1
masthead
13. října 1904. Císlo 283
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
Čivadle počne v úterý dne 18. t. m. Hráti se bude po-
prvé novinka „Madame X.“. Správa divadla vypisuje
předplatné pro zimní období 1904-1905 s násle-
dujícími cenami: Předplatné na jednu třetinu (25 her)
obnáší: Lože 35 zl. (po 1 zl. 40 kr.), křeslo I. třídy
10 zl. (po 40 kr.), křeslo II. třídy 7 zl. 50 kr. (po
30 kr), sedadlo v přízemí 6 zl. 25 kr. (po 25 kr).
sedadlo na balkoně 6 zl. 25 kr. (po 25 kr.), sedadl
na tribuně 3 zl. 75 kr. (po 15 kr.)
+ Pištěkovo lidevé divadlo na Král. Vinohradech
Dnes hraje se ve prospěch inspicienta p. Jindř. Kre-
manna při pohostinské hře nejmladší české herečky
Žolky Bouškovy poprvé „Otče náš“ aneb „Tajuplná
noc před sv. Havlem. Obraz ze živola o 4 jedn. s pře-
dehrou od E. K. Překlad Elišky Peškové. Zejtra je
lidové představení při malých cenách „Pražské šva-
dlenky“. Pro příští neděli připravuje se „Osudný
manévr“ od Luďka Archleba.
+ Pohestinzké vystoupení pana Jindž. Mošny
v Kalíně. Dělnická beseda v Karlině pořádá na oslavu
40letého působení p. Jindřicha Mošny při Národním
deadle slavnostní divadelní představení v neděli 16.
Hiina o 7. hodině večer ve dvoraně „Petrohradu“ v Kar-
lině. Jubilant bude hráti v jednoaktovce „Zkažení
krev a v Karáskově „Kostelníku“. Slavnostní sborv
zapěje oktelto „Slavoje“, přednášku o oslavenci pro-
slosi p. Fastr. Úvodní slovo p. Kamelský. Mimo to
sleina bude causerie „Strach před bitím“. Lístky
r pledprodeji má knihkupec p. Knapp v Karlíně. Se-
dilo po 1 K, k stání 60 hal. Po divadle jest přátelský
večer ve dvoranách Petrohradu za účinkování okteita
„Slavoje“ a sboru tamburašů „Karlin“.
Král
Jindřichův
Žolka Bouškův
Havel
Pešek
Archleb
Jindž
Mošna
Kalín
Karlin
Karáskův
Fastr
Kamelský
Knapp
Petrohrad
Kara
Karlín
Pištěkův lidevá divadlo
Slavoj
5
article
Hudba.
Hudba.
+ Z České Filharmonie. Dnes je druhý čtvrtkový
populární koncert (při stolech) o 8. hod. večer v Ná-
rodním domě na Kr. Vinohradech. Na pořadu jsou
skladby od Dvořáka (Karneval). Griega (Norské me-
lodie), Fibicha (Smuteční hudba z »Messinské nevě-
sly«). Webera (předehra k »Čarostřelci«), Wagnera
(předehra k op. »Rienzi«), Moszkewského (Serenada)
a Bizeta (I. suita z op. »Carmen«). Vstupenky lze
obdržeti za 60 h za osobu a za 1 K 60 h. za rodinu
od 7 hod. před koncertem u pokladny. V neděli jest
druhý populární koncert v Plodinové burse. Na po-
ladu jsou: »Oldřich a Božena«, symfonická báseň od
Zl. Fibicha, Dvořákův houslový koncert z A dur
(jehož solový part přednese pan E. Zilver z Amste
lodamu), Griegovy tři kusy z hudby k »Signodu Jor
salfaru«, od Čajkovského druhá symťonie z G moll.
Koncert náleží II. řadě a vstupenky k němu po 2 K
a 1 K za sedadlo, po 60 h za místa k stání, jakož
i předplatné lístky po 15 K pro 10 koncertů této řady
lze obdržeti v kanceláři Českého filharmonického
družstva na Václavském nám. č. 53.
+ V sobotu dne 8. t. m. byla dávána v novém
městském divadle v Plzni poprve Meyerbeerova opera
»Prorok«, v níž partie Fides svěřena byla sl.
Dvořák
Grieg
Fibich
Weber
Wagner
Bizet
Carmen
Oldřich
Božena
Zl
Dvořákův
E Zilver
Griegův
Signoda Jor
Čajkovský
Meyerbeerův
Ná
lada
Václavský já
Plzeň
Český filharmonie
rodní dům na Králové . Vinohrady
Český filharmonický družstvo
Moszkewský
koncert z A dur
6
article
Vilmě Hingstově. O jejim výkonu pronáší se
ludební kritik »Plzeňských Listů« takto: Sl. Hingstova
překvapila tím, jak dostála pěvecky i herecky bez-
příkladně vetkým požadavkům, jaž Fides na pěvkyn
činí. Slečna osvědčila znovu vzácnou spolehlivosta
dovednost. Ve 4. jednání byla hlučně za svůj výkon
volána při otevřené scéně. Těž v opeře Dvořakově
»Čert a Káča« dokázala, že je velmi platnou a spo
lehlivou silou divadla plzeňského. Slečna Vilma
Hingstova je absolventkou pražské konservatoře a
žačkou pí. Parš-Zikešové.
+ Z českého spolku pro komorní hudbu. Koncert
pátý konati se bude v pondělí dne 17. října o 7. hod.
večerní v Rudolfině za spoluúčinkování »Českého
kvartella«. Koncert věnován bude památce mistra
dra. Ant. Dvořáka.
+ Heroldovo mražské kvartetto koncertoval
VHerm. Měslci a Chrudimi (v sále průmyslového
musen) s pronikavým úspěchem. Dne 15. t. m. kon
certuje kvartetto v Benešově, 16. t. m. v Počálkách
+ Klavírní vočer Terezy Carreňové konati s
bude v pátek 28. října o půl 8. hod v Rudolfinu.
Prodej vstupenek počne dnes v obchodě s hudební-
nami a klavíry Em. Wetzlera ve Ferdinandově třídě
č. 36. (Telefon 2457.)
+ Hlahol pražský má dnes ve čtvrtek zkoušku
v sále konviklském přesně o 6. hod. se sborem dam-
ským, o 7. hod. večer s mužským sborem (zkouška
společni) ku příští produkci. Noví členové přijímaj
se pouze do konce října, akademikové neplatí žádných
příspěvků.
Hingstův
Zikeš
Dvořák
Heroldův
VHerm
Carreňová
Wetzler
Chrudim
Benešov
Počálky
Ferdinandov třída
Rudolfinum
Hlahol
7
article
+ Pěvecké a hudební sdružení »Emelana-
v Praze zařizuje školu, v níž by se vzdělával (vedle
výkonného členstva) i dorost pěvecký všestranným
zplsobem. Sbormistr spolku pan prof. Frant. Spilka
bude vyučovati intonaci a zpívání z listu. Serii před-
nášek z dějin hudby uspořádá současně pan red.
Jan Branberger. V sobotu dne 15. října bude první
večer přátelský v Měšťanské besedě s přednáškou
30 české hudbě« a a bohatým programem uměle-
ckým, jejž obstarají členové sdiužení. P'řihlášky
členů i žactva lze adresovati do spolkových místnosti
v kavátně »Unien« ve Ferdinandově třídě. Zkoušky
vždy v pondělí a ve čtvrtek večer.
+ Populární klavírní večer Leopolda Godowskiho
uspeřádán bude dne 5. listopadu v 7 hodin v Plodi-
nové burse. Lístky v předprodeji má Mojmír
Urbánek.
+ Nová opera. Karel Bastl, virtuos na housle
bývalý konc. mistr České Filharmonie — jenž tyto
dny obdržel státní nadaci v obnosu 400 K — do-
končil novou operu o třech jednáních »Susanna«
Text od V. Neumana-Táborského,
+ »Prodaná nevěsta« v Pešti. Po pětileté pře
slávce dávána byla v neděli dne 9. t. m. v královské
opeře peštské opět Smetanova »Pro daná nevěsta« za
vyprodaného divadla. Nastudována nově kapelníkem
Se kiem, působila dojmem novinky a byla obecen-
slvem vřele vítána. Nejvíce vynikly orchestr a sbory.
Malenku zpívala šl. Kaczerova, jež v ní má snad
nu nejlepší roli. Jenika zpíval p. Aranyi. Všichni
úřkující snažili se poskylnouti výkony nejlepšía
tnylch večera byl také dokonalý-
profesor
František
Spilka
Branberger
Godowski
Urbánek
Bastl
Susanna
V Neuman
Táborský
Smetanův
Malenka
Aranyi
Praha
Ferdinandov třída
Pešť
Nová opera
Český filharmonie
8
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Muž, který se Hedá... (Momeníka z appellaček.
Pedmětem sporu byla žaloba pro urážku na cti.
ž dopustil se 65letý domkář P. vůči místnímu haj-
nému H. a za niž „padlo“ před soudem prvé in-
Hance čtyřiadvacet hodin
„Nu tak, je to pravda?“ táže se předseda. „Řek
prý jste mu „cucáku
„Tak prosím, slavný císařský královský soude.
tady milostpáni čtou, že jsem mu jako nadal kluk
cucáckých a potom, že jsem řekl, že je na mne krátkej
a že ho brzy vyženou. Tahle ta dvě slova jsem řek“o
ale to první není pravda. A kdybych mu i to řek
není to žádná urážka. Já šel s lou dámou lesem n
špacír a nedoslejchám, a v tom mi přijde on, abych
řek, jak se jmenuju. Jářku, člověče, dyť vás neznám,
ale in ne a ne povolit, abych prý nebyl hrubej a
abych šel s ním. Prosím, měl dvojku, hůl a psa —
no, tak povídám: počkejte, já to s váma na patřič-
ným místě spravím! A šli jsme, ale já s tou dámou
za ním — ještě by tak scházelo, aby on byl za
náma a ved nás jako ňáký delekventy. Na radnici
se mne ptal jeden ponocnej — půlmistr tam ještě
nebyl — jak se jmenuje la ulice, kde zůstávám
lá mu řek: Jdou se zeptat, od toho jsou na rad-
nici, aby věděli, jak se jmenujou ulice. Já to nevím
— udělal jsem „adié!“ a šel jsem pryč. Tak to bylo
všecko, slavný císařský královský soude ...
Momeník
Řek
le
královský soud
9
article
„Tvrdíte tedy, že jste to neřek r
„Jo, slavný císařský královský soude, na to by
bych zapomněl (s důrazem na každou slabiku): te
j chci, aby on odpřisáh'. Kdyby mně dali šibenici,
slavný císařský královský vysoký soude .
„Ale, mluvte k věci a nechle lakových vý-
kladů . ,
„. radši bych dal zlatku do chudý kasy
plmbuví, aby mně dokázal, že jsem mu řek' „cucáku?
Hajný: Ne jednou, čtyřikrát!
Obžalovaný: Tak ho viděj', slavný císařský
vysoký soude. Ale já ho nechám, já povídám jenom
tolik: já jsem přece projitej ve světě, já byl v Netálii,
viděl jsem lidi taliánský a německý a taky jsem se
v tem jazyku uměl vyjadřovat, ale jaktěživ jsem se
nepleřek a jemu teprv ne!
„Ale to přece nesouvisí s věcíl...
„Slavný soude, on lonskýho roku zastřelil v ob
psa a ženský mu na návsi nadávaly. No, já taky po-
slouchém, ale na půl ucha jenom, ale on přijde ke
Dně a říká, že prý já nadával. Vědí, slavný soude.
10
article
co jsem těm ženskejm řek? Já řek!: To je marný
namáhání, dybyste si radši netloukly zuby! Kterého
je majelkem ten pes, ať se o to škrábe — a šel jsen
pryč. A od té doby on se na mne zlobí. Slavný
soude, to musejí uznat: Kdybych ho byl zabil, za-
vraždil čtyřikrát, no tak nešt — ale skrz tak malou
věc, že mne žaluje? Kdo mi ty césty zaplatí, slavný
císařský soude?“
Předseda (k hajnému): Nechtěl byste mu to
odpustil?
Hajný: I, ať si to odsedí, on je dycky ke
mně -hrubej!
Obžal. (spíná ruce): Slavný soude! Jako ž
lady stojím, já mu jaktěživ neublížil a ani za tisíc
roků bych sem víckrát nešel! (Resolutně): Tak, když
neodpusti, ať odpřisáhne, že jsem mu nadával. Ja
mám svýho zachovalýho svědka — tu dámu — a
tej to musí odpřisáhnout a když já budu puštěne,
k přísaze, já, starý, zachovalý člověk, já to taky od-
přisáhnu. Ta dáma se jmenuje Anna Makovičková.
ráčeji ji předvolat, slavný soude, já jim povím
adresu
Soud vrací se z porady a předseda prohlašuje, že
se líčení odročuje k dodatečnému výslechu školáků
Kopala a Šenkátora,
„A dovolejí, slavný soude,“ diví se staroch, „t
dáma mezi nimi není? Já bych žádal, aby byla před-
vedena jako moje svědkyně. Je zachovalá, slavný
soude. Ať řekne, jestli jsem nadával, nebo ne.
„Vždyť už řekla, že ne.
„Já mu nic neřek', slavný soude, já šel jenom
na patřičný místo. Dyť bych byl mohi utéct, nebo
dát si falešné jméno, kdybych byl mu nadával. Ruku
líbém, milostpáni
„S pánem bohemi
Dědoušek (ještě na odchodu): ...Tak bych
prosil: aby stvrdila přísahou, jestli jsem nadával
nebo ne-
Byl by ještě pokračoval ve svém monologu, kdyby
ho nebyl dozorce důrazně upozornil, že je audienee
zatím konec . ..
Makovičková
Kopal
Šenkátora
11
article
V záležitosti svalováclavské záložny přinesli jsme
zprávu, že nebylo námilkám proti spisu obžalovacímu
vrchním soudem vyhověno. Zprávu tu doplňujeme
tímto dodatkem: Proti spisu obžalovacímu nepodal
námitek jen kanovník Kyselka, kožešník Zbíra
a spolužalovaní Drozd a Kohout, kteří odpykávají svů
trest na Pankráci. Jak se nám se strany povolaně
sděluje, opíraly se prý námitky také o to, že když bylo
řízení zastaveno proti biskupu, či nynějšímu arci-
biskupu dru. S. Bauerovi, proboštu Karlachovi, zem
radovi Fischerovi a m. j., že z těchže důvodů a dle
principu stejného práva pro všechny řízení zastaveno
býti mělo také proti nynějším obžalovaným, u nichž
veskrze aneb aspoň většinou jest táž věcná i právni
situace. Poněvadž pak žalobě odporováno také z toho
důvodu, že při ní hleděno na stav věci, jaký by
dne 10. října 1902, takže úplně pominuto vše, ce
se od těch dob dále stalo, zejmena okolnostmi těmi
že passiva se zmenšila slevami a akci sanační a na-
proti tomu aktiva stoupla reparticemi, jichž žalovatel
nost zatím nejvyšším soudem připuštěna byla, poda
obhájce šesti žalovaných p. dr. Nejedlý kromě ná-
mitek také návrh na doplněmí provedeného řízení v ně-
kolika směrech. Na výsledku návrhu teho záležeti prý
bude — jak se nám sděluje — po případě definitivn
termin pro líčení závěrečné.
S Bauer
Karlach
Fischer
Nejedlá
Pankrác
12
article
Přípravy k německé obstrukci
na českém sněmu.
(Před okresním soudem na Ovocném trhu.j
Z práva
mo rizenl o líčení proti zodpovědnému
reďaktoru „Bohemie“ p. dru. Schubertovi pro neuve-
řejnění opravy vydavatele a redaktora „Alideutsche
Correspondenz“ Schimanna sdělujeme ještě některé
podrobnosti. Jak ze včerejšího referátu patrno, vytý
kala „Bohemia“ Schimannovi proradu na věci něme-
cké, poněvadž vyzradil předčasně usnesení obstruk-
čního komitétu německých poslanců, čímž akce ob
strukční prý snadno mohla být zmařena, a vytýkala
mu dále kšeftovnictví s podobnými zprávami. Schi-
mann posla! „Bohemii opravu, v niž dovozoval, že
informace nemá od posl. Ira a že neprovozoval kšeflov-
nictví. Oprava nebyla uveřejněna a proto Sch. podal
žalobu. Při líčení zástupce zodpovědného redaktora
„Bohemie“ dr. Lingg uváděl, že informace o usnesení
obstrukčního komitétu čerpal Schimann od posl. Ira.
což ale Schimann popřel. Poslanec Iro, byv vy-
slechnut, uvedl, že usnesení obstrukčního komitětu
nebylo tajné, neboť vědělo o něm několik poslanců.
Schubert
Ir
doktor
Lingg
Schimann
Bohemia
Alideutsche Correspondenz
Schimann
13
article
Schimann přišel k Irovi do hotelu „U anglického
dvora“ sdělil mu, jaké usnesení komitét učinil a Iro
prý mu to potvrdil, že informace jeho jsou správně.
A dále vyprávěl p. Schimann u soudu, že v zahradě
německého kasina na Příkopě vyslechl rozmluvu Pra-
da a Markerta, z nichž prvý druhému sděloval, n
čem se obstrukční komitěl usnesl. Ostatně nebylo to
žádnou tajností, že Němci budou na sněmu českém
provozovati obstrukci, o tom mluvilo se už dávno před
tím. Usnesení komitétu bylo věcí šistě formální. No-
vým bylo pouze to, že obstrukce započne již při sdě-
lení žádosti poslanců o dovolenou. Když tyto infor-
mace Schimann tak pohodlným způsobem získal, ode-
bral se do hotelu „U anglického dvora“, kde vyslechl
opět celou rozmluvu posl. Ira s posl. Brehmem se
všemi podrobnostmi o chystané obstrukci. Ještě téhož
odpoledne telefonoval Schimann zprávu o tom do
Ir
Markert
Němec
Brehm
U anglický dvůr
14
article
„Alldeutsche Correspondenz“ ve Vídni, kterou dostali
všichni abonenti z kruhů žurnalistických. Ani mu
nenapadlo, že by zpráva ta mohla německou věc po-
škodil a také ze skutečnosti jí nepoškodila. Se zprá-
vou neprovedl žádné kšeftovnictvi, jak se mu to
v „Bohemii“ vytýkalo. Mezi abonenty „Alld. Corresp.“
jsou nejen listy české a německé z Vídně, Št. Hradce
a Prahy, ale také „Prager Tagblatt“ a „Bohemie“. Těm
byla dodána korrespondence se zprávou bez nějakého
zvýšení předplatného, tedy se kšeftovnictví neprovo-
zovalo. Ostatně některé zprávy v korrespondenci vše-
německé výslovně jsou označeny, že jich vídeňští kor-
respondenti nemají použit pro pražské listy. A když
jich přece použijí, není to diskretní. Pan Schimann
pravil dále, že o plánech německých poslanců byl nej-
vyšší zemský maršálek kníže Jiří Lobkovic už dávno
před schůzí komitétu důkladně zpraven, jakž to Sch
sdělil jistý úřadník od zemského výboru. Posl. Eppin-
ger mluvil o obstrukci s nejv. maršálkem.
Prager
Schimann
Lobkovic
Posl
Vídeň
Hradec
Praha
Alldeutsche Correspondenz
Bohemia
15
article
Obhájce žalovaného redaktora „Bohemie“ dr.
Lingg uváděl, že usnesení obstrukčního komitétu bylo
přísně důvěrně. Prozrazením usnesení, že se bude
obstruovat už při čtení žádostí poslanců o dovolenou-
mohlo se snadno státi, že nejvyšší maršálek změn
jednací pořad a obstrukce byla by v koncích. Dále
žádal, aby Schimann jmenoval onoho důvěrníka své-
ho od zemského výboru, což Sch. ovšem odepřel.
Soudce tajemník p. Neuhauser zamítl návrhy
žalovaného na předvolání dalších svědků, zejmena
poslanců dra. Schůckra, Prada, Pachra a j., načež ad-
vokáti stran pronesli konečné návrhy. Dr. Linge do-
vozoval, že zodpovědný redaktor „Bohemie“ měl právo
opravu odmítnouti, poněvadž odporovala skutečnostem
a mimo to obsahovala kritiku. Dr. Špaček opět tvrdil
že oprava má obsahovat kromě vyvrácení i vysvětlen
a navrhoval odsouzení žalovaného redaktora. Soudce
prohlásil potom rozsudek, kterýmž zodpovědný re-
daktor časopisu „Bohemia“ dr. Richard Schubert je
vinen přeslupkem dle čl. 19. a 21. tisk. zák., že
neuveřejníl zaslanou jemu opravu Schimannovu a
odsoudil ho k pokutě v obnosu 50 korun, k ná-
hradě útrat sporu a uznal dále, že zodpovědný redaktor
je povinen opravu Schimannovu v nejbližším čísle
„Bohemie“ uveřejnit. Dr. Linng ohlásil odvolání co
do viny a trestu a zmateční stížnost proti tomu,žee
oprava musí být uveřejněna.
doktor
Lingg
Schimann
Neuhauser
Linge
špaček
Schubert
Linng
Bohemia
Prado
Pachr
16
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
* Zemská jednola řemeslnických a živnosten-
ských společenstev v král. českém pořádá 16. října
o 3. hodině odpol. v hořejších místnostech »U Čer
ných« v Sadské župní sjezd řemeslnictva a živnost
nictva z politického okresu poděbradského s pořa
dem: »O živelních pohromách a jich zhoubných ná
sledcích pro řemeslnictvo a živnostnictvo.« — »Jak
odpomoci nouzi hrozící řemeslnictvu a živnostnictvu
následkem živelních pohrom.« Referent pan Jan Ka-
melský, člen organisační komise Zemské jednoly.
Spravedlivé rozdělení práce může značné ob-
meziti velikou nezaměstnanost při stavu obchodním
a průmyslovém, která již počíná hroziti. Ústřední
umísťovací odbor Č. O. B. a českých obchodních
gremií v Praze, který bezplatně jen řádný obchodn
personál doporučuje a nyní v záznamu má 356 pří
Jan Ka
Č . O
Praha
17
article
ručí ze všech oborů obchodních, komptoiristy, účetní
skladníky a pod. snažně žádá veškeré zaměstna-
vatelé, aby prostřednictvím jeho pomocné síly vyhle-
dávali. Přikazy vyřizují se obratem pošty. Filiálky
nalezají se také v Brně, Plzni, Čes. Budějovicích
Olomouci. Do záznamu hledání jsou zavedent
cestující.
*Nedělní klid. Firma Josef Brukner a synové
velkoobchod se železem v Praze, zavedla ve svýel
kancelářich v Praze, i ve svých skladištích na Sml
chově celoroční nedělní klid.
* Představenstvo společenstva truhlářů v Praze
pracuje již po dlouhou řadu let k tomu, aby všichni
živnostníci truhlářští z Prahy a okolí sloučeni byl
v jedno jednotné společenstvo se sídlem v Praze
Předběžné porady v této tak důležité otázce — při-
činěním starostů společenstva a sice odstoupivšího
Frant. Chadimy a n nějšího Frant. Šrůmy — zdá se,
že povedou k cíli. Souhlas svůj se sloučením pro
jevili již truhláři v Bubenči a nejs (še následovat
je budou truhláři ze Žižkova, kteří svolávají na čtvr
tek dne 13. t. m. schůzi do zasedací síně radnic
v Žižkově, sby tam o věci pojednali.
* Výbor Řemeslnicko-živnostenské besedy
Žižkově koná dnes ve čtvrlek svou řádnou schůziv
místnosti spolkové.
Brukner
František
Chadim
Šrůma
Brno
Plzeň
Čes . Budějovice
Olomouc
Praha
Bubeneč
Žižkov
řemeslnickýživnostenský beseda Žižkov
18
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Šerm.
** Akademický klub šermířský zaha
juje nový správní rok své činnosti. Mladistvé vše
studentské sdružení hodlá na dráze loni započaté
pokračovati s veškerou energií. Přední snahou jeho
jest opstřiti i naší mladé intelligenci to, co u jiných
národů zobecnělo již dávno, t. j. mužné a zušlech
ťující umění šermířské a to ještě nejryzejšího zrna
čerpané přímo z pramenů původních. Ziskáni toti
za mistry klubu jediný v Praze dlící francouzský
mistr fleuretu pan Alfons Feriaud a přední mist
italské šavle pan Berti. Současně jedná se o účeln
zřízení nových samostatných míslností ve »Svazu-
Klub skýtá členstvu za nepatrný měsíční příspěvek
veškeru výzbroj, tak že jest nyní jen na našem stu-
dentstvu, by hojnou přízní svou ideální snahy klubu
dopomehlo zcela uskutečnili. Projektovány přednášky
odborné, večírky assautové, výlely a z jara velk
akademie členská, spojená s turnajem o přebornictv
studentstva česko-slovanského. Zápis stále v »Aka
demické čílárně«. První poradní schůze členská
v budově »Minervy« ve Štěpánské ulici v pátek dne
14. října o 5. hodině odpolední.
Feriaud
Berti
Praha
štěpánský ulice
svazklub
19
article
Athletika a sportovní hry-
** A. C. »Sparta« pořádá v neděli 16. t m.
první mezinárodní zápas v kopané na svém hřišti
v Holešovicích proti drážďanskému »Fussball Clubu
1893«, jenž patří mezi nejlepší drážďanské kluby
Mužstvo jeho jest úplně rovnocenno s mužstvem
»Dresdner Sport Clubu«, jak o tom poslední neroz-
hodné utkání 1:1 nejlépe svědčí. Klub tento právě
vystoupil z drážďanského svazu, který stojí dosu
na stanovisku nehráti s českými kluby a nastoup
tudíž drážďanské mužstvo poprvé proti českému
klubu. »D. F. C.« vyšle kompletní první mužstvo
můžeme tudíž býti na výsledek právem zvědavi
Zápas tento bude dobrou průpravou mužstvn »Sparty-
k těžkému zápasu dne 23. t. m. s »First Viennou-
ve Vídni. Začátek o 3. hodině odpolední. Bližší na
vývěskách.
Holešovice
drážďanský svaz
Vídeň
Sparta
Fussball klub
Dresdner sport klub
First Vienna
20
title
Věstník spolkový.
21
article
Plosy.
Plosy.
Osmé šibřinky českoslovanskéh
čišnictva pořádá pouze ústřední jednota »Otakar«
kdežto ústřední spolek číšníků pořádá ples, maškarní
mumraj pak pouze odborný spolek hostínského po
mocnictva a výbor »Otakara« žáda své příznivce, aby
vždy sobě prohlédli důkladně zvací listinu, která mus
býti razítkem spolku opatřena.
Ochotnická divadla.
Dramatický odbor českoslovanské
obchodnické besedy pořádá v neděli 16. říjne
o půl 8. hodině večerní divádelní představení, k ně-
muž zvoleno Karla Želenského drama »Návrat«. Spolu-
účinkuje nejmladší česká herečka sl. Žufie Bouškova.
Ceny míst: I. sedadla 60 haléřů, II. sedadla 40 haléřů
a místa k stání 20 haléřů. Vstupenky obdržeti lze
v předprodeji v kanceláři českoslovanské obchodnick
besedy v Jeruzalémské ulici č.7.
Otakar
Želenský
Bouškův
ochotnický divadlo
22
title
Válka rusko-japonská.
23
article
Generál Veličko v Petrohradě.
Generál Veličko v Petrohradě.
Slavný budovatel opevnění portarturskýcl
a mandžurských, gen. K. I. Veličko, přijel do
Petrohradu, kde „Ruské Sobrání“ uspořádalo
večer na jeho poctu. Generál při té příležitost
pronesl následující řečr-
Díky za uvítání ruského generála. Já pevně
věřil a věřím v ruskou moc a nepřemožitelnost
její na dálném Východě. Položení našich vojsk
tam je dobré a pevné. S radostí opět se tam vrá-
tím. Ale čím dále jsem odjížděl od naší boju-
jící armády, tím hůře mi bylo jako vlastenci.
Neočekával jsem, že zde, v Petrohradě, najdu
takový úpadek ducha. Zalostno bylc viděti po
kleslosť v našich kancelářích, ale zvláště trudno
bylo slyšeti nespravedlivé kritiky o našem
veliteli A. N. Kuropatkinovi. Vy zde, za skle-
nicí čaje, mezi jednáním v divadle, ano i v sloup-
cích novin kritikovali jste, nemajíce poněti o
skutečnosti. Japonci jsou divoký národ a vojnu
začínali v úplném ozbrojení. Celý národ při-
pravoval se k ní horečně, a my se vlastně teprve
nyní pořádně k vojně připravujeme. Rychlých
vítězství očekávati nelze. Mohli jsme snad na
jedné niti kolejí železné dráhy na vzdálenos
9000 verst brzo dopraviti potřebné síly? Ná
cpatrný, chrabrý, zkušený, moudrý velitel A. N.
I Velička
A N
Kuropatkin
Velička
Petrohrad
dálný východ
24
article
Kuropatkin brzkého vítězství neslíbil, ale slíbi
vítězství a je přesvědčen, že ho dobude. Ne-
pleťte se mu do řemesla, pánové! On znal vý-
tečně opevnění Port Arturu a zůstavil jej obraně
jeho junáků nad junáky, přesvědčen, že se ne-
vzdají
V další řeči generál Veličko stěžoval si na
to, že Rusové kroku nemohli udělati, aby se
jim na paty nelepili japonští vyzvědači, kteř
jsou nejen tam, na dálném Východě, nýbrž i zde
v Petrohradě, ano i v novinách. Když noviny
prozrazují tajemství, konají nepříteli službu vy
zvědačskou.
Ljaojan, pravil dále, to je moje opevněné
dítě. Ačkoli mi žalno bylo opustiti toto své díte
a zůstaviti je nepříteli, musím potvrditi, že se
to státi musilo. Právě ústup od Ljaojanu ukázal
jak veliký a zkušený je náš velitel. My všichn
to pochopovali. My pochopovali i to, že gen
Kuropatkinovi krušněji bylo než nám všem
když dával rozkaz k ústupu, ale jeho moudrost
zachránivší naši armádu, zmařila plány nepřá
telské. Kuropatkin, vědom sobě svých vědo
mostí, klidný, málomluvný, pevným tonem dá-
val rozkazy. Jemu netleskali při ústupu, když
klidně ustupoval. Věřte, že Kuropatkin bez ví
tězství se nevráti!
Hromové „urá!“ zatřáslo všemi sály „Ru
ského Sobrání“. Přítomní nadšeně zapěli ná-
rodní hymnu „Bože carja chrani“
Na to „Ruské Sobrání“ zaslalo gen. Kuro
patkinu následující telegram:
Mukden, generálu pobočníku Kuropatkinu
Artur
Velička
Rus
Ljaojan
Kuropatkin
Hrom
Kura
Petrohrad
Mukden
25
article
Ruské Sobrání, vyslechnuvši dnes zprávu gen
Ruské Sobrání, vyslechnuvši dnes zprávu gen
Velička a váš armádní rozkaz o nástupu prot
chrabrému, ale úkladnému nepřítoli, s pocitem
nejživějšího nadšení svým ruským vítězem, ohlá
sivším nepříteli po příkladě čackých předků
„Jdu na vás!“ modlitebně vzývá boha o pomo
a ze všeho ruského srdce přeje úplného vítězstv
ve jméno Krista, cara a vlasti.
O Mandžurii a Kuropatkinovi.
Z bojiště vrátil se do Moskvy kníže Širin
ský Šichmatov, jenž tam řídí dopravu raněných
V Moskvě ho navštivili někteři novináři, mezi
nimi dopisovatel „Nového Vremene“, jenž te
legrafuje:
Já nejsem vojín, ale mě úsudky o válce
budou potud věrné, pokud mi bůh dal zdrave
smysly, abych viděl, co se děje kolem mne. Byí
jsem svědkem bitev od Turenčenu do Ljaojanu,
odkudž jsem vyvezl 1000 raněných. Na mých
očích zahynul slavnou smrtí gen. Keller. To
byl vzácný muž, chrabrý, nebojácný, dobrý
znatel vojenské duše a potřeby vojáků, kteří ho
zbožňovali. Když jsem omýval drahé ostalky
jeho těla, roztrhané a zmrzačené nepřátelským
granátem, když jsem zalepoval a zalíval kolo-
diem zející rány, kolem mne všichni sténali a
plakali. Strašná to věc, vojnal
Stejně jako Kollera, cením a vážímsi
velitele slavné 53. divise gen. Kaštalin-
ského. (Jméno tohoto generála bylo po bitvč
ťurenčenské evropským tiskem až do bláta za-
šlapáno. Red. „N. L.“) Na poradě u gen. Za-
suliče před dvoudenní furenčenskou bitvou
on jediný hlasoval pro ústup před početím boje.
Ukazoval na ohromné posily, které byly poslány
Kurokiovi, na dovoz 6palcových děl, na to, že
Japonci v prvý den bitvy dobře stříleli, a před-
povídal porážku. Gen. Zasulič přikázal držeti
se, ale kdyby byli poslechli Kaštalinského, jedné
z nejsmutnějších stránek naší války nebylo by.
Krist
Kuropatkin
Keller
Koller
Kuroki
Japonec
Zasulič
Kaštalinský
Sobrání
Velička
Moskva
Nový Vremen
Širin ský Šichmatov
Reda . „ N . L
26
article
Pravda, tento nezdar utomul v moři junáckých
činů, divů chrabrosti i odvahy našich vojsk
Ale ovšem, lépe bylo by bez Turenčenu!
Kníže pokračoval: Co řici o slavných sibi
ských vojskách! Lepších vojínů není na světe
a nemůže býti! To není mé osobné mínění
nýbrž všech, i zahreničných agentů. Ilalský vo
jenský agent byl jimi nadšen a pravil, kdyby
Italie měla takové vojsko, že by se pokládala
za stát garantovaný od všelikých nepřijemných
případností. Vojáci tito dělali přechody po
70—80 verstách a pořád byli svěží a bodří. Ato
po strašných cestách mandžurských, po horách.
brodech a jiných proklatých místech. Italský
agent pravil, že by nejraději každého ruského
vojáka zlíbal. Všimněte zi 24. pluku s jeho od-
vážným veiitelem, plukovníkem Lečickým. Z
všeho mužstva, co ho pluk ten původně měl,
zůstala pouze pětina. Raněný velitel 1. setniny
Suchačev pravil, že z jeho setniny, která ve
všech bitvách byla v předu, zbyli pouze on a
šikovatel. A to z 254 mužů! Zvláštní oblibě těši
se nyní plukovník Lečický. Je to typický Malo-
rus, s velikými kníry, stále chodíci po předových
čarách s dýmkou v ústech. Před válkou nic
s ním nebylo, věčně vrčel. Vojna docela ho pro-
měnila. Nyní ho milují důstojníci i vojáci a jes-
jejich pýchou. Mně se zdá, že nikdo ani minutu
nemůže pochybovati, že taková vojska musej
vyhráti. V armádě mínění o tom se nerůzní
Tam panuje světlá, bodrá a jará nálada. Ot
vřeně povim, když jsme tam četli některé no
viny, předpovídající nám prohru kampaně a vy
nášející činy Japonců, ano i pozdvihující hlasů
pro uzavření míru s Japonci, že jsme se z duše
zasmáli. Takově články byly nám nejveselejšt
zábavou.
Turenčena
Kníže
Suchačev
Otakar
Japonec
27
article
A nyní, jak se naši vojáčkové chovají k Ja
poncům. Srdečně. Na mých očích náš voják
dvěma kulemi raněný, hladil po hlavě zdravého
zajatého Japonce s čistě mateřskou něžností.
zatím co Japonec nepokojně a plaše jako lapená
zvěř obzíral se na vše strany.
Válka nyní docela změnila svou povalhu
díky rychlopalným zbranim. Nábojů vypoušti se
tolik, že, kdyby nějaký umělec namaloval obraz
bitvy, musil by jej posíti bílými a černými skvie-
kami. V ljnojanských bojích 30, a 31. srpna
a 1. září pouze ruské baterie vypu-
stily 105.000 dělových nábojů. Totě
tak ohromné množství, že ho ne-
bylo dosaženo zacelou dobu rusko-
turecké vojny. U Ljaojanu vítězství byl
v našich rukou a my mohli klidně zůstati
držeti se v Ljaojanu, neboť jsme měli v reservě
ještě dva armádní sbory, 17. a 5.; mohli jsme
nastupovati na armády Okuovu a Nodzuovu, po-
raziti je a potom obrátiti se proti Kurukiovi, ne-
bojíce se, že by nám mohl přetnouti cestu
ústupu. Rozkaz velitelův „Ustoupit!“ zabole
nás v srdcích. Byl tak nedčekávaný, že nás
omráčil všechny.
Japonec
28
article
Vidím před sebou gen. Kuropatkina, jak
přecházel celé dni po svém vagonu z kouta do
kouta, když síly naše byly neveliké, rozházené
po celé Mandžurii, a skrýval před jinými usta
raný obličej; ale potom, když se naše sily se
braly v jedno, u Ljaojanu, když jsme dostali
velké postly, stal se klidným, spokojeným a ve-
selým. Tehdy jsem rozjimal o významu ústupu
a čím více jsem jej pochopoval, tím větší úcta
mne jímala k tomuto geniálnímu muži, a roz-
uměl jsem smyslu a významu jeho plánu. O
ustoupil, aby zatáhl Japonce hlouběji a s většími
ještě posilami porazil je na hlavu tak, aby potom
nemusil dobývati všech těch přechodů a prů-
smyků, které jsme bránili s malými silami
velkým úspěchem, zadávajíce nepříteli rány sku-
tečně strašné, — aby potom mohl hnáti protiv-
níka, nedada mu možnosti vzpamatovati se, an
se zastaviti na posicích. V pláně gen. Kuropat-
kina je mnoho kutuzovského a také bojiště je
podobné. 1 Kutuzov na začátku měl málo voj-
ska a také ustupoval, sbíraje zatím síly a oslabuje
nepřítele. Gen. Kuropatkin je duší armády, ona
jej hluboce miluje a věři v něj a jest obeené
přání, aby on byl vrehním ředitelem armád
A vítězství, velké vitězství, nebude-li dnes, při-
jde zejtra.
O chunchuzech pravil kníže, že již ze
vnějšek jejich prozrazuje sprosté zločince, maje
na sobě známky degenerace.
Na otázku, co se v armádě myslí o loďstvu
řekl: „A nic se nemysli! Všichni myslí jenon
na to, aby co nejdříve pobili nepřítele na souši.
Japonec
Kutuzov
29
article
Z bojů před Mukdenem.
Z bojů před Mukdenem.
Dvacátéhošestého září setník Jurasovský
bratr zabitého velitele kontra - torpédovky
„Strašný“, vyjel se šikem čtvrtého sibiřskéh
pluku kozáckého na rozvídku do týlu předních
posic japonských u Sjamuchenzy, Muchedzy
Mjanchuapy, by vyzvěděl síly nepřítele. Tam
Jurasovský vedl své vojíny roklinami a gaolja-
nem. Šťastně minul řetěz předních japonských
stráží a večer zaujal pahrbek u prvé vesnice.
Začali krmiti koně a kozáci jísti konservy, když
pojednou přicválala stráž — půl versty odtud
japonském táboru poplach. Upozorněn sig-
nály se sopek, oddíl sedl už na kůň. Bera zřetel
na malý počet svých, Juranovský sestavil šik
svůj a ustupoval k našim posicím. Projevše dvě
versty, naši zpozorovali před sebou jizdeckou
čásť Japonců a Číňanů. Rozvídka byla se všech
stran obklopena. Od jihu postupovaly proti ní
dvě švadrony, na východě a na západě zdvihaly
se nedostupné srázy hor s japonskými strážemi,
zpravující své; směr k sevoru zahražen uvede-
ným oddílem. Zasvištěly koule, ozval se povel:
„píky, šavle k boji, pochod, pochodl
Kozáci vrhli se k severu do gaoljanu. Pro-
jevše jím, narazili na japonský transport s kon-
vojem jezdců. Koni a mul bylo více než sto, Čí-
ňané-vozkové zaúpěli a dali ze zpět. Děj roz-
vinul se na rovině mezi dvěma předními čárami
naší a japonskou: v předu v úžasu transport,
v zadu 16 našich kozáků a za nimi dvě japon-
ské švadrony.
Naše přední stráže alarmovaly poplach.
Zpozorovav to japonský konvej, prováze-
jící transport, odcválal do gaoljanu. Švadrony
jaly se ustupovati a řetězem našich předních
stráží prosmykli se Číňané-vozkové se zavazadly
a za nimi Jurasovský. Kozáci zajali transport
se stran, sehnali jej dohromady a pohnali ke své
divisi, kamž se také dostali pozdě v noci.
Japonci utrpěli ztráty — naši nikoli.
Muchedza
Japonec
Číňan
Kozák
30
article
Nedávno pluk japonské pěchoty přiblížil se
k osadě Beňupuza, kde se zastavil a z jitra
vyslal setninu, by zahnala naši ochranu. Rychle
zaujala vévodící nad celou krajinou výšinu —
k západu od Cogau, kde tábořila naše kavalerij-
ská zástava. Plukovník generálního štábu Gurko
vedl pátou švadronu Přímořeů a selník Svěru-
bovič druhou setninu pohraničníků, ab, zachrá-
nili ustupujíci dragouny. Gurko vždycky osobně
provádí rozvídky, nedůvěřuje nikomu.
Přibliživše se k vrchu, byli jsme přivítáni
japonskými salvami. Gurko velel jezdcům pospl-
šiti ti a zahnati pěchotu. Čásť našich dragounů
rozvinula se do řetězu a nejlepšími střelci vdr-
žovala palbu z čela, co zalím četa pádících křo-
vinamr a roklinami dala se na obchod s jiho-
západu. Před očima všech Petr Bělousov po
příkré skále slezl vršek sopky daleko před svými,
již s trudem překonávali neschůdnost. A tam,
nečekaje druhů, srazil stráž a za útesem začal
střileti na neveliký strážný oddíl protivníka. Na-
padení z čista jasna Japonci nedovedli si před-
staviti, že je proti nim jenom jeden smělec,a
celá jejich čásť bez odvětné palby utíkala dolů.
Ostatní dragouni v tu chvíli dohonili Bělousova
a již s výše stříleli po všech Japoncích, že tito
rozutíkali se v různých směrech ke svému pluku
u Beňupuzy, majíce sotva času odnésti své
raněné.
Dobyvše opětně sopky, naši zpozorovali, že
v ulicích oné osady vznikl poplach, rozeběhla
se něchota a ukázaly se kulomety. Rychle vše
se vyřítilo na okraj, seřadilo se a celý pluk
ustoupil k Sjapintajezy.
Gurko
Přímoře
Bělousov
Japonec
Bělousův
Beňupuza
Cogau
jihozápad
Beňupuza
31
article
Ve Fulinu, 4. října 1904.
Včera ve východním oddílu bylo ticho.
Vypráví se, že protivník opevňuje. Tua
tam malé přestřelky předních stráží. Počasí je
kaprizné; převládají chladna. Je záhodno, by
se ihned zasílaly teplé oděvy pro vojáky: ruka-
vice, ponožky atd.
Na cestě k oddílům dohonil jsem vojáky,
vracející se z hospitálů do řad. Nálada vojska
výtečná; duch velmi povznešen.
Den za dnem očekávají se vážné události.
Vasilij Klimkov.
elegram.
Bitva u Jantaje.
Z Londýna, 11. října. (C.-B.) Dopisovatel
Renterovy kanceláře zaslal tuto nedatovanou,
10. t. m. přes Fuzan zaslanou depeši: Dnes
ráno zahájen postup na Mukden. Maršál Ojama
dozvěděv se, že Rusové sesilují si své levé
křidlo 5 mil severně od Jantaje, dal rozkaz
k nástupu celého šiku Okuova. Pěchota vyrazila
nejdřív a postoupila asi dvě až tři míle na se-
sever. Za ni táhlo dělostřelectvo. Jakmile Ru-
sové zpozorovali hnuti Japonců, jejich dělo-
střelba zahájila střelbu. Japonci ji opětovali.
Kanonáda trvala celý den, ale nedocililo se
žádného výsledku. Pěchota táhne dnes večen
Z Londýna, 12. října. (C. B.) »Standard«
sděluje z Tokia ze včerejška: Levé křídlo ru-
ského postavení před Mukdenem jest zvláště
silné. Ociťuje se v prudkém boji s pravým kří-
dlem japonským.
Klimkov
Ojama
Rus
Japonec
HOSPITÁLU
Londýn
Tokio
32
article
Témuž listu sděluje se ze Šanchaje téhož
dne, že Rusově napadli Japonce severně o
Jentaje.
Z Londýna, 12. října. (C.-B.) »Daily Maile
sděluje z Tokia ze dne 11. t. m.: Sila Rus
směrem k Pintaitse odhaduje se na 4 divise,
kdežto 3 divise jsou prý činny západně od Jen-
taje a 3 východně. Pravé křidlo Kurokiovo vy-
klidilo před nepřátelskou přemocí téměř desate-
ronásobnou své postavení, ale později opět je
obsadilo. Japonci táhnou prý s velikou silou na
sever.
Z Londýna, 12. října. (C.-B.) »Reuterově
kanceláři« sděluje se z hlavního stanu Kuro-
kiova ze včerejška: Útok Rusů na 9. t. m. na
japonské pravé křídlo provedly 3 až 4 prapory.
1500 mužů jízdy a 8 děl. Další ruské posily
postoupily východně a severně od Pensiku
opevnily se 8 km. od japonských posie.
Z Petrohradu, 12. října. (C. B.) »Birž.
Věd.« sdělují z Mukdenu ze dne 11. t. m.
Včera dopoledne zuřil na celé čáře prudký dě-
lostřelecký boj. Japonci ustupovali zvolna na
jih. O poledni Rusové po pětihodinné dělostře-
lecké připravě přešli v hustých střeleckých ča-
rách k útoku. Japonci počali rychle
odvolávati svá křídla, kdežto ve středu
kladli prudký odpor, bráníce tvrdošijné
Jentaj. Boj skončil v noci. Nepřítel byl za-
tlačen v některých předních postaveních až
k dolům jentajským. Pravé nepřátelské kří-
dlo ustoupilo několik km jižně k Jentaji, kdežto
nejkrajnější levé křídlo vzdoruje, ale nepochybné
také ustoupí. Dnes počala opět palba děl.
Rusův
Japonec
Sila
Rus
Birž
Londýn
Tokio
Petrohrad
Daily Maila
Reuterův kancelář
km
34
article
4. října 1904.