ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 2e1d9290-6602-11dc-a1b9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 92, org 9, place 27
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LINTY.
3 masthead
2. března 1901. Číslo 6i.
4 article
Posl. Hořica: Vláda uvázla do té míry v po- litických věcech, že nemá žádného zřetele na velmi důležité záležitosti, jakou jest na př. lichva s uhlím. Měla času dost, aby po této stránce něco učinila jen kdyby měla k tomu vážnou a dobrou vůli- Má přece po ruce velký materiál, který pro ni sebral sociálně-politický výbor. Má k disposici také zkuše nosti předsedy smírčího soudu p. d'Elverta. Nepřáteli dělnického lidu a lidmi, kteří souvis s kapitálem, bylo praveno, že jest nemožno zavésti Shodinovou pracovní dobu a člověk by se mohl do- mnívati, že má vláda vážné důvody proti úpravě pracovní doby na 8 hodin, že rozpakuje se učiniti ukvapený krok. Avšak chování se vlády v této věci, v otázce uhelné lichvy jest nám důkazem, že tomu tak není Při omezení výroby uhlí, jakéž bylo usneseno v po- slední době, nenašla se žádná vláda, která by řekla To nesmíle dělat, nesmíte havíře připraviti o výdělel a průmyslu způsobiti škodu. Následkem trpného chování vlády lichvář s uhlím dostali novou kuráž. (Souhlas.) Posl. Lo: Petschek a Weimann dali vládě 2 milliony za to, že mohli otevříti nové šachly- (Slyštei) Posl. Hořica: Kda pak byla exekuce v době. ve které obyvatelstvo způsobem tak strašným bylo olupováno uhelnými lichváři, kdy ceny uhlí stouply o 50%? Nejsem demagogem, ale musím říci,že spolčujíli se dělníci k ochraně svých práv, tu jes pohotově pěchoty a jizdy dost. Co však činí vláda. olupují-li jednotlivci veškeré obyvatelstvo Poslanec Sehuhmeier: Výborně! Lichvář s uhlím jsou dravci na průmyslu Posl. Hořiea: Vláda počínala si neobratně.
Posl Petschek Weimann Sehuhmeier smírčí soud p . d ' Elvert
5 article
Nedovedla zdražení uhli využítkovati pro politickou sitnaci: Vláda mohla překvapiti sněmovnu předlohou která by byla zajistila sněmovnů dělnost, nebo nikdo by si nebyl troufal vystoupiti protí předloze takové a Hci: »Na to je času dost!« Poslanec Březnovský: Místodržitel rozda vagon ublí. Posl. Hořiča: Ano. Uhelní baroni dali k dis posici místodržitelství celé nákladní vlaky, ale jen aby ukázali svoji vůli, že prý nechtějí obyvatelstve vykořisťovati Posl. Schnhmeier: Grasl to také tak dělal Ten se u jednoho vloupal, okradl ho a druhého ob daroval. Posl. Hořica: Bída havířů, jest ohromná Nejen, že jejich mzďa jest praskrovná, nýbrž jsou i olupování a vykořisťováni. Namílá se, že kdyby se pracovalo jen 8 hodin, dolování uhli by se umenšilo. Vy víte, že práce byla zúmyslně omezována, jen aby nebylo dolováno přes příliš. V soukromýcfi rozhovorech ujistili mne mnozí odborníci, že změnou kutacího práva, mohl by se dociliti lecčeho. Krajina, ve které by mělo místo 50 dolů, za- koupí se často kapitalistou za pár stovek. Vláda však nečiní praničeho k opravě práva kutacího. Stát jest majitelem vydatného dolu Juliova, po- stoupil však veškeré dolování za babku obchodní kovi, který za jediný rok podle obchodních výkazů vlastních i podle výkazů dráhy o dopravě vyděla přes 1 million zlatých. Posl. Schulmeier: Vláda kupuje uhlí, ktere sama byla prodala, pro státní dráhy zase nazpšt. Posl. Pacher: Udejte jen jmeno, ať se to do stane do profokolu.
Březnovská Posl Juliův Pacher
6 article
Posl. Hořica: Nechť se ten člověk jíž jme nuje jakkoli, vláda měla přijítí k rozumu. Posl. Paelrer: Weimunn a Petachek. Vlád by se měla styděti a takové lidi by neměla aspoř volati do ankety Posl. HHořien pojednává potom o velkém zisku, kterého dosáhlí majitelé dolů a překupníci Roku 1876 koupil si jistý muž v Ústí obchod z 16 tisíc, z nichž složíl na hotovosti 2 tisíce a nyní jest odhadnut na 15 millionů, které si vydělal po- ctivým způsohem, totiž lichvou s uhlím. Z havířů za posledních 30 let nikdo se nesta bohatým, ba ani ne majetným, avšak naproti tomu přišlo přes 30.000 lidí v dolech o život. Otázka tato jest pilná. Jest povinností vlády. pečovati o tuto věc a to rychle. Otázkou tak důle žitou při takových poměrech sociálních není možno promarniti čas. Každý, kdo jest poctivého smýšlení musí s námi hlasovati pro pilnost návrhu. (Hlučný souhlas a potlesk. Řečníku se se všech stran gratuiuje.) Posl. Karbus: Přihlásil jsem se ke slovu jak příslušník slavu dělného národního smýšlení, abych vyslovil souhlas s návrhem posl. Cingra a dal uji štění, že budu hlasovati pro pilnost. Jsem přesvědčen sice, že návrh tento přijat ne- bude a že slova v tomlo parlamentě pronesená ne znamenají ničeho, neboť kruhům vládním schází naprosto nejen dobrá vůle, nýbrž i čas, věnovati se otázkám sociálním, a považuji veškerá krásná slov v trůnní řeči a v jiných vládních prohlášeních obsa žená za pouhé sliby, které nebudou splněny Avšak přes to hlasováním chci dáti na jevo, že se jedná o věc pilnou.
Posl Cingr Ústí Petachek
7 article
Musím odmítnoutí neloyální výtků pana posl Cingra, že čeští poslanci obstrukcí pohoršili posta vení horniciva a znemožnili úpravu doby pracovní neboť návrh vlády na úpravu doby pracovní byl na- mířen na zaskočení hájících se zástupců národa če- ského a přes to, že postanci naši to věděli, usnesl se vypustiti otázku tuto z obstrukce a pracovati k jejt provedení. Prosím p. posl. Cingra by této nám sympaficke otázky nepoužíval za agitační prostředek proti po- slancům našim. A posl. Cingr nezmínil se ani slo- vem o obstrukci německé, která trvala 3 léta, patrně proto, že strana jeho nezachovala se v době ob- střídán divokým kancem, jenž nemilosrdně se bránil proti dorážejícím psům. V ohradě ob- jevil se osel, postavil se hlavou do kouta vyhazoval zadníma nohama, až několik psů, marně dotírajících, omráčil. Na konec byl týrán nevrle mekající kozel. Tím se zápasy zvířat končívaly. Ještě ve stoleti XIX. udržovala se divoká a podivná zábava starých Pražanů. Ostrov byl pak upraven, bělidlo zrušeno a zbu- dovány restaurace, zde konají se slavnosti, ba stal se i pokus přeložiti sem z Nuslí zastave- ných — Fidlovačku. Ostrov Köpplovka v době starší na zýval se Rottenhanský, podle majitelů. liď pražský zkráceně pojmenoval jej Rohan- ský. Bývala zde továrna a bělidlo. R. 1865 bylo na ostrově tom na den Božího Těla zabá jeno slavnostně první letní divadlo v Karlíně fraškou »Rekrutýrka v Kocourkově« v prkenné boudě, původně určené pro kolotoč. Ostrov »Köpplovku« koupila severozápadní dráha, stromy byly výsekány a prostory užilo se ke skladíštím Utichly bývalé zábavy a zbaven byl ostrov na- vždy příjemného chladu, v němž si Pražané ve stínu košatých stromů libovali na tomto ostrově.
Cingr Pražan Rottenhanský Rohan Nusle Karlín
8 article
Ostrov Kubešův při pravém břehu Vltavy koupila r. 1890 obec libeňská. Nu levém břehu naproti na ostrově holešovickém zarostlém vrbou a křovinami, mívali zákopníe cvičení a ukládali tam nářadí a součástky určené ke stavbě mostů a pod. Ostrov Oveneeký, pojmenovaný též skrálovský, císařský«, za Král. Obo- rou mezi Trojí a tak zvaným Císařským mlý- nem, býval zřízen k tomu, aby se tu, chovala pernatá zvěř pro lovy v Královské Oboře. Timto náčrtkem není historie pražských ostrovů nijak vyčerpána. Buďlež tyto řádky jen upomínkou na historické i novější názvy ostrovů pražských, obnovenou v nynější době, kdy také o místním názvosloví staropražském bývá často řeč a spor. Kdo víš lépe, oprav a doplů! bavbsl ndnsohrrt—rn strukce tak, jak učiniti měla, jak bylo povinnost strany dělnické. Až se přikročí k projednání otázky doby pra- covní pro hornictvo, ukážeme, že máme nejlepší vui pracovati k vyřízení otázky té a to z důvodů, kter velmi pěkně označil posl. Hořica. Jest potřebí pouze sáhnouti ke statistikám ne- mocenským a úrazovým, abychom seznali, jak ob- tížná a zdraví škodlivá jest práce v dolech, jak neupravenými poměry trpí celý život horníků. Ten, kdo neměl příležitost seznámiti se s poměry hor- níků osobně, nechť přečtu si výborné líčení poměrů těch v Zolově románu »Germinal«. Není vlastně věcí poslanců, by téměř násiln vymahali nápravy na vládě, nýbrž ona sama, která nás stále nutí do práce, měla by postarati se o ná- ležitou nápravu. Ale jak to vláda míní upřímně. viděti je na jejích vlastních podnicích; my také na to posvítíme při podrobné debatě. Upozorníme také na to, jak podniky ty se pronajímají. Vláda je pro- najímá patrně z té příčiny, by nemusilacbýti vzorem jiným podnikům soukromým. Uhlí pak kupuje se pro státní potřebu u těchto podniků za »ceny slušně«.
Kubešův Král Hořica Zolův Vltava Trója
9 article
Dnes nebudu ohtěžovati dlouho, neboť je při- hlášeno ještě několik řečníků, připomínám však to- lik, že vzdávám se veškeré neděje na úspěšnou práci v této sněmoveě. Na základě bohalých zkušeností, nabytých ve stavu obchodního pomocnictva, jemuž se tolik naslibovalo: úprava pracovní doby, nedělní klid atd. nic však se neprovedlo, ač vláda měla dosti přileži tosti, jsem přesvědčen, že vláda nemá dobré vůle. otázku tuto spravedlivě rozřešiti. Konečně prohlašuji že budeme hlasovali pro pilnost návrhu poslance Cingra. (Hlučná pochvala.) Poslanec Ofner dovozuje, že tento pilný návrl liší se od ostatních tím, že jeho první čtení je sku- tečně velmi důležité a nutné. Rozvádí historií jeho a lituje, že ve vládním programu pohřešuje sa tako předloha o karfelech. Z jedné iu druhé okolnosti soudí, že vláda má spolky s třídou obyvatelstva. před niž by se nezámežné obyvatelstvo mělo chrá niti. Výmluva na soutěž neplatí. Není pravda, že by průmysl trpěl takovým zákouem. Konsumenti štvnli se také proti zákonu. Nesluší se, aby pykali konau menti za to, dostanou-li dělníci něco. Zkrácením práce ziskal by pracovní materiál tělesně i duševně Troufá, že všichni poslanci budou za jedno, aby s tímto pilným návchem naložilo se jinak než s ji nými. Nebudou-li však všecky strany pro jeho pil nost, žádá předsedu, by se zeptal sněmovny, svolí-li aby návrh přikázal se bez prvního čtení sociálně- politickému výboru. (Pochvala.)
Cingr Ofner
10 article
Poslanec Blderseh pohřešuje v té věci vládní prohlášení a viní vládu z věrolomství. Osmihodinná práce jest jinde zavedena a v Anglii nedávno zá- konně ustanovena. Faktum je, že v Rakousku od- porují zavedení osmihodinné práce nejbohatší a nej mocnějšt majitelé dolů. Statistická data hornicke ankety nesrovnávají se se skutečností. Je to příro- zeno, ale je povinnosti vlády, aby vedla tuto stati- stiku sama. Kritisuje úřadní statistiku a činnost okresních inspektorátů a lituje, že ministr orby není ve sněmovně. Cingrův návrh nebyl podán z příčin strannických. Pojednává o poslední stávce a chování se sociálních demokratů v této záležitosti. Jeho strana je proti devítihodinné práci. Musí zavěsti se osmihodinná a zamezit, aby dělníci nebyli nucení pracovati v prázdné chvíli mimo důl. Hornická vě musí býtř spořádána, než záse poteče krev. Ať par lament donutí vládu k ráznému postupu. Předseda hr. Vetter: Dle stenografického pro tokolu mně předloženého pravil p. posl. Elder sei ve své řeči: »Zdá se, že banebné a chabé jednán vlády jest způsobeno jenom tím, že mezi témite lidmi, těžícími z vykořisťování, jest také arcivévoda.- Za tento výrok udílím poslanci Elderschovi důtku (Odpor a vřáva na lavicích soc. demokratů.) Posl. Eldersch: Arcivévoda jest vykořisto Předseda hr. Vetter: Dávám vám opělne důtku. (Nová vřava a odpor u sociálních demokratt a Všeněmců.
Blderseh Cingrův Vetter Elder Posl Anglie Rakousko Eldersch důtka
12 article Posl. Wořf. Udělejte přece tajnou schi dzi
Posl. Wořf. Udělejte přece tajnou schi dzi Jedná se o arcivévodu. Posl. Daszyňski: To není nic jiného, než servilism. Ať žije ze své apanáže, má beztoho dos peněz. (Stálá vřava a hluk.) Posl. Heimrich vyvrací včerejší tvrzení pos Kaisera, jež zakládá se buď na omylu nebo po chází z úmyslu, činnost poslanců českých, k blahu jejich voličstva směřující, oslabiti a jednání jeho strany omluviti. Ve skutečnosti nesměřoval muj pilný návrh k tomu, aby návrh podaný pod č. 152 v záležilosti termínových obchodů byl přikázán bez prvního čtení výboru, nýbrž k tomu, aby podl § 42. j. ř. byl projednán jako pilný. Také včera jsem odůvodňoval, proč chci, aby návrh můj byl projed- nán pilně. Vláda totiž hodlá, učiniti rozhodnutí tom smyslu, aby termínová hra byla omezeha na členy bursy. Proto jest pilno, aby sněmovna napřed učinila jiné rozhodnutí. Není tudíž úmyslem českých poslanců plýtvati penězi poplatnictva nebo klamati lid. Nečiníme ničeho na oklamání lidu, nýbrž hájíme zájmy a právo svého voličstva olevřeně. Nemáme jméno »lidová strana« pouze jako čestný titul, ný- brž proto, že hájime zájmy a práva lidu. Posl. Frebsl v české řeči doporučuje pilnost. Posl. d'Elvert opravuje věcně Cingrov tvrzení, že jako předseda smírčího úřadu nepůsobií na rozhodnutí dělnictva.
Posl Kaiser Elvert
13 article
Při hlasování lidová strana německá zůstal seděti Posl. Eldelr sch volá: Nu, co je? Posl. Pommer: I nechte to přikázat a nedě- lejte žádný flane. Prudká hádka mezi sociálními demokraty posl. Pommrem. Proti pilnosti hlasovalo 113, pro ni 108 poslanet — teda propadla. Předseda oznamuje, že přikáže návrh výboru. Posl. Eldersch volá: Většina udělala poklonu před majiteli dolů Posl. H. Wolf: Protestuji proti tomu, že před sedovi dáno bylo právo censurovati interpellace Podnět k tomu vyšel od posl. Prada, a nyní, jak se zdá, má se zde tato neplecha zahnízditi. V po slední interpellaci, podané naší stranou, nebylo jedi ného neslušného nebo nemravného slova. Byly te jen útoky proti politické moci klerikalismu a nikol proti katolickému náboženství, jenom proti zneuží vání, proti způsobům, jak se kněží ve zpovědnici dle morálky ligurianské vyptávají paní a dívek. Prot tomu zaujali jsme v tomto článku stanovisko způso bem takovým, že by jej mohlo každé děvče z pen sionátu čísti. (Hlučná veselost na lavicích Všeněmců. Nejsme zde přece v dívčím pensionátě, a steno grafického protokolu se nepoužívá za domácí četbu pro 18leté mladé dívky. Dějí li se na svělě takov hanebnosti, že někdo, kdo má pěstovati náboženství tuto nejsvětější věc, ho ve zpovědnici zneužívá, aby zvídal myšlenky necudnosti a nemravnosti ... (Bouř livý odpor.) Hlasy: Vy pomlouváte! Jste pomlouvač (Bouřlivý odpor na lavicích Všeněmců. — Předsed zvoní.) Posl. Wolf. . .. jestliže se zneužívá zpověd- nice k necudným řečem ..
Posl H Wolf Wolf Prado
14 article
Posl. Schachinger: Mlčte I To sem nepatří To patří do svinského chlívka! (Bouřlivý odpor na lavicích Všeněmců.) Posl. Wolf: ... jestliže služebník náboženstv zneužívá zpovědnice, aby dával ženám necudné otázky, je to zajistě něco hanebného a strašného. Ale my, jako mužové, nemáme povinnosti, abychom se sklopenými zraky šli kolem takových nestydatostí. nýbrž v zájmu mravnosti máme se postarati o to- by se proti tomu zakročilo se vší rozhodností. (Bouř- livý souhlas na lavicích Všeněmců.) Předseda: Prosím, abyste se obmezil na dotaz! Posl. Wolf: Dle jednacího řádu má býti každá interpellace náležitě podepsaná čtena ve veřejné schůzi. Censura se nesmí déte prováděti, nebot bylo by pak ponecháno zvůli a politickým názorům předsedovým, zdali má býti interpellace čtena ve veřejné schůzi nebo ne. Že nemůžeme nabýti většiny v této sněmovně, je samozřejmo, nebot všechny strany jsou více nebo méně prosáklé re- akcionářstvím a kněžourstvím. (Bouřlivý souhlas na lavících Všeněmců.) Předseda: Prosím, abyste se ve svých vý rocích nírnill
Posl Wolf
15 article Posl. dr. Schalk (křičí): Zde se přece sm
Posl. dr. Schalk (křičí): Zde se přece sm mluviti o kněžourství! To je nestydaté zneužívání práv předsednických! Musíte pořáde mlátit tín zvoncem ? To přestává všechno ! (Veliká vřava bouřiivý potlesk na lavicích Všeněmců. Odpor ve středn.) Posl. Stein: Jenom se nerozčilovat! Myt všechno odbýváme klidně! Pánové musejí vyslech- nouti pravdu! Jsouli mravně rozhořčeni, budou moci proti tomu vystoupiti, ale vy jste všichni sva- touškovél Posl. Wolf: Poněvadž se však rozhoduje hlasováním o tom, zdali taková interpellace má byt čtena čili nic, je logickým důsledkem toho, že men šina vlastně nemá žadného práva interpellačního Předseda: Jsem nucen prositi řečníka, aby se obmazil na podání dotazu, jinak mu odejmu slovo (Bouřlivý odpor u Všeněmec. Poslanec Wolf: Proti Čechům jste jako díte povolným a nám chcete vzíli naše práva ! Buďte ob jektivním Předseda: Prosím, abyste podal dotaz, dál však nepřipustím mluviti! Poslanec Wolf: Vy si ještě zjednáte papež- ský řád!
Posl doktor Schalk Stein Wolf Čecho
16 article Poslanec Iro: Podívejte se, jak tam nahoře
Poslanec Iro: Podívejte se, jak tam nahoře Pasto r hěhá Hlasy na lavicích Všeněmců: Denuncianti Poslanec Iro (ukazuje na poslance Paslor a Treuiníelsa): To jsou ti dvalďábli, kteří před- sedoví všechno našeptávajíl Poslanec. Mallik: Oni drží žezlo, ty černé kutny tam Poslanec Wolf: Bylo by šilenstvím, kdyby si chtěl parlament dati vzíti tímto způsobem právo interpeilační. Prosím především předsedu, by v.lako- vých případech nedal si ničeho našeptávati posl. P'astorem. To je rodilý žid ? Pastar se jmenuje a je katolickým kněžourem Předseda: Odejmu vám slovo, budete-li takto dále mluviti! (Bouřlivý odpor n Všeněmců. Posl. Wolf: Měl byste míti více samostatností Toho je nezbytně potřebí. Táži se vás: dospěl jste dnes již k vědomí, že jste protic svéniu slibu, že s budete říditi zněním i smyslem jednacího řádu, ná zbavil práva interpellačního? Chcete si opravdově umíniti, že příště budete zachovávatí přesně jednae řád? Chcete zejířejšího a pozejtřejšího dne poujžt- k důkladnému studiu jednacího řádu.? (Bouřlivá veselost na lavicích. Všeněmců. — Bouře ve sně- e množel movně.) Předseda :Na to odpovídám jen, že setrvá vám při svém prohlášení, podaném v 7. schůzi dne 20. února ve příčině censury interpellací. (Boušlivá pochvala na pravici. — Křík na lavicích Vše- němců.) Po vykonání v oleb, ježa byly na jednacím po řadu, předsedn ustanovil příští schůzi n a pomnd ě l o 5. hod. o dpol.
Paslor Wolf Posl Bouře
17 article Konec schůze ve 3.19 hoď °Pian la
Konec schůze ve 3.19 hoď °Pian la Předloha o podomním obchodu souhlas v podstatě s vládní předlohou z let 1894, 1897 a 1900 V jedné důlezité věci se vyhovuje přáními obchodníe a maloživnostenských krubů stran omezení podomního obchodu ve větší míře než dřívější předlohou tím, že možnost zákazu podomního obchodu není vázána na prčity počet obyvatelstva toho kterého města takže zákaz může býti vydán také vemístechv,p kile je méně než 5000 obyvatelů, jsou li tam obchody, jež stačí potřebám obyvatelstva. Jiné ustanovení, jež ostatně vyhovuje dosavadn praxi, je to, že živnostní úřad, pro jéhož obvodje vydán zákaz podomního obchoduj není oprávně povolovat podomní obchod pro jiné obvody, mali Zpráva sdruženého právního a politického vý boru panské sněmovny o stáťní smlou v s Německem ze dhe 30. prosince 1899 stran vzá jemné ochrany literárníeb, uměleckých m fotogra- fiekých děl, bude předložena, adona smlouva byla panskou sněmovnou ústavně schválena loni dne 16 března, ještě jednou proto, že postanecká sněmovn ji v minulém zasedání neschválila.
Německo
18 article
V předloze o platech preřessorů n babických školách stanoví se, že systemi- sovaný plat obnáší ročně 3600 K a zvyšuje se po 5 letech služebních as do 25. roku ročně o 400. K. Tito professoři jsou v VII. tř. a budou dostávat system. aklivní přídavky. Příspěvků ze zemských nebo místních peněz použije se jako dosud. Tento zákon netýká se platů, jež dostávají professoři z své služby jako ředitelé, primáři nebo domácí lékaři porodnic nebo nemocnických oddělení pro babictví a nabude platnosti 1. října 1901. Zákon z 15. dubna 1896 ř. z. č. 63 pozbude platnosti. Provedení zákona je svěřeno ministru vyučování. Zákon o pensích katolických duchov ních na obecně užitečných ústavech, kněžských úřadníků při katolických ordináriářech, konsistoříeh a biskupských seminářích stanoví, že mají právo na pensi z náboženského fondu resp. z příslušné státn dotace. Nárok na ní má ucbazeč a) způsobilý k do sažení církevních úřadů, b) jehož služební místo je systemisováno výslovně v účelu zákona, c) opouští-li úřad pro nezaviněnou neschopnost k dalšímu jeho zastávání, d) nedostane-li jiné placené církevní místo nebo požitek z veřejného fondu nebo státní pokladny Pense s úřadem spojená nebo smluvou zabezpečená ať pochází odkudkoli, připočitá se na pensi připada- jící dle ustanovení tohoto zákona. V § 3. vyměřuj se pense, jež ministr kultu ve zvláštních případec smí zvýšiti u deficientů I. tř. až do 1600 K. u II.tr až do 800 K. § 4. jedná o vyšetření služební doby Z legitimačního výboru. Proti volbé posl Pommera v okresu cejlském zvoleného podal Slovinci protest. Referát o volbě měl původně pře vzíti německý poslanec, proti tomu však Slovine protestovali, poněvadž se jedná o referát slovinský Referát o volbě byl nyní přikázán slovinskému po slanci Plantano vi.
19 article
Živnostenský výbor za předsednictví p. dr Weigla a přítomnosti ministra Calla přidělil návrhy na změnu živnostenského řádu posl. Foergovia Březnovskému, návrhy o doplňcích živnosti řádu posl. Karbusovi, o úpravě pracovní doby při obcho- dech posl. Piepesovi a Karbusovi, o živnostenských radách posl. Kralochivílovi, o agentství posl. Weiss- kirchnerovi, o nedělním a svátečním klidu posl Pastorovi, Stojanovi a Karbusovi, o starobním Břez- novskému, o zřízení obchodní školy v Čes. Budějo- vicích a podpoře maloživnostnictva posl. Holanskému o lihovinách posl. Stojanovi, o lékárnickém obchodě post. Kulpovi, požadaveích při stavbách posl. b Deymovi V dnešní schůzi mělo se jednati o živno stenské novele, ale ze 37 členů dostavilo s jich jen 18, takže nemohl se výbor usnášeti. Avšal za přítomnosti ministra finanel, odborného přednosty ryt. Froschanera a dvou referentů ministerstv financí rokovalo se nezávazně. Vysloveno přání by byl předložen statistický materiál, jehož třeba k dal šímu jednání. Ministr slibil předložiti materiál příští schůzi. Výbor pro deklaraci arciknížete Franti ška Ferdinanda d' Este za příčinou jeho sňatku měl večer schůzi. Po delší debatě, jíž zúčastnil se také ministrpresident dr. K örber, přijat návr posl. dr. Grabmay ra, aby prohlásení arcikní žete vzalo se s uclivým díkem na vědomí
Weigl Calla Karbus Piepes Weiss Pastor Stojanov Kulp Deym Este doktor Grabmay Foergovia Březnovský
20 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 28. února. (Shovinští kle rikálové) snaží se všemožně, aby rozvášnil svůj lid do krajní míry a nedali mu sebrati se k výdatně obraně proti dvojnásobnému nepřiteli. jenž ho svírá z německého severu i z vlaského jihu. Lublaňský biskup Jeglič vydal tyto dni postní pastýřský list, v němž varuje před faleš nými proroky, kteří přicházejí v rpuše berán čím, a praví dále dle »Vaterlandu« doslovně »Varujle se špatných novin, střezte se přec
Jeglič Praha
21 article
»Slov. Narodem«, »Rodoljubem«, »Gorenceme a »Rudým Praporem«: oni neznají Krista, od- vedou vás od něho. Pohleďie na ony, kdo čtou tyto listy, jak jsou zdivočilí, jak jiné proklínaj a terrorisují. Vás všechny, kdo do těchto listů píšete a je rozšiřujete, prosím: Přestaňte ! Mějt slitování s našim ubohým národem, neodvádějte jej od Krista, nekrmte ho lží a klevetami . . « Tohoto pastýřského listu, jenž se málo srovnává s křesťanskou snášelivostí, uchopili se ovšem slovinští klerikálové jako vítané zbraně proti liberálním poslancům slovinským na říšské radě. aby mohli ospravedlniti vzdor dra. Šusteršiče jenž zmařil všeliké snahy Slovineův i Chorval po zřízení společného jihoslovanského klubu na říšské radě. Terstská »Edinost«, která v domá- cím sporu kráňských Slovinců zachovává stano visko úplně nestranné, odsuzujíc co nejrozhod- něji čistě osobní vzdorovitost Šusteršíčovu, z níž vzejde nezbytně škoda celému slovinskému ná- rodu. »Edinost« poukazuje při té přiležitosti na nedůslednost klerikálů, kteří dnes prý nemohou seděli u jednoho stolu s poslanci liberálními ač v minulém zasedání zcela pohodlně seděl vedle dra. Ferjančiče, který před volbami neby o nie méně liberální, než je nyní. Zdravě dů- vody však u klerikálů neplatí; jich nenárodn jednání má svou dobrou příčinu : strach, že doba jich panství mezi Slovinci jest u konce že snad letošní volby byly poslední, kdy ďobyl na Kráňsku ještě většiny mandátů. A jako po- slední zbreně proti nenáviděným liberálům cho pili se terrorismu, téhož terrorismu, před kte rým varuje ve svém paslýřském listě biskup
Rodoljub Gorencout Krist Slovinův Chorvat Šusteršíčův Ferjančič
22 article
Jeglič- V Praze, 1. března. (K situaci.) Fari seové na levici říšské rady a jich orgány ne mají nyní nie pilnějšího na práci, než se dušo vat, že by rádi pracovali, kdyby jim zlí Čechov v tom, nepřekáželi. Překážkou parlamentní práce nazývají každý český hlas, jenž volá po. právu jež se levicí a poslušnou její rozkazů vládo po tři léta už šlape nohama. »Gaz. Narod.« po- svítila dnes ve stati posl. Merunoviče na toto německé pokrytectví a dokazuje, že levici vůbec nezáleží na parlamentě a parlamentarismu, ze jejím ideálem jest vláda za pomoci § 14., po- něvadž všemocná německá byrokracie obrátila by všechno v Rakousku na prospěch. Němců »Nejjasnějším důkazem, že levice lže, mluví-l o své achotě ku práci — píše »Gaz. Nar. « — jest ta okolnost, že nechce ustoupiti ani o vlae v otázce jazykově, aby tím vykoupila, pokoj v sněmovně. Ba ani mluviti o tom nechce. Naopak, místo aby prokázala ochotu k ústopkům, ko do- rozumění, ještě více jitří ránu, která ochromuje parlament. Právě tyto dni vůdcové levice měli poradu, ahy se dohadhi o společném postupu stran vyloučení z rozpočtu položek, týkajicích se slovanských gýmnasií v Opavé, Téšině v Celji.« P. Merunovič uznává, že česká dele- gace ukládá si vší mpžnou reservu, ale že k její tepělivost není bezmuzná! Situace přiostřila se již tak, že »třeba jen jiskry, aby podeo vyletěl do povětří a rozhil ten ubohrý, parla ment.
Čechov Němec P Merunovič Jeglič Praha Rakousko Nara Opavý
23 article
Jako Polákům, tak se dle »Inform. « roz břesklo v hlavě i německým katolikům, kteří po skandálním dotaze Eísenkolbově počínují prý chápati, že jim ve staré pravicí i vedle »husit- ských Mladočechů« bylo přec jen přijemněji než v sousedství se všeněmeckým svazem. Mim to jak Poláci, tak i němečtí katoliei prý se do- vtípili, že Čechové mohou své zvláštní národní cíle lépe sledovati, dokud jsou prosti ohledů n starou pravici a spíše k eili dojdou, než Poláci a klerikálové bez pomoci Čechů. Následkem toflo vznikla v obot klubech novůčnálada, směřu- jící k obnově staré pravice. Pisatel sťuti dodáv k tomu ne bez práva, že by se snahy takov mohily uskutečniti, kdy by Poláciv i kalto- lické centrum uzna lii, žei nelj s ou věřitleli Čechů, nýbnž nálo palk je jich dlužniky Po všemi tom nepřekvapuje zpráva, že v Vídni začinají s českouo delegací znova vyjedná- vati. Přosvědčilať se jak vláda, tak i levice, že bajka o isolování Čechů na říšské radě, jest vskutku jen bajkou a žev se ani veo Vídnií nesmí účtovati bez Čechů Z Pešti, 26. února. (Kdo nem á bl ý v Uhrách poslaneem.) Sněmovní, výbo pro změnu zákona oinkompatibilitě skončil svou práci a podal návrh, které zaměstnání má býti pokládáno za neslučitelné s poslaneckým mandá tem. Dle návrhu toho nesměli by příště býti poslanci státní úřadníci, jmenovaní korunou nel vládou, dostávají-li za své služby nějaký pla.
Polák Čecho Vídeň Pešť Uhry Eísenkolbov
24 article
Výjimka připoušti se pro ministry, pro jednoho státního sekretáře v každém ministerstvě av pro fessory pestských vysokých škol. Dále jsou vý loučeni společní ministři a úřadníci diplomat ckého a konsulárního sboru, členové panské sně- movny, aktivní vojáci, úřadníci stoliční, obecní, učitelé národních a středních škol, členové du chovních řádů vyjma premonsíráty, cisterciáky. benedikting a piaristy, všichni podnikatelé, kteř uzavřeli smlouvu s vládou, jakož s il prostředko- vatelé mezi vládou a dodavateli, nájemci státních a fandaěních statků, přesahuje-li nájemné 2000K osoby, jež státu něco pronajímají zac více než 6000K ročně, koncessionáři železnic a průplavů. členové ředitelstva a právní zástupei peněžních ústavů, jsoucích v obchodním poměru sivládou jakož i pedobných podniků průmyslotých, ob chodních a dopravních; konečně osoby, odsou- zené pro sprostý zločín a nacházející se bu v konkursu neb pod opatrovnictvim. nlo
25 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 1. března. sn Pohřeb vojvody Marka Miljanova »Tac poropa« píše o smutečnýel slavnostech a pohřbu zvěčnělého junáka a oce ňuje jeho život takto: Na hranici černohorsk na Krstci očekávali průvod smutečný, uhírajíe se z Kotoru Njeguší s duchovensťvem a škol mládeží v čele. Zde zastihl průvod také voj voda Šako Petrovič. Ostatky vojvodovy ulo- ženy na noc do chrámu sv. Jiří v Njeguších kdož duchovní uprostřed množství lidu po ce- lou noc četli modlitby. Následujícího dne smutečný průvod dostil Cetvně okolo poledne. V Bajicích, na okraj cetyňské roviny, čekalo duchovensívo a žactvo obecné školy; tu učitel bajický Boljevič. pro- mluvil nad [rakví smufečnou vzpomínku. N proti smutečnému průvodu z hlavního města vyšlo všechno duchovenstvo s žactvem obecných i středních škol, všichni nejvyšší státní hodno- stové s úřadnictvem a množství obecenstva. Dcery vojvodovy s cetyňskými paními připojily se k průvodu. Když se rakev přiblížila, prot Matanovič pronesl krátkou řeč a velebný průvod ubíral se hlavní Katunskou ulicí na neustálého zpěvu žactva až do farního chrámu »vlaške erkve«. Tu rakev byla postavena a lid při- cházel, aby se rozloučil se svým znamenilým junákem a zasloužilým Černohorcem. Po jedně hodině odpolední ostatky vojvodovy dále byly doprovozeny na cestě z Cetyně do Podgorice.
Miljanův Tac Šaka Petrovič svatý . Jiří Matanovič Černohorec Praha Kotor Njeguše Cetyně Podgorica
26 article
V čele průvodu, za pohřebným vozem kráčel kniže Mirko. Když průvod došel na místo zvané Crne Grede, sekretář ministerstva práv Marko Šaulič rozloučil se se zesnulým vřelou řečí a pohřebný vůz, provázen užšími příbuz- nými nebožtíka, vydal se na další cestu. — První době junáckých činů vojvodových za svobodu vlasti nejkrásnější pomník postavil veliký vojvoda Mirko Petrovič, otec knížete Ni- koly, ve své sbírce zpěvů »Junački spomenik v písni »Boj na Medunu v Kučích r. 1862.- Roku 1862 v oné kruté válce vojvoda Marko
Mirka Crne Grede Petrovič Meduna
27 article
Miljanov rozvinul prapor svobody v Kučích — devět tvrzí útokem dobyl. Pouze silný Medun odolal. až ho Abdi paša s čerstvými silami osvobodil. Po válce vojvoda Marko na Cetyni obdržel vyznamenání, zasypán byl pozornostmi a vrátiv se domů, ještě větší hrůzy Turkům působil. Všeobecně znám je jeho junácký čin, kdy na bujném oři skrze celou tureekou Pod- gorici projel až do kuče Jasa Mučina a na souboj ho vyzval. V poslední naší veliké válce. (1876—1878) byl vojvoda Marko mezi oněmi prvními, kteří sklízeli ovoce válečné slávy, do- byté Černohorci na jihovýchodním bojišti. Již v mladosti Marka Miljanova kníže Danilo přijal ho do sboru svých »kabadahijů«,. tělesné to- stráže; za vlády knížete Nikoly dosáhl. nejvyš- ších vojenských i občanských hodností a byl i členem státní rady (senátu.) Po poslední válce klidně žil na Medunu v kule bývafých sultánových náměstků v Kučích jako pravý zeman, kde vždy s pravým srbským pohostin- stvím přijímal přáťele své a zvláště hosty z ci- ziny. Před několika léty se svojí choti proce- stoval Vojvodinu i království srbské, všady přijat i hostěn se srdečnou radostí jako prosla- vený junák a znamenitý černohorský vojvoda. Příklady jeho junáctví i vlastenectví ochrabřl i budoucí pokolení a zásluhy jeho o Cernou Horu zachovají jeho jmeno v paměti budoucích věků jako předního ze znameniťých synů Černé
Miljanov Abd Turek Miljanův Danila Nikola Meduna Kuč Jasa Mučina
28 article
Hory s Ruský úsudek o vídeňském parlamentu. »Hosecrií« praví o říšské radě, že nenl schopná dalšr činností. Nemá ani schopného předsedy, aní většiny, ani ničelio, co by se po- dobalo progrumu. Je to doeela nahodilé sebrání lidí, neuznávajících žádné discipliny, rozdélených od sebe hlubokou prepastí nepřátelských zájmův a různých přesvědčení. Takovéh o parla- mentu tu ještě nikdy a nikde ne- brlo a jen milovníkům politiekiýeho komedi jeho sozoní mohou poskytovali- jakousi zábavu Bulharské povstání v Hakedoni. Dne 20. února strhla se ve vilajetě solun- ském u vsi Bogdanice bitka mezi malou četou bulharských povstalcův a oddělením pravidel- ného vojska tureckého. Z Bulharů bylo 10 m. zabito, ostatní prchli. Vojsko mělo 2 mrtvé a 3 raněné.
Hora Bulhar
29 article
Protiklerikální demonstrace v Portugalsku. Vlny protiklerikálního hnutř ve Španělsku přenesly se i na sousední Portugalsko. Zvedly se vysoko na ponejprv v Oportu, v druhiém to, co do velikosti, městě království, slynoucím republikanismem svým. (Před několika lety pro- pukla v Oportu i revoluce, mající za účel svr- zení dynasie, byla ale po tuhých bojích poulič- ních potlačena!) Také v čele protiklerikálniicí bouří v Oportu stáli studenti. Svedeny i bitky pouliční, při nichž několik osobí ranéno a mnoho zatčeno. Bezprostředním podnětem k bouřím protiklerikálním byl jáko v Madridě také v Oportě pokus jezovitů, dostati mocí do kláštera divku a to proti vůli rodičův. Případ byl vážnější, jelikož šlo tu o občanku cizího státu. Stal se totiž pokus, slečnu Calmonovu, dceru brazilského konsula, přiv východuo jejím z kostelaž násilím zavléci v připravený povoz a odvézti ji do klá- štera. Rodiče přítomní opřeli se najatcům jezo- vitův rovněž násilím a po tuhé rvačce, kdyži zástup shluklý jim přispěl, poďařilo se jim dívku vyrvati z moci oněch pochopův. Policie sama klidně rvačce té přihlížela. Liberální listy tvrdí, že divka jest stižen blouznivostí náboženskou, klerikální listy opáčí pak, že dívka sama chtěla prý uniknouti týrání rodičů svých, kteří prý překážeti jí chtěli v je- jím »vnitřním« poslání. Calmon na rozkaz vlády své vrací se z Oporta do Brazilie. Odjezdem jeho poměry v Oportu se uklidňují.
Calmonův Portugalsko Španělsko Oporto Madrid Brazílie
30 article Činnest Musea královstvi českého
Činnest Musea královstvi českého v minulém ročním obdobi. Výročnímu valnému shromáždění Společnost Musea království českého předloženy byly ob- šírné zprávy o stavu musea a činností v minu lém roce, z nichž vyjímáme následující pod- statnější data Ze závažných událostí v minulém období sluš uvésti sdělení zemského výboru, že jednání o úpravě platů a pensí úřadnictva musejního na ten čas od- kládá, protože vnitřní zařízení musea a oprav fagad bude v příštích letech ještě vyžadovati velmi značného nákladu, tak že nelze navrhovati sněmu zemskému dalších mimořádných příspěvků. Rovněi tak nebyla splněna naděje správního výboru, že bud státní subvence pro tento rok zvýšena na 20.000 K kteroužto sumou by se mohla pro počátek prověsti úprava platů a úřadnictvo ve svých nadějích skla- máno, musilo se spřátelovati s myšlenkou, že úprava ta bude odtočena nejméně na rok, ne li na déle. Jak však jsme též zaznamenali v referátu o valné hro- madě loňské, J. O. president Jan hr. Harrach ve val- ném shromáždění prohlásil, že nemoha dále toho snášeti, aby úřadnictvo, které tolik pro museum činí, odročením zvýšení vládní subvence trpělo, poskytuje museu pro tento rok 10.000 K k polepšení platů úřad- nictva jako zálohu, která by se vrátila, kdyby vládní subvence pro rok 1900 přece dodatečně na 20.000 K byla zvýšena. Z této, s největší ochotou a benevolenci poskytnuté nezůročitelné zálohy uděten byl úřadníkům
J O Jan Harrach Činnest muzeum muzeum království