ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 2f7c0af0-7736-11dc-9e94-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 34 celkem · entity: person 55, place 89, org 11, work 10
1 masthead
Národní hospodář.
2 masthead
emaědělstvi
3 masthead
Obchod
4 masthead
Prcmysl
5 masthead
Finančnictví
6 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 148. ze dne 29. května 1908.
7 masthead
DR. JOSEF PAZOUREK
DR Pazourek
8 article Národohospodářský význam vý- vozního obchodu.
Národohospodářský význam vý- vozního obchodu. Lidé, přemýšlejíce o pramenech, jimiž se bohatství národa jako celku nejlépe rozmnožuje. záhy povšimli si vývozního obchodu. Bylat dosti na snadě myšlenka, která koncem středo- věku pole ovládla, že nelze hledati prostředků ke vzrůstu bohatství státu a národa uvnitř jeho území, poněvadž tu může zdánlivě toliko jeden úd na úkor druhého bohatství nabýti. Přiklad bohatých republik starověkých a středověkých zdá se jasně naznačovati cestu, kterou národ bohatne, totiž vnějším obchodem a poně- vadž tenkráte nebylo ještě hospodářství úvěro- vého a všechny styky s cizinou se vyřizovaly jen hotovými penězi a příznivý nebo nepříznivý vý- sledek těehto styků přílivem nebo odlivem peněz se jevil, bylo dalším důsledkem řečeného sta- noviska, že peníze tvoří bohatství národa. Země jest bohatou, tvrdilo se, má-li hojně peněz a drahého kovu a musí tudíž každý národ snažiti se o to, aby zásobu peněz v zemi zachoval a rozmnožoval. Není-li však v zemi dolů na drahé kovy, pak mohou peníze jen stykem s eizinou, tržhou za vyvezené zboží se rozmnožiti. Hodnota zboží do ciziny vyváženého musí převyšovati hodnotu zboží do země dováženého, tedy aktivni bilance vnější tržby zboži přivodí do země peníze a rozmnoží bohatství ná- roda. Proto ve století 17. a 18. v době mer- kantilismu hleděl každý stát povznésti vý- voz výrobků průmyslových, podporoval jej pre- miemi a dovozu bránil cly. Obratnou soutěží s cizinou na poli průmyslu a obchodu měla se dceíliti aktivní bilance tržební a přítok peněz do země. Při tom sledován zeměpány i cíl druhý, totiž rozkvět průmyslu měl poskytnouti zároveň možnosti zaměstnati rostoucí populaci a tím po- sfliti vojsko a tak řečenou politickou bilanei státu.
9 article
Směr tento vedl jednak ku přeceňování vý- znamu vývozního obchodu a průmyslu, jednak ku přeceňování významu peněz a nastala v obou směrech reakce. Pokud se prvé věci týče, pronikla v druhé polovici stol. 18. Evropou nauka fysiokratů, jež dovozovala, „že půda jest jediným pru- menem bohatství“ i že „rolnictví jest zřídlem všeho bohatství státu a bohatství všech obča- nů“. Obchod a průmysl mají význam jen jako odvětví (depondance) rolnictví a jen ta průmy- slová výroba a ten obchod jsou na prospěcl obecnosti, jež domácí suroviny zpracují nebo je uvádějí v oběh, kdežto přivádí-li obchod do země cizozemské potřeby životní a cizozemsko suroviny a ty se v zemi zpracují, jest to stav pro celou společnost naprosto nezdravý, jemuž se má zákonodárstvím pokud možná čeliti. Ne- boť: „vše, co škodí rolnictví, škodí národu a státu, a vše, co rolnictví podporuje, prospívá národu a státu“. Týž smysl vyjádřen i heslen tonkráte často opakovaným: „Chudý rolník chudé království; chudé království chudý král.“ Anebo: „Má-li sedlák peníze, má je každý.“
Evropa
10 article
Také v otázce theorie peněz a vlivu aktivní težební bilance na hospodářský vzmach lišil se názor fysiokratů od názoru merkantilistů. Fysio- kraté považovali totiž peníze za zboží jako co jiného, kdežto merkantilisté kladli pojem peněz proti pojmu zboží; vývoz zboží značil tudíž morkantilistům zároveň úhradný dovoz peněza naopak, kdežto fysiokraté nelišili vývozu zboží a vývozu peněz ani dovozu zboží a dovozu pe- něz. V důsledcích tohoto stanoviska tvrdili fysio- kraté dále, že se hodnoty v mezinárodním styku vyrovnávají. Není tudíž dle mínění fysiokratů obav z pasivní bilance tržební a není třeba, aby stát jí hleděl čeliti. A. Smith a škola národohospodářského liberalismu, jejíž názory od let 1776 do polovice 19. století byly panujícími, stála v otáz- ze theorie peněz a v otázce významu tržební bilance ještě příkřeji proti merkantilistům než fysiokraté, ač ne vždy právem. Smith sám mluví „o hloupém názoru, že bohatství záleži v penězích“, dle něhož snažila se obchodní poli- tika Anglie podporovati ona odvětví nynějšího ob- chodu, „kde se bilance platí penězi“; ne v pe- nězích, t. j. ve zlatě a stříbře, nýbrž v užitko- vých předmětech, který se dají za peníze kou- piti, záleží prý pravé bohatství národa. Ale právě v této věci křivdí Smith merkantilistům, nebot i oni, kde mluví o získávání peněz vnějším ob- chodem, nemíní drahý kov jako takový, ten jest i jim pouhým nositelem, representantem hodnot nýbrž to, co se zaň koupiti dá, ale ovšem řadi i peníze pod pojem bohatství jako jeden dru
A Smith Smith Anglie škola národohospodářský liberalismus
11 article
jeho a to zcela správně. Ostatně nechtěli mer- kantilisté peněžní získy, nabyté mezinárodní tržbou, uložiti jako mrtvý poklad, nýbrž chtěli je jako kapitál užitečně v zemi obraceti, aby do mácím dělným třídám práci zjednali a to vlast ně bylo také snahou Smithianistů (Onekem). Ji nak hleděl Smith sloučiti merkantilismus a fysio- kratismus v jednotnou soustavu a tím je chtěl zbaviti jejich jednotvárnosti. Práce a kapi tál jsou po jeho názoru dva podklady bohat- ství národů; nezáležíť národní bohatství pouze v produktech půdy, jako tvrdili fysiokraté, nýbrž v rozdílných formách, jichž přirozené statky lid- skou prací nabývají v hodnotě, která se jim tím přidává. „Roční práce každého národa jest fend, který národ opatřuje všemi potřebamia příjemnostmi života, jež národ každoročně stra- vuje; ony záleží buď v bezprostředních výrob- cích této práce, nebo v tom, eo se za tyto vý- rebky od jiných národů kupuje“. Čím větší jest dovednost a čím větší je počet učitečných a pro- duktivních pracovníků, t. j. pracovníků hmotným pracím se věnujícím, tím větší pude roční pří- rost zásoby statků. Ale počet dělníků, které lze produktivně zaměstnati, má pevnou závoru: jest všude v poměru k zásobě kapitálů, kterých se užívá na jejich zaměstnání. (Philippovich.) Po- kud se postupu vývoje hospodářského týče, mě *) Přednáška konaná ve valné hromadě vývozního spolku pro Čechy, Moravu a Slezsko v Praze dne 24. května 1908.
Smith Philippovich Morava Slezsko Praha spolek pro Čechy
12 article
by se dle mínění Smithova u každého národa díti tak, aby nejprve přivedla se k rozkvětu orba, potom průmysl a konečně obchod. Kdežto učení merkantilistické bylo odleskem onoho stupně vývoje hospodářské politiky, který Bi- cker nazval „uzavřené hospodářství národní“. Smith a následovníci jeho stáli na stanovisku mezinárodní dělby práce a hospodářství světo- vého, jako konečného stupně v hospodářském vývoji národů. Každý národ nechť vyrábí to, v čem jeho země jest u přirovnání s cizinou ve výhodě, ať ve výhodě přirozené neb nabyté a jest prý pro zemi lépe, aby zboží od lepšího výrobce z ciziny kupovala, než sama hůře vy- ráběla. Nový obrat v názorech národohospodářských nastal v polovici stoleti 19.; byla to do jisté míry rehabilitace soustavy merkantilistické, ná- vrat k ochranářství a národním soustavám. Zásady nového tohoto směru politiky ná- rodohospodářské nejlépe stlumočil Bedř. List. O Smithovi praví: „Pro Smitha neexistuje žád- ný národ, nýbrž jen společnost, t. j. individua pospolu žijící. Systém jeho je systémem sou- kromého hospodářství všech individuí země. nebo i celého pokolení lidského, jak by se utvo- řilo a vytvářelo, kdyby nebylo zvláštních států národů a národnostních zájmů, ani zvláštních ústav a kulturních stavů, ani válek a národní náruživosti; systém jeho byl jen theorií hodnot, theorií komptoiru nebo obchodnickou, nikoli na- ukou, jak se produktivní síly celého národa, ke zvláštnímu prospěchu jeho vzdělanosti, jeho blehobytu, jeho moci, jeho bytí a podnikavosti probuzují, rozmnožují, udržují a uchovávají.
Smithův Smith
13 article
List zdůraznil zřetel na národní moment v ži- votě hospodářském a ukázal, že národ jest zvláštní hospodářskou jednotkou, které must ustoupiti často i prospěchy jednotlivců a peprvé jasněji podal výměr bohatství národa n rozdíl od bohatství jednotlivců. Praví: „Jedno- tlivcovo bohatství, množství směnných hodnot v jeho majetku se nalézajících, bohatství národa záleží v produktivní síle celku, její mnohostran- nosti a rovnováze a výroba těchto produktivních sil jest pro národní účel mnohem důležitější, nežli výroba hodnot směnných. V normálním stavu každého národa jsou tři hlavní produk- tivní sfly, které musí býti souměrně vyvinuty: zemědělská, manufakturní a tržební. Zvláště manufakturní síla má na celý rozvoj národ vliv nejmocnější. Národ, který směnuje země- dělské produkty za cizí zboží manufakturní, jest individuum s jednou paží, které cizí paží jest podporováno. V těchto věcech blíží se tedy List k názo- rům Smithovým, ale za to úplně se od něho rozchází v posuzování významu vývozního ob- chodu. Vystupujeť příkře proti jeho nadceňován n úkor vnitřnímu obchodu a zejména proti jodnostrannému jeho vybudování. Praví: „Mno- hem důležitější než mezinárodní dělba za vzá- jemné styky hospodářské různých národů jest národní dělba práce, při které by všechny produktivní síly národa byly souměrně vyvinuty a zejména průmysl spojen se zemědělstvím.
List r Smithův
14 article
Každé rozšíření neb zlepšení dosavadní továrny rozmnožuje poplávku po zemědělských produk- tech. Tato poptávka není nijak nejistá, nijak na cizích tržebních opatřeních neb převratech, nebo na cizích žních závislá, tuzemský zemědělec ne- dělí se o ní s jinými národy, ona jest každý rok jistá. Ať žně jiných národů dopadnou jakkoliv ať jakákoliv nedorozumění povstanou v politi- ckém světě, on může spoléhati na odbyt svých produktů a na koupi svých potřeb zboží manu- fakturního za přiměřené a stejnoměrné ceny. S druhé strany každé zlepšení tuzemského rol- nictví, každá nová kultura podněcuje opět tu- zemskou fabrikaci. Škola nemůže popříti, že vnitřní trh národa jest 10krát důležitější nežli zahraniční, ale ona zapomněla z toho vyvodii na snadě jsoucí důsledek, že je 10krát důleži tější pěstovati a zabezpečiti trh vnitřní, nežli hledati bohatství v cizině.“ „A v nejnovější době od let 70. století 19. zachází se v protichůdné snaze proti jednotné- mu světovému trhu ještě dále: hlásá se myšlen- ka vlastní soběstačnosti, států a ná- rodů a nezávislosti na cizině, jak v zemědělství tak i v průmyslu. Sombart na př. praví: „Kulurní národové jsou dnes (v poměru k své- mu celkovému hospodářství) spíše méně spjati vzájemnými styky tržebními, jednotlivé národní hospodářství jest dnes spíše méně vtaženo v th světový, nežli před 100 léty. Při nejmenším jest klamno domnívati se, že mezinárodní styky tržební nabývají poměrně rostoucího významu pro moderní hospodářství národní. — Opak jest pravdou.“
15 article
Novodobé toto ochranářství hraničí tedy theoreticky málem s jakousi tajně svépomoenou, pěstovanou prohibicí a jest způsobeno zvláště národnostním hnutím posledních desetiletí všude se ozývajícím. Ostatně není divu, že dochází nauka tato obecného souhlasu; hodíť se k in- tencím státu a národů velkých a jich choutkám imperialistickým po ovládání velkých oblastí zemských i státům a národům malým, jimž po- dává posily a důvěry v zápolení vedle národů velkých, poskytujíc jim možnosti „nalézti svého štěstí v rodném koutku“. Důsledkem proniknutí nových těchto zásad by areiť byl pokles vzájemné mezinárodní tržby a její potlačování. Ale zatím netřeba míti obav naopak pozorujeme v praktické politice hospo- dářské přese všechno ujišťování opačné, že státy jsou v těsnější vzájemnosti hospodářské, než kdy jindy, jakž patrno ze stoupajících obra- tů dovozu a vývozu zboží. Rovněž o nějakém podceňování vnějšího obchodu zatím není řeči. ba naopak státy sledují úzkostlivě, zda vnějš“ jejich tržba stoupá. Jest sice pravdou, že přibyl ještě jiný nový moment, který zdánlivě zastiňuje význam tak řečené aktivní bilance tržební. Víme totiž, že o dovozu a vývozu peněz do země nerozhoduje pouze vývoz a dovoz zboží, nýbrž i důvody a podněty jiné, jako zasílání kapitálů zápůjčních, platy za služby dopravní a komisionářské, ná- vštěvy oizinců, zásilky, peněz vystěhovaleů aj
16 article
Jest známo, že ostatní státy evropské platí Anglii za její služby spedítérské a bankéřské při importních obchodech ze zámoří značne sumy ročně. Rakousko-Uhersko platí do ciziny z kapitálů cizích u nás umístěných dílem v zá- vodech průmyslových, dílem jako zápůjčky státu co rok asi 400 až 450 milionů korun. Do Italie posílají se ne nepatrné úspory od vystěhovaleů jejích, v cizině pracujících a cizi turisté dovozou tam rovněž pěkné peníze. Těmito skutečnostmi může i přebytek aktivní bilance tržební obrátiti se ve schodek a naopak vidime, že právě státy hospodářsky pokročilé mají tržební bilanci pa- sivní, ale tak řečenou bilanci platebn aktivní, na příklad Anglie, Nizozemí, Belgie Francie. Zemím bohatým, které jsou věřiteli zemí ji- ných a dostávají od nich úroky a dividendy ze svých kapitálů zápůjčních, nesejde ovšem tolik na aktivitě bilance tržební; jejich bohatství roste pro okamžik přebytkem bilance platební. Ale přebytky tyto musí v zemi najíti užitečného umístění v podnicích, musí posloužiti výroběa trhu domácímu, a nemá-li země zůstati přes své zásoby peněz vůči sousedům pozadu, musí se hleděti jimi poskytnouti podkladu práci, aby se stále osvěžovala a stupňovala kupní síla v nej- širších vrstvách a dopouštěla vzestup jejieh úrevně životní. Hůře jest však zemím chudším, které jsou dlužníky bohaté ciziny a vůbec zemím s pasiv- ní bilancí platební. Těm bývá vývoz zboží je- diným prostředkem poměrně nejsnáze rozmachu schopným a dostupným, kterým se rostoucí za- dluženosti dá čeliti.
Anglie Rakousko Uhersko Nizozemí Belgie Francie
17 article
Poučným je v télo příčině nynější vývoj poměrů v Německu, které, jak známo, v posled ních letech učinilo obrovské pokroky hospodář- ské. V loňské a letošní tamější finanční krisi se totiž i tam naříkalo na pasivitu pla- tební bilance a na úzký kapitálový podklad prů- myslu; za lék se doporučuje na jedné straně povznesení vývozu obilí, na druhé straně se radl. aby bylo podporováno tvoření kapitálu a neby kapitál vyháněn nesprávnou hospodářskou poli- tikou za hranice, jako ku příkladu zakládáním filiálek průmyslových závodů v cizině, k němuž průmyslníci jsou nuceni ochranářskou politikou Německa vyvolanými vysokými dovoznými cly v cizině, nebo umísťováním kapitálu zápůjčný cl v cizině, k čemuž je doháněl nevhodný prý zá- kon bursovní. Tedy onen ideál, kdy dovedou se země obe- jítí bez vnější tržby, bez cizích kapitálů, kdy nebude třeba jim snad ani peněz kovových, ný- brž kdy vystačí ponězi papírovými, jak je již Fichte měl na zřeteli, jest asi dosti ještě vzdálen. Alo přes to zůstává ona soběstačnost, kterou zejména prof. Bráf tak skvěle aplikoval na národní poměry naše, vyvrcholením národnostní hospodářské politiky, k němuž v mezích realné zkušenosti se musíme hleděti přibližovati. A tu jest především zatím zodpověděti otáz- ku, je-li právě vzhledem k povznesení bohat- ství národa a jeho soběstačnosti lhostojno, co vyvážíme, či je-li některý vývoz národohospo- dářský cennějším, a po případě který. (Dokončení)
Ficht Ala Bráf Německo
18 article
Bnížení dískontu v Londýně. Včera usneslo s konečně vedení lendýnské banky na snížení dis- kontní sazby se 3 na 21/2 %. Tím dosáhl diskon v Londýně úrovně, jaké neměl od podzimu roku 1905. Snížení očekáváno bylo již od čtrnácti dnů Bylo s ním ctáleno až do včerejšího dne bezpo- chyby proto, že zlato, které přicházelo z Ameriky odcházelo z valné části do Paříže. Anglická bank očividně vyčkávala, až tento odliv do Francie ochab- ne. V posledních dnech skutečně kurs pařížské de- visy v Londýně so zlepšil a následkem toho odliv zlata do Paříže ochabl. Soukromý diskont v Londýně poklesl na 14 a zůstává přes snížení oficiáln sazby o % nižší, než tato. — Po snížení dis- kontu v Londýně, které jest pátým v tomto roce, do- jde nyní v brzké době také na snížení diskontn sazby v Berlíně, bezpochyby s 5 na 41/2%% a po případě i v Paříži se 3 na 21/4%. V Paříži poklesl soukromý diskont na 23/146 a v Berlíně na 3 1/2 . Živnostenská benka. Živnostenská banka zřídí dnem 1. července filiálku v Terstu. Dirigentem tétc filiálky jmenován byl dosavadní prokurista vídeňsko filiálky p. Bohumil Novák Nové komunální obligace a zástavní listy. Spo- řitelna měsla Inšpruku usnesla se vydávati zástavn listy a komunální obligace, Pro obě kategorie úpisu zřídí spořitelna emisní ústavy. Dosud žádná spořitel- na v Řakousku nezřídila si ústav k vydávání komu- nálních úpisů. Úmysl inšprucké spořitelny vysvětluje se tím, že ani tyrolský ani vorarlberský zemský hy poteční ústav neposkytuje půjčky obcím. Nová pobočná místa Rakousko-uherské banky a to v Lubně (bankovní obvod Štyrský Hradec) Vejprtech (bank. obv. Cheb) započnou svou čin- nost dnem 1. června t.r.
jítvízum Novák Londýn Paříž Francie Berlín Terst Rakousko Lubno Vejprty Cheb živnostenský banka Štyrský Hradec
19 article
Výsledky uherské poštovní spořitelniy v r. 1907 Stav vkladů spořilelních dosáhl výše 88,887.785 k zvýši, se během roku 1907 tedy o 10,248.412 K. Še- kový obchod trpěl nepříznivými všeobecnými po- měry peněžními, obraty dosáhly však pozoruhodné výše 6047.54 mil. K a to byly 3021.75 mil. K vpla- ceny a 3025.7 mil. K vyplaceny, takže slav šekových vkladů se o 4,025.037 K snížil na 65,267.068 K. No- vých kont otevřeno 1946, naproti tomu zrušeno 583 takže koncem 1907 počet majitelů kont čítal 16.291. z nichž se 12.133 = 74.47% připojilo i k řízeni clearingovému. Deposita cenných papírů obnášejí 15,258.788 K. Vkladů vykazoval ústav koncem roku celkem 154,154854 K. Čistý výnos činil 2,086.326 K kterýžto obmos odveden byl státní pokladně, ježto reservní fond dosáhl již zákonné maximální výše. Z amerického trhu železářského píše „Ir o Age“: Jistá vůdčí jižní huť vnesla poněkud ruchu v úpině uvázlý obchod na trhu surového železa tím, že získala značné objednávky: jiní výrobci následo- vali a docílili stejných výsledků. První stanovila nyní cenu opět na 11.50 dol. za tunu franko Birmingham, Aabama, kdežto ostatní zvýšili ceny na 12 dol. Tente přiklad došel následování i v jiných oblastech s po- dobným účinkem. Foundry č. 2 bylo prodáváno za 16.75 dol. za tunu. Nynější spotřeba se sice pod- slatně nezlepšila, avšak atmosféra je vyčištěnaa obchod postaven na zdravější bási. Na domácím trhu ocelářském nebyl obchod podnícen následkem ohlá- šení zájemců ocelářských, že zachovají dosavadní ceny, naproti tomu umístěny četné objednávky pro vývoz. Ve stavebním materiálu panuje větší živost Obchod s tyčovým železem nevykazuje zlepšení O několik větších zakázek v nesyndikovaných rou- rách se právě vyjednává,
K Š Ir Birmingham Aabama dol
20 article
Kartel továrníků podešvic. Předevčírem konána byla ve Vídní schůze továrníků podešvic, již zúčast- nili se také zástupcí uherského průmyslu. Na schůz docíleno bylo úplné dohody v příčině založení kar- telu a kartel bude ihned uskutečněn, jakmile budeu dány předpoklady pro dohodu uherských továrníků podešvic. V Uhrách nejsou vyrovnány ještě někter neshody mezi průmyslníky a konsorciem bank, do- hodu lze však očekávati co nejdříve. Organisuce jest zamýšlena tak, že kartely rakouský a uherský budou vedeny úplně samostatně, avšak dle jednot- ných zásod. Vývoz bude rozdělen dle průměrných ci- fer vývozu let 1905, 1906 a 1907 Informační objíždka povodí orlického. V ne- děli dne 17. t. m. konána byla již šestá exkurse Orli- ckého komit. povodím orlickým, tentokráte po hořei- ším toku Tiché Orlice z Ústí n. Orl. proti vodě. Mez Ústím a Kyšperkem shlédnuto koryto, místy velm nedostatečné, vyžadující částečné regulace, zvláště v Záklí u Libchav při ústí potoka libchavského pod mestem v Hutvaldě, v Černovím a u mostu ve Vá- clavicích. U Václavic sesouvá se stráň a hrozí zasy- páním Orlice. Další regulace jsou žádoucí v Hnátnici.
Vídeň Uhry Ústí Orlický Kyšperk Záklý u Libchava Černoví Václavice pání Orlice Hnátnice Tichá Orlice
21 article
Kunčicích, Kyšperku, kde nutno regulovati i potok lukavický. V Orličkách jelo se přes provisorní most původní traversový tu byl odplaven. Shlédnuty strže v Orličkách, nové řečiště, které si Orlice vymlela na Verměřovicemi, přerušená cesta a podemletá tr dráhy pod Jablonným, výmol pod jezem v Jablon- ném a místa pro údolní přehrady pod Verměřovi- cemi a nad Jablonným. V Sobkovicích a Jamném prohlédnuty spousty na polích, způsobené poslední průtrží mračen. Účastníci z Čermné vyslovili přáni po regulaci Čermenky v obci. Účast interesentů v všech uvedených obcích, jakož i v Bystřičce a By- střici, kle rovněž podány zprávy o škodách, Orli způsořených, byla hojná, zvláště v obcích něme- ckých. Veškeré obce byly zastoupeny svými zástupci Zájmy okresů zastupovali pp. okresní starosta Jelínek dr. Doubrava ze Žamberka, okr. tajemník Láb z Žamberka, páni posianci Chaloupka a dr. Štemberka.
Kunčik Jelínek doktor Doubrava Láb Štemberk Kyšperk Orličky Orlice Verměřovice Jablonná Jablon Sobkovice Jamné Čermná Bystřička Žamberk
22 article
Výpravu řídil p. inž. Petr Andrle z Ústí n. Orlicí s předsedou „Orlického komitétu“ p. okr. starostou Tužilem a odborným referentem panem inž. Ra- doušem v čele. Výbor „Orlického komitétu“ zastupo- vali ještě pánové Čihák, Berger a Jarkovský. Exkurse zúčastnili se dále zejména pp. starostové města Ky- šperka a Jablonného, p. továrník Reinelt z Kunčie a p. lesmistr velkostatku hr. Stubenberga. Příležitosti poskytli: okresní zastupitelstvo v Ústí n. Orlicí, mě- sto Kyšperk, velkostatek hr. Stubenberga a p. továrník Reinelt. — Informace v záležitostech této akce i po- kud se týče Orlického komitétu ochotně poskytují předseda p. Jos. Tužil, okr. starosta v Albrechlicích n. Orl. a Jos. Smrtka, říd. uč. ve Velké Čermné n. Orl. Vyjodnávání o dohodu mezi obchodníky a le- várníky poroulánu. Jak známo, rozbilo se před ča- sem jednání mezi obchodníky a továrníky porculánu o odpor obchodníků v některých olázkách. Nyní bylo jeďnání znovu zahájeno a dle dosavadního průběhu lze míli za to, že k dohodě tentokráte dojde.
Ing Andrle Tužil Berger Jarkovský Reinelt Smrtka Ústí Orlice Čihák Ka Jablonné Kyšperk Albrechlice můj Jos Velká Čermná Orlický komitét
23 article
Pokles cen kovů. Ceny kovů na londýnské burse znovu i v posledních dnech poklesly. Na trhu mědi chová se konsum trvale zdrželivě. Včerejší cena 567/ lib šterl. za lunu jest skorem tak nízká, jako v říjnu r. 1907. Cín poklesl znovu v ceně o 214 lib. šterl a znamená 129 lib. šterl. Olovo vykazuje se také chabou tendencí. Poslední cena 123/4 lib. šterl jen skorem o 10 lib. šterl. nižší, než nejvyšší záznam v předešlém roce. Příčinou jest jednak velký dovea z Ameriky a Australie, jednak slabý konsum olovo zpracujících průmyslů. Nová ruská půjčka? Pověsti o umístění nove velké ruské půjčky v cizině udržují se stále. Na p- řížské burse koluje zpráva, že počátkem podzimu uzavřena bude s francouzským finančním světem ruská půjčka v obnosu 11/4 až 2 miliard. Francouzská vlna. Na poslední dražbě francouz- ských vln, konané v Remeši, docíleno těchto ceno vysoce jemná nepravá vlna 1.50—1.671/4 fr.; jemná lehká vlna 1.3712—1.50 fr.; těžká jemná vlna 1.271 až 1.35 fr., běžná kvalita merinová 1.20—1.30 fr. táž v těžkém zboží 1.10—1.271/2 fr., jemná jehněč vlna 1 52—1.771/2 fr., táž hrubá 1.35 r. Rěcká továrna na čokoládu a kakao, která na- lézá se v likvidaci, hodlá prodati celé zařízení na- jednou, ježto prodej jednotlivých strojů a budov by nevedl k valnému výsledku. Není vyloučeno, že továrna talo by dobře prosperovala, kdyby racionálne znovu vedena byla, an odbyt v jižních zemích r- kouských, v Bosně a na celém Balkáně, by byl znač- Až dosud zásobuje Baikán téměř výhradně Anglie, Francie, Švýcarsko a Italie a to s dobrým výsledk em.
Rěcká Amerika Austrálie Remeš Boseň Balkán Anglie Francie Švýcarsko
24 article
Anglický bavlnářský průmysl. Oznámili jsm před časem, že organisace přádelen bavlny chystí se k jednotnému obmezení výroby. Na schůzi, ko- nané 15. t. m., usnesly se přádelny, zpracující ame- rickou bavlnu, že obmezení má býti provedeno a nyní se oznamuje, že usnesení to prohlášeno bylc závazným. Obmezení výroby provedeno bude tak že přádelny budou odpočívati po celý svatodušní týden a v následujících týdnech vždy v pondělí v sobotu. Usnesení toto ulehčí po případě navrhované obmezení výroby přádelen bavlny na pevnině. Obchodní a průmyslová komora v Č. Budějovi- cích konala dne 25. května 1908 druhou všeobecnou schůzi za účastenství 20 členů, kterou řídil presidení p. Frt Patzák. Po zahájení schůze vzpomenul presi- dent významného jubilea komorního. Př 25 lely dne 21. května 1883 konaly se doplňovac volby, které přivedly k vládě v komoře budějovické českou majoritu. S vděčným uznáním vzpomněl pre- sident zásluh dra. A. Zátky, za jehož řízení pro- vedeny byly památné volby r. 1883, jakož i spolu- pracovníků jeho pp. Jakuba Rožánka a Leop. Pollak a sdělil, že obraz budovatele české komory dra.
Frt Patzák doktor A Zátka Rožánek Leop Pollak Č . Buděj
25 article
Zálky zavěšen byl v úřadovně presidiální. Zmíniv se o nedávné návštěvě ministra obchodu dra. Fiedler v komoře, projevil president za souhlasu přítomných přání, aby komera i v budoucnosti svorně a horliv pracovala za dalším hospodářským rozvojem svéh obvodu. Po zprávě p. c. r. R. Rožánka schválila ko- nora dobrozdání o osnově nového zákona pun- covního Po návrhu presidia, který odůvodnil I. sekretář dr. Maysl, usnešeno, aby komora zakročila u zemské regulační komise, zem. výboru a zúčastně- ných ministerstev v tom směru, aby úvěru uvolně- ného odložením slavby želnavské údolní přehrady v částce 4,200.000 K použito bylo na provodení pro- jektu regulace Vltavy v Č. Budějovicích Vzhledem k ohlášené osnově zákona o finančním z- jištění vodních drah usnesla se komora po zprávě I sekretáře dra. Maysla projeviti důtklivé přání, aby v chystané osnově bylo pamatováno s dostatek na zabezpečení projektů vodocestných v král. českémía zejměna na splavnění střední Vltavy od Č. Budějovic ku Praze. Komora žádá dále urychlené schválení ho- tového projektu splav. Vltavy z Prahy do Štěchovie a neprodlené vypracování projektů další úpravya splavnění Vltavy od Štěchovic až do Budějovic, — Po návrhu živnostenského výboru usneseno požádati místodržitelství, aby upustilo od praxe, vývoji malých spořitelen nepříznivé a aby zřízení spořitelny v Pacově schválilo. Schválen byl návrh presidia aby byla obnovena žádost za zřízení dopravního ře- ditelství, po případě dopravního inspektorátu želez- ničního v Č. Budějovicích. — Obvodní hospodářsk výstavě v Boršově zajištěny pro vystavující živnost- níky bronzové medaile komorní.
Fiedler R Rožánek doktor Maysl Vltava Č . Budějovice Praha Štěchovice Budějovice Pacov Boršov
26 article
Továrna na zápalky dříve Sellier R Bellotv Žižkově konala včera v místnostech Hospodářsk úvěrní banky v Celetné ulici č. 35 valnou hromadu za předsednictví V. Lanny. Zúčastnilo se jí 19 akcio- nárů, zastupujících 4574 akcií se 456 hlasy. Zisk rok 1907 činí 221.188 K a s převodem z roku 190 celkem 336.017 K. Schváleno vypláceti 12% divi- dendu a obnos 106 898 K převěst na nový účet. Vy- stupujíci členové správní rady V. sv. pán Lanna, Ka-
Sellier R Bellotv V Lanna Lanna Žižkov Celetná ulice Ka Hospodářsk úvěrní banka
27 article
rel sv, pan Schlosser a cís. r. Zikmund Kann Pyll opět zvoleni. Revisory zvoleni O. Lindemann, dr Oskar Schmidt a Gustav Dichl, náhradníky J. Pospí- schil a Fr. Pleifer. Dividenda v obnosu 24 K za ku- pon č. 25 bude vyplácena od 1. července u Hospodář ské úvěrní banky v Celetné ulici. Ceny železa u nás a v cizině. V poslední době ukázalo se při jistém ofertním řízení, jaký rozdíl jest mezi cenou železných výrobků u nás a v cizině. Jednalo se o dodávku do přístavu rakouského, kam lze dovážeti cizozemský materiál beze cla. Dotyčný železářský výrobek stojí v uzemsku 22 K za metr. cent. Při dodávkách do ciziny povoluje se snížená cena 161/4 K. Anglické firmy nabízely však na zá- kladě ceny 141/2 K za metr. cent a sice franko pří- stav, kdežlo u domácí konkurence znamenala cena z místa výroby. Dodávka zadána byla ovšem firmám anglickým. Z bavlnářské bursy v Novém Orleanu. Dle no- vinářské zprávy byla jistá novoorleanská lirma ze svazu jmenované bursy pro nekalé jednání vyobco- vána. Adresu lze dověděti se u vývozní kanceláře obchodní a živnostenské komory pra žskč.
Schlosser Kann O Lindemann Schmidt Dichl Pleifer Francie Celetná ulice Nový Orlean živnostenský komora
28 article
Nevyzdvižené výhry. Uherský spolek „Dobré srdce“ (Jósziv) v Pešti vydal právě tiskem seznam všech dosud tažených, k výplatě výher ne- předložených losů Jósziv. Dle seznamu toho jseu nevyzdvíženy: 4 hlavní výbry po 20.000 K, připad- nuvší na serii losu 1020 čís. 66, ser. 1073 čís. 85. ser. 4209 čís. 27 a serii 6152 čís. 75, 3 výhry po 2000 K ser. 6657 čís. 3, ser. 6727 cís. 77, ser. 6833 č. 52, 10 výher po 1000 K ser. 383 č. 60, s. 1966 č. 2221 č. 26, s. 2388 č. 12, s. 2398 č. 8, s. 2734 č. 98, s. 3245 č. 91, s. 5005 č. 92, s. 5356 č. 27, s. 7271 č. 62, 18 výher po 200 K, 74 výhry po 50 K 78 výher po 20 K a 28.623 nejmenší výhry po 4 K. Suma všech 28.810 výher činí celkem 219.352 K Podrobný seznam tažených serií i čísel lze obdržeti v odministraci „Českého Merkuru“ v Praze, na Příkopě č. 19. Ještě publikace o zahraniční tržhě zakousko- uherské v r. 1906. Řada úřadních publikací o zahr- niční tržbě r. 1906 byla právě zakončena vydáním zprávy permanenční komise pro určování hodnot.
K Sum Pešť Praha Český Merkur
29 article
Publikace obsahuje kromě odborných zpráv o pohyhu cen a průměrné hodnotě zboží v přívozním i vývozním obchodě všech 20 odb. oddělení úvodní poznámky, sta- novy, jednací řád a složení bodnotové komise, výtah z protokolu o plně schůzi komise, jakož i přehled o obchodním pohybu ve speciálním obchodu rak.-uh. celního území v r. 1906. Opozdění, s jakým tato publikace dostává se na veřejnost, je skutečně úžasné. Nový odborný německý list textilní „Die Baum- wollindustrie“ přináší v posledním čísle m. j. tyto zajímavé články: přednášku sekč. rady Schullera „Náš vývoz bavlnářský“, stať o „vybudování tech- nického školství“ a dra. Erbana článek o „průmyslu vyšívačském s hlediště textilně- chemického „O pastvinách žirných a hospodářství pastevném ve Westerwaldu“ nazývá se zajímavá populární bro- žura z péra inž. Frt. Tomeše, stav. rady zeměděl- ské rady, která právě vydána byla jako seš. 3. „Publi- kací ústř. sboru zemědělské rady pro král. české“
Schuller Tomeš Westerwald sbor zemědělský rada pro král die Baum
30 article
Žádáme snažně všecky pp. předplatitele a dopi sovatele, jakož i přátele listu, aby nám laskavě po dávali ihned zprávy o událostech pro naše hospo- dářské a živnostenské kruhy důležitých a význam- ných, zejména o projektech nových podniků hospo- dářských i továrních, změnách, rozšiřeních neb pře- stavbách jich, o chystaných větších stavbách, ze- jměna železničních, silničních a p, o založení ho- spodářských spolků, svěpomocných družstev, větších dodávkách atd. Stačí prosté sdělení fakt, podepsané plnou zdresou, příslušnou zprávu novinářskou upraví redakce sama. Prhy peněžní. Petrohradská buzsa. Z Petrohradu, 28. května. (Zpráva Živn. banky.) 28. května 26. května Dskontní . . . . . . . . 376.— 370.— 423.— Baku . . . . . . . . . . . 420.— Caspienne . . . . . . . . . 4200.— 4150.— Sormovo . . . . . . . . . 105.— 105.— 165.— ruskočínská banka. . . . . . 165.— Ruská průmyslová banka . . . 275.— 274.— Petrohradské metallurgické . . . 135.— 135.— Kolomna . . . . . . . . . 177.— 175.— 81 75 Putilovské železo . . . . . . 81.50 148 — Fénix. . . . . . . . . . . 152.—
Caspienne Sormův Fénix Petrohrad Bak Kolomna ruskočínský banka průmyslový banka zpráva živnostenský . banka Dskontní
31 article Trhy na zbotí.
Trhy na zbotí. Cukr. Z Londýna, 28. května. 12.15 h. Závěr. (C -T.- B.) Na květen 11.4, 11.414, na červen 11.4, 11.41/4. na srpen 11.534, 11.6, na říjen prosinec 10.4 10.41/4. Ubrat 45.000 pytlů. Smýšlení pevné. Bavlna a bavlněná příze. Z Liverpooin, 28. května. (Telegr.) O 1 h. 45 m. Obraty 8.000 žoků. — Denní dovoz —— žoků. Tenders —. — Americké dodávky na květen 5.89, na květen-červen 5.85, na červen-červenec 5.78, na červenec-srpen 5.73, na srpenzáří 5.50, na září- říjen 5.24, na říjen-listopad 5.10, na listopad prosine 5.04, prosinec-leden 4.99, na leden-únor 4.96. — na únor-březen 0.—. — Smýšlení chabé.
Londýn na říjen CT žok
33 article
z. V Praze, 28. května. Londýnský záznam stříbra 4 27. kvělna 1908 činil 24.43 penny za stand. unci, při současném kursu londýnské devisy K 240 10, činí tudíž cena 1 kg ryzího stříbra K 84 98. Měd tilská stálá, pohotová 56/, liber šterl., na tři měsíce 571/a liber šteri. — Cin solva stalý, pohotový 129.— lib. šterl., na 3 měsíce 128.— liber šterlinků. Olovo chabé, španělské 123/4, angiické 131/% lib. šterl. — Zinek chabý, obyčejné známky 193/% lib. šterl., zvláštní známky 20.25 liber šteri. — K tut 81/2 lib. šterl. Bavlnu a příze bavlněná. Z Nového Yozku, 27. května. (Telegr. zpráva »Národních Listů«.) Bavlna. Závěrečné kursy Nov. Yorku: pohotová 11.50, na květen 10. 16. na červen 10.16, na červenec 10.13, na srpen 10.03, na září 9.42, na říjen 9.32, na listopad 9.16, na prosinec 9.12, na leden 9.08, na únor 9.07, na březen —.—, na duben —.—. — Smýšlení po- volné. Dovoz do všech přístavů 11.000, dovoz do vnilk země 4000 žoků. Celkový dovoz 3000 žoků. Bavln v Novém Orleanu 1192.
Praha Nový Yozko York Nový Orlean kg
34 article
Tržní zprávy z venkova. Z Mělníka, 26. května. 1 hekt. pšenice 76—78 kg K 16.95, 18.10, žita 72—74 14.40, 15.17, ječmene 67—69 —.—, —.—, ovsa 47—50 7.52, 8.20, hrách 100 kg —.—, —.—, čočka —.—, —.—, vikev brambory hl 2.—, 2.30, seno 100 kg 8.—, 8.40, sláma žitná dlouhá 100 kg 0.—, 0.—, krátká 0.—, 0.—- krmná 0.—, 0.—, máslo 1 kg 2.48, 2.80, vejce kopa 3.—, 3.20, sýr kopa 2.20, 2.40, tvaroh 1 kg —.40, —.48. — Na vepřový trh přivezeno na 85 po- vozech: 1256 podsvinčat, 1 párek K 22.—, 40 .—, 120 pleváků, 1 párek K 48.—, 80.—, 4 vepřů, ku K 60 —, 68.— Z Domažlic, 27. května. Přivezeno: 14 hektol pšenice po K 21.50, 22.—, 82 hl. žita 19.—, 19.50 —.—, 30 hl. ovsa 14.500, 15.—. — hl. ječmene seno 1 q K 0.—, 8.—, sláma 0.—, 6.—, máslo kg. 2.28, vejce kopa 3.—, — hl bramborů 0.—, — kop zelí 0.—, 0.—. Přihnáno — volů, — krav. — jalovi — telat a 177 odstavčat a prodáno — volů, — krav — jalovic, — telat a 177 odstávčat.
Mělník Domažlice kg