1
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 148. ze dne 29. května 1908.
7
masthead
DR. JOSEF PAZOUREK
DR
Pazourek
8
article
Národohospodářský význam vý-
vozního obchodu.
Národohospodářský význam vý-
vozního obchodu.
Lidé, přemýšlejíce o pramenech, jimiž se
bohatství národa jako celku nejlépe rozmnožuje.
záhy povšimli si vývozního obchodu. Bylat
dosti na snadě myšlenka, která koncem středo-
věku pole ovládla, že nelze hledati prostředků
ke vzrůstu bohatství státu a národa uvnitř jeho
území, poněvadž tu může zdánlivě toliko jeden
úd na úkor druhého bohatství nabýti. Přiklad
bohatých republik starověkých a středověkých
zdá se jasně naznačovati cestu, kterou národ
bohatne, totiž vnějším obchodem a poně-
vadž tenkráte nebylo ještě hospodářství úvěro-
vého a všechny styky s cizinou se vyřizovaly jen
hotovými penězi a příznivý nebo nepříznivý vý-
sledek těehto styků přílivem nebo odlivem peněz
se jevil, bylo dalším důsledkem řečeného sta-
noviska, že peníze tvoří bohatství národa. Země
jest bohatou, tvrdilo se, má-li hojně peněz a
drahého kovu a musí tudíž každý národ snažiti
se o to, aby zásobu peněz v zemi zachoval a
rozmnožoval. Není-li však v zemi dolů na drahé
kovy, pak mohou peníze jen stykem s eizinou,
tržhou za vyvezené zboží se rozmnožiti. Hodnota
zboží do ciziny vyváženého musí převyšovati
hodnotu zboží do země dováženého, tedy
aktivni bilance vnější tržby zboži
přivodí do země peníze a rozmnoží bohatství ná-
roda. Proto ve století 17. a 18. v době mer-
kantilismu hleděl každý stát povznésti vý-
voz výrobků průmyslových, podporoval jej pre-
miemi a dovozu bránil cly. Obratnou soutěží
s cizinou na poli průmyslu a obchodu měla se
dceíliti aktivní bilance tržební a přítok peněz
do země. Při tom sledován zeměpány i cíl druhý,
totiž rozkvět průmyslu měl poskytnouti zároveň
možnosti zaměstnati rostoucí populaci a tím po-
sfliti vojsko a tak řečenou politickou bilanei
státu.
9
article
Směr tento vedl jednak ku přeceňování vý-
znamu vývozního obchodu a průmyslu, jednak
ku přeceňování významu peněz a nastala v obou
směrech reakce.
Pokud se prvé věci týče, pronikla v druhé
polovici stol. 18. Evropou nauka fysiokratů,
jež dovozovala, „že půda jest jediným pru-
menem bohatství“ i že „rolnictví jest zřídlem
všeho bohatství státu a bohatství všech obča-
nů“. Obchod a průmysl mají význam jen jako
odvětví (depondance) rolnictví a jen ta průmy-
slová výroba a ten obchod jsou na prospěcl
obecnosti, jež domácí suroviny zpracují nebo je
uvádějí v oběh, kdežto přivádí-li obchod do
země cizozemské potřeby životní a cizozemsko
suroviny a ty se v zemi zpracují, jest to stav
pro celou společnost naprosto nezdravý, jemuž
se má zákonodárstvím pokud možná čeliti. Ne-
boť: „vše, co škodí rolnictví, škodí národu a
státu, a vše, co rolnictví podporuje, prospívá
národu a státu“. Týž smysl vyjádřen i heslen
tonkráte často opakovaným: „Chudý rolník
chudé království; chudé království chudý král.“
Anebo: „Má-li sedlák peníze, má je každý.“
Evropa
10
article
Také v otázce theorie peněz a vlivu aktivní
težební bilance na hospodářský vzmach lišil se
názor fysiokratů od názoru merkantilistů. Fysio-
kraté považovali totiž peníze za zboží jako co
jiného, kdežto merkantilisté kladli pojem peněz
proti pojmu zboží; vývoz zboží značil tudíž
morkantilistům zároveň úhradný dovoz peněza
naopak, kdežto fysiokraté nelišili vývozu zboží
a vývozu peněz ani dovozu zboží a dovozu pe-
něz. V důsledcích tohoto stanoviska tvrdili fysio-
kraté dále, že se hodnoty v mezinárodním styku
vyrovnávají. Není tudíž dle mínění fysiokratů
obav z pasivní bilance tržební a není třeba, aby
stát jí hleděl čeliti.
A. Smith a škola národohospodářského
liberalismu, jejíž názory od let 1776 do
polovice 19. století byly panujícími, stála v otáz-
ze theorie peněz a v otázce významu tržební
bilance ještě příkřeji proti merkantilistům než
fysiokraté, ač ne vždy právem. Smith sám
mluví „o hloupém názoru, že bohatství záleži
v penězích“, dle něhož snažila se obchodní poli-
tika Anglie podporovati ona odvětví nynějšího ob-
chodu, „kde se bilance platí penězi“; ne v pe-
nězích, t. j. ve zlatě a stříbře, nýbrž v užitko-
vých předmětech, který se dají za peníze kou-
piti, záleží prý pravé bohatství národa. Ale právě
v této věci křivdí Smith merkantilistům, nebot
i oni, kde mluví o získávání peněz vnějším ob-
chodem, nemíní drahý kov jako takový, ten jest
i jim pouhým nositelem, representantem hodnot
nýbrž to, co se zaň koupiti dá, ale ovšem řadi
i peníze pod pojem bohatství jako jeden dru
A Smith
Smith
Anglie
škola národohospodářský liberalismus
11
article
jeho a to zcela správně. Ostatně nechtěli mer-
kantilisté peněžní získy, nabyté mezinárodní
tržbou, uložiti jako mrtvý poklad, nýbrž chtěli
je jako kapitál užitečně v zemi obraceti, aby do
mácím dělným třídám práci zjednali a to vlast
ně bylo také snahou Smithianistů (Onekem). Ji
nak hleděl Smith sloučiti merkantilismus a fysio-
kratismus v jednotnou soustavu a tím je chtěl
zbaviti jejich jednotvárnosti. Práce a kapi
tál jsou po jeho názoru dva podklady bohat-
ství národů; nezáležíť národní bohatství pouze
v produktech půdy, jako tvrdili fysiokraté, nýbrž
v rozdílných formách, jichž přirozené statky lid-
skou prací nabývají v hodnotě, která se jim tím
přidává. „Roční práce každého národa jest
fend, který národ opatřuje všemi potřebamia
příjemnostmi života, jež národ každoročně stra-
vuje; ony záleží buď v bezprostředních výrob-
cích této práce, nebo v tom, eo se za tyto vý-
rebky od jiných národů kupuje“. Čím větší jest
dovednost a čím větší je počet učitečných a pro-
duktivních pracovníků, t. j. pracovníků hmotným
pracím se věnujícím, tím větší pude roční pří-
rost zásoby statků. Ale počet dělníků, které lze
produktivně zaměstnati, má pevnou závoru: jest
všude v poměru k zásobě kapitálů, kterých se
užívá na jejich zaměstnání. (Philippovich.) Po-
kud se postupu vývoje hospodářského týče, mě
*) Přednáška konaná ve valné hromadě vývozního
spolku pro Čechy, Moravu a Slezsko v Praze dne
24. května 1908.
Smith
Philippovich
Morava
Slezsko
Praha
spolek pro Čechy
12
article
by se dle mínění Smithova u každého národa
díti tak, aby nejprve přivedla se k rozkvětu
orba, potom průmysl a konečně obchod. Kdežto
učení merkantilistické bylo odleskem onoho
stupně vývoje hospodářské politiky, který Bi-
cker nazval „uzavřené hospodářství národní“.
Smith a následovníci jeho stáli na stanovisku
mezinárodní dělby práce a hospodářství světo-
vého, jako konečného stupně v hospodářském
vývoji národů. Každý národ nechť vyrábí to,
v čem jeho země jest u přirovnání s cizinou ve
výhodě, ať ve výhodě přirozené neb nabyté a
jest prý pro zemi lépe, aby zboží od lepšího
výrobce z ciziny kupovala, než sama hůře vy-
ráběla.
Nový obrat v názorech národohospodářských
nastal v polovici stoleti 19.; byla to do jisté
míry rehabilitace soustavy merkantilistické, ná-
vrat k ochranářství a národním soustavám.
Zásady nového tohoto směru politiky ná-
rodohospodářské nejlépe stlumočil Bedř. List.
O Smithovi praví: „Pro Smitha neexistuje žád-
ný národ, nýbrž jen společnost, t. j. individua
pospolu žijící. Systém jeho je systémem sou-
kromého hospodářství všech individuí země.
nebo i celého pokolení lidského, jak by se utvo-
řilo a vytvářelo, kdyby nebylo zvláštních států
národů a národnostních zájmů, ani zvláštních
ústav a kulturních stavů, ani válek a národní
náruživosti; systém jeho byl jen theorií hodnot,
theorií komptoiru nebo obchodnickou, nikoli na-
ukou, jak se produktivní síly celého národa, ke
zvláštnímu prospěchu jeho vzdělanosti, jeho
blehobytu, jeho moci, jeho bytí a podnikavosti
probuzují, rozmnožují, udržují a uchovávají.
Smithův
Smith
13
article
List zdůraznil zřetel na národní moment v ži-
votě hospodářském a ukázal, že národ jest
zvláštní hospodářskou jednotkou, které must
ustoupiti často i prospěchy jednotlivců a peprvé
jasněji podal výměr bohatství národa n
rozdíl od bohatství jednotlivců. Praví: „Jedno-
tlivcovo bohatství, množství směnných hodnot
v jeho majetku se nalézajících, bohatství národa
záleží v produktivní síle celku, její mnohostran-
nosti a rovnováze a výroba těchto produktivních
sil jest pro národní účel mnohem důležitější,
nežli výroba hodnot směnných. V normálním
stavu každého národa jsou tři hlavní produk-
tivní sfly, které musí býti souměrně vyvinuty:
zemědělská, manufakturní a tržební. Zvláště
manufakturní síla má na celý rozvoj národ
vliv nejmocnější. Národ, který směnuje země-
dělské produkty za cizí zboží manufakturní, jest
individuum s jednou paží, které cizí paží jest
podporováno.
V těchto věcech blíží se tedy List k názo-
rům Smithovým, ale za to úplně se od něho
rozchází v posuzování významu vývozního ob-
chodu. Vystupujeť příkře proti jeho nadceňován
n úkor vnitřnímu obchodu a zejména proti
jodnostrannému jeho vybudování. Praví: „Mno-
hem důležitější než mezinárodní dělba za vzá-
jemné styky hospodářské různých národů jest
národní dělba práce, při které by všechny
produktivní síly národa byly souměrně vyvinuty
a zejména průmysl spojen se zemědělstvím.
List
r Smithův
14
article
Každé rozšíření neb zlepšení dosavadní továrny
rozmnožuje poplávku po zemědělských produk-
tech. Tato poptávka není nijak nejistá, nijak na
cizích tržebních opatřeních neb převratech, nebo
na cizích žních závislá, tuzemský zemědělec ne-
dělí se o ní s jinými národy, ona jest každý rok
jistá. Ať žně jiných národů dopadnou jakkoliv
ať jakákoliv nedorozumění povstanou v politi-
ckém světě, on může spoléhati na odbyt svých
produktů a na koupi svých potřeb zboží manu-
fakturního za přiměřené a stejnoměrné ceny.
S druhé strany každé zlepšení tuzemského rol-
nictví, každá nová kultura podněcuje opět tu-
zemskou fabrikaci. Škola nemůže popříti, že
vnitřní trh národa jest 10krát důležitější nežli
zahraniční, ale ona zapomněla z toho vyvodii
na snadě jsoucí důsledek, že je 10krát důleži
tější pěstovati a zabezpečiti trh vnitřní, nežli
hledati bohatství v cizině.“
„A v nejnovější době od let 70. století 19.
zachází se v protichůdné snaze proti jednotné-
mu světovému trhu ještě dále: hlásá se myšlen-
ka vlastní soběstačnosti, států a ná-
rodů a nezávislosti na cizině, jak v zemědělství
tak i v průmyslu. Sombart na př. praví:
„Kulurní národové jsou dnes (v poměru k své-
mu celkovému hospodářství) spíše méně spjati
vzájemnými styky tržebními, jednotlivé národní
hospodářství jest dnes spíše méně vtaženo v th
světový, nežli před 100 léty. Při nejmenším
jest klamno domnívati se, že mezinárodní styky
tržební nabývají poměrně rostoucího významu
pro moderní hospodářství národní. — Opak jest
pravdou.“
15
article
Novodobé toto ochranářství hraničí tedy
theoreticky málem s jakousi tajně svépomoenou,
pěstovanou prohibicí a jest způsobeno zvláště
národnostním hnutím posledních desetiletí všude
se ozývajícím. Ostatně není divu, že dochází
nauka tato obecného souhlasu; hodíť se k in-
tencím státu a národů velkých a jich choutkám
imperialistickým po ovládání velkých oblastí
zemských i státům a národům malým, jimž po-
dává posily a důvěry v zápolení vedle národů
velkých, poskytujíc jim možnosti „nalézti svého
štěstí v rodném koutku“.
Důsledkem proniknutí nových těchto zásad
by areiť byl pokles vzájemné mezinárodní tržby
a její potlačování. Ale zatím netřeba míti obav
naopak pozorujeme v praktické politice hospo-
dářské přese všechno ujišťování opačné, že
státy jsou v těsnější vzájemnosti hospodářské,
než kdy jindy, jakž patrno ze stoupajících obra-
tů dovozu a vývozu zboží. Rovněž o nějakém
podceňování vnějšího obchodu zatím není řeči.
ba naopak státy sledují úzkostlivě, zda vnějš“
jejich tržba stoupá.
Jest sice pravdou, že přibyl ještě jiný nový
moment, který zdánlivě zastiňuje význam tak
řečené aktivní bilance tržební. Víme totiž, že
o dovozu a vývozu peněz do země nerozhoduje
pouze vývoz a dovoz zboží, nýbrž i důvody a
podněty jiné, jako zasílání kapitálů zápůjčních,
platy za služby dopravní a komisionářské, ná-
vštěvy oizinců, zásilky, peněz vystěhovaleů aj
16
article
Jest známo, že ostatní státy evropské platí
Anglii za její služby spedítérské a bankéřské
při importních obchodech ze zámoří značne
sumy ročně. Rakousko-Uhersko platí do ciziny
z kapitálů cizích u nás umístěných dílem v zá-
vodech průmyslových, dílem jako zápůjčky státu
co rok asi 400 až 450 milionů korun. Do Italie
posílají se ne nepatrné úspory od vystěhovaleů
jejích, v cizině pracujících a cizi turisté dovozou
tam rovněž pěkné peníze. Těmito skutečnostmi
může i přebytek aktivní bilance tržební obrátiti
se ve schodek a naopak vidime, že právě státy
hospodářsky pokročilé mají tržební bilanci pa-
sivní, ale tak řečenou bilanci platebn
aktivní, na příklad Anglie, Nizozemí, Belgie
Francie.
Zemím bohatým, které jsou věřiteli zemí ji-
ných a dostávají od nich úroky a dividendy ze
svých kapitálů zápůjčních, nesejde ovšem tolik
na aktivitě bilance tržební; jejich bohatství roste
pro okamžik přebytkem bilance platební. Ale
přebytky tyto musí v zemi najíti užitečného
umístění v podnicích, musí posloužiti výroběa
trhu domácímu, a nemá-li země zůstati přes své
zásoby peněz vůči sousedům pozadu, musí se
hleděti jimi poskytnouti podkladu práci, aby se
stále osvěžovala a stupňovala kupní síla v nej-
širších vrstvách a dopouštěla vzestup jejieh
úrevně životní.
Hůře jest však zemím chudším, které jsou
dlužníky bohaté ciziny a vůbec zemím s pasiv-
ní bilancí platební. Těm bývá vývoz zboží je-
diným prostředkem poměrně nejsnáze rozmachu
schopným a dostupným, kterým se rostoucí za-
dluženosti dá čeliti.
Anglie
Rakousko
Uhersko
Nizozemí
Belgie
Francie
17
article
Poučným je v télo příčině nynější vývoj
poměrů v Německu, které, jak známo, v posled
ních letech učinilo obrovské pokroky hospodář-
ské. V loňské a letošní tamější finanční krisi
se totiž i tam naříkalo na pasivitu pla-
tební bilance a na úzký kapitálový podklad prů-
myslu; za lék se doporučuje na jedné straně
povznesení vývozu obilí, na druhé straně se radl.
aby bylo podporováno tvoření kapitálu a neby
kapitál vyháněn nesprávnou hospodářskou poli-
tikou za hranice, jako ku příkladu zakládáním
filiálek průmyslových závodů v cizině, k němuž
průmyslníci jsou nuceni ochranářskou politikou
Německa vyvolanými vysokými dovoznými cly
v cizině, nebo umísťováním kapitálu zápůjčný cl
v cizině, k čemuž je doháněl nevhodný prý zá-
kon bursovní.
Tedy onen ideál, kdy dovedou se země obe-
jítí bez vnější tržby, bez cizích kapitálů, kdy
nebude třeba jim snad ani peněz kovových, ný-
brž kdy vystačí ponězi papírovými, jak je již
Fichte měl na zřeteli, jest asi dosti ještě
vzdálen. Alo přes to zůstává ona soběstačnost,
kterou zejména prof. Bráf tak skvěle aplikoval na
národní poměry naše, vyvrcholením národnostní
hospodářské politiky, k němuž v mezích realné
zkušenosti se musíme hleděti přibližovati.
A tu jest především zatím zodpověděti otáz-
ku, je-li právě vzhledem k povznesení bohat-
ství národa a jeho soběstačnosti lhostojno, co
vyvážíme, či je-li některý vývoz národohospo-
dářský cennějším, a po případě který.
(Dokončení)
Ficht
Ala
Bráf
Německo
18
article
Bnížení dískontu v Londýně. Včera usneslo s
konečně vedení lendýnské banky na snížení dis-
kontní sazby se 3 na 21/2 %. Tím dosáhl diskon
v Londýně úrovně, jaké neměl od podzimu roku
1905. Snížení očekáváno bylo již od čtrnácti dnů
Bylo s ním ctáleno až do včerejšího dne bezpo-
chyby proto, že zlato, které přicházelo z Ameriky
odcházelo z valné části do Paříže. Anglická bank
očividně vyčkávala, až tento odliv do Francie ochab-
ne. V posledních dnech skutečně kurs pařížské de-
visy v Londýně so zlepšil a následkem toho odliv
zlata do Paříže ochabl. Soukromý diskont v Londýně
poklesl na 14 a zůstává přes snížení oficiáln
sazby o % nižší, než tato. — Po snížení dis-
kontu v Londýně, které jest pátým v tomto roce, do-
jde nyní v brzké době také na snížení diskontn
sazby v Berlíně, bezpochyby s 5 na 41/2%% a po
případě i v Paříži se 3 na 21/4%. V Paříži poklesl
soukromý diskont na 23/146 a v Berlíně na 3 1/2 .
Živnostenská benka. Živnostenská banka zřídí
dnem 1. července filiálku v Terstu. Dirigentem tétc
filiálky jmenován byl dosavadní prokurista vídeňsko
filiálky p. Bohumil Novák
Nové komunální obligace a zástavní listy. Spo-
řitelna měsla Inšpruku usnesla se vydávati zástavn
listy a komunální obligace, Pro obě kategorie úpisu
zřídí spořitelna emisní ústavy. Dosud žádná spořitel-
na v Řakousku nezřídila si ústav k vydávání komu-
nálních úpisů. Úmysl inšprucké spořitelny vysvětluje
se tím, že ani tyrolský ani vorarlberský zemský hy
poteční ústav neposkytuje půjčky obcím.
Nová pobočná místa Rakousko-uherské banky
a to v Lubně (bankovní obvod Štyrský Hradec)
Vejprtech (bank. obv. Cheb) započnou svou čin-
nost dnem 1. června t.r.
jítvízum
Novák
Londýn
Paříž
Francie
Berlín
Terst
Rakousko
Lubno
Vejprty
Cheb
živnostenský banka
Štyrský Hradec
19
article
Výsledky uherské poštovní spořitelniy v r. 1907
Stav vkladů spořilelních dosáhl výše 88,887.785 k
zvýši, se během roku 1907 tedy o 10,248.412 K. Še-
kový obchod trpěl nepříznivými všeobecnými po-
měry peněžními, obraty dosáhly však pozoruhodné
výše 6047.54 mil. K a to byly 3021.75 mil. K vpla-
ceny a 3025.7 mil. K vyplaceny, takže slav šekových
vkladů se o 4,025.037 K snížil na 65,267.068 K. No-
vých kont otevřeno 1946, naproti tomu zrušeno 583
takže koncem 1907 počet majitelů kont čítal 16.291.
z nichž se 12.133 = 74.47% připojilo i k řízeni
clearingovému. Deposita cenných papírů obnášejí
15,258.788 K. Vkladů vykazoval ústav koncem roku
celkem 154,154854 K. Čistý výnos činil 2,086.326 K
kterýžto obmos odveden byl státní pokladně, ježto
reservní fond dosáhl již zákonné maximální výše.
Z amerického trhu železářského píše „Ir o
Age“: Jistá vůdčí jižní huť vnesla poněkud ruchu
v úpině uvázlý obchod na trhu surového železa tím,
že získala značné objednávky: jiní výrobci následo-
vali a docílili stejných výsledků. První stanovila nyní
cenu opět na 11.50 dol. za tunu franko Birmingham,
Aabama, kdežto ostatní zvýšili ceny na 12 dol. Tente
přiklad došel následování i v jiných oblastech s po-
dobným účinkem. Foundry č. 2 bylo prodáváno za
16.75 dol. za tunu. Nynější spotřeba se sice pod-
slatně nezlepšila, avšak atmosféra je vyčištěnaa
obchod postaven na zdravější bási. Na domácím trhu
ocelářském nebyl obchod podnícen následkem ohlá-
šení zájemců ocelářských, že zachovají dosavadní
ceny, naproti tomu umístěny četné objednávky pro
vývoz. Ve stavebním materiálu panuje větší živost
Obchod s tyčovým železem nevykazuje zlepšení
O několik větších zakázek v nesyndikovaných rou-
rách se právě vyjednává,
K Š
Ir
Birmingham
Aabama
dol
20
article
Kartel továrníků podešvic. Předevčírem konána
byla ve Vídní schůze továrníků podešvic, již zúčast-
nili se také zástupcí uherského průmyslu. Na schůz
docíleno bylo úplné dohody v příčině založení kar-
telu a kartel bude ihned uskutečněn, jakmile budeu
dány předpoklady pro dohodu uherských továrníků
podešvic. V Uhrách nejsou vyrovnány ještě někter
neshody mezi průmyslníky a konsorciem bank, do-
hodu lze však očekávati co nejdříve. Organisuce
jest zamýšlena tak, že kartely rakouský a uherský
budou vedeny úplně samostatně, avšak dle jednot-
ných zásod. Vývoz bude rozdělen dle průměrných ci-
fer vývozu let 1905, 1906 a 1907
Informační objíždka povodí orlického. V ne-
děli dne 17. t. m. konána byla již šestá exkurse Orli-
ckého komit. povodím orlickým, tentokráte po hořei-
ším toku Tiché Orlice z Ústí n. Orl. proti vodě. Mez
Ústím a Kyšperkem shlédnuto koryto, místy velm
nedostatečné, vyžadující částečné regulace, zvláště
v Záklí u Libchav při ústí potoka libchavského pod
mestem v Hutvaldě, v Černovím a u mostu ve Vá-
clavicích. U Václavic sesouvá se stráň a hrozí zasy-
páním Orlice. Další regulace jsou žádoucí v Hnátnici.
Vídeň
Uhry
Ústí
Orlický
Kyšperk
Záklý u Libchava
Černoví
Václavice
pání Orlice
Hnátnice
Tichá Orlice
21
article
Kunčicích, Kyšperku, kde nutno regulovati i potok
lukavický. V Orličkách jelo se přes provisorní most
původní traversový tu byl odplaven. Shlédnuty strže
v Orličkách, nové řečiště, které si Orlice vymlela na
Verměřovicemi, přerušená cesta a podemletá tr
dráhy pod Jablonným, výmol pod jezem v Jablon-
ném a místa pro údolní přehrady pod Verměřovi-
cemi a nad Jablonným. V Sobkovicích a Jamném
prohlédnuty spousty na polích, způsobené poslední
průtrží mračen. Účastníci z Čermné vyslovili přáni
po regulaci Čermenky v obci. Účast interesentů v
všech uvedených obcích, jakož i v Bystřičce a By-
střici, kle rovněž podány zprávy o škodách, Orli
způsořených, byla hojná, zvláště v obcích něme-
ckých. Veškeré obce byly zastoupeny svými zástupci
Zájmy okresů zastupovali pp. okresní starosta Jelínek
dr. Doubrava ze Žamberka, okr. tajemník Láb z
Žamberka, páni posianci Chaloupka a dr. Štemberka.
Kunčik
Jelínek
doktor
Doubrava
Láb
Štemberk
Kyšperk
Orličky
Orlice
Verměřovice
Jablonná
Jablon
Sobkovice
Jamné
Čermná
Bystřička
Žamberk
22
article
Výpravu řídil p. inž. Petr Andrle z Ústí n. Orlicí
s předsedou „Orlického komitétu“ p. okr. starostou
Tužilem a odborným referentem panem inž. Ra-
doušem v čele. Výbor „Orlického komitétu“ zastupo-
vali ještě pánové Čihák, Berger a Jarkovský. Exkurse
zúčastnili se dále zejména pp. starostové města Ky-
šperka a Jablonného, p. továrník Reinelt z Kunčie
a p. lesmistr velkostatku hr. Stubenberga. Příležitosti
poskytli: okresní zastupitelstvo v Ústí n. Orlicí, mě-
sto Kyšperk, velkostatek hr. Stubenberga a p. továrník
Reinelt. — Informace v záležitostech této akce i po-
kud se týče Orlického komitétu ochotně poskytují
předseda p. Jos. Tužil, okr. starosta v Albrechlicích
n. Orl. a Jos. Smrtka, říd. uč. ve Velké Čermné
n. Orl.
Vyjodnávání o dohodu mezi obchodníky a le-
várníky poroulánu. Jak známo, rozbilo se před ča-
sem jednání mezi obchodníky a továrníky porculánu
o odpor obchodníků v některých olázkách. Nyní bylo
jeďnání znovu zahájeno a dle dosavadního průběhu
lze míli za to, že k dohodě tentokráte dojde.
Ing
Andrle
Tužil
Berger
Jarkovský
Reinelt
Smrtka
Ústí
Orlice
Čihák
Ka
Jablonné
Kyšperk
Albrechlice můj
Jos
Velká Čermná
Orlický komitét
23
article
Pokles cen kovů. Ceny kovů na londýnské burse
znovu i v posledních dnech poklesly. Na trhu mědi
chová se konsum trvale zdrželivě. Včerejší cena 567/
lib šterl. za lunu jest skorem tak nízká, jako v říjnu
r. 1907. Cín poklesl znovu v ceně o 214 lib. šterl
a znamená 129 lib. šterl. Olovo vykazuje se také
chabou tendencí. Poslední cena 123/4 lib. šterl jen
skorem o 10 lib. šterl. nižší, než nejvyšší záznam
v předešlém roce. Příčinou jest jednak velký dovea
z Ameriky a Australie, jednak slabý konsum olovo
zpracujících průmyslů.
Nová ruská půjčka? Pověsti o umístění nove
velké ruské půjčky v cizině udržují se stále. Na p-
řížské burse koluje zpráva, že počátkem podzimu
uzavřena bude s francouzským finančním světem
ruská půjčka v obnosu 11/4 až 2 miliard.
Francouzská vlna. Na poslední dražbě francouz-
ských vln, konané v Remeši, docíleno těchto ceno
vysoce jemná nepravá vlna 1.50—1.671/4 fr.; jemná
lehká vlna 1.3712—1.50 fr.; těžká jemná vlna 1.271
až 1.35 fr., běžná kvalita merinová 1.20—1.30 fr.
táž v těžkém zboží 1.10—1.271/2 fr., jemná jehněč
vlna 1 52—1.771/2 fr., táž hrubá 1.35 r.
Rěcká továrna na čokoládu a kakao, která na-
lézá se v likvidaci, hodlá prodati celé zařízení na-
jednou, ježto prodej jednotlivých strojů a budov
by nevedl k valnému výsledku. Není vyloučeno, že
továrna talo by dobře prosperovala, kdyby racionálne
znovu vedena byla, an odbyt v jižních zemích r-
kouských, v Bosně a na celém Balkáně, by byl znač-
Až dosud zásobuje Baikán téměř výhradně
Anglie, Francie, Švýcarsko a Italie a to s dobrým
výsledk em.
Rěcká
Amerika
Austrálie
Remeš
Boseň
Balkán
Anglie
Francie
Švýcarsko
24
article
Anglický bavlnářský průmysl. Oznámili jsm
před časem, že organisace přádelen bavlny chystí
se k jednotnému obmezení výroby. Na schůzi, ko-
nané 15. t. m., usnesly se přádelny, zpracující ame-
rickou bavlnu, že obmezení má býti provedeno a
nyní se oznamuje, že usnesení to prohlášeno bylc
závazným. Obmezení výroby provedeno bude tak
že přádelny budou odpočívati po celý svatodušní
týden a v následujících týdnech vždy v pondělí
v sobotu. Usnesení toto ulehčí po případě navrhované
obmezení výroby přádelen bavlny na pevnině.
Obchodní a průmyslová komora v Č. Budějovi-
cích konala dne 25. května 1908 druhou všeobecnou
schůzi za účastenství 20 členů, kterou řídil presidení
p. Frt Patzák. Po zahájení schůze vzpomenul presi-
dent významného jubilea komorního. Př
25 lely dne 21. května 1883 konaly se doplňovac
volby, které přivedly k vládě v komoře budějovické
českou majoritu. S vděčným uznáním vzpomněl pre-
sident zásluh dra. A. Zátky, za jehož řízení pro-
vedeny byly památné volby r. 1883, jakož i spolu-
pracovníků jeho pp. Jakuba Rožánka a Leop. Pollak
a sdělil, že obraz budovatele české komory dra.
Frt Patzák
doktor
A Zátka
Rožánek
Leop
Pollak
Č . Buděj
25
article
Zálky zavěšen byl v úřadovně presidiální. Zmíniv se
o nedávné návštěvě ministra obchodu dra. Fiedler
v komoře, projevil president za souhlasu přítomných
přání, aby komera i v budoucnosti svorně a horliv
pracovala za dalším hospodářským rozvojem svéh
obvodu. Po zprávě p. c. r. R. Rožánka schválila ko-
nora dobrozdání o osnově nového zákona pun-
covního Po návrhu presidia, který odůvodnil I.
sekretář dr. Maysl, usnešeno, aby komora zakročila
u zemské regulační komise, zem. výboru a zúčastně-
ných ministerstev v tom směru, aby úvěru uvolně-
ného odložením slavby želnavské údolní přehrady
v částce 4,200.000 K použito bylo na provodení pro-
jektu regulace Vltavy v Č. Budějovicích
Vzhledem k ohlášené osnově zákona o finančním z-
jištění vodních drah usnesla se komora po zprávě I
sekretáře dra. Maysla projeviti důtklivé přání, aby
v chystané osnově bylo pamatováno s dostatek na
zabezpečení projektů vodocestných v král. českémía
zejměna na splavnění střední Vltavy od Č. Budějovic
ku Praze. Komora žádá dále urychlené schválení ho-
tového projektu splav. Vltavy z Prahy do Štěchovie
a neprodlené vypracování projektů další úpravya
splavnění Vltavy od Štěchovic až do Budějovic, —
Po návrhu živnostenského výboru usneseno požádati
místodržitelství, aby upustilo od praxe, vývoji malých
spořitelen nepříznivé a aby zřízení spořitelny
v Pacově schválilo. Schválen byl návrh presidia
aby byla obnovena žádost za zřízení dopravního ře-
ditelství, po případě dopravního inspektorátu želez-
ničního v Č. Budějovicích. — Obvodní hospodářsk
výstavě v Boršově zajištěny pro vystavující živnost-
níky bronzové medaile komorní.
Fiedler
R Rožánek
doktor
Maysl
Vltava
Č . Budějovice
Praha
Štěchovice
Budějovice
Pacov
Boršov
26
article
Továrna na zápalky dříve Sellier R Bellotv
Žižkově konala včera v místnostech Hospodářsk
úvěrní banky v Celetné ulici č. 35 valnou hromadu
za předsednictví V. Lanny. Zúčastnilo se jí 19 akcio-
nárů, zastupujících 4574 akcií se 456 hlasy. Zisk
rok 1907 činí 221.188 K a s převodem z roku 190
celkem 336.017 K. Schváleno vypláceti 12% divi-
dendu a obnos 106 898 K převěst na nový účet. Vy-
stupujíci členové správní rady V. sv. pán Lanna, Ka-
Sellier R Bellotv
V Lanna
Lanna
Žižkov
Celetná ulice
Ka
Hospodářsk úvěrní banka
27
article
rel sv, pan Schlosser a cís. r. Zikmund Kann Pyll
opět zvoleni. Revisory zvoleni O. Lindemann, dr
Oskar Schmidt a Gustav Dichl, náhradníky J. Pospí-
schil a Fr. Pleifer. Dividenda v obnosu 24 K za ku-
pon č. 25 bude vyplácena od 1. července u Hospodář
ské úvěrní banky v Celetné ulici.
Ceny železa u nás a v cizině. V poslední době
ukázalo se při jistém ofertním řízení, jaký rozdíl
jest mezi cenou železných výrobků u nás a v cizině.
Jednalo se o dodávku do přístavu rakouského, kam
lze dovážeti cizozemský materiál beze cla. Dotyčný
železářský výrobek stojí v uzemsku 22 K za metr.
cent. Při dodávkách do ciziny povoluje se snížená
cena 161/4 K. Anglické firmy nabízely však na zá-
kladě ceny 141/2 K za metr. cent a sice franko pří-
stav, kdežlo u domácí konkurence znamenala cena
z místa výroby. Dodávka zadána byla ovšem firmám
anglickým.
Z bavlnářské bursy v Novém Orleanu. Dle no-
vinářské zprávy byla jistá novoorleanská lirma ze
svazu jmenované bursy pro nekalé jednání vyobco-
vána. Adresu lze dověděti se u vývozní kanceláře
obchodní a živnostenské komory pra žskč.
Schlosser
Kann
O Lindemann
Schmidt
Dichl
Pleifer
Francie
Celetná ulice
Nový Orlean
živnostenský komora
28
article
Nevyzdvižené výhry. Uherský spolek „Dobré
srdce“ (Jósziv) v Pešti vydal právě tiskem
seznam všech dosud tažených, k výplatě výher ne-
předložených losů Jósziv. Dle seznamu toho jseu
nevyzdvíženy: 4 hlavní výbry po 20.000 K, připad-
nuvší na serii losu 1020 čís. 66, ser. 1073 čís. 85.
ser. 4209 čís. 27 a serii 6152 čís. 75, 3 výhry po
2000 K ser. 6657 čís. 3, ser. 6727 cís. 77, ser. 6833
č. 52, 10 výher po 1000 K ser. 383 č. 60, s. 1966
č. 2221 č. 26, s. 2388 č. 12, s. 2398 č. 8, s. 2734
č. 98, s. 3245 č. 91, s. 5005 č. 92, s. 5356 č. 27,
s. 7271 č. 62, 18 výher po 200 K, 74 výhry po 50 K
78 výher po 20 K a 28.623 nejmenší výhry po 4 K.
Suma všech 28.810 výher činí celkem 219.352 K
Podrobný seznam tažených serií i čísel lze obdržeti
v odministraci „Českého Merkuru“ v Praze,
na Příkopě č. 19.
Ještě publikace o zahraniční tržhě zakousko-
uherské v r. 1906. Řada úřadních publikací o zahr-
niční tržbě r. 1906 byla právě zakončena vydáním
zprávy permanenční komise pro určování hodnot.
K Sum
Pešť
Praha
Český Merkur
29
article
Publikace obsahuje kromě odborných zpráv o pohyhu
cen a průměrné hodnotě zboží v přívozním i vývozním
obchodě všech 20 odb. oddělení úvodní poznámky, sta-
novy, jednací řád a složení bodnotové komise, výtah
z protokolu o plně schůzi komise, jakož i přehled
o obchodním pohybu ve speciálním obchodu rak.-uh.
celního území v r. 1906. Opozdění, s jakým tato
publikace dostává se na veřejnost, je skutečně
úžasné.
Nový odborný německý list textilní „Die Baum-
wollindustrie“ přináší v posledním čísle m. j. tyto
zajímavé články: přednášku sekč. rady Schullera
„Náš vývoz bavlnářský“, stať o „vybudování tech-
nického školství“ a dra. Erbana článek o „průmyslu
vyšívačském s hlediště textilně- chemického
„O pastvinách žirných a hospodářství pastevném
ve Westerwaldu“ nazývá se zajímavá populární bro-
žura z péra inž. Frt. Tomeše, stav. rady zeměděl-
ské rady, která právě vydána byla jako seš. 3. „Publi-
kací ústř. sboru zemědělské rady pro král. české“
Schuller
Tomeš
Westerwald
sbor zemědělský rada pro král
die Baum
30
article
Žádáme snažně všecky pp. předplatitele a dopi
sovatele, jakož i přátele listu, aby nám laskavě po
dávali ihned zprávy o událostech pro naše hospo-
dářské a živnostenské kruhy důležitých a význam-
ných, zejména o projektech nových podniků hospo-
dářských i továrních, změnách, rozšiřeních neb pře-
stavbách jich, o chystaných větších stavbách, ze-
jměna železničních, silničních a p, o založení ho-
spodářských spolků, svěpomocných družstev, větších
dodávkách atd. Stačí prosté sdělení fakt, podepsané
plnou zdresou, příslušnou zprávu novinářskou upraví
redakce sama.
Prhy peněžní.
Petrohradská buzsa.
Z Petrohradu, 28. května. (Zpráva Živn. banky.)
28. května 26. května
Dskontní . . . . . . . . 376.—
370.—
423.—
Baku . . . . . . . . . . . 420.—
Caspienne . . . . . . . . . 4200.— 4150.—
Sormovo . . . . . . . . . 105.—
105.—
165.—
ruskočínská banka. . . . . . 165.—
Ruská průmyslová banka . . . 275.—
274.—
Petrohradské metallurgické . . . 135.—
135.—
Kolomna . . . . . . . . . 177.—
175.—
81 75
Putilovské železo . . . . . . 81.50
148 —
Fénix. . . . . . . . . . . 152.—
Caspienne
Sormův
Fénix
Petrohrad
Bak
Kolomna
ruskočínský banka
průmyslový banka
zpráva živnostenský . banka
Dskontní
31
article
Trhy na zbotí.
Trhy na zbotí.
Cukr.
Z Londýna, 28. května. 12.15 h. Závěr. (C -T.- B.)
Na květen 11.4, 11.414, na červen 11.4, 11.41/4.
na srpen 11.534, 11.6, na říjen prosinec 10.4
10.41/4. Ubrat 45.000 pytlů. Smýšlení pevné.
Bavlna a bavlněná příze.
Z Liverpooin, 28. května. (Telegr.) O 1 h. 45 m.
Obraty 8.000 žoků. — Denní dovoz —— žoků.
Tenders —. — Americké dodávky na květen 5.89,
na květen-červen 5.85, na červen-červenec 5.78, na
červenec-srpen 5.73, na srpenzáří 5.50, na září-
říjen 5.24, na říjen-listopad 5.10, na listopad prosine
5.04, prosinec-leden 4.99, na leden-únor 4.96. —
na únor-březen 0.—. — Smýšlení chabé.
Londýn
na říjen
CT
žok
33
article
z. V Praze, 28. května. Londýnský záznam stříbra
4 27. kvělna 1908 činil 24.43 penny za stand. unci,
při současném kursu londýnské devisy K 240 10,
činí tudíž cena 1 kg ryzího stříbra K 84 98. Měd
tilská stálá, pohotová 56/, liber šterl., na tři
měsíce 571/a liber šteri. — Cin solva stalý, pohotový
129.— lib. šterl., na 3 měsíce 128.— liber šterlinků.
Olovo chabé, španělské 123/4, angiické 131/% lib.
šterl. — Zinek chabý, obyčejné známky 193/% lib.
šterl., zvláštní známky 20.25 liber šteri. — K tut
81/2 lib. šterl.
Bavlnu a příze bavlněná.
Z Nového Yozku, 27. května. (Telegr. zpráva
»Národních Listů«.) Bavlna. Závěrečné kursy
Nov. Yorku: pohotová 11.50, na květen 10. 16.
na červen 10.16, na červenec 10.13, na srpen 10.03,
na září 9.42, na říjen 9.32, na listopad 9.16, na
prosinec 9.12, na leden 9.08, na únor 9.07, na
březen —.—, na duben —.—. — Smýšlení po-
volné.
Dovoz do všech přístavů 11.000, dovoz do vnilk
země 4000 žoků. Celkový dovoz 3000 žoků. Bavln
v Novém Orleanu 1192.
Praha
Nový Yozko
York
Nový Orlean
kg
34
article
Tržní zprávy z venkova.
Z Mělníka, 26. května. 1 hekt. pšenice 76—78
kg K 16.95, 18.10, žita 72—74 14.40, 15.17, ječmene
67—69 —.—, —.—, ovsa 47—50 7.52, 8.20, hrách 100
kg —.—, —.—, čočka —.—, —.—, vikev
brambory hl 2.—, 2.30, seno 100 kg 8.—, 8.40, sláma
žitná dlouhá 100 kg 0.—, 0.—, krátká 0.—, 0.—-
krmná 0.—, 0.—, máslo 1 kg 2.48, 2.80, vejce
kopa 3.—, 3.20, sýr kopa 2.20, 2.40, tvaroh 1 kg
—.40, —.48. — Na vepřový trh přivezeno na 85 po-
vozech: 1256 podsvinčat, 1 párek K 22.—, 40 .—, 120
pleváků, 1 párek K 48.—, 80.—, 4 vepřů, ku
K 60 —, 68.—
Z Domažlic, 27. května. Přivezeno: 14 hektol
pšenice po K 21.50, 22.—, 82 hl. žita 19.—, 19.50
—.—, 30 hl. ovsa 14.500, 15.—.
— hl. ječmene
seno 1 q K 0.—, 8.—, sláma 0.—, 6.—, máslo kg.
2.28, vejce kopa 3.—, — hl bramborů 0.—, — kop
zelí 0.—, 0.—. Přihnáno — volů, — krav. — jalovi
— telat a 177 odstavčat a prodáno — volů, — krav
— jalovic, — telat a 177 odstávčat.
Mělník
Domažlice
kg