ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 31cfcb20-71f5-11dc-9336-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 81, person 53, org 7, work 5
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 13. října 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 283.
4 article
Na ranní a odpol. lIsty předplácí sei v Praze v adminisiraci na maěsle Bs čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí donáškou a něs nk ätnit leta “ . . ve filialkícht na měske . Poštou n čtrrt leta . . . s dvoji zisílkou na něst n ainit le
Praha
5 article
2K0 kei
6 article
na něsíe
7 article Válka.
Válka. z Londýna, 12. října. V obvodu města Kobe samotném nachází se nyní na 30.000 nemocných a zraně- ných Japonců. Všechny chrámy a nemocnice jsou přeplněny L. Z Petrohradu, 12. října. V 9.— hod večer. (Pův. tel. zvl. dopisovatele » Nár. Listů«. Plukovník Danilov z generálního štábu Kuropatkinova byl zraněn na cestě do Benziku Křižák »Izumrud« a tři torpedové lodi ruské připojily se dnes k balti- ckému loďstvu. Velitel Vladivostoku zakazuje prodávati piroxilin, dynamit a střelný prach bez jeho svolení Soudí se, že poblíž Vladivostoku kři- žuje pět vojenských lodí japonských (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy víz na straně 3.)
Japonec Danilov Kuropatkinův Londýn Kobe Petrohrad Benzika Vladivostok
8 article Přiostření poměrů balkánských?
Přiostření poměrů balkánských? Zprávy, docházející ze zemí palkánských, poskytují obraz plný zmatku a protiv. Počneme s akcí reformní, spočívající hlavně na reorgani- saci četnictva v Makedonii. Počet důstojnictva evropského v něm rozmnožen, jak obyčejně, „za souhlasu“ zúčastněných mocností, z nichž jedna čásť vidí v tomto rozmnožení známku zdárného pokračování oprav, druhá sesílení mezinárod- ních sil — pracujících na rozkladu Turecka. Nejpodivnější však jest stanovisko, jaké znujímají obě moenosti, Rakousko-Uherskoa Rusko, pověřené provéstí opravy dle mürzsteg- ské dohody v jednotlivých případech. Stalo se totiž, že srbská vláda dala nápadným způsobem prohlásiti, že za „povstaleckými tlupami“, jež v Makedonii a ve Starém Srbsku ubíjejí Srby. nestojí ani Bulharsko, ani opravdové bulharské komitéty, a že jsou to prostí banditi, stojící v ci- zích službách. Z toho vznikl mezi vídeňským orgánem zahraničného úřadu „Fremdenbl.“ petrohradským „Nov. Vrem.“ ostrý spor, z něhož vyšlo na jevo, že na otázku balkánských Slo- vanů pohlíží se zcela jinak na Dunaji, než na Něvě. Ruský list doporučuje Bulharům a Srbům a balkánským Slovanům vůbec, aby zachová- vali svornost a společný postup jakožto jediný prosiředek vzájemné bezpečnosti a společného zdar. Než právě společný postup tak zvaného balkánského trojspolku, Bulharska, Srbskaa Černé Hory jest v očích videňské žurnalistiky čirá fantasie; žurnalistika tato jest naopak pře- svědčena, že důvěra mezi Srby a Bulhary bude čím dále, tím více mizeti. Přesvědčení ono dle všeho spočívá právě na oněch krvavých událostech v Makedonii ve Slarém Srbsku, kteréž oba národy vzájemně proti sobě štvou, jako domnělé původce — konaných vražd.
Srba Fremdenbl Bulhar Makedonie Turecko Rakousko Rusko Bulharsko Dunaj Něva Slarý Srbsko Srbskao Černá Hora
9 article
Od korunovace srbského krále Petra lze rovněž postihnouti, že některé vídeňské listy nemohou utajiti svou nechuť, že Srbsko nejen nezavdalo příčiny k zakročení, ale že jeho váž- nost u jižních Slovanů za posledních patnáct měsíců značně stoupla. A podivno, že maďarské časopisy nejen nesdílejí tuto nechuť vídeňskou, ale že přímo napovídají, že za určitých pod- mínek je jim sesílení balkánských Slovanů ví- taným, protože jest s to, zabrániti přílišnému rozpjetí tlaku německého na Balkán. Srbové zatím, nemohouce se dočkati, že mezinárodním zakročením bude učiněna přítrž dalšímu vraždění jejich pokrevenců v tureckých povinciích, sáhli ke svépomoci a srbské čety sají na všech stranách ony podezřelé bul- harské živly, jež osvobozují Balkán — páchá- tím vražd na Srbech. Tyto dny napsáno bylo také ve Vídni, že nastala perioda v zahraničných poměrech, po- dobná době před čtvrt stoletím, kdy vznikl troj- spolek s nevysloveným ostřím proti slovanské velmoci. Srovnáme-li vylíčené události na Bal- káně s timto tvrzením, marně hledáme podob- nost onu. Ona slovanská velmoc jest dnes zaujatá daleko ve východní Asii, a není tudíž ono porovnání srozumitelno, leda, že by v za- hraničných poměrech se byly vyskytly nové sily — na Balkáně. O trojspolku Bulharska, Srbska a Čern Hory jsme se již zmínili, rovněž o tom, že ví- deňské časopisy v jeho možnost — nevěří. Nutno tedy předpokládati ještě nějakou silu jinou. Touto by mohla býti jenom — Italie se svými známými nároky na pobřeží albánské.
Srba Srbsko Balkán Vídeň Bala Asie Bulharsko Čern Hora
10 article
Skutečné také se hledás v tomto směru vy světlení nojen pro náhlé rozmnožení válečného lodstva rakousko-uherského, pro změnu ve veli- telství jeho, ba i pro spor, vypuklý v Dalmacii, aby se tam mohl opět uvésti vojenský míst - držitel místo občanského, při čemž mimo- chodem připomínáme, že Maďaři se již toho sporu uchopili, aby uvedli na denní pořádek olázku připojení Dalmacie ke koruně sv. Štěpána jakožto součásť trojjediného království. Ale nejhouževnatějí ze všech domněnek udržuje se ona, o neshodách mezi Rakousko- Uherskem a Italií. Tak píše se na př. z Vídně „Köln. Zlgu.“: Od oné chvíle, co předseda ital- ského ministerstva Giolitti navštívil německého kaneléře v Homburku, pátrají časopisy neúnavně po „zvláštních poměrech“ mezi Italií a Ra- kousko Uherskem. Na Míčovém náměstí ve Vídní naprosto popírají, že by se dělo něco mimeřádného, zviáštního. Vztahy ke vládě ital- ské jsou prý jasné a dobré, a není prý třeba ani pro obecenstvo psáti utišující články, protože by jejich bezpředmětné opětování spíše ješte vabudilo nové znepokojení; a také Italie pre ostatně vyslovila svůj souhlas s rozmnožením ovropského důstojnictva v Makedonii. Jen že počet důstojnictva toho není s to způsobiti opravdovou neshodu mezi velmocemi. jimž všem na tom záleží, aby důstojníků svých dostaly na Balkán co nejvíce — ne- shody vznikají spíše o rozdělen tak zvaných sfér vlivu. Ostatně týž časopis na jiném místě sám konstatuje, že tajemství z cesty Giolittovy dosu není sňato, „ač se jeho schůze s kaneléřem hr.
Maďar Štěpán Köln Dalmacie Rakousko Uhersko Vídeň Homburk míčový náměstí Makedonie Balkán Italia Rakouský Uhersko
11 article
Bülowem nedala dobře vysvětliti vnitř ními záležitostmi italskými.“ A Giolitti pr mlčí stále jako hrob. Tu prý konečně se událo něco, co se zdá prozrazovati myšlenky jeho totiž svolání záloh, právě propuštěných, ke dn 12. října. To je příprava ke všeobecným vol- bám, pravili jedni; to je k utišení nespokoje- nosti v Apulii, jež propukla pro otázku vínné klausule, jak byla upravena v návrhu nové ob- chodní smlouvy v Rakousko-Uhersku, tvr druzí. Ale tu by nebylo třeba takové mimořádné povolání branných sil. Tedy přece jen volby? Než proti oběma těmto výkladům vyskytly se v uherských listech zprávy, že jest opravdu tuhý spor mezi Italií a Rakousko-Uherskem pro Valonu (či Avlonu), přístavní město na pobřež albánském, jež Italie se chystá proměniti důležitý válečný přístav. Valona leží na nej- užším rozpjetí Adriatického moře mezi Albáni a Italií (vzdálenost kolem 70 km.). Kdyby Italie takto ono místo upravila jako válečnou stanici. utvořila by svého druhu Gibraltar a mohla by po případě až i úplně zameziti vyplutí rakousko- uherského loďstva z Adrie do Středozemního moře. A tak prý jméno Valony octne se nadále častěji v ústech veřejnosti, ač doposud jí bylo úplně neznámo. Nejpodivnější jest při tom, že dle téte zprávy Italie skutečně již Valonu zdá se míti v moci své. To by bylo možne ovšem jen za sou- hlasu turecké vlády a — Albánců. Ve středu těchto ovšem Italie již dávno pracuje, abysi získala jejich přízeň. Zprávy tyto jsou tak pozoruhodné, ba pře kvapující, že by opravdu neškodilo, kdyby na Míčovém náměstí ve Vídni přece jenom dal napsati nějaký ten „bezpředmětný“ článeka vy vrátili je.
Bülow Valon Albánec Apulie Rakousko Uhersko Avlon Gibraltar Adrie středozemní moře míčový náměstí Vídeň Italia km
12 article Rakouský duch.
Rakouský duch. Zemský president slezský hr. Thun odpo věděl konečně na interppellaci, podanou Něme k vůli zřízení české a polské pobocky při paeda gogiích v Opavě a v Těšíně. Odpověděl ovšem teprve po návratu svém z Vídně a když byl k tomu poslancem Türkem vyzván. Sluší tey odpověď jeho pokládati za projev dra. Körbr a snad také trochu za odpověď ministra Hartla. který, jakkoliv v afféře slovanských poboček ve Slezsku nejvíce interessovaný, před mistrem svým a chefem ustoupil, jako vůbec přilvšem, co čin ressortní ministr, úplně do pozadí. Co do věci samé neobsahuje odpověď pre sidenta slezského nic nového. To jsme již slyšeli že vláda se odhodlala zříditi zmíněné pobočky teprve tehdy, když byla k tomu některými okol- nostmi donucena. V zájmu českém — o polských paralelkách nemluvíme — neučinily vlády vídeň ské z dobré vůle dosud ani toho nejmenšího. čeho se nám s této strany dostalo, všechno jsme si musili vybojovati krutým zápasem a konstatu- jeme proto ochotně, že tentokráte měla vláda výjimečně pravdu, neboť kdyby byla znala pro- středek, jak jinak sehnat nezbytné učitele pr slovanské školy ve Slezsku, nebylo by dnes o slo vanských parelelkách ani řeči. Věříme také panu presidentovi na slovo že na pobočkách těch vyučovati se bude sice jazykem českým a polským, však český dueh že to nebude, který se bude v Opavě pěstiti, právě tak jako prý to nebude duch polský vněmž vychovávati se budou slezšti učitelové v Těšině. Bude prý to duch rakouský.
Thun Türek Hartl Opava Těšín Vídeň Slezsko
13 article
Uslyšev toto vládní prohlášení Všeněme pan Türk, dojista zajásal. Je přece známo, jal Všeněmci a s nimi úzce spřežení nacionálové mají všechno v úctě, co páchne rakouštinou snad právě proto usnesli se věnovati odpovědi zemského presidenta zvláštní sněmovní schůzi. aby jako zjevní Prušáci za vedení pruského biskupa důkladně si posvítili na to — raku šáctvo. Náš soud o něm dávno již je hotový Co znamená fráse hraběte Thuna, že bud se pěstiti na slovanských pobočkách — duch rakouský? Existuje kdo v této říši, neb mimo ni, jenž by nám mohl říci, třeba jen přibližně — na definici reflektovati nechceme — co je te duch — rakouský? Jako není dnes oficiálně žádného rakou- ského státu a žádného rakouského národa, zrovna tak není v této říši nikde rakouskéh ducha. Kdo pak je u všech všudy nositelem to- hoto — »ducha«? Toulá se snad po králov- stvích a zemích na říšské radě zastoupených jako strašidlo, aneb úpi zaklet v nějaké c. k. kanceláři, v nějakém zaprášeném fasciklu, aneh je snad uložen v politice, která se ve Vídni tak dlouho už provozuje, přes to, že to přin jde pořád hůř a hůř a s kopce? Pardon! Rakouský duch skutečně existuje, jenom že bloudí ve vyhnanství. Vypověděli ho jako nebezpečného kantonistu v týž den, kdy roz- hodli se poněmčiti a zcentralisovati tuto říši. Rakouský duch krčí se bůh ví kde v exilua kdyby se zde náhodou objevil, poštvali by prot němu všechny policajty a četníky, jež mají k disposici a povolali by naň dragouny a pě- šáky s ostře nabitými manlicherovkami. Kázal by ovšem, že Rakousko má právo existovat pouze jako svaz aulonomních království a zemí, jako
Türk Thun bůh Vídeň Rakousko aulonomne království
14 article
svaz svobodných a rovnoprávných národů, již jedině za tím účelem se spojili a bratrsky si podali ruce, aby společně hájili svou národní existenci proti nebezpečí, jež jim od věků hroz zejmena ze sousedstva. A toť se ví, že by po takových řečech bez milosti pohnali ho před porotu a na konec by ubohého rakouského ducha v tomto Rakousku zavřeli. Co chtěl tedy slezský zemský presidentč vlastně dr. Körber říci tím »rakouským duchem « Třeba rozuměti vídeňské politické hantýrce, dnes rakouský duch je totožný s příšerou ně- meckou, která odedávna již otravuje v této říš studně, z nichž by jinak prýštil čirý, zdravý. osvěžující proud a nikoli jed, jenž stát tento rozežírá a ničí. Rakouský duch je německý duch. To slíbiti chtěl hrabě Thun revoltujícím Němeům, aby je ukonejšil a vládě opět naklonil. Česky se bude na paraltelkách v Opavě sice mluvit, ale při tom bude se v nich pě- stovat zášť a nenávisť oproti vlastní národnosti těch, kteří pobočky ty budou navštěvovati. O to postará se renegát ředitel a kreatury, jež tam budou působit. Na Moravě, žel, je dost lid i nyní, kteří zradivše vlastní krev, za peníze dají se najmout za katany svého národa.
Körber Thun Něme Rakousko Opava Morava
15 article
Rakouský duch, jenž ze státu toho dělá německou stvůru a državu, jenž zná v minulo sti tohoto státu jen Němce, německou velikost a slávu, jenž povrhuje národy, kteři němčinu nedrmolí, jenž české děti do německých honi škol, jenž falšuje volební řády, aby veliké vět- šiny neněmeckého obyvatelstva uvedl do men- šiny a většinu zjednal Němcům, jenž na vyni- kající místa v soudnictví a ve správě všude dosazuje Němce a v byrokracii nižší německé ne sehopnosti přednost dává před zasloužilými, způsobilými kompelenty českými, jenž násil staví nad právo a všude tam, kde nemůže pro- vozovati své panství, podkopává základy pilířův ústavnosti a na místě vůle většiny dosazuje obstrukci — to rakouský duch, který na pobočkách slezských bude se pěstiti. A Něme přece nebyli spokojení s takovouto odpovědí Nedivíme se tomu. Nechtějí, aby se jím vý- služky nosili po zadních schodech do kuchyně Dospěli již tak daleko, že nemusí prosit škemrat, že dovedou si poručit. Co jim rakouský duch? Nenávidí víc, než co jiného slovanský jszyk a tím se bude n slovanských pobočkách ve Slezsku přece jen mluvit. A proto jako šílenci volají ne pouze v Opavě, nýbrž i jindek Ven s češtinou a pol stinou ze Slezskal A vláda? Docela v tom svém »rakouském duchu odpovídá ústy presidenta slezského: Ale pánové, jen si rozumějme. »Zavru pobočky ihned, jenom mi sežeňte nějak jinak učitele kteří by se s dětmi, jež německy neumí, mohl smluviti, třeba češtinu sebe hanebněji lámali. A co Němci? »Dělejž to vláda rakouská jako v sousedním Prusku. Žije tam Slovanů několik millionů a má pro ně polské a české školy?« A nedá se po příti, že z této námitky ozývá se zřetelně tak — rakouský duchl
Němec Slovan Slezsko Opava Prusko
16 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 12. října. (Skromná přán posl. Kaisra.) Místopředseda poslanecké sněmovny Kaiser bavil své posluchače ve schůz frýwaldovské řešením otázky, jak by se dala zmoci česká obstrukce na říšské radě. Především — vykládal posl. Kaiser — poslanci všech ně- meckých stran musejí se těsně sloučiti a všeliká sporná mínění musejí ustoupiti do pozadí. Vláda pak nesmí říšskou radu svolávati jen na několik neděl, nýbrž Čechové musejí dlouhým zasedá ním a dlouhými schůzemi býti znaveni a vy- síleni. Hlavně pak vláda musí Němeě v každém vztahu účinně podporovati v jejich snahách o znemožnění obstrukce vůbec a pevně se uza- vříti proti přáním a požadavkům českým. Zato však je posl. Kaiser proti oktrojírce volební opravy neb jednacího řádu sněmovního, nebo kdyby Němci připustili dnes tyto změny, vydal by se v nebezpečí, že jich zejtra bude užito proti nim. Tedy slavná vláda má ještě důkladněji vy- hladoviti zlé Čechy, než to činí dosavad a tan- čiti vůbec tak, jak jí budou pískati páni Němei patrně z vděčnosti za to, že ji titíž Něme pokaždé nechávají v úzkých, kdykoli jde o ně kterou tak zvanou „státní nezbytnost“. Zdá se že tato zbožná přání Němců počínají se již pře- jídati i samé vládě. Dnes na př. píše „N. W Journal“, tedy list dobře vládní: „Volají- Němci stále jen na vládu, aby učinila pořádek. máme takové úpěnlivé volání za nedůstojné mocného národa a sebevědomých stran. Vláda, které se nechce svěřiti moc diktátorská, může přovzíti úřad rozhodčího jen tehdy, podvolí-li se obě strany jejímu rozhodnutí. Kdyby vláda chtěla neb mohla dnes nutiti Čechy, necítila by se jiná aneb i táž vláda v jiném případě oprávněnou, užiti takových přinucovacích pro- středků též proti Němcům? Na všechen způsoh praejudie by se tím způsobil.
Kaiser Čecho Němec N W Praha Čechy poslanecký sněmovna
17 article
Z Vídně, 12. října. (Nový místo- držitel terstský) kn. Kenrád Hohenlohe. mešká nyní ve Vídni a na nové působiště ode- bere se teprve asi za deset dní. Účelem jeho vídeňského pobytu jest, aby se v různých mini sterstvech informoval o poměrech na Přímoří. Z Lublaně, 11. října. (Denunciace. V Novém Městě v Kráňsku byla v létě zahradní slavnost, při níž hudba mimo jiné skladby a hrála též ruskou hymnu. Obecenstvo při- jalo ji s potleskem a mnozí hosté zpívali, stojice. Mezi přítomnými byli též někteří soudní úřad- níci, Slovinci a na ně učinil nějaký poctivee u štyrskohradeckého vrchního soudu udání, že se účastnili politické demonstrace. Rozumí se, že vyšetřování proti nim ihned zahájeno. Ne- dávno prošla všemi novinami zpráva, že i vysocí státní úřadníci ve Slezsku se účastnili demon- strací protidynastických, ale dosud jsme nečetli, že by bylo zavedeno vyšetřování proti nim, podobně jako dosud nikde nezave- deno vyšetřování proti německým státním úřad- níkům, zpívajícím okázale „Wacht am Rhein“ a vyvěšujícím velkoněmecké prapory. Či se i loyálnost měří jiným loktem v Kráňsku, než v zemích, hraničících s německou říší?
Hohenlohe Slovinec Vídeň Lublaň Nový město Kráňsko Slezsko Wacht be Rhein
18 article
Z Vídně, 12. října. (Dozvuky k halič- ské cestě Körbrově.) Posl. Vasil Ja- vorský vrací se ve zdejším německém orgáně haličských Malorusů k cestě Körbrově po Haliči a připomíná zejmena jeho krakovský výrok, že „stát nesmí býti jiný, než spravedlivý“. „My — praví pisatel — nežádáme na jeho Excellenci nic jiného, než spravedlnost. Nechať je také mi- nisterský předseda pravý rakouský úřadníka koná spravedlnost ve smyslu čl. XIX. zákl. zák. státních. To bude nejlepší důkaz, že má smysl pro spravedlnost a že si váží rakouské ústavy. Chef vlády má býti dobrým příkladem pro své podřízené.“ V Praze, 11. října. (Polský hlas o ně- mecké obstrukci na českém sně- mě.) Orgán polské šlechty haličské, „Gazeta Narod.“, která a polských klubovních orgánů jediná si troufá vládu Körbrovu kritisovati dle zásluhy, píše o německé obstrukci na sněmu království českého, která dle usnesení něme- ckých stran nemá ustoupiti ani před bídou, způ sobenou letošním katastrofálním suchem. „Jaký že cíl může míti tato německá obstrukce na če- ském sněmě? — táže se „Gaz. Nar.“ — Jední tvrdí, že její pomocí má býti zlomena česká ob- strukce v parlamentě; druzí, že touto cestou dospěje se k rozdělení země na kraje a k ná- rodnostním kuriím. Všeněmci mají mimo to ještě zcela jiné cíle na očích. V celku tedy ani eíl německé obstrukce na českém sněmě není jasný. Ale co se dokáže obstrukcí, i když má jasný eíl, viděti na české obstrukci v parla- mentě. Pět let trvá a ani o krok se nepřiblížila k jasně vytknutému cíli. Nepochybně též něme cká obstrukce nezíská ničeho na českém sněmě poněvadž situace Němců v Čechách není o nie lepší, než situnce Čechů v Rakousku, ježto zem ská vláda v Čechách jest buď co buď více če ská (?) než německá.“
Posl Němec Čecho Vídeň Halič Praha Nara Čechy Rakousko Gazeta Narod
19 article
Lvovský list projevuje tu známé polské sta nevisko ke každé obstrukci a tedy i k obstrukei české, ale nečiní rozdílu mezi účinkem ob- strukce a jejím účelem. Positivného cíle ovšem se obstrukcí nedosáhne, neboť nejbližší jejt účel jest negativný, zmařiti každou práci,a tento účinek česká obstrukce ve Vídni skutečně má. To však jen mimochodem. „Gaz. Nar.“ píše „Němci i Čechové měli by po dlouholetých zkušenostech nabýti přesvědčení, že nikoli ob- strukcí, nýbrž vzájemným dorozuměním mohou obě strany získati něčeho positivného. Obstrukce však, která zbahnila ve Vídni otázky, týkající se státu i jednotlivých zemí, dobijí dokonale ko- runní země, v jichž sněmech se zahnizdila. Proto také důsledně káráme vládu dra. Körbra. že s „vášně prostou vytrvalostr“ přihlíží k zniču- jící práci, místo aby zahájila smiřovací akcia dopomohla parlamentu ku pravidelné činnosti.“ Z této poslední věty dalo by se souditi, že dr. Körber, jenž se dobře již umi obejiti bez parlamentu, nepomýšli na nijakou smiřovaei akci a že se mu za haličské cesty podařilo při- měti i vůdce polského kola, aby nečinili již na něho nátlaku, by se ujímal takové smiřovae dále
Němec Čecho doktor Körber Vídeň Gaza Nara
20 article
akce. Z Pešti, 10. října. (Ovace posl. Tha- lyovi.) Čestný předseda strany neodvislosti Kolom. Thaly přiměl dne 10. března t. r. op- posici, aby upustila od obstrukce proti brane- ckým předlohám a tím dopomohl sněmovně k dělnosti. Všechny politické strany usnesly se tehdy, že na památku tohoto skutku odevzdaj Thalyovi plaqueitu s příslušným nápisem, T se stalo dnes v presidiální kanceláři před za- hájením sněmu. Thalya oslovil ministr osvěty a odevzdal mu dárek jako znamení vděčnost celé země.
Pešť Thala
21 article Politické zprávy zahraničně
Politické zprávy zahraničně Pruská vláda proti Čechům a Polákům. Kancléřský orgán »Nordd. Allg Zlg.« snaž se dnes ospravedlniti známé vládní nařízení jímž se obci berlinské zakázuje »znoužívání« školní místnosti. Tuze chudé jsou důvody listu Bülowova. Pravi, že opatření vládní namiřeno jest: 1. proti polskému »Sokolu«, 2. proti českému »Sokolu«, 3. proti tělocvičnému spolku socialistickému »Fichte« a 4. proti svobodné náboženské obci. Proti posledním dvěma proto prý, že nelze dovoliti, aby se mládež seznamo- vala se zásadami atheistickými neb sociali stickými. Proti polskému »Sokolu« proto, že prý jednoty ty jsou určeny tvořiti kádry přišti polské armády! Zajímavo jest ale, že » Nordd Allg. Zlg.« o nějakém zvláštním vážném důvodu proti Čechům vůbec nevi. Třeba bychom ono nesnášelivé zakročení proti ostatním jednotám neschvalovali, jest toto mlčení zvláště významné. Jest důkazem, že proti české národnosti zná vláda pruská jen jediný důvod. Zášť svou. S tlm V drobnén prodejit ranni číslo o sobě . . . za 8b odpelední . . . za 2 Ve Glialkách na venkově: ranní čialo. . . sdpolední . . . . . . . 3h Inseráty platí se hetevě napřee Přečplacení a ineerty plijtná zdlmalni- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí se též rečakee tiskárna a eapedice „Národnich Lista- 10h Eekopiry se nevracsjí
Čecho Polák Bülowův List Sokol Nordd Allgie
22 article
ovšem ale nechce na venek. »Nordd. Allg. Ztg.e hrozi na konec, že vláda své rozhodnuti »věcně ale rozhodně provede«. Můžeme býti tedy připraveni na plné zostření koníliktu mezi vládou pruskou a obcí be- linskou. K presidentské volbě ve Spojených státech. Letošní zápas volební mezi republikánskou a demokratickou stranou severní Ameriky bude zajisté houževnatý na všech stranách, avšak nejprudčeji narazí na sebe obě strany ve státu New York. Od druhého presidentského úřadu Clevelandova měl stát New York republi- kánskou správu a nelze popřiti, že demokratické neúspěchy během té doby z velké části bylo možno přičísti na účet antipatie mezi Hillem, vůdcem demokracie v státu New Yorku vůdci »Tammany Hall« v městě New Yorku. Nyní praví se, že mezi Hillem a těmito jest úplná harmonie. Kdyby to pravdou bylo, mohlo by se souditi, že demokrati při letóšní volbě odevzdají silné votum pro svého guvernérského kandidáta. Leč na neštěstí padla demokralická volba na muže, k němuž ani jediný zapřisáhlý demokrat nemůže míti důvěry. Jest známo, že soudce Harrick neštitil se spojovati polítické zájmy i s úřadem soudcovským, který tak za- vlekl do bahna politického prospěchářství. Taký muž, jakožto kandidát úřadu guvernerského, nebudí žádných sympatií. Naproti tomu neporu- šenost a samostatnost republikánského kandi- dáta Higginsa budí mocný kontrast vůči osob Harrickově. A bude to osobnost Higginsova, jež úplně vyváží demokratickou »harmonii«, která ve skutečnosti není ničím jiným, nežli kom- promisem předních činitelů demokratických.
Clevelandův Hill Hall Higginsův spojený stát severní Amerika New York
23 article
Bude to osobnost Higginsova, jež na svoji stranu strhne nejen neodvislé hlasy, nýbrž i hlasy těch demokratů, kteří nechtějí být pouhým volebním stádem, jemuž nastrčen může být v čelo takový muž, jakým je » politikář« Harrick. Při tom ale, že hlasy slátu New York rozhodují obyčejně celé volbě presidentské, jest zjevno, jakéto bude míti následky na celkový výsledek. Přinesli jsme již telegrafický vyňatek z pro- jevu, kterýmž kandidát demokratické strany na předsednictví republiky, Parker, kandidaturu o strany své přijal. Projev ten jest ale v nejed- nom směru tak zajímavý, že neváháme podati tuto jeho obšírnější znění. Dopis, v kterémž Parker oznamuje, že no- minaci přijímá, pojednává o otázkách, které do- týkají se zšjmů všech vrstev národa a sice opravy tarifu, úspor ve vládní správě a pocti- vosti ve veřejné službě. Parker lič svůj politický program takto: Dyngloyův tarií jest neobyčejně vysoký, v mnohem ohledu ne- spravedlivý a tísní národ. Revise tarifu jest nutná a tak, aby bezprostřední převrat trvajících poměrů nemohl náhle nastati. Od po- slední demokratické administrace vzrostl náklad výživy povážlivou měrou. Mnoho jest nezaměst- naných, kteří nemají příležitosti k výdělkua naši snahbu bude, abychom tyto poměry dle možnosti zmírnili. Ač neodvislost, jakou poží- vají Kubanci, nemůže se Filipincům nyní povo- liti, přece slib, že se tak stane v době pří- hodně, zajisté značně prospěje rozkvětu Filipin- ských ostrovů. Tyranství oproti jiným vzbudí záhy nevážnost pro svo- bodu a samosprávu a seslabuje náš odpor proti lstivým uchvati- telům našich ústavních práv. Nyní kdy je trať pro panamský průplav vyznačena, mělo by se toto dílo co možná rychle prověsti.
Higginsův Parker Dyngloyův Filipínec New York Filipíny
24 article
Demokraté v kongresu požadovali důkladné vy- šetřování všech odborů správy, avšak republi- kánská většina to jednoduše odepřela. Náro může tudiž u volebního osudí rozhodnouti. zdali si vyšetřování přeje. Budu-li zvolen. od- volám rozkaz presidenta Roosevelta ohledně pensi, avšak doporučím vydání zákona, kter by povoloval pensi všem dosud žijíeím veleránům z občanské války. Vydání za posledni fiskální rok byla dvojnásobně tak vysoká jako vydání na první rok správy Clevelandovy. Budu-li zvolen za presidenta Spojených států, budu se považovati za vrchního úřadnika celé ze m a ne jen jedné strany.« Tajná klausule franko-španělské smlonvy. V Londýně kolují pověsti, že španělsko- francouzská smlouva o Marokku obsahuje tajné ustanovení, dle něhož Španělsko ze svého území na severu Marukka nesmí nic postoupiti žádnému státu, nežli jediněFrancii. Tím byly by ovšem zmařeny naděje Německa, získati tam uhelnou stanici. V Londýně těší se z toho, ale vzpomí- nají, že potom odpadá i naděje pro Angličany, že by přes nedávné své »nezištné« zřeknuti se Marokka mohli jednou v budouenosti odkupem na přiklad Ceuty od Španělska získati důležitého protějšku ke svému Gibraltaru.
Roosevelt Clevelandův Angličan spojený stát Londýn Maroko Španělsko Německo Gibraltar
25 article
V Praze, 12. října.
Praha
26 article
Konce biskupů lavalského a dijonského. Papež rozřešil prý otázku biskupa laval- ského a dijonského velmi prakticky. Biskup prvý, Geay, dostávati bude prý řoční pensi 8000 franků ze soukromé pokladny papežovy. Biskup druhý, Le Nordez, bude prý musit ještě po nějakou dobu konat pokání v klášteře, ale pak bude jmenován kanovníkem při jedné ze čtyř basilik římských a sice nepochybně při ně- které menší s ročním platem 6000 franků, kdežto jako kanovník při basilice sv. Petra měl by plat 10.000 franků ročně.
Petro Le Nordez