3
masthead
13. října 1904.
5
article
Dráha jest téměř až ke stanici jen-
tajské v rukou Rusů. Stanice je sko-
rem úplně zničena.
Z Tokia, 12. října. (Reuter.) Ja pone
postupují dál širokou frontou na
Mukden. Schyluje se k bitvě na
celé čáře. Ruská pěchotní brigáda a 2000
mužů jízdy s dvěma děly vrazili včera na Ku-
rokiův bok a překročili 9. října řeku Tajci.
Japonci hledí je zaskočit a zajmouti. Rusové
obořili se na Sjenšvan 1.30 mil severo-
západně od Sajmaczy, nejspíš aby přerušili ja-
ponské spojení s řekou Jalu.
Dnes zajat před Port Arturem parník
»Šingin« s vojenským siřelivem.
Maršál Ojama oznamuje, že bojuje
se skoro na celé frontě. Dne 10. října
Japonei nabývali půdy a odrazili
ruský útok u Sjenšvanu.
Z Tokia, 12. října. V 8 hod. več. (C.- B.)
Bitva u Jantaje trvala včera celý
den bez ustání až pozdě do noci
dnes se v ní pokračuje. Výsledek jeji
je dosud nerozhodný. Rusové mají
proti pravému křídlu japonskému,
nedaleko řeky Tajce silnou bran-
nou moc, ale myslí se, že Ja pone
zadrželi obkličovací postup Rusů.
Štáb druhé mandžurské armády
Z Petrohradu, 12. října. (C.-B.) Dle úřad
ního sdělení jest štáb druhé mandžurské armády
již sestaven a generállieutenant Ruskij jmenován
náčelníkem štábu, generálmajor Schvenk gene-
rálním ubytovatelem a generállieutenant Kocha-
nov ředitelem dělostřelectva. Velitel 19. armád
ního sboru Topornin byl jmenován na místo
Razgonova velitelem 16. armádního sboru.
Rus
Sajmacza
Artur
Ojama
Jantaj
Ruskij
Koch
Topornin
Tokio
Jal
Petrohrad
Reuter
Ku
mil severo
6
article
Posily Japoncům.
Z Londýna, 12. října. (C.-B) »Daily
Mail« sděluje ze Šanchaje ze včerejška: Japon-
ská polní armáda byla sesílena o další 2 divise.
Dále byly poslány 3 divise do Gensanu, prý
jako demonstrace proti Vladivostoku. Nepochybně
však chystá se výprava na Sachalin.
Nový velitel
Z Petrohradu, 12. října. (C.-B.) Kontre
admirál Jassen byl jmenován velitelem 1. od
dílu tichomořského loďstva.
Carův telegram Kuropatkinovi.
Z Londýna, 12. října. »Daily Expresse
oznamuje z Pelrohradu: Čar zaslal Kuropat-
kinovi povzbuzující telegram, v němž akcen-
tuje důležitost vítězství nad nepřítelem a žádá.
aby bylo bojováno až do posledního muže.
Znamení blížící se rozhodně bitvy.
Z Paříže, 12. října. Jak »Eeho de Parise
se dovídá z Mukdenu, vypraven byl vlak se
zdravotním oddělením na trať, 30 km jižně od
Mukdenu. Vlak má rozkázáno co možná sledo-
vati v blízké vzdálenosti armádu. Z opatření
toho dá se souditi, že Kuropatkin očekává ve-
liké a krvavé srážky v době nejbližší. Velitel
zdravotního oddělení tohoto vlaku plukovník
Siritonov spadl se stůpátka vozu a zranil
se na hlavě tak značně, že musil býti odvezen
zpět do nemocnice v Charbinu.
Japonec
Jassen
Carův
Kuropatkin
Ee Paris
Siritonov
Londýn
Gensan
Vladivostok
Sachalin
Petrohrad
Paříž
Mukden
Charbin
Daily Maila
Daily Express
km
7
article
Směna japonských vůdců. —
Náhradníci.
Ze Šanchaje, 11. října. (Daily Mail.) Ve
zdejších japonských kruzích domnívají se, že
maršál Ojama bude odvolán a generál
Nodzu převezme vrchní velení.
V Japonsku je velmi mnoho raněných
nemocných, ale vojenských náhrad-
niků také hojný počet. Prodloužením branné
služby je k disposicí dalších 3—400.000
mužů.
Generál Nodzu soupeřem maržála
Oyamy.
Z Londýna, 12. října. V zasvěcených kru-
zích tokijských se udržuje přesvědčení, že
v bitvě u Ljaojanu jediný generá
Nodzu to byl, jenž Japonce zachrá-
nil před porážkou. Maršál Oyama dal
prý právě z hlavního stanu povel k ústupu,
jelikož bitvu pokládal za ztracenu. Když generál
Nodzu energicky proti tomu protestovala
žádal, aby směl učiniti poslední a třeba zoufalý
pokus, při němž by s Okuovým pravým křídlem
operoval. To se mu také skutečně zdařiloa
místo porážky docileno spíše úspěchu, ovšem
s obětmi nesmírnými. Zpráva o tomto činu
generála Nodzu dostala se do Tokia, kde mi-
kado, svolav válečnou radu, rozhodl se prý
maršála Oyamu z bojišté odvolati a generála
Nodzu pověřiti vrchním velením. Generá
Niši má se státi velitelem druhé armády
vojenským velitelem Mandžurska.
Pohřešovaný japonský obrněnec
»Hei-Juen«.
Z Londýna, 12. října. Ode dne 18. září
jak již sděleno, pohřešován byl japonský obrně
nec »Hei-Juen«. Teprve těchto dnů na ostro
vech Chiopajských nalezeni čtyři mužově z po
sádky, jež čítala 300 mužů. Tito vyprávěli, že
v noci na 18. září za prudké bouře byla lod
vehnána na minu a potopila se v zátoce Holubí
Mužstvo všecko utonulo až na řečené čtyř
námořníky.
Z Tokia, 12. října. (Reuter.) Na pobřežním
obrněnei »HejJuenu« zahynulo — jak se ted
»opravuje« — pouze 197 lidí.
V Port Arturu dosti zásob.
Generál Stesselj činí opatření pro
zimu.
Ojama
Nodza
Oyama
Japonec
Okuův
Stesselj
Londýn
Tokio
Generý Niš
Reuter
Daily Maila
HeiJuen
8
article
Z Londýna, 12. října. 5. t. m. veden byl
útok na ruskou redutu. Rusové byli překvapen
a ti, kteří nemohli prchnouti, porubáni. Další
úspěchy Japonců zmařeny ruskými
batteriemi. Rusové užívali při tom mohut-
ných elektrických reflektorů a donutili Ja-
pence k ústupu.
Ujišťuje se, že v pevnosti jes
dosti potravin a jmenovitě vody.
Generál Stesselj jest přímo zbož-
ňován.
Jest obava, že letošní mrazy budou tuhé
Generál Stesseli vydal provolání k majetným
třídám, aby přebytečný šat a potravu daroval
chudině.
Zabavená lod.
Z Londýna, 12. října. (C.-B.) Dle zprávy
z úřadního pramene japonského japonská strážní
loď »Širataka« zabavila dne 1. října parník
»Fupin«, jenž chtěl dopraviti do Port Arturu
velké množství válečného kontrabandu.
Japonská půjčka.
Z Tokia, 12. října. (C.-B.) Dnes rozhlášen
usnešení vlády o vnitřní půjčce 80 mill. jenů.
Baltické loďstvo.
Z Revelu, 12. října. (C.-B.) Baltické lod
stvo odplulo odtud do Libavy.
Zastavená anglická lod.
Z Glasgowa, 12. října. (C.-B.) Zdejší par
ník »Carisbrook« na cestě z Kardilfu do
Alžíru byl zadržen v biskajském zálivu ruským
křižákem »Terekem«. Po výstřelu vstoupi
ruský důstojník na anglickou loď a prohledl
její papíry. Po 113 hodině směla loď plouti dále
Před tím musil kapitán podepsali prohlášení.
že složí svůj náklad v Alžíru.
Rus
Japonec
Stessel
Fupin
Londýn
Tokio
Libava
Glasgow
Kardilf
Alžír
biskajský záliv
Revel
9
article
Balkán.
Balkán.
Z Cařihradu, 11. října. (C.-B.) Portě bylo
sděleno, že noví rakousko-uherští a ruští dů-
stojníci, ustanovení pro makedonské četnictvo.
přijedou před koncem tohoto měsíce na místo
svého určení.
n. Z Bernu, 12. října. Mezinárodní ústřední
sbor pro věc míru v Bernu podal všem státům
pamětní spis, v němž žádá, aby sestou-
pili se zástupci všech státův, kteří berlínskou
smlouvu v r. 1878 podepsali — včetně Ture-
cka — a aby jim civilní agenti ruský a rakou-
ský předložili zprávu o výsledku dosavadní akce
svojí. Makedonská otázka měla by se pak.
uznají-li státy, že jest již čas učiniti konee
stálým průtahům tureckým, předložiti s mír-
čímu soudu. Zároveň mělo by se na kon-
ferenci jednati též o arménské otázce.
Balkán
Cařihrad
Bern
10
article
Zemské sněmy.
Zemské sněmy.
Sněm markrabství moravského.
(II. zasedání schůze 11.)
V Brně, 12. října 1904.
(Zvl. tel. »Národních Listů«.)
Krvavé události pondělní dostaly se
do sněmu na novo pilným návrhem posl. dra. Šíle-
ného, Nováka a soudr. V něm vláda měla býti
vyzvána k vyšetření vinníků. Debata byla živáa
dlouhá. Pilnost návrhu byla, jak se ostatně dalo oče-
kávati, z amítnuta. Proti hlasovala celá levice
a strana středu. Pak přikročeno bylo k jedna
címu pořadu, který nebyl celý vyčerpán.
Zemský hejtman hr. Vetter zahajuje schůz
o 11. hod.
Předlohy zemského výboru a došlé petice přika-
zují se příslušným odborům.
Mezt došlými spisy nalezají se: Dotaz posl. dra
Přikryla k zemskému hejtmánu, je-li ochoten co
nejdříve dáti na jednací pořad jednání o návrhu na
změnu moravského zemského zdravotního zákona ze
dne 10. února 1884, jehož důkladná a brzká oprava
uznána byla lékařskou komo-ou, místodržitelstvím.
ministerstvem vnitra a opětovně moravským zem-
ským sněmem samým. Dotaz podán byl za souhlasu
celého klubu strany lidové.
Dotaz posl. Sýkory a soudr. k zemskému
hejtmanu, v němž se žádá, by při zemských poji-
šťovnách dbáno bylo rovnoprávnosti, návrh posl. No-
váka na pokračování v regulaci Moštěnky
od Dřevohostic až po Horní Moštěnici, návrh na vy.
dání disciplinárního zákona pro učitelstvo, návrh
posl. dra. Ševčíka a soudr. na zrušení školního
platu event. na zmocnění obcí, by mohly bez sou-
hlasu největšího poplatníka školní plat snížiti.
Sněmovna přikročuje k jednání o pilném ná
vrhu posl. dra. Šíleného, Nováka a soudr
stran pondělních krvavých událost
brněnských.
V návrhu vláda se vyzývá, by bezodkladně vy-
šetřila vinníky pondělního krveprolití mezi brněnskou
policií a pro budoucnost učinila opatření, by k po-
dobnému dojíti nemohlo.
Šíl
Novák
Vetter
Přikryl
Sýkora
Ševčík
Brno
Moštěnka
Dřevohostice
Horní Moštěnice
11
article
Posl. Novák v odůvodnění návrhu chápes
slova. Poukazuje na agitaci pro všeobecné hlasovací
právo, prováděnou oběma dělnickými stranami na
Moravě, praví, že sociální demokraté po schůzích
v obecní budově mohou klidně demonstrovati
a také skutečně demonstrují, kdežto českým národ-
ním socialistům usouzeno jinak. Demonstrovalal
strana sociálně-demokratická v neděli v klidu a bez
zakročení policie i vojska, mohl stejný klid a stejný
průchod popřán býti pro demonstraci národních so-
cialistů. Ale nestalo se tak.
Když demonstroval brněnský purkmistr Wiesen
před místodržitelstvím, prováděna byla demonstrace
za assistence městské policie, která ne-
měla tehdy za účel, chrániti místodržitele proti de-
monstrantům, ale hájiti a držeti ochrannou ruku
nad demonstranty. Bylo tehdy demonstrováno proti
místodržiteli a přece nebylo povoláno voj-
sko. (Tak jest! Souhlas.)
Když byl zde v Brně dr. Podlipný z Prahy
Němci uspořádali proti němu surové demonstrace,
nebylo proti demonstrantům také povoláno vojsko,
ale policie sloužila tehdy k ochraně demonstrantů.
Také bylo to patrno z toho, že nebyl zatče
žádný Němec, ale vesměs jen Češi.
(Souhlas.)
Dr. Perek: To byla šikovnost brněnské po-
licie. A místodržitel na svoji ochranu přece vojsko
nepovolal! (Hluk a nepokoj.)
Posl. Novák: Z toho patrno, komu v Br
se demonstrace povolují. Neuchylují se nikterak o
pravdy, pravím-li, že pondělek byl vlastn
trestem za neděli! (Výborně! Hlučný sou-
hlas)
Posl. dr. Perek: Brněnská spravedlnost!
Posl
Novák
doktor
Podlipná
Němec
Čech
Perek
Morava
Brno
Praha
všeobecný hlasovací práv
Demonstrovalat strana
12
article
Posl. Přikry!: Jistý úmysl
Posl. Pospíšil: Národní socialisté měli po-
cíliti zlost radnice nad nedělní demonstrací
Posl. Novák: Může se proti mému tvrzen
namítati leccos, ale kladu zde otázku: Proč mu
silo vojsko vyrukovati poblíže besed-
ního domu právě před schůzí? To byl
provokace lidu! (Souhlas)
Strana národně sociální zasluhovala takového
ohledu jako strana druhá. Ale opatření moci vojen-
ské, povolání jí ještě před schůzí bylo nástra-
hou na lid, aby v krajním podrážděn
a rozvášnění prolil svoji krev! (Sou-
hlas.)
Řečník uvádí dále, že byl očitým svědkem de-
monstrací, že jeho úmyslem nebylo, lid drážditi
že také řečníci strany národně sociální neměli po-
dobného úmyslu. Ale jestli kdo lid rozjitřil, byla to
brněnská policie sama. Brněnská policie, která uza-
vřela všechny ulice, nikoho nepropouštěla, nemluvila
s nikým česky a obecenstvo hrubě odbývala. (Hlučný
souhlas.) Z nás nedal jistě nikdo příčiny ke krve-
prolití. Řečník uvádí případ p. Faltysův a vytýká
s důrazem, jak bez předchozí výzvy k rozehodu byli
povolání dragouni. Plám se — praví: Kterým
zákonem jest jednání podobné odů-
vodněno a bylo-li doporučitelno, svěřiti ve-
dení vojenské pohotovosti nezodpo-
vědnému městskému polic. úřadníku,
který znám jest jako vášnivý stranník
německý? To přece mělo se státi s vědomím
stální policie. (Tak jest.)
Posl
Pospíšil
Novák
jítmonstrace
Faltysův
Přikr
13
article
Řečník líčí pak výjevy, které udály se při pon-
dělních demonstracích, zvláště při zakročení vojenské
assistence, kdy demonstrant i nedemonstrant v áleli
se pod kopyty koní dragounů.
Za velké nevole českých poslanců líčí také výjev
v průjezdě českého divadla a surovou sprostotu dra-
gounského důstojníka, vniknutí městských policajtů do
průjezdu Sokolského domu a praví, že vojsko povo-
láno bylo jen proto, aby vyhovělo se klice
radniční. Náčelník vládní povolav vo-
jenskou pomoc, vyhověl jen přání rad-
nice. (Tak jest!) Co stalo se v pondělí, stalo se
beze všeho důvodu. Varuji však každého, aby pro
příště český lid dělný zbytečně nedráždil. S českým
český divadlo
sokolský dom
14
article
lidem nesmí se jednati jako s luzou. Nechť sněm
hájí práv lidu obou národností, pak bude také sbo-
rem opravdových jeho zástupců. Ale jsem přesvědčen,
že nadále nebude zde spravedlnosti, že v tomto
sněmu panovati bude bezpráví lidí.
kteří v zemi osvědčují mimořádno
svoji moc a vládu. (Výborně! Souhlas českých
poslanců i na gallerii. Řečníku blahopřejí.)
Poslanec Pospíši!: Z odpovědí místodržítel
na včerejší naši interpellaci dalo by se souditi,že
povoláním vojska staral se skutečně o právo a bez-
pečnost obyvatelstva v Brně. Leč skutečnost prav
něco jiného, praví opak: Opatření takového
vůbec zapotřebí nebylo. (Tak jest!)
Řečník líčí potom jednořlivé výjevy, jichž by
sám svědkem, na doklad surového jednání brněn
ské policie. Praví, že je to smutné, je-li takto po
staráno o bezpečnost brněnského občanstva a pro
hlašuje, že bude hlasovati pro pilnost návrhu.
(Souhlas.)
Posl. dr. Wieser praví, že předmět pilného
návrhu jest vážný a že musí o něm býti klidně
jednáno. Policie konala jen svoji povinnost
(Odpor českých poslanců.) Když nebylo možno zjed
nati pořádek obyčejnými prostředky, bylo povolán
vojsko. Stale se tak tím spíše, když předáci ná
rodních socialistů sami odmítli všechnu zodpověd
nost za udržení pořádku. Promlouvá potom o de
monstraci Němců před místodržitelstvím.
Poslanec dr. Šílený volá: Kterou jste tehdy
sám vedl.
Posl. dr. Wieser: To jest banebná, lžívá po
mluva. Já jsem náhodou přijel na místo demonstrace
lid mne vítal a pak šel za mnou.
Posl
doktor
Wieser
Němec
Pospíš
Brno
15
article
Posl. dr. Šílený: Tak jste byl přece v čel
demonstrantů. (Veselost na českých lavicích.)
Posl. dr. Wieser končí prohlášením, že vzhle
dem k tomu, že demonstrace jsou předmětem vy
šetřování, které zjistí pravé vínníky, hlasovati bude
proti pilnosti návrhu (Bravo
Místodržitel hr. Žierotin prohlašuje česky
že nechápe pilnost návrhu a že včera již prohlásil
že proti vinníkům v městské policii, budou-li zji
štěni, zakročí přísně dle zákona. Ovšem nechce tak
nikterak bráti policii v ochranu. Německy pokračuje
praví: Ohražuji se proti výtce, jako bych byl jinal
jednal vůči sociálním demokratům, než vůči českým
národním dělníkům. V obou případech byl postup
stejný. Údaje posl. Nováka o síle demonstrant
nejsou správny. Bylo nemožno, by jízda mohla zů-
stati v dalekých kasárnách, ač by jí bylo potřebí
nýbrž musila býti dopravena do blízkých kasáren
aby v případě nutnosti byla po ruce. To bylo dů
vodem, proč vojenská hotovost táhla do města
V tom nemůže nikdo absolutně spatřo vat
provokaci(?). Stejně nepřípustno jest, co pravi
poslanec Nuvák, totiž, že vojenská assistence ma
býti vedena státními orgány. Státní policie má jiný
obor působnosti, než městská policie, která jest zod
povědna na udržení pokoje a klidu ve městě. Ná-
sledkem toho jest také nucena v případu potřeby
žádati za vojenskou pomoc a tuto vésti. Appelluje
pak na poslance, aby působili k uklidnění dělnictva
tak, aby poslouchalo nařizení policie a pak nebude
příčiny k zakročení vojska. (Ojedinělé výkřiky sou-
hlasu na levici.)
Posl
doktor
Wieser
Žierotin
Novák
Nuvák
Německo
16
article
Posl. dr. Perek: V celé této věci jde o to.
zjistiti, zda mimořádné povolání vojska při ponděl-
ních demonstracích bylo potřebno či nikoli. Jde zde
také a prolitou, nevinně prolitou krev. Purkmistr dr
Wieser nikterak nedokázal, že bylo třeba povolat
vojenskou pomoc a proto nevinně prolitá krev nadá
na hlavu jeho, jeho svědomí obtíženo jest osudem
těch, kdož při demonstracích dostali se se zákonem
do konfliktu. Jisto jest, že lid byl vyprovo-
kován a že vyprovokovala jej policie.
(Tak jest !)
Ale praví vinníci všech podobných
výtržností jsou v tomto sněmu, zde
v télo většině sněmovní. Vy jste to, kteří nás zde
majorisujete, kteří myslíte, že bez vás by nemohla
Morava existovati. Slavíte se proti všem požadavkům
českého lidu i proti jeho požadavkům. kulturním.
Posl
doktor
Perek
Wieser
Morava
17
article
Řečník vylýká levici, jak prodlužuje všechny
opravy, jako volební opravu, úpravu učitelských platů
a jiné, vytýká jí snahy po udržení nadvlády. Kdyby
nebylo vedlejší vlády, nebylo by vlády Wiesrovy
a Rohrerovy. Řečník obrací se s výtkami svým
k místodržiteli, praví, že čeští poslanci obhajují práva
dělného lidu obou národností. Kdyby na sněm ne-
působily vlivy pruské, pak by bylo jinak. Řečník je
přesvědčen, idyby široké vrstvy moravského lidu
patřily národnosti německé, že by pak sněm, vlastně
většina jeho mu popřála volebního práva. Postavte
se — praví — na stanovisko lidskosti
a nebude třeba pak povolávati vojs ko-
(Výborně! Souhlas.)
Po faktické poznámce poslance P o sp íšil as
hlasuje dle jmen.
Pilnost návrhu zamítá se 52 prot
30 hlasům.
Sněm přikročuje potom k jednacímu po
řadu.
Z něho přijat byl rozpočet zemědělske
rady na rok 1905 s dodatečnými návrhy poslance
Richtra na zvýšení subvence pro očkování vepřo-
vého dobytka proti července ze 4000 K na 6000 K
a na vyzvání vlády k zákonité úpravě placení daní
u rolnictva.
Resoluční návrh posl. P. Ševčíka, by vláda
byla vyzvána ku předložení osnovy o závazných
společenstvech zemědělských, byl z amítnut.
Příští schůze bude z ejtra o 1/912. hodině
dopolední.
Z Vídně, 12. října. (C. - B.)
Ve slezském sněmě posl. dr. Stratil a sp
podali dotaz, v němž kárá se chování městské po
licie opavské za posledních demonstrací a vláda
žádá za ochranu majetku opavských Čechů.
Richter
P Ševčík
doktor
Stratil
Čecho
Vídeň
Wiesrův
18
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Všeněmci odmítají porady u maršálka
zemského.
Z Vídně, 12. října. Všeněmecká korrespon
dence oznamuje z Prahy: »Poslanec Iro za
slal nejvyššímu maršálkovi tento přípis:
»Všeněmecký svaz sněmu království če-
ského opětně v novinách projevil požadavky, na
jichž splnění činí závislým zastavení německé
obstrukce ve sněmu tom. Poněvadž s české
strany vzepřeli se již prvnímu požadavku (bez-
podmínečné zastavení české obstrukce na říšské
radě), jest marno tou dobou chodit na společné
porady s českými stranami za předsednictví
Vaší Jasnosti. Proto nezúčastníme se porad, jež
konati se budou ve čtvrtek 13. října. Račiž
V. J. to vzíti k vědomosti. Zároveň žádáme
V. J., abyste laskavě zástupcům českých stran
ještě jednou úřadně oznámil naše podmínky za-
stavení naše obstrukce na zemském sněmu.e
(Následují podmínky tyto, uveřejněné již ve vče-
rejším našem listu.)
Vídeň
Praha
svaz sněm království
19
article
Ze Srbska.
Sp. Z Bělehradu, 12. října. Ruský vyslanec
Gubastov opět prosil zahraničného ministra
Bašiče dementovati zprávu bělehradského » Nar-
Listu«, který publikoval dopis z Petrohradu, že
car Mikuláš má opovrhující úsudek a smý-
šlení o stavu a politice v Srbsku. Vyslanec prosil.
by zpomenutý list byl obžalován pro rozšiřování
lživých zpráv. »Narodni List« jest orgánem při-
vrženců vymřelých Obrenovičů.
Z Makedonie docházejí zprávy, že srbský
vojvoda Mičko se srbskou četou mstí se bul-
harským komitům za ubíjení Srbů. Mičko za-
jal proslulého Grujeva a ještě sedm komitských
vůdců.
Ze Sofije, 11. října. (C.-B.) Dle zprávy
s kompetentní strany byla umluvena mezi srb
skou vládou a bulharským diplomatickým jedna-
telem v Bělehradě návštěva krále Petra
v Sofiji na 23. říjen. Zde hodlají uspo-
řádati velké slavnosti.
Gubastov
Bašič
Mikuláš
Obrenovič
Srba
Mička
Srbsko
Bělehrad
Nara
Petrohrad
Makedonie
20
article
Vnější a vnitřní starosti Italie.
R. Z Paříže, 12. října. Římský dopisovatel
»Patrie« dovídá se, že Giolitti jednal v Hom-
burku též o úmyslu svém rozpustiti sněmovnu
nynější, jež by obchodní smlouvu s Rakouskem.
tak jak uzavřena byla, neschválila. Leč má
obavu, že příští sněmovna bude vůbec nepřá-
telskou trojspolku, protože tento v Italii má
stoupence již jen u dvora a v kruzích ofí-
ciálních.
Z Londýna, 12. října. (Zvl. tel.) »Timese
dovídají se z pramene prý nepolitického, ale
jenž má přiležitost zjednati si důležité informace
politické o schůzce Giolittově, toto: Mnoho otá-
zek bylo v Homburku přetřásáno, mimo jiné
anglo-franeouzsko-italské sty ky
makedonská otázka, irredentism a smlo u vy
obchodní. Nejvíce jednalo se ale o stycleh
Italie s Vatikánem. Německo prý nemile vidělo,
že se král italský ke smiřlivým pokusům papeže
u příležitosti zrození italského následníka za-
choval chladně. Účelem Bülowa bylo prý tudíž
působiti na Giolitta, aby král Viktor Emanuel
hleděl papeže ve smiřlivé snaze jeho povzbuditi.
Tím Ly prý nabyl křest italského následník
značného politického významu, tím většího pak
vzhledem na nynější roztržku mezi Vatikánem
a Francií.
Giolitti
Times
Bülow
Viktor Emanuel
Paříž
Rakousko
Londýn
Homburk
Vatikán
Německo
Francie
Patria
Homa
Italia
21
article
Berlínský školní konflikt.
n. Z Berlína, 12. října. Na banketu, po-
řádaném při slavnosti otevření akademie pro
praktickou medícinu v Kolíně nad Rýn., zmíni
se ministr kultu Studt v přípitku svém též
o berlínském konfliktu školním, řka: »Nikdy jsem
neskrblil pochvalou vůči našim městům, již si
zasloužila podporováním škol, umění a vše-
obecného vzdělání vůbec a jest-li někdo, tož já
nejméně (?1) jsem sváděn byrokratickou úzko-
prsostí, abych zasahoval rušivě, ba svévolně do
samosprávy obecní, tak dobré ovoce nesoucí.
Byly-li činěny v nejnovější době útoky na vy-
učovací správu, ubezpečují vás, že vytryskly z ne-
porozumění vládnímu počinu, k jakému nutno tu
a tam sáhnouti v zájmu státu. Ujišťuji naše
velkoměsta, že plně uznávám jejich samosprávu
a jejich právo na sebeurčování a vždy s úctou
mluvím o výtečné správě, kterou jsou vedena.«
Z malých garnison pruských.
Z Berlína, 12. října. Jak se sděluje z
Štrasburku, jsou učiněna opatření, aby se
v malých garnisonách důstojnictvo střídalo nej-
méně po 5letém pobytu. Účel opatření jest
ámysi, zamezit co možná příliš intimní a dů-
věrné styky s eívilním obyvatelstvem. Také
jeden to z následkův odhalení známého románu
Berlín
Kolín nad Rýn
Štrasburk
22
article
Bilsova.
Bilsova.
Norský sněm.
Z Kristianie, 12. října. V trůnní řeči
kterou zahájeno bylo dnes zasedání stortingu
se praví, že výsledek vyjednávání se Švédskem,
aby rozdělen byl norský konsulat od švédského.
bude sdělen stortingu ještě v tomto zasedání.
V trůnní řeči se dále slibuje vládní osnova
nového celního tarifu, který národní práci více
chrániti bude než tomu dosud bylo a zvýš
příjem ze cla o 1,300.000 korun.
Telegramy korresp. kanceláře
Z Vídně, 12. října. (C.-B.) Clsař odjede
15. t. m. do Pešti, odkud vrátí se koncem
října na několik dní do Vídně. Dne 3. listo
padu odebere se do Medliku a 4. listopadu zů
častní se vysvěcení nové konsulátní akademie.
Uhorská sněmovna.
Z Pešti, 12. října. (C.-B.) V knize návrhů
poslanecké sněmovny je zapsán návrh předsedy
ministerstva, by sněm ustanovil 21členný výbor
k vypracování změny jednacího řádu.
Návrh bude tištěn a rozdán. Doba k odů-
vodnění návrhu bude uslanovena později.
V knize interpellací je zapsán dotaz hr
Bethlena po nouzi o píci a Ugrona po želez-
ničním neštěsti na nádraží rakosském.
Sněmovna projednává především přípisy
předsedy ministerstva o královském roz-
hodnutí v příčině ustanoven
kvoty na rok 1903 a 1904.
Posl. Babo (str. neudvislosti) prohlašuje
jmenem své strany, že nemůže vzíti přípisy
předsedy ministerstva o rozhodnutí koruny n
vědomi, poněvadž v tomto případě není záko-
nitých předběžných podmínek takového rozhod-
nutí a nesrovnává se ani s hospodářskou silou
Uher. Také z vyšších politických ohledů mus
se zatratiti, poněvadž škodí vážnosti koruny
v národě.
Bethlen
Posl
Kristiania
Švédsko
Vídeň
Pešť
Baba
Uhry
Uhorský sněmovna
poslanecký sněmovna
23
article
Posl. Rakovszky (str. lid.) souhlast
s Babovými vývody. Ve smyslu zákona o vy-
rovnání návrhy kvotové deputace musily být
předloženy rozhodně zákonodárným shorům.
Posl. Ugron (szederkenyovec) dovozuje,
že rozhodnutí koruny nesrovnává se s ústavou.
Útočí prudce na rakouskou vládu; zákon vy-
žaduje také úplnou ústavnost v Rakousku.
Jednáním uherské vlády vzbuzeno bylo zdání
jako by absolutistické vládě rakouské prokazo
vala služby z lásky, čímž budí se v Rakousku
antipatie proti Uhrám, které pomáhají činiti
ústavnost v Rakousku illusorní.
M.p. hr. Tisza praví, že takými věemi
sněm zabýval se již opětně. Rakouské poměry jsou
bohužel od několika let takové, že při rozhodo-
vání kvoty třeba výminečného opatření, přede-
psaného v čl. 21. XII. zákona z r. 1867
Lituje tohoto stavu, neboť i on má za to, že
měli bychom se co možno vystříhati, aby roz-
hodoval osobní akt panovníka (Hlasy v levo
Akt nezákonitý.) zejmena v takové otázce, která
staví hmolné zájmy obyvatelstva obou států proti
sobě. Ale poněvadž takové poměry, které jsou
úplně mimo naše rozhodnuti, způsobily tento
nucený stav, nemůže nám připadnouti v tomto
nuceném stavu nijaký úkol jiný, než abychom
jednali dle citovaného článku. (Veliký hluk
v levo.)
Posl. Eisner (szederkenyovec) volá.
eituje přísahu královu: Budu zachovávati a dám
zachovávati zákon.
M. p. hr. Tisza: On také zákon zacho
vává a dává jej zachovávati, ale jest v nucené
situaci. Osobní akt koruny ve smyslu našieh
zákonů musi se státi na základě zákonilém
Posl
Babův
Eisner
Rakousko
Uhry
Rakovszky
Tisza
24
article
(Stálý hluk v levo.) Poslanec Rakovszky pravi
velmi správně, že nedojde-li z jakýchkoli příči
mezi oběma zákonodárnými sbory k dohodnut,
otázka musí býti předložena panovníkovi, tedy
nejen tehdy, dojde-li k usnesení opačnému,
nýbrž také nenastane-li dohodnutí, usnesení
vůbec. (Hlučný odpor v levo a hlasy: Nestals
ani pokus o to!) Předseda ministerstva opírá
se posléze rázně útokům na rakouskou vládu
Když promluvil ještě posl. Rakovszky v
osobní záležitosti, přípisy předsedy ministerstva
berou se na vědomí. Na to schvalují se všechny
malé předlohy a zprávy na jednacím pořadn
bez debaty.
Předseda stanoví přiští schůzi na pozej
třek. Na jednacím pořadu je zpráva o zatimn
smlouvě s Italil.
Po přestávce následují dotazy
Poslanec hrabě Bethlen (vládní strana)
žádá vysvětlení o opatřeních, která vláda učinil
ve příčině nouze o píci a špatné sklizně kuku-
řice a táže se, jak mnoho semene rozdala, po-
sléze hodlá-li dáti provésti práce z nouze?
Rakovszky
Bethlen
25
article
Ministr orby Tallian odpovídá, že třeb
zachovati zákaz o vývozu píce až do příštího
jara. Obecné nouze není, jeví se pouze v ně-
kterých krajinách. Rozbírá opatření, jež stala
se k odvrácení nouze. Vzhledem ke zdra žení
potravin pro nuzné obyvatelstvo vláda zřídi
v místech, kde toho bude nejvíce třeba, po-
travní skladiště, v nichž budou se prodávaii
potraviny a také různá píce a p. pro dobytek
za tržní ceny. Pro malé hospodáře převzato o
vojenské spravy 12.000 q otrub, na opatření
řezaček povolen hospodářům levný úvěr pro-
střednictvím úvěrných společenstev venkovských.
Na výsevek rozdáno 235 000 K se slevou 10
až 30 proc. O budoucích agendách podá záhy
příslušnou předlohu.
Ministrova odpověď vzata na vědomia
schůze skončena v 1.15 hod. odpoledne.
Z Ruska.
Z Petrohradu, 12. října. (C.-B.) Car pode-
psal včera úkaz, jímž generálmajor Rydru-
skij jmenuje se pomocníkem ministra vnitra,
předsedou policejním a velitelem četnictva.
Rodinám starověrců, vystěhovavším
se v létech čtyřicátých minulého století, byl do-
volen na přimluvu ministra vnitra návrat n
Rus. Budou usazeny na korunních stateích při
nové železnici z Orenburku do Taškentu ve
doucí.
Z Vatikánu.
Z Říma, 12. října. (C.-B.) Papež bud
14. t. m. konati tajnou a veřejnou a 5. pro-
since smíšenou konsistoř.
Tallian
Rus
Rusko
Petrohrad
Taškent
Vatikán
Řím
Rydr
q otruby
26
article
Nová italská válečná lod.
Z Castellamare di Stabia, 12. října. (C.- B)
Dnas byla spuštěna na moře válečná loď » Vietor
Emanuel III.« u přítomnosti krále, ministrů a
jiných hodnostů.
Waldeck-Rousseau proti Combesovi.
Z Paříže, 12. října. (C.-B.) Rodina zesnu-
lého předsedy ministerského Waldeeka-
Rousseaua uveřejňuje dnes ve »Figáru«
několik listů a not tohoto státníka, jež maji
zejmena prokázati, že rozhodně káral názory
svého nástupce Combesa o provedení zákon
řeholního.
Vypovězen.
Z Paříže, 12. října. (C.-B.) Vydavatel zde
vycházejícího orgánu ruských republikánů »L
Tribune russe«, Bubanovič, přijel včera do
Brusselu přednášeti o militarismu a carismu.
Ale než mohl přednášeti, brusselská policie jei
vyzvala, aby opustil hned Brussel. Bubanovi
byl dopraven ještě večer na francouzské pomezí
Hererské povstání.
Z Berlína, 12. října. (C.-B.) Kabelové ve
dení do Svakopmundu bylo na jihu a severu
od Svakopmundu přerušeno.
Pro jižní Afriku.
Z Londýna, 12. října. (C.-B.) »Morning
post« dostala zprávu, že vrchní komisař pro
jižní Afriku viscount Milner před vánocemi od-
stoupí.
Z Londýna, 12. října. (C.-B.) Dle zprávy
»Morningpostu« jmenují se nástupci Milnero-
vými lord Balfour of Burleigh, nynější gene-
rální guverner transvaalský sir Artur Lawleya
státní tajemník v ministerstvu vojenství sin
Eduard Ward.
Pomník Bedřicha II. ve Washingtonu.
Z Washingtonu, 12. října. (C.-B.) Odhalenl
pomníku Bedřicha II., jejž císař Vilém v
Washingtonu dal postaviti před novou vojenskou
školou, stane se 19. listopadu.
Z Marokka.
Z Tangeru, 12. října. (Reuter.) Sultánův
zástupce pro zahraničné záležitosti, Mohame
el Torres, dán do pense s celým platem.
Jeho nástupee bude jmenován co nevidět.
Stabia
Emanuel
Rousseau
Combes
Kabela
Svakopmunda
Milner
Vánoce
Morningpost
Milnero
Lawleya
Ward
Bedřich II
Vilém
Torres
Waldeck
Paříž
Brusel
Berlín
jižní Afrika
Londýn
Washington
Maroko
Tanger
ministerský Waldeeka
Reuter
Morning post
Balfour of Burleigh
27
article
Národní hospodář.
Záříjové zdanění cukru.
Z Vídně, 12. října. V září bylo zdaněnl
eukru konsumního velmi slabé. Dosáhlo v suro-
vinách jen 344 q proti 450 q loni. Zářijové
zdanění je nejslabši z celé kampaně 1903/4.
Rakouské celní a obchodní smlouvy s cizíni
státy.
Z Vídně, 12. října. Zejtra bude v úřadním
listu vídeňském a peštském vyhlášeno celn
provisorium s Italií.
Druhá konference o celní a obehodn
smlouvě s Německem konati se bude v Drážda-
nech, nebude-li projeveno přání, aby se konah
v Berlíně. Konference začnou 20. t. m. Jes
naděje, že skončeny budou do konce října.
»N. Fr. Presse« oznamuje, že bude
s Ruskem o obchodní smlouvě v nejbliks
již době jednáno cestou písemnou. Po uzavic-
smlouvy s Německem bude se jednat s nln
ústně a tolikéž s balkánskými státy. Očekává se.
že všechny smlouvy budou již od 1. ledna 1906
v platnosti a uzavřeny na dobu 10 let. Jest
však snaha, aby doba jich trvání činila 12 kt,.
jak bylo r. 1899 stipulováno.
Výroba piva stoupá.
Z Vídně, 12. řijna. Dle výkazů právě uve
řejněných činí výroba piva v této polovině řiše,
Bosnu a Hercegovinu v to počítaje, v kampaní
1903—04 19,899.174 hl., o 611.641 hl. vl
Jes
Vídeň
Německo
Berlín
Rusko
Bosna a Hercegovina
19,899