2
masthead
V Praze, v sobotu dne 2. března 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. uisty
předp lácí sei
v Praze v addministaai
B táan!: ! sR I
s dvojí Zonáškou
tnkleta.: 7 K con
ve sliajkich: 2 K 9ot
za něekkc .
Poštoní
zs mlat
nnii.. . ki
s drojí zksilkon
aní le : : K oi
Praha
5
title
Dnošní číslo pra Prahu le 6 10 stranách.
Praha
le 6 10
6
article
Do politických „bařin balkán-
Do politických „bařin balkán-
ských“.
Pozoruhodným článkem zasáhl maďarský
velmi rozšířený list »Budapesti Hirlap« do
poměrů na poloostrově balkánském, kteréž
rýchle se zauzlující otázkou makedonskou
zdají se dospívati opět k vážným událostem,
jejichž bezprostřední nebezpečí ostře vy-
značuie telegraficky ohlášené iradě sultá-
novo, kterýmž se nařizuje soustředění sboru
50.000 muzů tureckého vojska na hranicích
bulharských Opatření toto samo o sobě jest
dostatečným důkazem, že ani diplomatickým
zakročením velmoci proti makedonské agitaci
v Cařihradě, ani zatýkáním, jež se provádí
ve značných rozměrech proti Bulharům, ze-
jmena v Soluní a v Cařihradě, ani naleháním
na knížecí vládu bulharskou v Sofii se ne-
podařilo činnost komitétů bulharsko makedon-
ských zastavíti, spíše se podobá dle zpráv
docházejících o srážkách mezi četami Make-
donců s vojskem tureckým, že hnutí make-
donské již přikročilo k zahájení akce se zbra-
němi v rukou.
Soluň, jakožto případná konečná stanice
na pobřeží mořském dráhy projektované ze
zabraných zemí směrem na Mitrovici a dále
na jih, jeví se býti takto sporným bodem,
o jehož získání se příčiňuje nejen činnost
bulharsko-makedonská, ale s druhé strany
i politika království řeckého, takže se tu vedle
posavadních držitelů Turků stýkají velmi
různé a protichůdné zájmy. V tomto ohledu
dotýká se tudiž otázka makedonská i za-
braného území, pokud se týče, balkánské
politiky soustátí rakouskoluherského.
Bulhar
Mitrovic
Turek
Cařihrad
Soluň
Budapest Hirlap
7
article
Jak známo, stalo se ujednání koncem
minulého roku mezi vládami vídeňskoua
peštskou o stavbě tak zvaných dráh bosen-
ských, při čemž má se započíti nejdříve
s prodloužením železné dráhy směrem na
Mitrovici, tak aby stavba ta se provedla do
konce r. 1903. Sotva že se ocitlo toto ujed-
nání ve veřejné známosti, počaly se rojiti
zprávy nejrůznější z poloostrova balkán-
ského a v popředí rázem postavila se otázka
makedonská.
Z projevů diplomatických, dosud zná-
mých, nejvýraznějším jest zajisté prohlášení
ruského velevyslance v Cařihradě, Zinověva,
že Rusko míní v případném zápase o Make-
donii zachovati neutralitu, což se
vykládá všeobecně za známku, že politika
ruská k věcem balkánským zaujala jiné,
nové stanovisko, a že nemíní podporu svou
poskytnouti žádné jednostranné akci někte-
rého z balkánských národů, a že přeje si
spíše takové smírné politiky jich všech, aby
národní država žádného z nich nebyla poru-
šena. Jinak řečeno, Rusko pohlíží na bu-
doucnost křesťanů balkánských s hlediska
nebezpečí jim všem hrozícího, nedovedou-i
se sjednotiti ku společné, obranné politice.
Staví-li se však Rusko již nyní, na sa-
mém počátku zápletek jaksi stranou, nutno
předpokládati, že důvody takového svého
rozhodnutí čerpalo hlouběji z povšechné
mezinárodní situace.
Doba nejbližších dvou let věnována bude
jak známo, obnově zahraničných
smluv obchodních, přípravy k nimž
již nyní vybočily z pouhých vnitřních roz-
prav, vedených v jednotlivých státech mezi
stoupenci různých hospodářských směrů
Jsou to hlavně přemrštěné požadavky něme-
ckého, zvláště pruského velkostatkářstvav
Mitrovic
Zinověv
Cařihrad
Rusko
8
article
příčině značného zvýšení obilních cel, jež
vedly k ostrému projevu »Torgovo-promy-
šlenné Gazoty« ruské, za jehož autora pova-
žuje se sám ruský ministr finanční Vitte.
Článek ten ve spojení s rázným opatřením
proti doplňovacímu clu na ruský cukř ve
Spojených státech amerických, dále odnímání
ruských státních zakázek německému prů-
myslu, a současné sebevědomé vystoupení
Italie na obranu svých hospodářských zájmů
proti Německu — to vše jast tolikéž do-
kladů, že perioda obnovování obchodních
smluv mezinárodních náležeti bude k obdo
bím nejvyššího politického napjetí, jež nevy
lučuje ani nejtěžších konfliktů.
To samo by bylo dostatečným vysvětle-
ním, proč Rusko míní zachovati v otázce
makedonské a ve všem, co s ní souvisí, ne-
utralitu, a proč balkánský kout zůstaven
bude svému vlastnímu politickému důvtipu.
Takto věci balkánské nabývají jaksi rázu
otázek místních a poskytují zároveň větši
volnosti oněm silám, kteréž do nich tak či
onak míní zasáhnouti.
A tu jsme dospěli asi do onoho ovzduší
z něhož výše vzpomenutý list maďarský na-
psal svůj článek, v němž přímo klade v pří-
čině zabraných zemí, Bosny a Hercegoviny,
toto dilemma: Buď měla okkupace nějaký
politický účel anebo ne; nebylo-li nijakého
určitého cíle při ní, pak by bylo nejlépe,
okkupace zanechati, jinak jest třeba obě
země konečně připojiti či anektovati a sice
ke koruně svato-štěpánské. Rovněž jest na
čase vrátit Dalmacii jakožto součásť trojjedi-
ného království.
S otázkou bosenskou a hercegovskou
již dle samého znění berlínské smlouvy zr.
1878 souvisí i stavba vzpomenutého pokra-
čování železné dráhy na Mitrovici k Soluni,
a tím dána jest i souvislost s rozpoutanou
otázkou makedonskou.
spojený stát americký
Německo
Rusko
Bosna a Hercegovina
Dalmacie
Soluň
9
article
Článek XXV. smlouvy berlínské totiž
praví: »Země Bosna a Hercegoviná budou
obsazeny a spravovány Rakousko-Uherskem.
Vláda rakousko-uherská nežádá si vzíti na
se správu sandžaku novopazarského, jenž se
táhne mezi Srbskem a Černou Horou smě-
rem jihovýchodním až k Mitrovici, pročez
zůstane zde správa turecká i na dále v čin
nosti. Avšak, aby si pojistilo za-
chování nového politického
stavu, jakož i volnost a bezpečnost
cest kommunikačních, zůstavuje si
Rakousko-Uhersko právo, míti posádky a vo-
jenské i obchodní cesty po cele části
bývalého vilajetu bosenského.«
To jest tedy základ, z něhož se vychází
při zamýšlené stavbě dráhy na Mitrovicia
aktuálnost podniku dána jest ujednáním vzpo-
menutým vlád peštské a vídeňské; a rovněž
i vysvětleno, proč započne se z dráh bosen-
ských právě prodloužením dráhy této.
K věci této vracejí se opětně »Petro-
hradské Vědomosti« a charakterisují ji ve
spojení s otázkou makedonskou následovně;
Události v Makedonii a ve Starém Srbsku
nutno bráti velmi vážně zvláště nyní, kdy
Rakousko-Uhersko se chystá ke stavbé že-
lezné dráhy na Mitrovici. K této stavbě Tu-
recko buď dá nebo nedá svolení. Dá-li svo-
lení, Rakousko-Uhersko přece nebude moci
stavbu prováděti jinak, než pod ochranou
bodáků, což vzbudí velmi vážnou nespoko-
jenost mezi obyvatelstvem oněch míst a mezi
balkánskými státy vůbec. Anebo Turecko
svolení odepře, což nikterak nebude poslední
slovo v této věci, neboť Rakousko- Úhersko,
majíc obsazený sandžak novopazarský, může
Mitrovic
Bosna
RakouskoUhersko
Srbsko
Petra
Makedonie
Turecko
Rakousko
10
article
budovati dráhu do Mitrovice na týchž zá-
kladechy na jakých se staví v Bosně a Her-
cegovině! Z toho všeho povstane něco jako
začarovaný kruh, složený ze tří elementů,
totiž: povstání, stavba železné dráhy do
Mitrovice a vojenská okupace sandžaku.
Každému z těchto elementů půjdou v zápětí
oba ostatní.
»Budapesti Hirlap« tuto perspektivu ješte
přiostřil přímo vysloveným požadavkem pře-
měny okupace Bosný a Hercegoviny v úplnou
annekci.
Ze všech těchto okolností vyplývá veliká
důležitost rozvíjející se otázky makedonské
i pro nás. Bismark, jak známo, ve svých
rázovitých propovědech dotkl se svéno času
osudného významu »bažin balkánských«.
Mitrovice
Boseň a Hera
Budapest Hirlap
11
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna
Schůze čtrnáctá.
(Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.)
Z Vídně, 1. března.
Včera mihla se novinami zajímavá zpráva.
Kdesi v zámořském státě byl zostřen zvláštním
způsobem trest smrti. Delikvent se totiž nepo-
praví hned, nýbrž teprve po určité lhůtě, na p-
za dvě a půl léta. Do té doby musí konati nej
těžší práce v kázníci.
V cislajtánské sněmovně taková prodlou-
žená pokuta stihá jen návrhy normální. Většina
jich umírá dokonce až po šesti letech. Pro pilné
návrhy mají náhlý soud a tak svědomitou jest
bezohledná frivolnost t. zv. německých lidoveů
a t. zv. německých pokrokovců, že dosud ne-
byla přiznána pilnost ani jedinému návrhu.
Nedostal jí ani návrh soeiálních demokratů
na normální pracovní dobu v dolech, byli pro
něj jenom Čechové, Slovinci, Chorvatě, němečti
radikálové a navrhovatelé sami. Pováží li se, že
tomu bude za několik. dní rok, co celá sně-
movna jednomyslně návrhu tomu přiznala pil-
nost, dlužno věru se diviti, jak dovedou to srov-
nati se svým svědomím a zvláště se svým in-
tellektem, vlastně důslednosti, strany, které loni
hlasovaly naopak.
V řečech obou poslanců V. kurie slezské,
jak Cingra, tak ještě více Elder s che.
bylo slyšeti ohlasy poslední velké stávky uhlo-
kopů. Ve výkladech onoho měl převahu moment
historický, tento je mluvčí temperamentní, který
nebojí se nazvati osoby a věci pravým jmenem.
Čecho
Cingr
Elder
Vídeň
poslanecký sněmovna
12
article
Dostal proto hned při prvním svém hovoru
ve sněmovně důtku. Myslíme však, že mu to
voličů jeho jenom prospěje.
Posl. Hořica ujal se havířův a jejich
kardinálních požadavků způsobem rozhodným.
vroucím a humanním. Nač máme sněmy, které
provázely strike horníků sympatiemi bez ohledu
na zúčastněné osoby a také bez ohledu na
vládu? Této její povinnost připomněl poslanee
Karbus, jenž neopomenul konstatovati, že
české poselstvo i v době, ve ktoré bylo nuceno
užívati obstrukce, nebránilo reformám na pro-
spěch dělného lidu. Vždyť loni sociálně-politický
výbor přistoupil právě na to, co navrhli po-
slanci dr. Fořt a dr. Sláma na prospěch pra-
covníků v dolech.
Strana svobodomyslná dokázala a dokazuje
při každé příležitosti, že — jak pravil dne
v polemice proti posl. Kaisrovi posl. Heim-
rich — je stranou lidovou ne pouze slovy.
nýbrž také skutky.
Konec schůze byl hlučný a bouřlivý. Posl.
Wolf ve formálním dotazu na presidenta pro-
testoval proti omezování interpellačního práva
tajnými schůzemi. Vyjme-li se jeho žalob
Posl
Hořica
Karbus
Fořt
doktor
Sláma
Kaisrův
Heim
Wolf
14
article
z obsahu jiných věcí, jež při tom pronášel, po-
suzuje-li se toliko a pouze její jádro, její
věcná podstata, nelze upříti, že byl úplně
v právu. Praeventivní censura interpellací jeví
se čím dále tím více vylučováním nepohodlných
dotazů z protokolů a veřejnosti sněmovního
jednání. Nejen dotazů s obsahem oplzlým,
necudným a pornografickým, nýbrž také do-
tazů politických, se stanoviska mravního nezá-
vadných a nevinných. Vždyť stalo se, jak
nám bylo vypravováno, jistému slovinskému
poslanci, že přišli k němu řizení písař
z kanceláře sněmovní ho žádat, aby vypustil ze
svého dotazu kritickou poznámku o činnosti
bar. Spensa, jinak že prý musí president naři-
diti o jeho podání schůzi tajnou!
Tady máme důkaz, s jakou rychlostí po-
kračuje reakce, ustupuje-li se i třeb
jen o píď. Ale že pokračuje, toho vinu mají
soudruzi páně Wolfovi. Napřed svým necudným
dotazem dali hr. Vettrovi do rukou zbraň velmi
nebezpečnou, ale potom sami vlastní dotaz, již
podaný, vzali nazpět. Vykonávádli pan hr. Vette
privilej měrou větší, nežli mu byla dána, nesou
toho vinu pánové ze všeněmeckého svazu.
Sněmovna se odročila do pondělka. Čeká
se, že s neděle nastane ve pracích parlamentu
změna.
Wolf
všeněmecký svaz
15
article
Předseda zahájil schůzi v 11.30 hod. dop.
prohlásil výsledek včerejší volby do komise pro kon-
trolu státního dluhu.
Po tom čteny dopoledne d. »lé spisy, mez
nimiž jsou vládní předlohy o plalech profes
sorů na babických školách, o pensích katolických
duchovních na obecně užitečných ústavech, úřadníků
kněží při katolických ordinariátech, konsistoriícha
biskupských seminářích; předloha o platech a pen
sích pravoslavných duchovních a učitelů na bohoslo-
veckém ústavu zaderském.
Ministr financi podal předlohy: o poplateích
kolcích za příčinou zavedení korunové měny jako
měny zemské a o poplatkových a kolkových svobo-
dách za příčinou rozšíření přístavu a jeho obvodu
v Terstu.
Posl. Wohlmeyer podal návrh na zrušení
poslaneckých diet.
Dotazy podali poslanci Fressl a sp. p
konfiskaci »Našich Zájmů«; — Sokol a sp. po če-
ské škole v Hrobech; — Karbus a sp. po vydání
českých kvitancí na zaplacené celní poplatky; —
Em. Hrubý a sp. po opatření obilí k setí a po
státní pomoci různým obcím: — Hovorka a sp.
po jednání okr. hejtmanství lanškrounského a volbě
do okr. zastupitelstva v Kostelcí n. O.; — Ellen-
bogen a sp. po trestních ustanoveních báňského
zákona proti podnikatelům a ochraně společenstev
ných delegátů hornických proti neoprávněným poža-
davkům; — Pantůček a sp. po povýšování soud-
covských úřadníků XI. tř. v Čechách: — Herzo
a sp. po nespravedlivém odsouzení výprtského ob-
čana Schwaba u kr. soudu v Mostě; — Funkea
sp. po zakročení plzenské policie proti německým
buršům.
Posl
Fressl
Karbus
Hovorka
Ellen
Pantůček
Schwab
Terst
Čechy
Most
ský škola v hrob
16
article
Posl. Funke podal petici za státní příspěvek
na stavbu místní dráhy českolipské a žádal, by byla
doslova připojena k stenografickému protokolu.
Předseda hr. Vetter, odpovídaje na včerejší
dotaz Kaisrův, praví, že jest ochoten podporovati
dělnost sněmovny a upozorní podavatele pilných ná-
vrhů, že podobný návrh byl již přikázán výboru,
avšak dle dosavadního jednacího řádu nemůže návrh
prostě zamitnouti.
Posl. Brzorád k dolazu na předsedu: Pan
předseda může býti ujištěn, že nám není příjemno
činiti naň dotazy v každé schůzi pokaždé v téže věc
a se ho tázati, proč neodpovídá na naše poplávky
Že se to děje denně, jest vina toliko jeho, nebo
mohl najíti času dosti, aby na náš dotaz odpověděl
Nedovolíme aby tato věc tady zanikla. Neopak bu
deme o ní stále mluviti, až pan president se vrát
ke své zákonné povinnosti. Nemůže býti dovoleno
co činí pan předseda, totiž každý den říkati: »Od
povím na tento dotaz ve schůzi příští«.
Máme právo věděti, kdy se to konečně slane.
Dovoluji si tudíž na pana předsedu učiniti dotaz
1. Jest pan předseda ochoten vrátiti se ke své po-
vinnosti? 2. Kdy, kterého dne a ve které schůzi chce
zodpověděti náš dotaz? (Pochvala u Čechů.
Předseda hr. Vetter: Panu posl. Brzorádovi
odpovím ve schůzi nejblíže příští.
Posl
Funke
Vetter
Kaisrův
Brzorád
Čecho
dělnost sněmovna
17
article
v drobném prodejit
ranníréíslo o tobě . . . za 2h
odpslodsí
. . . . . za 2 h
Ve alíalkách na venkorě
znní. . . . . . . . 10-
. . . . . 3k
Inserá t
platí se hotově napře
Přešplsoení a inperty přijímá sdmini-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nackázejí se též redakee
tiskárna a expedice „Národnich Listá“
Rukopisy se nevracsjí.
Listat
18
article
Posl. Weisskirchner navrhuje, aby včer
podaná vládní předloha o podomním obchodu při-
kázala se živnostenskému výboru bez čtení, čemuž
vyhověno, když nebyl činěn se žádné strany žádný
odpor.
Posl. Em. Hrubý opakuje dotazy k předsedovi,
proč se české interpellace čtou jenom v německém
jazyku a praví: Žádám, by předseda dal spravedjivou
a jasnou odpověď. Je to divné, že za předsedu sně-
movny byl zvolen muž, který sám jest rušitelem
jednacího pořádku a potupil a snížil národ český
jen k vůli levici. Z té příčiny musíme o brzké
dělnosli sněmovny pochybovati a považovati to za
pouhou frási. Ujisťujeme, že sněmovna nebude
dělnou a že pokoj nebude, dokud nebude provedena
rovnoprávnost ve příčině interpellací a odstraněno
bezpráví, kteréž se stalo v této sněmovně našemu
jazyku. Táže se předsedy, proč nepojal do steno-
grafického protokolu české prohlášení posl. Ratajea
proč české inlerpellace se předčítají jen německy.
Posl. Aug. Šehnal: Marně naleháme na to,
aby české dotazy byly přijímány do protokolu. Tím
veškerá práce vázne. Na nás se tu útočí jen proto,
že užíváme českého jazyka. České interpellace pro
protokol stenografický nejsou ani správně překládány.
V této sněmovně byla podána celá řada, návrhů,
interpellací a dotazů a velká část poslanců jejich
obsah nemůže seznati, poněvadž mnozí poslanci ne-
znají německy. Přédlohy vládní také nám nejsou
srozumitelné, poněvadž jsou podávány jen v ně-
meckém jazyku. Chceme, aby zde měly všechny
národnosti stejné právo. Ve státní tiskárně shledá-
váme dělníky jen německé národnosti. Kdyby se
protokol vedí rovnoprávně, bylo by tam třeba také
českých dělníků.
Posl
Aug
19
article
Posl. Wolf křičí: Pane předsedo, víte, co
mluví? Kde jest tu jednací řád? (Hlasy u Vše-
němců: Kde jest jednací řád? Nepokoy.)
Předseda: Žádám pana řečníka, aby pro-
mluvil stručně.
Posl. Wolf: Vezměte mu prostě slovo. At
mluví k jednacímu pořadu.
Posl. Sehnal: My chceme, aby protokol byl
výrazem mnohojazyčnosti Rakouska. (Pochvala.)
Posl. Heimrich opravuje včerejší vývody
Kaiserovy. Ukázal včera, proč žádá pílné projedná-
vání svého návrhu o terminovém obchodu. Vláda
chce termínový obchod omeziti na členy bursy.
Proto je nalebavě třeba, aby sněmovna učinila jiné
rozhodnutl.
Posl. Fressl: Sněmovno! (Veselost.) Žádáme
za totéž právo, kterého požívá německá menšina
v této říši. Nedáte li nám toto právo dobrovolně, my
si je vynutíme. Vy voláte po hospodářské práci, ale
my víme, že tímto voláním hledíte zakrýti svou
ničemnost v potírání našeho národa. My dělníci
cítíme také potřebu, vyříditi sociální a hospodářské
předlohy, ale my, kteří pracujeme a kteří při tom
trpíme hlad. víme, že není možno vyřidit hospo-
dářské otázky, pokud nebude vyřízena otázka ná-
rodní ve smyslu úplně rovnoprávnosti. Parlament
musí začíti s vyřizováním otázky té u sebe. (Němci
se řečníku posmívají, volajíce naň: vrr, vrr, kš, kal)
Posl
Wolf
Kaiserův
Němec
Ata
Rakousko
20
article
Posl. Fressl (pokračuje): Dnes vám dáváme
ještě pardon, abyste mohli konati spravedlnost, ale
neučinite-li tak, zbude nám příštího týdne ještě dosti
dní, kdy vám pardon nedáme. Tento parlament není
bez toho k ničemu než k hospodářskému a národ-
nímu okrádání našeho národa. Pana předsedy netáži
se již, zdali na dotazy naše odpoví, nýbrž žádame:
odpovězte, pane předsedo! — Pan předseda neodpo-
vídá! Dobře tak! Následky připočtěte si sám
(Pochvala. )
Po Steinově dotazu stran hornické stávky,
rokovala sněmovna o Cingrově pilném návrhu
stran
zaměstnávání mladých dělníkův a žen-
ských, denní pracovní době
a nedělním i svátečním klidu v hor-
nictví.
Posl. Cinger připomíná ve svých vývodech
poslední hornickou stávku a praví, že předseda mi-
nísterstva pod tlakem okolností nejednou vyjádřil se
závazně o zkrácení pracovní doby v báních. Avšak
v tomto zasedání příslušná předloha podäna nebyla.
Kdo spolehali na vládní sliby, klamali se. Pojednává
o lonských pilných návrzích, podaných v téže věci
a vyčítá Zechnerovi, že zmařil předlohu. Poukazuje
na odbornou anketu, jež shledala, že také podnikatelé
mohou zavést Shodinnou práci. Vyčitá předsedovi
ministerstva i ministrovi obchodu, že také sliby ne-
brali do opravdy. Připomíná, že dle Fořtovy před-
lohy podané loní v sociálně-politickém výboru Shod.
práce měla zavésti se 1. ledna t. r., ale doposu
nepodána sněmovně ani příslušná vládní předloha.
Vyzývá sněmovnu, aby upamatovala vládu na její
povinnost a Llasovala pro pilnost jeho návrhu.
Posl
Steinův
Cingrův
Cinger
Fořtův
Fressl
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
mPražské ostrovy.
Stará Praba! Místními názvy, pamětním
tabulkami, slovem, obrazem zachýcujeme jej
zbylky, upomínky, tradice — ale prchá, miz
stále, je strach, že příští pokolení již ani před
staviti si nedovedou, jak vypadala, jak se šířila
a mohutněla královská Praha.
Zeptejte se dorostu našeho, jak se jmenují
pražské ostrovy, jaký mají význam historický.
Žofin, »Střelák«, Benátky — ty jsou známy.
ale tažte se dále, tu končí vědomosti. A přece
ostrovy pražské srostly nerozlučně s dějinam
pražskými i českými vůbec. Co tu vzpomínek
historických, památnosti, pověstí! Sbíralije
u nás hlavně Ferd. Mikovec, P. Vňouček, Jos.
Svátek, J. Herain a jiní. Všímali si jich též
spisovatelé dějin a mistopisů královského hlav
ního města Prahy.
Pražských ostrovů bylo více, než nyní je
spatřujeme, a jejich názvy se měnily i kazily.
Na základě uvedených prací pozorujme a vzpo-
mínejme.
Podolský ostrov při pravém břehu
Vltavy připominá se roku 1420, kdy Pražané
přehradili Vltavu nad tímto ostrovom řetězya
trámy, aby tu nemohly plavati lodi s pomocí
spíží pro obležený Vyšehrad. Ostrov byl osazen
a hájen. Nyní jest upraven za přistaviště vorů,
hlavně švarcenberských.
Petržílkův ostrov nedaleko býva-
lého kláštera kartuzianského na Smíchově po-
jmenovan po Vojtěchů Petržilkovi, od něhož jej
koupila Malostranská obec na konci věku Xv.
pro svou vodárnu. Při obléhání Prahy r. 1648
umístili tu Švédové dvě veliká děla a odtud
chrlili kule hlavně na Zderazskou vodárnu.
Židovský ostrov, jak nyní se jme
nuje, má starší jméno Funkovský ostrov
Poloha jeho je mezi Střeleckým ostrovem a smi-
chovským nábřežím. Staroměstská obec prodalar.
1754 tento Funkovský ostrov Václavu Vorlovi
z jehož majetku další koupí přešel na Jana
Žofina
Střelák
Mikovec
P Vňouček
Jos
J Herain
Pražan
Petržílkův
Petržilka
Xv
Švéda
Vorel
Jan
Praha
Benátky
Vltava
Smíchov
22
article
Jindřicha, kterýž jej odkázal Ferd. Hykyšovi.
Proto měl tenkráte ostrov název »Hykyšův«.
Ostrovem Durazínským byl pojmenován
po roce 1802, když jej koupil majitel továrn
na vyrábění kartonů na Smíchově Jan Durazin.
Název »Židovský« ostrov datuje se od roku
1814, kdy jej koupil Mojžíš Jerusalem, majitel
uvedené továrny. Používalo se pak tohoto ostrovu
za bělidlo pro látky z řečené továrny. R. 1874
koupil ostrov advokát dr. Fučík společně s Jos.
Malinou. Další osudy ostrova, opatření mostem
z nábřeží atd. jsou známy. Na den sv. Filipa
a Jakuba slaví se tu hlučná pouť, v létě pří-
jemně se tu sedí a v zimě láká pohodlné
kluziště.
Nynější název Střelecký ostro
není původní. Zprávy o něm jsou doloženy již
ve XII. věku. Starší jest název »Tráv n í ke
nebo též »Hořejší ostrov«, Schottky
uvádí jmeno »Malé Benátky«. Bylo zde
cvičiště střeleckého cechu již odedávna. Tu byly
ukládány drahocenné terče, vítězné ceny a jiné
památky střeleckého družstva. Zle hospodařili
na ostrově Pasovští r. 1611, Švédové r. 1648,
vojsko bavorské roku 1741, pruské roku 1744.
Jindřich
Hykyš
Hykyšův
Durazin
Mojžíš Jeruzalém
doktor
Fučík
Malina
svatý . Filip
Jakub
Schottka
Švéda
Smíchov
Jos
Malá Benátky
23
article
Roku 1812 zbudoval sbor ostrostřelecký na
místě dřevěné střelnice hostinec a novou střel-
nici. Ostrov nazýval se kdysi také »na Chmel-
nici«, poněvadž se tu dařilo pěstování chmele-
Jméno »Malý vodní dvůr« snad se vyloži
tvrzí, která tu byla vystavena k obhájení Sta-
rého města.
Nový svůj název má »Žofín« na počes
arcivévodkyně Žofie, matky císaře Františka
Josefa I. Sadelerův pohled na Prahu r. 1606
ostrova toho nezaznamenává. Na Hollarových
obrazech naznačen jest jako písčina křovinatá.
Snad nánosem ostrov vzrůstal, ve druhé polovici
XVIII. stoleti stojí tu dřevěná továrna na plátno
a bělidlo. Podle majitele Engla nazýval se
o strov Englův. Roku 1784 povodeň
hrozně zpustošila ostrov, budovy strhla. Podl
barvírny koží nazýval se pak os trov Barvíř-
ský nebo Barviřka. V dřevěně budově
v hostinci bývalo veselo, tančilo se. Roku 1830
koupil ostrov majitel mlýna Novotný a zřídi
Žofie
Engl
Englův
Barvíř
Barviřek
Novotná
Žofín
Praha
císař František Josef I . Sadelerův
24
article
velkou budovu pro zábavy a lázně. Na Barvířce
pořádali vlastenci slavný druhý národní český
bál roku 1841 a v letě české besedy, důležité
pro probuzení českého ducha v kruzích mě-
šťanských. Že jest Žofin nyní majetkem král.
hlavního města Prahy, jaké jsou jeho zábavy
v zimě a jaké koncerty v letě, to již patří bi-
storii nejnovější.
O ostrovu Kampě vypravuje umělá pověst,
že za doby již Libušiny prý býval tu posvátný
háj. Pověsti a dějiny sestavil roku 1883 Joseí
Svátek v pěknou studií. Již XII. století připo-
míná se podle Svátkovy studie tento ostrov pode
jmenem »Dolejší ostrov« (Střelecký slu
»vyšší«, hořejší). Na dolním konci ostrova ve
stoleti XIII. pod bývalým mostem královny
Judity (Jitky) byl zděný kostelík sv. Petra.
Jmeno Kampa zná Svátek již v XIV. stolelí. Pak
by nebyl správný výklad, že ostrov má jmeno
od známého učence Tengnagla z Kampu, jenž
měl na Kampě ve stoleti XVII. dům a zde žil
Název Kampa odvozují někteří z jazyka staro-
slovanského. Kampa nazývají se četné ostrovy
v ústi řeky Visly atd. Ať si rozhodnou jazyko-
zpytci, co na tom pravdy. Pověsť pražská vy-
pravuje, že na východním břehu ostrova stá
první pražský mlýn. Byl pojmenován mlýn »Soví«
poněvadž prý vyletěla ze stromu, zkáceného na
místě, určeném k založení mlýna, veliká sova.
Svátek
Svátkův
Jitka
Petro
Tengnagl
Praha
Kampa
Visla
25
article
Ze Sadelerova prospektu patrno, že byl pobyt
na Kampě příjemný, prostírají se tu v té době
zahrady, úhledné domy s arkýři. Schody na
Karlův most byly zařízeny teprve roku 1784
pak zvětšeny. Rameno řeky Vltavy »Čertouše
(Čertovka) odděluje Kampu od Malé strany. Zdá
se na některém místě, jako by do Prahy byi
přenesen kus Benátek vlaských, rozkošný, ro-
mantický pohled. Proto snad bude navždy za-
žehnáno nebezpečí, jež hrozilo Kampě návrhem
»praktickým«, aby ono rameno Vltavy bylo —
zasypáno! Krásně zachytil partii z těchto Be-
nátek pražských V. Jansa v publikaci »Stará
Praha«, při čemž text s historickým výkladem
napsal J. Herain. Nebývalo vždy tak tichoa
smutno na Kampě, jako dnes. Zahrady zdejší
bývaly navštěvovány nejlepší vpolečností praž-
skou. Zahrada při bývalém Švamberském, pak
Eggenberském, později Schwarzenberském paláei
byla zařízena s pravou nádherou knížecí. Redel
ve své topografii pražské roku 1727 ličí: »V za-
hradě této scházívá se za letní doby večen
šlechtická společnost, bavíc se zde hramia
procházkami a naslouchajíc zpěvu slaviků,
kterých se zde množství zdržuje.«
Dějiny Křižovnického ostrov
stýkají se s historií zbořeného starého mostu
kamenného, založeného od Judity, manželky
Vladislava I. Staročeský letopisec k roku 1517
zapsal zprávu, jak Pražané pálili ohně na malém
ostrůvku křižovnickém na oslavu památky Hu-
sovy a Jeronymovy. Rybáři mívali tu ode dávna
sklad náčiní rybářského, nejsouce vázáni podle
starého zvyku za to k žádným poplatkům.
V Jansa
J Herain
Judita
Pražan
Hu
Jeronymův
Kampa
Karlův most
Vltava
Praha
Benátky
Čertouš
26
article
Pod mostem kamenným při Malé straně
býval estrov, nazývaný v pramenech staročeských
»0strov pod hradem, zámkem, na
PIsku«. Jsou o něm zmínky ze stoleti XV.a
XVI. Povodně měnívaly jeho podobu. Stávala
na něm dřevěná kaple, pak kostelík. Povodně
a kry ledové zmenšovaly jeho povrch, až roku
1785 byl v letě úplně rozházen a vyhlazen na
základě zvláštního usnesení, aby nepřekážel pří-
vozu z Malé strany na Staré město-
Šaškovský ostrov měl patrně jmeno
podle mlýna Šaškovského. Proč se ostrov ten
v XVIII. stoleti pojmenoval »Primatorský«
obšírně vyložil Erben v dějinách pražských pri-
matorů. Byl věnován k občerstvení členům magi
strátu, zejmena primatorovi. Vznikaly spory,
primator sám chtěl těžiti z ostrova atd. Roku
1774 byl Primatorský ostrov od obce veřejně
prodán.
Další, malý ostrov nazývá se J eru sa-
lemský, také Kantonský. Bylo na něm
bělidlo továrny karlínské na látky. První název
vyloží se podle majitele jmenem Jerusalema.
Erben
Pisco
Stará město
Jeruzalém
27
article
Dráha severozápadní upravila tu skladiště svoje.
Mezi tímto ostrovem a Rohanským jes
ostrov »na Buriánce«. Název opět podle
majitele Buriana. Stávaly tu tři mlýny a u jed-
noho z nich byl kdysi proslavený hostinec »na
Buriánce« se zahradou a kuželníkem. Na místě
oněch mlýnů vystavěl J. Ronz veliký mlýn
parostrojní.
Mezi ostrovem Jerusalemským a ostrovem
Štvanicí leží ostrov, nyní pojmenovaný zobec-
nělým již názvem »Korunní ostro v«.
J. Herain v doprovodu Jansovy Staré. Prahy
soudí, že je to název nesprávný. Starší a pů-
vodní jmeno prý jest »Křenový ostrovs.
Na ostrově tomto a na ostrovech sousedních
pěstoval se křen, proto nazýval se ostrov v ně-
meckých listinách »Kreninsel«, »Kroeninsel«,
z toho povstalo »Kroninsel«, »Krönungsinsel«a
tím Herain vykládá původ názvu »Korunní
ostrov« a další důsledky, název valchy, pak
mlýnu »U koruny«, mlýn »korunnís.
Burian
J Ronz
J Herain
Jansův
Kroeninsel
Praha
korunní ostro
28
article
Významná poloha Štvanice (po staro-
pražsku dle německého »Hec«) dodává tomuto
ostrovu velikou důležitost při událostech váleč-
ných v těchto koučinách Prahy. Dějiny ostrova
vylíčil zevrubně J. Svátek r. 1891. V starších
dobách bylo možná přebroditi se po mělkém
řečišti u Štvanice přes Vltavu. Toho využitko-
vali válečníci snad všech dob, kdy se připomí-
nají boje u Prahy a proti Praze v dějinách če-
ských. Vzpomínáme zejmena bojů husitských.
Název »Velké Benátky« (Malé Benátky
= ostrov Střelecký) vyskytuje se ve století XVI.
Povodně ničily a měnily tvar ostrova, na němž
v XVI. století se střilelo se zálibou »ku ptáku«.
Bývalá prachárna byla odtud na rozkaz Josefa II.
přeložena. Od začátku věku XVIII. proslul
ostrov zápasy se zvířaty, jež byly v neděli
ve svátek za velikého účastenství zvědavých di-
váků pořádány. Do ohrady pouštěl stváč a
vodič psů kolem 4. hodiny odpoledne z bud a
stájů jednotlivá zvířata. Byl na př. vpuštěn do
ohrády rozdrážděný býk, jenž vztekle se potý-
kal s vycpaným panákem červeným, uvázaným
na provaze, a pak byl uštván smečkou řezni-
ckých psů, vyslaných na býka od řezníků se
sázkou, který z nich zvítězí. Byl pak do ohrady
vpuštěn jelen nebo srnec a myslivečtí psi
závod zděšenou zvěř honili. Potom medvěd
šplhal pro kus masa nebo zachraňoval se před
smečkou poštvaných psů s námahou na hlad-
kém, oloupaném stromu. Medvěd byl pak vy-
Josef II
Praha
Vltava
Velká Benátky
Malá Benátky