3
masthead
29. května 1908. Císlo 148.
4
article
a vytvořeného, ale velmi kyprou půdu, aby do
ni vseli semena slovanské lásky a vzájemnosti.
Obecenstvo petrohradské jest velmi zvědavo viděl
Kramáře, Hribara a Glébovického. »Slovanský
dobročinný spolek« jich očekával už v neděli
ráno a byl velmi zarmoucen telegramem pana
Kramáře, že přijedou až v pondělI. »Slovanský
spolek« měl totiž v neděli výroční valnou hro-
madu, jež se pravidelně koná ve svátek slovan-
ských apoštolů, sv. Kyrila a Metoděje.
Svátek kyrilometodějský spolu oslavilo »So-
brání armii i flota«. Členstvo obou spolků shro-
máždilo se v neděli dopoledne v kazanském so-
boru (hlavním chrámu), jenž byl přeplněn jím
i jiným obecenstvem. Služby božic trvaly od 10.
hod. ráno do dvou hod. odpoledne. Byla před-
nesena řada velkolepých církevních zpěvů, které
poskytovaly překrásný umělecký požitek.
Večer o 8. hod. konala se valná hromada
»Slov. spolku« v paláci »Sobrání armii i flota«
na Litejném prospektu, kde je velký sál, do
kterého se vejde přes tisíc osob. Všecko svěd-
čilo o neobyčejném účastenství členstva i obe-
censtva. Ulice byla plna lidstva a kočárů. Sjeli
se mitropolitové petrohradský Antonij a kyjevský,
mnozí biskupové, učení mniši; světského ducho-
venstva bylo málo, za to mnoho generálů a dů-
stojníků armádních i námořních, mnoho krásné
pleti nádherně oděné. Všecky místnosti byly pře-
plněny. Přítomni byli učení slavisté, v Petro-
hradě bydltci, slovanští diplomaté a představitelé.
Hribar
Glébovický
svatý . Kyril
Metoděj
Petra
Litejný prospekt
5
article
Předseda Slov. spolku senátor Naryškin
zahějil valnou hromadu přiměřeným oslovením,
načež pěvecký sbor Archangelského zapěl če-
skou národní hymnu »Kde domov můj«, jež
přijata nadšeným a dlouhým potleskem, tak že
musila být opakována. Obecenstvo volalo po
česku Na zdar!
Druhou řeč měl gen. A. Kirějev. Líčil
stav Ruska po revoluci a mluvil o úloze, která
nyní Rusku připadá. Radil, aby bylo vyhověno
všem spravedlivým snahám nespokojenců, ale
s nerozumem aby byl veden další boj. Po jeho
řeči sbor Archangelského zapěl s rbsko u písei
»Veljko«, jež se velmi libila.
Prof. Platon A. Kulakovský, známý
slovanský učenec, přednášel o kyrilometodějském
kultu a myšlence, i o jejich vlivu na slovanské
obrození. Krásně líčil význam slovanské kultury
u Čechů a jejich vliv na ostatní slovanské ná-
rody a jich literstury. Sympatická jeho před-
náška byla odměněna hlučným potleskem a vo-
láním »Na zdar!« Pěvecký sbor zapěl pon
plseň bulharskou.
Pan Alexandr Bašmakov, redaktor časo-
pisu »Le Journal de St. Petersbourg«, známý
řečník a slovanověd, vyložil obecenstvu »Slo-
vanské tradice Slovanského dobročinného spolku«
a přešel k slovanskému probuzení »Novoslova-
ných«, nechtěvších dosud o Slovanech ničeho
vědět. S nimi ostře polemisoval a ukázal jim,
co budou muset pro Slovanstvo vykonat, aby se
mohli rovnati slavjanofilům. Řečník vyvolal bouři
souhlasu.
A Kirějev
Radil
profesor
Platon
Kulakovský
Čecho
Bašmakov
jít Stanislav
Rusko
6
article
Posledním řečníkem byl prof. Vlaďimír An-
drejevič Francev, jenž mluvil o slavjanofilských
elementech v polské vědě a literatuře. Právě,
čeho Rusové tak málo vědí o Polácíeh, jejichž
učenci a myslitelé již po rozdělení Polsky starali
se o zblížení s růským národem, ruskou litera-
turou a vědou na základě slovanské myšlenky
to jim ve velmi poučné, mírné i vlastenecké
přednášce pověděl pan Francev, jenž na konee
dal výraz politování, že polská povstání v stol
XIX., vyvolaná falešnými proroky ze západu,
zmařila ovoce snahy polských národních budi-
telů o zblížení s ruským národem i vládou. Řeč
p. Franceva byla výtečná obsahem i formoua
přednesena byla s orátorským uměním.
Po odpočinku nastal koncert, jejž řídil náš
Vojtěch Hlaváč. Pan Hlaváč hrál na har-
moniu, jež jest jeho vynálezem, písně rozličných
slovanských národů, jež se velice libily. Nej-
hlučnější potlesk utržilo napodobení srbských
dud. Paní M. I. Doliná přednesla několik
ruských národních písní, a když potlesk neměl
konce, přidávala písně srbské, bulharské, české.
z nichž se nejvíce libila Smetanova »Ukolé-
bavka«.
V obecenstvu byli zastoupeni všichni slo-
vanští národové. Poláci nescházeli.
profesor
Vlaďimír
Francev
Rus
Hlaváč
Smetanův
Ukolý
Polák
Polsko
7
article
Výsledky vyšetřování v aféře Eulenburgově.
Vyšetřující soudce v aféře této rada zem
soudu berlínského Schmidt jest s výslechy svými
v Mnichově a v Starnbergu hotov.
Bylo vyslechnuto 34 svědků. Křivá přísaha
knížete Eulenburga jest prokázána nyní naprosto
určitě a shledáno, že kníže měl nejen s Ern-
stem a Riedlem, nýbrž i s jistým hercem dvor
ního divadla mnichovského trestní pohlavní
styky. Kníže Eulenburg jaksi ze »vděku« postaral
se o to, aby rybák Ernst tehdejšího korunníh
prince Viléma za návštěvy ve Starnbergu vez
jezerem na místo, kde byl kdys Ludvík m
utonul. Ano kn. Eulenburg, jak nyní prokázáno,
neštitil se starati se za účely homosexuálnímio
mužskou společnost i pro jednoho člena fran-
couzského vyslanectva a pro saské a bavorské
šlechtice. Kdysi byl on a jistý jeho přitel, když
s nějakým jedním mužem v hotelu mnichov-
ském oddali se homosexuálním »radovánkám«
vyhozeni bez okolkův ještě v noci na ulici
Čásť svědkův těch byla již dříve stát. zastupitel
stvu v Berlíně ohlášena, ale toto věci si tehdy
ani — nevšimlo.
Schmidt
Riedl
Ernst
Vilém
Ludvík m
Čásť
Mnichov
Starnberg
Berlín
8
article
Německo a franko-anglo-ruský spolek.
(Smlouva pro evropské otázky.
Schůzka londýnská.)
Parlamentní zpravodaj vlašského »Corriere
della Séra«, známého výbornými informacem
svými, píše: »Schůzka londýnská a návštěva
Eduarda VII. v Petrohradě dotvrzují, že Anglie.
Rusko a Francie uzavřely přímou smlouvu spol-
kovou. To znamená ale i konečnou dohode
jich o balkánských otázkách a upuštění od
mürzstegských úmluv, na jichž místo nastoupí
nyní rusko-franko-anglická dohoda.« Smlouva
mürzstegská jest prý jen historickou vzpominkou,
píše vážný list ten dále, a pokračuje: »Dřive
též dohodly se Italie, Rusko a Francie o dráze
jaderské. Od nich odchylovala se poněkud
Anglie v otázce makedonské. Nyní ale schůzka
v Londýně a Revalu povede státy ty k dohodě
jak o balkánské olázce, tak také ke smlouvě
o Evropě, jaká již mezi nimi existuje v otáz-
kách asijských. To bude základem k nové kon-
stelaci států evropských: Ruska, Anglie, Francie,
Španělska. Obě vlády, anglická i ruská, k tomu
cíli směřují a on dá politice mezinárodní nový
ráz a nový směr. Válce nikdo nechce, ale
nicméně nová konstelace taká mocným vlivem
svým vyvolá řešení mnohých problemů, zvláště
v příčině Orientu.«
»Corriere« jest listem konservativním. Z
radikály italské vyslovuje živou radost nad
schůzkou Falliresa s Eduardem VII. orgán jich
»Secolo«, kterýž praví, že souhlas Italie má
tím větší cenu, kdyžtě reakce a despotism hle-
děly kdys Italii do války s Francil veštvati.
Z pařížských listů podotýká »Débats«, že
anglo-francouzská dohoda byla vyvolána zvláště
vystupováním Německa, kteréž chtělo omeziti
neodvislosť politiky francouzské. Chmuří-li Ně-
mecko nyní čelo nad dohodou tou, ono ji samo
způsobilo a ona jest mu odpovědí. Je-li i »pak-
tem« proti Německu, pravý deus ex machina
sedí ve Wilhelmstrasse.
Eduard VII
Eduard
Francil
Německo
Petrohrad
Anglie
Rusko
Francie
Londýn
Reval
Evropa
Španělsko
Corriere della Séro
anglický dohoda
Italia
9
article
»Temps« zve podmnínkou pro pevný
spolek anglo - francouzský sesilení pozemního
vojska anglického. Risiko v případné záplelce
mezinárodní — míni list — musí nésti obě
vojska.
Rozšířeného významu nabývá dohoda angln-
rusko-franko-španělská i návštěvou anglického
loďstva v přístavech německých, která bude vy-
konána ve třech týdnech. — Kruh kol Ně
mecka svírá se stále mocněji:.
President Fallires v Londýně.
Ve Francii je provázena cesta presidentn
republiky do Velké Britanie největším uspoko-
jením a hlasy tisku vidí v ní záruku pro
udržení i pro rozšíření »entente cordiale«.
Zejména »Temps« nadšenými slovy dopro-
vází cestu presidentovu a jeho článek je tak
vřele anglofilský, že vzbudil nevrlost berlinského
tisku. »Temps« vidí v přípiteích presidentových
a králových více jak pouhou zdvořilost a
doufá, že »dohoda« bude nahražena for-
mální smlouvou. »Temps«. žádá úplnou
Fallires
Londýn
Francie
Velká Británie
10
article
upřímnost a důkladné uvážení, co oba sťáty si
mohou dáti a co mohou od sebe žádati.
Francie musila voliti mezi Německem
a Anglií. Žádný národ nemohl bez nebez-
pečí pomýšleti na poměr k největší pozemn
moci s největší námořní mocí. Bližší styk
s Némeckem je nemožný, neboť minulost
dělí obě země — poněvadž Německo nemůže
od Francie nic jiného očekávati nežli zavedení
svých hodnot na pařížskou bursu. Všecky po-
kusy o sblížení zůstaly bez výsledku. Nastalo
ovšem zlepšení steků sousedských a lepší do-
rozumění v koloniálních záležitostech. Francie
učinila dobře, že se rozhodla pro
Anglii, »Temps« mluvi dále o franco uz-
s ko-anglické allřanci, která byla ne-
možná, dokud Anglie býla v napjatém poměru
s Ruskem. Nyní obava z rusko anglického kon-
fliktu zmizela.
Pro Anglii má velký význám spojení se zá
padní mocí v případě konflíktu. Jinak javí se
stav věci pro Francii. Diplomatická pomoc Anglie
byla by ovšem významná, ale anglické, vojsko
nemohlo by poskytnouti Francii náležité pomoci.
V takovém případě jen ruská armáda by mohl
osvědčiti spojeneckou platnost. V ohledu vojen-
ském je spojení s Anglií pro Francii malým zi-
skem. Jinak by bylo, kdyby byla proveden
důkladná řeforma anglické armády.
Ruska
Francie
Německo
Anglie
Rusko
11
article
O pobytu presidenta F alliéra v Londýně
docházejí tyto podrobnosti: President a král na-
vštívili včera výstavu francouzsko an-
glickou. Ulice vedoucí k výstavě byly pře-
plněny obecenstvem, jež krále a presidenta nad-
šeně pozdravovalo. Policie učinila nejrozsáhlejší
bezpečnostní opatření. Král přijel a královnou asi
pět minut před presidentem a byl přijat vévodou
Argyllem, earlem Derbym, lordem Des
boroughem, visconntem Selbym, sirem
Cassalem a členy výstavního výboru. Presi-
dent republiky byl provázen ministrem zahra-
ničních věcí Pichonem a vyslancem Cam
bonem. Král vedl presidenta nádbernou vý
stavou a ve »stadiu« přihliželi různým athleti-
ckým zápasům.
Dále se oznamuje zLondýna: Presiden
Fallires přijal dnes dopoledne v paláe
St. James diplomatický sbor. Bylo mu též do
ručeno množství adres od různých korporací.
Prine Walesský s chotí dávali n
počest presidentovu slavnostní hostinu v Marl
boroughhouse. Na to odebrali se hosté do krá-
lovského paláce Buckinghamu, kde se konala
slavnostní hostina za účastenství 1000 osob.
Argyll
Derby
Selby
Cassal
Pichon
James
Buckingham
Londýn
Presiden Fallire
12
article
Události v Marokku.
Jak se oznamuje z Tangeru, vzehopils
sultán Abdul Aziz k ráznému činu. Nařídi
prý marockým úřadům přístavním, aby zajaly
vyslance Muleje-Refida a uvrhl
jej do vězení, jakmile se vrát
z Francie.
Známé nedorozumění v Casablance
jež způsobilo srážku mezi francouzskými a špa
nělskými vojáky, bylo vyšetřeno s uspokojujícím
výsledkem. Španělský ministr zahraničních zále
žitostí prohlásil, že není nijakých důvodů k roz
čilování se nad touto episodou, Alžírský střelee
který zabil rifského střelce, byl postaven pře
válečný soud. Ostatní útočníci byli odsouzen
na 60 dní. Francouzská vláda nařídila genera-
lovi d'Amadovi, aby vedl v dorozuměn
se španělskými úřady vyšetřování.
Z Rabatu oznamuje belgický časopis
»Metropole«, že bolgický agent v Rabatu
byl domorodci pohaněn a ztýrán. Sultán
Abdul Aziz vnikl s ozbrojenou mocí do
sídla konsulova a zahnal ho. »Metropole« žádá
vládu, aby rázně zakročila proti zvůli sultánově
Manifestační schůze za reformu
učitelského vzdělání.
České učitelstvo již dlouho domáhá se
reformy povinného průpravného vzdělání svého
Jako stav eminentně kulturní; poznalo dávno již
že ke své veliké práci ve škole a ke zdárnému
působení osvětnému mezi lidem potřebuje vět-
šího průpravného vzdělání, než jaké se mu dostává
na dosavadních učitelských ústavech, jichiž orga-
nisace není ve shodě s moderními, zvýšenýmí
Aziz
Amado
Maroko
Tanger
Francie
Casablanca
13
article
požadavky, jaké přítomná doba a kulturní po-
třeby národa na učitele činí. Hledajíc mír
žádoucího vzdělání svého, připojilo učitelstvo
české své opravné plány ku požadavku —
Havlíčkovu, který již tehdy hlásal, že je po-
třebí, aby učitel lidu měl rovnocenné vzdělán
s jinými stavy inteligentními, tedy aspoň takové,
jaké se dostává knězi, soudci, právníku, lékaři
a p. Odtud vznikl požadavek akadem-
ckého vzdělání učitelstva, který zprvu byl
pouze heslový, ale důkladným projednáváním
českého světa paedagogického nabyl konečně
věcného a určitého vymezení. Arci nestalo se
ujasnění celé obtižné otázky bez vnitřních roz-
porů v obci učitelské, ba svedeny byly o různé
náhledy také šarvátky... Leč opětně se uká-
zalo, že společné nebezpeči dovede nejlépe zcelo
vati a ujednotiti. Známě Hirnovy návrhiy na
»opravu« učitelských ústavů přidáním jedné pří-
pravné třídy a dále pak zprávy, nasvěddujíeí
že ministerium kultu a vyučování chce upravit
učitelské ústavy jakýmsi »přištipkářstvím«, které
by bylo s to podstatnější reformu zase na dlouhá
léta oddáliti, to vše způsobilo, že veškeré uči-
telské organisace české shodly se na jedíném
určitě vymezeném požadavku resolučním, kter
byl odkázán veškerým učitelstvem Jednotě Komen
ského, spolku pro reformu školství, ku provedení
Jednota Komenského vypracovala na základě zá-
sadního požadavku učitelských organisaci určitě
precisovaný návrh, dala jej všemi učitelským
organisacemi schváliti a na schůzi manifestační
včera ve velké dvoraně Měšťanské besedy konané
předstoupila s návrhem před českou veřejnost.
žádajíe schválení a podpory.
Havlíčkův
Hirnův
Komen
Komenský
spolek pro reforma školství
15
article
bylo na pražské poměry četné, ale mělo být
zvláště z řad učitelských vělší. Přítomni byl
jmenovitě za fakultu filosofickou profesor dr
L. Niederle, za akční výbor národní strany svo-
bodomyslné učitel F. V. Moravec, za stranu
sgrární posl. prof. Velich, za stranu pokrokovou
dr. Bouček a red. Škába, za stranu národně
sociální Laube, za střanu sociálně demokratickou
poslanec Jaroš, za stranu státoprávní. Klečka.
Učitelské organisace zastupovali za Ústř. spolel
profesorů prof. Hulík, za Zemský ústřed. spolel
učitelský v Čechách Jos. Černý, Richter, Skála,
Smrtka a Tuček, za Ústřední spolek moravský
Havlík a Merta, za učitelky sl. Batistova, Maru
škova a Jpnášova, za »Dědictví Komenskéhoe
Tůma a Horák, za Jednotu měšťanských ško
Skalický a Krůta, za Besedu učitelskou Meinich
za jednotu »Komenský« v Praze Jirák atd.
Proslov předsedy
posl. prof. dra. Fr. Drtiny byl stručným pře
hledem celého rozvoje otázky reformy učitel
ského vzdělání. Resoluce, která se k schválení
předkládá, je výslednici jednání ankety, svolané
jednotou »Komenského«; a vyslovených přání
organisací učitelských. Podařilo se o věci docí
liti shody mezi učiteli a nyní je na veřejnosti
aby dokončené dílo jednoty »Komenského-
sehválila. Jmenovitě ti činitelé, kteří tvoří ve
řejné mínění, mají nyní povinnost dokumentoval
skutkem přízeň ke škole a učitelstvu. Když
předsedou schůze zvolen prof. dr. Drtina, ná
městkem nadučitel Havlik z Moravy a zapiso-
vatelem učitel Vojta Beneš, referoval ředitel
Konrád Pospíšil z Kamenice n. L. o tom
jaký jest
L Niederle
F V Moravec
profesor
Velich
doktor
Bouček
Škába
Jaroš
Kleček
Hulík
Černá
Richter
Smrtka
Tuček
Merta
Batistův
Tůma
Skalický
Krůta
Komenský
Jirák
František
Drtina
Havlik
Vojta Beneš
Pospíšil
Čechy Jos
Mar
Praha
Morava
výbor národní strana
spolek moravský Havlík
16
article
žáky měšťanských škol. Potom není divu, žes
na venkově shledáváme s podivným zjevem, že
na škole musí pokrokový rídlcí zápasiti
se zpátečnickým mladším učite-
Iem!! Dříve přinášeli mladí učitelé starým
nové podněty a nová poučení, dnes přinášejí si
mladí učitelé vtip a posměšek pro vědecké
snažení.
Pro dřívější požadavky učitelské ústavy
stačily; neboť žádalo se jen, aby učitel naučil,
aby byl »naučitelem«. Nynější i příští učitel
musí však býti vychovatelem a methodik
musí býti podružnou paedagogice a nikoliv
naopak!
Učitel budoucnosti musí míti vzdělání filo-
sofické a jeho paedagogická průprava musí spo-
čívati na hlubokém studiu dítěte. Učitel must
nabýti vzdělání ve vědeckých laboratořích, v ži-
vém intimním styku s dětmi a s lidem. Tohot
vědecky paedagogického vzdělání může dosíci
jen na paedagogických akademifch rázu vysoko-
školského.
V Rakousku, kde ministr vyučo-
vání podléhá ministru kultu, těžko
býti prorokem, jakým směrem se ponese reforma
vzdělání učitelského, ale stát ve vlastním pro-
spěchu učiní, zreformuje-li vzdělání tak, aby
učitelstvo připraveno bylo velikým ú ko-
lům nové doby. (Výborně ! Potlesk.)
(Pokračování.)
Rakousko
17
article
Jubilejní výstava
Jubilejní výstava
pražské obohodní a živnostenské
komory.
Výstava má v kratičké své historii dva
sváteční a dva nedělní dny. Z nich tři zamokly.
Těžko odhadnouti škodu, kterou tím utrpěla na
zevním úspěchu. Jisto však, že jest velikáa
citelně zatíží bilanci výstavy. Avšak v těchto
zamoklých dnech svátečních výstava podala právě
důkaz své přítažlivosti, přilákavši do svých tříd
a pavilonů 16.000 osob na sv. Jana, 20.425
osob v neděli 24. května a včera přes 10..000
osob. Výmluvná mluva suchých číslic, která
staví dobrý horoskop veselým, slunným nedělím,
které přece snad nezmizely zcela z letošního
kalendáře.
Zamračený včerejšek měl radostný moment
v návštěvě »stotisícího«. Štěsténa vyvolila za
nositele jednodenní popularity 10letého synka
chudých venkovských rodičů.
O 1/410. hod. ranní byl překročen tisíc ná-
vštěvníků, načež uzavřeny všechny turnikety až
na jediný. A za chvíli se ozvalo vítězné: „To
jsou“. Platilo 10letému žáku Janu Be a novi,
synu železničního hlídače v Žehuní u Podě-
brad, jenž v průvodu otcově a matčině výstavu
navštivil. Oliciálně mladému občanu oznámil
začátek jeho slávy ředitel výstavy p. vl. r. dr.
svatý . Jan
Jan Be
doktor
Žehuň u Pod
18
article
Hotowetz, načež hocha s rodiči odvedl k foto-
grafu Pavlíkovi, jenž za 22 minuty zdařilou
podobiznu hochovu dal vyvěsíti na administra-
ční budově, kde byla po celý den předmětem
živé pozornosti. Zatím „pan stotisicí““ nastoupil,
ozdoben na rameni bílou páskou s nápisem
„100.000“ v průvodu svého otce a rozechvělé.
slzíci matičky a člena zábavního výboru p. kom.
rady Macháčka triumfátní cestu výstavou. Se
všech stran se nu dostávalo přívětivé pozor-
nosti, snášeny mu dárky, kterých se sešlo tolik,
že jich rodina nemohla pobrati a musí za ní
býti péči výstavního výboru poslány poštou. Po
procházce výstavou a prohlídce všech atrakcí,
zaveden hošík s rodiči do restaurace branického
pivovaru p. Jana Kamenského, jenž roz-
radostněn tím, že štěstí potkalo jeho jmenovce,
sestavil zvláště skvěle slíbené „menu“, jehož
šest chodů za pečlivého dozoru vrchního číšníka
pana Pekárka předloženo s hbitosti mladého
oslavence, respektive jeho zaživací schopnosti
1ž ohrožující. Jako výslužku dostal naproti od
pana Macešky šunku, zdobenou naaceškami
k tomu spoustu drobnějších dárků. Co čtvrt-,
půl-, třičtvrti-, miliontý, dvoumiliont, . . . Straeh
demysliti. Na nákladním automobilu o 40 koň-
ských silách to snad neodveze. A doufejme, že
štěstí zase vyznamená člověka, v jehož mysli
den ten zůstane nezapomenutelný m.
Hotowetz
Pavlík
Macháček
Kamenský
Pekárek
Maceška
19
article
litovačky Čechů kladských. Procházka J. Drábky na
Lounsku. Zibrt Č., Fr. J. Vaváka Zpráva o nocech
bylin a koření z r. 1767. Fritz J. A., Písně z Be-
chyňsku. Zibrt Č., Krajkářství v zemích koruny české
a na Slovensku. Vyhlídal J. Soukenictví v Hlučině
a Benešově v Pruském Slezsku. Gebauerova A.
O hastrmanovi Král J. F., Koulení vejci na volbisku
Chadt J. E., Pověsti a dohady o starých a památ-
ných stromech v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Otázky a odpovědi. Pátek Ferd., Česká literatura lido-
vědná za rok 1907.
* Parní kolly, topení, soustavy kotlů, výstro
a příslušenství. Napsal inž. B. Gregor, profesor př
české státní průmyslové škole v Brně, se 42 obraze-
a 52 tabulkami.
Čecho
J Drábek
J Vavák
Fritz
Zibrt Č
Gebauerův
A O
Chadt
Pátek Ferd
B Gregor
Lounsko
Francie
Slovensko
Hlučina
Benešov
Slezsko
Čechy
Morava
státní průmyslový škola v Brno
píseň z Be
hastrman Král
20
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Nejslavnější ze žijících hereček dánských
paní Betty Hennřugsová, která před několika
lety také na Národním divadle pohostinsku vystou-
pila a učinila se nezapomenutelnou (v »Divoke
kachně« a v »Noře«), rozloučila se v těchto
dnech v Kodani nadobro s divadlem. Dokončivší
šedesátý rok svého života, odešla umělkyně v plné
slávě se scény, prohlásivši, že chce »udělati míst
mládeži«, Slavnostnímu představení, v němž na roz-
loučenou vystoupila v Esmannově dramatě »D
kare Familie« (Milá rodina), byl přítomen vše
chen literární i umělecký svět kodaňský, členové
dánského dvora i přední aristokracie. Paní Henning-
sová, která svoji dráhu uměleckou zahájila jako ba-
letní tanečnice, postupně dospěla až k nejvyššlm
vrcholkům dramatického umění, vytvořivši na scéně
téměř všecky první role ženské v dramatech Ibseno-
vých. Ku představení rozlučnímu však úmyslně zvo-
lila si roli v lehkém dramatě Esmannově s výslov-
ným odůvodněním, že bylo by jí příliš bolestno př
pohnutlivém loučení s divadlem prožívati ještě ži-
votní muka některé ze svých nejohlíbenějších hrdi-
nek Ibsenových. Při loučení uspořádány byly uměl-
kyni, jak telegrafické zprávy z Kodaně oznamují.
velkolepé ovace. O velikém hereckém umění Belly
Henningsové napsala zesnulá Hana K v a pilo v
skvělou studii, jež vyšla loni v její literární pozů
stalosti.
Hennřugsová
Ibsenův
Bell Henningsová
Kodaň
Henning
národní divadlo pohostinsko vysta
Ibsit
21
article
Hudba.
Hudba.
+ Rnský abor. Devatenáct let tomu, co poprve
slyšel jsem v Národním divadle sbor Slavjanského,
ale nadšení tehdejší, jež pěvci ruští v Praze způso-
bili, nevymizeto a nevymizí mi z mysli. Od těch dob
setkali jsme se ještě jednou a to jen s odštípnuvší
se částí jeho sboru, vedeného dcerou jeho Naděždou.
abor
Naděžda
Praha
národní divadlo sbor
22
article
Dojem již nebyť tak silný, třeba originálností rusk ých
zpěvů vždy zajímavý, až zase nyní, kdy stařičký
Dimitrij Slavjanský z Agreněva zavítal
k nám sám. Jest již kmetem, ale jaro nadšení plane
v jeho hrudí stále a sdilí se podivuhodným způso-
bem všem jeho pěvcům i obecenstvu Že ještě může
zpívati, jest samo o sobě divem, ojedinělým přípa-
dem v jeho 75 letech. Z typicky ruské jeho tváře
line tak zvláštní kouzlo velebné, že již jeho přítom
nost, tím spíše klidný a výrazný způsob jeho řízení
působí suggestivně. Očinkoval-li druhdy již pouhý
zevní ráz, bohatý kroj bojarský, theatrální inscenace
a novota celého zjevu, jež i našince pohnula k na-
podobení a přenesení na naši půdu, do našich zpěvů
a krojů (tak vznikly Bendlovy »Trojlístky« a z pěveů
našich p. Viktorin znamenitě se vpravil v úlohu před
zpěvovače a načelníka sboru), dnes že není účinek
menší, sluší přičítati zvláště vnitřnímu jádru«: kráse
těch samorostlých ruských zpěvů a výbornému slo-
žení sboru. Společnost Slavjanského čítá 40 členo.
z nichž ve středu na Žofině účinkovalo asi 36. Vý.
cvik je znamenitý. Přesnost a nenucenost zpěvu zá-
roveň, bobaté odstínění zvukové barvou i silou při
zdánlivě nejnepatrnější námaze (pěvci sotva znatelné
otevírají ústa, zpívajíce většinou při pootevřených
jenom rtech), účinná crescenda a decrescenda pře-
kvapují. Ale nejvíce poutá krása hlasů: svěžest so-
pránů, kov altů, libeznost tenorů, mužná lahoda ba-
rytonů a nade vše zdravé basy, znějící svou úžasnou
hloubkou jako pedály varhan.
Dimitrij slavjanský
Bendlův
Viktorin
Žofina
23
article
Pořad střídá cenné a hluboké se zevně efektním
a lacinějším, vždy však převahu má umělecká hod-
nota, neboť v ruském zpěvu národním jsou prav
poklady hudby samobytné, svérázné. Tak hned staro
ruská bylina z XI. věku o Dobryni Nikitičovi uchváte
svým prostým starožitným rázem, jenž přenáší vá
do dob kvetoucí národní epiky a vzbuzuje předslavy
její recitace národnímu pěvci. Zpěvy, jako jsou sbory
»již zlato střádám«, »Černobrvý, černooký mlá
denče«, »Chodilo děvčátko po borovém hájku«, »Na
zelených luzích«, písně jako »Ach, vy zlaté časy!“.
»Proč ně žít a umřit«, jež pěla sl. Marketa
Slavjanská, žertovná »V poli stála bříza«, kterou
s humorem podal sám vůdce družiny, ukazují ruskou
píseň v celé její rázovitosti, ve zvláštnostech její
harmonie i rythmiky, z nichž prvá překvapuje smě-
lými obraty a podmíněna starobylými stupn icemi
druhá skvostně maluje náladu svou určitou tvrdo!
šljnou setrvačností, i zase náhlými převraty a buj-
ným vířením. Písní z nejskvostnějších je plavecka
»Oj, uchněm«, v níž ozývati zdá se tep vesel. Slč.
Marketa Slavjanská, nejmladší ze tří dcer Slav-
janského, pravá krasavice ruská, vnáší ve svůj zpěv
pel svého mládí, má jasný, skřivánčí hlas a přednáší
vkusně. Ve dvojzpěvech Rubinsteinových účinně pod
porovala ji svým pěkným altem pí. Ivanova, chot
akkompagnatora i ředitelova zástupce. Pochod Giens
burgův »Od Uralu k Dunaji« na slova Lermontova
je skladbou lehčího, arci že pěvcům vděčného druhu.
Nikitič
Marketa slavjanský
Rubinsteinův
Ivanov
Lermontov
Ural
Dunaj
24
article
Střední oddělení, jež věnováne bylo duchovní písni
přineslo Aleksejevův velebně stupňovaný hym
nus »Tobě pějem«, známou a vždy znovu hluboce
ryze zbožným dojmem působlel Borťňanskéb
»Cherubínskou« a Lvovského zvukovou hříčku na
slova »Pane, smiluj se nad námi«, stále opakovaná
dokonatý to klimax a antiklimax. Ostatek pořade
vyplněn byl slovinským dvojzpěvem pro tenor a ba-
ryton »Domovina«, lahodně zapěným, pak mužským
sborem »Soumrak« chorvatského skladatele Zajce
hojnými přídavky písní českých, pěných solistkou
sborem s patrnou chutí. Že zvláště obnivý přednes
»Hej, Slované!« z úst ruských vzbudil nadšení, ne-
třeba připominati a je to v dnešní době národní
skepse a lhostejnosli jen potěšitelný úkaz. — q.
+ V levné sbírce hudebnin (Edice Kočího) vy-
šlo právě s odborným průvodním textem pořadatele
dra. J. Branbergra nové dílo, Laubova romance pro
housle a klavír (cena 40 hal. za obojí part).
+ Věstníku českých citezistů číslo 2. vyšlo s hu
dební přílohou dne 25. t. m. Předplatné na celý rok
K 6.30. Redakce a administrace v Praze—VII. č. 798
Aleksejevův
Zajc
Slovan
J Branbergr
Laubův
Praha
25
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Sesouvání vinic na Mosele. Z Treviru, 28
května. Nejkrásnější vinice na řece Mosele v Uerzigu
a Erdenu jsou neodvratně zničeny následkem kata-
strofálního sesouvání půdy po hrozné bouři. Sesou-
vání počalo v Uerzigu. Náhle dostalo se do pohybu
asi 6000 kubických metrů země a současně nastala
katastrola v Erdenu. Obratem ruky bylo mnoho
vinařů úplně ožebračeno. Obyvalelstvo jest
zoufalá, ale k odvrácení katastrofy nelze ničeho
podniknouti. Umělé terasy úplně zmizely a strání
zůstaly holé jako stěna. Sesuti bylo zaviněno zvláště
tím, že v lesích na vrcholku strání nebyly zřízemy
příkopy k odvádění vody.
= Katastrofa na moři. Z Londýna, 28. kvě
na. Dle zprávy z Bostonu srazil se tam americk
škuner „Fame“ s anglickým parníkem „Bostonem
a potopil se. Z osob, nalézajících se na
palubě, 16 utonulo a 4 se pohřešují.
= Nový rekord lotu. Z Říma, 28. kvělna. Fran-
couzský technik letu Delagrange ulotěl včera
v přítomnosti krále se svým aeroplanem devět
a půl kilometru, čímž dosáhl nového rekordu.
Otrávené mešní vino. Z Říma, 27. května.
V Reggiu v Calabrii byl včera kanovník Albanese
při mši stižen prudkými bolestmi. Když kostelník
okusil mešní víno, aby zjistil příčinu onemocnění.
byl rovněž zachvácen bolestmi. Shledalo se, že do
kalichu bylo nalito kyseliny sírové. Jako důvodně
podezřelý z činu byl zatčen duchovní Naso.
Erden
Fran
Albanes
Mosel
28 květen
Uerzig
Londýn
Boston
Řím
Reggio
Calabrie
26
article
význam a účel vysokých škol
paedagogilckýcih:
pro vše vechovy není u nás dosud potře-
ného zájmu. Prázdná místa při této vysoce dů-
ležité schůzi smutně dokumentují, že není vý-
znam výchovy u nás dosud náležitě pochopen.
Musi se dojíti ku přesvědčení, že věda paeda-
gogická je spasitelkou lidstva. Století dvacáté.
století dítěte, musí přinésti zvýšený zájem pro
výchovu člověka, nového, zdokonaleného, obroze-
ného člověka, neboť všechny otázky o kulturním
poslání lidském dají se řešiti jen dokona lo
výchovou národa.
Tu platí slova Havlíčkova o poctivých
nepoctivých politických stranách, které se ro-
zeznávají větší nebo menší pěčíí o mládež.
U nás projevuje se ta péče jen dosud způsobem
vnějším, výpravou školních budov. a p.-
ale zájem paedagogický nejde do hloubky-
Žurnalistika počIná si výchovy všímati, ale
veřejnost celkem je dosud netečna. Chráním
národní menšiny své, ale málo dbáme o svoje
většiny, nevšímajíce si náležitě školské výchovy
a ponechávajíce zájem o školu jiným.
Stát má povinnost přispívati na
školství, a to je rozum celé otázky sestátnění
školství. Stát má dáti peníze, ale záj em
o školy a účasť náleží národu. Bylo by
velikým neštěstím, kdyby sestát-
něním školství mělo se rozuměti
aby ministr byl ve škole vším,
zákonem i prorokem.
Havlíčkův
27
article
Nutna li reforma školská, je potřebí nejen
apoštolů, ale i učedníků, t. j. nejohecnějšího
zájmu o školu. Jen ten stát a národ zvítězí
který dovedl se připraviti na doby nejbližší
a běda státu, který zaspal deseliletí. Školský
zákon říšský z r. 1869 byl z těch, které před-
stihly svoji dobu a u nás shledal situaci dobře
připravenu »Buděí« i »Školou a životem«. Ale
již školská novela z r. 1883, přijatá famo sn
většinou 3 hlasů, znamená sestup, který pro-
jevil se špatným organisačním slatutem pro
úslavy učitelské, jímž znehodnocen stav učitel-
ský; neboť došlo i k tomu, že pro ře-
ditele () soukromého ústavu učitelského
postačila pouze tříletá praxe a pouhá sprobac
pro měšťanské školy! Tak dostaly se soukromé
učit. ústavy do rukou neschopných, čehož cha-
rakteristickým příkladem je citát ze školníeh
zápisků jistě kandidátky učitelské, dle něhož
doslovně bylo příštím učitelkám vyučováno
o Vrehlickém takto: »Tento básník napsal
mnoho, co čelí proti bohu a sv. víře a proto
se jeho básně čísti nemají.« Něco podobného
by se státi nemohlo, kdyby školství nebýlo jen
politikum, ale i publikum, t. j. kdyby
o školství byl zájem upřímný a všeobecný.
Prvním znakem volné školy je vzdě-
laný učitel; neboť sebe lepší výprava škola
sebe volnější správa nenahradí vzdělaného
učitele, ale dnešní ústavy učitelské náležitého
vzdělání poskylnouti nemohou, neboť předkládá
se dorostu učitelskému tak málo vědního, že na
př. řečník užívá s úspěchem některých učebnic
učitelshých ústavů jako pomůcky pro s l a ba-
28
article
Výstavní táčky,
Tolik jsem se téšil, že v těch krásných,
májových dnech budu chodit na stráň u fon-
tány sbírat jahody a houby, z kratochvile plašít
evrčky a vybírat medáky . . ale některý ze zlo-
pověstných ledových mužů zdržel se důkladně
na pivě a zkazil mi docela tu luznou idylu.
A tak jsem bloumal od neděle až do vče-
rejška po nastuzené výstavě v galoších, s čer-
veným nosem a ohrnutým limcem, zahříval
jsem se vřelou cigarou a hřejivými myšlenkami
a čekal, až se natrefím k dojemně tklivé scéně,
jak třou někde prvního v květnu zmrzlého ne-
šťastníka. — —
»Kdyby tu aspoň pekli kaštany nebo bram-
bory!« zaúpěl přítel Henry, muž za normální
temperatury tak dovádivý, že při jeho vtipech
sráží se smetana v krajáčích a dozajista srazila
by se i mléčná dráha na nebi, kdyby nebyla
tak tuze daleko. Našel jsem ho mezi Habešany,
s kterými chce podle všeho utéci, nebo má
s některou z těch bronzových soch vážnou zná-
most, protože tam pořád okouní. Při návštévě
této jediné vesnice bez starosty všiml jsem si,
že se opálená čeládka natírala olejem,
»To aby se leskli?« povídám k Henrymu
dobrácky.
Henry
Habešan
29
article
»Ale kdepak, ty jsi padesát let před opi-
cemi! To je přece proto, aby se jich při tom
dešti nechyt' rez . ..«
Být elektrickým rejnokem . . . . ale ne,
škoda rány, Henrýho už žádná nenspraví! Pra-
nic na světě mu není svato, ani jeho tehýně,
kterou hledí někde vyměnit za gramofon, ani
onen cudný kapucin, jenž na inšpruckém ná-
draží roztrhal Olívův plakát v mravním rozhoř-
čení nad dekoletáží té dívky, která je všeck
rozdivená, že vidl proti všem pražským zvyklo-
stem vycházeti slunce nad Belvederem*).
Taky jsme si na toho zbožného muže
vzpomněli a přítel Henry trefně poznamensl,
nač to kapucínské rozčilení, když ve všech ko-
stelích máme na obrazech i sochách světice tak
málo oděné, že je jich člověku o Vánocích ai
líto a když, jak z obrazů v bibli patrno, pr-
*) Prosím mistra Olívu, aby mně neposlfal
opravu dle § 19. Dobře vím, že ta záře nad Hrad-
čany je od večerní illuminace na výstavě
Olívův
Henry
Belveder