ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2f7246f0-7736-11dc-80a1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 37 celkem · entity: place 42, person 90, org 4, work 5
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
easlm vit
3 masthead
lenni a zdob iamolte Bále
4 masthead
V Praze, v pátek 29. května 1909.
Praha
5 masthead
vepatesleu siite v lntrolstev váhalrr
6 masthead
oh vda nhůe neone
7 masthead
Číslo 148.
8 article
Na ranní a odpal. IIsty předrlácí ne v Prate v administrai ns něsíe . . . . . . 2 K — ns čtvrt lota . . . . 6 K —h s dvejí čonáškou ařet ř14. . . . 7 K 8oh ve Slialkick: na měsíe . . . . . . 2 K 30 h Poštont m n . . . . 9 K 60 s droji zásilkou nn měsše . . . . . s čivrt ela!
Prat
9 article Reč, která zůstala bez ozvěny.
Reč, která zůstala bez ozvěny. Mohlo by se také říci: »Řeč, která byla umlčena«. Umlčena od těch, kteří měli na ni ihned, na místě odpovědět, ježto byla hlavně k nim pronesena, na ně adresována s obvi- něním, jaké není právě maličkostí. Ani v nynějším ovzduší politické veřejnosti české. v níž slyšeli jsme již nejtěžší osočení z felo nie na národní věci bez důkazu a bez dů- sledků, k jakým pravidelně vede obžaloba tak krutá a tak bezdůvodná. Nuže řeč, která zůstala bez ozvěny, bez výkladu, bez popření, bez odvety, která byla umlčena, toť první řeč, jež pronesena byla jako první k druhému čtení státního roz počtu na r. 1908 hned- po schválení pilnosti česká řeč posl. dra. Baxy. Dr. Baxa mluvil o obsahu chystaného vládního zákona jazykovélo. Způsobem pro nunciamenta, tónem ne-li autoritativním, tedy přece určitým a zdánlivě anebo snad sku tečně zevrub informovaným. O nejdůležitěj ším politickém tajemství, týkajícím se života i existence národní, až dosud pečlivě před českou veřejnosti ukrývaném. Buď mluvil dr Baxa právdu aneb nemluvil, či lépe bud je pravda aneb není, co řekl — mohl být přece sam klamán — ale srovnává-li se se skutečností, co uvedl, pak jest jeho roz- počtový speech důležitějším než sám roz- počet a potom jest celá hra Beckova s jazy- kovým zákonem proti českému národu od halena a — snad také u konce »Dosud pečlivě se tajilo«, pravil dr. Baxa. »jak bude jazykový zákon vypadat. Nuže, pánově, nechť celá veřejnost zví na jakých základech jest sdělán.
Reč Baxa doktor Beckov
10 article
České srdce se zachví, že tak hluboko mohli někteří našinci klesnouti. Novým jazykovým zákonem má býti dekretováno t. zv. uzavřené jazykové území. Česká podání u německých soudů se sice budou přijímati, ale vyřizovati po německu a jednáno bude s českými stra- nami jen pomocí tlumočníků. Český stální jazyk má přestati rovnoprávným s ně- meckým a má býti snížen na jazyk každého přistěhovalého sem cizince.« Ujišťuje se, že jsou to autentická slova posl. Baxy; orgán jemu nejbližší potvrzuje že v této česky pronesené řeči, kterouž úřadní »Reichsratscorr.« podrobně nezaznamenala, odbalení své uvedl větou: »Mohu vám sdě- liti jednu hlavní zásadu tohoto zákona a ta zní«: Posl. dr. Baxa mluvil útočně prot vládním stranám českým a českým mini! strům, opakoval ještě jednou, že »čemu se češti politikové tak bránili, to co jsme po kládali za nemožné, jest již ve vlád- ním zákonu, na němž pracuje stejně ministr-president jako německý ministr krajan i česky krajan ministr.« Prostě řečeno: posl. dr. Baxa na říšské radě obvinil nejmenované české poslance, mluvě výslovně o »řadě českých poslancův« a »oba české ministry«, že byli uměním Beckovým získáni pro jeho »východiště ze zmatků, pro jeho jazykový zákon, jímž s rozděluje území království če- ského na soudní okresy německé s institucí tlumočníků pro česká podání a vyří zení.« Dalšímu, co k tomuto odstavci Baxovy řeči podotknouti máme, s důrazem předesí láme: Že vládní osnova jazyková zní proti
Baxa Posl doktor Beckův Baxův
11 article
de šroznsv
12 article
správní jednotě i proti politické celistvosti království českého, o tom nepochybujeme, ale nevěříme, že jsou pro tuto osnovu získáni poslanci čeští, pochybujemei o tom, že má souhlas obou českých ministrů. Ale: Na těžké toto obvinění, bez úskoku, přímo na nejveřejnějším místě říše před tváří representace národů, tváří v tvář representaci vládních stran českých prone- sené, odpovědělo hluboké mlčení če- ských vládních poslanců. Jediný z nich dr. Horský zvolal: »V našem klubu o tom nevíme nic!« Vládní tisk český ve svých referátech z říšské rady buď seo řeči Baxově vůbec ani slovem ne- zmiňuje (»Venkov«) anebo ani slovem o tom, co pronesl o obsahu vládní osnovy jazykově (»Den«). Ani v číslech vládních listů českých ze dne 28., tedy třětího dne po řeči Baxově. nenacházíme v nich ani smítku nějakého dojmu anebo reakce na prohlášení tak po vážlivé. Nikde potvrzení, nikde vyvrácení nikde kritiky. Ve středu konal Český kluk porady a vydáno o nich úřadní komuniké pojednávající o všech podrobnostech jednán klubovního, ale po nějakém stanovisku, ohra- žení anebo popření řečí Baxovy ani stopy . Ve středeční schůzi poslanecké sněmovny ujal se slova k jazykové otázce jménem strany agrární posl. Vojta, ale ani pro něho neexistovalo prohlášení a obvinění, také prot jeho straně namířené. Důvody tohoto mlčení tam, kde by měly sloupce vládních listů českých hlučeti dů- razem nejautentičtějších dementi, mohou být všelijaké. Než ať jsou příčiny takového ignorování jakékoli, nemohou míti jiného účinku než podpory Baxových vývodů, nemohou než přispěti k jich věrojatnosti i v oněch kruzích, kteréž zvykly přihlížeti ke zvěstem z radikálních zřídel s největší nedůvěrou, leckdy již oprávněnou.
Horská Baxův Vojta poslanecký sněmovna
13 article
Než na druhé straně mlčelo se také už v orgánech oficiálně mluvících za Národní klub leckdy, kdy česká voličstva, čerpajíeí poučení z vládních listů českých, měla byti zpravena o různých předůležitých, nad míru povážlivých událostech sporu jazykového jako o nejnovějších jazykových výnosech c. k. poštovního ředitelství v Praze, kdežto zase, mohl-li jeden nebo druhý z hlavních českých listů vládních popříti s nějakým oprávněním zvěst, nepřijemnou obhájcům positivní politiky, nemeška! ani 24 hodin, aby vyvrátil takovou »poplašnou« zprávu. Že jest obsah jazykového zákona znám v kruzích vládních stran českých a to činí telům o nich nejvíce rozhodujícím, sotva kdo může pochybovati. Odlesk obsahu zá kona toho, zdá se, že zarděl se na strán- kách orgánu ministra Práška již v neděli dne 24. t. m. v článku »z kruhů říšských agrárních poslanců« zaslaném a »K situaci- nadepsaném. V širokém proudu situačního a programového článku, jehož původ hledati dlužno jistě v »nejvyšších « kruzích agrárních, nemohlo utonouti místo, pojednávající »dnešních punktačních hokus-pokusech, jež nás nemohou ani v nejpříznivějším případě na dlouho upokojiti.« Řečený odstavec jest velmi manifestantní. honosí se tučným tiskem i slavnostně zvuč jako úder na agrární hruď. Ujišťuje, že na bídneli se nám poctivý smír, že dovedeme oceniti jeho výhody a jsme vždy ochotn vejíti v dohodu jako rovni s rovnými, ale
Prášek Praha
14 article
olelu na alojea
15 article
ničeho nezadáme z našich práv přirozených, ani historických.« — A končí: Necouv- neme před nepřítelem útočícím a vyslechneme návrhy nepřítele vyjednávajícího, Jsme dostmužni, abychom o pnoposicích nepřítele uvažovali i dosti silni, abychom jeho případné útoky odrazili. K vyjednávání přistoupíme skli- dem, jenž je známkou mužného sebevědomí a krajní odhodla- nosti. Neviděly oči muže, jehož pravice psala tento honosný passus pro orgin pana mi- nistra krajana, osnovu jazykového zákona vládního, anebo nebylo mu učiněno o jeho obsahu sdělení, přibližné zprávám posl. dra. Baxy z rozpočtově debaty ze dne 26 t m. ? Snahy, podškrtávati výroky vůdce radi- kálů českých proto, že jím jest, jsou nás daleky, aniž hodláme povyšovati kvantitu politického věhlasu poslance dra. Baxy na platnost, jaká vymáhá si sama sebou poslechu, povšimnutí a nutné odvěty. Jsou však tvrzení, kteráž bez ohledu na ústa, z nichiž vyšla, bez ohledu na papír. na němž vytištěna, peremptoricky vy žadují zájmu a projevu se strany těch, jichž se týkají. Na říšské radě bylo prohlášeno, že v osnovu zákona jazykového za souhlasu českých ministrů a rozhodujících českých posla ncu už pojato positivní ustanovení, kteréž jest negací nejen rovného práva, ale i nejzásadnějších prin cipů českého programu státo- právního i jazykového. Ortelem po roby bistorickéhio národa české vlasti pod zvůli německé zpupnosti! Mohou mlčeti ti, o nichž se praví, že souhlasili?
Baxa
16 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 28. května. (Krveprolit v Černěchově.) Ilaličské listy, došlé dnos z Krakova a ze Lvova, nepřinesly nových, vážněj- ších podrobností z hrozné udalosti, jíž v Černě- chově v okresu tarnopolském padlo za oběť pět životů lidských a jiných deset povážlivě ohro- ženo. Devět čelnických střel vyžádalo si tody patnáct obětí, a to vše za to, že chlapee chytal ryby ve vodě, ktorou má v nájmu nájemco velkostatku hr. Korytowski. V Černěchově, ru- ské vesnici asi s1000 obyvateli, jsou rybníky. které jsou v knihách připsány velkostaíku ryt. Rozwadowského. O právo rybolovu v těchlo ryb- nicich vedli dlouhá léta spor sedláci s velko- slatkářem a proces prohráli. R. 1896 soud roz hodl ve prospěch velkostatkáře a od té doby byl prý v Černěchově pokoj. Teprv nedávno nový duchovní upozornil prý sedláky, že právo, lo viti v rybníce ryby, náleží jim, a počaly se opět vyskytovati případy, že sedláci lovili v ryb níce. Dle zpráv, došlých z Černěchova, ne- šlo tentokrát o chytání ryb v rybníce, nýbrž v řece Seretu, která nepatří. velkostatku, nýbrž obci a byla obecním starostou dána velko statku do nájmu, patrně proli vůli občanstva Když chlapec, neprávem chytavší v řece ryby byl zatčen a matka učinila proto poplach, ob- čané vylýkali starostovi, že prodal pánovi jejiel V případě černěchovském sotva tedy možno mluviti o „krádeži ryb“, jak praví úřadní zprá- va, poněvadž obyvatelstvo, jež vždycky řeky Seretu užívalo samo, ani nevědělo, že řeka n rozkaz okresního hejtmana byla starostou dána řeku.
Praha Krakov Lvov
17 article
do nájmu velkostatkáří. Příhoda s chlapcen u řeky stala se v pondělí o 4. hodině odpolední Když čelník na žádost hajného Kirschnera zji- stil jméno chlapcovo, ujala se dítěte matka, selka Mandzijová, jež nedaleko máchala v řece prádlo. Četník matku zatknul a odváděl k sta- rostovi. Mandzijová cestou naříkala a sousedé se počali sbíhati. Když zvěděli, oč jde, nahrnuli se do dvora starostova obydlí a žádali, aby sta- rosta vysvětlil, proč pánovi prodal řeku a vydal jim hajného. Zástup znenáhla vzrostl na 400 oseb. Starosta ze strachu uprchl z domu, v němž se pod ochranou tří četníků skryl hajný. Když vyjednávání o vydání hajného nevedlo k cíli, padly prý ze zástupu tři výstřoly, mířené do okna obydlí, a za nimi se počalo sypati ka- moní. Dle jiné zprávy 12letý chlapec L alák nahlédl do okna, aby vypátral, kde je hajný skryt a v tom byl hajným zastřelen, načež te- prve zástup počal útočiti na dům a na čelníky. Jeden z četníků byl prý uhozen kamenem do prsou, jinému kamenem sražena přílba. Tu veli- tel četníků — bylo již půl deváté večer — dal povel, aby se strílelo, vypáleny dvě salvy a když se lid ještě nerozběhl, vypálena třetí salva, cel. kem tody devět ran. Těchto devět četnickýeh střel zmařilo pět lidských živolů a deset jinýeh vážně ohrozilo. Zabiti na místě kromě chlapce Šimona Lalaka Micha! Kazačko 60lotý. Mikul. Šegedin 40letý, Marie Andzio vá 35letá, Násťa Sidoraková 40letá. Člyr sedláci byli ranění těžce, šest dalších osoh lehce.
Příhoda Kirschner Mandzijová Šimon Lalak Micha Andzio
18 article
Za tybičku, na niž si činí právo hr. Kory towski a kterou 12letý chlapec chytil v řece. k níž si právo činí sousedé černěehovští, zaplatilo tedy pět lidí smrti a jiných doset téžkým zrn- něním. Jest to prvý vážný případ, vyskytnuvsi se v Haliči za úradování nového mistodržitole dra. Bobrzyňského a naskyťuje se mu tedy vhodná příležitost, aby dokázal skutkem, co sli bil při svém nastolení, že bude hájiti práva a spravedlnosti každého bez rozdílu slavu, jazyka a náboženství. Jest na dru. Bobrzyňském, aby jako vrchní chef haličské policie zjistil nade vši pochybnost, byli-li četníci v domě černěchov- ského starosty opravdu ohroženi na životě, žo byli nucení dáti tři salvy do lidu; aby zjistil užili-li četníci dříve všech zákonem přikázaných prostředků, aby lid uklidnili po dobrém; aby zjistil, jednal-li správně okresní bejtman tarno- polský, když přikázal, aby se řeka Seret dal do nájmu hr. Korytowskému, ač sousedé až do- sud řeky užívali vždy sami pro své potřeby bylo-li sousedům skutočně známo, že řeka je pronajata. V připadé tak strašném nestačí omlu- va, kterou čteme v některých polských listech. že vruské obci Černöehově se polloukali už delší čas agitátoři a štvali lid proti velkostatku.
Seret Halič
19 article
Zde jest nutno přísné vyšetřiti a odhuliti c el o pravdu a proti vinníkům, kteří mují na svědom tolik lidských životů, užiti zákona s největší přísností. V Praze, 26. května. (Počet žídů na universitách.) Dle úřadních výkazů za r. 1905 bylo na všech rakouských universitách 21.730 posluchačů, z nichž dle vyznání byl katoliků 16.822 neboli 77.72%, židů 3333 ne- boli 15%. Ostatní byli evangelíci, pravoslavní a jiní. Poměrně nejvíce židů, totiž 41.6% vy- kazovala německá universita černlovecká za ní kráčela německá pražská s 25%%, pok vídeňská s 22.3%, polská lvo vská s 21.2% a polská krakovská o 13.4 %%. V Štyrském Hradci bylo židů 1.9%%, v Praze na české universitě 1.1% a v Inšpruku pouze 0 procenta.
Praha Štyrský Hradec
20 title
Ze Záhřeba, 24. května. (Zápis na uni
Záhřeb
21 article
V drobném prodejít eonmviěr
22 article
a váe
23 article
ranní číslo o sobě . . edpoledni . . . . . . . za 2 b Ve slialkách na venkovšt ranní čísla. odpolední . . . . . . . . 4k Inserál plati se hotově napřel Předplacení a imerty přijímá v dmisi strase v Marisnské ulici č. 3. Tam nacházejí se těl redalee Cskárns a espedice „Národnich Lelatě“ Rukopisy se nevracují-
Národnich Marisnský ulice
24 article
versitě.) Za prvé tři dni dali se na světské fakulty zdejší university zapsati dva filosofové, oba rodem Němci. Jako sklamala Rauchova na- děje, že příveženci strany Frankovy zůstanou dema a dají se zapsati, sklamali bána také radi- kální Srbové, kteří se odstěhiovali z části do Bělehradu, z části do Štyrského Hradce. Solí- daritu s ostatními sludenty zachovali též Bul- haři, jichž bylo dosti mnoho v Záhřebě od té doby, co bulharská vláda propustila všechiny profesory. Bulhaři prohlašují ve zdojších listech, že hájili akademieké svobody v Sofii a nemohou tedy podporovati útočníka na svobodu univer- sitní ani v Záhřobě. Fiasco, jež baron Rauch ulrpěl na universitě, jest tedy úplné.
Němec Rauchův Frankův Srba Bulhar Rauch Bělehrad Štyrský Hradec Záhřeb Sofie
25 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 28. května. Slovanský týden v Petrohradě. Píše Jan V aclík. V Petrohradě, 25. (12) kvělna. (Pův. dopis »Nár. Listů«.) Vůdcové těch politických frakcí ruských, které ode dávna mají jméno »zá- padníků«, přihlásili se v posledním roce za adepty slovanské myšlenky. Příklad jejich pů- sobl i na přivržence jejich, a tak vidime, že se náhle pro slovanskou myšlenku prohlašují ti Rusové, kteří ji dosud popírali a byli jejími od- půrci. Poměr těchto »Novoslovanů« k staré škole slovanské v Rusku, k slavjanofilům, se tím nemění, ano pozoruje se u »Novoslovanů« snaha, slavjanofilý zatlačiti s jeviště a strhinouti na sehe důvěru Slovanstva. Kdyby se jim to nakrásně podařilo, nebyl by to slibný počátek jejich slovanské činnosti, neboť slovanská my- šlenka by jimi byla připravena o pracovníky skutečně zasloužilé a šlechelně, o pokračovatele A. S. Chomjakova, I. A. Aksakova, N. Ja. Dau- dlevského a j. A Slovanstvo, kleré by se od slavjanofilů prostě odvrátilo a zapomnělo, že dali Slovanstvu velikou řadu vynikajících učenců, že slovanskou myšlenku filosofieky prohloubili. že způsobili osvobozovací válku roku 1877—78. že po té válce navrhli Turecku svaloštěpánský mír, jejž Evropa na berlinském kongresu zavrhla jakožlo Slovanům příliš příznivý, — kdyby Sl - vanstvo po zásluhách těchto nadšených a obě- tavých pracovníků prostě máchlo rukou, dalo by na jevo tolik neuvědomělosti a neschopnosti, že by to odstrašiti muselo všechny jiné pracov- vníky na poli slovanské myšlenky. Skutečný pro- spěeh slovanské myšlenky vyžaduje, aby »novíe a »staři« Slované jední druhé nevylučovali, nýbrž nemohou-li se dohodnouti na společném programu, působili aspoň vedle sebe, osvědčujíce si vzá- jemně úctu.
Jan Rus A S Chomjakov I A Aksakův Slovan Praha Petrohrad Rusko Turecko Evropa
26 article
»Novoslované« mají prozatím kardinalný nedostatek: nemají o Slovanstvu hlubších vědo- ností a budou-li jich chtit nabýt, bude jim třeba utíkati se o ně k slavjanofilům. Jakkoli je potěšlivé, že se nyní o Slovanstvo v Rasku zajímají i kadeti, i socialisté, i krajní demo- kraté, i oktabristé, ano i judofilové, dlužno ne- přehlédati, že v orgánech všech těchto frakei jsou pouze dva, tři publicisté, věcí slovanských skutečně znali a pracující pro slovanskou my- šlenku s uvědoměním i láskou. Mezi ně patře v »Slově« bývalý ministr M. Fedorov a prof. Pogodin, avšak prvé místo náleží panu Vsevolodu Pavloviči Svatkovskému z »Rusi«, bývalému spolupracovníku »Nového Vremene«, jenž dobyl si velkých zásluh tím, že Rusy přibližil k Po- lákům, Západoslovanští poslové, přijíždějíce do Petrohradu, nenaleznou zde sice nic hiotového
M Fedorov profesor Pogodin Pavlovič Svatkovský Rus Nový Vremen Petrohrad
27 title
FEUILLETON.
28 article
al ol abai Literatura. Nové knihy. * Básně Jaroslava Kvapila. 1886—1906. Vydán definitvní. Grosman a Svoboda v Praze, 190 3.80 K Myslím, že je nedaleká doba, v níž vážná básni cká kniha z literárního tržiště vymizí docela. Vy- trvalá a rostoucí neúčast členářských kruhů stěžuje povážlivou měrou naklad telský úspěch a tím zne množňuje, aby veršované publikaci zajištěno bylo stálé a čestné místo na knižním trhu, jež jí plným prá- vem náleží. Příliš praktický smysl přítomné doby nedoprává zamysliti se nad básníkovým snem, po- nořiti se v čarovný svět jeho vidin a zázraků. A přece strom domácí poesie i při této snižující netečnosti stále silí, zakvetá a čas od času i nádherným plodem obohatí chudou hostinu všedního živola. Obsáhlá anthologie z veršů Jar. Kvapil a jes toho krásným a přesvědčivým dokladem, Dvacel let hásnického snažení rozvinuje se v ní jemně tkaným obrazem, plným jiskřivých tužeb, har- menické něhy i melancholického úklidu. Devět sbírek již dříve ceněných řadí básník ještě jedenkráte vedle sebe, aby doplnil je nejkrásnějším cyklem „Závoje“, který v pravdě korunuje knihu plně hluboké krásy a velikého posvěcení. Od prvého myšlenkového varu, v němž možne již tušit budoucí stříbrný vzlesk, který přinese dal šímu tvoření skvělý jas a ryzí zvuk, mírným oblou- kem postupuje vloha bůsníkova až k úplnému roz- voji. Jako křehké květy krásné paměti hromadí se tyto cykly v smuteční háj, v jehož středu nezapome nutelná a věčně živá vznáší se vidina autorovy choli která dala záři básníkově vloze a odvahu kouzlem očí svých ..
Kvapil Grosman Praha
29 article
Dedikace knihy drahé zesnulé prozrazuje záro- veň základní motiv celé anthologie, která netouži býti níčím jiným, než melancholickou hymnou velkolepou nenií srdce přeboleného. V souhlase s tímto úmyslem nacházíme v po- ladu sbírek jisté změny, které určenému stanovisku dodávají větší reliefnosti. Skvělá tvárná stránk knihy. v níž zvláště forma rond je velmi častá, při piná se přilnavě k vnitrům obsahu jemnými a sug geslivními náladami Očistění od silných vlivů, zvláště Irancouzských svěžím vývojem básníkovy vlohy stále jest patrnější Poslední pak cyklus „Závoje“ ukazuje celou ne zkalenou individualitu autorovu v úplném jejím tvůr- čím rozmachu. Za hebkými, modrými závoji objevují se znovu staré vzpominky, krásné obrazy minulosti, úsměv šťaslných chvil. Ale nad cestou, kterou básník kráčí nese se již soumrak černé, tajemné ruky osudu, ktery konečně zasazuje ránu těžkou a bolestnou Z mnohých půvabných čísel „Závojů“ připom nám alespoň nejkrásnější (Reguiem): Co je vzato zraku, srdci nedopřáno, zda už mrtvo není, navždy oplakáno? — Mám tě pochovati? Ano, ano, ano! Včerejšek jsem ulhal ve svém pozdním jaru, dnešek má jen dálky bez vášní a žáru... — Tedy možná zílra! Ale v jakém tvaruv Zda 4o není jedno, spočineš-li v hrobě, či zda duše nosi hrob té krásy v sobě? — Dočasnost i věčnost, obě boli, obět Po baztvárnu dneška mrivý měsíc chodí, do záhrobí plachly napjaty jsou lodí — Kdo tě doprovodí? Kdo tě doprovedí? Bez hvězd jsou ty noci, bez blankytu ráno, není přeboleno, není doplakáno! — Smím tě doprovodit? Ano, ano, anol V ní nejlépe cítíte veškeru sílu básníkovy duše vysloviti své cítění hluboce, upřímně a prostě. Po „Závojích“ následuje ještě „Finale“, vy zpívaně již po bolestné ráně temné sudby. Zní smut ně a beznadějně:
31 article
Celý svět nechť královstvím byl mým vše se zdálo — tebe měl jsem rád, bez písní a jenom mlčením lze tě v bezdno věků pochovat! Stopy hvězd kde nad dočasnem žhou v tajemství a věčna čaromoc mlčením jdu k věčnu za tebou — dobrou noc, má milá, dobrou nocí Básnik zříká se v ní tklivě svého dalšího tvoření Touží navždy zmlknout, navždy se odmlčet. Dávám se jen těžko přesvědčit o nezlomném rozhodnutí. Ne- lze nezpívat, když srdce jedenkrát již otevřelo se hla- sům života. A píseň, z duše vytrysklá, v chvíli za- smušilého roztesknění, zdáž právě ona vroucí a čistá není nejkrásnější obětí na oltářích nejsvětějších ? Quido Maria Vyskočil. * Pozůslatky knih zemského práva knižectv opavského. Vydává JUDr. Ján Kapras. Díl první Knihy přední. Část prvá (1413—1484). (Historický Archiv České Akademie č. 28.) V Praze, 1906. Sl XXV + 64 Opavsko bývalo, jak známo, až do XIV. stol. částí Moravy; teprve r. 1318 odděleno a řídilo se vlaslními soudy i právy. Od tě doby mělo také jistě své zemské knihy. Tyto — podle opavského názvosloví — dělily se na knihy přední (čili zápisy a protokoly soudní)a knihy zadní (čili desky zemské nebo knihy pozem- kové). Nejstarší jejich ovazky nejsou dochovány: pi
Vyskočil JUDr Kapras Praha Morava Český akademie
32 article
obléhání Opavy od Táborů r. 1431 knihy zemsk (až na jednu složku knih předních) shořely úplně. Nejstarší zachovaná soudní kniha, již vydán Kaprasovo otiskuje do písmene, počíná r. 1413; jsou to registra soudní neboli knih. půhonů z le! 1413 at 1461. Úvod autorův přehledně vykládá, jak z těcht souhrnných register soudních vyvinuly se dále knib nálezů, registra zmocnění, knihy roků, knihy p- mátní atd. Autor vykládá i o zařízení desk zemskýeh opavských a jak r. 1802 sloučeny s deskami knižeciv krnovského. Zemské knihy opavské psány byly z počátku latinsky: jen dva zápisy jsou německé. První česý zápis nalézáme r. 1420: od r. 1430 knihy soudn a od r. 1431 desky zemské psány jsou výhradně č- sky. Po bitvě bělohorské podrželo Opavsko, pro ně nebylo závedené obnovené zřízení zemské (jež se le stále řídilo slarými zřízeními, knihou Tovačovskou atd.) úřadní jazyk český. Teprve Leopold I. snažil se z- vésti za úřadní jazyk němčinu; ale pro odpoř stav od toho upustil a 27. června 1673 připuštěna něm čina pouze jako vnější jazyk úřadní pro styk se stra- nami německými. Ale tlak němčiny byl pčes to stále silnější; r. 1727 nalézáme první půhon něme cký, r. 1751 němčina ovládla úplně, poslední zápis český je z r. 1756. Líčením smutných osudů zem ských knih opavských (byly chovány v liechlenstein ské stodole) nechceme čtenáře unavovati Vydání Kaprasovo oliskuje troje soudní řegistra (1413—1461, 1464—1465, 1466—1484), pivní knibu půhonů (1466—1484). první knihů nálezů (1466 až 1484) a dodatek na listcích vložených. Obšírný úvod zevrubně informuje o pramenech, rejstřík věcný jmenný usnodňuje užívání. Kromě právnické a hi- storické ceny mají zápisy těchto knih soudních tak velikou cenu jazykovou: Akademie tlmto vydánín
Kaprasův Opava Opavsko zemsk
33 article
V. Flajšhans. zavděčila se i filologům. * Jiří Mahen: Podivini. Prósa, 1907. „ Moder- ní bibliotéka“ VI., dílo 4. Prosinec 1907. Na Kr. Vino hradech. Nechci nijak rozhodovati, pokud je účelno pře ceňovati význam „Moderní bibliotéky“, jak se to před krátkou dobou stalo listem, který pro knihy domácí má jen slova nejosířejšího odsouzení. Vyzná- vám pouze, že „M. B.“ svým výběrem druží se k cel řadě obdobných podníků, které nám sice dodávj zboží světové marky, ale našemu cítění zůstávuj cizí a k povznešení domácího písemnictví valně ne- přispivají. Nutno ovšem přiznati, že redakce „Mod biblioléky“ v každý ročník zařaďuje i práce české ale i tu výběr musí býti v souhlase s hypermoder- ním přesvědčením vůdčích jejích orgánů. „Moderní bibliotéka“ není určena širokým vrstvám, pouze úzkému kruhu čtenářstva (podivno, že čtenáři, inle- ligence tak vzáené, nedovedou čísti francouzské anglické a německé knihy v rizinálech) a redakce vyslovuje ve svých prospektech předtuchu neodvra titelného konce, nebude-li přízeň těchto kruhů „M B.“ zachována. Jsouce přesvědčeni, že zničením kniž- ní kultury, tak vysoce aristokratické, náš celý živo duševní těžce a nezhojitelně by byl postižen, doufá- me pevně, že volání redkce nebude neoslyšeno! Po třech úvodních pracích cizích v VI. ročníku „M. B.“ zafaděny jsou prósy J. Mahena „Pod- víni“, které celým svým provedením nevypadaj nikterak z programového rámce knihovny. Je to řada psychologických povídek, jejichž děj je většinou po- divně zmalen duševními analysemi, které nikde ne- jsou dopověděny, nikde vypracovány až do konce. Sujely nejsou nové, ale touží býti nově projádřeny že není dosud docíleno tohoto úsilí, není vinou zřejme a pravdivé vlohy básníkovy, nýbrž zaviněno vliven cizích, zejména norských literatur.
V Flajšhans Mahen Podivini VI M B J Mahen Modra M B
34 article
Není bez zajímavosti jeho hamsunovský „Por- Irél“, nebo prudce vržená „Rehabilitace“, postrádaj však obě umělecké jednotnosti, Z celého cyklu nejvýše slavím povídku „Spon- ka“, která je koncipována jemně a originálně. Cele však nenadnáší se mnoho nad prostřednost. Pan Mahen v předmluvě ke své knize podává nám jakés takés osvětlení. Praví v ní: „Co jsou tyte všechny povídky? Hledání, pátrání a vzpomínánl Spolu touha po lepším budouenu. Co jsou tyto všech- ny povídky? Cítím to: jsou pokusy — snad nedo- konalé. Hrdinové zapomenou časem existovat. Te je velmi zlé ... Slovo básníkovo musí míti autoritu. Neodvažuji O. M. Vyskočil. se odporovatl Bibliografie. * Časopis pro pěstování mathema tiky a Iysi kv. Redaktoři pp. dr. K. Petr, dr. Boh Kučera a Lad. Červenka. Číslo 4. ročníku 37. má tento obsah: Antonín Sucharda. Napsal J. Sobotka. O grupě řádu 360. Napsal K. Rychlik. Skládání ko- nečných současných rotací pevného tělesa. Podáva dr. Ladišlav Stjepanek, prof. reálného gymnasia soukr, docent na universitě v Záhřebě. Proudění eleklřiny ve vrchlíku kuluvém omezeném slérickou ellipsou. Napsal dr. Frant. Velísek v Praze. Výsledek sbírky v zemích českých ve prospěch zřízení pomníku Abelova. Vypsání ceny Weyrovy. Příloha k Časopisu pro pěstování mathematiky a fysiky. Krátký výklad elektriky Wimshurstovy. Podává dr. Václav Posejpal na Král. Vinohradech. Stanovení společných tečen průsečíků dvou souosých kuželoseček melhodami deskr geometrie. Jako dodalek k článkům J Kálala a O. Lehovce podává Jiří Archleb, suppl. uč. v Par dubicích. Slanovení společných sečen a tečen dvou kuželoseček o společné ose. Studujícím napsal dr. Ant. Pleskot, profesor v Plzni. O předpovídání po- větrnosti. Se stanoviska historického zpracoval Jos Krkoška, prol. v Pelhřimově. (Pokračování. ) Mosajka
Mahen O M Vyskočil Boh Kučera Suchard J Sobotka K Rychlik doktor Ladišlav Stjepanek profesor František Abelův Weyrův Posejpal Král O Lehovec Archleb Antonín Pleskot Krkoška Záhřeb Praha Plzeň Pelhřimov Wimshurstův J Kálal
35 article
Píše dv r. prof. dr. V Strouhal. Astronomická zpráva na kvělen a červen 1908 Napsal dr. Fr. Nušl. Astro- nomické praklikum Napsal dr. Fr. Nušl. * Letní sídla, lázeňská a léčebna mísla v zemích koruny české. Ročník v. (doplněný). Informační kniha pro zdravé i nemocné. S mnoha vyobrázenimi a maokou. Stran 223. Cena jen K —.80, poštou K 1.—. Nakladem Edv. Leschin- gra v Pra e. Vodičkova ul., 34. Učelem této publi- kace jesl, aby v prvé řadě seznámila české inter- essenty o výhodách, přednostech a účelnosti těch kterých lásní neb letních sídel, jež hodny jsou, aby skutečně byly podporovány českým obecenstvem, by trpící vyhledávali léčivé zdroje ve své vlasti a zvláště v lázních českých a nezanášeli českých peněz cizin- cům, když totéž a mnohem levněji obdrží u svých nejbližších !
profesor doktor Strouhal Nušl Francie Vodičkův ulice
36 article
* Rokv německé škole jest název knihy, napsaně K. Pospíšilem a vydané jako druhý bvazek »Osení, knih mladých čtenářů«, nákladem F. Topiče v Praze (za 50 hal.) Autor rozpomíná se na krutě zažitý rok, jejž strávil na studiích v německém gymnasiu, vypravuje o všech útrapách, které bylo nu pod stoupití mezi lidmi cizími, mezi lidmi, chova- jícími nenávist proti všemu, co je české, Je to kniha ryzí pravdy, psaná vroucím citem pravého vlaste- nectví. »Rok v německé škole« palři nejen do rukou dětí, ale i rodičů; děti naučí se vážiti si školy, v níž učí se mateřským jazykem, rodiče pak dosta- nou knihou výstrahu i poučení, do jaké školy dítě patří, má-li věděním i povahové prospívali. Vypra- vena je dle návrhu Jar. Bendy a důstojně řadí se ku prvému svazku »Osení« (řídí Ad. Weníg), v němž vyšel výnor básní Svatopluka Čecha (za 60 hal.) * »Zlatá Praha«, velký obrazový týdenník, v nakladatelství J. Olty v Praze. Dnešní 35. číslo tohoto uměleckého týdenníku přináší zdařilé repro- dukce několika uměleckých děl, z nichž zmínky za- sluhuje velký obraz Karla Lotze, proslulého uher- ského malíře: »Kristus uzdravuje chromého«. Origi- nal toho díla nalézá se v uměleckých sbírkách pana cís, rady Vejdělka. Na dalších stranách nás upoutají: obraz V. Malého »V tovární čtvrti«, barevná repro- dukce A. Schücka »Náměstí v Tridentu« a celo- stranná reprodukce J. V. Myslbeka: »Blahoslavená Anežka česká«, Časová část »Zlaté Prahy« je věno- vána letošní jubilejní výstavě. Část beletricka vyniká mnohými příspěvky význačných jmen literárních.
Pospíšil Svatopluk Čecho Lotz Vejdělek V Malý A Schück J V Myslbek Anežka český Praha Bend Olt Trident ryzí pravda Ada
37 article
Redaktorem »Zlatě Prahy« je A. B. Dostál, obrazo- vou část řídí Vistor. Olíva. * Český Lid. Sborník, věnovaný studiu lidu če- ského v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slo- vensku Právě vyšlo čís. 8. roč. XVII. s bohalě ilu- strovaným a zajímavým obsahem, z něhož uvádíme: Volí J., Bratři Růžového kříže v zemích českýcha proroctví jejich na rok 1622. Zibrt Č., Písničkář Fran- lišek Hais a jeho paměti. Kubin J., Dynovackya
Zlata A B Dostál Zibrt Fran Hais Kubin Dynovackya Praha Čechy Morava Slezsko