1
masthead
Btrana 6.
Btran
3
masthead
29 května 1908. Číslo 148.
4
article
Věci černohorské.
Věci černohorské.
Dříve, než povím, jak bylo nastrojeno čer-
nohorské spiknuti, třeba věděti, jací lidé je na-
strojili.
Víte již, že někteří z těch studentů, kteř
z Bělehradu psali pamílety-proklamace prot
knížeti, šli na Cetyň postavit se před soud.
Víte také, že soud jednohlasně osvobodil ty stu-
denty. Že se to stalo po přání knižete, netřeba
podotýkati. Pamatujete se, jaké ovace a mani-
festace za to osvobození knížeti učinili. Kníže
vyšel mezi ně, oslovil je otcovsky, řekl, že vl.
co je mladosť a co jsou ideály mladosti, a dal
jednomu z nich Marku Dakoviči, tisíc korun,
aby se o ně se soudruhy rozdělil, že jim to
dává jako cestovné. Obdarovaní byli překvapeni
tou velkomyslností, i jali se provolávati »Živio
gospodar!« libali mu ruce a dali mu čestné
slovo, že si budou hleděti studií a přičiní se,
aby věděním a poctivou prací své vlasti pro-
spěli. Tito omladinci od knižete peníze vzali,
ale když se vrátili do Srbska, nečinili, k čemu
se zavázali čestným slovem, nýbrž pokračovali
v agitaci proti knížeti a jeho dynastii, udržujíce
spojení z Bělehradu s nespokojenci na Černé
Hoře. Cesta, kterou toto spojení se dálo, dosnd
není vypátrána, což je známka, že mezi Běle-
hradem a Černou Horou působilo jakési me-
dium, v takových agitacích a intrikách mistrovsky
zběhlé.
Kníže
Dakovič
Běle
Bělehrad
Srbsko
Černá hoře
5
article
A jaká ta černohorská omladina, studujíeí
v Bělehradě? Jaké jsou její idešly ? Postačí
ukázati na to, co nahoře pověděno. Co je to
za lidi, kteři od svého panovníka přijímají sli-
pendia a dary, libají mu ruce a dávaji mu
čestné slovo, a jedva jsou mu s očí, propůjčují
se intrikám za vražedný nástroj proti němu, ha-
nobí jej i svou vlasť, a při tom zase se mu
chtějí zavděčit a donášejí mu na své druhy
i na srbskou vládu a srbského krále. Jeden
Černohorec, studující v Bělehradě na gymnasiu,
Ramovič, byl odsouzen do káznice v okovech
pro zavraždění dívky, které učinil násili. Jiný
jménem Rožnatovič, právník 8. semestru, smr-
telně ranil jistou kandidátku učitelství. To budiž
uvedeno, aby se poznala mravní úroveň těch
černohorských studentů v Bělehradě, kteří jsou
vydáváni tiskem vídeňským a jiným za trpitele,
strádající pod »despotismem« knižele Nikoly,
za naději a spasitele Černé Hory.
K omluvě jejich může býti zaznamenáno
pouze to, že černohoršti jinoši, jakmile přijdou
do Bělehradu, padají do tenat jistých lidi, kteří
je svádějí ke všelikému zlému. V Bělehradě je
to veřejné tajemství a na ty svůdce naivných
černohorských mladíků každý vám prstem ukáze.
Ramovič
Bělehrad
Černá Hora
6
article
Svůdcové dosáhli i toho, že svedení Černohorc
otravovali své druhy, kteří se k nim přidati ne-
chtěli, aby neměli proti sobě svědků a pojistil
se proti výzradě.
Donosy těchto zkažených Černohorců, po-
silaně na Cetyň, kde byly přijímány za spole-
hlivé informace, způsobily mezi Cetyní a Běle-
hradem nedorozumění, jakoby za jejich agitac
proti knížeti stála srbská vláda a dokonce král
Petr, zeť knížete Nikoly. I k těmto donosům
navedli je svůdcové jejich, sledující svými in-
trikami ještě jině cíle. Jim šlo o to, aby Srbsko
po zavraždění Alexandra a Dragy dosáhlo ve
světě pověsti, že jest pelechem, kde se kuji
spiknuti proti vlastním i cizím panovníkům,
a v tomto připadě proti panovníku druhého
srbského státu. Tato intrikánská politika, nepřá-
telská jak Černé Hoře, tak Srbsku, chce dosíci,
aby Srbové před světem dokázali, že občanských
svobod zneuživají a tudíž nejsou pro ně zrali i
že nemohou pokojně žíti pod panovníky ze své
krve a tudíž potřebují, aby jim vládl cizinee
že jsou nebezpeční svým sousedům, kleří jsou
oprávněni ke každému opatření proti nim, aby
se zabezpečili. A běda, našli se i mezi Srby
v královsíví darebové a zvrhelci, kteři této ciz
politice za peníze slouží na záhubu své vlasti
Z pověděného vysvítá, že byly všecky pod-
mínky, aby v Bělehradě bylo zosnováno černo-
horské spiknutí proti knižeti Nikolovi. A ono
zosnováno bylo. Tvrzení a podezirání vídeňského
tisku, jakoby spiknutí na oko byl nastrojil
dr. Tomanovič, aby upevnil svůj vliv na kní-
žete, je vrcholem nestydatosti v tomto ničem-
ném tajném boji!
Černohorc
Donoso
Běle
Petr
Nikola
Srba
Tomanovič
Srbsko
Černá hoře
Bělehrad
občanský svoboda
7
article
Spiknuti tedy bylo nastrojeno. Ze Srbska
se vypravili na Černou Horu s pumami: stu-
denti Todor Božovič, Vojvodič a Jovan Djonovič
a typograf Rajkovič přes Kotor, a Vaso Djulafič
přes Drobňáky. Marko Dakovič byl v té době
na Cetyni. Maje zprávy z Bělehradu o výpravě,
odešel z Cetyně do Kotoru a tam čekal n
spiklence.
Neprozřetelnost mladých ministrů Radoviče
Ivanoviče a Ceroviče, kteří se přátelili s Dako-
vičem a ještě několika jinými kompromitova-
nými studenty ze Srbska, a ta okolnost, že Ra-
dovič odešel z Černé Hory a meškal v Kotoru
když tam stihli pumaři, vrhla podezření i n
tohoto bývalého předsedu ministerstva, že jes
účastníkem spiknutí. Myslím však, že jak Rado-
vič, tak Ivanovič a Cerovič jsou spiknutí dalee
a že nevina jejich bude přeličením zjíšlěna.
Djulafič přenesl pumy na Černou Hor
přes Novopazarsko, ale na branici černohorské
byl chycen a pumy u něho nalezeny.
Todor Božovič
Vojvodič
Djonovič
Rajkovič
Vasa Djulafič
Dakovič
Radovič
Ivanovič
Cerovič
Srbsko
Kotor
Bělehrad
Cetyně
8
article
Němci v Teheraně.
Němci v Teheraně.
Národové, kteří podle zemřelého ministra
Peschky vedou s Němci boj na život a na smrt.
musejí v zájmu své věci stále přehlížeti cel
bojiště a každý pohyb svých protivníků, aby se
ani na okamžik neoddávali planému pocitu líné
bozpečnosti. Německý národ je v naší době v ta-
kové expansi, v jaké ještě nikdy nebyl, aniza
Karla Velikého. Za takového živelného hnutl
je přirozená jejich dravost, hrabivost a bezohled-
nost. Kdyby kterýkoli z jejich sousedů myslil
že jde pouze o jeho specialný spor nebo nedo
rozumění s Němci, o otázky mnohé, ale osobné
a místné, ten by osvědčil takovou slepotu, že
by se Němcům ani postaviti nemohl. Tu jde
o celou řadu porůzných bojů a potyček, v nichž
protivníci Němeů obstojí jen tenkráte, když bu-
dou tvořiti nepřetržitý řetěz, když budou takti-
cky spojeni. Boj svůj vedou Němci velmi chytře
a promyšleně. Přicházejí-li po prvé do vzdálené
země, kde jich ještě neznají, vedou si rozšafně
jako skutečný kulturný národ, aby si získali dů-
věry. Nekulturně jako v Čechách a v Rakousku
zedou si teprve ve vyvinutém stadiu boje, kdy
Němec
Peschek
Veliký
Čechy
Rakousko
9
article
myslí, že již mohou se nepřetvářet, protože by
to bylo marno.
V Persii pracují pro sebe teprve od ne-
dávna. Před desíti lety Peršané ještě nemělio
nich ponětí. V Teheraně byl málokterý, a poli-
tický vliv Německa v stolíci šachů rovnal se
nule. Nyní jest jinak. Každý Peršan ví o státě
„Almanu“ — tak nazývají Německo — a um
vyprávěti báchorky o jeho moci a bohatství. Ně-
mecká kolonie v Teheranu jest jedna z nejčet-
nějších a politický vliv Německa v Persii není
nyní menší, než Ruska a Anglie, jež ještě v čs
se o svůj vliv v Persii dohodly, neboť Něme-
cko již již vytlačovalo jeden i druhý. Nyní jest
posice Německa v Teheraně pevná a bude ještě
pevnější. Základ všemu položil nadaný německý
vyslanec hr. Rex, jenž musil vše budovati z ni-
čeho.
Hrabě Rex přibyl do Teheranu asi před de-
síti lety a pobyl tam sedm let. Obral si za cíl
popularisovati mezi Peršany jméno neznámého
jim Německa. Nejlepšími prostředky k tomu
byly humanita a kultura — nemocnice a škola.
Němci dostali do svých rukou veřejnou nemoc-
nici, jež byla ve velmi špatném stavu. Měla sice
nemocné, ale nikoli lékařů a rozpočtu. Hrabě
Rex nabídl perské vládě svého vyslaneckého lé-
kaře k řízení nemocnice, a když byl přijat, vy-
mohl i peníze na vydržování nemocnice. Penize
dostává německý lékař na ruku, bez kontroly.
a veřejná nemocnice teheranská platí za něme-
ckou, ačkoli Němci na ni nedávají ani krejcaru.
Peršan
Rex
Němec
Persie
Německo
Rusko
Anglie
mecký kolonie
10
article
Nyní má nemoenice dva německé lékaře.
Hledaje, jak by mohl na Peršany působit
německou školou, hr. Rex verboval perské děti
aby je posílal do Německa. Ale taková cesta
byla příliš zdlouhavá a kromě toho mnozí Per-
šané raději posílali své děti na školy do bližšího
Ruska (dálo se to až do revoluce, jež i v tě
příčině Rusku ublížila), nebo do Francie, jež
vždy se téšila v očích Peršanů jménu vysoce
kulturného státu.
I ustancvili se Němci, že mladé Peršany
nechají doma a německé školy jim zřídí ve
vlasti — na jejich náklad. To se zdařilo pomoei
sultána Muzaffar-eddina, jenž ještě před svou
smrtí věnoval na německou školu v Teherané
7000 tumanů (přes 40.000 K). Zatím, co s
Anglie a Rusko škorpily o svůj vliv na Persii,
Německo se tvářilo nezištným přítelem Persie,
starajícím se o její pokrok, a lím dobylo svému
vlivu místa.
Škola vystavena a otevřena. Učiteli jsou
Němei z Německa. Všecky předměty přednášejí
se německy. Škola má přes 200 žáků. Vláda
perská dává německé škole ročního příspěvku
21.000 tumanů (asi 63.000 K). Nyní Němci zři-
zují v Teberaně pro Peršany německý učitolský
seminář, jehož vychovanci budou rozsazeni po
celé zemi, aby perskou mládež učili německy.
Plán je tak velkolepý a lákavý, že samo zahra
ničné ministerstvo německé se rozhodlo penězi
jej podporovati, což mnoho znamená, nebot
Němci jsou zvyklí germanisovat jen na vlastn
útraty germanisovaných.
Peršan
Rex
Němec
Německo
Rusko
Francie
Anglie
Persie
tuman
11
article
Čtvrtý sjezd českých přírodozpytcí
a lékařů v Praze,
Čtvrtý sjezd českých přírodozpytcí
a lékařů v Praze,
Všecky body programu, věďecká činnost i zá
bavní nabývá slále určitějších kontur. Některé strán-
ky sjezdu jsou už připraveny do podrobností. Orga-
nisační výbor, rozšířený redakcí Věstníka a výbory
pořadatelským a ubytovacím scházejí se týdně k ně-
kolikahodinné úradě. V poslední schůzi referoval
za předsednictví prof. Maixnera generální sekretál
prof. Heveroch o došlých spisech a vykonaných pra-
cích. Na to pojednáno o sjezdovém Věstníku, jehož
tisk svěřen firmě dr. Ed. Grégra. Za čestného před-
sedu sjezdu zvolen dále dvorní rada prof. dr. K. Paw-
lik. Za ladies patronesses zvoleny pí. Maixnerová
pí. Hlavová, pí. Grošová, pí. Gollová a pí. Štychová
Sjezdu zúčastniti se slíbil ministr krajan J. Prášek
Ministerstvo vyučování poskytlo sjezdu subvenci.
Pozvánek rozesláno 7908, přihlášeno dosud 575 čle-
nů. Dr. Ozarkěvič, jenž se zúčastnil minulého sjezdu
za Rusy, převzal na vyzvání organ. výboru organisaci
ukrajinského komitétu a slibuje, že krajané jeho hoj-
ným počtem sjezdu se zúčastní. Oznamuje se, že
vůči hostům z ciziny vezme se ku přihláškám po-
zdějším zřetel, ač se vybízejí kolegové slovanští, aby
za účelem usnadnění prací ubytovacích děly se při
hlášky sjezdové už nyní.
Z Lublaně bude obeslán sjezd 5 lékaři. Na dolaz
došlý z kruhů lékařstva, oznamuje organisační výbor
že ke slavnostním zasedáním, raulu atd. je žádouc
salonní úbor, ku pracím sekčním, vyjížďkám věde-
ckým atd. je přípuslný i šal cestovní i jiný obyčejný
úbor. Stanoven dále v hlavních rysech podrobný
program sjezdu.
6. června o 11. bod dop. zahájí se sjezd slav
nostní schůzí v Nár. divadle. Přednášku proslov
prof. dr. Maroš. Odpoledne sezení sekční. Večer v
hod. raut na Žofíně.
7. června (v neděli): Dopoledne schůze sekeí
Věstník
profesor
Maixner
Heveroch
doktor
Ed
Grégr
K Paw
Maixnerová
Hlavová
Gollová
Štychová
J Prášek
Ozarkěvič
Rus
Maroš
Praha
Lublaň
organizace ukrajinský komitét
12
article
Odpoledne mohou členové užili ke svým účelům (ná-
vštěvě výslavy atd.). Ježto v neděli večer uspořádá
Sjezd slovanského sludenistva benátskou noc na Stře
leckém ontrově, doporučí se členstvu návštěva Žo-
fina na večer a organisační výbor učiní ve věci t
u pořadatelstva příslušné kroky
8. června (v pondělí): Dopoledne schůze sekční
Odpoledne společná schůze sekcí o tuberkulose. Večer
je schůze na výstavišti.
9. června (v úterý): Dopoledne i odpoledne schů-
ze sekční. Večer slavnostní předslavení v Nár. di
vadle.
10. června dopoledne slavnostní schůze plenárn
závěrečná v Pantheonu musea. Přednáší prof. dr
Počta „O vzniku pevnin“
Sjezdová kancelář bude ve dnech sjezdových
v budově české techniky v posluchárně prof. Sasky
Z prací sekčních určitěji vyslupuje program
sekce I
profesor
Počta
Saska
úterý
13
article
Schůze se budou kenati v ústavu histologicko-
embryologickém české lékařské fakulty v Praze II.
v Kateřinské ulici č. 32 v I. posch. Přednášky se bu-
dou konali dle možnosti dopoledne, demonstrace prae-
parátů odpoledne. Schůze bude zahájena delší před-
náškou (30 minul), načež následují jednollivé před-
nášky, pro něž uslanovena doba 10 minut. Doba po
diskusi po každé přednášce se neurčuje, žádá se však
stručnost a předsedající může připomenouti nepro-
dlužování diskuse
Dosud přihlášeně přednášky jsou tyto:
1. Prof. dr. A Mrázek (Praha): K mechanic
dělení bunečného (s demonstr. paeparátů):
2. týž: Karyokinesa u Gregarin (s demonstracem
praeparátů);
3. týž: Demonstrace různých zajímavých prae
parátů;
4. týž: Thema reservováno;
5. prof. dr. O. Srdinko (Praha): Příspěvky k phy
logenii nadledviny
6. týž: Biologický význam číselně převahy
chlapců při porodech
7. prof. dr. A. Brožek (Praha): O variabilitě rodu
Panorpa;
8. prof. dr. V. Janda (Pardubice): Výsledky stuli
o regeneraci arthropodů;
9. F. Bílek, kand. prof. (Praha): O struktuř
buněk Asoaridů (s demonstr. praeparátů)
10. K. Schuster, kand. prof. (Praha): K vývoj
Opalin;
11. prof. dr. Zavřel (Hodonín): Nově příspěvku
k morfologii larev Dipter:
profesor
doktor
A Mrázek
A Brožek
V Janda
F Bílek
K Schuster
Zavřel
kateřinský ulice
č . 32
Praha
Pardubice
Hodonín
český lékařský fakulta v Praga II
Karyokines u Gregarin
Srdinko
Panorpa
14
article
12. týž: Thema reservováno.
13. J. Niesner, kand. prof. Praha): Vývojový
cyklus Opalinid
14. V. Maule, kand. prof. Praha): Sympatick
soustava nervová Enchytreidu;
15. K. Švábeník, stud. fil. (Prahia): Vývoj Gordiů
16. prof. dr. Gorjanovič-Kramberger (Zábřeb)
O některých anomaliích a pathologických zjevech na
skeletu homo primigenius z Krapiny
17. dr. R. Schäferna, asist. zool. úslavu (Praha)
O amphipodech balkánských
Dále oznamuje sekce pro zubní lékařství;
Z členů spolku zubních lékařů byla sjezdova
komise, jež ve 14denních (od 9. května v týdenních
schůzích koná horlivě přípravy, aby stoma tologická
sekce byla representována na sjezdu co nejčetněji.
Sjezdové přednášky budou konány na c. k. če
ském zubním ambulatoriu.
Mimo pražské kolegy zubní lékaře přihlásila se
již ke sjezdu celá řada kolegů venkovských, takže
účastenství bude pravděpodobně ještě větší, než na
všech sjezdech předcházejících.
Přednášky doposud přihlásili tiſo kolegové: pro-
fesor Nessel, docent Jesenský, dr. Karel Wachsmann.
dr. Chládek, dr. Tomášek, dr. Vostrčil, dr. Tereba
dr. Lukeš, dr. Zbořil, dr. Žižka, dr. Keller, dr. Dvo-
řák, dr. Faustus, dr. Koutník, dr. Šolín, dr. Al. Wachs-
mann, dr. Havlín.
Přednášek a demonslrací přihlášeno bylo kolem
30. Přednášky budou uspořádány tak, že první odpo-
lední hodiny budou každodenně určovány předná-
škám theoretickým, po nichž následovali budou prak-
lické demonstrace.
J Niesner
profesor
Opalinid
V Maul
K Švábeník
doktor
Gorjanovič Kramberger
Zábřeb
R Schäferna
Jesenský
Wachsmann
Chládek
Tomášek
Vostrčil
Tereba
Lukeš
Zbořil
Žižek
Keller
Dvo
Faustus
Koutník
Šolín
Al
Havlín
Praha
Prahia
Krapina
spolek zubní lékař
15
article
Sekretáři oslatních sekcí se prosť, aby program
sekčních prací co nejdříve dle možnosti (dle dočas-
ného slavu příprav) sestavili a organisačnímu výboru
pro první sešit „Věstníku“ zaslali nejpozději v pon-
dělí, dne 11 května. Oznámení později došlá budou
moci býti pojata jen do týdenních přehledů v „Č. čes.
lékařů“ a pak de 2. čísla „Věstníku“, jenž vyjde v pá-
tek dne 5. června. Uzávěrka redakčních prací pro
toto 2. číslo je v sobotu dne 30. května
Organisace českého lékárnictva pro
Čechy, Moravu a Slezsko
konala dne 15. května o půl 3. hodině odpoledne
v místnostech Malostranské besedy svoji, mimolád
nou valnou hromadu. Tato schůze zahájena byla
předsedou Mrem. Storchem z Kolína, který četně se
dostavivší lékárníky z Čech i Moravy, dále delegáta
říšské organisace lékárníků Mra. Sedleckého z Vídně.
uvítal. Po uvítání přikročeno k 1. bodu programu
Volba prvního místopředsedy. Na návrh Mra. Rosen-
berga byl funkcí ton pověřen jednoblasně pan Mr.
Richard Goller, lékárník z Prahy. Ke druhému a třetímu
bodu pořadu, jednajících o změně stanov »Organisace«
a o návrhu stanov pro moravsko-slezský odbor. udě
leno slovo referentu Mru. Ciprovi, lékárníku z Brna,
který po vylíčení důvodů vedoucích správní výbor
k navrhovaným změnám, přečeti nástin obou stanov.
kleré pak přítomnými byly jednohlasně schváleny.
Storch
Sedlecký
Rosen
Mister
Goller
Cipra
den 11 květen
Čechy
Morava
Slezsko
Kolín
Vídeň
Praha
Brno
moravskýslezský
16
article
Při lé příležitosti učmněný dolaz delegátem říšské orga-
nisace Mrem. Sedleckým, že postráda v návrhu stanov
passus u vysllání delegála do říšské organisace, byl
předsedou Mre. Storchem v ten smysl zodpovězen, že
ustanovení podobné zúmyslně nebylo do stanov po-
jato, poněvadž poměry v říšské organisací snadno by
se mohly ulváliti tak, že příkazem národní cli a hrdosti
českých lékárníků by bylo delegály vůbec nevysllati
Do té doby, že díti se tak bude jen od případu k při-
padu, pokud se valná hromada na tom usnese. K
čtvrtému bodu pregramu »O pensijním ústavu a o po-
jištění« ujal se slova referent vrební starosta hlavního
gremia lékárníků pro král. české Mr. Nyklíček. O
sáhlý referát svůl založil na studiu zákona o pojišťo-
vání soukramých úřadníků a prováděcích nařízení
k témuž, jakož i všelikých časových publikací k otázce
této vztah majících. Po předneseném referálě zodpo-
věděl týž jednotlivé dotazy přitomných, podávaje vše-
liké, specialně na stav lékárnický se vztahující vy-
světlivky. Referentem o dalším pátém bodě programu
»O společném nákupu« byl jednatel -Mr. Rosenberg
z Berouna. Referent v dhtyhech nastiňuje, jak by
šobě společný nákup potřeb lěkánických představo-
val. Návrh jeho byl shromážděním sympslicky přijat
a po výměně delailů se týkajících názorů byl jehu
návrh odkázán správnímu výboru k dalšímu projed-
nání a případnému uskutečnění. K šeslému bodu po-
řadu jednacího »O reformě lékárnictví« uděleno bylo
předsedajícím slovo referentu vrchnímu starostovi Mru.
Storch
Nyklíček
Mister
Rosenberg
Beroun
17
article
Nykličkovi. Týž dotkl se svého, v odborných kruzíeh
dobře známého návrhu o sestátnění, resp. vykoupení
lékáren a v další řeči své dlovodil nutnost uskulečnění
tohoto projektu, jako jediného východiska z dnešní
stavovské tísně. Slanovisko své zdůrazňeval čelnými
konkretními příklady a mimo tyto uvedl, že vůči jeho
návrhu se slaví příznivě celá řada jednotlivců, jichž
souhlasné projevy ho z různých korunních zemí do
šly; z korporaci lékárnických pak, že mnohé k návrhu
jeho příznivé stanovisko zaujaly. Po delší debatě
schválen v zásadě referentův návrh, jakož i návrh
zemského poslance Mra. Lauba, lěkárnika z Litomyšle,
aby říšská organisace návrh vrchního starosty v ústřed-
ním výboru svém byla projednala. Jelikož dalších
volných návrhů nebylo, byla schůze lato předsedni-
ctví se během jednání ujavším Mrem Chržem, lékar-
níkem z Rokycan skončena.
Laub
Litomyšl
Rokycany
18
article
Schůze absolventů středních ško
ve státní službě a u c. k. státních drah konala lse
v neděli odpol. za četné účasti v malé dvoraně hotelu
Valdekově v Plzni. Byla svolána, aby porokováno
bylo o neblahých poměrech této kategorie úludnické
ve státních službách a u droh a o prostředcích, jk
neblahému tomu slavu dalo by se s úspěchem čeliti.
Schůzi řídil pan rov. Modr. O významu a postaven
absolventů středních škol ve státní službě promluvi
pan rev. Beran, který podrobil kritice obsazování
úřadnických míst vojenskými cerlifikalisty a vybízel
přílomně k ulužení odborové organisace. Přednosl
soudní kanceláře v Praze p. Vítek slěžoval si, že
za přednosty úřadů nejsou dosazováni kvalifikovaní
úřadníci z lad absolventů středních škol a že celá
řada míst zůstává z úsporných příčin neobsazena.
V celém království českém, kde nalézá se cekkem
249 soudů řádných, zřízeno jest pouze pět míst ře-
ditelů kanceláří VIII. hodn. třídy, 15 míst vrchnich
úřadníků kancelářských IX. hodn. tiády a jedno
místo výkonného úfadníka IX. hodn. třídy, 19 míst
úřadníků kancelářských a dvě mísla výkonných
úřadníků X. hodn. třídy a 10 míst kancelářských
asistentů XI. hodn. třídy a to vesměs v sídle soudů
sborových, tak že větší soudy okresní s - rozsáhlou
činností zůstaly úplně nepovšimnuly, ač právěu
těchto soudů, obstarávajících celou agendu soudní,
bylo by zřízení míst úřadníků řídících nejvice na
místě. Ze 42 míst obsazených jest 26 úřadníků, kleří
mohou se vykázati jen kvalifikací pouhých 12 le
Modr
Beran
Vítek
Plzeň
Praha
Valdekov
19
article
vojenské služby, což znamená, že v království če-
ském dodal vojenský erár 97.64% méně kvalifikova-
ných osob. Řtečník přimlouvá se za odborovou orga-
nisaci a přednáší pak požadavky soudního úřudni
ctva, dle nichž se žádá: 1. aby při jmenování před-
nostů, řídících úřadníků soudních kanceláří a úřad-
níků výkonných ustanovením § 18. zákona úplná
podmínečná plaánost byla zjednána; 2. aby jusliční
správa ve smyslu § 49. organisačního zákona a s
303. jedn. řádu počet míst těch sukcesivně přimě-
řeným způsobem rozmnožila a kancelářské oficianty
z řad středoškolských absolventů, kleří mohou se
prokázati druhou kancelářskou zkouškou, jmenoval
kancel. asistenty ad personam; 3. aby ministerské
nařízení ze dne 18. července 1907 bylo doplněno.
resp. §§ 23., 27. a 28. byly změněny v ten smysl.
že uchazečům slavu občanského o míslo kancelář-
ských úřadníků u soudů přísluší tilul kancelářský
praklikant ode dne nastoupení služby až do jmeno-
vání úředníkem: 4. aby uslanoven byl určitý poče
míst kancel. praktiknntů s přiměřeným adjutem;
5. aby absolventům středoškolským v soudní službě
nejen místo vedoucí, ale i veškerá úfadnická místa
propůjčována byla; 6. konečně, aby ředitelé kan-
celáře a listovny zařaděni byli do VII. hodn. tř., všich-
ni vrchní a výkonní úřadníci II. tř. do IX. hodn. třídy
a kanc. asistenti do X. hodn. tř. Berní kontrolor
p. Strádal poukazuje na kroky organisuce berních
úřadníků podniknuté od r. 1906 a přednáší následu-
jící požadavky: 1. aby při postupu vpočítána byla
i léta na studiích strávená, 2. aby místa účetních
úřadníků obsazována byla jen úřadníky s maturitou
Strádal
20
article
3. aby do služeb berních přijímáni byli jen uchazeči
se vzděláním středoškolským. Účetní asistent p.
Hendrych z Prahy žádá za vydání služební
pragmatiky a spravedlivý časový postup a úpravu
služebních poměrů. Přimlouvá se rovněž za řádnou
odborovou organisci. Revident st. drah p. Modn
zmiňuje se o organisaci železničních úřadníků a
krocích, které tato organisace ke zlepšení poměrů
této kategorie úřadnictva byla již podnikla, Vyslovuje
pažavky úřadnictva, které žádá zřízení tří statutů
a sice se vzděláním akademickým, středoškolským
se vzděláním nižším, dále aby uprázdněná mísla o
X.—VII. hodn. tř. vypisována byla v úřadním liste
k volné konkurenci, aby všechna místa, jež nevyža-
dují technických nebo právnických vědomostí, obs-
zována byla úřadníky se vzděláním středoškolským
aby při obsazování míst při stejné kvalifikaci byla
dávána přednost úřaníkům se vzděláním středo-
školským a konečně, aby zlepšeny byly poměry pří-
bytečného a naturálních bytů. K závěru řečl své při-
pomíná řečník, že t. zv. personální komise úplne
úřadnictvo zklamaly
Hendry
Praha
21
article
Poštovní oficiál p. Pokora z Prahy přednáší
stesky úřadnictva poštovního a žádá, aby spolcčný
statut byl rozdělen ve dva: v jednom aby byli ti
kteří odbyli zkoušku maturitní a v druhém cstatní
úřadníci. Dle rozdělení teho nechť závisí i postup ve
službě a při stejné kvalifikaci a služební době bu-
díž již nyní úřadníkům-maluranlům přiznána při
obsazování míst přednost. Za praktikanty buďtež na
příště jen maturanti přijímáni. Od systemis ování
míst výpomocných úřadníků budiž upušlěno atd. —
Pan Beran v doslovu své předešlé řeči přimlouvá
se za přistupování do odborových organisací a za
solidární postup. — „Stanovisko středoškolských ab-
solventů k otázce časového poslupu“ vysvětl! pak
pošt oficiál p. Pokora, který přednesl přípravné
návrhy, určené pro valnou hromadu „Ústř. svazu
spolku státníhe úřadnictva“, která dne 31. t. m. v
Pokora
Beran
Praha
svaz spolek státníhe úřadnictvo
22
article
Praze bude konána. Vývody ty shrnul pak v dodatek
k resoluci, který zní: Proti usnesení schůze výboru
svazu spolku rakouských státních úřadníků ze dne
11. a 12. dubna b. r. žádáme, aby při řešení otázky
časového postupu vzat byl ihned při zavedení tohoto
na absolventy středních škol zřetel a stav úřadnictva
dle jeho předvzdělání rozdělen byl ve tři statuly
a sice: a) s vysokoškolským vzděláním, b) středoškol-
ským a c) bez středoškolského a jen dle lohoto před-
vzdělání bylo honorováno. — Na to přečetl p. Vítek
resoluci, která i s dodatkem p. ofic. Pokory byla
jednomyslně schválena: 1.Absolventům středních ško)
budiž zabezpečeno v jednotlivých odvělvích státní
služby takové služební a hmolné postavení, faké jim
dk jejich předběžného vzdělání přináleží; na tento
požadavek budiž vzat zřetel zvláště při úpravě no-
vého služebního řádu, jakož i při návrhu o časo-
vém postupu. 2. Zákon z 19. dubna 1872, pokud se
týče propějčování úřadnických míst vysloužilým pod-
důslojníkům, budiž jakožto zastaralý, dnešním po-
měrům neodpovídající a hmotně zájmy množící se
studované inieligence citelně zůžující zrušen, po pří-
padě pozměněn v ten smysl, aby absolventům střed-
ních škol vstup na mísla úřadnická ve všech cdho-
rech státní správy v přiměřeném a důležitosti štře-
doškolských studii a zájmům státní služby odpovida-
jícím počtu byl umažněn. 3. Těchto požadavků jsou
odhodláni domáhati se co nejdůrazněji všemi zákon-
nými přípustnými prostředky. — Když byl p. oficiál
Rádl obšírně pojednal o akcí k založení českého
svazu úřadnických svazů a jeho úkolech a vyzval
shromážděné, aby agitovali a zúčastnili se všeúřad-
nického sjezdu v Praze, zakončil p. předseda Modr
vřelým doslovem a poděkováním všem zdařilou tute
schůzi. — Ke schůzi došla celá řada telegramů
pozdravných dopisů.
Vítek rezoluce
Pokora
Rádl
Modr
Praha
český svaz úřadnický svaz
výbor svaz spolek rakouský
23
article
Třetí sjezd rakouských učitelů pro
hluchoněmé ve Vídni.
Učitelstvo ústavů pro hlochoněmé kopalo ve dne cl
21. a 22 m. m. třetí svůj sjezd ve Vídni, k němuž
se sjeli zástnpcové Moravy, Čech, Dolních a Hor-
ních Rakous, Štyrska. Selnohrad a Gorice. Nejčelníji
byla zastoupona Morava, jejíž depulace čítala z2
csoby, čímž tvořila téměř třelinu všech přítomných
delezá tů. V čele byl zomský sekretář p. dr. Sleben
jakožto zástupce mor. zemského výboru, jenž od po-
čátku svého působení, kdy přídělen byl k referátu
úslavů hluchoněmých, projevuje k této humanní in-
stiluci neobyčejnou blahovůli a zájem, čímž získal
si o rožvoj vzdělání hluchoněmých na Moravě veli-
kých zásluh. Jemu i referentu p. dru. Žáčkovi děkuje
Morava, že v tomto odvětví školském slane se v nej-
krats době tato vzorem všem ostatním zemím ra-
kouským, neboť takovým počtem ústavů pro hlucho-
němé nemůže se žádná země předlitavská vykázati
Kromě učilelstva dostavili se: z ministerstva vyučo-
vání sekční rada prelát Zschokke, dvorní rada dr
Čo
doktor
Sleben
Žáček
Zschokke
Vídeň
Morava
Rakousy
Štyrsko
Gorica
24
article
Ieinz a minisleriální sekretář dr Florián, dolnora-
kouský zemský školdozorce dr. Riegor, zemský zdra-
votní rada dr. Netolický, vládní rada prof. Fieger
říšští poslanci Seilz a Glockl, docent dr. Alexander
předseda paedagogické společnosti Gartenbaner a j.
čímž počet přítomných činil 90. Předseda spolku r-
kouských učitelů vzdal hold cisaři za příčinou jeho
panovnického jubilea, který odmítá okázalých slav-
ností své osoby s přáním, aby raději náklad. určený
k tomu, věnován byl lidumilným zařizením. Rakou-
ské učilelstvo hluchoněmých přes různost národní
spojeno jest páskou lásky k těmto ubohým. Ono che
právě v temto jubilejním roce věnovali veškerou svo
snahu a pozornost tomu, jak by sobě svěřeným hlu-
choněmým dopomohlo k lepší budoučnosti. Podává
nástin rozvoje školství hluchoněmých od posledního
sjezdu v r. 1905, při němž zvlášlě uvádí Moravu
jako vzor a připominá zásluhy referentů mor. zem-
ského výboru pp. dra. Žáčka a Jelinka, jakož i při-
tomného zemského sekreláře dra. Siebera. Čítanky
pro ústavy sestavilo si rakouské učitelstvo samo.
lakže netřeba již sáhati k pomůckám z Německa.
Florian
doktor
Riegor
Netolický
profesor
Fieger
Seilz
Glockl
Alexander
Žáček
Jelinek
Sieber
Morava
Německo
Gartenbaner
25
article
V roce 1906 v poslanecké sněmovně podán byl návrh
na vzdělání učitelů hluchoněmých. Dvornímu radovi
dru. Heinzovi děkuje za vzácnou přízeň, již jako re-
fereat ministerstva pro tento obor školství vždy tak
vřelým způsobem projevuje; při tom připomněl slov
ministra vyučování v rozpočtovém výboru v záleži-
tosti c. k. ústavu hluchoněmých ve Vídni. Přeje si.
aby vláda aspoň zachovala to, co bylo od předků
zděděno. Potom zvoleno předsednictvo sjezdu,
němž zasedli jako předseda p. Družba, I. náměstek
p. Angelberger, II. náměstek p. Jos. Kolář. Dv. rada
dr. Heinz jménem vlády přeje sjezdu plného zdaru
Uvádí akci ministerstva vyučevání k udržení c. k.
úslavu vídeňského. Že tato jde volným tempem, vin-
ny jsou finanění poměry. V Rakousku můžeme býti
hrd, že tu zřízen byl první stální ústav; další akc
vlády bude, aby dostalo se všem kandidutům učitel-
ství aspoň základních vědomostí o tomto speciálním
vyučování. Dolnorakouský zemský školdozorce dr.
Heinz
Angelberger
Jos
doktor
Vídeň
Rakousko
poslanecký sněmovna
26
article
Rieger uvádí, co od posledního sjezdu úřady pro ten-
to obor vykonaly. Učitelstvo nabývá nejen jakéhosi
vlivu, ale i povzbuzení k další namáhavé práci. Dr
Sieber děkuje jménem zemského výboru za uzná-
ní. Je povinností jednollivých zemí, i těmto ubohým
poskytnouti vzdělání. — Slavnostní řečník, řed. Wal-
cher pojednal „O vývinu školství hluchoněmých“
Podal obraz vývinu úslavů pro hluchoněmé od po-
čátku panování cisařova. Počet jich rozmnožen o 18.
takže celkem Předlitavsko má 29 ústavů. Vypočítává
místa a čas založení úslavů jednotlivých, konference.
jež učitelé těchto odbývali, uvádí výnosy úřadů škol-
ních, platné pro ústavy. Dále uvádí, čeho je ještě
třeba v zájmu rozvoje ústavů se domáhati, jako
povinné návštěvy hluchoněmých v ústavech, odborně
vzdělání učitelů, rozdělení ditek dle nadání, zaklá-
dání ústavů malých, v nichž třeba zavésti způsob
rodinný, nejkratší návštěvu aspoň 7letou, přijímání
dětí pouze do 10 let, umožniti učilelům 2letou hospi-
laci v ústavech stipendši, další vzdělání učitelů
cestovními stipendii, lopší honorování učitelůa
30letou služební dobu. Konečně podal obraz činnosti
spolkové od r. 1891 a končí provoláním „Slávy!“
císaři, což přítomní opakovali. — O 6. hod. odpol.
navštivena byla delegáty všeobecná poliklinika, kdež
byla konána přednáška docenta dra. Alexandra
„O nejnevějších theoriích o slyšení“, jež doprová-
zena byla demonstracemi s elektrickým projekčním
mikroskopem. — Druhý den sjezdu: Vládu za-
stupeval min, sekrelář dr. Florián; vyloženy byly
pomůcky, vydané c. k. knihoskladem pro ústavy hlu-
choněmých. Pan Pipetr z Hradce přednášel „O vý-
znamu c. k. ústavu pro hluchoněmé ve Vídni ve vý-
vinu skolství hluchoněmých v Rakousku““; podal
Rieger
Sieber
Alexandr
doktor
Florian
Pipetr
Hradec
Vídeň
Rakousko
27
article
jeho hisťorický vývin, připomenul jeho nynější ne-
blahé finanění poměry i zásluhy arcivévody Otty
o ústav, jehož správé nabízí se za nynější budovu
ústavní 1,200.000 K. Od prodeje z důvodů histori-
ckých zrazuje. Úsav tento byl střodiskem rakou-
ských učitelů hluchoněmých; navrhuje některé změ-
ny slahově v resoluci, o tomto ústavě přednesené.
Sekretář dr. Sieber mluvil zvláště k 3. bodu její-
mu, že nemožno zvláště české učitele, kteří chtějí s
temuto odboru věnovati, posílati do Vídně již se sta-
noviska linguistického, neboť každý národ má svoje
jazykové zvláštnosti, čímž by tito učitelé mnoho ne-
ziskali. Morava podporuje vzdělání svého učitelstva
hlucheněmých každoročními cestovními stipendii,
by tak co nejvíce do tohoto odvětví mohli vniknouti.
Dále musí býti ponechána zemským výborům příle-
žitost, jaké stanovisko mají zaujati k bodům v reso-
luci uvedeným. Přál si, aby vláda svolala nejprve
anketu, sestávající i ze zástupců jednotlivých zemí.
aby konečný návrh o tom sestavila. Na to rozpředla
se dobata, jejíž výsledek byl, že sjezd taktěž není
toho náhledu, by země byly povinny uěitele své po-
silati na ústav vídeňský. Potom ujal se slova říšský
poslanec Seitz, jenž nejprve děkoval za pozvánía
jménem politické své strany slíbil, snahy sjezdu pod-
porovati již s tohe slanoviska, že je to také část so-
ciální olázky, aby i o tyto ubohě, kteří ponejvíce
z chudých rodin pocházejí, bylo náležitě postaráno.
Na to následovala druhá přednáška učitele praž-
ského ústavu Kindlmanna „O nutnosti zřízení zem-
ských ústavů pro hluchoněmé v Čechách“. V ní
porovnával p. přednášející poměry jiných zemí s po-
měry v Čechách v olázce úslavů hluchoněmých.
Ott
doktor
Sieber
Seitz
Vídeň
Morava
Čechy
Kindlmann
28
article
Uvedl počet hluchoněmých v Čechách, kteří zůstávají
posud beze všeho vzdělání, jakož i na přelížení uči-
lelstva tím, že do jednollivých tlid přijimán je takový
počet dětí, že nelze je vyučovati čistou melhodou
německou, nýbrž že musí si vypomáhati, zvláště
v náboženství, známkami (methoda Frostova). Ve-
škerá snaha učitelsiva o nápravu je odmítána se
strany kompelentní tím, že není peněz. Čechy vě-
nují méně na vzdělání svých hluchoněmých, než
nejmenší země alpské; většina vydání spočívá na
dobročinnosti soukromé. Tím se stává, že pobyt hlu-
choněmých v ústavě je obmezen na 5 lel. Země vy-
vymlouvá se na slát, stát praví, že je to záležitost
zemská, a oba činijelé pak přenechávají celou tu
záležilast soukromým osobám. Učilelstvo hluchoně-
mých nepřestane vyličovati tyto neblahé poměry, do-
kud se nestane náprava a ve smyslu toho navrhuje,
by resoluce zaslána byla 1. vládě, 2. zemskému vý-
boru království českého a 3. zemské komisi pro
ochranu dítek. K tomu podotkl kol. Biffel, by učitel-
stvo z Čech obrátilo se jak na rodiče, tak i na jedno-
llivé poslance a hromadnými peticemi na zemský
sněm upozornilo na neblahé tyto poměry. Následo-
vala pak 3. přednáška kol. Perschkea „O povinno-
stech učitele hluchoněmých“. V ní kritisoval zvláště
na některých ústavech vládnoucí syslem policajlský.
Frostův
Čechy
29
article
zvláště ve příčině dozoru mimo vyučování, jakoži
zastupování ředitele učiteli. Učiteli inspekčnímu bu-
diž dána taková výkonná moc, by nebyl tu pouze
loutkou, nýbrž aby i děti vystihly, že koná službu
jako jich vychovatel. Zaslupování ředitele učitelom
buď tak upraveno, by dělo se skulečně v nutných
případech a nebylo chikanováním; suplování po deliší
dobu budiž zvláště henorováno, neboť žádáno fu na
učiteli, by konal práci za jiného a tudíž zaslouží od-
měny. Ve smyslu těchlo vývodů přijala i resoluce po
delší debalě. V otázce předvolávání učilelů hlucho-
němých k soudům jako tlumočníků přijato, by tilo
byli tak honorováni jako jiní přísežní znalci. Na ta
následovála přednáška kol. Schneidra „O vzdělání
cilu u hluchoněmých“. Ve své přednášce shrnul vše,
čeho žádá všeobecná didaktika již při vzdělání plno-
smyslného se zřetelem na život interní. Látka vy-
učavací budiž přiměřená duchu hluchoněmého; do-
mácí řád úslavní poskytni i hluchoněmému samoslat-
ného rozhodování a jednání. Chovanci buďte vedeni
ke vzájemné lásce a podpoře, což nejlěpe dařiti se
bude v úslavech nejvýše s 50 chovanci. Hlavní pak
faktor. „učitel“, budiž uceleným charakterem, by
slál tu před nimi jako dokonalý vzor. Bohužel, před-
náška fato, aě svou promyšleností byla velice pouta-
vou, nenašla tolik posluchačstva, jak by zasloužila
a to z toho důvodu, že valná část delegátů byla nu-
cena již odpoledními vlaky odjeti domů. Na to o 4.
hod. odpol. konána valná hromada Spolku rakou-
ských učitelů hluchoněmých.
Schneidr
30
article
Listy z kraje.
Listy z kraje.
— E Horního Růžodolu u Liberce. (Vzdě!á-
vací beseda „Havlíček“ pro Horní Rů-
žodol a okolí) pořádala v neděli dne 17. května
t. r. ve spolkové místnosti u br. Votočka slavnost
10letého trvání spolku. Za velmi četné účasti zahájil
předseda „Havlička“ p. Županič slavnostní schůzi o
3. hodině odpolední; v předsednicivu zasedali pp.
Zupanič, J. Kuhn, A. Choděra a O. Ježek. Slavnost
sama byla doslaveníčkem všech dobrých Čechů li-
bereckých. Z jednatelské zprávy vidno, jakým úsilím
a jakou námahou beseda „Havliček“ byla založena,
zakladatelé vedeni byli touhou vzdělávati se, nebot
dobře věděli, že na vzdělání podmíněna jest existence
každého jedince, hleděli vzdělávati členy své a há jiti
zájmy české věci, zvláště jazyk svůj matefský na
půdě ohrožené. Ilavními zakladateli byli zvěčnělý
učitel p Charvát z Podmokel, spolek „Barák“ z Li-
berce, Fr. Hádek, dosavadní členové pp. Kolář z Li-
berce a Fučík z Hor. Růžodola. Největší nesnáze
arciť byly slarosti o místnosti, neboť nikdo místnost
spolku českému propůjčiti nechlěl, stanovy r. 1899
schváleny a tu propůjčil své soukromé míslnosti br.
Havlíček
Votoček
Županič
J Kuhn
A Choděra
O Ježek
Čecho
Charvát
Hádek
Kolář
Fučík
Horní Růžodol
Liberec
Horní R
Podmokly
Francie
spolek „ Barák
31
article
Hádek k účelům spolkovým, později podařilo se zí-
skati místnosti v hostinci p. Zwingra, leč za krátko
beseda odtamlud byla vyštvána, hledala míslnosti
marně. Mezi tím hejtmanství liberecké rozkázalo,
má-li spolek trvati, že musí míti místnosti v Růžo-
dole, ale kde? když beseda nemohla místnost najíti
a rozkaz neudával kde. Proti rozkazu podán odpor
a ten vyřizen ve prospěch „Ilavlíčka“, r. 1904. přijat
byl pod hostinnou střochu br. Votočka, kde až do
dnešního dne působí. Za trvání svého nezapomínala
beseda nikdy na úkoly národní, na českou školu
v Růžodole věnovala 1170 K, na účely národní 3381
K 92 h. Mnoho škůdců a mnoho nepřátel měla, bohu-
žel, i mezi Čechy, však vedoucí byli si důslední své-
ho poslání a kráčeli cestou za obohacením vědomí
národního a hájili vždy državu svou a v hájení pevně
obstáli. Jednatelská zpráva sledována se zájmem
a přijala s pochvalou. Pak promluvil slavnostní řeč
p. Š. Träger z Prahy, načež slarosta odevzdal diplom
nejslaršímu členu „Iavlíčka“ p. Ferd. Hádkovi, pp.
Kolářovi a Fučíkovi dán blahopřejný dopis, památka
zvěčnělého učitele p. Charváta povsláním uctěna.
Votoček
Š Träger
Ferd
Hádek
Kolář
Fučík
Charvát
Růžodol
Čechy
Praha
32
article
Vřelým doslovem zakončena rodinná slavnost,a
věru, že mnohému zarosilu se oko, když viděl občany
růžodolské, odhodlané pevně státi v dalším úporném
boji za právo rodného jazyka, za práva našeho ná-
roda. Večer v týchž místnestech uspořádána byla
slavnostní akademie za spoluúčinkování tamburaš-
ského sboru „Dalibor“ z Jablonce n. Nisou, večerní
zábava velmi pěkně animovaná zůstane každému
účastníku v milé paměti. Místnosti byly přeplněny,
zpěv národních písní a nadšené řeči ozývaly sea
každý účastník cítil se spokojeným a šťastným. Kéz
bratří nezapomínají bojů našich národních hrdina
přispějou k vydržení jediného, co drží nás na severu
a jihu vlasti naší, obranné jednoty a Ústřední Matici
školskou.
Ze Žlebů. Hrozná povodeň stihla dne 23. 1. m.
naše město. Po celé odpoledne trvající krupobiti
průtrž mračen vzedmuly vysoko hladinu Doubravky
a zpustošily dolní části našebo města úplně. 52 domy
zaplaveny byly až po střechy, některé dokonce i po-
bořeny, nábytek v nich zničen, prádlo, šatstvo
zboží zkaženo, stromy zpřeráženy nebo vyvráceny
z kořenů, kvetoucí zahrady zaneseny babnem a rmu-
tem, mosty smeleny, pole, louky, břehy a cesty ro-
zervány, takže naše výletní a turistům dobře známe
město v částech při řece zpustošeno nadobro. Na sto
rodin zůstalo bez přístřeší a dosud vynáší svůj
skrovný a bezlak zkažený majetek z páchnoncíbo
bahna a kalu, jež dravý proud nanesl někde až na
metr vysoko. Někteří nevynesli ani peřin, ježto
zkázonosné vlny přikvačily rávem a jakoukoli zá-
chranu majetku znemožnily, takže mnozí byli rádi,
že na střechách nebo na půdách zachránili holé ži-
voty. U nás ze všech míst na Doubravce ležicích
bylo způsobeno nejvíce škody. Zažili jsme kruté zá-
plavy r. 1861, 1883, 1891 a 1897, ale katastrofa tato
Dalibor
Jablonec
Nisa