1
masthead
Ročnik XXXXIV.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 13. října 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. lIsty
předplácí sei
v Praze v adminisiraci
na maěsle
Bs čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí donáškou
a něs
nk ätnit leta “ . .
ve filialkícht
na měske .
Poštou
n čtrrt leta . . .
s dvoji zisílkou
na něst
n ainit le
Praha
7
article
Válka.
Válka.
z Londýna, 12. října. V obvodu
města Kobe samotném nachází se
nyní na 30.000 nemocných a zraně-
ných Japonců.
Všechny chrámy a nemocnice jsou
přeplněny
L. Z Petrohradu, 12. října. V 9.— hod
večer. (Pův. tel. zvl. dopisovatele » Nár. Listů«.
Plukovník Danilov z generálního štábu
Kuropatkinova byl zraněn na cestě
do Benziku
Křižák »Izumrud« a tři torpedové
lodi ruské připojily se dnes k balti-
ckému loďstvu. Velitel Vladivostoku
zakazuje prodávati piroxilin, dynamit
a střelný prach bez jeho svolení
Soudí se, že poblíž Vladivostoku kři-
žuje pět vojenských lodí japonských
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy víz
na straně 3.)
Japonec
Danilov
Kuropatkinův
Londýn
Kobe
Petrohrad
Benzika
Vladivostok
8
article
Přiostření poměrů balkánských?
Přiostření poměrů balkánských?
Zprávy, docházející ze zemí palkánských,
poskytují obraz plný zmatku a protiv. Počneme
s akcí reformní, spočívající hlavně na reorgani-
saci četnictva v Makedonii. Počet důstojnictva
evropského v něm rozmnožen, jak obyčejně, „za
souhlasu“ zúčastněných mocností, z nichž jedna
čásť vidí v tomto rozmnožení známku zdárného
pokračování oprav, druhá sesílení mezinárod-
ních sil — pracujících na rozkladu Turecka.
Nejpodivnější však jest stanovisko, jaké
znujímají obě moenosti, Rakousko-Uherskoa
Rusko, pověřené provéstí opravy dle mürzsteg-
ské dohody v jednotlivých případech. Stalo se
totiž, že srbská vláda dala nápadným způsobem
prohlásiti, že za „povstaleckými tlupami“, jež
v Makedonii a ve Starém Srbsku ubíjejí Srby.
nestojí ani Bulharsko, ani opravdové bulharské
komitéty, a že jsou to prostí banditi, stojící v ci-
zích službách. Z toho vznikl mezi vídeňským
orgánem zahraničného úřadu „Fremdenbl.“
petrohradským „Nov. Vrem.“ ostrý spor, z něhož
vyšlo na jevo, že na otázku balkánských Slo-
vanů pohlíží se zcela jinak na Dunaji, než na
Něvě. Ruský list doporučuje Bulharům a Srbům
a balkánským Slovanům vůbec, aby zachová-
vali svornost a společný postup jakožto jediný
prosiředek vzájemné bezpečnosti a společného
zdar.
Než právě společný postup tak zvaného
balkánského trojspolku, Bulharska, Srbskaa
Černé Hory jest v očích videňské žurnalistiky
čirá fantasie; žurnalistika tato jest naopak pře-
svědčena, že důvěra mezi Srby a Bulhary bude
čím dále, tím více mizeti.
Přesvědčení ono dle všeho spočívá právě
na oněch krvavých událostech v Makedonii
ve Slarém Srbsku, kteréž oba národy vzájemně
proti sobě štvou, jako domnělé původce —
konaných vražd.
Srba
Fremdenbl
Bulhar
Makedonie
Turecko
Rakousko
Rusko
Bulharsko
Dunaj
Něva
Slarý Srbsko
Srbskao Černá Hora
9
article
Od korunovace srbského krále Petra lze
rovněž postihnouti, že některé vídeňské listy
nemohou utajiti svou nechuť, že Srbsko nejen
nezavdalo příčiny k zakročení, ale že jeho váž-
nost u jižních Slovanů za posledních patnáct
měsíců značně stoupla. A podivno, že maďarské
časopisy nejen nesdílejí tuto nechuť vídeňskou,
ale že přímo napovídají, že za určitých pod-
mínek je jim sesílení balkánských Slovanů ví-
taným, protože jest s to, zabrániti přílišnému
rozpjetí tlaku německého na Balkán.
Srbové zatím, nemohouce se dočkati, že
mezinárodním zakročením bude učiněna přítrž
dalšímu vraždění jejich pokrevenců v tureckých
povinciích, sáhli ke svépomoci a srbské čety
sají na všech stranách ony podezřelé bul-
harské živly, jež osvobozují Balkán — páchá-
tím vražd na Srbech.
Tyto dny napsáno bylo také ve Vídni, že
nastala perioda v zahraničných poměrech, po-
dobná době před čtvrt stoletím, kdy vznikl troj-
spolek s nevysloveným ostřím proti slovanské
velmoci. Srovnáme-li vylíčené události na Bal-
káně s timto tvrzením, marně hledáme podob-
nost onu. Ona slovanská velmoc jest dnes
zaujatá daleko ve východní Asii, a není tudíž
ono porovnání srozumitelno, leda, že by v za-
hraničných poměrech se byly vyskytly nové
sily — na Balkáně.
O trojspolku Bulharska, Srbska a Čern
Hory jsme se již zmínili, rovněž o tom, že ví-
deňské časopisy v jeho možnost — nevěří.
Nutno tedy předpokládati ještě nějakou silu
jinou. Touto by mohla býti jenom — Italie se
svými známými nároky na pobřeží albánské.
Srba
Srbsko
Balkán
Vídeň
Bala
Asie
Bulharsko
Čern Hora
10
article
Skutečné také se hledás v tomto směru vy
světlení nojen pro náhlé rozmnožení válečného
lodstva rakousko-uherského, pro změnu ve veli-
telství jeho, ba i pro spor, vypuklý v Dalmacii,
aby se tam mohl opět uvésti vojenský míst -
držitel místo občanského, při čemž mimo-
chodem připomínáme, že Maďaři se již toho
sporu uchopili, aby uvedli na denní pořádek
olázku připojení Dalmacie ke koruně sv. Štěpána
jakožto součásť trojjediného království.
Ale nejhouževnatějí ze všech domněnek
udržuje se ona, o neshodách mezi Rakousko-
Uherskem a Italií. Tak píše se na př. z Vídně
„Köln. Zlgu.“: Od oné chvíle, co předseda ital-
ského ministerstva Giolitti navštívil německého
kaneléře v Homburku, pátrají časopisy neúnavně
po „zvláštních poměrech“ mezi Italií a Ra-
kousko Uherskem. Na Míčovém náměstí ve
Vídní naprosto popírají, že by se dělo něco
mimeřádného, zviáštního. Vztahy ke vládě ital-
ské jsou prý jasné a dobré, a není prý třeba ani
pro obecenstvo psáti utišující články, protože
by jejich bezpředmětné opětování spíše ješte
vabudilo nové znepokojení; a také Italie pre
ostatně vyslovila svůj souhlas s rozmnožením
ovropského důstojnictva v Makedonii.
Jen že počet důstojnictva toho není s to
způsobiti opravdovou neshodu mezi velmocemi.
jimž všem na tom záleží, aby důstojníků
svých dostaly na Balkán co nejvíce — ne-
shody vznikají spíše o rozdělen
tak zvaných sfér vlivu.
Ostatně týž časopis na jiném místě sám
konstatuje, že tajemství z cesty Giolittovy dosu
není sňato, „ač se jeho schůze s kaneléřem hr.
Maďar
Štěpán
Köln
Dalmacie
Rakousko
Uhersko
Vídeň
Homburk
míčový náměstí
Makedonie
Balkán
Italia
Rakouský Uhersko
11
article
Bülowem nedala dobře vysvětliti vnitř
ními záležitostmi italskými.“ A Giolitti pr
mlčí stále jako hrob. Tu prý konečně se událo
něco, co se zdá prozrazovati myšlenky jeho
totiž svolání záloh, právě propuštěných, ke dn
12. října. To je příprava ke všeobecným vol-
bám, pravili jedni; to je k utišení nespokoje-
nosti v Apulii, jež propukla pro otázku vínné
klausule, jak byla upravena v návrhu nové ob-
chodní smlouvy v Rakousko-Uhersku, tvr
druzí. Ale tu by nebylo třeba takové mimořádné
povolání branných sil. Tedy přece jen volby?
Než proti oběma těmto výkladům vyskytly
se v uherských listech zprávy, že jest opravdu
tuhý spor mezi Italií a Rakousko-Uherskem pro
Valonu (či Avlonu), přístavní město na pobřež
albánském, jež Italie se chystá proměniti
důležitý válečný přístav. Valona leží na nej-
užším rozpjetí Adriatického moře mezi Albáni
a Italií (vzdálenost kolem 70 km.). Kdyby Italie
takto ono místo upravila jako válečnou stanici.
utvořila by svého druhu Gibraltar a mohla by
po případě až i úplně zameziti vyplutí rakousko-
uherského loďstva z Adrie do Středozemního
moře.
A tak prý jméno Valony octne se nadále
častěji v ústech veřejnosti, ač doposud jí bylo
úplně neznámo.
Nejpodivnější jest při tom, že dle téte
zprávy Italie skutečně již Valonu zdá se míti
v moci své. To by bylo možne ovšem jen za sou-
hlasu turecké vlády a — Albánců. Ve středu
těchto ovšem Italie již dávno pracuje, abysi
získala jejich přízeň.
Zprávy tyto jsou tak pozoruhodné, ba pře
kvapující, že by opravdu neškodilo, kdyby na
Míčovém náměstí ve Vídni přece jenom dal
napsati nějaký ten „bezpředmětný“ článeka
vy vrátili je.
Bülow
Valon
Albánec
Apulie
Rakousko
Uhersko
Avlon
Gibraltar
Adrie
středozemní moře
míčový náměstí
Vídeň
Italia
km
12
article
Rakouský duch.
Rakouský duch.
Zemský president slezský hr. Thun odpo
věděl konečně na interppellaci, podanou Něme
k vůli zřízení české a polské pobocky při paeda
gogiích v Opavě a v Těšíně. Odpověděl ovšem
teprve po návratu svém z Vídně a když byl
k tomu poslancem Türkem vyzván. Sluší tey
odpověď jeho pokládati za projev dra. Körbr
a snad také trochu za odpověď ministra Hartla.
který, jakkoliv v afféře slovanských poboček ve
Slezsku nejvíce interessovaný, před mistrem svým
a chefem ustoupil, jako vůbec přilvšem, co čin
ressortní ministr, úplně do pozadí.
Co do věci samé neobsahuje odpověď pre
sidenta slezského nic nového. To jsme již slyšeli
že vláda se odhodlala zříditi zmíněné pobočky
teprve tehdy, když byla k tomu některými okol-
nostmi donucena. V zájmu českém — o polských
paralelkách nemluvíme — neučinily vlády vídeň
ské z dobré vůle dosud ani toho nejmenšího.
čeho se nám s této strany dostalo, všechno jsme
si musili vybojovati krutým zápasem a konstatu-
jeme proto ochotně, že tentokráte měla vláda
výjimečně pravdu, neboť kdyby byla znala pro-
středek, jak jinak sehnat nezbytné učitele pr
slovanské školy ve Slezsku, nebylo by dnes o slo
vanských parelelkách ani řeči.
Věříme také panu presidentovi na slovo
že na pobočkách těch vyučovati se bude sice
jazykem českým a polským, však český dueh
že to nebude, který se bude v Opavě pěstiti,
právě tak jako prý to nebude duch polský
vněmž vychovávati se budou slezšti učitelové
v Těšině.
Bude prý to duch rakouský.
Thun
Türek
Hartl
Opava
Těšín
Vídeň
Slezsko
13
article
Uslyšev toto vládní prohlášení Všeněme
pan Türk, dojista zajásal. Je přece známo, jal
Všeněmci a s nimi úzce spřežení nacionálové
mají všechno v úctě, co páchne rakouštinou
snad právě proto usnesli se věnovati odpovědi
zemského presidenta zvláštní sněmovní schůzi.
aby jako zjevní Prušáci za vedení pruského
biskupa důkladně si posvítili na to — raku
šáctvo. Náš soud o něm dávno již je hotový
Co znamená fráse hraběte Thuna, že bud
se pěstiti na slovanských pobočkách — duch
rakouský? Existuje kdo v této říši, neb mimo
ni, jenž by nám mohl říci, třeba jen přibližně —
na definici reflektovati nechceme — co je te
duch — rakouský?
Jako není dnes oficiálně žádného rakou-
ského státu a žádného rakouského národa,
zrovna tak není v této říši nikde rakouskéh
ducha.
Kdo pak je u všech všudy nositelem to-
hoto — »ducha«? Toulá se snad po králov-
stvích a zemích na říšské radě zastoupených
jako strašidlo, aneb úpi zaklet v nějaké c. k.
kanceláři, v nějakém zaprášeném fasciklu, aneh
je snad uložen v politice, která se ve Vídni
tak dlouho už provozuje, přes to, že to přin
jde pořád hůř a hůř a s kopce?
Pardon!
Rakouský duch skutečně existuje, jenom
že bloudí ve vyhnanství. Vypověděli ho jako
nebezpečného kantonistu v týž den, kdy roz-
hodli se poněmčiti a zcentralisovati tuto říši.
Rakouský duch krčí se bůh ví kde v exilua
kdyby se zde náhodou objevil, poštvali by prot
němu všechny policajty a četníky, jež mají
k disposici a povolali by naň dragouny a pě-
šáky s ostře nabitými manlicherovkami. Kázal by
ovšem, že Rakousko má právo existovat pouze
jako svaz aulonomních království a zemí, jako
Türk
Thun
bůh
Vídeň
Rakousko
aulonomne království
14
article
svaz svobodných a rovnoprávných národů, již
jedině za tím účelem se spojili a bratrsky si
podali ruce, aby společně hájili svou národní
existenci proti nebezpečí, jež jim od věků hroz
zejmena ze sousedstva.
A toť se ví, že by po takových řečech bez
milosti pohnali ho před porotu a na konec by
ubohého rakouského ducha v tomto Rakousku
zavřeli.
Co chtěl tedy slezský zemský presidentč
vlastně dr. Körber říci tím »rakouským duchem «
Třeba rozuměti vídeňské politické hantýrce,
dnes rakouský duch je totožný s příšerou ně-
meckou, která odedávna již otravuje v této říš
studně, z nichž by jinak prýštil čirý, zdravý.
osvěžující proud a nikoli jed, jenž stát tento
rozežírá a ničí. Rakouský duch je německý
duch. To slíbiti chtěl hrabě Thun revoltujícím
Němeům, aby je ukonejšil a vládě opět naklonil.
Česky se bude na paraltelkách v Opavě
sice mluvit, ale při tom bude se v nich pě-
stovat zášť a nenávisť oproti vlastní národnosti
těch, kteří pobočky ty budou navštěvovati. O to
postará se renegát ředitel a kreatury, jež tam
budou působit. Na Moravě, žel, je dost lid
i nyní, kteří zradivše vlastní krev, za peníze
dají se najmout za katany svého národa.
Körber
Thun
Něme
Rakousko
Opava
Morava
15
article
Rakouský duch, jenž ze státu toho dělá
německou stvůru a državu, jenž zná v minulo
sti tohoto státu jen Němce, německou velikost
a slávu, jenž povrhuje národy, kteři němčinu
nedrmolí, jenž české děti do německých honi
škol, jenž falšuje volební řády, aby veliké vět-
šiny neněmeckého obyvatelstva uvedl do men-
šiny a většinu zjednal Němcům, jenž na vyni-
kající místa v soudnictví a ve správě všude
dosazuje Němce a v byrokracii nižší německé ne
sehopnosti přednost dává před zasloužilými,
způsobilými kompelenty českými, jenž násil
staví nad právo a všude tam, kde nemůže pro-
vozovati své panství, podkopává základy pilířův
ústavnosti a na místě vůle většiny dosazuje
obstrukci — to rakouský duch, který na
pobočkách slezských bude se pěstiti. A Něme
přece nebyli spokojení s takovouto odpovědí
Nedivíme se tomu. Nechtějí, aby se jím vý-
služky nosili po zadních schodech do kuchyně
Dospěli již tak daleko, že nemusí prosit
škemrat, že dovedou si poručit.
Co jim rakouský duch? Nenávidí víc, než
co jiného slovanský jszyk a tím se bude n
slovanských pobočkách ve Slezsku přece jen
mluvit. A proto jako šílenci volají ne pouze
v Opavě, nýbrž i jindek Ven s češtinou a pol
stinou ze Slezskal
A vláda? Docela v tom svém »rakouském
duchu odpovídá ústy presidenta slezského: Ale
pánové, jen si rozumějme. »Zavru pobočky
ihned, jenom mi sežeňte nějak jinak učitele
kteří by se s dětmi, jež německy neumí, mohl
smluviti, třeba češtinu sebe hanebněji lámali.
A co Němci?
»Dělejž to vláda rakouská jako v sousedním
Prusku. Žije tam Slovanů několik millionů a má
pro ně polské a české školy?« A nedá se po
příti, že z této námitky ozývá se zřetelně tak
— rakouský duchl
Němec
Slovan
Slezsko
Opava
Prusko
16
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 12. října. (Skromná přán
posl. Kaisra.) Místopředseda poslanecké
sněmovny Kaiser bavil své posluchače ve schůz
frýwaldovské řešením otázky, jak by se dala
zmoci česká obstrukce na říšské radě. Především
— vykládal posl. Kaiser — poslanci všech ně-
meckých stran musejí se těsně sloučiti a všeliká
sporná mínění musejí ustoupiti do pozadí. Vláda
pak nesmí říšskou radu svolávati jen na několik
neděl, nýbrž Čechové musejí dlouhým zasedá
ním a dlouhými schůzemi býti znaveni a vy-
síleni. Hlavně pak vláda musí Němeě v každém
vztahu účinně podporovati v jejich snahách
o znemožnění obstrukce vůbec a pevně se uza-
vříti proti přáním a požadavkům českým. Zato
však je posl. Kaiser proti oktrojírce volební
opravy neb jednacího řádu sněmovního, nebo
kdyby Němci připustili dnes tyto změny, vydal
by se v nebezpečí, že jich zejtra bude užito
proti nim.
Tedy slavná vláda má ještě důkladněji vy-
hladoviti zlé Čechy, než to činí dosavad a tan-
čiti vůbec tak, jak jí budou pískati páni Němei
patrně z vděčnosti za to, že ji titíž Něme
pokaždé nechávají v úzkých, kdykoli jde o ně
kterou tak zvanou „státní nezbytnost“. Zdá se
že tato zbožná přání Němců počínají se již pře-
jídati i samé vládě. Dnes na př. píše „N. W
Journal“, tedy list dobře vládní: „Volají-
Němci stále jen na vládu, aby učinila pořádek.
máme takové úpěnlivé volání za nedůstojné
mocného národa a sebevědomých stran. Vláda,
které se nechce svěřiti moc diktátorská, může
přovzíti úřad rozhodčího jen tehdy, podvolí-li
se obě strany jejímu rozhodnutí. Kdyby vláda
chtěla neb mohla dnes nutiti Čechy, necítila
by se jiná aneb i táž vláda v jiném případě
oprávněnou, užiti takových přinucovacích pro-
středků též proti Němcům? Na všechen způsoh
praejudie by se tím způsobil.
Kaiser
Čecho
Němec
N W
Praha
Čechy
poslanecký sněmovna
17
article
Z Vídně, 12. října. (Nový místo-
držitel terstský) kn. Kenrád Hohenlohe.
mešká nyní ve Vídni a na nové působiště ode-
bere se teprve asi za deset dní. Účelem jeho
vídeňského pobytu jest, aby se v různých mini
sterstvech informoval o poměrech na Přímoří.
Z Lublaně, 11. října. (Denunciace.
V Novém Městě v Kráňsku byla v létě zahradní
slavnost, při níž hudba mimo jiné skladby a
hrála též ruskou hymnu. Obecenstvo při-
jalo ji s potleskem a mnozí hosté zpívali, stojice.
Mezi přítomnými byli též někteří soudní úřad-
níci, Slovinci a na ně učinil nějaký poctivee
u štyrskohradeckého vrchního soudu udání, že
se účastnili politické demonstrace. Rozumí se,
že vyšetřování proti nim ihned zahájeno. Ne-
dávno prošla všemi novinami zpráva, že i vysocí
státní úřadníci ve Slezsku se účastnili demon-
strací protidynastických, ale dosud
jsme nečetli, že by bylo zavedeno vyšetřování
proti nim, podobně jako dosud nikde nezave-
deno vyšetřování proti německým státním úřad-
níkům, zpívajícím okázale „Wacht am Rhein“
a vyvěšujícím velkoněmecké prapory. Či se
i loyálnost měří jiným loktem v Kráňsku, než
v zemích, hraničících s německou říší?
Hohenlohe
Slovinec
Vídeň
Lublaň
Nový město
Kráňsko
Slezsko
Wacht be Rhein
18
article
Z Vídně, 12. října. (Dozvuky k halič-
ské cestě Körbrově.) Posl. Vasil Ja-
vorský vrací se ve zdejším německém orgáně
haličských Malorusů k cestě Körbrově po Haliči
a připomíná zejmena jeho krakovský výrok, že
„stát nesmí býti jiný, než spravedlivý“. „My —
praví pisatel — nežádáme na jeho Excellenci
nic jiného, než spravedlnost. Nechať je také mi-
nisterský předseda pravý rakouský úřadníka
koná spravedlnost ve smyslu čl. XIX. zákl. zák.
státních. To bude nejlepší důkaz, že má smysl
pro spravedlnost a že si váží rakouské ústavy.
Chef vlády má býti dobrým příkladem pro své
podřízené.“
V Praze, 11. října. (Polský hlas o ně-
mecké obstrukci na českém sně-
mě.) Orgán polské šlechty haličské, „Gazeta
Narod.“, která a polských klubovních orgánů
jediná si troufá vládu Körbrovu kritisovati dle
zásluhy, píše o německé obstrukci na sněmu
království českého, která dle usnesení něme-
ckých stran nemá ustoupiti ani před bídou, způ
sobenou letošním katastrofálním suchem. „Jaký
že cíl může míti tato německá obstrukce na če-
ském sněmě? — táže se „Gaz. Nar.“ — Jední
tvrdí, že její pomocí má býti zlomena česká ob-
strukce v parlamentě; druzí, že touto cestou
dospěje se k rozdělení země na kraje a k ná-
rodnostním kuriím. Všeněmci mají mimo to
ještě zcela jiné cíle na očích. V celku tedy ani
eíl německé obstrukce na českém sněmě není
jasný. Ale co se dokáže obstrukcí, i když má
jasný eíl, viděti na české obstrukci v parla-
mentě. Pět let trvá a ani o krok se nepřiblížila
k jasně vytknutému cíli. Nepochybně též něme
cká obstrukce nezíská ničeho na českém sněmě
poněvadž situace Němců v Čechách není o nie
lepší, než situnce Čechů v Rakousku, ježto zem
ská vláda v Čechách jest buď co buď více če
ská (?) než německá.“
Posl
Němec
Čecho
Vídeň
Halič
Praha
Nara
Čechy
Rakousko
Gazeta Narod
19
article
Lvovský list projevuje tu známé polské sta
nevisko ke každé obstrukci a tedy i k obstrukei
české, ale nečiní rozdílu mezi účinkem ob-
strukce a jejím účelem. Positivného cíle ovšem
se obstrukcí nedosáhne, neboť nejbližší jejt
účel jest negativný, zmařiti každou práci,a
tento účinek česká obstrukce ve Vídni skutečně
má. To však jen mimochodem. „Gaz. Nar.“ píše
„Němci i Čechové měli by po dlouholetých
zkušenostech nabýti přesvědčení, že nikoli ob-
strukcí, nýbrž vzájemným dorozuměním mohou
obě strany získati něčeho positivného. Obstrukce
však, která zbahnila ve Vídni otázky, týkající se
státu i jednotlivých zemí, dobijí dokonale ko-
runní země, v jichž sněmech se zahnizdila.
Proto také důsledně káráme vládu dra. Körbra.
že s „vášně prostou vytrvalostr“ přihlíží k zniču-
jící práci, místo aby zahájila smiřovací akcia
dopomohla parlamentu ku pravidelné činnosti.“
Z této poslední věty dalo by se souditi, že
dr. Körber, jenž se dobře již umi obejiti bez
parlamentu, nepomýšli na nijakou smiřovaei
akci a že se mu za haličské cesty podařilo při-
měti i vůdce polského kola, aby nečinili již na
něho nátlaku, by se ujímal takové smiřovae
dále
Němec
Čecho
doktor
Körber
Vídeň
Gaza
Nara
20
article
akce.
Z Pešti, 10. října. (Ovace posl. Tha-
lyovi.) Čestný předseda strany neodvislosti
Kolom. Thaly přiměl dne 10. března t. r. op-
posici, aby upustila od obstrukce proti brane-
ckým předlohám a tím dopomohl sněmovně
k dělnosti. Všechny politické strany usnesly se
tehdy, že na památku tohoto skutku odevzdaj
Thalyovi plaqueitu s příslušným nápisem, T
se stalo dnes v presidiální kanceláři před za-
hájením sněmu. Thalya oslovil ministr osvěty
a odevzdal mu dárek jako znamení vděčnost
celé země.
Pešť
Thala
21
article
Politické zprávy zahraničně
Politické zprávy zahraničně
Pruská vláda proti Čechům a Polákům.
Kancléřský orgán »Nordd. Allg Zlg.« snaž
se dnes ospravedlniti známé vládní nařízení
jímž se obci berlinské zakázuje »znoužívání«
školní místnosti. Tuze chudé jsou důvody listu
Bülowova. Pravi, že opatření vládní namiřeno
jest: 1. proti polskému »Sokolu«, 2. proti
českému »Sokolu«, 3. proti tělocvičnému spolku
socialistickému »Fichte« a 4. proti svobodné
náboženské obci. Proti posledním dvěma proto
prý, že nelze dovoliti, aby se mládež seznamo-
vala se zásadami atheistickými neb sociali
stickými. Proti polskému »Sokolu« proto, že prý
jednoty ty jsou určeny tvořiti kádry přišti
polské armády! Zajímavo jest ale, že » Nordd
Allg. Zlg.« o nějakém zvláštním vážném důvodu
proti Čechům vůbec nevi. Třeba bychom ono
nesnášelivé zakročení proti ostatním jednotám
neschvalovali, jest toto mlčení zvláště významné.
Jest důkazem, že proti české národnosti zná
vláda pruská jen jediný důvod. Zášť svou. S tlm
V drobnén prodejit
ranni číslo o sobě . . . za 8b
odpelední
. . . za 2
Ve Glialkách na venkově:
ranní čialo. . .
sdpolední
. . . . . . . 3h
Inseráty
platí se hetevě napřee
Přečplacení a ineerty plijtná zdlmalni-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházejí se též rečakee
tiskárna a eapedice „Národnich Lista-
10h
Eekopiry se nevracsjí
Čecho
Polák
Bülowův
List
Sokol
Nordd Allgie
22
article
ovšem ale nechce na venek. »Nordd. Allg. Ztg.e
hrozi na konec, že vláda své rozhodnuti »věcně
ale rozhodně provede«. Můžeme býti tedy
připraveni na plné zostření koníliktu
mezi vládou pruskou a obcí be-
linskou.
K presidentské volbě ve Spojených státech.
Letošní zápas volební mezi republikánskou
a demokratickou stranou severní Ameriky bude
zajisté houževnatý na všech stranách, avšak
nejprudčeji narazí na sebe obě strany ve státu
New York. Od druhého presidentského úřadu
Clevelandova měl stát New York republi-
kánskou správu a nelze popřiti, že demokratické
neúspěchy během té doby z velké části bylo
možno přičísti na účet antipatie mezi Hillem,
vůdcem demokracie v státu New Yorku
vůdci »Tammany Hall« v městě New Yorku.
Nyní praví se, že mezi Hillem a těmito jest
úplná harmonie. Kdyby to pravdou bylo, mohlo
by se souditi, že demokrati při letóšní volbě
odevzdají silné votum pro svého guvernérského
kandidáta. Leč na neštěstí padla demokralická
volba na muže, k němuž ani jediný zapřisáhlý
demokrat nemůže míti důvěry. Jest známo, že
soudce Harrick neštitil se spojovati polítické
zájmy i s úřadem soudcovským, který tak za-
vlekl do bahna politického prospěchářství. Taký
muž, jakožto kandidát úřadu guvernerského,
nebudí žádných sympatií. Naproti tomu neporu-
šenost a samostatnost republikánského kandi-
dáta Higginsa budí mocný kontrast vůči osob
Harrickově. A bude to osobnost Higginsova, jež
úplně vyváží demokratickou »harmonii«, která
ve skutečnosti není ničím jiným, nežli kom-
promisem předních činitelů demokratických.
Clevelandův
Hill
Hall
Higginsův
spojený stát
severní Amerika
New York
23
article
Bude to osobnost Higginsova, jež na svoji stranu
strhne nejen neodvislé hlasy, nýbrž i hlasy těch
demokratů, kteří nechtějí být pouhým volebním
stádem, jemuž nastrčen může být v čelo takový
muž, jakým je » politikář« Harrick. Při tom ale,
že hlasy slátu New York rozhodují obyčejně
celé volbě presidentské, jest zjevno, jakéto
bude míti následky na celkový výsledek.
Přinesli jsme již telegrafický vyňatek z pro-
jevu, kterýmž kandidát demokratické strany na
předsednictví republiky, Parker, kandidaturu o
strany své přijal. Projev ten jest ale v nejed-
nom směru tak zajímavý, že neváháme podati
tuto jeho obšírnější znění.
Dopis, v kterémž Parker oznamuje, že no-
minaci přijímá, pojednává o otázkách, které do-
týkají se zšjmů všech vrstev národa a sice
opravy tarifu, úspor ve vládní správě a pocti-
vosti ve veřejné službě. Parker lič
svůj politický program takto: Dyngloyův tarií
jest neobyčejně vysoký, v mnohem ohledu ne-
spravedlivý a tísní národ. Revise tarifu
jest nutná a tak, aby bezprostřední převrat
trvajících poměrů nemohl náhle nastati. Od po-
slední demokratické administrace vzrostl náklad
výživy povážlivou měrou. Mnoho jest nezaměst-
naných, kteří nemají příležitosti k výdělkua
naši snahbu bude, abychom tyto poměry dle
možnosti zmírnili. Ač neodvislost, jakou poží-
vají Kubanci, nemůže se Filipincům nyní povo-
liti, přece slib, že se tak stane v době pří-
hodně, zajisté značně prospěje rozkvětu Filipin-
ských ostrovů. Tyranství oproti jiným
vzbudí záhy nevážnost pro svo-
bodu a samosprávu a seslabuje
náš odpor proti lstivým uchvati-
telům našich ústavních práv. Nyní
kdy je trať pro panamský průplav vyznačena,
mělo by se toto dílo co možná rychle prověsti.
Higginsův
Parker
Dyngloyův
Filipínec
New York
Filipíny
24
article
Demokraté v kongresu požadovali důkladné vy-
šetřování všech odborů správy, avšak republi-
kánská většina to jednoduše odepřela. Náro
může tudiž u volebního osudí rozhodnouti.
zdali si vyšetřování přeje. Budu-li zvolen. od-
volám rozkaz presidenta Roosevelta ohledně
pensi, avšak doporučím vydání zákona, kter
by povoloval pensi všem dosud žijíeím veleránům
z občanské války. Vydání za posledni
fiskální rok byla dvojnásobně
tak vysoká jako vydání na první
rok správy Clevelandovy. Budu-li
zvolen za presidenta Spojených států, budu se
považovati za vrchního úřadnika celé ze m
a ne jen jedné strany.«
Tajná klausule franko-španělské smlonvy.
V Londýně kolují pověsti, že španělsko-
francouzská smlouva o Marokku obsahuje tajné
ustanovení, dle něhož Španělsko ze
svého území na severu Marukka
nesmí nic postoupiti žádnému státu,
nežli jediněFrancii. Tím byly by ovšem
zmařeny naděje Německa, získati tam uhelnou
stanici. V Londýně těší se z toho, ale vzpomí-
nají, že potom odpadá i naděje pro Angličany,
že by přes nedávné své »nezištné« zřeknuti se
Marokka mohli jednou v budouenosti odkupem
na přiklad Ceuty od Španělska získati důležitého
protějšku ke svému Gibraltaru.
Roosevelt
Clevelandův
Angličan
spojený stát
Londýn
Maroko
Španělsko
Německo
Gibraltar
25
article
V Praze, 12. října.
Praha
26
article
Konce biskupů lavalského a dijonského.
Papež rozřešil prý otázku biskupa laval-
ského a dijonského velmi prakticky. Biskup
prvý, Geay, dostávati bude prý řoční pensi
8000 franků ze soukromé pokladny papežovy.
Biskup druhý, Le Nordez, bude prý musit ještě
po nějakou dobu konat pokání v klášteře, ale
pak bude jmenován kanovníkem při jedné ze
čtyř basilik římských a sice nepochybně při ně-
které menší s ročním platem 6000 franků,
kdežto jako kanovník při basilice sv. Petra měl
by plat 10.000 franků ročně.
Petro
Le Nordez