslanců vyslovuje přesvědčení že lze nápravy dosíci důsledným hájením práv- ních základů veřejného života.
Körber
6 article
Litují ovšem z hloubí srdce, že tou dobou není hrubě naděje na možnost brzkého uklid- nění zápasů poctivým smírem národním, a jsou přesvědčeni, že snášelivost sebe upřímnější. smířiivost sebe ochotnější s naší strany české. osvědčované za dnešní duševní nálady krajano německých, k žádoucímu cíli by nevedly i kdy- bychom se odhodlali k obětem sebe větším. Při tomto poznání, že přinášení obětí na újmu práv národa českého by bylo marné, dáno jest samo sebou, že želané nápravy dá se do- síci pouze účinkem sebevědomé, nastupujíeí obrany, kteráž by přesvědčila všechny činitele, počínaje od německých krajanů až po kormidel- níky u vesla vládního, že národ český se ned odstrčiti. stranách stanu pak zřízeny lóže pro císařovnu a členy císařské rodiny. Sloupy a stěny tribun ozdobeny byly zele nou chvojí a na tribunách samých sestaveny zbraňové trofeje; dvorní lože byly dekorováný aksamitovými draperiemi, trofejemi, kyrysy, sta robylými prapory, oštěpy, kopími afd. Za tribu nami čněly do výše čtyři ozdobené stožáry, ne soucí šňůry a přístroj na mžikové odhalen pomníku. Pro nedostatek místa rozestaveny n náměstí nikoli celá pražská posádka, jak pů vodně bylo zamýsleno, nýbrž jenom 4 prapor pěchoty a oddíl husarů z pluku maršálka R jeckého. Přesně o 11. hodině přijel na náměstí císa s císařovnou, arcivévody a družinou a o 112 byla vlastní slavnost skončena. Pak následovaly civilní slavnosti městské.
7 article
Večer bylo ve stavovském divadle (něme cké) slavnostní představení. Když se vyhrnula opona, stály na pravo Austria a na levo Bohe mia, v pozadi pak vidna byla mezi oblaky slou pová budova slávy. Austria velebila nadse- nou řečí hrdinu Radeckého, jehož jméno prý se ve slávobráně nesmrielnosti zářně skví, na čež Bohemia vzpomenuvši jednoho z oslavenco vých předků, jenž jako kanovník stavbu svato vítského chrámu řidil, velebila oslavence, který mocně prý spolupůsobil při stavbě somlaze ného« Rakouska. Mezi touto řečí rozevřela se oblaka, chrám slávy zmizel a místo něho obje vil se na jeviští Radeckého pomník z Malostran- ského náměstí, obklopený malebným shorem ra- kouských národností.... Císař jel z divadla pře slavnostně osvětlené Příkopy na Josefské náměstí. kdež zřízeno bylo obrovské illuminační tablesu. Hlavními obrazy tohoto tableau byly oko hoz a pod ním císařský orel; po obou stranách říšského znaku stály velké obelisky, na nichž planoucími písmenami zářily císařovo heslo, rok Radeckého narození a úmrti, jakož i jména jeho hlavních vítězných bilev. V neděli dopoledne dával císař audience přijímal deputace, jež mu přišly holdovat. Od- půldne o y4. hodině byla v hotelu »u saského dvora« hostina, již uspořádali členové výboru Krasoumné jednoty svým spolupracovníkům při pořízování pomníku. Na tomto banketě prones německý historik, professor pražské universiiy
Radecký Rakousko Malostran ský náměstí josefský náměstí stavovský divadlo Austria Bohemia
8 article
Vyrovnání Vídně s Uhrami jest důkazem, že ve Vídni zásadně nijak nepokládajíza oslabení státu, když se vyhoví v rámci histori- ekého vývoje jednotlivým národům, když se vy- hoví všem podmínkám jejich vlastního národ- ního rozvoje, dovodou-li podmínky tyto důrazně klásti. Ve Vídni uznali určitý souhrn společnýeh záležitostí za dostatečnou záruku trvání říšea jejího velmocenského postavení. Není tudíž ni- jakého platného a přesvědčujícího důvodu, proč by Vídeň a Němci nemohli uznati a vyplniti mnohem skromnější české požadavky naše; vždyť oni vůbec dle různé stupnice, jak plní po- žadavky jiných národů, prozrazují, že — vyko- návají spíše svou moc, než ústavou zaručenáa uznaná práva. Tato moc se musí přesvědčiti, že nás Čechy ani německým strašákem nelze odvrátiti od nej- důraznější obrany našich práv, a pak nastan náprava, aniž by stát sám tím utrpěl nejmenší újmy.
Němec Čecho Vídeň Uhry
9 article
Pouze takto pochopené, pouze opravdu spravedlivé Rakousko k našemu českému všem ostatním národům zůstane nezbytností pro mezinárodní rovnováhu; ale Rakousko jedno stranně německo-národní samo podryje základy této nezbytnosti, samo dá podnět k utvořen rovnováhy jinými prostředky. Dvě německé velmoci rovnováha mezi národní, rovnováha evropská nesnese, a v minu- losti není pro podobný stav nijaké analogie. Toto přesvědčení uvedeme my Čechové i do kruhů vídeňských, osvědčíme-li se jakožt mchutný činitel pro udržení rovnováhy v tomto soustátí. Neprovedeme-li tohoí důkazu, pak víra naše v Rakousko tuto říši ne zachrání, byť hory přenášela. Politika jest vý slednicí skutečných sil, a tyto musí provésti při měřenou operaci, hez níž ještě nikdy žádno bělmo s očí nespadlo Ani v Rakousku to bez uplatnění naší ná rodní síly nepůjde; a to lze prověsti prostředky jež jsou vzaty z platné půdy veřejného práva — jak pozorují všichni, kdož ústup státu pře německou obstrukcí rozpoznali jako počátel všeho následujícího zla.
Čecho Rakousko
10 article Sněm království českého.
Sněm království českého. Schůze 4. V Praze, 14. října. Schůze poslední... A únavná, neplodnějš všech předchozích. Jedině osvědčení poslaneů svobodomyslných a staročeských zvedlo vysoko opět její úroveň politickou. V jeho znamen hlavně dnes stála a jedině ono posloucháno bylo širokým kruhom poslanců. Jinak byla síř poloprázdná. Z německých lavic učiněn byl pokus sealabiti dojem osvědčení, jehož politický význam i dosah na úvodním místě oceňujeme, tím, že by se aspoň v plenu nečetlo. Ozval se z lavic německých výkřik proti rozhodnut maršálkovu, osvědčení dáti přečisti: »Sněm již není k usnášení se způsobilým.« Kmotr roz umec odkudsi od Nisy nebo Ohre mohl by ovšem věděti z praxe sněmovní i ze znění jednacího řádu, že nezpůsobilosť sněmu k usnášení nevy lučuje pouhé přečtení a vyslechnuli nejen osvěd čení, nýbrž dokonce i dotazův a návrhů poda ných. Ale ve výkřiku bylo vlěleno zlé svědomí Páni báli se slyšeti pravdul Jsou a byli Němei ovšem odhodláni vždy jíti přes pravdu prostě k dennímu pořádku Stanovisko to, vůči němuž nestačí ale vždy jen vysloviti mravní nevoli. Třeba s ním i počílati. dle něho jednati, dle něho se zaříditi. Přea všechen soud zhrdavý nemůžeme si zapírati — a citíme to zvláště zde na sněmu — že máme na lavicích německých proti sobě mohutnou moc, nacionalismem sjednocenou. Tak silný jest v ní vedle jiných růzností moment nacionální, že momentům jiným zatím nedovoluje pronik nouti a na nejméně momentům právním. Tak silný jest nacionalismus německý, že nepostře huje aneb nechee postřehnouti ani záměnu práva za bezpráví. U nás naopak. My, na místě jen politiekého prospěchu svého si hleděti, jsme pronikuuti v celém bytí svém tolik smyslem právním, že tážeme se při každém kroku svém úzkostlivě, neubližu
Páňa Praha Nisa
11 article
dr. Konstantin Höfler, poetický připitek, ve kte rémž velebil českou zem, jež prý Rakousku dal jeho zachránce, maršálka Radeckého. Večer mělo býti české slavnostní předata vení ve stavovském divadle, ale bylo na ponděl odloženo, ježto téhož večera císař uvitati musíí v bubenečském nádraží saského krále a korun ního prince. V pozdější večerní hodině zahájen slav nostní ples na Žofíně, jehož tehdejší sály byly o jeden rozmnoženy. K malému sálu připojen totiž dřevěný přístavek, tak že byl pak malý sái střední dvoranou. Plesovému obecenstvu byly přístupny jenom dolejší sály, nikoli však galerie a hořejší místnosti, proč, nebylo udáno. Snad z jakýchsi ohledů bezpečnosti. Hudbu k tane obstarávaly kapely Komzákova a pluku Wern hardtova. Tanečníci byli dle předpisu ve střevi cích. Žofín neviděl nikdy před tím ani potom takové parády a nádhery.
doktor Höfler Radecký Komzákův Rakousko Žofín stavovský divadlo
12 article
Císař, elsařovna a arcivévodové přijeli 49. do plesu a setrvali tam do 10. hodiny — od té doby neměl Žofin příležilosti, aby panov níka uvítal. Po celý večer podávány návštěvní kům plesu teplé i studené nápoje, zákusky eukrovinky a tak dále. Hostiteli byli plesový výbor a obec pražská. Tanečním pořádkem, jehož exemplář (snad zvláště upravený) take císařovna přijala a si odnesla, byla stříbrná kolem českými granáty osazená knížečka; n jedné destičce byl zlatý modelek Radeckého pomníku, na druhé pak také ve zlaté úprav znak města Prahy; uvnitř knížky byly názvy lanců vepsány černým písmem do zlalé půdy- V ponděli bylo české slavnostní předslavení. při němž provedena byla nejprve Kollárova slav nostní jednoaktová hra »Vysloužilei«, v nít účinkovali: panl Hynková, panna Heintzova, pp Jos. Jiří Kollár, Šimanovský, Lapil, Chramosta a Nikolaj. Na to sehrán Klieperův »Divotvorný klobouk«. Přítomni byli v ložích : císař, císa řovna, saská korunní princezna, arcivévodové ministři, místodržitel, četní generálové a zástup- cové šlechty atd. Také tohoto večera byly hlavn ulice pražské slavnostně osvětleny.
Žofina Radecký Kollárův Hynková Heintzův Jos Kollár Šimanovský Chramosta Nikolaj Klieperův Praha
13 article
Žofinské sály byly v úterý ve své slav- nostní úpravě obecenstvu přístupny za vstupné 10 kr. za každou osobu ve prospěch chudo bince u sv. Bartoloměje. jeme li tím druhému. Co slyšeli jsme zvláště v poslední době, nebylo ani tak, že nestrpi m zasahování do državy vlastní, nýbrž jen a jen omlouvání, ubezpečování a zapřísahání, že ne chceme zasáhnouti do državy cizí. Stanovisko to zajisté šlechetné, ale — uprostřed litice vá lečné, kdež ohled na hranice a meze cizí býví pochybením často již nenapravitelným — jal šlechetné tak i osudné. Strateg by dodal do konce: sebevražedné. Jistě věky budoucí vzdaj čest takému stanovisku našemu, ale je otázkou zdaž tato chvála budoucnosti byla by vyslo vena ještě — živým. Nepopírafelno jest, že ta kové sebezapření politické často národům hroby kopalo. Zatím zkvetli a zmohulněli by odpůre naši, že by se klidně již bez chvály historie obešli. Ni z daleka nás nenapadá, abychom smekli se v zápase svém, v jeho podstatě v jeho základech trvalých a jeho cílech veli kých s úrovně právní. Právě to vědomí právn síli nás v boji a dodává důvěry. Ale široké je i mimo to pole zápasu —— a tu přece, při re sultátech odpůrců, zajisté jest dovolena otázka Neměli bychom býli méně úzkostlivými k po sicím cizím? Válka jest válka a dokud boj jes tak tuhý a zoufalý: neměli bychom být i trochu méně — snášelivými?
Bartoloměj
14 article
Leč především měli bychom ne každý lán- ale každou brázdu svoji brániti do krajnosti Řekne se: což brázdu jednu urval li soused Zbývá ještě jitro, ještě korec. Ale příští rok příští pokolení brázdu po brůzdě bere a na kone — ztraceno jest pole celé! To připadlo nám na mysl bezděčně, když člen dnes ve sněmn dotaz posl. dra. Stráneckého o komornich a korunních stateíeh zemských. Před dvěma léty po jeho návrhu usnesl se sněm zemský, aby zem. výbor zkoumal právní poměr řišských ko morních a korunních statkův a aby hleděl i tu v platnost uvésti práva země — načež by sněmu zprávu podal — a podnes, dí dotaz, návrh ne- proveden. A přece neběží v olázce statků těcht jen o stránku materiální, nýbrž především o stránku právní, jež souvisí s celým státoprávním posta- vením tohoto královstvi! Jindy, když sáhnuto n některé statky korunní, na Zbirov a jiné, celého národa zmocnilo se bouřlivé rozhorlení, zval jsme čin ten i svatokrádeží na koruně naší, — plamenné apostrofy pršely se všech stran — cíhilo se dobře v duši lidu, že sahá se na víe, než na kus lesa, na kus zdiva. A dnes, opět jako v jiných věcech, ta lhostejnost apatická ten klid, jakoby běželo jen o brázdu pouhou a o nie vic! A jako by nebyl pojem vlastnictví stejně porušen, urve-li se kousek nebo kus! Však jako podnět dra. Stráneckého i ostaln návrhy mumlané — četbou nebylo lze dnešní přednes jejich věru nazvati! — zapadly skorem bez pozornosti v tůň lhostejnosti. A mnohý nikdy se z ní nevynoří již. Jen na konec trochu živola a rozčilení vnesla do schůze — galerie.
Stránecký
15 article
Hned při prvním německém návrhu obstrukčním zjištěna následkem neomluvitelných mnohých absencí i českých nezpůsobilosť sněmu k usná- šení a nejvyšši maršálek přikročiv k uzavřent schůze, uvedl, že nemůže udati, kdy sestoup se schůze příští. S galerie ozval se v okamžiku tom výkřik pronikavý: »Ať žije všeobecné právo hlasovací!« Hned za sím několik výkřikůji- ných: »Ven s všeobecným právem hlasovacím Nám patří! Okrádáte lid! Nesmějte se poža- davkům lidu !« Nejvyšší maršálek, jenž byl již na odchodu postavil se čelem proti galerii, vypjal prsa, sle doval její vyprázdňování a pak obrátiv se k o chodu, propukl v posupný smích. Pravda, ná sledkem jeho manipulací se vstupenkami, demon- strace byla nezdařilou. Výkřiky zůstaly ojediněly- Ale jen na tribuně této. Kdyby si byl maršálel zemský připomněl moc, silu a pavnost těcl tisíců a opět tisíců, jichž volání a dychtění ob lilo se v tento projev jen zde osamotnělý, jist byl by tento výbuch provázel jiným gestem, nežl výsměšným a zhrdavým. »Okrádáte lid!« Když se tato slova ozvala z kruhů dělnických, byly již německé lavice prázdné. Ale vůdcové socialističtí vědí přece kde hledati pravé adresáty. Mohou se s nim vypořádati v jejich okresích volebních. Tam de- Jakožto další momenty slavnosti dlužno uvésti: Dne 16. listopadu konala se na leten- ské pláni velká přehlídka vojska; dne 17.li stopadu v předvečer jmenin císařovny Alžběty byl na Hradčanech velkolepý »komorní ples« dne 18. byl skvělý ples v paláci knížete Karla Auersperga a dne 20. ples u místodržitele bar Mecseryho. Císař a císařovna, pobyvše v Praze 10 dní, odjeli dne 22. listopadu nazpět do Vídně. Celá tato co do rozměrů velkolepá a ve skrze nádhery plná slavnost měla ráz okázale černožlutý a německý.
Alžběta Auersperg Hradčany Praha Vídeň Mecsery
16 article
Vzpomínka na slavnostní odhalení pomníke maršálka Radeckého zavdává mi podnět ke dvě ma poznámkám. Předně vnucuje se mi porov nání: jak energicky a rychle se při zřizován pomníku postupovalo jindy a jak neskonale vá havě se v tom ohledu postupuje nyní! Roku 1850 stalo se usnesení, aby Radeckému posta- ven byl v Praze pomník, za dvě léta odevzdány výkresy k modelování, počátkem šestého roku odevzdány modely slévárně a osmého roku již bylo odhalení pomníku. A nyní porovnejme kolik let minulo již od té doby, co stalase usnesení o zřízení pomníků Františku Palacké mu a Janu Husovi? Druhá poznámka: proč asi neodhodlala se dosud Praha, jež Radeckému ještě za jehoži vota pomník budovala, zříditi nádherný památ ník největšímu vojevůdci, jaký kdy z lůna če ského národa vzešel, největšímu stratégov 15. století a snad celého středověku, našemu vždy vítěznému, nikdy nepřekonanému, ba ne překonatelnému reku a válečnému geniovi Janu Žižkovi? Mně jeví se jakousi psychologickou záhadou, že jsme si nikdy netroufali a že si do sud netroufáme, ačkoli se dlouhá desítiletí ji nalezáme v tuhém boji o svoje práva — které mužto boji bůh ví kdy asi bude konec — vytknout si za svůj ideál a zářící vzor k sílení národ ního ducha, veřejně, okázale a slavně hrdinu velmože, jenž lid svůj vodil od vítězství kví tězství, jenž nikdy nepodlehl a se nepoddal, ale vždy a stále nepřítele nejenom ostřím meče. nýbrž také a zvláště ostřím svého ducha poráže a potíral ? Proč asi ? Proč? monstrace bude mnohem účinnější. Jen prot lístku hlasovacímu Eppingrové a Sehreinerové nebudou otrlými. Všude jinde zůstanou tvrdo kožci.
Radecký Palacká Hus Žižek Praha
17 article
Nejvyšší maxšálek zemský zahajuje schůzi o 11h 15 min U vládního stolk místodržitel hr. Coudenhov a dv. r. Vojáček. Jako ve schůzích minulých, také tentokráte na hromadilo se na stolci předsednickém množství návrhů a dotazů. Posl. Kasper a soudr. podali návrh na státní zemskou pomoc pro rolnictvo okresu teplického broumovského, poškozené letošním suchem posl. Ansorge a soudr. návrh na podporu pro obce okresu broumovského, teplického a polického, posti- žené průtrží mračen a suchem; posl. Feuerfeil a soudr. návrh na změnu zákona z r. 1882, jíž by zrušeny byly okresní hospodářské záložny s malým jměním kmenovým a tohoto aby použilo se k zakládání Raiffeisenek nebo na jiné obecné účely. Posl. Kratochvíl a soudr. dotazují se místodržitel po rozmnožení konceptních a odborných sil u spole- čenstevního instruktorátu v král. českém Posl. Pozselt a soudr. podávají na nejvyššího mar šálka dotaz stran „svévolného, bezohledného a stran nického“ prý jednání starosty a většiny českodubskéh okresního zastupitelstva Posl. Fr. Staněk a soudr. podávají dolaz na místo držitele po soustavném zvyšování daní berním inspek torem v Týně nad Vltavou. Posl. Kollář a soudr. dotazují se místodržitel stran státní podpory okresům jičínské mu, libáňskému a soboteckému, jež po stiženy byly krupobitím.
Posl Kasper Ansorge Raiffeisenek Kratochvíl František Staněk Týn nad Vltava
18 article
Posl. dr. Stránecký a soudr. činí tento dolaz n nejvyššího maršálka; „V XIX. sezení I. výročního zasedání sněmu krá lovství českého dne 24. července r. 1902 přijat by sněmem tento můj návrh: Zemskému výboru se ukládá, aby prozkoumal právní stav říšských komorních či ko- runních statků, aby vlastnická práv království k těmto statkům provedl zemskému sněmu o výsledcích zkoumání zprávu svoji k dalšímu projednání v nejbližším zasedání předložil Ačkoliv od té doby již více jak dva roky minuly sněm do té doby již vícekráte zasedal, přece zemsk výbor jasně vylknutému úkolu, sněmem jemu ulože- nému, dosud nevyhověl. Podepsaní vidí v tomto jed- nání zemského výboru zjevnou nevážnost vůči usne sením sněmu království českého i táží se proto: Jest V. J. známo toto zanedbávání a nesplnění usnesen sněmu zemským výborem království českého? Hodl V. J. jako maršálek království českého na se vzíti zod- povědnost za hmotnou ztrálu, která by království če- skému uplynutím doby promlčecí a trvalou ztrátou statků korunních vzešla? Hodlá V. J. zakročiti, aby usnesení sněmu co nejdříve bylo splněno?“ Posl. Stahl a soudr. podávají návrh na zřízen českomoravské transversálky z Domažlic do Tachova a na sestátnění místní dráhy ze Staňkova do Ronšper ka, jakož i návrh na podporu r. 1904 suchem posti ženého rolniciva v okresích horšovotýnském, hostoun ském a ronšperském.
Posl doktor Stránecký Stahl Domažlice Tachov Staňkov
19 article
Posl. Maštálka a soudruzi podávají návrh n udělení podpory zemské i státní rolnictvu okresu sobo teckého. Posl. Kalina činí dolaz na míslodržitele i na nej vyššího maršátka zemského v záležitosti poslancea Hdícího učitele Josela Černého z Novéh Bydžova, jemuž byla zemskou školní radou pro vykonávání mandátu dána dovolená pouze s pod mínkou, že si musí platiti svého zástupee Poněvadž však poslanci učitelé Kasper a Schrei ter dostali dovolenou téhož druhu bez podmínky podal poslanec Černý ohražení zemské školní radě ta je však zamítla. Interpeilanti táží se, je-li věct místodržiteli známa a hodlá-li se postarati o nápravu
Posl Maštálek Kalina Josel Černý Kasper Schrei Novéh Bydžov
20 article
Německá obstrukce.
21 article
Nejvyšší maršálek zemský sděluje, že velkosta kářský poslanec Šembera požádal za dovolenou na celé sněmovní zasedání. Všeněmecký poslanec dr. Tschann chápe se téte příležitosti a navrhuje dle obvyklé již methody o žá dosti této hlasování dle jmen po desetiminutové pře- stávce. Návrh je dostatečně podporován a koná se ludí hlasování dle jmen, načež konstatuje maršálek,že bylo odevzdáno 108 hlasů pro a 9 hlasů proti, že sněn nebyl s to učiniti platné usnesení. Při kročuje ledy maršálek k — ukončen schů ze. Posl. Kaliría a soudr. podali na místodržitele dota stran výnosu presidia zemské školní rady ze dn 20. dubna 1904 o pěstování církevního zpě- vu na školách národních. Osvědčení poslanců českých Na to sděluje maršálek, že mu posl. dr. Pacák dr. Fořl, dr. Herold a dr. Steidi podali osvědčení s velkým počtem podpisův a dává je po žádosti po- slanců těch sněmovním tajemníkem přečísti Posl. dr. Hackel: I přes to, že není sněm ji k usnášení způsobilým? Sněmovní tajemník p. dr. Haasz předčítá poton osvědčení českého poselstva, jehož podrobné zněn přinášíme v čele našeho listu Posl. dr. Schreiner, Peschka a soudruzi táží s místodržitele: 1. ví-li o výhodách, kterým v Čechách těší se prodej uherské mouky a 2. je-li ochoten, po starali se, aby výhody, jež poskytují se na dráhác dovozu uherské mouky na úkor domácího zemědělstvá a mlýnského průmyslu, byly zrušeny?
Šembera doktor Tschann Posl Pacák Fořl Herold Steidi Hackel Haasz Schreiner Peschek Čechy
22 article
Konec schůze a — zasedání, Nejvyšší maršálek zemský sděluje, že den pří ští schůze oznámí písem ně- Sociální demokraté, kteří na galerii byli zastou peni, při odchodu provolávají: Ať žije všeobecné hla sovací právo! Němečtí poslanci křičí z dola: Hell! Konec schůze o 1. hodině odpolední. Klub poslanců české sbany agrámi na sněmu království českého, který ve sněmě neučinil projevu žádného a také k žádnému se nepřipojil, vydal včer večer ve svém orgánu obšírný projev žurnalistický Není pochyby, že projev ten stane se předmětem nejer úvah, ale také sporů. V agrárním prohlášení líčí se kroky agrárního vedení, podniknuté k vůli dosažen dělnosti sněmu, činí se sdělení o vyjednávání českých agrárníků s německými před svoláním sněmu, vytýká se „velícím politikům“ německým i českým, že „ne mají pravého pochopení pro potřeby ldu“, odsuzuj se německá obstrukce, vytýká se „vůdeům české stra ny svobodomyslně“, že prý „neučinili ani jediného upřímného kroku, směřujícího k docílení dělnosti sně- mu“ (1!), sděluje se, že předseda agrárního klubu v první konferenci předsedů klubů vyslovil ochotu, n říšské radě vypustiti z obstrukce osnovu zákona melioracích a regulacích, na úlevu nouze i rozpočet stane-li se totéž na sněmě zemském, ke kterážto otázce bylo prý „českou stranou svobodomyslnou vyhýbav stanovisko zaujato a tím dána Němcům přiležitost (!
Hell Němec
23 article
k výmluvě, že není zaručeno projednání otázek Čecl na říšské radě“. V osvědčení mluví se dále ve prospěcl zřízení samostatné německé strany agrární. Již z to hoto obsahu českého prohlášení agrárního je vidno že česká strana agrární jednak vyhledává útok prol poslancům národní strany svobodomyslné, jednak za- ujímá totéž stanovisko jako německá obstrukce: tím že stejně jako Němci směšuje a do vzájemné spoji- tosti staví českou obstrukci na radě říšské s německou obstrukcí na sněmě. Tím nejen utvrzuje německou obstrukci na sněmě, nýbrž i dává jí příležitost k omlu- vě. Z toho ze všeho lze souditi, že zmíněné prohlášen zavdá příčinu k dalším výkladům a rozborům. Prof. J. V. Hrázský : O methodách kvantitavního šetřen vod podzemních. Druhou přednáškou ve Spolku architekt a inženýrů zahájena serie přednášek o opatření pitné vody pro Prahu, tedy věci nad jiné aktuální. V posledních létech měla naše veřejnost přiležitost sledovali četné pokusy o opatření zdravé pitné vody pro Prahu, měla i příležitost ze zpráv odborných poznati aspoň z části a pokud laiku toho možno způsob, jakým pokusy tyto se dály. Jak známo
Němec profesor Hrázský Praha národní strana
24 article
nejnověji vodárenská komise král. hlav. města Praby má tuto olázku na zřeteli. Průpravné práce k še- tření vod podzemních týkají se jednak kvantity, jednak kvality vody. Zalím co zkoušení kvality spadádo oboru lékařské chemie. měření kvanta spadá do obor vědy technické. Odborník, inženýr a prof. J. V. H ráz- ský promluvil na včerejší schůzi o methodách toho e kvantitativního měření způsobem velmi poučným názorným Způsobů měření je několik. V úzení vododajném dlužno učiniti několik průřezů a to zpl- sobem dosti jednoduchým a všeobecně užívaným navrtáním. Když sondování půdy jest provedeno, bě o změření kvanta na základě rychlosti prt- tokové. Toto měření zakládá se na všeobecn známém hydrografickém zákoně, při němž rychlost v = k. T. Dle pokusů filtračních možno koěficienl k volit roveň zrnitosti ústředí vododajného (k — 0.002). Myslíme-li si na příklad průřez o 1 km délky a 1 m průřezu hloubky vododajné, bylo by za vteřinu množství vody rovno 0.5 litru. Srážky vzdušné p mo na území dopadající dle nejnovějších pozorování nemají účinku na proudy vododajné a jsou to splše měny odpadu vody, s nimiž dlužno počitati. Letošní rok podal o tom nezvratný doklad. Kde odpad vody byl snadný, tam ztratila se voda v studních. Množství vody podzemní dá se dále měřiti vý ronem do toků na povrchu. Je známo, že voda podzemní nemůže se stále nadržovati, nýbrž že musí míti určitý odpad. Měření toto musí se arci díti z stavů nejnižších. Pokusy čerpací jsou však tou nejle pší methedou pro stanovení množství, předchází-li jim náležité sondování půdy. Je-li na př. v celém průřezu mechanické složení půdy stejné, dána určitá délka vyměřeného průřezu a hloubka vody, tu, je-li čerpané množství q. pak celková vydalnost D (délka)
profesor H ráz km
25 article
d (hloubka)
26 article
Z ohledů hygjenických volí se šetření čerpací v několika studních najednou. Je-li spád hladiny vodní a hloubka měnivou v dosahu depresse studny pokusné, tu můžeme vyšetřiti vydatnost na jednolk průřezovou a jednotku spádu. Studny pokusné dlužno voliti na místech nejnevýhodnějších, aby se prace- valo s větší bezpečností. Tak na př. při šetření povodí labsko - jizerského volena jedna pokusná studnau Oujezda, druhá u Káraného, na soutoku Jizery s Labem. Tedy v místě nepříznivém. Thiem v svém posudku vypočítává modullus vydatnosti a t pro délku 100 m, pro hloubku 2.41 m a spád 4.4% a dochází k výsledku, že vydatnost toho území za vteřinu se rovná 274 litrům Není-li mechanické složení půdy stejně, dopo ručuje se voliti více studní pokusných. Stalo se tak na př. ve zvětralinách žuly v okolí Benešova a do- spělo se k dobrým výsledkům. Jedná-li se o zabráni více průřezů vododajných v náplavech diluviá lních. deporučuje se voliti celé serie studní pokusných vrta- ných, spojiti je ssacím potrubím a čerpati současně ze všech studní V další části přednášky své podal pan pře- nášející obraz, jakým způsobem šetřeno kvantitativí množství vody podzemní v povodí labsko-jizerském Thiemem a dospívá k názoru, že podník tento, bude-li proveden, bude jak po stránce kvantitativn tak kvalitativní výhodnýi
Jizera Benešov Oujezd
27 article
Dozvuky l. sjezdu srbských lékaře a přírodozpytců v Bělehradá (od 17.—20. záři 1904.) áč. Vrátiv se do slovanské Prahy, shledávám. že málo zpráv dostalo se do veřejnosti o prvém sjezdu srbských lékařů a přírodozpytců v Bělehrad a přece jest význam tohoto sjezdu, po němž ná- sledovaly korunovační slavnosti, pro Srby i ostalní Slovanstvo veliký Srbátí lékaři uspořádali tuto první revue svých vědeckých sil a zrovna jak první naše sjezdy česk byly předzvěstí příštích vysokých škol českých, tak zdá se, že první sjezd srbský jest předzvěstí založení lékafské fakulty v Bělehradě, která (amější vysoke škola doposud schází. Ano stavbe čelných pavillon moderně zařízených, kleré budou dozajisla lepší na ty naše ubohé ústavy české, pro chirurgii, nervov nemoci tuto předzvěst dotvrzují. Král Petr má rez- hodně intenci co možná rychle vybudovati stánek pr vědy lékařské a jak jsme seznali, má i dosti energi aby námitkám, zvláště iinančního ministra, svým slovem a vůlí čelil. Druhým účelem sjezdu byla myšlenka spojitos slovanských pracovníků na poli vědeckém, kterát po úradách na pařížském kongresu r. 1900 poprvé na českém sjezdu roku 1901 a nymí roku 1904 Sr- skem byla uskutečněna, tím malým Srbskem, pr které naše officiální kruhy teď, když vymizeli germa- nisátorští Obrenovičové, nemají než pohrdání Sjezd srbský oslavoval jednoho ze svých vel- kánů, znamenitého botanika Paniče, jehož práce do- znaly vysokého ocenění a tak pod záštitou máno tohoto pracovníka svolali srbští kollegové všechny národy slovanské, aby sami účet dali ze svých schopností.
Srba Petr Obrenovič Panič Praha Bělehrad Srbsko
28 article
Přišli Čechové v hojném počtu, přišli dalmatšt, uherští, bosenští a černohorští Srbové, Chorvatě, Slo- vinci, Bulhaři — nepřišli. Poláci a Rusové, zat z království srbského byli snad všichni lékaři. Byla nás všech 440, číslo nad očekávání veliké. Tímto ve- kým počtem a nenadále usnesenou korunovací zha- tily se veškeré plány s ubytováním členů kongresu podařilo-li se přece ubytovacímu komitétu zaopatrit aspoň hosty způsobem velice slušným, nutno tut práci uznati, máme-li na zřeteli, že ve dnech koruno- vačních i před tím se žádalo za pokoj až do 50- narů denně. Jako vždy tak i zde některý kongresist nepochodil dobře hned s prvním bytem, ale na kone přece jen každý musil býti spokojen. Při takých př ležitostech jest třeba, aby sekretář komitétů národ- ních několik dní před otevřením kongresu byl př- tomen a byl na ruku komitétu ubytovacímu ! organi- sačnímu, jak to bylo v Moskvě. To jen poznámkou pro budoucnost.
Čecho Srba St Bulhar Polák Rus Moskva kongres
29 article
Program sjezdu byl velmi bohatý a vyžadoví dvě dopoledne i dvě odpoledne k úplnému vyčerpán při 15 minutách, jež dovoleny byly jednotlivým řeč níkům. Z četných přednášek srbských kollegů byl seznáno, že slojí na výši vědy, ano i vojenštíl kařové mohou se chlubiti velikými zkušenostmi. Př nášky české zaujaly čelné místo v řadě a byly po- slouchány s interesem velikým, zejmena dovedl-li do- tyčný přednášející adaptovati svou přednášku pro ucho szbské i jinoslovanské. Zde bylo ad absurdum uvedeno pořekadlo, že dorozumívací řečí Slovanůj němčina — která, per parenthesia řečeno, vlivem Obrenovičů jest v Bělehradě, bohužel dodnes, veli rozšířena. Není nám Čechům třeba mluviti jiným jazykem než českým a porozumí se mu, mluví-lis zvolna. Professoru Hlavovi všeobecně se rozuměle mluvilt on zvolna a osvojil si trik dorozumívací tan. že ve své přednášce volil slova česká, kteráž mj stejný kmen neb znění se slovem srbským ii terpoluje některé příliš specifické výrazy — významy latinskými. Že skutečně dorozumění bylo, ukázala diskuse, při které přednášející s porozuměním re goval na námitky i doplňky neb dotazy srbsky, bu harsky, slovinsky neb chorvatsky pronesené Úspěch sjezdu co do hloubky byl velmi dobrý důkazem toho bude publikace, kteráž obsahovali bude veškeré práce i přednášky in extenso, vždyí za povolených 15 minut mohlo se říci jen to ne- význačnější. Co se týče zevního lesku sjezdu, nutno přiznat že srbští kollegové se snažili seč mohli, aby i zenl stránka byla důstojnou.
Obrenovič Čecho Hlava Bělehrad