ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 31e09400-71f5-11dc-a60b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 47 celkem · entity: person 45, place 97, work 25, org 40
1 masthead
13. října 1904.
2 masthead
Cuslo 283.
3 masthead
NÁRODNŘ LISTY-
4 masthead
Strana 5.
5 article
než roku minulého. Daň pivní stoupla ze 73 mill. na 76 mill. korun. Piva lahvového spotře- beno 24 mill: bl. Švýcarský diskont. Z Bernu, 12. října. (C.-B.) Diskontní výbon sstavil soukromý diskont pro bankovní papíry ode dneška na 334, proc. st. Z Pešli, 12. října. (Zvl. tele,r. »Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 8000 metr. centů *2.5 hal. draž. Platila: pšenice tisská 81 kg K 1070, peštská 79.5 kg K 10..30, 80 kg K 10.50, 77 5 kg K 10 29, stolno bělehradská 77 kg K 10 2219. budínská 77 kg K 10.25 žito K 7.45—7.52; oves K 6.924 stuchlý kukuřice K 7.30 až 7.40. Termínový obchod byl za skrov ného účastenství pevný. K večeru znamenala: pšenice na říjen K 10.17, na duben K 10 58, žito na říjen K 7 66, na duben K 806, oves na říjen K 6.90, na duben K 7.32, kukuřice na říjen K 7.30, na květen K 741, řepka na srpen 1905 K 11 45. Sádlo po K 68.50; slanina 3dí po K 60.25; jiné zboží beze změny. Počasí pěkné. Z Liverpoolu, 12. října. (Závěrek.) (Ve 4 hod. 10 minut.) Obrat 8010 žoků. Z toho na spekulace a vývoz —.— žoků. Denní dovoz —.— žoků. Ameri cké dodávky na říjen 5.50, 0.—, na říjen listopad 5.48 0.—, na listopad prosinec 5.48, 0. —, na prosinec leden 5.48, 0.—, na leden-ůnor 5.48, 0.—, na únor březen 5.49, 0.—, na březen-duben 5.50. 0.—, na duben květen 551, 0.—. na květenčerven 5.52, 0.—, n červen-červenec 0.—, 0.—. Smýšlení stálé. Z Nového Yerku, 12. října. (Zvláštn telegr. »Nár. L.«) [Druhé číslice znamenají zá- znam včerejší.) P'lodinová a peněžní bursa. Smýšlení na dnešní plodinové burse pevné. — Znamenala: pše- nice pohotová 1165/s, (114.75), na pros. 11475, (112.75), kukuřice na prosinee 56.50 (553/s), cukr (Fair Muscovados) 375, (3 75), bavlna 10.55, (10 55).
Platil Sádlo Bern Liverpool Nový Yerk kg žít K
6 article
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu povolné. Z trhů cukerních. V Praze, 9. října. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Vsloupením většího počtu cukrovarů v činnosk ocitly se trhy cukerní ve stadiu většího kolísání cen, jehoz hlavní příčinou ovšem jest zvýšená vybídka to- váren. To platí zvláště o továrnách německých, které mnohem silněji vybízejí než továrny naše a to nejen zboží pohotově, nýbrž i na kampaň 1905-6, neboť cena její zdá se jim ještě tak výhodnou, že tak dalekých předprodejů směle se odvažují. Se stoupající vybídkou nerozmnožila se bohužel též ve stejném poměru poptávka, ba spíše naopak tato sílně ochabla, takže dnes pro pohotové zboží jest na světovém trhu jen pranepatrný zájem. Ralinerie zá- sobily se hojněji zbožím z jara a v létě předprodaným kkia c nějakém nedostatku suroviny u nich nemůže býli tou dobou fečt eo tím méně, an odbyt bílého zboží nyní všude značně vázne a nízké ceny jeho také ke zvýšené výrobě nikterak nelákají.
Praha
7 article
Nepříznivě působí též na trhy u a tam proska- kující zprávy o lepším místy stavu řepy, než jaký doposud byl oznamován, a dále uvolňování závazků spekulace, které nese na sobě příliš znatelnou známku Srachu, takže činí i ostatní nákupní kruhy opatrněj- Vvařížská spekulace snažila se sice v některé dny zalniniti prudšímu sestupu cen novými v některé dny pahoťového i lhůtového; když však na její poptávku doslalo se ji hromadně nabídky zboží se všech stran, poznala beznadějnost své akce a z trhu zatím ustou- pila. Tím zmařena též akce, chystaná ještě s jiné stra- ny za účelem vyvolání haussy v pohotovém zboží klerá ostatně byla již předem ohlašována a proto také neměla nejmenší naděje na úspěch. Nedostatek decou vertu pocfuje se všeobecně a způsobuje haussistům mnohé zklamáni. Zpráva O. Lichta, že dle všech známek bude nucen snížiti svoje odhady letošní výroby Rakousko- Uberska a Francie, zůstala celkem nepovšimnuta, ne- bol trhy chtějí spíše vyčkati odhadů cukrovarníků (29. října).
O Lichta Rakousko Francie
8 article
Náš trh se surovinou, který zachovával klid př cenách svého času skoro každou hodinou stoupajících, zůstává tomuto chování svému věren i nyní, když ceny takika denně ustupují, neboť výtěžky našich surováren po odečtení předprodaného cukru k nějaké naléhavější vybídce u nás nikterak nelákají. Jelikož pro trvající disparitu poptávka vývozu na našem trhu jesl vyloučena, zbývají jedině domácí rafinerie jako kupci, ale ani ty vzhledem k malé poptávce kon- sumu a znesnadněnému vývozu mnoho zájmu o suro- vinu nejeví, zvláště když pro nejbližší dobu jsou více než dostatečně zásobeny z předprodejů. Úslecké mfinerie snaží se občas snížiti záznamy na burse ve vělším poměru, než jaký odpovídal by ústupu cen na světovém trhu, by tak zmírněna byla disparita, Herá soutěživosti našich rafinerií při vývozu jest v ne- prospěch; naproti tomu však vnitrozemské rafinerie plati stále ještě ochotněji za výhodné pro ně stanice prémie až 50 h.
9 article
Po menších jen závěrkách končí týden na našem brhu smýšlením klidným a záznamem K 26.45 za tijen a říjen-prosinec fko. Ústi. Na trhu s bílým zbožím jest poptávka kon- sumu taktéž jen nepatrná a obmezuje se jen na úhradu běžné potřeby. Rafinerie se trvale vzájemně podbí- zejí, takže cena pohotové I. rafinády klesla již na K 72.— a za dodávku na listopad-srpen na K 71.50 z Prahy, ačkoliv možno obdržeti zboží ještě levněji. Na terstském trhu ceny z nedostatku poptávky rovněž ustoupily, a znamenáme na konci týdne za tentrilugální pilé pohotové K 33.50 až 34.— a na listo- pad-březen K 31.371/4 až 31873/4 zboží. — Na lon- dýnském trhu s bílým zbožím znatelný byl vliv ochahlého trhu se surovinou, jakož i zmenšená po- plávka tamějšího konsumu. Proto i tam týden konč nižšími záznamy a to sh. 12.94 za pohotový granu- lated a sh. 13.04 za dodávku na květen-srpen. Německé trhy pocítily v první řadě náraz zvý- šené vybídky surováren, a v důsledku toho také ta- mější ceny se zakolísaly nejvíce, zejmena když domácí rafinerie neprojevily oné koupěchlivosti, na jakou jestě před nedávnem všeobecně bylo počítáno. Prote jevi se v tamějších cenách koncem týdne ztráta 30 až 40 fen.
Prot Praha K 72
10 article Zřejmé zásoby světové obnášely v minulém týdnu:
Zřejmé zásoby světové obnášely v minulém týdnu: 1904 1903 rozdíl tun tun tun dle Lichta . . . . 1,356.483 1,855.813 (— 499.330 dle Czarnikowa. 1,461 826 1,845. 829 (— 384.003 Řepě dostalo se v minulém týdnu skoro všude dostatečného zavlažení, které jednak prospěje dobý- váni, jednak mělo za následek místy dosti slušný pří- rostek na váze kořene, ba někde i listu, oboje ovšem na ujmu cukernatosti, neboť celkový obsah cukru v řepě zůstává u nás skoro již po tři týdny konstantní. Zlepšení cukernatosti vykazuje Morava, a pod vlivem jejím zlepšil se také celkový průměr pro Rakousko- Uhersko, poslednější však nezdá se nám býti zcela regulární. Z Německa docházející zprávy znějí stále velce nestejně a rovněž tak i z Francie, takže nelze si utvořili přesný úsudek o celkovém stavu tamější sklizně a výroby. V Rusku řepa trpěla citelně chladem. Poslední uveřejněné rozbory řep v minulém týdnu jeví ze následovně:
Morava RakouskoUhersko Německo Francie Rusko
11 article Průměrná váha Cukernatost
Průměrná váha Cukernatost gramu Severozápadní Čechy 18.5 před týdnem 210 Střední Čechy; před týdnem 291 Východní Čechy před týdnem 283 Celé Čechy 1904 před týdnem 269. RakouskoUhersko: 1904 před týdnem 310 Německo: 1904 před týdnem 1903 Francie
Čechy východní Čechy Německo Francie
12 article
před týdnem 1903
13 article
Belgie: 1904 před týdnem 379 Nizozemi 1904 před 2 týdny 538
Belgie
14 article
K rozborům těmto dlužno podotknouti, že týka se řep analysovaných koncem týdne minulého,a že cukernatost od té doby pod vlivem větších srážel a chladna v tomto týdnu ještě více ustoupila. Z kolonií došlé zprávy neoznamují celkem nic nového ani důležitějšího. Vyslovují se většinou o třtině, jakož i o výrobě, pokud již byla zahájena příznivě. Vývoz zemědělských strojů a nářadí do Ruska. Ze zprávy oděsského konsulátu o tamním obchodu se zemědělskými stroji a nářadím nutno uvěsti: Nej- větších obchodů docilují zde stále ještě Anglie, Ame- rika a Německo. Nejvíce usilují o ovládnutí trhu tohot Anglie a Spojené státy a sice v prvé řadě pomoci levných sazeb a přímého námořního spojení Nového Yorku s Oděsou. Dopravné z Nověho Yorku do Oděsy jest dnes levnější než z Hamburku do Oděsy. Před nedávnem zřídila také Anglie přímé paro- plavební spojení Londýna s Novorosijskem, jímž do- prava zemědělských strojů do jižního Ruska z Anglie podstatně zlevněna. Přislušné dopravní sazby za lo- komobily a mláticí stroje činí - Londýna do Novo- rosijska 36 kop. Kromě toho zařídily si americké to- várny ve všech důležitějších ruských přístavech ve- liká skladiště strojní, klerá jsou již vždy v únoru úplně připravena a odtud se rozjíždějí agent po celém Rusku. Co do pluhů, bran, secích strojů. čisticích mlýnků a p. zahájil již domácí ruský prů- mysl silnou soutěž se stroji cízími. Lokomobily a mlátící stroje se většinou dovážejí z ciziny; v Oděsa samé prodá se jich velmi mnoho. Na prodejích zů- častněn anglický stroj až 60, německý až 50 9.
Rusko Anglie Německo spojený stát Nový York Nově York Hamburk Londýn Nova
15 article
Severoamerické spojené státy ovládají trh téměl zůplna co do secích strojů, extirpatorů a vázacích strojů a nutno při této příležitosti upozorniti na to. že se americké stroje rok od roku zlepšují. Parní stroje a motory dodávají se téměř veskrze bez se- trvačníků, protože je zatěžuje Rusko značnými cly Ruské setrvačníky jsou ostatně dobré jakosti. Pluhy a brány dovážejí se z Německa poměrně v malém množství, protože jsou ruské plühy i levnější i dobré — Ka zprávě malý dodalek. Dva momenty posiluj dle ni postavení hlavních dovazních států Německa, Anglie a Spojených států severoamerických: Tev na doprava a dobrá organisace obchodní. Rakousko mohlo by býti při svém výhodném země- pisném položení a vysoce vyvinutém zemědělském průmyslu strojním jedním z hlavních dodavatel tohoto tovaru do Ruska. České strojovny zemědělské dosáhly značných úspěchů — ale mohou i ony pouká- zati na to, že by byly podporovány rozumnou politi- kou dopravní u nás? S Ruskem víží tento stát hlavně dvě dopravní linie: přes Granicu a Podwoloczysku.
spojený stát Rusko Německo Anglie Rakousko Český strojovna
16 article
Prvou ovládá německo-šovinistní a protislovanská severní dráha cís. Ferdinanda, druhou stát. Hlavn ústředí zemědělského strojírenského průmyslu zem českých, který jest nejvyvinutějším a nejvyspělejším z tohoto průmyslu v celé říši, odkázána na severo- západní dráhu a na společnost státních drah, které rovněž nemají na mysli podporovati výhodnými saz- bami dopravními vývoz strojírenský do Ruska. Státn dráhy v tomto směru, věrny staré politice rakouské. která oddalovala vždy a soustavně slovanské národy této říše a Rusko, rovněž nečiní to, co by činiti mohly a měly. Zbývá tedy ještě případná doprava přes Terst a odtud do přístavů černomořských, tedy na jih Rusi, jehož zemědělstvo má tak skvělou budoue- nost a kde užívání strojů rok od roku stoupá. Jižní dráha, která dosud padá při spojení s Terstem v prvé řadě na váhu, nečiní v tomto směru rovněž ničeho a státní dráhy řídi se i tu příkladem dráh ostatních.
Ferdinand Rus Rusko Terst státní dráha
17 article
A Lloyd? Máme znovu opakovati, co na tomto místě v této příčině již tolikráte řečeno? A tak jen tím více vysvítá fakt, že právě u nás, kde i zemědělský průmysl strojní jest ve značném vývoji i kde by byly dány veškery předpoklady čilých obchodních styků s Ruskem v tomto směru, nešťastná politika není naprosto se svých úkolů. Jaký to rozdíl od Ameriky Anglie a Německa, které dopravují své stroje do černomořských přístavů ruských levněji než my Ovšem: uvedené státy chtějí dělati a také provozují rozumnou politiku obchodní a byť jich ministři měně mluvili o významu práce hospodářské, činí vše, jen aby svému průmyslu pomohly. A nota bene: jde zde o soukromé společnosti dopravní, které chtěji ale plně sloužiti potřebám své vlasti. U nás po tom všem ani potuchy. Subvencovaný Lloyd, státní dráhy a soukromé dráhy, které chrání před sestátněním jen jich germanisační činnost a jich intimní styky s vlá- dou, která chce dopřáti jich akcionářům co možno největší výkupní renty, vše předstihuje se v — kla- dení překážek čilým vztahům obchodním s Ruskem Rozumí se — také z vlastenectví. Ovšem vlastenectví které současně pracuje k celní jednotě s Německem .
Lloyd Rusko Amerika Anglie Německo
18 article
Tak splněn touto říší nový předpoklad účinného vý vozu. Splnění druhého ovšem leží z valně část v rukou vývozců samých. Stát může nejvýše pomá- hati jim zde svými pracemi informačními, ostatní jes v jich moci. Rusko jest zemí, která chce, aby ob- chodník přišel sám na jeho trhy, k jeho obchodníkům Hejna německých a anglických agentů, která pro bíhají Moskvou, Oděsou, Petrohradem a ostatními ústředími obchodními Ruska, dosvědčují, jak jsou si tyto státy toho momentu vědomy a jak se jimi také řídí. Zpráva oděsského konsulátu zhora citovaná po- tvrzuje jen to, co jsme v té příčině často a často psali V tom směru jest jen na nás, abychom činili to. co činí jiní, a abychom jako oni docilovali úspěchu Rychlost, čílost, solidnost, neúnavnost obchodní, zna- lost řečí a poměrů — bez těchto momentů se moderní obchodník a průmyslník úspěchu nedodělá.
Hejna Rusko Moskva Petrohrad
19 article
Střední Vllava. Jednota povltavská, na jejíž zá- služné působení jsme na tomto místě opětně a opětně poukázali, vydala právě svým nákladem (jako šestě číslo svých zpráv) spisek „Střední Vltava“, výsledky pojíždky po Vltavě z Českých Budějovic do Prahy. Velice vkusně vypravená publikace tato obsahuje vedle úvodu, ve kterém se děje zmínka o pojižd. úvahy: prof. dra. J. N. Woldřicha, Geologická povaha údolí řeky Vltavy; ing. B. Müllera, Kanalisace střední Vllavy po stránce lechnické a technicko- hospodářské, a koncčně studii Nástin Vltavy ve trati mezi Č. Budějovicemi a Prahou. Kniha obsahuje řadu map a nárysů. Otázka splavnění Vltavy odsunuta známou politikou vládní do daleké dálky a sluší jen vítati, že Jednota povitavská vzpružuje svým spiskem opět úsilí vynutiti na vládě plnění zákona, který př- kazuje současné zahájení všech vodních staveb zá- konem o vodních stavbách projektovaných. Kromě toho jest ale spísek tento i cenným obohacením pří- slušné literatůry. Doporučujeme ho všestranné po- zernosti!
profesor doktor Woldřich Müller Vltava Český Budějovice Praha Č . Budějovice Jednota
20 article
Americká sklizeň obilní. Americká úřadní zpráva sklizňová pro říjen jest zajímava ve dvou směrech sice tím, že jednak jí zjištěn konečný průměrný výsledek sklizňový jarní pšenice na 1 akru, jednak že udává průměrné vyhlídky sklizňové co do kuku- Hice. Dle zprávy uvedené sklizeno jarní pšenice n akru 12.7 b. Osevní plocha pšenice této odhadována dosud 17,140.000 akrů. Dle toho bylo by ve Spoje- ných státech sklízeno jarní pšenice 217 mill. b. Ve svém posledním odhadu sklizňového výnosu zimní pšenice udává novoyorský statistik Brown její sklizeň 333 mill. b., dle toho bylo by letos ve Spojených státech sklizeno úhrnně 550 mill. b. pšenice, zatím co minulý měsíc udávan odhad 539 mill. b. Jeví se dle uvedené zprávy tedy zlepšení stavu jarní pšenic oproti předešlému měsíci o 10 mill. b. S odhaden celkové pěeniční sklizně 550 mill. souhlasí i právě sdělená zpráva chicagského statistika Snowa. Loni
Brown spojený stát statistik Snow
21 article
sklizeno úhrnně dle konečných dat 637.8 mil. b., takže možno se naditi úhrnného poklesu sklizňového asi o 88 mill. b. Průměrný stav kukuřice udává se 83.9 proti 84.6% dne 1. záři o 80.8% před rokem. Dle toho činila by úhrnná sklizeň letošní asi 2464 mill. b proti 2491 mill. b. dle odhadu minulého měsíce; není tedy sklizňové zhoršení za září tak značné, jak se za to mělo. Průměrný sklizňový výnos 1 akru ovšem obdělaného udává se 32.1 b., což by při pěstební ploše (dle dosavadních údajů) 27,646.000 akrů značilo vý nos 887 mill. b. proti lonskému konečnému výnosu 784 mill. b. a 987 mill. b. r. 1902. Průměr sklizňový 1 akru co do ječmene udává nejnovější odhad 27.2 b. čili při pěstební ploše 5,146.000 akrů výnos 140 mill. b. proti 131.8 mill. b. loni. Na 1 akru sklizeno bude dle uvedené zprávy žita 15.2 b., při pěstební ploše 1,792.000 akrů, tedy úhrnem 27 mill. b. proli 29.3 mill. b. dle lonského konečného odhadu.
22 article
Zvýšení diskontu německé banky říšské překva- pilo všeobecně. Úsudky o kroku tomto se tříšti, vše- obecně ale zdůrazňuje se fakt, že vysoké úvěrní po- třeby státní donutily banku k tomuto opatření, ke kterému sáhnuto naposledy 18. července 1900. Tehdy setrvala banka na 5% diskontní sazbě do 26. únor 1901, tedy poměrně dosti dlouho. Dodatečně ozna- muje se nyní ještě motivace kroku toholo presiden- tem banky drem. Kochem. President poukazoval k tomu, že dle týdenního výkazu ze 7. t. m. se sta banky říšské po značném napjetí její působnosti do- statečně nezlepšil. Přes příznivý stav kursů směneč- ných a přes dosti značný příliv zlata z ciziny jest poklad kovový (789 mill. mk.) menší než v posledních třech létech. Bankovek obíhá tolik, jako doposud nikdy v tomto období a z nich jest neuhražených za 649 mill. t. j. o 100 mill. více než r. 1903, 1902 a 1900 o 150 mill. mk. více než r. 1901 a o 72 mill. mk.
Koch
23 article
více než dokonce 1. 1899. Úhrada bankovek a cizích peněz nebyla již od roku 1899 tak nízká. Dosud jes v oběhu za 179 mill. mk. zdaněných bankovek, o 100 mill. mk. více než v posledních dvou létech. V brzké době nelze se nadíti podstatného zlepšení, protože jsou i požadavky bursy značny přes značné množstv cizích peněz a kromě toho nutno čekati různé nov emisse. Také stat potřebuje i nadále peněz. Jest tedy příkazem opatrnosti zvýšiti diskont a sice o celé pro- cento, aby byla podslatně obmezena poplávka po pe- nězích a aby byla banka k ročnímu závěru lépe vy- zbrojena. Erusselská meziuárodní cukerni komise zahájila dne 10. t. m. opělně svojt piáci. Za presidenta zvolen opřtně Capelle. Na prvé schůzi jednáno o jeánolněm způsobu uveřejňování cukerní statistiky Hlavním jednacím předhmětem nynějšího zasedání budou ustanovení o cukerním zboží. Doprava labská. Píše se nám: Přes všechna oče- kávání a přes dosti silné deště v povodí Lahe ne- zlepšily se poměry dopravy labské v posledních dnech. Stav vody se dosud podstatně nezvýšil. Následkem toho nebyla doprava plně zahájena a pokusy ne- uspokojily. Cukerní rafinérie nakládají jen malá množství starých sjednávek, protože jest odbyl v ci- zině zatím malý. Voda zvolna stoupá.
24 article
Různé zprávy. „Petrolea“, jak známo orga- nisace těžitelů surového pelroleje, vypisuje na 26 t m. mimořádnou valnou hromadu, na které má býti usneseno zvýšení akciového kapitálu z 1 na 2 mill. korun emissí nových 2000 akcií po 500 K. Kapitálu tohoto má býti užito k stavbě nových reservoirů. — Sjednán definitivně dolnolabský cementář- ský syndikát. Jednání hanoverských a dolnorakou- ských cementáren nemělo dosud výsledku, rozpory jsou však tak malé, že se možno nadíti dohody. — Německý ocelářský svaz prodal do Anglie 100.000 q surové oceli a polotovarů, které mají býti dodány do konce 1905 za levné vývozní ceny. Z kruhů průmyslových. Kníže Adolí Schwarzen- berg zadal stavbu vodovodu pro pivovara velkostatek Petrův dvůr chvalně známé české firmě První moravská továrna na vodovody a čerpadla Ant.
Adolit Schwardit Petrův Antonín Anglie Petrolea
25 article
Kunz v Hranicích na Moravě. — Obecní zastupitel- stvo ve Veselém 2ďáře řídíc se příkladem jiných pokročilých obcí usneslo se zříditi obecní vodovod, jehož provedení svěřilo známé české firmě První mo- ravská továrna na vodovody a pumpy Ant. Kunz v Hranicích na Moravě. — Dle právě došlých zpráv z Bukurešti, vyslovil se král Karel rumunský při ná- vštěvě tamější hospodářské výstavy k zástupci Theo- dora Umratha, továrny hospodářských strojů ve Vysočanech u Prahy, o vyslavených výrobcích této firmy velice uznale Licentování soukromých hřebců pro rok 1905. Dle vyhlášky místodržiteiství stanoví se pro přihlá- šení oněch soukromých hřebců, kterých majitelé v roce 1905 ku připuštění cizích klisen upotřebit hodlají, lhůta do 1. prosince 1904. Přihlášky konají se u toho politického úřadu, v jehož obvodu nalezá se bydliště majitele hřebce. Trhy. Trh na hovězí dobytek v Habrech bude 19. t. m. — Dobytčí trh v Golčově Jeníkově bude 26. t. m. — Trh na hovězí dobytek a koně v Netolicích bude 31. t. m. Na poslední trh při- hnáno úhrnem 2715 kusů dobytka hovězího a 388
Kunz Veselý Antonín Karel Theo Hranice Morava Bukurešť Praha Golčův Jeníkov Netolice Vysočan
26 article
17.7 17.6 17.6 17.5 16.2 15.0
17.6
27 article
koní. Trhy poněžní. x. Z Vídně, 12. října. (Telefgram. »Nár. Listů«. Denní bursa. Zvýšení diskontu německou ban kou říšskou posuzováno dnes mnohem klidněji Jednak je přesvědčení, že protiopatření bankou ra kousko-uherskou jest tou dobou vyloučeno. Jina vzhledem na chování berlínské bursy, která ohlaše- vala na celé čáře reprisu. Zde v prvním stadiu ob chodu převahu měly prodeje. Později však smýšlení zlepšilo se rozhodně. Akcie länderbanky a unionky stouply. Akcie ústavu pro úvěr pozemkový a akcie uherské hypoleční zlaciněly. Akcie stální dráhya ústecko-teplické a obě severozápadní utrpěly ztráty. Železářské hodnoty, tolikéž devisy podražily. N eskontním peníze nesnadnější 31/% proc. x. Z Vídně, 12. října. (Telfgrm. »Nár. Listů«.) Večerní bursa, Kreditky 669.—, po —.—, — uherské kreditky 778 50, anglobanka 282.50, bankovní jednota 549.—, unionka 539 —, länderbanka 451.25 státní dr. 648.25, —.—, jižní dráha 86.50, polab. dr 422.—, severozápadní dráha 415 50. turecké tabákové 350 —, rýmavsko muráňské 522.50, alpinky 475.— květnová renta 99.85, uherská korunová 97 90 turecké losy 132.50, marky za hotové 117.58, ultime 117.53. Smýšlení pevně. x. Z Vídně, 12. října. (Telfgrm. »Nár. Listů«. Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zbožl. Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.55 198.80, Amsterodam na delší lhůty —.—, Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.— Brussel na delší lh. — Německo šek kr. lh. za 100 mk. 117.471/2, 117 671/2, Německo na delší lhůty 117.50, 117.80. Londýn šek a kr. lh. za 10 lib. st. 239 45, 239.65, Londýn na delší lh. K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —
Vídeň Amsterodam Brusel Německo šek Německo Londýn Nová York
28 article ——, Italie šek' a kraiké lhůty za 100 lir 95.121
——, Italie šek' a kraiké lhůty za 100 lir 95.121 95.271/2, Italie delší thůly —.—, —.—, Petrohrada ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.— —.—, Petrohrad delší lh. —.—. —.—, Paříž šek a krátké lh. za 100 fr. 95.25, 95.40, Paříž delší lh —, —.—, Curych a Basilej šek a krátké lhůty 95 05, 95.15, na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary šek a kr. lh. 95.05, 95.15, na delší lhůty —.— Z Vídně, 12. října. (Závěrečně úřa dni kursy.) Gnorová renta . 100 25 květnová . . 99. 85 červenc. » 99 75 říjnová . . 100 25 rakouská » zlatá 119 60 » kor. 100 — uherská » zlatá 119 20 „ ko 97 90 rak. invest. renta 91.25 uher. » 4% zást. listy Hyp banky král. č. 31/2% zást. 1. Hyp. banky král č. 4% kom. dluhop. Zem. banky kr.č. 4% žel. dl. úpisy Zem. banky kr. ě. státní losy 1854 » » 1860 po 500 zl. . . po 100 zl. státní losy 1864 losy úvěrního úst. vídeň. l. komun- 163.— tisské losy . .. turecké losy .. 132 — rak.-uh. banka. 1635.— rak. úvěrní ústav 667.— b. anglo-rakouská 282.— vídeňská unionka 538.— b. pro země rak. 450.75 uh. úvěrní banka 777.— bank. jednota .. 548.— r. úst. pro úv. poz 966.— Česká průmyslová 412. — banka. . .. roln. úvěr. banka 374.b0 česká b. Union . 247.50 Živnost. banka . —.— Eskontní sazby 33/4—334 procenta. Po slabém kolísání konec na zahraniční zprávy upevněn. Dodatečná bursa : kreditky 687.75, alpinky 476.50.
Petrohrad Paříž Curych Basilej Vídeň Petrohrada ruský město šek hypa banka úvěrní banka Český průmyslový 412 Italia 119 20
29 article
Pražská bursa. V Praze, 12. října. (Pův. zpráva »Nár. Listů«. Při klidném smýšlení jednány na dnešní burse žel úpisy české zemské banky za K 99.85 a 4% zástavní listy české byp. banky za K 100.30. Za akcie České spol. pro průmysl cukerní nabízeno bez kuponu K 180.—. Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky K 249.—, české banky »Union« K 248.25, strojírny Daňkovy K 363.—, Rak.-uher. banky K 1638.— peníze. Jiné papíry znamenány nebyly. Ofiiciální záznamy znějí Zástavní listy české byp. banky 590 31/2 Základní úpisy české zem. banky 49% Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 49% „ » » » » (v K) 4 % Mel. úpisy » . » (ve zl.) 400 » . . (v K) 4 Žel. „ „ „ . Dlužní úpisy České prům. banky 419 Zástavní listy mor. hyp. banky 50 Kom. dl, úp. mor. zeměd. banky 40 Želez. úplsy .
Daňkův Praha český banka Český průmyslový
30 article
Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 „ » hal. zem. banky 41/2 490% Kom. dl. úpisy „ Železnič. Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41. „ „ Rak. uberské banky 4 0. „ „ Dolnorak. hyp. ústavu 490. „ 31/2 Kom. dl. úp. , » » 49% Zástavní listy Rak. hyp. banky 4 % Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 3% Únorová spol. renta (v pap.) 4.29 Dubnová , , (ve stř.) 4.29 Květnová » » (v pap) Červencová spol. renta (ve stř.) Rakouská zlatá renta . . . . 40% korunová renta . . 4 investiční » . . 31/2 Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union . . . . Česká průmyslová banka . . .» Česká zajišťovací banka Haličská akc. hypoteční banka . Hospodářská úvěrní banka . . Moravská eskontní banka .. Pražská úvěrní banka . . .. Rakousko-uherská banka . . Zal. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka Českomoravská strojírna . . . Daňkova strojírna . . . . . Rustonova strojírna . . . . Česká báňská společnost . . . Česká společnost cukerní . Český pivovar v Č. Budějovicích Kolinská továrna chemická .. Podolská cementárna . . . . Poldina hut Pražská železářská společnost První česká raff. v Modřanech » tov. orient. cukrov.
Daňkův Rustonův Kolinská Poldin Rakousko Zala Hradec Králové Č . Budějovice Modřany Hal Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka hypoteční banka úvěrní banka eskontní banka uherský banka českomoravský strojírna Český báňský společnost železářský společnost Dubnová květnový
31 article
Z Petrohradu, 12. října. (Zpráva Živnost. banky. Diskoutní 389. Ruská banka pro vnější obchod 311 Mezinárodní banka 388. Volžsko kamská banka 880 Baku 475. Mantašev 242. Caspienne 5450.—. Sormov 181.50. Putilovské železo 116.75. Hartma nnské lokomo- tivy 170.—. Petrohradské metallurgircké 143. Baltické vagonky 840. Bujanské uhlí 147. Berlinská bursa, 12. října. (Zví. telet. zpráva »Nár. Listů«.) Z počátku bylo smýšlení na zdejá burse většinou zotavené, bochumské o 1 proc., Kon- solidace o 2 proc., pak harpenské, Paquet, bukovecké turecké losy, Německá banka a kommanditní, tyto na zprávu, že s Venezuelou byla v podstatě docílena dohoda lepší. V dalším průběhu byla bursa opět vět- šinou slabá, zvláště hodnoly báňské, k čemuž při- spěly nižší záznamy petrohradské a zpráva ze slez- ského trhu uhelného, dle níž se pracuje v týdnu průměrně pouze pět dnů. Bukovecké z počátku jest stoupaly, ale pak byly rovněž slabší. Kanadské větší příjem asi o 75.000 dollarů a na záznamy londýnské stouply. Soukromý diskont 31/2 proe.
Petrohrad Venezuela mezinárodní banka 388 kamský banka Kon Bak
32 article
První cifry znamenají začáteční, druhé konečn kursy: Rakonské kreditky 209..50. 210.13, Diskonto 191.80, 191.50, Německá banka 228.50, 228.75, Ob- chodní společnost 160.25, 159 75, Drážďanská banka 154 25, 153 62, Bochumské ocelárny 212.50, 212 62 Lauřina huť 248.50, 248 50, Dortmund. Union lit. C. 82.—, 82.—, Harpenská uhl. spol. 215 50,. 215.—. Hibernia —.—, —.—, Consolidace 442.—, 443 — Severoněmecký Lloyd 104 75, 104.37, Packet 115 80 115.75, Kanada —.—, —.—, turecké losy 128.50 127.75, Španělské exlerieury —.—. Z kasovních papírů: Concordia 303.—, Esch- weilské 255.—, Geisweidské 151.75, Hochdahí 122.50, Katovické 204.80, Wilhelm 251.25, Phönin 160 75, Rh. Slahi 183.25, Schalker Gr. 545.— Westfalia 182.90, Orenstein 159.75, Rh. Melail —.—, Hasper 196 50, Donnersmark 259.50, Huld schinský 129.—, Vulcan 279.50, Bismark 285.25 Caro —.—, Hoesch 218.—, Georg Marie 113.—
Esch Wilhelm 251.25 Bismark Cara Georg Marie Dortmund Kanada Geisweidský Hochdahí katovický Orenstein Vulcan německý banka Ob 160.25 drážďanský banka Lauřin huť 248.50 Hibernia Schalker Gr . 545 Diskonto 191.80 Consolidace 442 Packet 115 80 115.75 Concordia 303 Hulda Hoesch 218
33 article Königsb. 154.—, Noristem 288.50.
Königsb. 154.—, Noristem 288.50. Z Berlína, 12. říjns. (O 1 hod. 15 min. odpol.) Kreditky 209.25, státní dráha 137. 75, lombardy 18. 60 Smýšlení klidné. Z Berlína, 12. října. (C.-B.) Kreditky 210.10 státní dráha 138.90, jižní dráha 17.70, diskonto 191.50, německá banka 228.20, obchodní b. 159.90, dráž- ďanská b. 153 50, darmštadtská banka 141.—, ná- rodní banka 123.20, dráha Henri 108..90, Transvaal —.—, Kanada 133.50, Gotthard —.—, Lloyd 104.40 Packet 115.70. — Za hotové: Lauřina huť 248 50, dortmundské 82.—, bochumské 212.50, gelsenl.ir- chenské 228.10, Hibernia —.—, harpenské 215.10, Consolidace 443.—. Smýšlení pevnější. Z Frankfurtu, 12. října. (Teiegr. závěr. kursy.) Úvěrní akcie 209.—, akcie společnosti státní dráhy 138.80, lombardy 17.80, papírová renta 100.50, stří- brná renta 100.10, zlatá renta 101.70, uherská zlatá renta 100.—, uh. korunová renta 97.80, 4% rak. korun. renta 100.—. Smýšlení klidné. Z Frankfurtu, 12. října. (Dod. bursa.) Úvěrní akcie 210.—, státní dráha 138.80, lombardy 17.80. Z Paříže, 12. října. (Počáteční bursa.) 3proc. renta 98.02, 31/2% půjčka —.—. Smýšlení pevné. Z Paříže, 12 října. (Telegr. závěrečné kursy.) 3proc. umořitelná renta —.—, 3proc. renta 98.19 B proc. renta —.—, italská renta 103.82, rakouský pozemkový úvěrní ústav 1332, státní dráha —.— lombardy —.—, směnky na Londýn 25.141/2, rakou- ská zlatá renta 101.05. uherská zlatá renta 101.15, otomanská banka 590.—, tabáková režie 385 —, tu- recké losy 127.50. Smýšlení pevné.
Henri 108 Gotthard Lloyd 104.40 Berlín Transvaal Kanada Frankfurt Paříž 12 říjen Londýn německý banka rodný banka Hibernia Norist 288.50 Packet 115.70 Lauřin huť 248 50 Consolidace 443
34 article
Ivovskočernovická 580.— spol. st. dr. rak. ub. 647 25 86 10 jižní dráha štyrsko hr.-k59. . —.— severní dráha . 5550.— rak. severozáp. dr. 415.— pardubická dráha 411.50 polabská dráha česká sev. dráha . 343. — buštěhradská A 1062.— pražsko - duchcov 502.— duchcov.« podmok ústecko tepl. dr. 859.— dunaj. paroplaveb. 715.— rakouský Lloyd 349.— turecká tabák. rež. 504.— rak. zbrojovka Rudolfova hut 474.75 alpská montan. sp. rým.-muráň. spol. 427 60 Poldina huť . 2400.— praž. želez. sp.. 1385. — česká montan. sp. 363.— Daněk . . .. 212.— západočeská ubl. 1380.— severočeská uhl. 666 — mostecká uhl. sp. vídeň. stavební sp. 161.— 678 — Schodnica . haličsko-karpatské 1050 — peštská vagonka devisa německá . 117.57 » pařížská . 95.20
Lloyd 349 Daněk Schodnica Rudolfov
35 article
89 05 100.— 93.80 99.60 99.60 154.9 185.50 265 — 479 — Trhy na zboží Pražská plodinová bursa, 12. října 530. — Obilí. Znamená se za 50 kg transito: pšenice česká 1904 79—83 kg K 10.80, 11.25, uherská 1903 — kg 11.10, 11.35, moravská —, 0.—, 0.—, rakouská jakosť — kg 11.—, 11.10, vadné jakosti 10.—, 10.25; nová česká —.— kg —.—. —.—, cizozemská —.— kg —.—, ——: žito české 1903 — až — kg 0.—, 0.—, nové 1904 74—76 kg 8.— až 8.20; moravské —.— až —.—; vadné 0.— až 0.—; ječmen výběr 9.40, 9.60, první jakosti 8.80, 9.—, střední 8.55, 8.60, merkantilní 8.35, 8. 45, ječmen k setí 0.—,0.—, vadný 0.—, 0.—; oves ry- chlík 1903 7 20, 7.25, prima 1903 7.10, 7.15, merkantilní 7.—, 705, k setí 0.—, 0.—, oves 1904 0 —. 0 ——; kukuřice uher. 1903 8.40, 8.50, cizozem. 7.85 7 95. cinquant. 1903 K 9 15. 9.30, vikev česká 9.50, 9.75, haličská 925, 9.50, uher. K 0.—, 0.—, Pohanka 0.—, 0.— proso 9.—, 0.—
Pohanka kg
36 article
» curyšská . 95 0 „ londýnská 239.50 dvacetifrank 19.00 marka papírová . 117.52 rubl » . 253. 75
37 article
Mlýnské výzobky. Ceny za 100 kg transito: pše- ničná mouka č. 0 K 35.—, 36.—, č. 1 34.—, 35.—-. č. 2 33 —. 34.—, č. 3 31.50, 32 50, č. 4 29.50, 30 50. č. 5 27 50, 28 50, č. 6 25.50, 26.50, č. 7 23 —, 24 — č. 8 16 50, 17.—. Žitná mouka č. I. 23.50, 24.—, č. Il. 22.—, 23——, č. III. 19.—, 20.—, č. IV. 15 50. 18.50, Pšeničné otruby jemné 13.—, 13 40 hrubé 13 —, 13.40 otruby žitné 13.— 13.40, krupice 35 —, 36.—, prach 13 —, 14.—, tluč —.—, kroupy: čís. 4/0 37.—, 38 50. čís. 3/0 37.—, 38 50, čís. 2 U 36. — —, 37. 50. čís. 0 35.—, 36 50. čis. 1 33.—, 34 50. čís. 2 32.— 33 50, čís. 3 31.—, 33 50, čís. 4 30.—, 30.50. čís. 5 29.—, 29 50. čís. 6A —.—, čís. 7A —.—, č. 8A —.— čís. 9A —.—, zlom 20.—, 21 50. Semena. Ceny za 50 kg.: mák modrý český 29 50 30 50, modrý ruský 23.—, 29.—, kmín český 23 50, 24 50, holandský 24.50, 26.—, jetel bílý 50 —, 65 —, červený 1904 49.50, 76.—, růžák —.—, konopna semena uherská —.—, —.—, haličská —.—, —.— Iněná semena haličská —.—, —.—, vičenec (ligrus) Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno li- sované K 4.80, 5.—, nelisované 4 80. 5.—, cizl 0.— 0.—, sláma cepy mlácená 2.10, 2 20), ke krmení 1.90, 2.—, ke stlani 1.90, 2.—, cizí 0.—, 0.— Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va- ření K —.—, —.—, ke krmení —.—, —.—, boby —.— —.—, hrách Viktoria 0.—, —.—, k vaření žlutý 0.—, —.—, k vaření zelený 12.50, 13.50, ke krmení 0 —, 0.—, čočka 1904 17 50, 24 — Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: Svestky české K —.—, —.—, bosenské 110/120,80/85 11.50, 25.—, srbské —.—, —.—, višně —.—, —.—, třešně —.—, —.—, hrušky —.—, —.—, křížaly —.—, —.— Zvirect tuly. Ceny za 50 kg transito: sádlo ub. 161—.— — 74 50, 75 50 sádlo amer. —.—, Zemčata. Ceny za 50 kg: zemčata k jídlu K 3 75, 4.—, k jídiu cizí —.—, —.—, k pálení lihu 0.—, 0.—.
28 50 Viktoria Svestka český K kg 33 50
38 article
Peníze] Zboží 104.25 105 .25 100.— 100.50 93.80 94 8 101.25 102 25 99.60 100.10 99.60 100.10 99 60 100 10 99.60 100.10 99.60 100-10 100.75 101.75 99 50 100.50 99.15 100.15 99.20 100.20 104.95 102.— 99.50 100 50 101.40 102. 40 99.50 98.75 99.75 98.75 99.75 101.50 102 50 100.75 99 90 100.90 93.75 94.25 99.80 93.90 99 80 82 05 100.25 100 25 99.85 99.75 119. 60 100.— 91.25 412.—
99.60
40 article
T. Z Vídně, 12. října. (Telef. »Nár. Listů«.) Plodinová bursa. Na dnešní burse byla ná- vštěva hojnější a smýšlení pro žito a pšenici přízni- vější, jakkoli nabidky v obou byly velmi skrovné. Jak po pšenici tak po žitě byla poptávka konsumentů. Také u překupníků jevila se potřeba. Poplávka tato však záhy zastavena, jelikož odmitány majiteli pše- nice všeliké ceny pevné, ba v žitech žádány i ceny vyšší. Žito zdražilo o 5 h. Podnětů ze zpráv zahra- ničních nebylo; byly bez barvy. Jen v Pešti bylo smýšlení pevné, zvláště v žitě na říjen, jebož kursy tam podražily. V ječmení konsumní poptávka byla nevalná. Pro vývoz žádná. Přes to však smý- šlení a ceny zachovány pevny. V pícninách bylo klidno. Ceny pevny. Jak kukuřice, tak oves zacho- valy včerejší kursy. Obchod moučný docela vázl. Mlýny však vzhledem k tomu, že suroviny stuuply, trvají na cenách pevných tím spíše, jelikož zásoby počínají se tratil. V otrubách byly nabídky skrov- nější, pročež za zboží lepší placeno býli musilo o 10 hal. více.
Vídeň Pešť
41 article
Znamenaly: Pšenice tisská nová 10.70, 11.15, stará —.—, —.—, slovácká nová 10.25, 10.60, stará 0.—, 0.—, z Moravského pole nová 10.20, 10. 40, rumunská 10.30, 10..50. Žito slovácké nové 7.85, 8.05, z okolí Pešti nové 7.90, 8.05, z jižní dráhy nové 7.60, 785, dolno-rakouské 7.80. 7.95, české 0.—, 0.—. Ječmen moravský 8.80, 9 75, ze stanie 0.—, 0.—, z Moravského pole 0.—, 0.—, severo- uherský 0.—, 0.—, ze stanic 0.—, 0.—, tisský 0.— pro pivovary 710, 7.75, ke krmení 7.10, 7.75, dolno-rakouský 7.80, 8.85, ze stanic —.—, —.— slovácký 8.10, 9.30, ze stanic —.—, —.—. Kukuřice uherská 7.65, 785, cinquantinská 8.20 8.60. Oves uherský špatnější 7 10, 7.30, prostřední 0.—, 0.—, prima 7.35, 8.—, český a moravský U.— 0.—. Řepka pohotová 11.85, 12.25, uherská — Mouka vídeňská pšeničná č. 0 K 16 80—17.10, č. 3. K 15.20—15.50, č. 5 K 12.80 až 13.50, č. 7 K 11.4 až 12.40, ke krmení K 6.80 až 7.30. Vídeňská žitná č. 1 K 11.50—11.80, č. 3 K 8.20—8.79. Otruby pšeničné K 5.45 až 5.90, žitné K 5.40 až 5.60. Kru- pice K 16.30 až 17.10. Z Vídně, 12. října. (Telgr) Pšenice tisská 10. 70, 11 15, pšenice banátská 10.50, 10..80, pšenice slo- vácká 10.25, 10.60, smýálení chabě. Žito slovácké 7.85, 8.05, peštské 7.90, 8.10, smýšlení udržené. Ječmen moravský 8.80, 9.75, smýšlení klidné. Kukuřice uherská 7.65, 7.85, cinquant. 8.20, 8.60, smýšlení nezměněné. Oves uher., střední 7. 20, 7 45, prima 735, 7.65, rychlík 0.—, smýšlení udržené.
Ječmen Řepka Pešť Vídeň slovácký 10.60 moravský U 8.60
42 article
Řepka pohotová 11.75, 12 25, smýšlení bez obchodu. Počasí: krásné. Z Pešti, 12. října. (Tlgr.) Pšenice na říjen 10 15, 10.16, na duben 10.59, 10.60, žito na říjen 7.63, 7.64, na duben 804, 8.05, oves na říjen 6 91. 6.92, na duben 7.32, 7.34, kukuřice na říjen 7.35, 0.—, na květen 7.43, 7.44. — Nabídky pšenice byly mírné, koupěchtivost alabá, smýšlení příznivější. Obraty či- nily 12.000 q. Ceny pšenice upevněny, ceny ostatních druhů obili dodržely. Trh terminový byl zahájen smýšlením pevným, při čemž se kursy v dalším průběhu mírně zotavily. Počasí mlhavé. Z Pešti, 12. října. (C. T.-B.) Závěrečné kursy. Pšenice, smýšlení stálé, na říjen 10 17, 10.18, na duben 10.58, 10.59, žito, smýšlení pevné, na říjen 7.67, 768, na duben 8.06, 8.07, oves, smýšlení klidné, na říjen 6.90, 6.91, na duben 7.34, 7.35. kukuřice, smýšlení klidné, na říjen 7.35, —.——, na květen 7.41, 7.42, řepka, smýšlení klidné, na srpen 1905 11.40, 11.50. Počasí: zamračeno. Z Berlína, 12. října. (Telegr.) Pšenice klidná, na říjen 177.50, na prosinec 180.——, na květen 185.25 žito klidné, na říjen 139 50, na prosinec 142.—-, na květen 146.25, oves klidný, na říjen 136.25, na pro- sinec 137.50, na květen 139.50, kukuřice klidná, na říjen 120 —, na prosinec 119.—, na květen —.— Počasí zamračené a deštěm hrozící. Z Hamburku, 12. října. (Telgr.) Pšenice lenívá. holštýnská 170.—, 175.—, žilo lenívé, meklenbursk
Řepka C T Pešť Berlín Hamburk
43 article
100.80 94.90 100.80 83.05 100.45 100 45 100.05 99 95 119.80 100.20 91.40 248.50 248.25 67725 562.— 1638 438.— 249.— 530.—
44 article
678 25 374— 380.— 1645 440.— 250.— 550.— 365.— 363.— 1395
45 article
1385 180.— 540.— 325.— 427.— 2400
46 article
188- 330.— 439.20 2410