ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 2e3a1b40-6602-11dc-a8f7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 37 celkem · entity: person 84, work 8, place 42, org 8
1 masthead
2. března 1901.
2 masthead
řiloha
3 masthead
Národnich Listn
4 masthead
k číslu Gg.
Gg
5 masthead
Strana9
6 title
Z literatury.
7 article
Paběrky ze Sainte-Beuva. 2 — »Každá doba má svoji vášeň, svoj nemoc; je dobře, když ji mladí lidé dostanou jsou to osýpky, jež zanechají větší neb menš stopy, ale pak je to odbyto, Hůře je žíti v době. jež nemá svoji určitou nemoc, svoji vášeň. Hle- dáme, dusíme se, osypky nemohou se provaliti. Na příklad. F.... ubožák, jenž dostal se mez liberalism, romantism, humanilarism, nedoved se nikdy rozhodnouti a vybaviti, měl a má dosu stále troje osýpky najednou. ..« »V našich dnech příklad Napoleonův za slepil duše a znehodnolil úsudky i v literatuře Síla a činnost především! Svádějte mnoho bilev jednu přes druhou, i když je musíte prohráti Ziracené bitvy budou vám časem počítány témět stejné jako vyhrané.« »Vyjádřiti to, co dosud nikdo nevyjádřil. a to, co mimo nás nikdo nedovede podati,to jest, pro mne, předmětem a účelem každého ornálního spisovatele. Ten pak nemá polřebt čienáru všeho druhu, ale pouze těch, kteří jej cití a chutnají . . « »Merimée pravil mi jednou: „Rděl bych se, že s tím málem, co jsem vykonal, jsem se neobracel na ty, kteři stojí výše než já, aže jsem nehleděl je uspokojiti.“ To je známka každého vznešeného a vážného umělce. Je možno se mýliti, ale je třeba snažiti se, aby byli s námo spokojeni buď rovnocenní, neb vyšší, a nepsat pro ty, kteři mají méně vkusu a ducha než my; jedním slovem, třeba směřovati vzhůrua ne dolů. Tento poslední cíl však zdá se, že je jediný, jejž sleduje většina našich velkých autorů.« »Nevloudí-li se do všech mocných osob- ností, i talentů literárních, kteří dovedou uchvátiti massy, jistá míra nízkosti?«
Napoleonův Merimée SainteBeuv
8 article
»Talent většiny lidi spočívá v chybě, jež stářím stále víc a více se projevuje a vyniká.« »Chceš se mstiti, o básniku, za posměeh pošetilosti a útoky záští?. Vryj je do svého srdce, neodpovidej jim nikdy. Pracuje pokračuj. jakobys neslyšel, pamatuj však, žes slyšel. Jdi a staň se velkým, získej si autoritu věků nechť slova tvá nabývají každým dnem váhy a jednou, na konec, jedno slovo tvoje, klidně pronesené, nebude miti potřebí než dopadnout na toto plémě opovržených, aby označilo jieh jméno pro budouenost. Ty však, starče vzne šený a shovívavý, slovo to neproneseš.« č aa »Je jistá nákaza vkusu, jež se nedá srov nati s přísností a počestnosti duše « »Nečiní-li literatura ty, kteři ji pěstí, lepšími činí je horšími.« »Vy kdo jste povoláni psáti o umění, pa malujte si dobře toto: Život lidský, život spo- lečenský, existoval ve všech dobách dokonalea ve svém půvabu; zmizel-li, nic není tak téžkého jako obnoviti jej. Střežme se popírati jeje« »Obnovovati věci známě a popularisovat věci nové: dobrý program pro kritika.« »Kritika ústní není vždycky kritika psaná někdy je opačná. Snažím se sblížiti je, neb klásti je proti sobě«aneree »Není potřebí miti příliš čilý talent, jsme- kritiky; sice, sotva počneme něco čísti, talent se rozběhne, zvrhne se, a úsudky nemají konce.s »X...., kritik bezúhonný, odmítne řa čestné legie, jako by odmiti dary Artaxerxovy ale láhev rumu, zvláště jeli dobřé marky, jeh tovo svede.- »Velcí literáti, žádostiví obdivu, jsou jak slavné kurtisany, jež postupně vyssávají několik mladých generací a dávají vždy přednost po- slední, nejčerstvější a nejstlnější. Dali jste jim vše, snižovali jste se pro ně, jste však u konce . .. jste vyčerpáni na místo nich. Jiné pe
Artaxerxův
9 article
Jině!e České spisy- * Jaroslav Vrchlický: Rok básníkův (1899.) V Praze u J. Otty. 1900. Za 2 K. Kniha lyriky, co jí život básníkův za rok na- shromáždil. A není v ní, aspoň ne rok života Vrchlického, obsažen, než jednou jen čáští, tou. v níž pozoroval v tichém zadumání minulou dráhu svou, sčítal jízvy i kořist dobytou, zbylé naděje i touhy, otázky života a odpovědi osudu. Je to knihu života tolik intimního, jako málo která z Vrchlického sbírek tohoto druhu. Její celkový ráz je velmi dobře udán prologen »Dožnívání«: vše je tu slavné, tiché, tklivé, vybojo- vané, vítězné a smírné. Chuť způsobiti disharmonii má jen několik básní výbojnější a prudčí toniny. ohlasy bojů minulých, jak v doznívání jinak ani nelze Situace básníkova je tu prajednodnchá: Je sám a sám. Sám se svou duší a vzpomínkami. Několi- kráte ještě sice venku, v přírodě, ale už na odjezdu, na útěku z ní. A pak už jen doma, doma, u stolu, nad nímž poprsí Dantovo jako slinx s věčno otázkou života i smrti nehnutě strmí, nebo u okna z něhož do tmavé noci a k hvězdám pozírů. »Hovory osamělého« je skoro všecka ta lyrika. Oddíl prvý »S počasy« ukazuje neutuchajíee básníkův smysl pro zjevy jásavě a živé (Kosatce) pro lokální barvy, jak jimi pokládá svěží náladov studie domácích krajin (Západy), plně zářivých po- pisů, jichž jarý dojem tlumi šedé jaksi na kone rellexe (na př. poslední strofa III.) a pak přese vše se táhnoucí jemná modř zádumčivé melancholie. plynoucí z poměru básníkova nitra k pozorovaným krásám přírody. Co je jeseň? Bolest utrpěných ztrát.
Vrchlický J Ott Dantův Hovor Praha Dožnívání Několi
10 article
Subjekt básníkův tím příliš dotčen někdy tuze vyrážt v před (Večer po bouři), ale krása jasného dne (Norý den) opět jej ukonejší a rozblaží. V té náladé mile vyvádí i objektivně realistické kresby z ryzího cilu (Přišla jeseň), někdy s příměsí bolnosladké upo- mínky (Pod topoly). A už veliké křížení několika řad představ podrážděných týmž předmětem: shiluk vášnivých tlumů a boj, a výsledek podivuhodný představy se smířily a trojím souřadím plyne básei (Podzimní), střídavě se věnujíc výrazu nevlídnéh počasu, snivé náladě vzpomínky na večerní přástky a lkající elegii miznoucího života vůbec. Vrchlického speciální nota a umění! Tak možno aazvati i z druhého oddílu »Odu melancholickon« silně životného a bojovného hnutí, dále »Notturno- a zvláště báseň »Setkání«, podivuhodné originálnosti. Báseň ta vyzývá, aby se přemýšlelo o její vzniku Tak je pavučínově lehká a útle setkaná, a takový těžký, těžký smutek v síti nese. Básník potkal muže Mihl se mu kolem očí. Zcela neznámý a bez ob- zvláštního zevnějšku, více jen stín. Ba právě proto že se mihl jen stínem, zajala se jim básníkova obraz- nost. Proč? Básník nesl v popředí, nebo na vrebu vědomí svého, nebo v hlubinách, tlum představ »mi- zení«, silně vládnoucích ostatnímu nitru. Ta stále pohotově číhající představa mizení chytila stín mihnuvšího se muže. A soucit se přihlásil a pro- mluvil, a z toho dojemná prostotou látky, bezpro- středností vnitřního života a hlubokými stíny ne- vyslovených věcí — báseň »Setkání«. Celý oddíl »Tichých smutků« zní lakovou jemnou táhlou, ale hlubokou elegičností. Nejjemněji zaznív zpěvnou notou prosté písně, ale brzy se bílá tkát svinuje v pevnější tvary lyriky vážně dumavé, kayí ji určitě vzpomínky myšlenkami toužebnými a málc Fpokojenými zatiží. Silnou střední notu vílěznou.
Vrchlický
11 article
i nad nespokojenost srdce stále hladového vynikající, posílá do té dumné symfonie hrdé sebevédomi velikých myšlenkových požitků a veliké práce. »Co z hluboka kdy zaznělo, já jsem v duši chyt« Ze vzpomínky na veliké hody poesie ho nemůže nic nadobro vytrhnouti, ačkoli je tu zase jiný ne- přítel, než srdce, jakýsi mnohem primitivnější živel. z neladu veškerého čití a z veliké únavy snad po cházející, dávno už básníkem tu a tam oznamovaný totiž děs, o jehož silné moci svědčí už silná, umělí formá basně jemu věnovaná »Stihaný«. Básníkovi by byl vítán klid, klid a mír. Jenom aby vědomí děsu nebylo. Pravý původ této nálady nelze ze sbírky samé vyšetřiti. Také je významu příliš intimního. Obecně lidské ovšem je, že je plavba do tmy věčnosti tak plna strašné nejistoty. Jinak co do pozemského bytu svého a co do práce své od- povídá nejvíce onou vítěznou, spokojenou notou skromnou i hrdou pospolu. »Líchu krásy přec jsem zmnožil« a »díky za to«. »Vše zvedám se země. i štěrk, neb cosi na něm svítí. A já z nesmrtelné věčné básně jeden tón mám v dílech svých. A tak život pojištěn, pojištěna a rozřešena nesmrtelnost- Je nám, jako bychom bylí zabloudili pod okn otevřené do hvězdné noci, a slyšeli slova tajemná jimiž se domlouvala a zpocidala duše lidského vězně s bratry a sestrami duchy z daleké vlasti . .. Vbk.
12 article
* Jan Wagner: Král Dollar a jeho ctí telé. Modrá knihovna č. 55. V Praze 1900. Stěží by se povedlo stinné stránky života on tak praktické a svobodné Ameriky účinnějí a pře- svědčivěji vylíčiti, než jak se to stalo v knize »Krá Dollar«. A přece je autor sám té Ameriky přítelem a nehodlal nikterak ani její prastičnost ani svobodu zlehčovati. Chtěl jen ohromné bohatství lidí ameri ckých a jeho následky zajímavě a poučně osvětliti. Podařilo se. Úžas jimá člověka evropského. zvláště občana rakouského, jenž o zlatě jen tak zda- leka uclivým a plachým uchem slýchá, když ty bá- ječné příběhy o millionech skutečných peněz, jimiž plýtvají tam kdesi v dáli skuteční lidé, čte. Americká svoboda jistě nese také blahé a zdrave nějaké ovoce, ale tu čteme pádné důkazy jen o tom, že se na duší amerického lidstva usazuje v podob bohatství záhubný rez, tlustá vrstva sžíravého rezu slepého a velice tupohlavého sobectví, nízkého male rialismů, směšné ješitnosti a marnosti, a docela lokajské otročiny a choutek despotických.
Wagner Dollar Praha svobodný Amerika Amerika Král Dollar
13 article
Praktická, svobodná Amerika ! Svět práce a své- pomoci! Zemi vzala domorodcům, z přistěhovalců se vytvořila a — teď už dost! »Jen když jsme my tu!« a »Amerika Američanům!« Velmi přirozené to věci lidské a nejpřirozenější právo odjakživa byla moc a přesila. Je dloubá řada těch stránek, v nichž autor americké bohatství slovy i číslicemi ličí, ale ze všeho na čtenáře číší mrazivý závěr: zlo l zlol Tak »žlutá žurnalistika«, americká specialita, jak dělati umělou sensaci. Jaký zhoubný vliv vykonává tu člověk na člověka z nouze a z lakoty zisku! Mil- liardáři, ohromné zlo, ač někleří z nich štědrostí a mecenášstvím znamenitě vynikají. Všecko jen král a král v té svobodné Americe a tyran všeho druhu král železnic, král politikářů, král petroleje, král cukru, král obilí a mléka, král pozemků, bavlny, far- mářů ald.
Američan Amerika svobodný Amerika svobodný Amerika
14 article
A vedle nich také královny, na př. královna krav! Ryze americké Veličenstvo. A zásluhy toho panstva jsou podivuhodné. Král politikářů založil »otravný spolek« Tamany-Hall, ni- čitele rovnosti a volnosti. Jejich strusty« jsou rako- vinou amerického hospodářství. Král petroleje vyniká arcizlodějstvím nahromadiv své poklady zničením množství existencí, bezcitností a stálým porušováním zákona. Král čukru tyran, jako jiní atd. A tito králové chodí do Evropy, do té povržené Evropy pro urozeně () syny urozených otců, aby skrze ně a jimi povýšili své plebejské dcery. Dcery millionářky, americké to divošky, podrobují se evrop- ské dressuře, jen aby se staly hodnými sňatku anglickými nebo francouzskými barony z Nemanie »Demokracie v prachu před potentáty« (str. 124) A předsudků v palácích amerických zrovna tolik. jako v Evropě. Překrásný je život krásného pohlaví v Americe. »Dívky, bohačů dcerky, jsou úplně nevědomé, naduté a necitelné. Neschopné všeliké vážné práce. Mají přemrštěné libůstky, jsou špinavě lakotné. Jejich honba za klenoty se podobá až šílenství. Vyhýbají se mateřství. Z pětačtyřiceti paláců obydlených jen v čtyřech mají děti !«- Smysl pro erby, aristokratism a Napoleonism chorobně je tam vyvinut. Přepych a nesmysl u vy- chování dělá z dědiců »slabomyslné morousy“ (str. 169). Nu, podle toho vylíčení je snad i v evropských Čechách dosti dobře živu býti. Znamenité ovoce to doltarství žádnou měrou nenese, jak patrno. Rovno- váha mezi praktičností a theoretičnosti jest přece jen velice dobrá a zdravá věc. Evropa spěchá ho- rečně, aby se té theoretičnosti zbavila. Vyhazujez vychování nepraklické doktriny. Stýská se ji po milliardách. Má málo rezavé kůry na svědomí. Vbk. oviul nns
Evropa Nemanie Amerika Čechy spolek « TamanaHall
15 article
* Otakar Theer: Výpravy k Já. Verše H. Kosterka v Praze. Simposion IX. 1900. Za 10 K. Předmluva, adressovaná Otakaru Březinovi, má vzácnou vlastnost. Je totiž věcná, čtenáři potřebná. a nestůně tak hroznou affektovaností, jako věťšino předmluv mladých pánů. Nalézáme tu klíč dobrý k tajemství sbírky. Básníkovi se Já opravdu ztratilo. a má opravdu proč Březinovi záviděti jeho milo- srdenství a mluvící jeho srdce. Neboť srdce, tot jest, kde chce bydleti Já, ale místo toho tam bývá poušť a v ní sedicích sedm ďáblů. »Zvědavost je jedinou naší individualitou.« Och ano, zvédavost, rajská věc, ale nese zklamání a vy- střizlivění. Ale je to dobře řečeno, dobře tím diag nosa choroby naznačena. A snad i upřímně a beze vší výchlubné posy. Vždyť Výprava k Já nemůže znamenati nic jiného, než touhu po uzdravení se Tento moment je nám tak důležitý, že se chutě pou- štíme do sbírky samě.
Theer H Kosterka Březina Praha
16 article
Především zkoušíme ještě sílu formy, neboť s chceme tou duší jen tenkráte zabývati, je-li proká- zána skutečná schopnost básnická. Na »Háje, kde s tančí« nebylo tolik možno spolehnouti. Shledáváme, že sice místy ještě tuze nucenýa úmyslný symbolismus překáží a mate, ale to jen v básních méně životného významu. Celkem jest výraz piynný, přirozený, silný, stručně rázný a při- léhavý. Vítězný účin se dostavuje na příklad při básní Žena, Sen večera, Hvězda života, Město, De štěstí, Svou vlečku, nejvíce při Hallucinovaní a Impro- visuje. A skutečně jsou také jmenované básně i ob sahem hlavními čánky duševní podstaty té sbírky Máme tu zpověď duše životem modního světa otrá- vené. Přiznává se především k nepřemožitelnému tlumu představ smyslných, feministických. Ale není tolik dekadentem, aby si liboval v snění žlutém hnilobném; jeho snění je dosud tolik mladé a zdravé, že hledá ženu ohnivou a bujnou. Anebo je znuděn a přesycen »osůbkami« příliš snadno dosažitelnými a krotkými a blouzní o Herodiadě a Salambo (! ?).
jít štěstí
17 article
Ale Jaro jest mu dobou proudění šťáv a síly a já- solu pudového. Pociťuje touhu po dobách surové slly a báječného rozpjetí obří krásy tělesné. (Vzdech ryze dekadentský.) Feminism tedy je předně onen silný tlam, jenž zatlačil lidské Já nadobro do pozadí. A kdo to zavinil? Poměry, život. »Město zvláště. To ho připravilo o pravé mládí, to jej i druhy zkazilo, prostotu srdce vzalo, vzalo silu, volnost vůle a víru, svíru tichou a uzdravující« A pak analysa (zvědavost) a ze všeho Marnost nuda. A touha po ztracených horizontech se dosta- vila, touha po vykoupení duše z hrubých pout, a vy koupení intellektu od muk a trápení skepse a analysy Rád by měl rozřešenu záhadu věčnosti. Rád by za- pomněl na vše, čeho zažil a nové lepší smýšlenís zaopatřil (Transatlantic) Ale konec? »Návrat« k Ní, do pout hroznýeh a »Improvisuje« co? Illusi báječné ženy, která by ho tolik nenudila. Pravý Twardowský. Takový konec, to je zatím chyba. Výprava k Já se tedy tentokráte nezdařila. Snad se pro ten obsa i některý čtenář na sbírku rozmrzí, ale nebude to nic platno. Básník nespravuje dle libosti pravdu ži- vola, ale naopak. Výprava pro Já musí býti výpravou na jiné vody života. Vbk.
Twardowský
18 article
* Prof. dr. J. Thomaýer, Potrava jakožto příčina nemoci. Lidové rozpravy lékařské, redaktou MUDr. Lad. Haškovec, čís. 14. Nakladatel J Otto. Autor knížky jest znám svým elegantním slohem, jímž dovede populárně pojednávat o před- mětech, týkajících se lidského zdraví. Lehikým zá- bavným předmětem pojednává o své látce, vykládí o účinku potravy na télo lidské, o způsobu, ktera účinkem potravy vznikají různé choroby a čeho se třeba varovat. Při tom nepřidržuje se nijaké určité doktriny, nýbrž uváděje výsledky bádání na základě moderních poznatků výslovně připomíná, ž v každém případě dlužno dbáti individuality a po měrů ji podmíněných. Výklad svůj provází zajíma vými příklady z prakse lékařské. * Lord Byron, Manfred. Báseň dramatická Přeložil Jaroslav Vrchlick.ý. Světová knihovna redaktor Jar. K vapil, čís. 196. Nakladatel Otto. Báseň tato vzniklá, pod mohutnými dojmy velkolepé přírody alpské, nálaží k nejznamenitějším dílům slavného poety britského. Motiv Faustovský. jejž ostatně Byron znal toliko podie některých zlomků, jež mu zllumočil Shelley, pozměnil a pře tvořil vlivem vlastní své mohulné osobnosti. Velko- lepá fantasie básnikova vyzdobila toto dílo veškerou skvělou nádherou romantiky, svět báchorkový a mythologický zasahá činně v dramatický děj plný hluboké filosofie, a plný též skvělých poetických obrazů — vše to pospolu zanechává v mysli čt nářově hluboký doj e m.
profesor doktor J Thomaýer MUDr Lada Otta Byron Manfréd Vrchlick Shelley Velko
19 article
* Fr. Herites, Nálady a zátiší. Nakla- datel J. R. Vilímek. Drobné genrové povídky ze života drobných lidí, jaké nutoru vždycky získávaly přízeň širokých kruhů čtenářstva: V intimním líčení zvoleného prostředi, kresby povah a těch drobných povah a starostí, jež tak často v životě vrcholí at v tragiku, jeví se základní rys umělecké povahy autorovy. S humorem a někdy i s břitkou satyrou líčí malichernosti a zvracenosti těch pitvorných figurek, vybraných z všedního života a naproti tomu s jakým upřímným, nelíčeným soucitem hledí na utrpení nebožáků, odstrčených, nepovšímnutých. A tyto drobné obrázky ze života působí dojmem tak silným a bezprostředním právě svým realismem. líčícím skutečný život pravdivě, bez příkras, ale též bez přepínání. J. Klecanda, Tvrdé hlavy. Povídky novelly. Nakladatel J. R. Vilímek. Touto knihou zahajuje autor sbírku svých beletristických spisů. Obsahuje řadu povídek, jichž přednélem jest lásk k rodné půdě, k mateřskému jazyku a české škole zejmena v krajích se smíšeným obyvalelstvem. Autor zná život českých menšin a dovede jej vylíčiti pla- sticky a věrně. Aniž by se prohřešoval proti sku- tečnosti, dovede si voliti postavy zajímavé a doved pro ně vzbudit účastenství čtenáře. Děj jeho povídek plyne bystře a jest vždy pěkně a poutavé vypra- vován. A pěkně dovedl vylíčiti ty »tvrdé hlavy« našich lidí a jejích neustupnost, kde jsme přesvěd- čeni, že hájí věc dobrou.
Herites Vilímek J Klecanda Francie Nakl
20 article Z českých listů.
Z českých listů. * V »Novém Zivotě«vypisuje S. Bouška živo Theodora Aubanela, jedné z nejjasnějších hvězd nově vzkřísené poesie provencalské. Autor právem uka zuje na podobnost mezi osudy nové poesie české a málo- známé té poeise jihofrancouzské, jež vítězně v záplavě francouzské literatury moderní prorazila a uchovaln si svojí individuální svěžest. Přes některé ukázky překlady známe u nás dosud málo z tohoto originá- ního, půvabného a vysoce uměleckého hnutí. S. Bouška zabývá se jím již delší čas, a ukázky, jež ze svých studii podává, dávají nám nadějí, že nepřestane na ojedinělých úryveích, ale podá celkové ocenění poesie provenoalské v knize samostatně. Pro nás historie menších literatur, dánská, holandská, finská atd měly by jistě zvýšený význam právě způsobem svého vývoje, zdá se však, že na ně budeme dloubo čekati.
S Boušek Aubanel Nový Zivot
21 article
* »Komenský« registruje německé katechismy če- ských bratří a dějinná zkoumání i pojednání o škol ství Českých bratří od J. Müllera ve čtvrtém svazku »Monumenta Gormaniae paedagogicat *V »Osvětě« E. Krásnohorská píše své vzpo mínky na Julia Zeyera. Je to, nevím již kolikátý, pří spěvek k charakteristice básníkova intimního života podávající budoucímu literárnímu historikovi zajímav a cenné delaily. Není tomu dávno, co jsme si zvykl na trochu hojnější zaznamenávání svěžich vzpomínek na naše význačnější hlavy. Nedošli jsme ještě sice tak daleko jako Francouzí, kteří žijící antory podro“ bují s jich vědomím pečlivému vědeckému studiu pokud se jich tělesných vlastností, zvyků, způsobů života atd. týče, snad je tato horlivost také zbytečná. ale vymanili jsme se již z toho, řekněme pohodlí jež zavinilo, že o autorech jen několik desítiletí on nás vzdálených s bídou sháníme životopisná data, neřkuli podrobnosti, jež by osvěllily jich soukromy život. Se stoupajícím zájmem o literární - kritiku stoupá též u nás zájem o memoiry, zápisky, vzpo- mínky, jež, byť by i někdy diktovány byly jinými nežli Hiterárními důvody, zůstávají vždy cenným materiálem, bez něhož se literární kritika těžko obchází.
Komenský J Müller Monument Zeyer
22 article
* V »Rozhledech« dokončuje A. Novák methodo- logické poznámky o literární historii současné a bu doucí; nakreslil zběžnými rysy dobu a tendence pře Tainem, vytkl vliv, jejž měl Taine, a ukázal, jaký úkol kritiku očekává. Vidí jej ve vystibnutí obrazu národa a doby, jež produkovaly písemnictví, rysy jednotnými tak, aby nezmizel význam jednotliveů literaturu tvořících. Úsudek celkem správný i v dů sledcích, které autor vyvozuje z něho pro příští práci kritickou. »Živa«, zastávajíc se horlivě vydávání laciných knížek poučných »katechismů« popufárně vědeckých. praví na konec: »Snad dojde i na učebné knihy pro vysoké školy naše: zde předem musí zasáhnouti stu- dentstvo, ono musí knihy ty hleděti odebírati, vždyt jsou psány v první řadě pro ně, i nevěřím, že by poměry finanční toho studentstva byly tak zlé, že by kniha vydaná o 500 výtiscích v městě 4000 stu- dentů se v několika rocích nemohla prodati. Básni se prodají v Čechách, kdežto německý básník nás ujišťoval, že v Němcích na verše nakladatelé se na cházejí jen stěží. Čtená.
A Novák Živa Němec Tain Čechy
23 article Ze slovanských listů.
Ze slovanských listů. * »Pycckin Biaonocra« věnují úvahu rozvoj ruského společenského feuilletonu. Vznik jeho spadá do pohnuté doby, kdy střetly se dvě historické epochy, duchem úplně rozdílné, do konce padesátých let, v předvečer rozsáhlých refo- rem, jež zvrátily úplně celou soustavu státního, ná- rodohospodářského, společenského a občanského ži vota ruského. Byla to doba neobyčejně bohatá na události prvního řádu a mladý tísk ruský byl za hrnut spěšnou, neodkladnou, velmi rozmanitou velmi účinnou prací. Jeho hlas, prostřednictví, kri tika a odsouzení získávaly si všuďe platnosti a po máhaly reformní činnosti Alexandra II. Nejskvělej šího rozvoje došel společenský feuilleton na Rusi za Saltykova-Sčedrina, jenž v »Oreecrneunu x 3annckaxz« vykázal mu první místo a tuto mu osobně nejmilejší formu dovede učiniti předmětem živé poptávky a čilého odbytu. V jeho osobě spole- čenský feuilleton ruský dostihl neobyčejné síly. Byla doba, kdy nová serie »Iesua npoBnn- uia«, »Bven- »lce e«, »Mee a jiné měsíčné besedy znamenitého satyrika staly se pravou udšlostí dne nejen v Petrobradě, ale i v ce- lém Rusku. Tyto znamenité plody společensko- publi- cistické kritiky pro jejich ideový vliv a vnější vý- znam bez nadsázky možno přirovnávati k satyrán Juvenalovým a k brožurám Voltairovým.
Rus Saltykov Sčedrin Juvenalův Voltairův Rusko Pycckin Biaonocra Iesua npoBnn
24 article
* Zvláštní anketu pořádá redakce »Miesieczniku« vycházejícího při časopisu »Kurjer Polski«. Obrálil se k veřejnosti o odpověď k otázce, které z va škodí polskému národu nejvíce a jaké jsou prostředky k jich vykořenění. Význam ankety zvyšuje okolnost, že přijali v ní účastenství mime jiné i Eliza Orzeszkowá, Bolestaw Prus, professou Ignacy Baranowski a K. Kraszewski. Známý malíř polský p. Styka vystavuje Moskvě svoje panorama »Golgota«. Při té příleži tosti vyslal svým jmenem p. Paciorkowského k hra- běti Tolstému, aby mu doručil album pohledů z Golgoty a vyzvěděl úsudek velikého myslitele. Návštěva nedopadla šťastně. Tolstoj nedal se vylá kati ze své reservy a odepřel úsudek, omluviv se že ony časy málo zná a že by soud mohl vyzněti nesprávně. Mezi řečí poznamenal, že Golgotuji
Kurjer Polski Orzeszkowá Bolestaw Ignacy Baranowski K Kraszewský Tolstý Tolstoj Moskva Golgota
25 article
viděl a že ještě hodlá navštíviti výstavu. Dolknuv se ještě několika slovy Sienkiswieze a některých jeho praci, Tolstoj poděkoval za album a bylo po návštěvě. Pan Paciorkowski odnesl si přesvědčení že Tolstoj je skutečně podivín. Nejspíše prý byl upjat proto, že dotazující oblékl si na návštěvu frak a bílou kravatu. Dost možná. V Mloskvě aspoů vzbudilo nemalou pozornost, že Tolstoj dostavil se v prostém obleku i na svatbu svého syna, která ne- dávno se konala a při níž byl hostem sám guber nátor moskevský, velkokníže Sergěj. *Literární společnost bulharská, založenáv Brajle v Rumunsku ještě před osvobozením Bulhar- ska, slavila 30leté jubileum svého spoluzakladatele předsedy a vynikajícího slavisty Marina Dri- nova, působícího na université charkovské. Roku 1869 bulharský učenec vydal ve Vídni dějiny bul harské církve, které v tehdejším zápase o bulhar skou národní církev proti řeckému patriarchovi měly veliký praktický význam. Pak následovaly dalš spisy o původu Bulharů, o obyvatelstvu balkánského poloostrova, o poměru jižních Slovanů k Byzanci a pod. Literární společnost vydala za příčinou jubilea spis »CopK sa póex na uponeccop Mapun C. Jpinou 1869—1899.« Vedle životopisu bibliografie obsahuje dvě rozpravy mladých bulhar ských spisovatelů filologa A. Teodorova a dějepisc V. N. Zlatarského, jakož i článek o řeckých a srb- ských národních písních.
Paciorkowski Tolstoj Bulhar Jpiný A Teodorov V N Rumunsko Dri Vídeň Byzanc Mapun C
26 article
Slavjanin. * Výborný srbský zábavně - poučný týdennik »BpanK Bo kodo«, vyclázející rodakci prof. Paje Mar koviče Adamova ve Sremských Karlovcích, zaháji uveřejňování překladu těch »Junáckých kreseb černohorskýche Josefa Holečka, ve kte- rých se vypravují episody z bohatýrského života vojvody Marka Miljanova, nedávno zesnulého. Prvou na řadě je kresba »Podgorický pokol« Marko Miljanov, jak už bylo oznámeno, dával si překlady těchto prací českého spisovatele předčítati v nemoci a nacházel v nich útěchu.
profesor Holeček Miljanův Paja Mar Adamov Karlovec BpanK Bo kodo
27 article
Odborné spisy. * Úvod do služby u berního úřadu. Př- ruční knížka pro poplatníky vůbec a pro úřadníky berní zvláště. Podává Alois Sykora, účetní re- vident c. k. zemského finančního ředitelství v Praze. 296 stran velké 8. Nákladem vlastním. Krátká episoda jakés takés rovnoprávnosti če- štiny s němčinou uvnitř státních úřadů a náhlý jeji konec zaryly se českým lidem, pracujícím za erár- ními stoly, stopami nesmazatelnými v ducha i srdce. Všichni jsme viděli v jazykových nařízeních potěšitelný zisk pro majetek národní, ale zisk, dobytý v konči“ nách neznámých. Jaká že vlastně změna se přiho- dila? Už dřív se jednalo u státních úřadů s českými poplatníky česky. A posud se jedná po česku. Jaký tedy rozdíl? Převrat dovedli oceniti a prožiti to- liko tisícové českých úřadníků, s nimiž se po starém zvyku v národní společnosti doposud valně nepočítá ale kteří jsou po pravdě společnosti té vložkou hyb- nou a také už spolehlivou. Německé pomluvy, že si nebudou úřadníci s č- štinou vědět porady, nebyly právě nežli — pomlu- vami. Za půltřetího roku nejenom, že se ustálil velmi zvučná a plastická terminologie úřadní. avšak i český sloh úřadní vybrousil se k po- divuhodné dokonalosti. Současně se vzácnou ráz- ností čeští úřadníci zasedali v mimoslužebných ho- dinách ke stolům, aby opatřovali českou odbor- nou literaturu. Ve příčině této vykonán za kratičkou dobu věru pěkný kus práce.
Sykora Praha
28 article
Spisem o službě u berního úřadu auton zasáhl ve sféry, o nichž se u nás vůbec ještě sou stavně nepsalo. A pravím ihned, že je to díle ne všedně poučně pro úřadnické aspíranty, velice prak tické pro úřadníky jakéhokoli oboru, ale zaroveň též nadmíru užítečné a instruktivní pro poplatnictvo Je napsáno srozumitelnou, pružnou řečí a co do věc vyniká vzácnou spolehlivostí. Berní úřad je bez odporu »nejpopulárnější- státní institucí. Poplatnictvo se mu jak může s hoř- kou úctou vyhýbů. Avšak jsou okamžiky, kdy se mu vyhnout nemůže. A okamžiky takové jsou pohříchu velmi časty. — Ve vrstvách úřadnických zakořenilos útrpné rčení, že berní úřad je úřadem pro všecko bernímu úřadu že poroučí na světě každý. A ve skutečnosti bezmála tomu tak je. Úřadníci bern prohlodati se musí pořádnou a důkladnou průpravou. aby v jasnu byli o veškerých nitkách správníh apparátu, jenž se v jejich pracovnách soustřeďuje Berní úřady vyplácejí služebné požitky téměř všečh činitelů státního hospodářství a jsou zároveň sběr nami většiny státních příjmů. A nejen státních i zemských, okresních a někde i obecních. e Nahlédnouti tudíž do složitého ústrojí berního úřadu znamená poučiti se o základech a chodu ve- škeré veřejné správy Přebohatý a všestranný materiál propracoval autor ve svém záslužném díle. Po úvodu shrnu přehled finančních úřadů správních a kontrolních o pokladnách promluvil, speciálních úřadů finančníc se dotkl a nastínil též úkoly finanční prokuratury. jakož i kontrolu stáního hospodaření popsal.
29 article
Díl prvý: o osobních věcech a vnitřním úřad ním řádu, a díl druhý: o povšechných předpisech pokladních — určeny jsou přímo kandidátům bern služby. V obou dílech sestaveno však podrobnosti důležitých každému úřadníkovi tolik, že dílo bude dojista hledanou příruční pomůckou co chvíli. Čilejší poplatník pak i v této prvé části spisu najde lecco živě zajímavého. Kdo na správu statní platí, zatouži někdy též zvěděti, kterak že to vlastně v té správě »chodf«. A otcové synů mohou se dověděti u pra- mene, jakou budoucnost zakládají dědicům svého jména, posílajíce je, aby se představili u toho neb onoho pana presidenta. Díl třetí se čtvrtým zabývají se složitou soustavou daní, poplatků, dávek a posléze i zvlášt- ními úkony úřadů berních. Čásť tato, zabírající dvě třetiny spisu, je rovně potřebou úřadníkům jako po platnictvu. Úřadníkům dává poučení o přerůzných kategoriích státních příjmů, o jejich zdrojích, o zá- sadách, dle nichž se vyměřují, vybírají, odpisujía účtují. Poplatníky pak zasvěcuje četnými názomným příklady ve spleteninu rozmanitých povinností ber ních a uzpůsobuje je tak, aby sami mohli povin nosti své poznati, po případě je zkontrolovati a pal práva svoje uplatniti. Nedávná reforma daní přímých, tak kompliko vaná při zdánlivé prostotě, probrána v díle průzračně a přece do podrobna. Mužové, činní ve veřejném ži votě, zviáště pracovníci političtí, mohou si spis vy voliti svojí čítankou. Rolníkům zvláště užitečným bude oddíl o zá sadách, jimiž se berní úřad řídí při odpisu dané ná sledkem živelních pohrom. Neznačným uměním po čtářským vyloupne si roluík bez cizí pomoci effek slevy, od níž si začasté slibuje bůh milý ví, co. Spis Aloisa Sykory je zkrátka dobrým činen v oboru, jenž takové doby ležel u nás ladem.
Sykora
30 article
Z oizích spisů.
31 article
* W. Windelband: Geschichto der Philosophle. Tübingen, B. Mohr 1900, 89. (2. roz- šířené vydání.) 570 stran, 13 M. Zájem o vědu u nás stoupá. Mezi románovou záplavu odvažují se již, a ne jen ojediněle, knihy vědecké z rozmanitých oborů ať v originálech, ať v překladu a mají již svůj pevný kruh čtenáčstva. Mezery široké literatury ovšem dlouho ještě budeme vyplňovati, a sice nejen poku týče se knih přísně jen vědeckému účelu sloužících ale i takových, jež přístupny jsou širšímu čtenářstvu Nemyslím díla populární, v nichž se všelijak rozměl ňuje, upravuje a cukruje vědecká strava »širokému- publiku, jako se sladí a do oplatek balí hořké pi- lulky. Mám na mysli knihy přesně vědecké, jež však nezabývaji se prováděním vědeckých výzkumů, ale shrnují systematicky a přehledně výsledky určite vědy, podávajíce poznatky její s jednoho, poku možno nestranného hlediska. Cizí literatury právě v poslední době se díly takovými jen rojí. Čtenái nemusí býti odborníkem té které vědy, aby se zá jmem sledoval zhuštěně její výsledky jasně a sou stavně spořádané, předpokládaje ovšem, že je dosti vzdělán všeobecně a že má upřímnou vůli sledovat pokroky lidského ducha v jednotlivých oborech věd ních i poučiti se dobrými přehledy o jeho vývoji Kniha Windelbandova podává dobré takové kompen dium pro dějiny filosofie. Neváže se na biografie historická dala, neztrácí se v názorech autorů jed notlivých. Účelem jejím jsou dějiny problémů li ského myšlení a výklad pojmů k řešení těchto záhac
W Windelband Windelbandův Tübingen Geschichto der Philosophle
32 article
vytvořených. Tedy duševní proudy lidstva a pře- hledný výčet i vývoj nejzákladnějších otázek, jimiž se zabývala lidská duše po všechny věky, jsou jejím cílem. Kniha není příliš obšírnou, je přehledně roz- dělena a přístupně psána. Českým sludentům i všem, kdo zabývají se opravdověji filosofickým přemý- šlením, dobře poslouží.
33 article
Z cizích revuí- * Z celé literatury v Číně nejnázornějšími zdají se asi býti sludie, jež přináší »Le Tour du Monde provázené skvostnými fototypiemi, jež znázorňují nám tak podivný život čínský. Táž révue přináší zajíma- vou studii o čínském tisku. Žurnalistika u nás tak pokročilá, jest v Číně ještě hodně pozadu. Možná skoro říci, že mimo hlavní města, celá rozsáhlá říše čínská nemá časopisů a spokojuje se tím, že nejdů- ležitější novinky, císařská nařízení atd. zdělují se jí na červených lístkách na stěny veřejně nalepovaných. Do r. 1848 vycházelo v Pekině několik listů, jež však císařovna potlačila. Teď vycházejí noviny jen v Šan- chaji, Tieu-Tsinu a Kantonu. Dříve tištěno bylo na tak tenkém, žlutavém papíru, že nebylo možno na obou stranách tisknouti, teď používán jest japonský, silnější a bělejší papír, dopouštějící tisk na obou stranách. Všech časopisů (i odborných) v celé ne- smírně rozsáhlé říši čínské není více než — 50! Nej- starší časopis politický jest »Tching Pao« (Čísařské Noviny pekinské), jenž před několika měsíci slavil tisfciletí svého trvání. Časopis ten, jako ostatní, jest tištěn na malých lístcích žlutého papíru a hlavní ob- sah jeho jsou úřadní zprávy. Cena předplatní čin- ských listů je různá dle místa. V Kantoně nepřesa- huje obyčejně předplatné 3 doll., v Šanchaji asi 6 doll. ročně. Číňan rád čítá noviny a proto, nastane-li mír. počet čínských listů dojista se zmnoží. — O čínském tisku přináší studii též únorové číslo »La Révue et Révue des révues«. Hojné ukázky vyobra- zení v časopisech čínských a vnější úpravy listů čín- ských činí článek ten dvojnásob zajímavým.
Tching Pao Číňan Čína TieoTsin Le Révue
34 article
* Stěžejním článkem posledního čísla »Reviev of reviewse jest nadšené uvítání australské fede- race, »Australia Federata«. Několik výborně volených fotografil poučuje nás o nynějším stavu Australie s dostatek. * »Das litterarische Echo« uveřejňuje in- formační článek Ernsta v. Wolzogen o jeho novém podniku, uměleckém chantantu »Das Ueberbrett!«. P- vodce myšlenky této nepovažuje provedení její za lehké z trojí příčiny: 1. poněvadž německému obe- censtvu schází cit něžné účasti k umělecké bohěmě; 2. poněvadž němečtí básníci a skladatelé nedovedou osobně své plody přednášeti a 3. poněvadž německá censura, jež celé proudy pornografie propoušti, jest k jemné satyře až příliš citlivá a bude dojista úkol uměleckého chantantu Wolzogenova (jenž chce státi se kočovným) stále ztézovati. Myšlenka Wolzogenova vzbudila všude živou účast a sice po většině příznivé přijetí. F. Handekopí ve »Freisinnige Zeitung odpírá Wolzogenovi originalitu, tvrdě, že původcem myšlenky uměleckého chantantu jest vlastné Wede- kind, jenž r. 1895 Bierbaumovi předložil vypracovaný plán »literárního Variétés«.
Ernst Wolzogenův Austrálie Freisinnige Zeitung Wolzogen
35 article
Bibliografie. * Život a učení na partikulárních školách v Čechách v XV. a XVI. století. Kulturně- bistorický obraz. Sepsal Zikmund Winter. V Praze. Nákladem Akademie. 1901. *Chrysanthém VI. Walt Whitman: Výbo z básní. Přeložil Em. šl. z Lešehradu. V Praze. Tiskem E. Stivína. 1901 Pohádky smutných očí. Knížka veršo Václava Krofty. Vydalo v pěkné úpravě s ti- tulním listem slovanské knihkupectví Jana Hauser v Plzni. Contes populaires frangaie. Školní knihovna děl německých a francouzských. Sv. I. S poznámkami a slovníčkem. Nákladem V. Šolce v Telči na Moravě. *»Světová knihovna«, seš. 19. Byro- nův Manfred. Nákladem J. Otty v Praze. * Čítárna českého lidu. Nákladem knihkupectví pp. Bursíka a Kohouta v Praze. Prokopa Cho- cholouška Historické romány a povídky v díle XI.. sešit 3. a 4. (Dogareska, Námluvy, Vanda. Odplata, Souboj a Travič). * Osvěta. Listy pro rozhled v umění, vědě a politice. Redakcí Vácslava Vlčka. Rok 1901. Třetí svazek. Mimo hojný obsah zvláště časové stati Nad hrobem Julia Zeyera, Vzpomínky Elišky Krásno- horské a dra. Alb. Brafa Jak vznikla Česká akademie. * Groulík-ÚlehlaHampl: Přírodopi pro měšťanské školy chlapecké. III. stupeň. Nákladem J. Prombergra v Olomouci. Učivo upraveno biologicky nejen při živočišstvu a rostlinstvu, ale i při nauce o člověku. Suchopárná morfologie rostlin nahrazena vypsáním života rostliny, nerostopis vylíčením pro- měn lučebných, jež dějí se v kůře zemské. Četná (207) vyobrazení, diagramy objasňují náležitě tert.
Winter Whitman em E Stivín Kroft Hauser V Šolc Manfréd J Ott Bursík Vanda Vlček Zeyer Eliška Krásno Groulík J Prombergr Čechy Praha Lešehrad Plzeň Telč Morava Olomouc Český akademie ÚlehlaHampl Chrysanthý VI
36 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Česká vzorkárna. Potkal jsem onehdy přítele obchodníka z venkova. Jest v rodném svém místě jedním z větších kupců, prodává zboží různých druhů, jak již tomu venku bývá. Byl upocen a patrně rozmrzen. Umínil si, že zboží pro svůj obchod bude odebírati jen a jen z českých závodů a přijel do Prahy, aby zde úmysl svůj provedl. Kapsy měl plny adres a doporučení a veden svým rozhodnutím, chodil od závodu k závodu, od místa k místu, zapi- soval, třídil a mezi tím čas ubíhal a přítel měl před sebou ještě řadu obchůzek. Přítel jest totiž podnikavým a také opatrným obchodníkem. Ho- tová zásada hospodárnosti. »Kteřá česká firma mi dá nejlepší a nejlevnější zboží, tam se uchytím — a já takovou firmu musím najíti.« A již vypočítával, kam ještě půjde. Hotov byl jen s části objednávek. »Ale jedné věci se di- vím: stále se jen mluví a píše o organisaci če- ského obchodu, ale ten obchod sám o svoji organisaci nedbá. Tím méně o reklamu. Ani ce- stujících nám tam neposílají. A když už tomu tak: proč pak se tady u vás v Praze nenajde praktický člověk, který postihl tyto nedostatky našeho obchodu, neobejde si velkoobchodníky a nezaloží v Praze velkou českou vzorkárnu, kde by zastoupen byl i náš obchod i průmysl velký a malý?« Poslouchal jsem přítele se zvýšeným zájmem. »Ale musil by to býti nějaký prak- tický člověk nebo výdělková společnost, jen n pro bůh, nějaký spolek nebo něco podobného.
Praha
37 article
Velkoobchodník a výrobce — co by se nalezlo jen porozumění u živnostníků — rádi by dali svůj cenník a vzorník do takové ústřední síně a my bychom tam snadno a dobře rozhlédli s po našem obchodu a výrobě, udělali tam své zakázky, obstarali tam své nákupy. Úřadnik vzorkárny mohl by zprostředkovati nebo by postačila adresa výrobce nebo obchodníka. Ve vzorkárně by se vlastně scházel český svět obchodní, poznávali bychom své nedostatky, do- plňovali, co schází — zkrátka, do naší výroby by přišel systém a rozumný postup. A my z venku bychom nemusili běhat po Praze — čas by nám zbyl na získání přehledu našeho hospodářského rozvoje«. »Jen že věc podobná« — namítám — »předpokládá všeobecnou účast. Buď důkladnou vzorkárnu nebo nic. A nevim, dovedli-li bychom provésti myšlénku do posled- ních konsekvencí. Ostatně jest na našem ob- chodu, aby hledal si sám cesty k odběrateli«. »Ale vím, vím«, přerušil mne netrpělivě, »u vá jest námitek stále dost. Ale o to jde, že by nám věc posloužila výtečně a českému pod- nikání také. Takhle neví jeden o druhém; jako si děláte přehledy literatury, zrovna tak polře-
Praha