1
masthead
2. března 1901.
5
article
musejním výpomocný připlatek ve dvou peloletních
lhůlách v té sumě, o niž by se každému jednotlivei
služné při provedené úpravě platů bylo zvýšilo. Bude
zajisté šlechetného skutku toho v dějinách muse
vždy s nejupřímnější vděčností vzpomínáno.
Důležitějších osobních změn v úřadnictvu v tomio
roce nebylo. Skriptoru bibliotéky panu phil. dru. Čeňku
Zibrtovi udělen byl v uznání jeho znamenité vědeck
kvalifikace a zvláštní horlivosti v konání povinností
úřadních titul kustoda musejní bibliotéky. Assistentu
oddělení zoologického panu Augustu Šrámkovi a assi-
slentu archivu panu dru. Zdeňku Nejedlému prodlou-
žena byla assistentura na další dvě leta, assistentu
sbírky botanické panu Karlu Toclovi na jeden rok.
Na opalření dalšího potřebného nábytku pro musejní
sály a pracovny navrženo zemským výborem sněmu
povolení dolace 42.430 K. z nichž do rozpočtu na
r. 1900 a 1901 vřadilo se po 20.276 K a do rozpočtu
na r. 1902 1878 K. Timto rozhodnutím odpomohl zem-
ský výbor nejnalehavějším potřebám společnosti mu-
sejní v uvedené příčině, odstrani) poslední překážky
úplného úspořádání sbírek, zejmena sbírky zoologické
a geologicko-palaeontologické a vyhověl všem žádo-
stem správního výboru musea o pořízení nábytkuc
nejliberálněji.
Anketu o návrhu pana prof. phil. dra. Jana Pala-
ckého nebylo možno průběhem léta k poradě svolati.
ježto někteří z pp. delegátů pražských musei nebyli
tou dobou v Praze přitomní, i bylo tudíž její svolání
odročeno na podzim. V té době roznemohl se však
prof. dr. Palacký vejmi povážlivě a správní výbor,
který nechtěl porady konati za nepřitomnosti na-
vrhovatele, viděl se nucena anketu na čas pozdější od-
ročiti, což pozvaným museím písemně oznámil.
Zibrt
Augusta Šrámek
Nejedlý
Tocl
profesor
Pala
doktor
Palacká
Praha
výbor sněm
6
article
Základní listina nadace Turkovy, která má účel
podporovati přrodovědecký výzkum Čech a studinm
českých dějin udělováním odměn za nejlepší vědecké
práce toho způsobu nebo poskytováním podpor k je-
jich vydání, byla místodržitelstvím schválena, tak že
nadace ta ve skutek uvedena býti může. Jelikol
úřadní jednání o záležitosti té trvalo delší dobu, na-
hromadilo se tolik úroků, že ihned mohly býti vy-
psány dvě ceny po 800 K a sice jedna pro prác
historickou a jedna pro práci přírodovědeckou.
Na návrh p. zem. škol. inspektora Fr. Rosického
byla dovolena návštěva sbírek musejních též studu-
jícím, kteří jsou mladší čtrnácti let, bez průvodu do-
rostlých, když se vykáží školní legitimací, opatřenou
doporučením a podpisem třídního professora.
Zemský výbor požádal, aby správní výbor k tomu
svolil, by sochy Schwanthalerovy, které jsou majet-
kem Musea a dosud byly umístěny v Pantheonu,
přeneseny byly jinam, ježto socha hraběte Kašpara
Šternberka v nejbliží době do Pantheonu bude do-
pravena a tam pořízené již sochy soustavně umí-
stěny býti mají. Zemský výbor spolu navrhoval, aby
čtyři sochy byly postaveny do vestibalu, dvě na
podestě hlavního schodiště a dvě na podestě druhého
poschodí. Správní výbor usnesl se žádosti té vyho-
věti s výhradou, že majetkový poměr soch se ne-
změní a sochy zůstanou integrující částí sbírek mu-
sejních, ačkoli nyní slouží k výzdobě místností mu-
sejních, a navrhl, jak na ustanovená místa roztří-
děny býti mají. Návrh ten schválen a sochy dle
něho rozestavené nemálo okrašlují vestibul a scho-
diště.
Rosický
Čechy
Šternberk
Turkov
Schwanthalerův
7
article
Nedostatek uhlí, který následkem hornické stávky
na počátku r. 1900 v Praze nastal, přinutil i správu
musejní návštěvu sbírek a práci ve pracovnách pře-
rušiti, ježto nebylo uhlí k jejich vytápění. Sbírky
i rovněž musejní čítárna musily býti dne 24. ledna
uzavřeny, a mohly býti opět všeobecné návštěvě uči-
něny přístupnými až teprv dne 20 března. Rovněž
tak práce v kancelářích a pracovnách musily býti
od 24. ledna do 11. února úplně zastaveny až na
sekretářství Musea, kde se úřadovalo nepřetržitě. Po
11. únoru zahájeno bylo úřadování v kancelářícha
pracovnách, jež se vytápějí pomocí kamen; vše-
obecné pravidelné úřadování mohlo však nastati až
teprv ode dne 20. března. Touto nezavíněnou kala-
mitou byly ovšem práce v jednotlivých oddělenich
musejních značně pozdrženy.
Společnost Musea král. českého čítala koncem
roku 1899 úhrnem 583 členů a čítá koncem roku
1900 členů: čestných 7, činných 253, přispívajícíc
334, úhrnem 594. V roce 1901 až dosud přistoupilo
6 nových členů.
V roce 1900 byly bibliotheka a s ní spojené
sbírky opět značně rozmnoženy.
Získáno bylo: 1. tisků úhrnem 10. 317 děl, mezi
nimi darem od jednotlivců 7.574, darem aneb výmě-
nou od úřadů, společností 1006, koupí 1737; 2. ruko
pisů 121, a to 78 darem, koupí 43; 3. korrespon-
dencí 1450, a to 797 darem, koupí 653: 4. rytin
fotografií 854, a sice darem 549, koupí 305; 5. hu-
debnin 158 darem; 6. atlantů a map, darem 73a
koupí 119.
Praha
muzeum král
1006
8
article
Celá řada dárců obohatili bibliotheku spisy ná-
kladnými a vzácnými. Výměnou za musejní publi-
kace zaslal z Moskvy hlavní archiv ministerstva za-
hraničních záležitostí všecky své publikace, pokud
jsou na skladě. Touto zásílkou přibyly do biblio-
theky nepostrádatelné a v Praze posud scházející
prameny ke studiu styků západní Evropy s Ruskem
po všech stránkách historického vývoje.
Z knih koupí získaných zasluhuje zvláštní
zmínky výběr knih z pozůstalosti j školního rady
p. E. Tonnera.
Oddělení korrespondencí vedle jednotlivých listů
darovaných a koupených, bylo rozmnoženo zvláště
dvěma sbirkami, jejichž používání sice pro přítomnos
z důvodů samozřejmých spojeno jest s podmínkam
a výhradami, kteréž však chovaji budoucímu ba-
dateli o novějších literárních a kulturních dějináci
českých vysoce zajímavý material.
Zasloužilý spisovatel školní rada pan Adol
Heyduk v Písku věnoval bibliotbece kromě řady knih
a osobních upomínek celou svou literární korrespon-
denci. Není třeba šiřiti o tom slov, jak čestné a vy
nikající místo zaujímá náš »slavik Pootavský«v
české literatuře. Dlužno tudíž zařaditi dar tento mezi
nejvzácnější v oddělení korrespondence českých spi
sovatelů doby novější. Listy Nerudovy, Hálkovy
jiných poskylnou literárnímu historikovi kořist ví
tanov, jinde sotva tak hojně zachovanou.
E Tonner
Adol Heyduk
Nerudův
Hálkův
Moskva
Praha
Evropa
Rusko
Písek
9
article
Korrespondence školního rady Em. Tonner
osvětluje všestrannou jeho činnost v politickém oboru
na poli historického bádání i v oboru vlastenecké
činností, jakož i jeho význam jakožto horlivého pro
středkovatele styků mezi Čechy a Poláky.
Také v roce mínulém povolila sl. Občanská zá
ložna v Karlině na vazbu knihovny Palackého 200zl
Archiv rozmnožen byl letos celkem o 1555
kusů, z kteréhožto počtu 380 kusů bylo darováno.
Koncem r. 1900 skládal se archiv musejní z ná
sledujících oddělení:
1. Lstiný pergamenové 1850 kusů. 2. Diplomatái
(celý novější výzkum, kteřý zapůjčen byl k příprav-
ným pracím na vydání českého diplomatáře, v to
nepočitaje) 15.600 kusů. 3. Listiny obsahu všeobec
ného 6140 kusů. 4. Tišténé palenty a vládní výnosy
7873 kusy. 5. Listiny a knihy měsí i obcí 31.225 kuso.
6. Material k popisu království českého: historicko-
topografický z r. 1825 a 1842, sfragistický z r. 1834
a nápisy na nábrobcích, na zvonech ald. z r. 1829
18.204 kusy. 7. Listiny šlechty české 23.015 kusů.
Tonner
Polák
Čechy
Karlin
Palacký
10
article
8. Genealogieká sbírka hr. Rudolfa Vratislava 14 960
kusů. 9. Znaky šlechty české 3364 kusy. 10. Sbírka
autografů a pečelí vrch. slavebuího rady dra. Josefa
Hlávky 8789 kusů. Dále rodop. a místop. sbírka Fr.
Palackého a rodop. sb. A. Rybičky, obě na více
tisících drobných lísíků. P. J. K. Rojka soupis far a
farářů v Čechách v době předhusilské, autografy,
pečeti, knihy soudu komorního a purkrabského, archiv
šlernbersko-manderscheidský a obsáhlé registratury
choceňská a litomyšlská.
1Sbírka mineí a medatlií od poslední
zprávy za r. 1899 byla rozmnožena o 19 medaillí
z nichž 6 stříbrných a ostatní ze sprostšíbo kovu.
pak o 96 mincí. mezi nimiž 2 zlaté. 88 stříbrných
6 měděných. Ze starší zásoby mimo to popsáno
uloženo bylo 5 medaillí bronzových, 156 drobnějších
minci stř. a 26 měď., takže do skříní letos uloženy
302 kusy mimo 6 papírových peněz soukromých
z r. 1849. Zakoupeny 44 kusy.
Pro sbírku archaeologie praehisto-
rické získáno bylo darem: předmělů ozdobných
bronzových, železných a j. 158 inv. čísel a 62 nádoby.
Koupí získáno: z Želkovic hromadný nález, sestáva-
jící z dvojí uzdy koňské s obloukovitými raménky
osmi ozdobných puklic z řemení, dvou velkých nožů
železných a j. Dále získán skvostný meč rázu t. zv.
antenského ze Žatecka, br. náramek z Třebestovic.
nátamky z Klapého u Hasenburka, jehlice a janta-
rový kotouč a 10 nádob z Turska, půl sekyrky uher-
ského typu z Teplicka, br. kopí ze Sadské; vlastním
zkoumáním získáno 22 inv. č. bronzových a želez-
ných předmětů, 136 nádob a ozdobné střepy ze sídlišt.
Úhrnný počet předmětů ozdobných a užitečných
z hrobů a sídlišť činí 5859 inv. čísel, z kterých jako
studijní materiál uloženo v dolejších zásuvkách 452
inv. čísel.
Rudolf Vratislav
Hlávek
Palacký
A Rybička
Rojek
Francie
Čechy
Žatecko
Třebestovice
Klapý u Hasenburk
Tursko
Teplicko
11
article
Nádob ve sbírkách vyložených jest 1840, poče
nádob neurčitého původu neb ze středověku uloženo
ve skladišti 180. Počet kamenů ve zvláštní skřini
vyložených je 160, uschovaných 339.
Činnosti správy oddělení rozmnožena byla sbírka
velmi značně i v roce 1900, zvláště nálezy získa-
nými kopáním, a to: z mohyly Krlíše u Turska, dále
u Hustiřan blíže Jaroměře, na Chlomku, u Soběra
blíže Jičína, u Studňan, u Ctiněvsi pod Řipem
u Lháně blíže Jičína, o čemž bližší zpráva podána
jesl ve »Vědeckém působení«.
Sbírka historické archaeologie roz-
množena byla 459 kusy, z nichž bylo- darováno 335
a koupeno 124.
Pro sbírku elhnografickou získáno celkem 270
kusů, a sice 23 darem a 247koupí.
Znamenitého obohacení dostalo se zvláště sbíree
architektonických fragmentů.
Pro národopisné oddělení českoslovanské zakou-
peno bylo 188 předmětů, z nich 15 českých. 123 mo
ravských a slováckých. K získání předmětů byly
podniknuty výlety do Bakova, Světce, Zbiroba, Panen
ského Týnce, Plzence, Kouřimi, Třebivlic a j.
Sbírka zoologická byla r. 1900 o 115 inven
tárních čísel a 19.887 exemplářů rozinnožena.
Darem přibylo 36 inventárních čísel o 118 exem
plářích.
Koupí a výměnou získáno bylo 79 inv. číse
o 19.769 exemplářích.
Byla též zakoupena velká sbírka zemřelého archi-
váře v Chebu p. J. Gradla Obsahuje asi 18. 00
exemplářů, které jsou v pěti velkých katalozích peč-
livě zaneseny s ndáuím jich naleziště neb způsobu
získání.
Sbírka botanická rozmnožena byla r. 1900
mimo nově došlé rostliny herbáře českého o 18 in.
ventárních čísel, vykazujících 5649 herbäřních exem-
plářů a 19 předmětů pro sbírky výstavní, celken
tedy o 6068 kusd.
J Gradl
Tursko
Hustiřany
Jaroměř
Chlomek
Jičín
Ctiněves pod Řip
Bakov
Týnec
Plzenec
Kouřim
Třebivlice
Cheb
Krlíš
12
article
Darem vzrostly herbáře všeobecný a kryploga-
mický o 590 exemplářů, koupí o 2060 ex. Na vý-
měnu zaslalo botanické oddělení c. k. dvorního
musea ve Vídni 200 rostlin sbírky »Krýptogamae
exsiceatae«.
Sbírka mineralogicko-petrografická
roku 1900 obdržela darem 23 kusů, zakoupeny byly
44 kusy, vykazuje koncem roku 1900 12.029 čísel.
Ve sbírce geologicko-palaeontologi-
cké soustřeďovala se činnost na doplňování a defini-
tivní pořádání sbírky všeobecné, ač ovšem též ostatní
již hotovější oddělení sbírky se nepouštěla se zřetele
a věnována pozornost zvlášť jejich inventování.
Přírostek sbírky geologicko-palaentologické činí
v roce 1900: darem 57 kusů, koupí 890 kusů, vý-
měnou 228 kusů, činností úřadníků 229 kusů, úhrnem
1404 kusy.
Soustavné doplňování jak české lak i všeobecné
sbírky čím více se zdokonaluje, stává se obtížnějším
a přírostek sbírek co do číselného počtu se tím ob-
mezuje. Styky osobní, v něž vešel ředitel pan proí
dr. Frič na své cestě do Ameriky roku 1899, přispěly
k tomu, že ještě roku 1900 bylo možno s některými
ústavy americkými (National-Museum, Columbia-
College, Americ. Museum) uzavřiti výhodnou výměnu.
Sbírky geologicko-palaeontologické zahrnují tyto
síně: Barrandeum, Sternbergeum, útv. kamenouh. a
perm., útvar křídový, útvar třetihorní, naplaveniny.
všeobecná sbírka geologická, sbírka mikr. praepa-
rátů a výbrusů, dynamická sbírka.
Celkem uloženo dosud v síních výstavníc
91.236 kusů zkamenělin a hornin (o 5313 více než
loni).
Podrobná zpráva podána o vědeckém p-
sobeni musea, kteréž bylo i v tomto roce
rozsáhlé i blahodárné.
doktor
Frič
Vídeň
Amerika
Nationalmuzeum
Americ
13
article
Sbírky musejní navštívilo ve 233 dnech veřejné
návštěvy (120 dnů zdarma a 113 dnů za vstupné
80.151 osob, a to 65.074 osob zdarma a 15.07
platicích. Hromadných návštěv bylo 130 (3712 osob)
a to 5 spolků (169 osob), 36 tříd škol středníci
(976 osob) a 89 tříd škol obecných a měšťanských
(2567 osob).
Úhrnná návštěva jest o 9487 osob menší než
v minulém roce, avšak přece ještě o 2002 osoby
větší než v roce 1897. Úbytek ten zvláště vysvětluje
se tím, že v době kalamity uhelné v Praze musiiy
sbírky musea od 24. ledna do 20. března zůslat
zavřeny, jelikož nebylo možno jich vylápěti. Potěši-
telno však jest, že počet platících navštěvovatelů
vzrostl o 1992 osob naproti roku 1899.
Čítárnu bibliotheky navštívilo v roce 1900 8541
čtenářů, kterým vydáno bylo 47.976 knih.
Praha
Potěš
14
article
Výkaz osobností, učenců, umělců a interes-
sentů vůbec, kteří hledali a nalezali v knihovněa
sbírkách musejních prameny pro svá studia, jes
v pravdě velký. Zejmena slovanská cizina byla za
stoupena mnohými učencí. Výkaz o vědeckých pod-
nicích musea zahrnuje zejmena zprávu o pokračování
ve vydávání díla Barrandeova, o přírodovědeckém
prozkoumání Čech, o systematickém vykopáván
starožitností a zkoumání archivů.
Přehled jmění musea za rok 1899 vykazuje
příjmy úhrnem 219.739 zl. 49 kr., vydání úhrnen
129.336 zl. 061/2 kr.
Odečte-li se vydání od příjmů, zbývá koncem
roku 1899 celkem 90.403 zl. 421/2 kr.
Fond Opizův k účelům botanickým vykazuj
koncem roku 1899 stav jmění 3578 zl. 76 kr.; jměn
fondu Barrandeova, založeného k podpoře výzkumu
geologických, zejmena v českém siluru, koncem r. 1899
10.550 zl. 97 kr. jmění nadace Aloisa. Turka, k pod-
poře studia historického a přírodovědeckého v Čechách
vykazuje koncem roku 1899 11.071 zl. 38 kr.
Přehled jmění Matice České poskytuje
koncem roku 1899: příjem 114.299 zl. 54 kr., vydání
10.621 zl. 6 kr., zbývá jmění 103.678 zl. 48 kr.
Opizův
Barrandeův
Alois
Turek
Čechy
15
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Klub svobodomyslných lidových
poslanců českých koná schůzi v pon-
dělí dne 4. března o 3. hod. odpolední
Plenum poslanecké sněmovny jest o 5. hod.
večerní. Přítomnost všech českých poslanců
jest toho dne nezbytnou.
— Situace. V soudobé politické histori
Cislajtánie dospěli jsme opět k okamžiku — děje
se tak každého roku aspoň jednou — kdy vše-
chen politický svět jakoby na povel se zastaví.
16
article
uhodí se do čela a potom zvolá unisono: »Dále
to tak už nejde!« Vezměte do ruky kterýkol
list, na první, na druhé i na třetí straně, všude
kde je řeč o politice, naleznete v předu, i v
zadu: »Tak dále to nejde!« Sejděte se s kterým-
koli politikem, každý počne a končí řeč svou
slovy: »Tak dále to nejde!« a promluvte s kterým-
koli aktivním státníkem, každý končí s povzde-
chem: »Tak dále to nejde!« Politika cislajtánská
ocitla se opět na rozcestí, ocilla se v onom
kritickém stavu, jaký všude jinde řeší se roz-
hodnutím a pevným odhodláním a potom ener
giekým postupem v určitém směru, však v tomto
státě má se věc docela jinak. Politika cislajtán
ská hrozí se přímých širokých cest, ona vyhle-
dává se zvláštním, v mnohých případech nepo-
chopitelným gustem stezičky postranní a snaží
se dostati se k cíli po cestách, jimiž žádný roz-
umný člověk by nešel. Tolik je jisto, že ne-
bude-li česká delegace chtíti, parlament k tak
zvané k plodné práci se nedostane. Vše-
chna opatření, dospěti jinak k tak zvané děl-
nosti, osvědčí se býti marnými a nejchytřejší
interpret jednacího řadu, nevyvodí z něho vý-
klad, kterým by obstrukční taktika česká mohla
býti poražena. V tomto okamžiku je osud říšské
rady v rukou 54 poslanců českého klubu, o tom
nemůže být pochybnosti. Pokud zůstane ténto
počet neporušený, aneb pokud bude možno
úbytek nahraditi některým ochotným poslancem
z klubů spřízněných, marně bude pan dr.
17
article
Lueger, pan Wohlmayer, perfidní Kaiser naříkat
a pan předseda hrabě Vetter volati poslance
ku práci. Co ale dále? Buď přerušení činnosti
parlamentní a odklizení parlamentu vůbec, a to
co nezbytno, vykonati paragrafem čtrnáctým.
Což ale to ostatní?. Potřeby, které tímto osudným
paragrafem prověsti se nedají? A jiná ještě
otázka: Jak dlouho má vláda § 14. trvati?
Jak dlouho má zůstati ústava konfiskována
k vůli tomu, že nesmí býti za žádnou cenu
změněna? Aneb je ještě cesta druhá. Odhodlá-i
se dělná většina hnáti proti českému odboji
útokem, pokusit se o to, převahou svojí česk
poslance vysíliti. Konati totiž schůze bez ústání
spolehati se na to, že většina dá se střídati i po-
mocný parlamentní aparát že by nadlidskou ná-
mahu vydržel, kdežto poslanci čeští, kteří by ne-
přetržitě nuceni byli neustále být do jednoho n
místě, nadlidské námaze by podlebli. Taký experi-
ment končí ale zpravidla bosři a bouře toho druhu
zažehnávají se zase jen odročením, uzavřením
neb rozpuštěním domu. Ze všeho toho je pa-
trno, že práce v parlamentu bez svolení če-
ských poslanců je nemožna. — Však vláda je
skromná. Byla by prozatím spokojena, kdyby
odpor český utichl aspoň na tak dlouho, aby
mohly býti vyřízeny některé předlohy, na něž
se větší váha klade. I byla by snad k nějakým
Lueger
Wohlmayer
Kaiser
Vetter
18
article
ústupkům ochotna. Však již tu stojí Němei,
kteři opírajíce se o známý výrok, že bez je-
jich svolení nesmí se národu na-
šemu povoliti ninejmenšího, jinak
že by ihned sami vstoupili do ob
strukce, prohlašují i to, co by jejich ná-
rodní državě v nejmenším újmy nezpůsobilo,
za casus belli. Tak se věc má dnes. Arci
je přesvědčení, že již příští týden stane se obrat
a že nynějšímu stavu bude učiněn konoc. Op
rajíce se o znalost rakouských poměrů, máme
za to, že zklamáni budou ti, kteří domnívají
se, že vykonán bude v nejbližších dnech na
poli politickém nějaký velký čin. Nanejvýš možno
připraviti se na nějaký příštipek, kdyby ale s
stal, potom — o tom nemůže býti pochybnosti,
bude to čin obrácený hrotem svým proti nám.
— Naši Prušáci ve vládním tisku. V
čtvrteční schůzi poslanecké sněmovny ukázali,
jak jsme v referátu včerejšího čísla uvedli, naš
Prušáci ústy posl. Steina a za souhlasu jeho
přátel plně svou barvu. Posl. Stein za řeči posl.
dra. Šileného volal: »My tam nešilháme, my
se tam diváme!« (Rozuměj: do Německa.)
»Vy chcete do Ruska, my cheeme do Ně-
mecka!« »Ano, říkáme to sami«, (t. j. »že
chceme do Německa«). »Pravím to hlasitě: My
chceme přijíti do německé říše.«
»Pardonu se nebude dávati také Čechům.«
»Dnes jest každý hlupákem, kdo
jest v Rakousku vlastencem« a pod.
— Zprávu o této schůzi přinášejí také oba
úřadní pražské listy, český a německý, ve kterých
jsou však všechny velezrádné pro-
jevy Steinovy pečlivě zatajeny a
významný výstup posl. Šíleného s posl. Steinem
odbet jest v nich způsobem, který zasluhuje,
by byl zaznamenán. Český hlasatel pražského
místodržitelství odbývá jej slovy: »Mezi řečí
tohoto (posl. Šileného) došlo k výjevu, který
vzbudil velkou veselost v celé sněmovně. Posl.
Stein
Posl
Čecho
Steinův
Šilený
Německo
Rusko
Rakousko
poslanecký sněmovna
19
article
Stein totiž stál před řečníkem a stále naň po-
křikoval. Po jedné z takových poznámek obráti
se k němu poslanec Hořica a — obejmul jej-«
Německé vydání pražského úřadního listu praví;
»Posl. Stein, který stojí opřen o lavici řečníka,
činí k řeči posl. Šileného neustále poznámky.
Po jedně z těchto poznámek posl. Hořica za
všeobecné veselosti objal posl. Steina. « — T
vše. Orgánům pražského místodržitelství tedly
neušlo, že posl. Hořica objal posl. Steina, ani
že se při tom sněmovna zasmála, avšak čtenáři
jejich nesmějí zvěděti, proč jej objal, že učinil
tak po upřímném, otevřeném jeho doznání snah
a konečných eilů našich »Velkoněmců« a nesmějí
čísti, co vlastně posl. Stein svými výkřiky řekl
Tolo faktum třeba dnes věru konstatovati.
— Týrání mužstva v německé armádě.
Surovosti vůči podřízenému mužstvu ve vojsku
toť stará píseň, a kdyby se všechny výkřiky
oběti poddůstojnické a důstojnické brutálnosti
spojily v jeden mohutný sbor, jinak by asi za
lehly uši — pruským generallieutenantům a ge-
nerálmajorům, kteří musili předvčírem horkou
šrůtku podniknouti s opposičními řečníky v říš
ském německém sněmu v télo přičině. Nebot
německá armáda a zvlášť pruské vojsko jako
ve všech věcech i v týrání mužstva »jde na-
před«, to jest čílá největší procento případo
surovostí na vojácích spáchaných. V úterní
schůzi říšského sněmu německého uvedl poslanec
Stein
Hořica
Tolo
20
article
Kunert takové příklady brutálnosti a přímo be-
stiálnosti proti vojákům, že se pruský mililarism
zardíti musí před ostatními vojenskými státy,
ačkoli, jak dobře známo, není ani v bliž-
ším i širším okolí Pruska žádný nedostatek
dokladů nelidského nakládání s »nojdrahocen-
nějším statkem«. Zmrzačení vojáka, tak že jes
neschopen nejen další služby, ale vůbec jaké-
koli výdělkové činnosti v životě občanském
není podle údajů poslance Kunerla žádným
vzácným zjevem, stejně jako prokázaná shovi-
vavost nadřízených vojenských inslancí, zaruču-
jící obyčejně »oblíbenému sergentu« naprostou
beztrestnost. Událostí takových, jako že některý
gardista ztřískán byl od pana »gefreitra« pažbou
tak, že musil býti dopraven do nemocnice atu
po delším trápení zemřel zánětem vaziva vnitř-
ního hrudníku, netřeba sí zvláště všímati. Horší
je už, že ubožák byl ještě ve svém zbědovaném
stavu dvěma poddůstojníky týrán, aby udal, že
si poranění svá způsobil sám, jak dodatečným
vyšetřováním zjišténo. Posl. Kunert dovozoval
že není nouze ani o falešné přísahy při tako-
vých vyšetřováních, kdy se jedná o to, svaliti
vinu s pravého pachatele. Týrání mužstva děje
se však jiným, rafinovanějším způsobem bestiál-
nosti, při čemž záleží trýzniteli na tom, aby si
v každém případě zachoval beztrestnost. Není
ani třeba, dovozoval řečník v německém parla-
mentě, aby poddůstojník mlátil do své oběti
pažbou, stačí prý, aby jí rozkázal prováděti
určité cvičení až do tělesného úmoru. U kte-
réhos armádního sboru německého musil jistý
muž stoje na špíčkách točiti ruč
nicí 200—300krát, jiný byl nucen na š pl
Prusek
Kunerla
Posl
Kunert
21
article
haci žerdi tak dlouho splhati a
mu kůže v cárech visela. Tento mučedník
pruského »drillu« a »strammheitu« musil býti
dopraven do blázince v akutním šílenství. Ne-
dávno zastřelený rytmistr Krosigk dal jistému
muži prováděti obraty tak dlouho, až klesl bez
vědomi k zemi. U 5. pěšího pluku v Gdánsku
hlásil se jeden muž nemocným, šikovatel, maje
jej v podezření, že chorobu předstírá, nařídi
mu hodinu dodalečné execirky s plným tlu-
mokem. V několika hodinách ubožák zemřel
vysílením. Zvláštním zjevem také v německ
armádě jest týrání učltelůzáložníku
v čemž obzvláštní zlomyslnosti a výstřednost
vyníkl — vévoda Jan Albrecht Meklenburský.
Zvláštní kapitolu věnoval poslanec Kunert pře-
máhavým letním pochodům, nezřídka na 40 až
50 kilometrů (), při nichž mužstvo padá jako
mouchy slunečným úpalem, z pravidla smrtelně
končícím. Proti tomuto přemáliání mužstva byly
vydány zvlášmní kabinetní rozkazy, ale rozkaz
těch se prostě nedbá; ačkoli jest nařízeno, aby
se tyto rozsáhlé pochody konaly teprve až po
1. září, se zálibou pořádány jsou v nejparněj
ších letních dnech. Daleko převážná část pří
padů týrání mužstva nebývá ani udávána, poně
vadž cesta stížnosti jest obyčejně marna, ví
prý prostý voják mnohem lépe než páni u ze-
leného stolu, co jej očekává, když se k stížnosti
odváží. Zdrcující jest případ, který Kunert ve
své řeči vypravoval. Jistý jezdec byl násilím
nucen, u žlabu ve stáji žvýkati a po-
lykati seno; nestěžoval si však, nýbrž ra-
ději chopil se provazu a oběsil se . ..
Krosigk
Jan
Albrecht
meklenburský
Kunert
Gdánsko
22
article
— Z výboru Ústřední Matice školské.
Plenární schůze výboru koná se dnes v sobotu
2. března o 6. hodiné večerní. Na programu
jsou dvě důležité záležitosti stavební.
— Osobní. Pan František Šimůnek z Plzně,
podrobiv se u místodržitelství král. českého přede-
psané zkoušce, stal se úřadně oprávněným stavitelem.
— Úmrtí. V Ronově zemřela včera ve věku
75 let pí. Marie Chittussiová, matka zesnulého již
znamenitého krajináře Antonína Chittussiho. Zesnulá
narodila se roku 1825 v Rohozném u Nasavrk jako
dcera hostinského a majitele hospodářství A. Flaly.
V r. 1845 provdala se za Jana Chittusího, obchodníka
v Ronově; o dvě leta později povila synka Antonína,
na jehož vychování rodiče vynaložili veškerou péči,
která nesla nejzdárnější ovoce. Zesnulá paní byla
skromná, mílé povahy a požívala neobmezené úcty
a vážnosti. — V Náchodě zemřela ve čtvrtek paní
Božena Čapková roz. Faltova v mladistvém věku
22 let. Pohřeb konán bude dnes v sobotu 2. března
o 1. hodině odpoledne z domu smutku č. 291 (Podě-
bradská ulice) do Hořiček na tamní hřbitov.
Šimůnek
Chittussiová
Chittussi
A Flala
Jan Chittusí
Antonín
Čapková
Faltův
Plzeň
Ronov
Nasavrky
Náchod
Hořičky
23
article
— Z městské rady pražské. (Schůze v pá-
tek dne 1. března.) Na základě návrhu ankety v zá-
ležitosti vlečné dráhy u přístavu v Holešovicích po-
stoupeny projekty, věci té se týkající, komisi pro
kanalisování Labe a Vltavy. Obec pražská ujala s
iniciativy proto, ahy projekt nezůstal v průtahu; ny-
nější výsledek bude ministerstvu sdělen, jakož i to,
že obec vyčkávati bude dalšího pozvání komise pro
kanalisaci Labe a Vltavy. S tím souvisí též zřízení
veřejného skladiště u přístavu holešovického, jež zá-
visí na rozluštění otázky prvé. — Obchodní komora
zaslala dotaz v příčině železničního spojení s pří-
stavem holešovickým a bude jí sdělen uvedený vý-
sledek porad ankety. — Na pozvání »Donau Vereinu«
k letošnímu sjezdu v září ve Vratislavi, zúčastní se
sjezdu pp. náměstek starostův E. Neubert a ob. st.
arch. Gregor, kteří jsou členy subkomitétu. — V den-
ních listech vyskytla se zpráva, že ministerstvo spra-
vedlnosti zaslalo radě městské plány, týkající se
stavby nové soudní budovy na Karlově náměstí, ve
kterých proti dohodnuti s obcí pražskou risalit mi-
sto na 50 em. — vyčnívá po třetinu délky průčelív
ulici Spálené na 1.5 m. do ulice, takže rozšíření
ulice Spálené tím trpí újmu. V záležitosti té podáno
bylo v radě městské vysvětlení, že dosud nové plány
zaslány nebyly. Mimo to bylo poptávkou u referenta
stavebního komilétu zjišténo, že tyto dny byly ko-
mitétu z ministerstva dodány nové plány stavbya
že v plánech těch je podmínkám, radou městskou
kladeným, vyhověno. — Schválen návrh, aby pout
E Neubert
Gregor
Holešovice
Vltava
Vratislav
Karlov náměstí
Spálená
kanalizace Labe
Dunaj Verein
24
article
Josefská — jako roku loňského — konána byla na
náměsti Staroměstském, ježto náměstí Josefskéz
důvodů komunikačních se nyní pro trh tak frekven
tovaný nehodí. — Mostné (hrubý příjem) v týdnu d
16. do 23. února t. r. obnášelo na provisorním mostě
u Národního divadla 2868 K 94 h, na mostě Fran-
tiška Josefa 2989 K 6 h, na mostě Palackého 3971 K
46 h, na mostě přes Štvanici 1432 K 56h a na mo-
stě Žofínském 228 K 28 h. — Na základě přípisu
obce libocké usneseno obrátiti se na ředitelství dráhy
buštěhradské, aby zavedla příznivější spojení Prahy
s Libocí a aby opraviti dala čekárnu třetí třídy na
státním nádraží. — Ministerstvo povolilo prodloužení
koncese pro předběžné práce pro elektrickou traťz
Prahy do Hodkoviček. — Usneseno k návrhu m.r.
pana Zikana, jenž již v jedně z předežlých schůzi
poukazoval na chatrný stav domu č. 609—I. na ná-
roží náměstí Staroměstského a Dlouhé třídy, který
spolu znemožňuje rozšíření Dlouhé třídy k účelům
komunikačním a zcela nezpůsobilým jest k obývání,
leda že by s velikým nákladem byl opraven, vyje-
dnávati s erárem jako zástupcem majitelů o zakou-
peni tohoto domu k účelu otevření komunikace z
Staroměstského náměstí do Dlouhé třídy. — V měst-
ském ústavě pro bezplatné sprostředkování služby
práce v měsíci únoru hlásilo se o práci 509 dělníků,
z nichž bylo 286 z Prahy a 223 z venkova; práci
obdrželo 306 dělníků a to 194 z Prahy a 112 z ven-
kova. V oddělení ženském hlásilo se o práci 425
sice 248 z Prahy a 177 z venkova. Práci ohdržel
215, z nichž 120 z Prahy a 95 z venkova. V muž-
ském oddělení dostalo práci nejvíce nádenníků (71),
pak holičů (56), dále obuvníků (48), krejčí mužských
(38), truhlářů (22). V oddělení ženském nejvíce slu-
žek (152), posluhovaček (15), chův (14) ald.
Fran
Josef 2989
Zikan
Palacký
Praha
Liboc
Hodkovičky
rožit náměstí
staroměstský náměstí
národní divadlo
25
article
— Městské zastupitelstvo v Karlíně ko
nalo včera odpoledne řádnou schůzi. Poněvadž pan
starosta Lokay i jeho náměstek p. Nekvasil byli sti
žení chorobou a nemohli se do schůze dostavili
ujal se předsednictví nejstarší člen městské rady pan
V. Sviták. Ředitel městských úřadů p. Svatek
podal obsáhlou zprávu o návrhu smlouvy o koup
pozemků invalidních v Karlině a o pronájmu po-
zemků ve Strašnicích, k vojenským cvičením slou
žících. Znění smluv bylo schváleno a usneseno, aby
kupní cena byla vyplacena teprve tehdy, až veškeré
listiny, koupě malé louky invalidní se týkající, budou
vzájemně podepsány. Městské radě dáno splnomoc-
nění, aby potom z povolené půjčky u Zemské banky
král. českého byl potřebný obnos vybrán. K ná
vrhu p. řed. Kneidla budou smlouvy litograficky
rozmnoženy a členům zaslupitelstva obecního doru-
čeny. Pan dr. Lokay připomenul, že smlouvy byly
v právnické komisi důkladně a svědomitě prozkou-
mány. — Uprázdněná místa nadační obdrželi: z na-
dace J. Srnce pro žáky obecné a měšťanské školy
ehlapecké: Alois Chadima a Josef Wünsch; nadaci
Procházkovou Božena Matoušková; nadaci obce kar-
línské pro žáky české reálky v Karlíně Jarosl. Sko-
kan a nadaci Jos. Srnce pro žáky téže reálky Jar.
Lokay
Nekvasil
V Sviták
Svatek
Kneidl
doktor
J Srnec
Chadim
Wünsch
Matoušková
Srnec
Karlín
Strašnice
Jos
26
article
Titz. — Okresní výbor karlínský přípisem ze dne
23. řijna 1900 vyzval obec karlínskou, aby se vyjá-
dřila o žádosti obce libeňské k sněmu král. českého
podané, v niž žádá, aby v obci libeňské zřízen byl
nový c. k. okresní soud a zté příčiny aby celá řada
obcí z obvodu zdejšího soudu vyloučena a novému
c. k. okresnímu soudu byla přidělena. V této příčině
byl schválen následující návrh městské rady: Ohra-
žujeme se proti zamýšlenému rozdě-
lení soudního okresu karlínského z toho
důvodu, že provedením rozdělení tvořila by obec
karlínská se zdejším okresním soudem enklavu ci-
zími soudními okresy od vlastního soudního okresu
úplně oddělenou, stav to, jaký dodnes snad nikde
neexistuje. — Do místní školní rady české
zvoleni byli pp.: Phdr. Jan Plašil, JUDr. Vavřinec
Svatek, řed. Frant. Kneidl, Jan Topinka, Otokar Hejt-
mánek a JUDr. František Lokay; za nábradníky pp.
Titz
Plašil
JUDr
Svatek
František
Kneidl
Topinka
Hejt
Lokay
okresní výbor karlínský přípis
27
article
Jan Navrátil a MUDr. R. Krejčí. — Do s p rá vn
Jan Navrátil a MUDr. R. Krejčí. — Do s p rá vn
rady elektrárny byli zvoleni pp.: Adolf Lokay.
JJindř. Ronz, Jan Rudle, Hugo Demartini, V. Svitak,
B. Štěrba a Josef Brzák. — Příznivě byly vyřízeny
žádosti p. Ant. Kazdy za přeložení koncesse hostin-
ské do čís. 176, p. Jana Fučíka za koncessi hostin-
skou do č. 386, p. Josefa Eckla za totéž do č. 394
a p. Bedřicha Šestáka za přeložení koncesse z čís.
337 do čís. 393. — Pan Engelmann přednesl ná-
vrh rady městské na výzdobu zased a cí i
menší síně v radnicí. Dle návrhu toho, za-
stupitelstvem jednomyslně schváleného, ve velké za-
sedací síni má být na obou postranních vlisech umi-
stěno 8 historických obrazů, vývinu obce karlfnské
se týkajících. V průčelí po obou stranách obrazu
panovníka mají být umístěny obrazy králů českých
a sice Karla IV. a Jiříka Poděbradského. Se třemi
předními umělci bylo již zahájeno vyjednávánío
zhotovení těchto obrazů. Pro malou síň zasedací
mají být opatřeny podobizný čtyř starostů karlín-
ských a sice pp. Josefa Götzla, Václava Lokaye, Jana
Topinky a Adolfa Lokaye. Podobizny zhotoví malíři
pp.: Olíva, Polák, Schulz a Ženíšek. — Návrh na
podání žádosti o povýšení Karlina na město ao
stvrzení znaku městského byl po doporučení p. To-
pinkou projednán ve schůzí důvěrné.
Navrátil
MUDr
R Krejčí
Lokay
Rudle
Hugo Demartini
V Svitak
Štěrba
Brzák
Kazda
Fučík
Eckl
Šesták
Engelmann
Karel Iva
Jiřík Poděbradský
Götzl
Topinka
Polák
Schulz
Ženíšek
Karlin
28
article
— »O záležitostech osobních městského
úřadnictva v Karlině«. Toto thema nalézalo se
na jednacím pořadu včerejší řádné schůze obecního
zastupitelstva v Karlíně. Po vyřízení četných jiných
záležitostí, o nichž podáváme zprávu na jiném místě,
byla prohlášena schůze za neveřejnou a předsedající nej-
starší rada p. Sviták udělil slovo referentu p. dru.
Lokayovi, jenž pravil: Následkem udání o při-
hodivších se nepořádcích v městském důchodě učinil
starosta p. Lokay neprodleně opatření, aby přednosta
kanceláře důchodenské pan Václav Farkač až do
skončení vyšetřování byl z úřadu svého suspendován.
Sviták
Lokay
Farkač
Karlin
29
article
Dále svolal městskou radu k mimořádné schůzi,
která opatření toto schválila a usnesla se, aby zvo-
lena byla pětičlenná komise vyšetřovací, v níž zase-
dají pp. starosta Lokay, Demartini, Engelmann, Hejt-
mánek a Štěrba. Mimo to usneseno, aby byl opatřen
revisor, který by veškeré účty v důchodě prozkoumal.
Městská rada žádala, aby veškerá tato opatření byla
zastupitelstvem schválena. Pan Topinka doporu-
čoval, aby touto záležitostí, která v Karlíně způ-
sobila značné vzrušení, zástupitelstvo obšírněji se
zabývalo. Pan Kremlička pravil, že mimořádná
schůze městské rady usnesla se sice na návrzích
přednesených, ale stylistické jejich vypracování že
bylo svěřeno p. dru. Lokayovi. Když pak se elaborát
dostal do staročeského sdružení na radnici karlínské,
tu bylo uvedeno, že učiněné opatření je pouze jedno-
stranné a že mělo být zakročeno také proti likvidá-
toru p. Tomáši Maděrovi. Sdružení usneslo se tedy
doplmiti elaborát tím, že navrhuje se suspendování
p. Maděry a dále navrhuje se zavedení disciplinár-
ního vyšetřování proti některým jiným úřadníkům.
Ale v referátu p. dra. Lokaye o tom nic není uve-
deno. Řečník podotýká, že usnesení staročeského
sdružení bylo předloženo starostoví p. Lokayovi, který
s ním úplně souhlasil. Pan Ronz navrhoval, aby
zpráva p. dra. Lokaye byla prostě schválena. Pan
Topinka opětoval pronesené přání, aby se zále-
žitost neodbývala jen tak zkrátka. Veškeré opatření,
které se stalo, svědčí jen proti jedné osobě, předno-
stovi důchodu p. Farkačovi. Kdybychom při tom se-
trvali, byla by to čirá nespravedlivost. Doporučuje
proto, aby byl suspendován také p. Maděra, likvi-
dátor a aby proti některým jiným úřadníkům zave-
deno bylo disciplinární vyšetřování. Pan Ronz po
tomto vysvětlení souhlasil s přednešenými návrhy.
Lokay
Demartini
Engelmann
Hejt
Štěrba
Topinka
Kremlička
Maděra
Ronz
Farkač
Karlín
staročeský sdružený
30
article
Pan dr. Lokay upozorňoval na § 53. obecního
řádu a navrhoval, aby návrhy zformulovány byly
tak, že se starostovi města doporučuje, aby nařídil
suspendování dalšího úřadníka spolu s připomenutím,
že toto opatření je jen dočasné. Pan Maděra byl
skutečně již přesazen a sice do výpravny, která však
není pokládána za žádný úřad, do něhož úřadníci
jsou povoláváni jen z trestu. Pan Demartini
uvádí, že povinností p. Maděry bylo, když před ro-
kem nepatrnou jinak nesprávnost v důchodě objevil,
již tehdy starostovi o tom zprávu podati a nečekati
s tím celý rok. Pan řed. Plašil je rovněž takového
náhledu a míní, že vinným je stejně ten, který se.
nesprávnosti dopustil, jako ten, který nesprávnost
objevil a potom mičei. Navrhované opatření jest
tudiž úplně opodstatněné. Pan Sváte k Vavř. také
přimlouval se, aby byli oba suspendováni, jak pan
Farkač, tak i p. Maděra. Pan Kremlička znovu
připomenul, že tolo opatření je pouze prozatimní a
že nemá být nikterak pokládáno za nějaký trest.
Další vyšetřování musí však být provedeno a dopo-
ručuje, aby k tomu byl dožádán některý revident ze
zemského výboru. Pan dr. Loka y sdělil, že v té
příčině již o nějaké opatření bylo postaráno, a sice
požádán byl nejvyšší zemský maršálek a p. dr. He-
rold o vyslání revidenta. V té věci však bylo sděleno,
že rovident přímo ze zemského výboru nemůže být
vyslán, poněvadž v jiném podobném případu v jisté
obci došlo k rozporům. Bude tedy k revidování dů-
chodenských aktů opatřen znalec účetnictví. Pan
Engelmann vyličovat, že odání a všechny ná-
sledky staly se následkem řevnivosti, která zejmena
mezi pp. Farkačem a Maděrou panovala. Na to byla
zpráva městské rady i s učiněnými dodatky schvá-
lena a schůze skončena.
doktor
Lokay
Maděra
Demartini
Svat
Vavř
Farkač
Kremlička
Lok
He
Engelmann
31
article
— Ze slastí učitelských. Piše se nám: Vy-
učování nepovinnému jazyku německému na školách
obecných a měšťanských je pelýňkem českých
učitelů; je to předmět těžký, vyučování namáhavé,
chuť žactva k učení se tomuto předmětu velice malá;
nad to vyučování toto je nesmírně špatně honoro-
váno: za tři hodiny v týdnu při počtu až 60 žákůa
20 úkolů (což činí 1200 úkolů ro ně, které všechny
musí učitel opraviti) jest roční remunerace 51 zl. na
obecr ých. 60 zl. na měšťanských školách. Činí tedy
tato královská odměna za měsíc 5 zl. 10 kr., na mě-
šťanských školách 6 zl. Tak honoruje náš malý ře-
meslnik, živnostník a p. študenta ze střední školy,
který přiučuje jeho dítě tři hodiny v týdnu. A to
ještě učitel, který učí němčině, musí míti zvláštní
zkoušku způsobilosti k vyučování jazyku německému.
32
article
Nelze se proto diviti, že při takových poměrech pře-
vážná část učitelstva mladšího se zůmyslně této
zkoušky nepodjímá, takže na některé škole není ani
možno vyučování v odděleních němčiny zkoušenými
silami z téhož sboru obstarati. Nemálo také roztrp-
čení způsobuje vyplácení remunerace za vyudování
němčině. Vyplácí se polhůtně, tedy za vykonanou
práci. Dříve se vyplácela po čtvrt létě, nyní (aby
snad zdálo se těch peněz více) učiněna vzácná re-
forma, vyplácí se až za půi roku. Dřive čekals
učiteli čtvrt roku, nyní čekej půl roku! Možná, že
reformy se nezastaví a bude se vypláceti za rok
později za pětileti. Však velice smutné a snad i ne-
uvěřitelné jest, když i tuto skrovničkou odměnu po
půlletém čekání učitelé ani nedostanou. Tak se stane
v Žižkově, kde do 1. března t. r. berního úřadu
nedošel z okresní rady ani jediný poukaz na remu-
neraci za němčinu, kteráž vlastně již 15. února byla
splatná. Tedy 4. března učitelé v Žižkově za vyučo-
vání němčině ničeho neďostanou. Nevalně se stará
pan c. k. okr. šk. inspaktor pro české školy o to
aby dělníci na školské roli dostali také svoji mzdul
K zajímavémn srovnání vybízí okolnost, že naproti
tomu učitelé na německé škole v Žižkově za vyučo-
vání nepovinnému jazyku českému již dávno remu-
neraci za I. půlletí šk. r. 1901 obdržel i. Či
platí i v takově věci pro Němce jiný loketr
Němec
Žižkov
33
article
— Heritesův večer v Umělecké besedě.
Bez okázalosti, ale velmi srdečně oslavila Umělecká
beseda abrahamoviny Františka Heritesa, který
u příležitosti svých 50. narozenin byl se všech stran
zahraut projevy sympatie a lásky, Takový vřelý projev
uchystala i Umělecká beseda oblíbenému povídkáři,
romanopisci a fenilletonistovi, který je předsedou lite-
rárního odboru Besedy. Byl to jeden z nejzdařilej-
ších a nejutěšenějších večerů Umělecké besedy. Přá-
telé Heritesovi, nejpřednější literáti a umělci, vyni-
kající osobnosti, velmí elegantní společnost damská
dodávaly večeru tomu neobyčejného lesku. Pak do-
stavili se zejmena: Vrchlický, Jirásek, Jak.
Arbes, Sigm. Winter, pí. Gabriela Prejs-
sová, pí. Lauermannová, cís. r. J. Otto,
Jos. Holeček, prof. Pastrnek, řed. F. Bílý,
Ant. Sova, řed. F. A. Šubert, Frant. Kv apil.
prof. Kučera, Jar. Hrubý, B. Schní rch,
prol. Ševčík a m. j. Na podiu uprostřed vavřínových
Heritesův
František Heritesa
Herites
Vrchlický
Jirásek
Arbes
Sig
Winter
Prejs
Lauermannová
Otta
Jos
Holeček
profesor
Pastrnek
Bílá
Antonín
Sova
Šubert
František
Kučera
Ševčík