ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 2e22c2b0-6602-11dc-85f4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 33 celkem · entity: person 149, place 62, org 14, work 1
1 masthead
2. března 1901.
2 masthead
Císlo 61
3 masthead
NÁNODNÍ LISTY
4 masthead
Strana 3.
5 article
musejním výpomocný připlatek ve dvou peloletních lhůlách v té sumě, o niž by se každému jednotlivei služné při provedené úpravě platů bylo zvýšilo. Bude zajisté šlechetného skutku toho v dějinách muse vždy s nejupřímnější vděčností vzpomínáno. Důležitějších osobních změn v úřadnictvu v tomio roce nebylo. Skriptoru bibliotéky panu phil. dru. Čeňku Zibrtovi udělen byl v uznání jeho znamenité vědeck kvalifikace a zvláštní horlivosti v konání povinností úřadních titul kustoda musejní bibliotéky. Assistentu oddělení zoologického panu Augustu Šrámkovi a assi- slentu archivu panu dru. Zdeňku Nejedlému prodlou- žena byla assistentura na další dvě leta, assistentu sbírky botanické panu Karlu Toclovi na jeden rok. Na opalření dalšího potřebného nábytku pro musejní sály a pracovny navrženo zemským výborem sněmu povolení dolace 42.430 K. z nichž do rozpočtu na r. 1900 a 1901 vřadilo se po 20.276 K a do rozpočtu na r. 1902 1878 K. Timto rozhodnutím odpomohl zem- ský výbor nejnalehavějším potřebám společnosti mu- sejní v uvedené příčině, odstrani) poslední překážky úplného úspořádání sbírek, zejmena sbírky zoologické a geologicko-palaeontologické a vyhověl všem žádo- stem správního výboru musea o pořízení nábytkuc nejliberálněji. Anketu o návrhu pana prof. phil. dra. Jana Pala- ckého nebylo možno průběhem léta k poradě svolati. ježto někteří z pp. delegátů pražských musei nebyli tou dobou v Praze přitomní, i bylo tudíž její svolání odročeno na podzim. V té době roznemohl se však prof. dr. Palacký vejmi povážlivě a správní výbor, který nechtěl porady konati za nepřitomnosti na- vrhovatele, viděl se nucena anketu na čas pozdější od- ročiti, což pozvaným museím písemně oznámil.
Zibrt Augusta Šrámek Nejedlý Tocl profesor Pala doktor Palacká Praha výbor sněm
6 article
Základní listina nadace Turkovy, která má účel podporovati přrodovědecký výzkum Čech a studinm českých dějin udělováním odměn za nejlepší vědecké práce toho způsobu nebo poskytováním podpor k je- jich vydání, byla místodržitelstvím schválena, tak že nadace ta ve skutek uvedena býti může. Jelikol úřadní jednání o záležitosti té trvalo delší dobu, na- hromadilo se tolik úroků, že ihned mohly býti vy- psány dvě ceny po 800 K a sice jedna pro prác historickou a jedna pro práci přírodovědeckou. Na návrh p. zem. škol. inspektora Fr. Rosického byla dovolena návštěva sbírek musejních též studu- jícím, kteří jsou mladší čtrnácti let, bez průvodu do- rostlých, když se vykáží školní legitimací, opatřenou doporučením a podpisem třídního professora. Zemský výbor požádal, aby správní výbor k tomu svolil, by sochy Schwanthalerovy, které jsou majet- kem Musea a dosud byly umístěny v Pantheonu, přeneseny byly jinam, ježto socha hraběte Kašpara Šternberka v nejbliží době do Pantheonu bude do- pravena a tam pořízené již sochy soustavně umí- stěny býti mají. Zemský výbor spolu navrhoval, aby čtyři sochy byly postaveny do vestibalu, dvě na podestě hlavního schodiště a dvě na podestě druhého poschodí. Správní výbor usnesl se žádosti té vyho- věti s výhradou, že majetkový poměr soch se ne- změní a sochy zůstanou integrující částí sbírek mu- sejních, ačkoli nyní slouží k výzdobě místností mu- sejních, a navrhl, jak na ustanovená místa roztří- děny býti mají. Návrh ten schválen a sochy dle něho rozestavené nemálo okrašlují vestibul a scho- diště.
Rosický Čechy Šternberk Turkov Schwanthalerův
7 article
Nedostatek uhlí, který následkem hornické stávky na počátku r. 1900 v Praze nastal, přinutil i správu musejní návštěvu sbírek a práci ve pracovnách pře- rušiti, ježto nebylo uhlí k jejich vytápění. Sbírky i rovněž musejní čítárna musily býti dne 24. ledna uzavřeny, a mohly býti opět všeobecné návštěvě uči- něny přístupnými až teprv dne 20 března. Rovněž tak práce v kancelářích a pracovnách musily býti od 24. ledna do 11. února úplně zastaveny až na sekretářství Musea, kde se úřadovalo nepřetržitě. Po 11. únoru zahájeno bylo úřadování v kancelářícha pracovnách, jež se vytápějí pomocí kamen; vše- obecné pravidelné úřadování mohlo však nastati až teprv ode dne 20. března. Touto nezavíněnou kala- mitou byly ovšem práce v jednotlivých oddělenich musejních značně pozdrženy. Společnost Musea král. českého čítala koncem roku 1899 úhrnem 583 členů a čítá koncem roku 1900 členů: čestných 7, činných 253, přispívajícíc 334, úhrnem 594. V roce 1901 až dosud přistoupilo 6 nových členů. V roce 1900 byly bibliotheka a s ní spojené sbírky opět značně rozmnoženy. Získáno bylo: 1. tisků úhrnem 10. 317 děl, mezi nimi darem od jednotlivců 7.574, darem aneb výmě- nou od úřadů, společností 1006, koupí 1737; 2. ruko pisů 121, a to 78 darem, koupí 43; 3. korrespon- dencí 1450, a to 797 darem, koupí 653: 4. rytin fotografií 854, a sice darem 549, koupí 305; 5. hu- debnin 158 darem; 6. atlantů a map, darem 73a koupí 119.
Praha muzeum král 1006
8 article
Celá řada dárců obohatili bibliotheku spisy ná- kladnými a vzácnými. Výměnou za musejní publi- kace zaslal z Moskvy hlavní archiv ministerstva za- hraničních záležitostí všecky své publikace, pokud jsou na skladě. Touto zásílkou přibyly do biblio- theky nepostrádatelné a v Praze posud scházející prameny ke studiu styků západní Evropy s Ruskem po všech stránkách historického vývoje. Z knih koupí získaných zasluhuje zvláštní zmínky výběr knih z pozůstalosti j školního rady p. E. Tonnera. Oddělení korrespondencí vedle jednotlivých listů darovaných a koupených, bylo rozmnoženo zvláště dvěma sbirkami, jejichž používání sice pro přítomnos z důvodů samozřejmých spojeno jest s podmínkam a výhradami, kteréž však chovaji budoucímu ba- dateli o novějších literárních a kulturních dějináci českých vysoce zajímavý material. Zasloužilý spisovatel školní rada pan Adol Heyduk v Písku věnoval bibliotbece kromě řady knih a osobních upomínek celou svou literární korrespon- denci. Není třeba šiřiti o tom slov, jak čestné a vy nikající místo zaujímá náš »slavik Pootavský«v české literatuře. Dlužno tudíž zařaditi dar tento mezi nejvzácnější v oddělení korrespondence českých spi sovatelů doby novější. Listy Nerudovy, Hálkovy jiných poskylnou literárnímu historikovi kořist ví tanov, jinde sotva tak hojně zachovanou.
E Tonner Adol Heyduk Nerudův Hálkův Moskva Praha Evropa Rusko Písek
9 article
Korrespondence školního rady Em. Tonner osvětluje všestrannou jeho činnost v politickém oboru na poli historického bádání i v oboru vlastenecké činností, jakož i jeho význam jakožto horlivého pro středkovatele styků mezi Čechy a Poláky. Také v roce mínulém povolila sl. Občanská zá ložna v Karlině na vazbu knihovny Palackého 200zl Archiv rozmnožen byl letos celkem o 1555 kusů, z kteréhožto počtu 380 kusů bylo darováno. Koncem r. 1900 skládal se archiv musejní z ná sledujících oddělení: 1. Lstiný pergamenové 1850 kusů. 2. Diplomatái (celý novější výzkum, kteřý zapůjčen byl k příprav- ným pracím na vydání českého diplomatáře, v to nepočitaje) 15.600 kusů. 3. Listiny obsahu všeobec ného 6140 kusů. 4. Tišténé palenty a vládní výnosy 7873 kusy. 5. Listiny a knihy měsí i obcí 31.225 kuso. 6. Material k popisu království českého: historicko- topografický z r. 1825 a 1842, sfragistický z r. 1834 a nápisy na nábrobcích, na zvonech ald. z r. 1829 18.204 kusy. 7. Listiny šlechty české 23.015 kusů.
Tonner Polák Čechy Karlin Palacký
10 article
8. Genealogieká sbírka hr. Rudolfa Vratislava 14 960 kusů. 9. Znaky šlechty české 3364 kusy. 10. Sbírka autografů a pečelí vrch. slavebuího rady dra. Josefa Hlávky 8789 kusů. Dále rodop. a místop. sbírka Fr. Palackého a rodop. sb. A. Rybičky, obě na více tisících drobných lísíků. P. J. K. Rojka soupis far a farářů v Čechách v době předhusilské, autografy, pečeti, knihy soudu komorního a purkrabského, archiv šlernbersko-manderscheidský a obsáhlé registratury choceňská a litomyšlská. 1Sbírka mineí a medatlií od poslední zprávy za r. 1899 byla rozmnožena o 19 medaillí z nichž 6 stříbrných a ostatní ze sprostšíbo kovu. pak o 96 mincí. mezi nimiž 2 zlaté. 88 stříbrných 6 měděných. Ze starší zásoby mimo to popsáno uloženo bylo 5 medaillí bronzových, 156 drobnějších minci stř. a 26 měď., takže do skříní letos uloženy 302 kusy mimo 6 papírových peněz soukromých z r. 1849. Zakoupeny 44 kusy. Pro sbírku archaeologie praehisto- rické získáno bylo darem: předmělů ozdobných bronzových, železných a j. 158 inv. čísel a 62 nádoby. Koupí získáno: z Želkovic hromadný nález, sestáva- jící z dvojí uzdy koňské s obloukovitými raménky osmi ozdobných puklic z řemení, dvou velkých nožů železných a j. Dále získán skvostný meč rázu t. zv. antenského ze Žatecka, br. náramek z Třebestovic. nátamky z Klapého u Hasenburka, jehlice a janta- rový kotouč a 10 nádob z Turska, půl sekyrky uher- ského typu z Teplicka, br. kopí ze Sadské; vlastním zkoumáním získáno 22 inv. č. bronzových a želez- ných předmětů, 136 nádob a ozdobné střepy ze sídlišt. Úhrnný počet předmětů ozdobných a užitečných z hrobů a sídlišť činí 5859 inv. čísel, z kterých jako studijní materiál uloženo v dolejších zásuvkách 452 inv. čísel.
Rudolf Vratislav Hlávek Palacký A Rybička Rojek Francie Čechy Žatecko Třebestovice Klapý u Hasenburk Tursko Teplicko
11 article
Nádob ve sbírkách vyložených jest 1840, poče nádob neurčitého původu neb ze středověku uloženo ve skladišti 180. Počet kamenů ve zvláštní skřini vyložených je 160, uschovaných 339. Činnosti správy oddělení rozmnožena byla sbírka velmi značně i v roce 1900, zvláště nálezy získa- nými kopáním, a to: z mohyly Krlíše u Turska, dále u Hustiřan blíže Jaroměře, na Chlomku, u Soběra blíže Jičína, u Studňan, u Ctiněvsi pod Řipem u Lháně blíže Jičína, o čemž bližší zpráva podána jesl ve »Vědeckém působení«. Sbírka historické archaeologie roz- množena byla 459 kusy, z nichž bylo- darováno 335 a koupeno 124. Pro sbírku elhnografickou získáno celkem 270 kusů, a sice 23 darem a 247koupí. Znamenitého obohacení dostalo se zvláště sbíree architektonických fragmentů. Pro národopisné oddělení českoslovanské zakou- peno bylo 188 předmětů, z nich 15 českých. 123 mo ravských a slováckých. K získání předmětů byly podniknuty výlety do Bakova, Světce, Zbiroba, Panen ského Týnce, Plzence, Kouřimi, Třebivlic a j. Sbírka zoologická byla r. 1900 o 115 inven tárních čísel a 19.887 exemplářů rozinnožena. Darem přibylo 36 inventárních čísel o 118 exem plářích. Koupí a výměnou získáno bylo 79 inv. číse o 19.769 exemplářích. Byla též zakoupena velká sbírka zemřelého archi- váře v Chebu p. J. Gradla Obsahuje asi 18. 00 exemplářů, které jsou v pěti velkých katalozích peč- livě zaneseny s ndáuím jich naleziště neb způsobu získání. Sbírka botanická rozmnožena byla r. 1900 mimo nově došlé rostliny herbáře českého o 18 in. ventárních čísel, vykazujících 5649 herbäřních exem- plářů a 19 předmětů pro sbírky výstavní, celken tedy o 6068 kusd.
J Gradl Tursko Hustiřany Jaroměř Chlomek Jičín Ctiněves pod Řip Bakov Týnec Plzenec Kouřim Třebivlice Cheb Krlíš
12 article
Darem vzrostly herbáře všeobecný a kryploga- mický o 590 exemplářů, koupí o 2060 ex. Na vý- měnu zaslalo botanické oddělení c. k. dvorního musea ve Vídni 200 rostlin sbírky »Krýptogamae exsiceatae«. Sbírka mineralogicko-petrografická roku 1900 obdržela darem 23 kusů, zakoupeny byly 44 kusy, vykazuje koncem roku 1900 12.029 čísel. Ve sbírce geologicko-palaeontologi- cké soustřeďovala se činnost na doplňování a defini- tivní pořádání sbírky všeobecné, ač ovšem též ostatní již hotovější oddělení sbírky se nepouštěla se zřetele a věnována pozornost zvlášť jejich inventování. Přírostek sbírky geologicko-palaentologické činí v roce 1900: darem 57 kusů, koupí 890 kusů, vý- měnou 228 kusů, činností úřadníků 229 kusů, úhrnem 1404 kusy. Soustavné doplňování jak české lak i všeobecné sbírky čím více se zdokonaluje, stává se obtížnějším a přírostek sbírek co do číselného počtu se tím ob- mezuje. Styky osobní, v něž vešel ředitel pan proí dr. Frič na své cestě do Ameriky roku 1899, přispěly k tomu, že ještě roku 1900 bylo možno s některými ústavy americkými (National-Museum, Columbia- College, Americ. Museum) uzavřiti výhodnou výměnu. Sbírky geologicko-palaeontologické zahrnují tyto síně: Barrandeum, Sternbergeum, útv. kamenouh. a perm., útvar křídový, útvar třetihorní, naplaveniny. všeobecná sbírka geologická, sbírka mikr. praepa- rátů a výbrusů, dynamická sbírka. Celkem uloženo dosud v síních výstavníc 91.236 kusů zkamenělin a hornin (o 5313 více než loni). Podrobná zpráva podána o vědeckém p- sobeni musea, kteréž bylo i v tomto roce rozsáhlé i blahodárné.
doktor Frič Vídeň Amerika Nationalmuzeum Americ
13 article
Sbírky musejní navštívilo ve 233 dnech veřejné návštěvy (120 dnů zdarma a 113 dnů za vstupné 80.151 osob, a to 65.074 osob zdarma a 15.07 platicích. Hromadných návštěv bylo 130 (3712 osob) a to 5 spolků (169 osob), 36 tříd škol středníci (976 osob) a 89 tříd škol obecných a měšťanských (2567 osob). Úhrnná návštěva jest o 9487 osob menší než v minulém roce, avšak přece ještě o 2002 osoby větší než v roce 1897. Úbytek ten zvláště vysvětluje se tím, že v době kalamity uhelné v Praze musiiy sbírky musea od 24. ledna do 20. března zůslat zavřeny, jelikož nebylo možno jich vylápěti. Potěši- telno však jest, že počet platících navštěvovatelů vzrostl o 1992 osob naproti roku 1899. Čítárnu bibliotheky navštívilo v roce 1900 8541 čtenářů, kterým vydáno bylo 47.976 knih.
Praha Potěš
14 article
Výkaz osobností, učenců, umělců a interes- sentů vůbec, kteří hledali a nalezali v knihovněa sbírkách musejních prameny pro svá studia, jes v pravdě velký. Zejmena slovanská cizina byla za stoupena mnohými učencí. Výkaz o vědeckých pod- nicích musea zahrnuje zejmena zprávu o pokračování ve vydávání díla Barrandeova, o přírodovědeckém prozkoumání Čech, o systematickém vykopáván starožitností a zkoumání archivů. Přehled jmění musea za rok 1899 vykazuje příjmy úhrnem 219.739 zl. 49 kr., vydání úhrnen 129.336 zl. 061/2 kr. Odečte-li se vydání od příjmů, zbývá koncem roku 1899 celkem 90.403 zl. 421/2 kr. Fond Opizův k účelům botanickým vykazuj koncem roku 1899 stav jmění 3578 zl. 76 kr.; jměn fondu Barrandeova, založeného k podpoře výzkumu geologických, zejmena v českém siluru, koncem r. 1899 10.550 zl. 97 kr. jmění nadace Aloisa. Turka, k pod- poře studia historického a přírodovědeckého v Čechách vykazuje koncem roku 1899 11.071 zl. 38 kr. Přehled jmění Matice České poskytuje koncem roku 1899: příjem 114.299 zl. 54 kr., vydání 10.621 zl. 6 kr., zbývá jmění 103.678 zl. 48 kr.
Opizův Barrandeův Alois Turek Čechy
15 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Klub svobodomyslných lidových poslanců českých koná schůzi v pon- dělí dne 4. března o 3. hod. odpolední Plenum poslanecké sněmovny jest o 5. hod. večerní. Přítomnost všech českých poslanců jest toho dne nezbytnou. — Situace. V soudobé politické histori Cislajtánie dospěli jsme opět k okamžiku — děje se tak každého roku aspoň jednou — kdy vše- chen politický svět jakoby na povel se zastaví.
16 article
uhodí se do čela a potom zvolá unisono: »Dále to tak už nejde!« Vezměte do ruky kterýkol list, na první, na druhé i na třetí straně, všude kde je řeč o politice, naleznete v předu, i v zadu: »Tak dále to nejde!« Sejděte se s kterým- koli politikem, každý počne a končí řeč svou slovy: »Tak dále to nejde!« a promluvte s kterým- koli aktivním státníkem, každý končí s povzde- chem: »Tak dále to nejde!« Politika cislajtánská ocitla se opět na rozcestí, ocilla se v onom kritickém stavu, jaký všude jinde řeší se roz- hodnutím a pevným odhodláním a potom ener giekým postupem v určitém směru, však v tomto státě má se věc docela jinak. Politika cislajtán ská hrozí se přímých širokých cest, ona vyhle- dává se zvláštním, v mnohých případech nepo- chopitelným gustem stezičky postranní a snaží se dostati se k cíli po cestách, jimiž žádný roz- umný člověk by nešel. Tolik je jisto, že ne- bude-li česká delegace chtíti, parlament k tak zvané k plodné práci se nedostane. Vše- chna opatření, dospěti jinak k tak zvané děl- nosti, osvědčí se býti marnými a nejchytřejší interpret jednacího řadu, nevyvodí z něho vý- klad, kterým by obstrukční taktika česká mohla býti poražena. V tomto okamžiku je osud říšské rady v rukou 54 poslanců českého klubu, o tom nemůže být pochybnosti. Pokud zůstane ténto počet neporušený, aneb pokud bude možno úbytek nahraditi některým ochotným poslancem z klubů spřízněných, marně bude pan dr.
17 article
Lueger, pan Wohlmayer, perfidní Kaiser naříkat a pan předseda hrabě Vetter volati poslance ku práci. Co ale dále? Buď přerušení činnosti parlamentní a odklizení parlamentu vůbec, a to co nezbytno, vykonati paragrafem čtrnáctým. Což ale to ostatní?. Potřeby, které tímto osudným paragrafem prověsti se nedají? A jiná ještě otázka: Jak dlouho má vláda § 14. trvati? Jak dlouho má zůstati ústava konfiskována k vůli tomu, že nesmí býti za žádnou cenu změněna? Aneb je ještě cesta druhá. Odhodlá-i se dělná většina hnáti proti českému odboji útokem, pokusit se o to, převahou svojí česk poslance vysíliti. Konati totiž schůze bez ústání spolehati se na to, že většina dá se střídati i po- mocný parlamentní aparát že by nadlidskou ná- mahu vydržel, kdežto poslanci čeští, kteří by ne- přetržitě nuceni byli neustále být do jednoho n místě, nadlidské námaze by podlebli. Taký experi- ment končí ale zpravidla bosři a bouře toho druhu zažehnávají se zase jen odročením, uzavřením neb rozpuštěním domu. Ze všeho toho je pa- trno, že práce v parlamentu bez svolení če- ských poslanců je nemožna. — Však vláda je skromná. Byla by prozatím spokojena, kdyby odpor český utichl aspoň na tak dlouho, aby mohly býti vyřízeny některé předlohy, na něž se větší váha klade. I byla by snad k nějakým
Lueger Wohlmayer Kaiser Vetter
18 article
ústupkům ochotna. Však již tu stojí Němei, kteři opírajíce se o známý výrok, že bez je- jich svolení nesmí se národu na- šemu povoliti ninejmenšího, jinak že by ihned sami vstoupili do ob strukce, prohlašují i to, co by jejich ná- rodní državě v nejmenším újmy nezpůsobilo, za casus belli. Tak se věc má dnes. Arci je přesvědčení, že již příští týden stane se obrat a že nynějšímu stavu bude učiněn konoc. Op rajíce se o znalost rakouských poměrů, máme za to, že zklamáni budou ti, kteří domnívají se, že vykonán bude v nejbližších dnech na poli politickém nějaký velký čin. Nanejvýš možno připraviti se na nějaký příštipek, kdyby ale s stal, potom — o tom nemůže býti pochybnosti, bude to čin obrácený hrotem svým proti nám. — Naši Prušáci ve vládním tisku. V čtvrteční schůzi poslanecké sněmovny ukázali, jak jsme v referátu včerejšího čísla uvedli, naš Prušáci ústy posl. Steina a za souhlasu jeho přátel plně svou barvu. Posl. Stein za řeči posl. dra. Šileného volal: »My tam nešilháme, my se tam diváme!« (Rozuměj: do Německa.) »Vy chcete do Ruska, my cheeme do Ně- mecka!« »Ano, říkáme to sami«, (t. j. »že chceme do Německa«). »Pravím to hlasitě: My chceme přijíti do německé říše.« »Pardonu se nebude dávati také Čechům.« »Dnes jest každý hlupákem, kdo jest v Rakousku vlastencem« a pod. — Zprávu o této schůzi přinášejí také oba úřadní pražské listy, český a německý, ve kterých jsou však všechny velezrádné pro- jevy Steinovy pečlivě zatajeny a významný výstup posl. Šíleného s posl. Steinem odbet jest v nich způsobem, který zasluhuje, by byl zaznamenán. Český hlasatel pražského místodržitelství odbývá jej slovy: »Mezi řečí tohoto (posl. Šileného) došlo k výjevu, který vzbudil velkou veselost v celé sněmovně. Posl.
Stein Posl Čecho Steinův Šilený Německo Rusko Rakousko poslanecký sněmovna
19 article
Stein totiž stál před řečníkem a stále naň po- křikoval. Po jedné z takových poznámek obráti se k němu poslanec Hořica a — obejmul jej-« Německé vydání pražského úřadního listu praví; »Posl. Stein, který stojí opřen o lavici řečníka, činí k řeči posl. Šileného neustále poznámky. Po jedně z těchto poznámek posl. Hořica za všeobecné veselosti objal posl. Steina. « — T vše. Orgánům pražského místodržitelství tedly neušlo, že posl. Hořica objal posl. Steina, ani že se při tom sněmovna zasmála, avšak čtenáři jejich nesmějí zvěděti, proč jej objal, že učinil tak po upřímném, otevřeném jeho doznání snah a konečných eilů našich »Velkoněmců« a nesmějí čísti, co vlastně posl. Stein svými výkřiky řekl Tolo faktum třeba dnes věru konstatovati. — Týrání mužstva v německé armádě. Surovosti vůči podřízenému mužstvu ve vojsku toť stará píseň, a kdyby se všechny výkřiky oběti poddůstojnické a důstojnické brutálnosti spojily v jeden mohutný sbor, jinak by asi za lehly uši — pruským generallieutenantům a ge- nerálmajorům, kteří musili předvčírem horkou šrůtku podniknouti s opposičními řečníky v říš ském německém sněmu v télo přičině. Nebot německá armáda a zvlášť pruské vojsko jako ve všech věcech i v týrání mužstva »jde na- před«, to jest čílá největší procento případo surovostí na vojácích spáchaných. V úterní schůzi říšského sněmu německého uvedl poslanec
Stein Hořica Tolo
20 article
Kunert takové příklady brutálnosti a přímo be- stiálnosti proti vojákům, že se pruský mililarism zardíti musí před ostatními vojenskými státy, ačkoli, jak dobře známo, není ani v bliž- ším i širším okolí Pruska žádný nedostatek dokladů nelidského nakládání s »nojdrahocen- nějším statkem«. Zmrzačení vojáka, tak že jes neschopen nejen další služby, ale vůbec jaké- koli výdělkové činnosti v životě občanském není podle údajů poslance Kunerla žádným vzácným zjevem, stejně jako prokázaná shovi- vavost nadřízených vojenských inslancí, zaruču- jící obyčejně »oblíbenému sergentu« naprostou beztrestnost. Událostí takových, jako že některý gardista ztřískán byl od pana »gefreitra« pažbou tak, že musil býti dopraven do nemocnice atu po delším trápení zemřel zánětem vaziva vnitř- ního hrudníku, netřeba sí zvláště všímati. Horší je už, že ubožák byl ještě ve svém zbědovaném stavu dvěma poddůstojníky týrán, aby udal, že si poranění svá způsobil sám, jak dodatečným vyšetřováním zjišténo. Posl. Kunert dovozoval že není nouze ani o falešné přísahy při tako- vých vyšetřováních, kdy se jedná o to, svaliti vinu s pravého pachatele. Týrání mužstva děje se však jiným, rafinovanějším způsobem bestiál- nosti, při čemž záleží trýzniteli na tom, aby si v každém případě zachoval beztrestnost. Není ani třeba, dovozoval řečník v německém parla- mentě, aby poddůstojník mlátil do své oběti pažbou, stačí prý, aby jí rozkázal prováděti určité cvičení až do tělesného úmoru. U kte- réhos armádního sboru německého musil jistý muž stoje na špíčkách točiti ruč nicí 200—300krát, jiný byl nucen na š pl
Prusek Kunerla Posl Kunert
21 article
haci žerdi tak dlouho splhati a mu kůže v cárech visela. Tento mučedník pruského »drillu« a »strammheitu« musil býti dopraven do blázince v akutním šílenství. Ne- dávno zastřelený rytmistr Krosigk dal jistému muži prováděti obraty tak dlouho, až klesl bez vědomi k zemi. U 5. pěšího pluku v Gdánsku hlásil se jeden muž nemocným, šikovatel, maje jej v podezření, že chorobu předstírá, nařídi mu hodinu dodalečné execirky s plným tlu- mokem. V několika hodinách ubožák zemřel vysílením. Zvláštním zjevem také v německ armádě jest týrání učltelůzáložníku v čemž obzvláštní zlomyslnosti a výstřednost vyníkl — vévoda Jan Albrecht Meklenburský. Zvláštní kapitolu věnoval poslanec Kunert pře- máhavým letním pochodům, nezřídka na 40 až 50 kilometrů (), při nichž mužstvo padá jako mouchy slunečným úpalem, z pravidla smrtelně končícím. Proti tomuto přemáliání mužstva byly vydány zvlášmní kabinetní rozkazy, ale rozkaz těch se prostě nedbá; ačkoli jest nařízeno, aby se tyto rozsáhlé pochody konaly teprve až po 1. září, se zálibou pořádány jsou v nejparněj ších letních dnech. Daleko převážná část pří padů týrání mužstva nebývá ani udávána, poně vadž cesta stížnosti jest obyčejně marna, ví prý prostý voják mnohem lépe než páni u ze- leného stolu, co jej očekává, když se k stížnosti odváží. Zdrcující jest případ, který Kunert ve své řeči vypravoval. Jistý jezdec byl násilím nucen, u žlabu ve stáji žvýkati a po- lykati seno; nestěžoval si však, nýbrž ra- ději chopil se provazu a oběsil se . ..
Krosigk Jan Albrecht meklenburský Kunert Gdánsko
22 article
— Z výboru Ústřední Matice školské. Plenární schůze výboru koná se dnes v sobotu 2. března o 6. hodiné večerní. Na programu jsou dvě důležité záležitosti stavební. — Osobní. Pan František Šimůnek z Plzně, podrobiv se u místodržitelství král. českého přede- psané zkoušce, stal se úřadně oprávněným stavitelem. — Úmrtí. V Ronově zemřela včera ve věku 75 let pí. Marie Chittussiová, matka zesnulého již znamenitého krajináře Antonína Chittussiho. Zesnulá narodila se roku 1825 v Rohozném u Nasavrk jako dcera hostinského a majitele hospodářství A. Flaly. V r. 1845 provdala se za Jana Chittusího, obchodníka v Ronově; o dvě leta později povila synka Antonína, na jehož vychování rodiče vynaložili veškerou péči, která nesla nejzdárnější ovoce. Zesnulá paní byla skromná, mílé povahy a požívala neobmezené úcty a vážnosti. — V Náchodě zemřela ve čtvrtek paní Božena Čapková roz. Faltova v mladistvém věku 22 let. Pohřeb konán bude dnes v sobotu 2. března o 1. hodině odpoledne z domu smutku č. 291 (Podě- bradská ulice) do Hořiček na tamní hřbitov.
Šimůnek Chittussiová Chittussi A Flala Jan Chittusí Antonín Čapková Faltův Plzeň Ronov Nasavrky Náchod Hořičky
23 article
— Z městské rady pražské. (Schůze v pá- tek dne 1. března.) Na základě návrhu ankety v zá- ležitosti vlečné dráhy u přístavu v Holešovicích po- stoupeny projekty, věci té se týkající, komisi pro kanalisování Labe a Vltavy. Obec pražská ujala s iniciativy proto, ahy projekt nezůstal v průtahu; ny- nější výsledek bude ministerstvu sdělen, jakož i to, že obec vyčkávati bude dalšího pozvání komise pro kanalisaci Labe a Vltavy. S tím souvisí též zřízení veřejného skladiště u přístavu holešovického, jež zá- visí na rozluštění otázky prvé. — Obchodní komora zaslala dotaz v příčině železničního spojení s pří- stavem holešovickým a bude jí sdělen uvedený vý- sledek porad ankety. — Na pozvání »Donau Vereinu« k letošnímu sjezdu v září ve Vratislavi, zúčastní se sjezdu pp. náměstek starostův E. Neubert a ob. st. arch. Gregor, kteří jsou členy subkomitétu. — V den- ních listech vyskytla se zpráva, že ministerstvo spra- vedlnosti zaslalo radě městské plány, týkající se stavby nové soudní budovy na Karlově náměstí, ve kterých proti dohodnuti s obcí pražskou risalit mi- sto na 50 em. — vyčnívá po třetinu délky průčelív ulici Spálené na 1.5 m. do ulice, takže rozšíření ulice Spálené tím trpí újmu. V záležitosti té podáno bylo v radě městské vysvětlení, že dosud nové plány zaslány nebyly. Mimo to bylo poptávkou u referenta stavebního komilétu zjišténo, že tyto dny byly ko- mitétu z ministerstva dodány nové plány stavbya že v plánech těch je podmínkám, radou městskou kladeným, vyhověno. — Schválen návrh, aby pout
E Neubert Gregor Holešovice Vltava Vratislav Karlov náměstí Spálená kanalizace Labe Dunaj Verein
24 article
Josefská — jako roku loňského — konána byla na náměsti Staroměstském, ježto náměstí Josefskéz důvodů komunikačních se nyní pro trh tak frekven tovaný nehodí. — Mostné (hrubý příjem) v týdnu d 16. do 23. února t. r. obnášelo na provisorním mostě u Národního divadla 2868 K 94 h, na mostě Fran- tiška Josefa 2989 K 6 h, na mostě Palackého 3971 K 46 h, na mostě přes Štvanici 1432 K 56h a na mo- stě Žofínském 228 K 28 h. — Na základě přípisu obce libocké usneseno obrátiti se na ředitelství dráhy buštěhradské, aby zavedla příznivější spojení Prahy s Libocí a aby opraviti dala čekárnu třetí třídy na státním nádraží. — Ministerstvo povolilo prodloužení koncese pro předběžné práce pro elektrickou traťz Prahy do Hodkoviček. — Usneseno k návrhu m.r. pana Zikana, jenž již v jedně z předežlých schůzi poukazoval na chatrný stav domu č. 609—I. na ná- roží náměstí Staroměstského a Dlouhé třídy, který spolu znemožňuje rozšíření Dlouhé třídy k účelům komunikačním a zcela nezpůsobilým jest k obývání, leda že by s velikým nákladem byl opraven, vyje- dnávati s erárem jako zástupcem majitelů o zakou- peni tohoto domu k účelu otevření komunikace z Staroměstského náměstí do Dlouhé třídy. — V měst- ském ústavě pro bezplatné sprostředkování služby práce v měsíci únoru hlásilo se o práci 509 dělníků, z nichž bylo 286 z Prahy a 223 z venkova; práci obdrželo 306 dělníků a to 194 z Prahy a 112 z ven- kova. V oddělení ženském hlásilo se o práci 425 sice 248 z Prahy a 177 z venkova. Práci ohdržel 215, z nichž 120 z Prahy a 95 z venkova. V muž- ském oddělení dostalo práci nejvíce nádenníků (71), pak holičů (56), dále obuvníků (48), krejčí mužských (38), truhlářů (22). V oddělení ženském nejvíce slu- žek (152), posluhovaček (15), chův (14) ald.
Fran Josef 2989 Zikan Palacký Praha Liboc Hodkovičky rožit náměstí staroměstský náměstí národní divadlo
25 article
— Městské zastupitelstvo v Karlíně ko nalo včera odpoledne řádnou schůzi. Poněvadž pan starosta Lokay i jeho náměstek p. Nekvasil byli sti žení chorobou a nemohli se do schůze dostavili ujal se předsednictví nejstarší člen městské rady pan V. Sviták. Ředitel městských úřadů p. Svatek podal obsáhlou zprávu o návrhu smlouvy o koup pozemků invalidních v Karlině a o pronájmu po- zemků ve Strašnicích, k vojenským cvičením slou žících. Znění smluv bylo schváleno a usneseno, aby kupní cena byla vyplacena teprve tehdy, až veškeré listiny, koupě malé louky invalidní se týkající, budou vzájemně podepsány. Městské radě dáno splnomoc- nění, aby potom z povolené půjčky u Zemské banky král. českého byl potřebný obnos vybrán. K ná vrhu p. řed. Kneidla budou smlouvy litograficky rozmnoženy a členům zaslupitelstva obecního doru- čeny. Pan dr. Lokay připomenul, že smlouvy byly v právnické komisi důkladně a svědomitě prozkou- mány. — Uprázdněná místa nadační obdrželi: z na- dace J. Srnce pro žáky obecné a měšťanské školy ehlapecké: Alois Chadima a Josef Wünsch; nadaci Procházkovou Božena Matoušková; nadaci obce kar- línské pro žáky české reálky v Karlíně Jarosl. Sko- kan a nadaci Jos. Srnce pro žáky téže reálky Jar.
Lokay Nekvasil V Sviták Svatek Kneidl doktor J Srnec Chadim Wünsch Matoušková Srnec Karlín Strašnice Jos
26 article
Titz. — Okresní výbor karlínský přípisem ze dne 23. řijna 1900 vyzval obec karlínskou, aby se vyjá- dřila o žádosti obce libeňské k sněmu král. českého podané, v niž žádá, aby v obci libeňské zřízen byl nový c. k. okresní soud a zté příčiny aby celá řada obcí z obvodu zdejšího soudu vyloučena a novému c. k. okresnímu soudu byla přidělena. V této příčině byl schválen následující návrh městské rady: Ohra- žujeme se proti zamýšlenému rozdě- lení soudního okresu karlínského z toho důvodu, že provedením rozdělení tvořila by obec karlínská se zdejším okresním soudem enklavu ci- zími soudními okresy od vlastního soudního okresu úplně oddělenou, stav to, jaký dodnes snad nikde neexistuje. — Do místní školní rady české zvoleni byli pp.: Phdr. Jan Plašil, JUDr. Vavřinec Svatek, řed. Frant. Kneidl, Jan Topinka, Otokar Hejt- mánek a JUDr. František Lokay; za nábradníky pp.
Titz Plašil JUDr Svatek František Kneidl Topinka Hejt Lokay okresní výbor karlínský přípis
27 article Jan Navrátil a MUDr. R. Krejčí. — Do s p rá vn
Jan Navrátil a MUDr. R. Krejčí. — Do s p rá vn rady elektrárny byli zvoleni pp.: Adolf Lokay. JJindř. Ronz, Jan Rudle, Hugo Demartini, V. Svitak, B. Štěrba a Josef Brzák. — Příznivě byly vyřízeny žádosti p. Ant. Kazdy za přeložení koncesse hostin- ské do čís. 176, p. Jana Fučíka za koncessi hostin- skou do č. 386, p. Josefa Eckla za totéž do č. 394 a p. Bedřicha Šestáka za přeložení koncesse z čís. 337 do čís. 393. — Pan Engelmann přednesl ná- vrh rady městské na výzdobu zased a cí i menší síně v radnicí. Dle návrhu toho, za- stupitelstvem jednomyslně schváleného, ve velké za- sedací síni má být na obou postranních vlisech umi- stěno 8 historických obrazů, vývinu obce karlfnské se týkajících. V průčelí po obou stranách obrazu panovníka mají být umístěny obrazy králů českých a sice Karla IV. a Jiříka Poděbradského. Se třemi předními umělci bylo již zahájeno vyjednávánío zhotovení těchto obrazů. Pro malou síň zasedací mají být opatřeny podobizný čtyř starostů karlín- ských a sice pp. Josefa Götzla, Václava Lokaye, Jana Topinky a Adolfa Lokaye. Podobizny zhotoví malíři pp.: Olíva, Polák, Schulz a Ženíšek. — Návrh na podání žádosti o povýšení Karlina na město ao stvrzení znaku městského byl po doporučení p. To- pinkou projednán ve schůzí důvěrné.
Navrátil MUDr R Krejčí Lokay Rudle Hugo Demartini V Svitak Štěrba Brzák Kazda Fučík Eckl Šesták Engelmann Karel Iva Jiřík Poděbradský Götzl Topinka Polák Schulz Ženíšek Karlin
28 article
— »O záležitostech osobních městského úřadnictva v Karlině«. Toto thema nalézalo se na jednacím pořadu včerejší řádné schůze obecního zastupitelstva v Karlíně. Po vyřízení četných jiných záležitostí, o nichž podáváme zprávu na jiném místě, byla prohlášena schůze za neveřejnou a předsedající nej- starší rada p. Sviták udělil slovo referentu p. dru. Lokayovi, jenž pravil: Následkem udání o při- hodivších se nepořádcích v městském důchodě učinil starosta p. Lokay neprodleně opatření, aby přednosta kanceláře důchodenské pan Václav Farkač až do skončení vyšetřování byl z úřadu svého suspendován.
Sviták Lokay Farkač Karlin
29 article
Dále svolal městskou radu k mimořádné schůzi, která opatření toto schválila a usnesla se, aby zvo- lena byla pětičlenná komise vyšetřovací, v níž zase- dají pp. starosta Lokay, Demartini, Engelmann, Hejt- mánek a Štěrba. Mimo to usneseno, aby byl opatřen revisor, který by veškeré účty v důchodě prozkoumal. Městská rada žádala, aby veškerá tato opatření byla zastupitelstvem schválena. Pan Topinka doporu- čoval, aby touto záležitostí, která v Karlíně způ- sobila značné vzrušení, zástupitelstvo obšírněji se zabývalo. Pan Kremlička pravil, že mimořádná schůze městské rady usnesla se sice na návrzích přednesených, ale stylistické jejich vypracování že bylo svěřeno p. dru. Lokayovi. Když pak se elaborát dostal do staročeského sdružení na radnici karlínské, tu bylo uvedeno, že učiněné opatření je pouze jedno- stranné a že mělo být zakročeno také proti likvidá- toru p. Tomáši Maděrovi. Sdružení usneslo se tedy doplmiti elaborát tím, že navrhuje se suspendování p. Maděry a dále navrhuje se zavedení disciplinár- ního vyšetřování proti některým jiným úřadníkům. Ale v referátu p. dra. Lokaye o tom nic není uve- deno. Řečník podotýká, že usnesení staročeského sdružení bylo předloženo starostoví p. Lokayovi, který s ním úplně souhlasil. Pan Ronz navrhoval, aby zpráva p. dra. Lokaye byla prostě schválena. Pan Topinka opětoval pronesené přání, aby se zále- žitost neodbývala jen tak zkrátka. Veškeré opatření, které se stalo, svědčí jen proti jedné osobě, předno- stovi důchodu p. Farkačovi. Kdybychom při tom se- trvali, byla by to čirá nespravedlivost. Doporučuje proto, aby byl suspendován také p. Maděra, likvi- dátor a aby proti některým jiným úřadníkům zave- deno bylo disciplinární vyšetřování. Pan Ronz po tomto vysvětlení souhlasil s přednešenými návrhy.
Lokay Demartini Engelmann Hejt Štěrba Topinka Kremlička Maděra Ronz Farkač Karlín staročeský sdružený
30 article
Pan dr. Lokay upozorňoval na § 53. obecního řádu a navrhoval, aby návrhy zformulovány byly tak, že se starostovi města doporučuje, aby nařídil suspendování dalšího úřadníka spolu s připomenutím, že toto opatření je jen dočasné. Pan Maděra byl skutečně již přesazen a sice do výpravny, která však není pokládána za žádný úřad, do něhož úřadníci jsou povoláváni jen z trestu. Pan Demartini uvádí, že povinností p. Maděry bylo, když před ro- kem nepatrnou jinak nesprávnost v důchodě objevil, již tehdy starostovi o tom zprávu podati a nečekati s tím celý rok. Pan řed. Plašil je rovněž takového náhledu a míní, že vinným je stejně ten, který se. nesprávnosti dopustil, jako ten, který nesprávnost objevil a potom mičei. Navrhované opatření jest tudiž úplně opodstatněné. Pan Sváte k Vavř. také přimlouval se, aby byli oba suspendováni, jak pan Farkač, tak i p. Maděra. Pan Kremlička znovu připomenul, že tolo opatření je pouze prozatimní a že nemá být nikterak pokládáno za nějaký trest. Další vyšetřování musí však být provedeno a dopo- ručuje, aby k tomu byl dožádán některý revident ze zemského výboru. Pan dr. Loka y sdělil, že v té příčině již o nějaké opatření bylo postaráno, a sice požádán byl nejvyšší zemský maršálek a p. dr. He- rold o vyslání revidenta. V té věci však bylo sděleno, že rovident přímo ze zemského výboru nemůže být vyslán, poněvadž v jiném podobném případu v jisté obci došlo k rozporům. Bude tedy k revidování dů- chodenských aktů opatřen znalec účetnictví. Pan Engelmann vyličovat, že odání a všechny ná- sledky staly se následkem řevnivosti, která zejmena mezi pp. Farkačem a Maděrou panovala. Na to byla zpráva městské rady i s učiněnými dodatky schvá- lena a schůze skončena.
doktor Lokay Maděra Demartini Svat Vavř Farkač Kremlička Lok He Engelmann
31 article
— Ze slastí učitelských. Piše se nám: Vy- učování nepovinnému jazyku německému na školách obecných a měšťanských je pelýňkem českých učitelů; je to předmět těžký, vyučování namáhavé, chuť žactva k učení se tomuto předmětu velice malá; nad to vyučování toto je nesmírně špatně honoro- váno: za tři hodiny v týdnu při počtu až 60 žákůa 20 úkolů (což činí 1200 úkolů ro ně, které všechny musí učitel opraviti) jest roční remunerace 51 zl. na obecr ých. 60 zl. na měšťanských školách. Činí tedy tato královská odměna za měsíc 5 zl. 10 kr., na mě- šťanských školách 6 zl. Tak honoruje náš malý ře- meslnik, živnostník a p. študenta ze střední školy, který přiučuje jeho dítě tři hodiny v týdnu. A to ještě učitel, který učí němčině, musí míti zvláštní zkoušku způsobilosti k vyučování jazyku německému.
32 article
Nelze se proto diviti, že při takových poměrech pře- vážná část učitelstva mladšího se zůmyslně této zkoušky nepodjímá, takže na některé škole není ani možno vyučování v odděleních němčiny zkoušenými silami z téhož sboru obstarati. Nemálo také roztrp- čení způsobuje vyplácení remunerace za vyudování němčině. Vyplácí se polhůtně, tedy za vykonanou práci. Dříve se vyplácela po čtvrt létě, nyní (aby snad zdálo se těch peněz více) učiněna vzácná re- forma, vyplácí se až za půi roku. Dřive čekals učiteli čtvrt roku, nyní čekej půl roku! Možná, že reformy se nezastaví a bude se vypláceti za rok později za pětileti. Však velice smutné a snad i ne- uvěřitelné jest, když i tuto skrovničkou odměnu po půlletém čekání učitelé ani nedostanou. Tak se stane v Žižkově, kde do 1. března t. r. berního úřadu nedošel z okresní rady ani jediný poukaz na remu- neraci za němčinu, kteráž vlastně již 15. února byla splatná. Tedy 4. března učitelé v Žižkově za vyučo- vání němčině ničeho neďostanou. Nevalně se stará pan c. k. okr. šk. inspaktor pro české školy o to aby dělníci na školské roli dostali také svoji mzdul K zajímavémn srovnání vybízí okolnost, že naproti tomu učitelé na německé škole v Žižkově za vyučo- vání nepovinnému jazyku českému již dávno remu- neraci za I. půlletí šk. r. 1901 obdržel i. Či platí i v takově věci pro Němce jiný loketr
Němec Žižkov
33 article
— Heritesův večer v Umělecké besedě. Bez okázalosti, ale velmi srdečně oslavila Umělecká beseda abrahamoviny Františka Heritesa, který u příležitosti svých 50. narozenin byl se všech stran zahraut projevy sympatie a lásky, Takový vřelý projev uchystala i Umělecká beseda oblíbenému povídkáři, romanopisci a fenilletonistovi, který je předsedou lite- rárního odboru Besedy. Byl to jeden z nejzdařilej- ších a nejutěšenějších večerů Umělecké besedy. Přá- telé Heritesovi, nejpřednější literáti a umělci, vyni- kající osobnosti, velmí elegantní společnost damská dodávaly večeru tomu neobyčejného lesku. Pak do- stavili se zejmena: Vrchlický, Jirásek, Jak. Arbes, Sigm. Winter, pí. Gabriela Prejs- sová, pí. Lauermannová, cís. r. J. Otto, Jos. Holeček, prof. Pastrnek, řed. F. Bílý, Ant. Sova, řed. F. A. Šubert, Frant. Kv apil. prof. Kučera, Jar. Hrubý, B. Schní rch, prol. Ševčík a m. j. Na podiu uprostřed vavřínových
Heritesův František Heritesa Herites Vrchlický Jirásek Arbes Sig Winter Prejs Lauermannová Otta Jos Holeček profesor Pastrnek Bílá Antonín Sova Šubert František Kučera Ševčík