1
masthead
15. října 1904.
5
article
mnoho japonskou dělostřelbou, byli odraženi
s velikými zírátami. Pravé křídlo levé kolony
střední armády zajalo 150 Rusů.
Z Tokia, 13. října ve 4.30 hod. odpol.
(Reuter.) Z posledních telegramů z hojiště lze
seznati, že pohyby Japonců úspěšně pokračují
Levá armáda, jíž velí Oku, dobyla včera 25
děl. Myslí se, že úspěchy druhé armády zvýší
značně tento počet. Rusové podnikli na Japonce
dva zoufalé protiútoky, ale byli odraženise
značnými ztrátami. Japonští velitelé obdivujíse
výkonům Rusů.
Z Tokia, 13. října. (C.-B.) [Ú řadní.] Maršá
Ojama oznamuje: Ve středu odraženy ned
leko Benziku nepřátelské útoky na všech stra-
nách. Pravá armáda poslala jedno oddělení do
Šikjsoczy (8 mil severně od Benziku), aby za-
tižila nepřiteli ústup. Střední a levá kolona
pravé armády obsadily ve středu několik návrší
severovýchodně od jantajských dolů a pronásle
dovaly nepřitele rázně. Prostřední armáda zahá
jila své operace v úterý v noci, ve středu ráno
dorazila na návrší několik mil východně o
Jantaje a ukořistila v boji dvě polní děla a8
kar se střelivem. Pronásledujíc nepřítele uko
řístila u Sankvajšiochenu dalších 11 polních dě
a voziků se střelivem a zajala 150 Rusů. Pro
následování nepřítele pravou a prostřední ar
mádou pokračuje úspěšně. Ve středu obklíčeno
nepřátelské oddělení s děly 12 mil západně od
Rus
Japonec
Benzika
Tokio
Oka
Reuter
Šikjsocza
6
article
Jantaje a dalo se kvapně na útěk. Jedna část
ustoupila v nepořádku k severu. Levá armáda
od úterka v noci napadala nepřílele ustavičn
nedaleko železnice, 10 mil severovýchodně o
Jantaje. Její prostřední kolona odraživší silný
nepřálelský oddil, obsadila ve středu odpoledne
Lancechich (5 mil severovýchodně od Jantaje
a při tom ukořistila 16 děl. Kolona pronásledo
vala hned potom ustupujícího v nepořádku ne-
přítele a při tom ukořistila další 4 děla. Ne-
přítel podnikl dvakrát zoufale protiútoky, al
byl vždy odražen s velkými ztrátami. Pravá ko
lona levé armády, stihajíc nepřítele nedaleko Ši
licha, ukořistila 5 děl a 5 kar střeliva.
Z Petrohradu, 14. října. (C. B) [Úřadní
Generál Kuropatkin telegrafoval včera : Dle zpráv
došlých mne do 1 hod. s pol., dva pluky na
šeho pravého křídla 12. t. m. utrpěvše velké
ztráty, zůstavily svá děla a ustoupily. Brigádník
byl raněn a velitel jednoho z obou pluků padl
Oba pluky vydobyly později pod velením plu-
kovníka Vanovského ztracených děl až na 16.
jež zůstaly v rukou nepřílele.
Výsledek boje 12. října na tomte
(pravém) křídle byl následkem noč-
ního japonského útoku nepříz
nivý. Nejen že vojsko musilo ustou-
piti ze svých postavení, ale ztra-
tilo také zase svá vydobytá děla
a ustoupilo na ustanovená předem
postavení na řece Šache.
Z Petrohradu, 14. října. (C.-B.) [Úřadní.
Kuropatkin
Jantaj
Petrohrad
Manche
7
article
G.-l. Sacharov telegrafoval dnes hlavnímu
štábu: Vojsko I. mandžurské armády obnovil
boj 13. října. Nepřitel zahájil prudkou offensivu
a obořil se na naše pravé křídlo, zvlášť směrem
na osadu Sjalincheczy. Tamější naše
vojska držela se na všech zaujatých svých po-
staveních, odrážejíce četné útoky Japonců. Také
poslavení na našem krajním pravém křídle se
držela. Protože však postavení vojska, jež hájilo
silnici vedouci k osadě Sjalincheczy, u porov-
nání s naším krajním křídlem bylo tuze vysu-
nuté, dán vojsku ráno rozkaz, aby drželo se
až do soumraku a potom odstoupilo, aby
nebylo tuze osamoceno. Ústup počal v úpln ém
pořádku o 6. hodině večer.
Levé křídlo armády pokračovalo 12. října
v úlocích na průsmyky. Po velice tvrdo-
šijném odporu nepřítele obsadili jsme skalnatá
návrší nedaleko průsmyků. Protože však Japonei
dostali značně posily, dán rozkaz, protože vojsko
mělo tuze exponované postavení, aby ustoupilo
poněkud do zadu.
Naše ztráty v tomto 3denní
boji jsou velké.
Z Tokia, 14. října. (C.-B.) Maršál Ojam
oznamuje, že boj zuří skoro na celé
frontěa Japonci dělají uspokojiv
pokroky.
Sacharov
Japonec
Ojam
Tokio
8
article
Berlínská zpráva o bitvě u Jantaje.
Z Berlína, 14. října. »Local Anzei-
gers oznamuje z Hukdenu: Rusové
postoupili dne 12. října k Jantaji.
O 11. hodině v noci počal boj, který
trval po celou noc. Ráno dne 13. října
na novo se rozpoutala krvavá bitva
se střídavým štěstím; posice, kterých
Japonci dobyli, Rusové jim konečně
vzali zpět a postoupili dále. Na trati
železniční byl strašlivý boj. Jantaj
sám není ještě v rukou Rusů, ale
jest naděje, že bude v jejich moci.
Japonci brání se zoufale. Krveprolití
jest hrozné, mnohem větší než u Ljao-
janu. Ztráty jsou nebývalé. Rusové
bejovali přímo vzorně. Za prudkého
deště střel postupovali ku předu. 1
na straně japonské uznáva se jejich
statečnost. Mrtvých jest poměrně málo,
raněných mnohem více. V boji tomto
zejmena dělostřelectvo způsobilo vy-
datnou palbou celé průseky v japon-
ských kolonách: jeho šrapnely a gra-
náty nadělaly veliké ztráty. Několika
škadronám japonské jízdy vpadly do
boku dva prapory ruské pěchoty.o
jízdě vznikla nesmírná panika, jeli-
kož překvapení bylo náhlé a neoče-
kávané. Salvy ruských pěšáků, z blíz-
kos i vypálené, smetly v pravém slova
smyslu japonské jezdce s koní. Ani
jediný z nich se nenavrátil.
O japonské střelbě dlužno říci,
že byla prudká a že nešetřeno ná-
bojl; scházely jí však disciplina, klid
a rozvaha. Zajati Japouci vyslovili
se, že jejich obrana byla velmi těž-
kou a že byly chvíle, ve kterých se
zmocňovala důstojníků i vejska malo-
myslnost a obavy, že všechno je již
ztraceno. Ruské dělostřelectvo nadě-
lalo hrozných spoust a jeho převaha
nad dělostřelectvem japonským jest
doznána i s této strany.
Vítězství anebo porážka?
Z Paříže, 14. října. »New-York He
raldu« oznamuje se z Petrohra du
Japonec
Jantaj
Rus
Salva
Berlín
Paříž
NewYork
Vocal Anzei
9
article
V Mukdenu kolují o poslední bitvě u Jantaj
nejrůznější, na vzájem si odporující
pověsti. Brzy mluví se o velkém
vítězství, brzy o těžké porážee
Rusů. Pravé ruské křídlo jest pravdě-
podobně zatlačeno zpět. Jisto jest, že
Rusové jsou v držení Benziku, že však pro
silné obsazení břehů říčních, nemohou dostati
se na druhou stranu. Celý pravý břeh řeky
Taja jest Japonci hustě obsazen.
Z Paříže, 14. října. »Petit Parisien« ozna-
muje z Petrohradu: Soukromá depeše z Muk-
denu sděluje, že z bitevní čáry do-
pravují se neustále celé transporty
zraněných do Charbina. Zprávy
průběhu bitvy u Jantaje učinily v Paříží vzru-
šující dojem. Vše snaží se dopátrati pravdy na
čí straně jest vítězství; zprávy však spolehlivé
nedocházejí.
Zápas o Port Artur.
Z Pařiže, 14. října. (C. B) »Matinu« ozna-
muje se z Čifu: Japonci opevňují před Por
Arturem svá postavení u Aňčanšanu. Očekává
se záhy nový útok na Port Artur.
Z Čiíu, 13. října. (»Daily Telegraph«.
Džonky do Port Arturu skoro již ani ne
jezdí. Čiňané oznamují, že Rusové zabavili tam
všecky džonky, co mohli, aby na nich vyvezli
z města a pevnosti všecky lidi, na něž nelze
bezpečiti se.
Japonci podnikají již dva dn
po předchozím bombardování nové
útoky na Itšan, jejž Rusové s úspě
chem hájí.
Rus
Japonec
Petit Parisien
Port
Artur
Matin
Tajo
Paříž
Petrohrad
Pařiže
Port Artur
Daily Telegraph
10
article
Japonské vítězství?
Japonské vítězství?
Z Pařiže, 14. října. (C. B.) »Agence Havas«
dostala z Mukdenu tento telegram: Japone
dobyli velikého vítězství. Rusové
ustupují zvolna k severu. Utrpěli značné
ztráty. Bitva trvá dále. Censura se přísně
vykonává.
Parníky propuštěné z válečné
služby.
Z Viktorie (brit. Kolumbie), 14. října.
(C.B.) Japonská vláda propustila šest parník
novoyorsko-japonské linie, jež byly na počátku
vojny najmuty za dopravní lodi, takže konaj
zase obyčejnou svou službn.
Ruský vyslanec ve Washingtonu
ohrožován Japonci.
Z Londýna, 14. října. Hrabě Cassini
ruský vyslanec ve Spojených státech, jest střežen
proti své vůli detektivem, ježto mu byly zaslány
výhrůžné listy. Ruská vláda se obává, že bude
naň učiněn útok japonskýmí fanatiky.
V Tokiu počítají ztráty ruské. —
Přípravy pro raněné.
Z Londýna, 14. října. V Tokiu počí-
tají ruské ztráty od neděle mrtvých
a raněných na 37.000 mužů. Celá třetina
ztrát těch připadá na boj úterní.
Z Churbina telegrafují anglickým listům,že
se tam konají přípravy pro umístění 12.000
raněných.
Baltické loďstvo.
2 Petrohradu, 14. října. (Rus. Tel. Ag -
Baltické loďstvo vyplulo z Libavy v noe
na 14. říjen.
Z Petrohradu, 14. října. (C.-B.) Zpráva
»Ruské telegrafní kanceláče« praví: Vyplut
baltického loďstva z Libavy v noci na 14. t. m.
bylo jen manevrem. Loďstvo se
zase již tam vrátilo.
Havas
Rus
Japonec
Cassin
Pařiže
Kolumbie
Washington
Londýn
spojený stát
Tokio
Churbina
Petrohrad
Rus
Libava
Viktoria
11
article
Balkán.
Balkán.
Z Cařihradu, 13. října. (C.-B.) Generál De
Giorgis přibyl do Skopije.
Poměr mezi Tureckem a Bulhar
skem zkalil se pro opětné opozdění návratu
ostatních vystěhovalců z drinopolského kraje
pro politováníhodné vytáčky Porty v této zále-
žitosti.
Z Říma, 14. října. (C.-B.) »Tribuna« pro-
hlašuje zprávy, šířené různými listy, zejmena
zahraničnými, o domnělých sporech a různo-
stech v mínění mezi orgány evropských moe-
ností, pověřenými prováděním reform v Ma-
kedonii a zvláště mezi velitelem četnictva
generálem De Giorgisem a občanskými agenty
Rakousko-Uherska a Ruska za bezpodstatně.
Tito orgánové jednali vždy a jednají také nyní
ve vzájemné dohodě a důvěře. Neprovádějí-li se
reformy se žádoucí rychlosti, jsou toho příčinou
všeobecně známé nesnáze.
Z Cařihradu, 13. října. (C.-B.) Při pro
hlíce místa v Brodu, kam v neděli vtrhla
četa, shledalo se, že chrámové dvéře byly roz
štípány sekerami a prostříleny. Duchovní by
zastřelen ranami z revolverů a na mrtvole byle
kromě toho 59 ran noži. Dva sedláci byli ubo
dáni noži mimo chrám. Popova žena byla za
střelena a potom upálena. Dle výpovědí vesni
ckého obyvatelstva byla bulharská četa velm
četná a hledala ještě čtyry jiné vesničany, chtějí
je zabiti. Tito prchli do Bitole a skryli se v tam
ním biskupském domě. Krajský úřad poslal na
místo události 26 vojáků, již se brzo vrátili,
vrahy nepronásledovavše. Četa byla dávno přea
hory a doly, protože ani v okolí nebylo jiného
vojska nebo četnictva. Čety pohrozily podob
nými ukrutnostmi, třeba rázných opatření, zvlášté
v obcích kolem Murychova. Konsulové mocnost
navštívili také místo události.
Giorgis
Bulhar
Popův
Balkán
Cařihrad
Turecko
Řím
Ma
RakouskoUhersko
Rusko
Brod
Bitola
12
article
Ze Sofije, 14. října. (C.-B.) Vyjednáván
bulharsko-turecké o návratu uprehlíků, tureckými
úřady na hranicích zadržovaných, mělo positivní
výsledek. Přijímací komise mají v nejbližších
dnech přerušenou činnost svojí opět zahájiti.
a. Z Bělehradu, 14. října. Komitét Sara
fova vynesl rozsudek smrti proti dr. Godjine
v Bělehradě, předsedovi rozpuštěného srbského
komitétu makedonského, jemuž v ministerstvu
vnějších záležitostí má býti svěřena správa zá-
ležitostí makedonských.
Rakousko-uherský konsul Pára.
»Novému Vremeni« telegrafují z Vidně, že
rakousko uherský konsul v Skopiji, Pára, brzy
bude odvolán, protože se příliš zkompromitova
rozpalováním nepřárelství mezi Srby a Bulhay
v kosovském vilajetě.
O konsulu Párovi psal náš bělehradský
dopisovatel Sp. v dopise, který uveřejněn v našem
úterním odpoledním listu. Doufáme, že nebude
zapomenuto na důstojného kollegu Párova ra
kousko uherského konsula Krále v Bitolii.
Srba
Párův
Král
Sofijá
Bělehrad
Sara
Nový Vremit
13
article
Zemské sněmy.
Zemské sněmy.
Sněm markrabství moravského.
(II. zasedání schůze 13.)
V Brně, 14. Hjna 1904.
(Zvl. tel. »Národních Listů«.)
Dnešní schůze byla schůzí po výtce pracovní
Vyřídila celé své pensum. Nebylo pohnuté debaty
nikde, páteční nálada zírala z každého kouta polo-
prázdné sněmovny.
Zemský hejtman hr. Vetter zahajuje schůz
o 11. hod.
Interpellace podali posl. nci k zemskému
hejtmanu: dr. Přikryl a soudr. ve příčině morav-
ského diplomatáře; Vychodil, dr. Pereka
soudr. ve příčině předložení nového řádu služebního
pro čeled.
Posl. dr. Perek a soudr. podali návrh ve pří-
čině železničního spojení (středomoravská transver
sálka) Bystřice pod H., Přerova, Prostějova, Plu
mlova, Blanska a Tišnova.
Na to odpověděl přísedící zem. výboru dr. Fu
na interpellaci dne 12. t. m. posl. Sýkorou a Ševčí-
kem podanou, jež se týkala jazykové rovnoprávnost
u zemské pojišťovny. Řečník pravil, že se zde jedná
o býv. zástupce ústavu naduč. Kadlčáka ve Frýdlandě
kterémuž bylo v posledním 31/2 roku zasláno deset
přípisů rozličného obsahu. Mezi těmito nalezal se
z pouhého nedopatření též německý přípis. Právě
při tomto ústavě dbá se úzkostlivě národnostní rovno-
právnosti. Okolnost tato bya též českými pp. po-
slanci v sezení sněmu dne 28. prosince 1901 uznána.
Letos bylo již 75.000 přípisů vyřízeno a tak se stal
též z nedopatření, že i němečií zástupcové obdrželi
české přípisy. Ostatně není pravda, že p. Kadlčák se
zastupitelství zemských pojišťoven vzdal, nýbrž prav-
dou jest, že zastupitelství bylo mu pro nedostatečnou
činnost pojišťovnami odňato.
Vetter
Interpellace
Přikryl
Vychodil
doktor
Perek
Posl
Sýkora
Ševčí
Kadlčák
Brno
Bystřice pod H
Přerov
Prostějov
Blansko
Tišnov
Frýdland
Pla mlov
14
article
Sněm přechází potom k jednacímu pořadu.
Za zpravodajství posl. Seidla:
1. Vzala na vědomí zpráva v příčině organisace
místních pojišťoven dobytčích. Při jednání o zem-
ském rozpočtu na rok 1904 schválena byla resoluce
posl. P. Ševčíka, kterou vyzván byl zemský výbor
aby pro rozšíření pojišťování hovězího dobytka
u zemské pojišťovny věnoval největší pozornost
organisaci místních pojišťoven po způsobu bavorském
Zemský výbor zahájil ihned akci, vyzval představen
stva všech obcí, v nichž jsou podmínky ke zřízení
místní pojišťovny dobytčí, t. j. nejméně 100 kusů poji
štěných zvířat a nejméně 50 chovatelů dobytka, by
učinila potřebné kroky ke zřízení pojišťovny místní.
Chovatelé dobytka vyhověli pouze nepatrnou měrou
této výzvě. Většina jich dává přednost přímému po-
jištění u zemského ústavu, takže akce ke zřízení
místních pojišťoven setkala se s nezdarem.
Posl. P. Ševčík navrhuje resoluci, kterou zemský
výbor se vyzývá, by podporoval zakládání nových
místních dobytčích pojišťoven a změnil stanovy jich
dle vzoru bavorského.
Po řeči dra. Fuxa návrh poslance P. Ševčíka se
přijímá.
2. Jednáno o výsledeích činnosti dobytčí poji-
šťovny markrabství moravského za r. 1903,
Zpráva zemského výboru s dodatečnými návrhy
poslance P. Ševčíka, týkajícími se místních poj-
šťoven dobytčích, byly s ch váleny.
Schválena byla zpráva o činnosti zemske
životní pojišťovny, při čemž přijaty resoluční
návrhy, týkající se starobního a invalid
ního pojišťování.
Seidl
P Ševčík
Posl
15
article
Za zpravodajství poslance dra. Pl a ch ky be
schválena byla zpráva odboru pro záležitosti obecní
stran úhrady schodku v řádném hospo-
daření města Brna v letech 1906 /9.
Odbor ve zprávě své podává následující návrh -
Zemskému hlavnímu městu Brnu povoluje se na
úhradu schodku v řádném hospodaření obcev
letech 1906 až včetně 1909 vybírati přirážky ke
všeobecné daní z výdělku, k dani z vý-
dělku podníků k veřejnému skládání účtů povinných.
k dani ze služného a k dani z rent, k dani ze
služného však jen potud. pokud obecní přirážky jsou
přípustny, kteréžto přirážky míru dle paragrafu 87
prozatímního řádu obecního pro město Brno dovo-
lených přirážek: a) při výměře daně až včetně 200
korun (100 zl.) nejvýše o 11 proc.; b) při výměře
daně větší 200 kor. až včetně 920 kor. (460 zl.) nej-
výše o 22 proc.; c) při výměře daně větší 920 kor.
(nebo 460 zl.) nejvýše o 33 proc. převyšují, tudíž ad
a) ve výší až do 36 proc.; ad b) ve výši až do 4
proc.; ad c) ve výši až do 58 proc. s tou však pod-
mínkou, že přirážky ke přímým osobním daním, po-
volené zákonem ze dne 24. srpna 1897 z. z. č. 79
odst. 1. za příčinou zúrokování a splácení 7millio
nové korunové půjčky (31/2 mill. zlatých r. č.)
schválené zákonem ze dne 30. prosince 1874 z. z.
č. 3, r. 1875, pokud vybírání těchto obecních přirá-
žek je přípustno, při předpisu daně až 200 korun
(100 zl.) jenom až do 4 proc., při předpisu daně
větší než 200 kor. (100 zl.) až včetně 920 kor
(460 zl.) jenom až do 8 proc. a při předpisu dan
větší 920 kor. (460 zl.) jenom až do 12 proc. v le-
tech 1906 až včetně 1909 skutečně předepsůny a vy-
bírány budou.
doktor
Brno
obecní pro město Brno
kora
letechnický
16
article
Posl. dr. Koudela prohlašuje: Hlasování pro
tento návrh jest vlastně projevem důvěry. My však
— čeští poslanci — důvěry v brněnsko
radnici nechováme a máme mimo to jisté
pochybnosti o správnosti obecníh
hospodářství. Budeme tedy hlasovati proti
vědouce, že najde se ještě příležitost, kdy své ná
mitky a pochybnosti budeme moci uplatniti.
Návrh zemského výboru se přijímá.
Vyřízeny pak drobné předlohy stran stavby sil
nice z Kujav k okresní silnici pustějovské, stran sy
stemisování 4. místa poříčného pro regulovanou
Bečvu s příslušnými požitky a udělena subvenc
vodnímu družstvu pro regulaci Jihlavky v Malýeh
Němčiceích.
Návrh poslanců Ševčíka, dra. Koudely
Kobzíka a soudruhů ve příčině zdaněn
jízdních motorů a vydání policejních předpise
o jízdě na automobilech přikázán odboru pro zále
žitosti obecní.
Sněm přikročuje k jednání o návíhu posl. dra.
Šíleného a soudr. v přičině náležitéh
zřetele ku potřebám komunikačním
markr. moravského při sestavení státního
rozpočtu.
Posl
doktor
Koudela
Ševčík
Koudela Kobzík
Kujavy
Malýeh Němčicee
17
article
Posl. dr. Šílený odůvodňuje návrh svůj
praví v podstatě toto: Morava jest zkracována, ba
drancována státem také ve věcech silničních. Do-
kázal jsem v minulém zasedání, jak jsme zkracováni
při vodních stavbách. Říšská rada povolila od r. 1891
do 1900 na vodní stavby 72 mill. K, z toho dostaly
Dolní Rakousy 12 mill. K, Halič 34 mil. K
Morava maličkost 200.000 K. — Co do silnic vy
držuje stát říšské silnice na Moravě 832 ku
v Haliči 2887 km., v Tyrolích) 1642 km., v Čechácl
4294 km., na něž vynaložila vláda r. 1900 na Morav
494.188 K, v Haliči 2.430.503 K, v Tyrolsku 2, 236.544 K.
v Čechách 2,774671 K. V rozpočtu ministerstva
vnitra na silniční stavby a sice na říšské silnice
12,550.580 korun, jež jsou i na rok 1904 v tom po-
měru jako roku 1900; v mimořádném rozpočtuj
na různé stavby a podpory silniční 4,169.831 kor.,
a tu zaráží, že Morava z toho nedostane nie, al
Posl
doktor
Dolní Rakousy
Halič
Morava
Tyroly
Tyrolsko
Čechy
km
18
article
Halič 592.200 kor., Tyroly 1,057.172 korun, Čechy
639 990 kor. a sice udilí z této částky vláda v oslat
ních zemích: 1. dláždění silnic říšských v městech.
2. stavbu okresních a obecních mostů, 3. podpory
na stavbu okresních silnic, obecních cest, 4. podpor
na konkurenční stavby silniční (ve Vorarlbergu
na devět silnic, v Tyrolích na 19 silnic najednou).
5. na regulace potoků, 6. přehrady bystřin, 7. n
umoření starých silničních slavebních dluhů. Žam
berecký okres sám dostane subvenci 8,433.996 kor
Takovýchto druhů subvencí se Moravě vůbec nedo-
stává, obce a okresy o ně ani nežádají. Nutno jeo
tom poučiti a sice úřadní cestou. Zemský výbor má
působiti u vlády o nápravu a oběžníkem poučiti
obce, silniční výbory a hospodářské spolky, jakým
způsobem min. vnitra podporuje v ostatních zemích
stavby a udržování silnic, cest, mostů, regulací po
toků a bystřin, aby si z toho vzaly příklad a peti
cemi u vlády podobných podpor se domáhaly. (Sou
Halič
Tyroly
Čechy
Vorarlberg
Morava
hospodářský spolek
obecní most
19
article
hlas.)
Návrh posl. dra. Šíleného a soudr. přija
a přikázán odboru komunikačnímu.
Zemský hejtman hr. Vetter oznamuje, že
odbor nouzový se uslavil následovně: před
sedou zvolen posl. šl. Skéne, I. místopředsedou
zvolen posl. Kanenýř, II. místopředsedou posl.
Zofll.
Příští schůze v úterý o 12 hod. dopl.
Subkomitét permanentního výboru
pro volební opravu na Moravě konal dnes
dopol, i odpoledne několikahodinné schůze, v nichž
kromě referátu posl. hr. Serényiho a souhlas
ného korreferátu svob. pána Chlumeckého
příčině volby ve velkostatku předložena byla refe-
rentem drem. Žáčkem řada zásad pro volebn
opravu, o nichž by se především dohody docílit
mělo, než se přistoupí k podrobnému vypracování
příslušných osnov zákonů. O těchto zásadách byl
zevrubně rokováno, při čemž přijata velká čásť zásad
drem. Žáčkem navržených, tak v příčině
připojení nové kurie všeobecnéh
práva volebního, rozmnožení po-
slanců z měst i obcí venkovských,
ve příčině konání voleb odděleně dle
národností, zavedení systému propor
cionálních voleb při velkostatku
v obchodních komorácb, přímého a pí
semného volení ve všech volebníc
třídách atd., kdežlo o některých jiných odstavcích
zvláště stran rozdělení mandátů vyměněny názorya
usneseno, konati o tom šetření, dohodnouti se se
stoupenci strany a pokračovati co nejdříve v jedná
ních v subkomitétu.
Vetter
Žáček
Morava
20
article
Slezský sněm.
—n— V Opavě, 13. října.
(Pův. zpráva.)
(41. zasedání 14. schůze.
Podáváme dodatečně text prohlášení dra. Mi
chejdy jmenem slovanských poslanců.
Posl. dr. Michejda: Jmenem slovanských po-
slanců prohlašuji: Považujeme za důsledek našeho
v otázce poboček zaujatého zásadního stanoviska,
při němž v celém rozsahu trváme, že vedené právě
debaly meritorně se nezúčastníme; soudíme,ž
jsme sl. sněmovně povinni, úvahy, jimiž jsme s
řídili, loyalně sděliti.
Otázka tato jest kulturní, potřeba ústavo
pro vzdělání slovanských učitelů je skutečnými po-
měry, jakož i výsledkem zápisu do poboček na
všecky pochyby prokázána. Těmto nynějším kultur-
ním potřebám vyhověti bylo ústavní povinnost
vlády. Odpověď na dotaz nestaví se tomuto stano-
visku na odpor a také my opělovně jsme se prot
tomu ohražovali, aby na záležitost jako na politickou
bylo pohlíženo, aby ona učiněna byla otázkou moei
a národně- politickým agitačním prostředkem,
Proto a poněvadž jsme my své stanovisko v této
záležitosti několikrát veřejně vytkli a projevili a naše
stížnosti o vypravení poboček patří před jiné forum
nemáme přímých věcných příčin, abychom se debaty
zúčastnili, k čemuž ještě přistupuje, že interpelac
posl. Türka skutečně dostala se na národně politické
pole, jehož se varujeme a též debata na této úrovní
ponejvíce se držela, pročež by zúčastnění se debaty
jakožto přistoupení na názor námi potíraný mohlo
býti považováno. Tímto reservovaným chováním
doufáme, že přispějeme k věcnému, klidnému a vášně
prostému posuzování věci.
Posl
doktor
Michejda
Türek
Opava
21
article
Konečně posl. dr. Michejda věcně opravil a vy
vrátil některé nejhrubší nepravdy v řečech předešlých
řečníků a zvláště dru. Ottovi vytkl, proč usadil se
mezi nenáviděnými »Wasserpoláky« v Bohumíně,
mezi nimiž žije a našel svůj chléb. Dr. Michejda
žádal, aby nám stále nedoporučovali učení se něm
čině a učili se raději slovanským jazykům, bez jichž
znalosti se ve Slezsku obejíti nemohou. Sněm mohl
dáti častěji vládě dobrozdání v otázce poboček, ne
učinil toho, ba zamitl před 7 lety návrh dra. Mi-
chejdy, aby se vyslovil, by se na učitelském ústavu
v Těšíně dvěma předmětům vyučovalo polsky. Za to
chtěli jste toho použíti k rozdvojení Čechů a Poláků.
(Slyšte! u slov. poslanců). Dr. Rochovanský tvrdil
že je škodlivé dávati do hlavních měst země slo-
vanské ústavy. Hlavní město je pro všecky, má svá
práva, ale i povinnosti a slov. obyvatelstvo nesmí
býti z jeho výhod vylučováno. Konstatuje, že celá
debata je na stanovisku negativním a nenávisti prot
slov. obyvatelstvu. (Souhlas u slov. poslanců.)
Z Lublaně, 14. října. (C - B.)
Na počátku schůze kraňskébo sněmu zem
ský hejtman volal posl. Tavčara a Šusterši č
k pořádku pro událost v poslední schůzi a napo-
minal galerii, aby se chovala dnes klidně.
Posl. Hribar a sp. dotazovali se po úřadním
sdělení, uveřejněném v »Laib. Zlgu.« o projednávan
kasinové afléře. V něm vyvrací se výtka, činěná
zemskému presidentovi, že nedementoval zprávu
úřadní korresp. kanceláře, že o lonských výtržno-
stech před německým kasinem střílelo se do kasi-
ňácké kavárny. Dotazovatelé táží se zemského presi-
denta, myslí-li, že státní zastupitelstvo jest opráv-
něno souditi v této záležitosti a postará- li se, aby
všecka soudní akta byla sněmu předložena.
doktor
Michejda
Ott
Čecho
Polák
Rochovanský
Tavčar
Šusterš
Posl
Hribar
Bohumín
Slezsko
Těšín
Lublaň
22
article
Zemský president bar. Hein odpovídá, že do-
posud snášel klidně všeliké utrhačství, ale teď prý
již musí promluvit. V minulé schůzi nemohl tai
učinit pro známé události. Nový dotaz u státního zá
stupce považoval za zbytečný. Předložení soudníeh
spisů záleží na úřadech jiných.
Hribarův návrh, aby se zahájila debata o téte
odpovědi, byl zamítnut.
Posl. Šusteršič odůvodňoval dál svůj náv h
stran nedoslatků ve zprávách korrespondenční
kanceláře. Za hlučné pochvaly galerie dorážel n
zemského presidenta, jenž je nepřitelem zeměa
národa.
Po vyřízení méně důležitých věcí přišel na řadu
Krekův návrh. (Viz soukr. zprávu telegrafickou
z Lublaně na jiném místě. R.)
Při vyhlašování výsledku hlasování posl. Šu
steršic hodil několik knih na stolek a provolal
»Abcug Hein! Pryč s ním!« načež nastala vřava.
Zemský hejtman opustil již dříve své místo
prohlásil schůzi za skončenu.
Zemský president bar. Hei n zůstal na místě, až
bylo zase ticho.
Mezi došlými spisy byl návrh stran většiny
na volební opravu, v němž vykládají se jej
zásady a zemskému výboru se ukládá vypracovat
příslušnou předlohu.
Z Vidně, 14. října. (C.-B.)
Mezi došlými spisy dolnorakouskéh
sněmu byly: Reekendorfův návrh na zákaz
výroby strojeného vína a na zamezení falšování
vína a Oberndorferův, jímž vláda vyzývá se
aby v zájmu rakouského lesnictví ministerstvo že-
leznic odvolalo tarifní výhody pro vývoz kulaléh
dříví přes labská překladiště a obnovila v plném
rozsahu dřívější výhodné sazby-
Hein
Hribarův
Posl
Šusteršič
Šu
Abcug Hein
Reekendorfův
Lublaň
23
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Velké bouře na sněmu kraňském.
ša. Z Lublaně, 14. října. Na sněmu kraň-
ském došlo dnes k velkým bouřím
proti zemskému presidentu bar. Heinovi. Př
tem obě strany slovinské spojily se po
dlouhé doběke společné akci. Odů-
vodňoval totiž posl. Krek návrh, aby se zem-
skému presidentu vyslovilo politování, že
jako zástupce vlády měl ve sněmovně skoro jen
německou řeč a sněm aby zemskému výboru
uložil, by nepřijímal od zemské vlády něme-
ckých přípisů. Řečník pravil, že bar. Hein ze
svých řečí proslovil jen jedno procento slovm-
sky. Byrokracie kraňská nesmí míti — pravi
řečník — německého rázu. Pravil-li bar. Hein
v minulé schůzi, že němčina je jeho řečí mateř-
skou, namítáme, že jako úřadník žádné řeči ma-
teřské míti nemůže, chce-li býti zástupcem ra-
kouské vlády. Bar. Hein chce u nás zavés
státní němčinu a uplatniti tak hlavní požadavek
německých stran.
Bar. Hein ihned odpověděl, za velkého
hlomozu slovanských poslanců a galerie. Pravil,
že slovenština a němčina jsou v Krajině rovno-
právny. Dr. Šusterši č volal: „Jak se mluví
na sněmu štyrském?“ (Velká pochvala.) Bar.
Hein pokračoval: Každý v Rakousku může
mluviti jazykem jakýmkoli. (Hlae: Vy máte miti
ohled na jazyk většiny.)
Navrženo pak hlasování dle jmen. Jménem
liberálů pravil posl. Arco, že budou hlaso-
vati pro pilnost. Slova jeho provázena potleskem
galerie. Pilnost velkou většínou přijata a návrh
přikázán zemskému výboru. Výsledek hlasování
pozdraven poslanci i galerií bouřlivě. Voláno:
„Abeůg Hein!“ „Vyhoďte ho!“ Za velkého
hlomozu zemský hejtman skončil.
Před sněmovnou čekalo několik set lidí.
Voláno: „Sláva slovinské jednotě! Spojte se
a zůstaňte svorni proti pangermanismu!
Hein
Odo
doktor
Šusterš
Sláva
Lublaň
Rakousko
Abeůg Hein
24
article
Pochodňo ý průvod Luegrův policií zakázán.
Z Vídně, 14. října. Dnes odpoledne měl
ministerský předseda dr. Körber poradu s místo-
držitelem hr. Kielmanseggem, která byla asi vě-
nována pochodňovému průvodu Luegrovu.
Večer se nám oznamuje, že pochodňový
průvod, chystaný k oslavě dra. L uegra
na neděli dne 23. října, byl policií
zakázán.
Cesta srbského krále do Bulharska.
Z Vídně, 14. října. »N. Wr. Tagblatt«
oznamuje z Bělehradu: Protože za nynějších
poměrů odklad cesty královy do Bulharska by
mohl býti pokládán za projev nedůvěry a mli
snad v zápětí porušení styků srbsko-bulharskýcho
usneseno, že král Petr v nejbližší době do Bul-
harska pojede, doufaje, že tím přispěje k uklid-
nění myslí.
Z Bělehradu, 14. října. (C.-B) Na přísluš-
ných místech prohlašují, že sejde nejspí
s královy cesty do Bulharska.
Diplomatický jednatel bulharský Hesapčijev
vrátil se do Bělehradu.
Sesazení tureckého finančního ministra.
n. Z Cařihradu, 14. října. Dosavadníf-
nanční ministr Rešad paša byl sesazen,
poněvadž nemohl opatřiti nutnou záloh u i
millionu liber. Dosavadní ministr Nazif pa š
byl jmenován prozatím na jeho místě.
Luegrův
doktor
Körber
Kielmansegg
N Wr
Petr
Rešad
Nazif
Vídeň
Bulharsko
Bělehrad
Cařihrad
25
article
Papež a volby sněmovní v Italii.
Z Říma, 14. října. (»A. Zlg.«) Zde se pro-
slýchá, že papež zůstaví na vůli italským bi-
skupům mimo obvod bývalého eírkevního státu,
aby dovolili katolikům zúčastniti se voleb sně-
movních, kde jedná se o to, potírat kandidáty
podvratné. Výslovně však bůlla »Non expellite
zrušena nebyla.
Ke konfliktu mezi Vilémem II. a vladařem
lippským.
n. Z Detmoldu, 14. řijna. K poslední schůzi
sněmu lippského, jež zabývala se otázkou vla-
dařskou, dlužno uvěsti ještě tento dramati-
cký moment. Ministr Gevecot objasnil nej-
prve, proč jest vláda proti návrhu komise. Ne-
pochybuje prý sice o dobré vůli spolkové rady,
ale musí se obávati, že by linie schaumburgská
použila lhůty dvouleté, komisí navrhované, aby
způsobila nové průtahy. Ministr potom pokra-
čoval: Čeho se lze od linie schaum-
burgské nadíti, vysvítá z tajné h
dokumentu, kterýž vláda lippská dnes po-
prvé veřejnosti předkládá. Běží o tajnou smlouvu
mezi knížetem lippe detmoldským Valdemarem
a knižetem schaumburgsko lippským Jiřím. K této
tajné smlouvě přistoupili všichni agnáti linie
schaumburgsko lippskě. Tajná smlo uva
ta stanoví, že po smrti knižete
A Zlg
Vilém
Gevecot
Valdemar
Jiří
Řím
Detmold
26
article
Valdemara Adolf prine schaum-
burgsko-lippský (svak císaře Vi-
léma II) má převzíti vladařstv
Detmoldu a že členové lini
Biesterfeldské a Weisenfeldské
mají býti z posloupnosti vylou-
čeni. Vyloučení to chtěl provésti kníže Val-
demar zemským zákonodárstvím. Ministr pravil
dále, že vláda dlouho si kladla otázku, má-li
tajnou smlouvu uveřejniti, neboť tato je st
způsobilá vážností monarchie ně-
mecké otřásti, ale dnes jest v takové
situaci, že nezbývá, nežli brániti se v bojiji
vnuceném. Teprve smlouva ona dokazuje, jak
rod schaumburgský bezohledně
hledí trůnu dosíci. Ministr přečetl pak
poselství vladaře ke sněmu, kteréž bylo již
sděleno.
Nová násilnost anglická v Africe.
s. Z Brusselu, 14. října. Přes Antverpy
došla zpráva o opětných pokusech Angličanů,
obsaditi násilně území konžské ho
státu, ležící jižně od je zera Al-
bertEdvardova. Vojsko konžského státu
ale až dosud úspěšně vždy nepřátelské pokusy
takové odrazilo.
Valdemar Adolf
Angličan
Detmold
Val
Afrika
Brusel
Antverpy
Biesterfeldský
Weisenfeldský
27
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 14. října. (C.-B) V poslaneck
sněmovně ministr obchodu předložil devět zpráv
o daných železničných koncesích.
Ref. Badoky přečetl zprávy výborové
úpravě řeky Rabu, načež přešlo se k jednacimu
pořadu, na němž je zatímná obchodní s mlou v
s Italií.
Ref. Rosenber g podal obšírnou zprávu,
již opposice poslouchala s velkou netrpělivostí
a přerušovala hlučnými výkřiky.
Posl. Krasznay (košutovec) prohlásil za fri-
volnost chtit, aby tak důležitá předloha pro-
mrskala se za 1—2 schůze a dokazoval ze-
vrubně, že uzavřením zatímné obchodní smlouvy
s Italií porušují se všecky podmínky garančního
zákona Szellova. Strana neodvislosti ustupuje
pouze proto od návrhu na obžalobu vlády, aby
jí neposkytla příležitosti k laciné pochvale její
stranou. Podává resoluční návrh, dle něhož
zamitá předlohu, protože příčí se XXX. zákonu
z r. 1899, a zahrnuje v sobě porušení ústavy,
odpírá vládě absolutorium a zatracuje porušení
zákona. Sněmovna vyzývá zároveň vládu k pří-
pravným opatřením, aby obchodní zájmy příští
obchodní smlouvě s Italii, byly hájeny bez
ohledu na Rakousko na základě autonomního
celního tarifu uherského.
Posl. Bernath odsuzoval pomíjení ga-
rančního zákona Szellova a vyslovil se prot
Posl
Bernath
Pešť
Raba
Rakousko
Italia