2
masthead
NÁRODNÍ LINTY.
3
masthead
2. března 1901. Číslo 6i.
4
article
Posl. Hořica: Vláda uvázla do té míry v po-
litických věcech, že nemá žádného zřetele na velmi
důležité záležitosti, jakou jest na př. lichva s uhlím.
Měla času dost, aby po této stránce něco učinila
jen kdyby měla k tomu vážnou a dobrou vůli-
Má přece po ruce velký materiál, který pro ni sebral
sociálně-politický výbor. Má k disposici také zkuše
nosti předsedy smírčího soudu p. d'Elverta.
Nepřáteli dělnického lidu a lidmi, kteří souvis
s kapitálem, bylo praveno, že jest nemožno zavésti
Shodinovou pracovní dobu a člověk by se mohl do-
mnívati, že má vláda vážné důvody proti úpravě
pracovní doby na 8 hodin, že rozpakuje se učiniti
ukvapený krok.
Avšak chování se vlády v této věci, v otázce
uhelné lichvy jest nám důkazem, že tomu tak není
Při omezení výroby uhlí, jakéž bylo usneseno v po-
slední době, nenašla se žádná vláda, která by řekla
To nesmíle dělat, nesmíte havíře připraviti o výdělel
a průmyslu způsobiti škodu.
Následkem trpného chování vlády lichvář
s uhlím dostali novou kuráž. (Souhlas.)
Posl. Lo: Petschek a Weimann dali vládě
2 milliony za to, že mohli otevříti nové šachly-
(Slyštei)
Posl. Hořica: Kda pak byla exekuce v době.
ve které obyvatelstvo způsobem tak strašným bylo
olupováno uhelnými lichváři, kdy ceny uhlí stouply
o 50%? Nejsem demagogem, ale musím říci,že
spolčujíli se dělníci k ochraně svých práv, tu jes
pohotově pěchoty a jizdy dost. Co však činí vláda.
olupují-li jednotlivci veškeré obyvatelstvo
Poslanec Sehuhmeier: Výborně! Lichvář
s uhlím jsou dravci na průmyslu
Posl. Hořiea: Vláda počínala si neobratně.
Posl
Petschek
Weimann
Sehuhmeier
smírčí soud p . d ' Elvert
5
article
Nedovedla zdražení uhli využítkovati pro politickou
sitnaci: Vláda mohla překvapiti sněmovnu předlohou
která by byla zajistila sněmovnů dělnost, nebo
nikdo by si nebyl troufal vystoupiti protí předloze
takové a Hci: »Na to je času dost!«
Poslanec Březnovský: Místodržitel rozda
vagon ublí.
Posl. Hořiča: Ano. Uhelní baroni dali k dis
posici místodržitelství celé nákladní vlaky, ale jen
aby ukázali svoji vůli, že prý nechtějí obyvatelstve
vykořisťovati
Posl. Schnhmeier: Grasl to také tak dělal
Ten se u jednoho vloupal, okradl ho a druhého ob
daroval.
Posl. Hořica: Bída havířů, jest ohromná
Nejen, že jejich mzďa jest praskrovná, nýbrž jsou
i olupování a vykořisťováni.
Namílá se, že kdyby se pracovalo jen 8 hodin,
dolování uhli by se umenšilo. Vy víte, že práce
byla zúmyslně omezována, jen aby nebylo dolováno
přes příliš. V soukromýcfi rozhovorech ujistili mne
mnozí odborníci, že změnou kutacího práva, mohl
by se dociliti lecčeho.
Krajina, ve které by mělo místo 50 dolů, za-
koupí se často kapitalistou za pár stovek. Vláda
však nečiní praničeho k opravě práva kutacího.
Stát jest majitelem vydatného dolu Juliova, po-
stoupil však veškeré dolování za babku obchodní
kovi, který za jediný rok podle obchodních výkazů
vlastních i podle výkazů dráhy o dopravě vyděla
přes 1 million zlatých.
Posl. Schulmeier: Vláda kupuje uhlí, ktere
sama byla prodala, pro státní dráhy zase nazpšt.
Posl. Pacher: Udejte jen jmeno, ať se to do
stane do profokolu.
Březnovská
Posl
Juliův
Pacher
6
article
Posl. Hořica: Nechť se ten člověk jíž jme
nuje jakkoli, vláda měla přijítí k rozumu.
Posl. Paelrer: Weimunn a Petachek. Vlád
by se měla styděti a takové lidi by neměla aspoř
volati do ankety
Posl. HHořien pojednává potom o velkém
zisku, kterého dosáhlí majitelé dolů a překupníci
Roku 1876 koupil si jistý muž v Ústí obchod z
16 tisíc, z nichž složíl na hotovosti 2 tisíce a nyní
jest odhadnut na 15 millionů, které si vydělal po-
ctivým způsohem, totiž lichvou s uhlím.
Z havířů za posledních 30 let nikdo se nesta
bohatým, ba ani ne majetným, avšak naproti tomu
přišlo přes 30.000 lidí v dolech o život.
Otázka tato jest pilná. Jest povinností vlády.
pečovati o tuto věc a to rychle. Otázkou tak důle
žitou při takových poměrech sociálních není možno
promarniti čas. Každý, kdo jest poctivého smýšlení
musí s námi hlasovati pro pilnost návrhu.
(Hlučný souhlas a potlesk. Řečníku se se všech
stran gratuiuje.)
Posl. Karbus: Přihlásil jsem se ke slovu jak
příslušník slavu dělného národního smýšlení, abych
vyslovil souhlas s návrhem posl. Cingra a dal uji
štění, že budu hlasovati pro pilnost.
Jsem přesvědčen sice, že návrh tento přijat ne-
bude a že slova v tomlo parlamentě pronesená ne
znamenají ničeho, neboť kruhům vládním schází
naprosto nejen dobrá vůle, nýbrž i čas, věnovati se
otázkám sociálním, a považuji veškerá krásná slov
v trůnní řeči a v jiných vládních prohlášeních obsa
žená za pouhé sliby, které nebudou splněny
Avšak přes to hlasováním chci dáti na jevo, že
se jedná o věc pilnou.
Posl
Cingr
Ústí
Petachek
7
article
Musím odmítnoutí neloyální výtků pana posl
Cingra, že čeští poslanci obstrukcí pohoršili posta
vení horniciva a znemožnili úpravu doby pracovní
neboť návrh vlády na úpravu doby pracovní byl na-
mířen na zaskočení hájících se zástupců národa če-
ského a přes to, že postanci naši to věděli, usnesl
se vypustiti otázku tuto z obstrukce a pracovati
k jejt provedení.
Prosím p. posl. Cingra by této nám sympaficke
otázky nepoužíval za agitační prostředek proti po-
slancům našim. A posl. Cingr nezmínil se ani slo-
vem o obstrukci německé, která trvala 3 léta, patrně
proto, že strana jeho nezachovala se v době ob-
střídán divokým kancem, jenž nemilosrdně se
bránil proti dorážejícím psům. V ohradě ob-
jevil se osel, postavil se hlavou do kouta
vyhazoval zadníma nohama, až několik psů,
marně dotírajících, omráčil. Na konec byl týrán
nevrle mekající kozel. Tím se zápasy zvířat
končívaly. Ještě ve stoleti XIX. udržovala se
divoká a podivná zábava starých Pražanů.
Ostrov byl pak upraven, bělidlo zrušeno a zbu-
dovány restaurace, zde konají se slavnosti, ba
stal se i pokus přeložiti sem z Nuslí zastave-
ných — Fidlovačku.
Ostrov Köpplovka v době starší na
zýval se Rottenhanský, podle majitelů.
liď pražský zkráceně pojmenoval jej Rohan-
ský. Bývala zde továrna a bělidlo. R. 1865
bylo na ostrově tom na den Božího Těla zabá
jeno slavnostně první letní divadlo v Karlíně
fraškou »Rekrutýrka v Kocourkově« v prkenné
boudě, původně určené pro kolotoč. Ostrov
»Köpplovku« koupila severozápadní dráha, stromy
byly výsekány a prostory užilo se ke skladíštím
Utichly bývalé zábavy a zbaven byl ostrov na-
vždy příjemného chladu, v němž si Pražané
ve stínu košatých stromů libovali na tomto
ostrově.
Cingr
Pražan
Rottenhanský
Rohan
Nusle
Karlín
8
article
Ostrov Kubešův při pravém břehu
Vltavy koupila r. 1890 obec libeňská. Nu levém
břehu naproti na ostrově holešovickém
zarostlém vrbou a křovinami, mívali zákopníe
cvičení a ukládali tam nářadí a součástky
určené ke stavbě mostů a pod.
Ostrov Oveneeký, pojmenovaný též
skrálovský, císařský«, za Král. Obo-
rou mezi Trojí a tak zvaným Císařským mlý-
nem, býval zřízen k tomu, aby se tu, chovala
pernatá zvěř pro lovy v Královské Oboře.
Timto náčrtkem není historie pražských
ostrovů nijak vyčerpána. Buďlež tyto řádky
jen upomínkou na historické i novější názvy
ostrovů pražských, obnovenou v nynější době,
kdy také o místním názvosloví staropražském
bývá často řeč a spor. Kdo víš lépe, oprav
a doplů! bavbsl
ndnsohrrt—rn
strukce tak, jak učiniti měla, jak bylo povinnost
strany dělnické.
Až se přikročí k projednání otázky doby pra-
covní pro hornictvo, ukážeme, že máme nejlepší vui
pracovati k vyřízení otázky té a to z důvodů, kter
velmi pěkně označil posl. Hořica.
Jest potřebí pouze sáhnouti ke statistikám ne-
mocenským a úrazovým, abychom seznali, jak ob-
tížná a zdraví škodlivá jest práce v dolech, jak
neupravenými poměry trpí celý život horníků. Ten,
kdo neměl příležitost seznámiti se s poměry hor-
níků osobně, nechť přečtu si výborné líčení poměrů
těch v Zolově románu »Germinal«.
Není vlastně věcí poslanců, by téměř násiln
vymahali nápravy na vládě, nýbrž ona sama, která
nás stále nutí do práce, měla by postarati se o ná-
ležitou nápravu. Ale jak to vláda míní upřímně.
viděti je na jejích vlastních podnicích; my také na
to posvítíme při podrobné debatě. Upozorníme také
na to, jak podniky ty se pronajímají. Vláda je pro-
najímá patrně z té příčiny, by nemusilacbýti vzorem
jiným podnikům soukromým. Uhlí pak kupuje se
pro státní potřebu u těchto podniků za »ceny
slušně«.
Kubešův
Král
Hořica
Zolův
Vltava
Trója
9
article
Dnes nebudu ohtěžovati dlouho, neboť je při-
hlášeno ještě několik řečníků, připomínám však to-
lik, že vzdávám se veškeré neděje na úspěšnou
práci v této sněmoveě.
Na základě bohalých zkušeností, nabytých ve
stavu obchodního pomocnictva, jemuž se tolik
naslibovalo: úprava pracovní doby, nedělní klid atd.
nic však se neprovedlo, ač vláda měla dosti přileži
tosti, jsem přesvědčen, že vláda nemá dobré vůle.
otázku tuto spravedlivě rozřešiti. Konečně prohlašuji
že budeme hlasovali pro pilnost návrhu poslance
Cingra. (Hlučná pochvala.)
Poslanec Ofner dovozuje, že tento pilný návrl
liší se od ostatních tím, že jeho první čtení je sku-
tečně velmi důležité a nutné. Rozvádí historií jeho
a lituje, že ve vládním programu pohřešuje sa tako
předloha o karfelech. Z jedné iu druhé okolnosti
soudí, že vláda má spolky s třídou obyvatelstva.
před niž by se nezámežné obyvatelstvo mělo chrá
niti. Výmluva na soutěž neplatí. Není pravda, že by
průmysl trpěl takovým zákouem. Konsumenti štvnli
se také proti zákonu. Nesluší se, aby pykali konau
menti za to, dostanou-li dělníci něco. Zkrácením
práce ziskal by pracovní materiál tělesně i duševně
Troufá, že všichni poslanci budou za jedno, aby
s tímto pilným návchem naložilo se jinak než s ji
nými. Nebudou-li však všecky strany pro jeho pil
nost, žádá předsedu, by se zeptal sněmovny, svolí-li
aby návrh přikázal se bez prvního čtení sociálně-
politickému výboru. (Pochvala.)
Cingr
Ofner
10
article
Poslanec Blderseh pohřešuje v té věci vládní
prohlášení a viní vládu z věrolomství. Osmihodinná
práce jest jinde zavedena a v Anglii nedávno zá-
konně ustanovena. Faktum je, že v Rakousku od-
porují zavedení osmihodinné práce nejbohatší a nej
mocnějšt majitelé dolů. Statistická data hornicke
ankety nesrovnávají se se skutečností. Je to příro-
zeno, ale je povinnosti vlády, aby vedla tuto stati-
stiku sama. Kritisuje úřadní statistiku a činnost
okresních inspektorátů a lituje, že ministr orby není
ve sněmovně. Cingrův návrh nebyl podán z příčin
strannických. Pojednává o poslední stávce a chování
se sociálních demokratů v této záležitosti. Jeho
strana je proti devítihodinné práci. Musí zavěsti se
osmihodinná a zamezit, aby dělníci nebyli nucení
pracovati v prázdné chvíli mimo důl. Hornická vě
musí býtř spořádána, než záse poteče krev. Ať par
lament donutí vládu k ráznému postupu.
Předseda hr. Vetter: Dle stenografického pro
tokolu mně předloženého pravil p. posl. Elder sei
ve své řeči: »Zdá se, že banebné a chabé jednán
vlády jest způsobeno jenom tím, že mezi témite
lidmi, těžícími z vykořisťování, jest také arcivévoda.-
Za tento výrok udílím poslanci Elderschovi důtku
(Odpor a vřáva na lavicích soc. demokratů.)
Posl. Eldersch: Arcivévoda jest vykořisto
Předseda hr. Vetter: Dávám vám opělne
důtku. (Nová vřava a odpor u sociálních demokratt
a Všeněmců.
Blderseh
Cingrův
Vetter
Elder
Posl
Anglie
Rakousko
Eldersch důtka
12
article
Posl. Wořf. Udělejte přece tajnou schi dzi
Posl. Wořf. Udělejte přece tajnou schi dzi
Jedná se o arcivévodu.
Posl. Daszyňski: To není nic jiného, než
servilism. Ať žije ze své apanáže, má beztoho dos
peněz. (Stálá vřava a hluk.)
Posl. Heimrich vyvrací včerejší tvrzení pos
Kaisera, jež zakládá se buď na omylu nebo po
chází z úmyslu, činnost poslanců českých, k blahu
jejich voličstva směřující, oslabiti a jednání jeho
strany omluviti. Ve skutečnosti nesměřoval muj
pilný návrh k tomu, aby návrh podaný pod č. 152
v záležilosti termínových obchodů byl přikázán bez
prvního čtení výboru, nýbrž k tomu, aby podl
§ 42. j. ř. byl projednán jako pilný. Také včera jsem
odůvodňoval, proč chci, aby návrh můj byl projed-
nán pilně. Vláda totiž hodlá, učiniti rozhodnutí
tom smyslu, aby termínová hra byla omezeha na
členy bursy. Proto jest pilno, aby sněmovna napřed
učinila jiné rozhodnutí. Není tudíž úmyslem českých
poslanců plýtvati penězi poplatnictva nebo klamati
lid. Nečiníme ničeho na oklamání lidu, nýbrž hájíme
zájmy a právo svého voličstva olevřeně. Nemáme
jméno »lidová strana« pouze jako čestný titul, ný-
brž proto, že hájime zájmy a práva lidu.
Posl. Frebsl v české řeči doporučuje pilnost.
Posl. d'Elvert opravuje věcně Cingrov
tvrzení, že jako předseda smírčího úřadu nepůsobií
na rozhodnutí dělnictva.
Posl
Kaiser
Elvert
13
article
Při hlasování lidová strana německá zůstal
seděti
Posl. Eldelr sch volá: Nu, co je?
Posl. Pommer: I nechte to přikázat a nedě-
lejte žádný flane.
Prudká hádka mezi sociálními demokraty
posl. Pommrem.
Proti pilnosti hlasovalo 113, pro ni 108 poslanet
— teda propadla.
Předseda oznamuje, že přikáže návrh výboru.
Posl. Eldersch volá: Většina udělala poklonu
před majiteli dolů
Posl. H. Wolf: Protestuji proti tomu, že před
sedovi dáno bylo právo censurovati interpellace
Podnět k tomu vyšel od posl. Prada, a nyní, jak
se zdá, má se zde tato neplecha zahnízditi. V po
slední interpellaci, podané naší stranou, nebylo jedi
ného neslušného nebo nemravného slova. Byly te
jen útoky proti politické moci klerikalismu a nikol
proti katolickému náboženství, jenom proti zneuží
vání, proti způsobům, jak se kněží ve zpovědnici dle
morálky ligurianské vyptávají paní a dívek. Prot
tomu zaujali jsme v tomto článku stanovisko způso
bem takovým, že by jej mohlo každé děvče z pen
sionátu čísti. (Hlučná veselost na lavicích Všeněmců.
Nejsme zde přece v dívčím pensionátě, a steno
grafického protokolu se nepoužívá za domácí četbu
pro 18leté mladé dívky. Dějí li se na svělě takov
hanebnosti, že někdo, kdo má pěstovati náboženství
tuto nejsvětější věc, ho ve zpovědnici zneužívá, aby
zvídal myšlenky necudnosti a nemravnosti ... (Bouř
livý odpor.)
Hlasy: Vy pomlouváte! Jste pomlouvač
(Bouřlivý odpor na lavicích Všeněmců. — Předsed
zvoní.)
Posl. Wolf. . .. jestliže se zneužívá zpověd-
nice k necudným řečem ..
Posl
H Wolf
Wolf
Prado
14
article
Posl. Schachinger: Mlčte I To sem nepatří
To patří do svinského chlívka! (Bouřlivý odpor na
lavicích Všeněmců.)
Posl. Wolf: ... jestliže služebník náboženstv
zneužívá zpovědnice, aby dával ženám necudné
otázky, je to zajistě něco hanebného a strašného.
Ale my, jako mužové, nemáme povinnosti, abychom
se sklopenými zraky šli kolem takových nestydatostí.
nýbrž v zájmu mravnosti máme se postarati o to-
by se proti tomu zakročilo se vší rozhodností. (Bouř-
livý souhlas na lavicích Všeněmců.)
Předseda: Prosím, abyste se obmezil na
dotaz!
Posl. Wolf: Dle jednacího řádu má býti každá
interpellace náležitě podepsaná čtena ve veřejné
schůzi. Censura se nesmí déte prováděti, nebot
bylo by pak ponecháno zvůli a politickým názorům
předsedovým, zdali má býti interpellace čtena ve
veřejné schůzi nebo ne. Že nemůžeme nabýti
většiny v této sněmovně, je samozřejmo, nebot
všechny strany jsou více nebo méně prosáklé re-
akcionářstvím a kněžourstvím. (Bouřlivý souhlas
na lavících Všeněmců.)
Předseda: Prosím, abyste se ve svých vý
rocích nírnill
Posl
Wolf
15
article
Posl. dr. Schalk (křičí): Zde se přece sm
Posl. dr. Schalk (křičí): Zde se přece sm
mluviti o kněžourství! To je nestydaté zneužívání
práv předsednických! Musíte pořáde mlátit tín
zvoncem ? To přestává všechno ! (Veliká vřava
bouřiivý potlesk na lavicích Všeněmců. Odpor ve
středn.)
Posl. Stein: Jenom se nerozčilovat! Myt
všechno odbýváme klidně! Pánové musejí vyslech-
nouti pravdu! Jsouli mravně rozhořčeni, budou
moci proti tomu vystoupiti, ale vy jste všichni sva-
touškovél
Posl. Wolf: Poněvadž se však rozhoduje
hlasováním o tom, zdali taková interpellace má byt
čtena čili nic, je logickým důsledkem toho, že men
šina vlastně nemá žadného práva interpellačního
Předseda: Jsem nucen prositi řečníka, aby
se obmazil na podání dotazu, jinak mu odejmu slovo
(Bouřlivý odpor u Všeněmec.
Poslanec Wolf: Proti Čechům jste jako díte
povolným a nám chcete vzíli naše práva ! Buďte ob
jektivním
Předseda: Prosím, abyste podal dotaz, dál
však nepřipustím mluviti!
Poslanec Wolf: Vy si ještě zjednáte papež-
ský řád!
Posl
doktor
Schalk
Stein
Wolf
Čecho
16
article
Poslanec Iro: Podívejte se, jak tam nahoře
Poslanec Iro: Podívejte se, jak tam nahoře
Pasto r hěhá
Hlasy na lavicích Všeněmců: Denuncianti
Poslanec Iro (ukazuje na poslance Paslor
a Treuiníelsa): To jsou ti dvalďábli, kteří před-
sedoví všechno našeptávajíl
Poslanec. Mallik: Oni drží žezlo, ty černé
kutny tam
Poslanec Wolf: Bylo by šilenstvím, kdyby si
chtěl parlament dati vzíti tímto způsobem právo
interpeilační. Prosím především předsedu, by v.lako-
vých případech nedal si ničeho našeptávati posl.
P'astorem. To je rodilý žid ? Pastar se jmenuje
a je katolickým kněžourem
Předseda: Odejmu vám slovo, budete-li takto
dále mluviti! (Bouřlivý odpor n Všeněmců.
Posl. Wolf: Měl byste míti více samostatností
Toho je nezbytně potřebí. Táži se vás: dospěl jste
dnes již k vědomí, že jste protic svéniu slibu, že s
budete říditi zněním i smyslem jednacího řádu, ná
zbavil práva interpellačního? Chcete si opravdově
umíniti, že příště budete zachovávatí přesně jednae
řád? Chcete zejířejšího a pozejtřejšího dne poujžt-
k důkladnému studiu jednacího řádu.? (Bouřlivá
veselost na lavicích. Všeněmců. — Bouře ve sně-
e množel
movně.)
Předseda :Na to odpovídám jen, že setrvá
vám při svém prohlášení, podaném v 7. schůzi dne
20. února ve příčině censury interpellací. (Boušlivá
pochvala na pravici. — Křík na lavicích Vše-
němců.)
Po vykonání v oleb, ježa byly na jednacím po
řadu, předsedn ustanovil příští schůzi n a pomnd ě l
o 5. hod. o dpol.
Paslor
Wolf
Posl
Bouře
17
article
Konec schůze ve 3.19 hoď °Pian la
Konec schůze ve 3.19 hoď °Pian la
Předloha o podomním obchodu souhlas
v podstatě s vládní předlohou z let 1894, 1897 a 1900
V jedné důlezité věci se vyhovuje přáními obchodníe
a maloživnostenských krubů stran omezení podomního
obchodu ve větší míře než dřívější předlohou tím, že
možnost zákazu podomního obchodu není vázána
na prčity počet obyvatelstva toho kterého města
takže zákaz může býti vydán také vemístechv,p kile je
méně než 5000 obyvatelů, jsou li tam obchody, jež
stačí potřebám obyvatelstva.
Jiné ustanovení, jež ostatně vyhovuje dosavadn
praxi, je to, že živnostní úřad, pro jéhož obvodje
vydán zákaz podomního obchoduj není oprávně
povolovat podomní obchod pro jiné obvody, mali
Zpráva sdruženého právního a politického vý
boru panské sněmovny o stáťní smlou v
s Německem ze dhe 30. prosince 1899 stran vzá
jemné ochrany literárníeb, uměleckých m fotogra-
fiekých děl, bude předložena, adona smlouva byla
panskou sněmovnou ústavně schválena loni dne 16
března, ještě jednou proto, že postanecká sněmovn
ji v minulém zasedání neschválila.
Německo
18
article
V předloze o platech preřessorů n
babických školách stanoví se, že systemi-
sovaný plat obnáší ročně 3600 K a zvyšuje se po
5 letech služebních as do 25. roku ročně o 400. K.
Tito professoři jsou v VII. tř. a budou dostávat
system. aklivní přídavky. Příspěvků ze zemských
nebo místních peněz použije se jako dosud. Tento
zákon netýká se platů, jež dostávají professoři z
své služby jako ředitelé, primáři nebo domácí lékaři
porodnic nebo nemocnických oddělení pro babictví a
nabude platnosti 1. října 1901. Zákon z 15. dubna
1896 ř. z. č. 63 pozbude platnosti. Provedení zákona
je svěřeno ministru vyučování.
Zákon o pensích katolických duchov
ních na obecně užitečných ústavech, kněžských
úřadníků při katolických ordináriářech, konsistoříeh
a biskupských seminářích stanoví, že mají právo na
pensi z náboženského fondu resp. z příslušné státn
dotace. Nárok na ní má ucbazeč a) způsobilý k do
sažení církevních úřadů, b) jehož služební místo je
systemisováno výslovně v účelu zákona, c) opouští-li
úřad pro nezaviněnou neschopnost k dalšímu jeho
zastávání, d) nedostane-li jiné placené církevní místo
nebo požitek z veřejného fondu nebo státní pokladny
Pense s úřadem spojená nebo smluvou zabezpečená
ať pochází odkudkoli, připočitá se na pensi připada-
jící dle ustanovení tohoto zákona. V § 3. vyměřuj
se pense, jež ministr kultu ve zvláštních případec
smí zvýšiti u deficientů I. tř. až do 1600 K. u II.tr
až do 800 K. § 4. jedná o vyšetření služební doby
Z legitimačního výboru. Proti volbé posl
Pommera v okresu cejlském zvoleného podal
Slovinci protest. Referát o volbě měl původně pře
vzíti německý poslanec, proti tomu však Slovine
protestovali, poněvadž se jedná o referát slovinský
Referát o volbě byl nyní přikázán slovinskému po
slanci Plantano vi.
19
article
Živnostenský výbor za předsednictví p. dr
Weigla a přítomnosti ministra Calla přidělil návrhy
na změnu živnostenského řádu posl. Foergovia
Březnovskému, návrhy o doplňcích živnosti řádu
posl. Karbusovi, o úpravě pracovní doby při obcho-
dech posl. Piepesovi a Karbusovi, o živnostenských
radách posl. Kralochivílovi, o agentství posl. Weiss-
kirchnerovi, o nedělním a svátečním klidu posl
Pastorovi, Stojanovi a Karbusovi, o starobním Břez-
novskému, o zřízení obchodní školy v Čes. Budějo-
vicích a podpoře maloživnostnictva posl. Holanskému
o lihovinách posl. Stojanovi, o lékárnickém obchodě
post. Kulpovi, požadaveích při stavbách posl. b
Deymovi
V dnešní schůzi mělo se jednati o živno
stenské novele, ale ze 37 členů dostavilo s
jich jen 18, takže nemohl se výbor usnášeti. Avšal
za přítomnosti ministra finanel, odborného přednosty
ryt. Froschanera a dvou referentů ministerstv
financí rokovalo se nezávazně. Vysloveno přání by
byl předložen statistický materiál, jehož třeba k dal
šímu jednání. Ministr slibil předložiti materiál
příští schůzi.
Výbor pro deklaraci arciknížete Franti
ška Ferdinanda d' Este za příčinou jeho sňatku
měl večer schůzi. Po delší debatě, jíž zúčastnil se
také ministrpresident dr. K örber, přijat návr
posl. dr. Grabmay ra, aby prohlásení arcikní
žete vzalo se s uclivým díkem na vědomí
Weigl
Calla
Karbus
Piepes
Weiss
Pastor
Stojanov
Kulp
Deym
Este
doktor
Grabmay
Foergovia Březnovský
20
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 28. února. (Shovinští kle
rikálové) snaží se všemožně, aby rozvášnil
svůj lid do krajní míry a nedali mu sebrati se
k výdatně obraně proti dvojnásobnému nepřiteli.
jenž ho svírá z německého severu i z vlaského
jihu. Lublaňský biskup Jeglič vydal tyto dni
postní pastýřský list, v němž varuje před faleš
nými proroky, kteří přicházejí v rpuše berán
čím, a praví dále dle »Vaterlandu« doslovně
»Varujle se špatných novin, střezte se přec
Jeglič
Praha
21
article
»Slov. Narodem«, »Rodoljubem«, »Gorenceme
a »Rudým Praporem«: oni neznají Krista, od-
vedou vás od něho. Pohleďie na ony, kdo čtou
tyto listy, jak jsou zdivočilí, jak jiné proklínaj
a terrorisují. Vás všechny, kdo do těchto listů
píšete a je rozšiřujete, prosím: Přestaňte ! Mějt
slitování s našim ubohým národem, neodvádějte
jej od Krista, nekrmte ho lží a klevetami . . «
Tohoto pastýřského listu, jenž se málo srovnává
s křesťanskou snášelivostí, uchopili se ovšem
slovinští klerikálové jako vítané zbraně proti
liberálním poslancům slovinským na říšské radě.
aby mohli ospravedlniti vzdor dra. Šusteršiče
jenž zmařil všeliké snahy Slovineův i Chorval
po zřízení společného jihoslovanského klubu na
říšské radě. Terstská »Edinost«, která v domá-
cím sporu kráňských Slovinců zachovává stano
visko úplně nestranné, odsuzujíc co nejrozhod-
něji čistě osobní vzdorovitost Šusteršíčovu, z níž
vzejde nezbytně škoda celému slovinskému ná-
rodu. »Edinost« poukazuje při té přiležitosti na
nedůslednost klerikálů, kteří dnes prý nemohou
seděli u jednoho stolu s poslanci liberálními
ač v minulém zasedání zcela pohodlně seděl
vedle dra. Ferjančiče, který před volbami neby
o nie méně liberální, než je nyní. Zdravě dů-
vody však u klerikálů neplatí; jich nenárodn
jednání má svou dobrou příčinu : strach, že
doba jich panství mezi Slovinci jest u konce
že snad letošní volby byly poslední, kdy ďobyl
na Kráňsku ještě většiny mandátů. A jako po-
slední zbreně proti nenáviděným liberálům cho
pili se terrorismu, téhož terrorismu, před kte
rým varuje ve svém paslýřském listě biskup
Rodoljub
Gorencout
Krist
Slovinův
Chorvat
Šusteršíčův
Ferjančič
22
article
Jeglič-
V Praze, 1. března. (K situaci.) Fari
seové na levici říšské rady a jich orgány ne
mají nyní nie pilnějšího na práci, než se dušo
vat, že by rádi pracovali, kdyby jim zlí Čechov
v tom, nepřekáželi. Překážkou parlamentní práce
nazývají každý český hlas, jenž volá po. právu
jež se levicí a poslušnou její rozkazů vládo
po tři léta už šlape nohama. »Gaz. Narod.« po-
svítila dnes ve stati posl. Merunoviče na toto
německé pokrytectví a dokazuje, že levici vůbec
nezáleží na parlamentě a parlamentarismu, ze
jejím ideálem jest vláda za pomoci § 14., po-
něvadž všemocná německá byrokracie obrátila
by všechno v Rakousku na prospěch. Němců
»Nejjasnějším důkazem, že levice lže, mluví-l
o své achotě ku práci — píše »Gaz. Nar. « —
jest ta okolnost, že nechce ustoupiti ani o vlae
v otázce jazykově, aby tím vykoupila, pokoj v
sněmovně. Ba ani mluviti o tom nechce. Naopak,
místo aby prokázala ochotu k ústopkům, ko do-
rozumění, ještě více jitří ránu, která ochromuje
parlament. Právě tyto dni vůdcové levice měli
poradu, ahy se dohadhi o společném postupu
stran vyloučení z rozpočtu položek, týkajicích
se slovanských gýmnasií v Opavé, Téšině
v Celji.« P. Merunovič uznává, že česká dele-
gace ukládá si vší mpžnou reservu, ale že k
její tepělivost není bezmuzná! Situace přiostřila
se již tak, že »třeba jen jiskry, aby podeo
vyletěl do povětří a rozhil ten ubohrý, parla
ment.
Čechov
Němec
P Merunovič
Jeglič
Praha
Rakousko
Nara
Opavý
23
article
Jako Polákům, tak se dle »Inform. « roz
břesklo v hlavě i německým katolikům, kteří po
skandálním dotaze Eísenkolbově počínují prý
chápati, že jim ve staré pravicí i vedle »husit-
ských Mladočechů« bylo přec jen přijemněji
než v sousedství se všeněmeckým svazem. Mim
to jak Poláci, tak i němečtí katoliei prý se do-
vtípili, že Čechové mohou své zvláštní národní
cíle lépe sledovati, dokud jsou prosti ohledů n
starou pravici a spíše k eili dojdou, než Poláci
a klerikálové bez pomoci Čechů. Následkem
toflo vznikla v obot klubech novůčnálada, směřu-
jící k obnově staré pravice. Pisatel sťuti dodáv
k tomu ne bez práva, že by se snahy takov
mohily uskutečniti, kdy by Poláciv i kalto-
lické centrum uzna lii, žei nelj s ou
věřitleli Čechů, nýbnž nálo palk je
jich dlužniky
Po všemi tom nepřekvapuje zpráva, že v
Vídni začinají s českouo delegací znova vyjedná-
vati. Přosvědčilať se jak vláda, tak i levice, že
bajka o isolování Čechů na říšské radě, jest
vskutku jen bajkou a žev se ani veo Vídnií nesmí
účtovati bez Čechů
Z Pešti, 26. února. (Kdo nem á bl ý
v Uhrách poslaneem.) Sněmovní, výbo
pro změnu zákona oinkompatibilitě skončil svou
práci a podal návrh, které zaměstnání má býti
pokládáno za neslučitelné s poslaneckým mandá
tem. Dle návrhu toho nesměli by příště býti
poslanci státní úřadníci, jmenovaní korunou nel
vládou, dostávají-li za své služby nějaký pla.
Polák
Čecho
Vídeň
Pešť
Uhry
Eísenkolbov
24
article
Výjimka připoušti se pro ministry, pro jednoho
státního sekretáře v každém ministerstvě av pro
fessory pestských vysokých škol. Dále jsou vý
loučeni společní ministři a úřadníci diplomat
ckého a konsulárního sboru, členové panské sně-
movny, aktivní vojáci, úřadníci stoliční, obecní,
učitelé národních a středních škol, členové du
chovních řádů vyjma premonsíráty, cisterciáky.
benedikting a piaristy, všichni podnikatelé, kteř
uzavřeli smlouvu s vládou, jakož s il prostředko-
vatelé mezi vládou a dodavateli, nájemci státních
a fandaěních statků, přesahuje-li nájemné 2000K
osoby, jež státu něco pronajímají zac více než
6000K ročně, koncessionáři železnic a průplavů.
členové ředitelstva a právní zástupei peněžních
ústavů, jsoucích v obchodním poměru sivládou
jakož i pedobných podniků průmyslotých, ob
chodních a dopravních; konečně osoby, odsou-
zené pro sprostý zločín a nacházející se bu
v konkursu neb pod opatrovnictvim.
nlo
25
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 1. března.
sn
Pohřeb vojvody Marka Miljanova
»Tac poropa« píše o smutečnýel
slavnostech a pohřbu zvěčnělého junáka a oce
ňuje jeho život takto: Na hranici černohorsk
na Krstci očekávali průvod smutečný, uhírajíe
se z Kotoru Njeguší s duchovensťvem a škol
mládeží v čele. Zde zastihl průvod také voj
voda Šako Petrovič. Ostatky vojvodovy ulo-
ženy na noc do chrámu sv. Jiří v Njeguších
kdož duchovní uprostřed množství lidu po ce-
lou noc četli modlitby.
Následujícího dne smutečný průvod dostil
Cetvně okolo poledne. V Bajicích, na okraj
cetyňské roviny, čekalo duchovensívo a žactvo
obecné školy; tu učitel bajický Boljevič. pro-
mluvil nad [rakví smufečnou vzpomínku. N
proti smutečnému průvodu z hlavního města
vyšlo všechno duchovenstvo s žactvem obecných
i středních škol, všichni nejvyšší státní hodno-
stové s úřadnictvem a množství obecenstva.
Dcery vojvodovy s cetyňskými paními připojily
se k průvodu. Když se rakev přiblížila, prot
Matanovič pronesl krátkou řeč a velebný průvod
ubíral se hlavní Katunskou ulicí na neustálého
zpěvu žactva až do farního chrámu »vlaške
erkve«. Tu rakev byla postavena a lid při-
cházel, aby se rozloučil se svým znamenilým
junákem a zasloužilým Černohorcem. Po jedně
hodině odpolední ostatky vojvodovy dále byly
doprovozeny na cestě z Cetyně do Podgorice.
Miljanův
Tac
Šaka Petrovič
svatý . Jiří
Matanovič
Černohorec
Praha
Kotor
Njeguše
Cetyně
Podgorica
26
article
V čele průvodu, za pohřebným vozem kráčel
kniže Mirko. Když průvod došel na místo
zvané Crne Grede, sekretář ministerstva práv
Marko Šaulič rozloučil se se zesnulým vřelou
řečí a pohřebný vůz, provázen užšími příbuz-
nými nebožtíka, vydal se na další cestu. —
První době junáckých činů vojvodových
za svobodu vlasti nejkrásnější pomník postavil
veliký vojvoda Mirko Petrovič, otec knížete Ni-
koly, ve své sbírce zpěvů »Junački spomenik
v písni »Boj na Medunu v Kučích r. 1862.-
Roku 1862 v oné kruté válce vojvoda Marko
Mirka
Crne Grede
Petrovič
Meduna
27
article
Miljanov rozvinul prapor svobody v Kučích —
devět tvrzí útokem dobyl. Pouze silný Medun
odolal. až ho Abdi paša s čerstvými silami
osvobodil. Po válce vojvoda Marko na Cetyni
obdržel vyznamenání, zasypán byl pozornostmi
a vrátiv se domů, ještě větší hrůzy Turkům
působil. Všeobecně znám je jeho junácký čin,
kdy na bujném oři skrze celou tureekou Pod-
gorici projel až do kuče Jasa Mučina a na
souboj ho vyzval. V poslední naší veliké válce.
(1876—1878) byl vojvoda Marko mezi oněmi
prvními, kteří sklízeli ovoce válečné slávy, do-
byté Černohorci na jihovýchodním bojišti. Již
v mladosti Marka Miljanova kníže Danilo přijal
ho do sboru svých »kabadahijů«,. tělesné to-
stráže; za vlády knížete Nikoly dosáhl. nejvyš-
ších vojenských i občanských hodností a byl
i členem státní rady (senátu.) Po poslední
válce klidně žil na Medunu v kule bývafých
sultánových náměstků v Kučích jako pravý
zeman, kde vždy s pravým srbským pohostin-
stvím přijímal přáťele své a zvláště hosty z ci-
ziny. Před několika léty se svojí choti proce-
stoval Vojvodinu i království srbské, všady
přijat i hostěn se srdečnou radostí jako prosla-
vený junák a znamenitý černohorský vojvoda.
Příklady jeho junáctví i vlastenectví ochrabřl
i budoucí pokolení a zásluhy jeho o Cernou
Horu zachovají jeho jmeno v paměti budoucích
věků jako předního ze znameniťých synů Černé
Miljanov
Abd
Turek
Miljanův
Danila
Nikola
Meduna
Kuč
Jasa Mučina
28
article
Hory
s Ruský úsudek o vídeňském
parlamentu.
»Hosecrií« praví o říšské radě, že nenl
schopná dalšr činností. Nemá ani schopného
předsedy, aní většiny, ani ničelio, co by se po-
dobalo progrumu. Je to doeela nahodilé sebrání
lidí, neuznávajících žádné discipliny, rozdélených
od sebe hlubokou prepastí nepřátelských zájmův
a různých přesvědčení. Takovéh o parla-
mentu tu ještě nikdy a nikde ne-
brlo a jen milovníkům politiekiýeho komedi
jeho sozoní mohou poskytovali- jakousi zábavu
Bulharské povstání v Hakedoni.
Dne 20. února strhla se ve vilajetě solun-
ském u vsi Bogdanice bitka mezi malou četou
bulharských povstalcův a oddělením pravidel-
ného vojska tureckého. Z Bulharů bylo 10 m.
zabito, ostatní prchli. Vojsko mělo 2 mrtvé a
3 raněné.
Hora
Bulhar
29
article
Protiklerikální demonstrace
v Portugalsku.
Vlny protiklerikálního hnutř ve Španělsku
přenesly se i na sousední Portugalsko. Zvedly
se vysoko na ponejprv v Oportu, v druhiém
to, co do velikosti, městě království, slynoucím
republikanismem svým. (Před několika lety pro-
pukla v Oportu i revoluce, mající za účel svr-
zení dynasie, byla ale po tuhých bojích poulič-
ních potlačena!) Také v čele protiklerikálniicí
bouří v Oportu stáli studenti. Svedeny i bitky
pouliční, při nichž několik osobí ranéno a mnoho
zatčeno. Bezprostředním podnětem k bouřím
protiklerikálním byl jáko v Madridě také v Oportě
pokus jezovitů, dostati mocí do kláštera divku
a to proti vůli rodičův. Případ byl vážnější,
jelikož šlo tu o občanku cizího státu. Stal se
totiž pokus, slečnu Calmonovu, dceru brazilského
konsula, přiv východuo jejím z kostelaž násilím
zavléci v připravený povoz a odvézti ji do klá-
štera. Rodiče přítomní opřeli se najatcům jezo-
vitův rovněž násilím a po tuhé rvačce, kdyži
zástup shluklý jim přispěl, poďařilo se jim dívku
vyrvati z moci oněch pochopův. Policie sama
klidně rvačce té přihlížela.
Liberální listy tvrdí, že divka jest stižen
blouznivostí náboženskou, klerikální listy opáčí
pak, že dívka sama chtěla prý uniknouti týrání
rodičů svých, kteří prý překážeti jí chtěli v je-
jím »vnitřním« poslání. Calmon na rozkaz vlády
své vrací se z Oporta do Brazilie. Odjezdem
jeho poměry v Oportu se uklidňují.
Calmonův
Portugalsko
Španělsko
Oporto
Madrid
Brazílie
30
article
Činnest Musea královstvi českého
Činnest Musea královstvi českého
v minulém ročním obdobi.
Výročnímu valnému shromáždění Společnost
Musea království českého předloženy byly ob-
šírné zprávy o stavu musea a činností v minu
lém roce, z nichž vyjímáme následující pod-
statnější data
Ze závažných událostí v minulém období sluš
uvésti sdělení zemského výboru, že jednání o úpravě
platů a pensí úřadnictva musejního na ten čas od-
kládá, protože vnitřní zařízení musea a oprav
fagad bude v příštích letech ještě vyžadovati velmi
značného nákladu, tak že nelze navrhovati sněmu
zemskému dalších mimořádných příspěvků. Rovněi
tak nebyla splněna naděje správního výboru, že bud
státní subvence pro tento rok zvýšena na 20.000 K
kteroužto sumou by se mohla pro počátek prověsti
úprava platů a úřadnictvo ve svých nadějích skla-
máno, musilo se spřátelovati s myšlenkou, že úprava
ta bude odtočena nejméně na rok, ne li na déle. Jak
však jsme též zaznamenali v referátu o valné hro-
madě loňské, J. O. president Jan hr. Harrach ve val-
ném shromáždění prohlásil, že nemoha dále toho
snášeti, aby úřadnictvo, které tolik pro museum činí,
odročením zvýšení vládní subvence trpělo, poskytuje
museu pro tento rok 10.000 K k polepšení platů úřad-
nictva jako zálohu, která by se vrátila, kdyby vládní
subvence pro rok 1900 přece dodatečně na 20.000 K
byla zvýšena. Z této, s největší ochotou a benevolenci
poskytnuté nezůročitelné zálohy uděten byl úřadníkům
J O
Jan
Harrach
Činnest muzeum
muzeum království