ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2e18feb0-6602-11dc-b428-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 52, work 7, person 93, org 5
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 2. března 1901.
Praha
3 masthead
Číslo b.
4 article
Na ranní a odpol. uisty předp lácí sei v Praze v addministaai B táan!: ! sR I s dvojí Zonáškou tnkleta.: 7 K con ve sliajkich: 2 K 9ot za něekkc . Poštoní zs mlat nnii.. . ki s drojí zksilkon aní le : : K oi
Praha
5 title
Dnošní číslo pra Prahu le 6 10 stranách.
Praha le 6 10
6 article Do politických „bařin balkán-
Do politických „bařin balkán- ských“. Pozoruhodným článkem zasáhl maďarský velmi rozšířený list »Budapesti Hirlap« do poměrů na poloostrově balkánském, kteréž rýchle se zauzlující otázkou makedonskou zdají se dospívati opět k vážným událostem, jejichž bezprostřední nebezpečí ostře vy- značuie telegraficky ohlášené iradě sultá- novo, kterýmž se nařizuje soustředění sboru 50.000 muzů tureckého vojska na hranicích bulharských Opatření toto samo o sobě jest dostatečným důkazem, že ani diplomatickým zakročením velmoci proti makedonské agitaci v Cařihradě, ani zatýkáním, jež se provádí ve značných rozměrech proti Bulharům, ze- jmena v Soluní a v Cařihradě, ani naleháním na knížecí vládu bulharskou v Sofii se ne- podařilo činnost komitétů bulharsko makedon- ských zastavíti, spíše se podobá dle zpráv docházejících o srážkách mezi četami Make- donců s vojskem tureckým, že hnutí make- donské již přikročilo k zahájení akce se zbra- němi v rukou. Soluň, jakožto případná konečná stanice na pobřeží mořském dráhy projektované ze zabraných zemí směrem na Mitrovici a dále na jih, jeví se býti takto sporným bodem, o jehož získání se příčiňuje nejen činnost bulharsko-makedonská, ale s druhé strany i politika království řeckého, takže se tu vedle posavadních držitelů Turků stýkají velmi různé a protichůdné zájmy. V tomto ohledu dotýká se tudiž otázka makedonská i za- braného území, pokud se týče, balkánské politiky soustátí rakouskoluherského.
Bulhar Mitrovic Turek Cařihrad Soluň Budapest Hirlap
7 article
Jak známo, stalo se ujednání koncem minulého roku mezi vládami vídeňskoua peštskou o stavbě tak zvaných dráh bosen- ských, při čemž má se započíti nejdříve s prodloužením železné dráhy směrem na Mitrovici, tak aby stavba ta se provedla do konce r. 1903. Sotva že se ocitlo toto ujed- nání ve veřejné známosti, počaly se rojiti zprávy nejrůznější z poloostrova balkán- ského a v popředí rázem postavila se otázka makedonská. Z projevů diplomatických, dosud zná- mých, nejvýraznějším jest zajisté prohlášení ruského velevyslance v Cařihradě, Zinověva, že Rusko míní v případném zápase o Make- donii zachovati neutralitu, což se vykládá všeobecně za známku, že politika ruská k věcem balkánským zaujala jiné, nové stanovisko, a že nemíní podporu svou poskytnouti žádné jednostranné akci někte- rého z balkánských národů, a že přeje si spíše takové smírné politiky jich všech, aby národní država žádného z nich nebyla poru- šena. Jinak řečeno, Rusko pohlíží na bu- doucnost křesťanů balkánských s hlediska nebezpečí jim všem hrozícího, nedovedou-i se sjednotiti ku společné, obranné politice. Staví-li se však Rusko již nyní, na sa- mém počátku zápletek jaksi stranou, nutno předpokládati, že důvody takového svého rozhodnutí čerpalo hlouběji z povšechné mezinárodní situace. Doba nejbližších dvou let věnována bude jak známo, obnově zahraničných smluv obchodních, přípravy k nimž již nyní vybočily z pouhých vnitřních roz- prav, vedených v jednotlivých státech mezi stoupenci různých hospodářských směrů Jsou to hlavně přemrštěné požadavky něme- ckého, zvláště pruského velkostatkářstvav
Mitrovic Zinověv Cařihrad Rusko
8 article
příčině značného zvýšení obilních cel, jež vedly k ostrému projevu »Torgovo-promy- šlenné Gazoty« ruské, za jehož autora pova- žuje se sám ruský ministr finanční Vitte. Článek ten ve spojení s rázným opatřením proti doplňovacímu clu na ruský cukř ve Spojených státech amerických, dále odnímání ruských státních zakázek německému prů- myslu, a současné sebevědomé vystoupení Italie na obranu svých hospodářských zájmů proti Německu — to vše jast tolikéž do- kladů, že perioda obnovování obchodních smluv mezinárodních náležeti bude k obdo bím nejvyššího politického napjetí, jež nevy lučuje ani nejtěžších konfliktů. To samo by bylo dostatečným vysvětle- ním, proč Rusko míní zachovati v otázce makedonské a ve všem, co s ní souvisí, ne- utralitu, a proč balkánský kout zůstaven bude svému vlastnímu politickému důvtipu. Takto věci balkánské nabývají jaksi rázu otázek místních a poskytují zároveň větši volnosti oněm silám, kteréž do nich tak či onak míní zasáhnouti. A tu jsme dospěli asi do onoho ovzduší z něhož výše vzpomenutý list maďarský na- psal svůj článek, v němž přímo klade v pří- čině zabraných zemí, Bosny a Hercegoviny, toto dilemma: Buď měla okkupace nějaký politický účel anebo ne; nebylo-li nijakého určitého cíle při ní, pak by bylo nejlépe, okkupace zanechati, jinak jest třeba obě země konečně připojiti či anektovati a sice ke koruně svato-štěpánské. Rovněž jest na čase vrátit Dalmacii jakožto součásť trojjedi- ného království. S otázkou bosenskou a hercegovskou již dle samého znění berlínské smlouvy zr. 1878 souvisí i stavba vzpomenutého pokra- čování železné dráhy na Mitrovici k Soluni, a tím dána jest i souvislost s rozpoutanou otázkou makedonskou.
spojený stát americký Německo Rusko Bosna a Hercegovina Dalmacie Soluň
9 article
Článek XXV. smlouvy berlínské totiž praví: »Země Bosna a Hercegoviná budou obsazeny a spravovány Rakousko-Uherskem. Vláda rakousko-uherská nežádá si vzíti na se správu sandžaku novopazarského, jenž se táhne mezi Srbskem a Černou Horou smě- rem jihovýchodním až k Mitrovici, pročez zůstane zde správa turecká i na dále v čin nosti. Avšak, aby si pojistilo za- chování nového politického stavu, jakož i volnost a bezpečnost cest kommunikačních, zůstavuje si Rakousko-Uhersko právo, míti posádky a vo- jenské i obchodní cesty po cele části bývalého vilajetu bosenského.« To jest tedy základ, z něhož se vychází při zamýšlené stavbě dráhy na Mitrovicia aktuálnost podniku dána jest ujednáním vzpo- menutým vlád peštské a vídeňské; a rovněž i vysvětleno, proč započne se z dráh bosen- ských právě prodloužením dráhy této. K věci této vracejí se opětně »Petro- hradské Vědomosti« a charakterisují ji ve spojení s otázkou makedonskou následovně; Události v Makedonii a ve Starém Srbsku nutno bráti velmi vážně zvláště nyní, kdy Rakousko-Uhersko se chystá ke stavbé že- lezné dráhy na Mitrovici. K této stavbě Tu- recko buď dá nebo nedá svolení. Dá-li svo- lení, Rakousko-Uhersko přece nebude moci stavbu prováděti jinak, než pod ochranou bodáků, což vzbudí velmi vážnou nespoko- jenost mezi obyvatelstvem oněch míst a mezi balkánskými státy vůbec. Anebo Turecko svolení odepře, což nikterak nebude poslední slovo v této věci, neboť Rakousko- Úhersko, majíc obsazený sandžak novopazarský, může
Mitrovic Bosna RakouskoUhersko Srbsko Petra Makedonie Turecko Rakousko
10 article
budovati dráhu do Mitrovice na týchž zá- kladechy na jakých se staví v Bosně a Her- cegovině! Z toho všeho povstane něco jako začarovaný kruh, složený ze tří elementů, totiž: povstání, stavba železné dráhy do Mitrovice a vojenská okupace sandžaku. Každému z těchto elementů půjdou v zápětí oba ostatní. »Budapesti Hirlap« tuto perspektivu ješte přiostřil přímo vysloveným požadavkem pře- měny okupace Bosný a Hercegoviny v úplnou annekci. Ze všech těchto okolností vyplývá veliká důležitost rozvíjející se otázky makedonské i pro nás. Bismark, jak známo, ve svých rázovitých propovědech dotkl se svéno času osudného významu »bažin balkánských«.
Mitrovice Boseň a Hera Budapest Hirlap
11 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna Schůze čtrnáctá. (Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.) Z Vídně, 1. března. Včera mihla se novinami zajímavá zpráva. Kdesi v zámořském státě byl zostřen zvláštním způsobem trest smrti. Delikvent se totiž nepo- praví hned, nýbrž teprve po určité lhůtě, na p- za dvě a půl léta. Do té doby musí konati nej těžší práce v kázníci. V cislajtánské sněmovně taková prodlou- žená pokuta stihá jen návrhy normální. Většina jich umírá dokonce až po šesti letech. Pro pilné návrhy mají náhlý soud a tak svědomitou jest bezohledná frivolnost t. zv. německých lidoveů a t. zv. německých pokrokovců, že dosud ne- byla přiznána pilnost ani jedinému návrhu. Nedostal jí ani návrh soeiálních demokratů na normální pracovní dobu v dolech, byli pro něj jenom Čechové, Slovinci, Chorvatě, němečti radikálové a navrhovatelé sami. Pováží li se, že tomu bude za několik. dní rok, co celá sně- movna jednomyslně návrhu tomu přiznala pil- nost, dlužno věru se diviti, jak dovedou to srov- nati se svým svědomím a zvláště se svým in- tellektem, vlastně důslednosti, strany, které loni hlasovaly naopak. V řečech obou poslanců V. kurie slezské, jak Cingra, tak ještě více Elder s che. bylo slyšeti ohlasy poslední velké stávky uhlo- kopů. Ve výkladech onoho měl převahu moment historický, tento je mluvčí temperamentní, který nebojí se nazvati osoby a věci pravým jmenem.
Čecho Cingr Elder Vídeň poslanecký sněmovna
12 article
Dostal proto hned při prvním svém hovoru ve sněmovně důtku. Myslíme však, že mu to voličů jeho jenom prospěje. Posl. Hořica ujal se havířův a jejich kardinálních požadavků způsobem rozhodným. vroucím a humanním. Nač máme sněmy, které provázely strike horníků sympatiemi bez ohledu na zúčastněné osoby a také bez ohledu na vládu? Této její povinnost připomněl poslanee Karbus, jenž neopomenul konstatovati, že české poselstvo i v době, ve ktoré bylo nuceno užívati obstrukce, nebránilo reformám na pro- spěch dělného lidu. Vždyť loni sociálně-politický výbor přistoupil právě na to, co navrhli po- slanci dr. Fořt a dr. Sláma na prospěch pra- covníků v dolech. Strana svobodomyslná dokázala a dokazuje při každé příležitosti, že — jak pravil dne v polemice proti posl. Kaisrovi posl. Heim- rich — je stranou lidovou ne pouze slovy. nýbrž také skutky. Konec schůze byl hlučný a bouřlivý. Posl. Wolf ve formálním dotazu na presidenta pro- testoval proti omezování interpellačního práva tajnými schůzemi. Vyjme-li se jeho žalob
Posl Hořica Karbus Fořt doktor Sláma Kaisrův Heim Wolf
14 article
z obsahu jiných věcí, jež při tom pronášel, po- suzuje-li se toliko a pouze její jádro, její věcná podstata, nelze upříti, že byl úplně v právu. Praeventivní censura interpellací jeví se čím dále tím více vylučováním nepohodlných dotazů z protokolů a veřejnosti sněmovního jednání. Nejen dotazů s obsahem oplzlým, necudným a pornografickým, nýbrž také do- tazů politických, se stanoviska mravního nezá- vadných a nevinných. Vždyť stalo se, jak nám bylo vypravováno, jistému slovinskému poslanci, že přišli k němu řizení písař z kanceláře sněmovní ho žádat, aby vypustil ze svého dotazu kritickou poznámku o činnosti bar. Spensa, jinak že prý musí president naři- diti o jeho podání schůzi tajnou! Tady máme důkaz, s jakou rychlostí po- kračuje reakce, ustupuje-li se i třeb jen o píď. Ale že pokračuje, toho vinu mají soudruzi páně Wolfovi. Napřed svým necudným dotazem dali hr. Vettrovi do rukou zbraň velmi nebezpečnou, ale potom sami vlastní dotaz, již podaný, vzali nazpět. Vykonávádli pan hr. Vette privilej měrou větší, nežli mu byla dána, nesou toho vinu pánové ze všeněmeckého svazu. Sněmovna se odročila do pondělka. Čeká se, že s neděle nastane ve pracích parlamentu změna.
Wolf všeněmecký svaz
15 article
Předseda zahájil schůzi v 11.30 hod. dop. prohlásil výsledek včerejší volby do komise pro kon- trolu státního dluhu. Po tom čteny dopoledne d. »lé spisy, mez nimiž jsou vládní předlohy o plalech profes sorů na babických školách, o pensích katolických duchovních na obecně užitečných ústavech, úřadníků kněží při katolických ordinariátech, konsistoriícha biskupských seminářích; předloha o platech a pen sích pravoslavných duchovních a učitelů na bohoslo- veckém ústavu zaderském. Ministr financi podal předlohy: o poplateích kolcích za příčinou zavedení korunové měny jako měny zemské a o poplatkových a kolkových svobo- dách za příčinou rozšíření přístavu a jeho obvodu v Terstu. Posl. Wohlmeyer podal návrh na zrušení poslaneckých diet. Dotazy podali poslanci Fressl a sp. p konfiskaci »Našich Zájmů«; — Sokol a sp. po če- ské škole v Hrobech; — Karbus a sp. po vydání českých kvitancí na zaplacené celní poplatky; — Em. Hrubý a sp. po opatření obilí k setí a po státní pomoci různým obcím: — Hovorka a sp. po jednání okr. hejtmanství lanškrounského a volbě do okr. zastupitelstva v Kostelcí n. O.; — Ellen- bogen a sp. po trestních ustanoveních báňského zákona proti podnikatelům a ochraně společenstev ných delegátů hornických proti neoprávněným poža- davkům; — Pantůček a sp. po povýšování soud- covských úřadníků XI. tř. v Čechách: — Herzo a sp. po nespravedlivém odsouzení výprtského ob- čana Schwaba u kr. soudu v Mostě; — Funkea sp. po zakročení plzenské policie proti německým buršům.
Posl Fressl Karbus Hovorka Ellen Pantůček Schwab Terst Čechy Most ský škola v hrob
16 article
Posl. Funke podal petici za státní příspěvek na stavbu místní dráhy českolipské a žádal, by byla doslova připojena k stenografickému protokolu. Předseda hr. Vetter, odpovídaje na včerejší dotaz Kaisrův, praví, že jest ochoten podporovati dělnost sněmovny a upozorní podavatele pilných ná- vrhů, že podobný návrh byl již přikázán výboru, avšak dle dosavadního jednacího řádu nemůže návrh prostě zamitnouti. Posl. Brzorád k dolazu na předsedu: Pan předseda může býti ujištěn, že nám není příjemno činiti naň dotazy v každé schůzi pokaždé v téže věc a se ho tázati, proč neodpovídá na naše poplávky Že se to děje denně, jest vina toliko jeho, nebo mohl najíti času dosti, aby na náš dotaz odpověděl Nedovolíme aby tato věc tady zanikla. Neopak bu deme o ní stále mluviti, až pan president se vrát ke své zákonné povinnosti. Nemůže býti dovoleno co činí pan předseda, totiž každý den říkati: »Od povím na tento dotaz ve schůzi příští«. Máme právo věděti, kdy se to konečně slane. Dovoluji si tudíž na pana předsedu učiniti dotaz 1. Jest pan předseda ochoten vrátiti se ke své po- vinnosti? 2. Kdy, kterého dne a ve které schůzi chce zodpověděti náš dotaz? (Pochvala u Čechů. Předseda hr. Vetter: Panu posl. Brzorádovi odpovím ve schůzi nejblíže příští.
Posl Funke Vetter Kaisrův Brzorád Čecho dělnost sněmovna
17 article
v drobném prodejit ranníréíslo o tobě . . . za 2h odpslodsí . . . . . za 2 h Ve alíalkách na venkorě znní. . . . . . . . 10- . . . . . 3k Inserá t platí se hotově napře Přešplsoení a inperty přijímá sdmini- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nackázejí se též redakee tiskárna a expedice „Národnich Listá“ Rukopisy se nevracsjí.
Listat
18 article
Posl. Weisskirchner navrhuje, aby včer podaná vládní předloha o podomním obchodu při- kázala se živnostenskému výboru bez čtení, čemuž vyhověno, když nebyl činěn se žádné strany žádný odpor. Posl. Em. Hrubý opakuje dotazy k předsedovi, proč se české interpellace čtou jenom v německém jazyku a praví: Žádám, by předseda dal spravedjivou a jasnou odpověď. Je to divné, že za předsedu sně- movny byl zvolen muž, který sám jest rušitelem jednacího pořádku a potupil a snížil národ český jen k vůli levici. Z té příčiny musíme o brzké dělnosli sněmovny pochybovati a považovati to za pouhou frási. Ujisťujeme, že sněmovna nebude dělnou a že pokoj nebude, dokud nebude provedena rovnoprávnost ve příčině interpellací a odstraněno bezpráví, kteréž se stalo v této sněmovně našemu jazyku. Táže se předsedy, proč nepojal do steno- grafického protokolu české prohlášení posl. Ratajea proč české inlerpellace se předčítají jen německy. Posl. Aug. Šehnal: Marně naleháme na to, aby české dotazy byly přijímány do protokolu. Tím veškerá práce vázne. Na nás se tu útočí jen proto, že užíváme českého jazyka. České interpellace pro protokol stenografický nejsou ani správně překládány. V této sněmovně byla podána celá řada, návrhů, interpellací a dotazů a velká část poslanců jejich obsah nemůže seznati, poněvadž mnozí poslanci ne- znají německy. Přédlohy vládní také nám nejsou srozumitelné, poněvadž jsou podávány jen v ně- meckém jazyku. Chceme, aby zde měly všechny národnosti stejné právo. Ve státní tiskárně shledá- váme dělníky jen německé národnosti. Kdyby se protokol vedí rovnoprávně, bylo by tam třeba také českých dělníků.
Posl Aug
19 article
Posl. Wolf křičí: Pane předsedo, víte, co mluví? Kde jest tu jednací řád? (Hlasy u Vše- němců: Kde jest jednací řád? Nepokoy.) Předseda: Žádám pana řečníka, aby pro- mluvil stručně. Posl. Wolf: Vezměte mu prostě slovo. At mluví k jednacímu pořadu. Posl. Sehnal: My chceme, aby protokol byl výrazem mnohojazyčnosti Rakouska. (Pochvala.) Posl. Heimrich opravuje včerejší vývody Kaiserovy. Ukázal včera, proč žádá pílné projedná- vání svého návrhu o terminovém obchodu. Vláda chce termínový obchod omeziti na členy bursy. Proto je nalebavě třeba, aby sněmovna učinila jiné rozhodnutl. Posl. Fressl: Sněmovno! (Veselost.) Žádáme za totéž právo, kterého požívá německá menšina v této říši. Nedáte li nám toto právo dobrovolně, my si je vynutíme. Vy voláte po hospodářské práci, ale my víme, že tímto voláním hledíte zakrýti svou ničemnost v potírání našeho národa. My dělníci cítíme také potřebu, vyříditi sociální a hospodářské předlohy, ale my, kteří pracujeme a kteří při tom trpíme hlad. víme, že není možno vyřidit hospo- dářské otázky, pokud nebude vyřízena otázka ná- rodní ve smyslu úplně rovnoprávnosti. Parlament musí začíti s vyřizováním otázky té u sebe. (Němci se řečníku posmívají, volajíce naň: vrr, vrr, kš, kal)
Posl Wolf Kaiserův Němec Ata Rakousko
20 article
Posl. Fressl (pokračuje): Dnes vám dáváme ještě pardon, abyste mohli konati spravedlnost, ale neučinite-li tak, zbude nám příštího týdne ještě dosti dní, kdy vám pardon nedáme. Tento parlament není bez toho k ničemu než k hospodářskému a národ- nímu okrádání našeho národa. Pana předsedy netáži se již, zdali na dotazy naše odpoví, nýbrž žádame: odpovězte, pane předsedo! — Pan předseda neodpo- vídá! Dobře tak! Následky připočtěte si sám (Pochvala. ) Po Steinově dotazu stran hornické stávky, rokovala sněmovna o Cingrově pilném návrhu stran zaměstnávání mladých dělníkův a žen- ských, denní pracovní době a nedělním i svátečním klidu v hor- nictví. Posl. Cinger připomíná ve svých vývodech poslední hornickou stávku a praví, že předseda mi- nísterstva pod tlakem okolností nejednou vyjádřil se závazně o zkrácení pracovní doby v báních. Avšak v tomto zasedání příslušná předloha podäna nebyla. Kdo spolehali na vládní sliby, klamali se. Pojednává o lonských pilných návrzích, podaných v téže věci a vyčítá Zechnerovi, že zmařil předlohu. Poukazuje na odbornou anketu, jež shledala, že také podnikatelé mohou zavést Shodinnou práci. Vyčitá předsedovi ministerstva i ministrovi obchodu, že také sliby ne- brali do opravdy. Připomíná, že dle Fořtovy před- lohy podané loní v sociálně-politickém výboru Shod. práce měla zavésti se 1. ledna t. r., ale doposu nepodána sněmovně ani příslušná vládní předloha. Vyzývá sněmovnu, aby upamatovala vládu na její povinnost a Llasovala pro pilnost jeho návrhu.
Posl Steinův Cingrův Cinger Fořtův Fressl
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. mPražské ostrovy. Stará Praba! Místními názvy, pamětním tabulkami, slovem, obrazem zachýcujeme jej zbylky, upomínky, tradice — ale prchá, miz stále, je strach, že příští pokolení již ani před staviti si nedovedou, jak vypadala, jak se šířila a mohutněla královská Praha. Zeptejte se dorostu našeho, jak se jmenují pražské ostrovy, jaký mají význam historický. Žofin, »Střelák«, Benátky — ty jsou známy. ale tažte se dále, tu končí vědomosti. A přece ostrovy pražské srostly nerozlučně s dějinam pražskými i českými vůbec. Co tu vzpomínek historických, památnosti, pověstí! Sbíralije u nás hlavně Ferd. Mikovec, P. Vňouček, Jos. Svátek, J. Herain a jiní. Všímali si jich též spisovatelé dějin a mistopisů královského hlav ního města Prahy. Pražských ostrovů bylo více, než nyní je spatřujeme, a jejich názvy se měnily i kazily. Na základě uvedených prací pozorujme a vzpo- mínejme. Podolský ostrov při pravém břehu Vltavy připominá se roku 1420, kdy Pražané přehradili Vltavu nad tímto ostrovom řetězya trámy, aby tu nemohly plavati lodi s pomocí spíží pro obležený Vyšehrad. Ostrov byl osazen a hájen. Nyní jest upraven za přistaviště vorů, hlavně švarcenberských. Petržílkův ostrov nedaleko býva- lého kláštera kartuzianského na Smíchově po- jmenovan po Vojtěchů Petržilkovi, od něhož jej koupila Malostranská obec na konci věku Xv. pro svou vodárnu. Při obléhání Prahy r. 1648 umístili tu Švédové dvě veliká děla a odtud chrlili kule hlavně na Zderazskou vodárnu. Židovský ostrov, jak nyní se jme nuje, má starší jméno Funkovský ostrov Poloha jeho je mezi Střeleckým ostrovem a smi- chovským nábřežím. Staroměstská obec prodalar. 1754 tento Funkovský ostrov Václavu Vorlovi z jehož majetku další koupí přešel na Jana
Žofina Střelák Mikovec P Vňouček Jos J Herain Pražan Petržílkův Petržilka Xv Švéda Vorel Jan Praha Benátky Vltava Smíchov
22 article
Jindřicha, kterýž jej odkázal Ferd. Hykyšovi. Proto měl tenkráte ostrov název »Hykyšův«. Ostrovem Durazínským byl pojmenován po roce 1802, když jej koupil majitel továrn na vyrábění kartonů na Smíchově Jan Durazin. Název »Židovský« ostrov datuje se od roku 1814, kdy jej koupil Mojžíš Jerusalem, majitel uvedené továrny. Používalo se pak tohoto ostrovu za bělidlo pro látky z řečené továrny. R. 1874 koupil ostrov advokát dr. Fučík společně s Jos. Malinou. Další osudy ostrova, opatření mostem z nábřeží atd. jsou známy. Na den sv. Filipa a Jakuba slaví se tu hlučná pouť, v létě pří- jemně se tu sedí a v zimě láká pohodlné kluziště. Nynější název Střelecký ostro není původní. Zprávy o něm jsou doloženy již ve XII. věku. Starší jest název »Tráv n í ke nebo též »Hořejší ostrov«, Schottky uvádí jmeno »Malé Benátky«. Bylo zde cvičiště střeleckého cechu již odedávna. Tu byly ukládány drahocenné terče, vítězné ceny a jiné památky střeleckého družstva. Zle hospodařili na ostrově Pasovští r. 1611, Švédové r. 1648, vojsko bavorské roku 1741, pruské roku 1744.
Jindřich Hykyš Hykyšův Durazin Mojžíš Jeruzalém doktor Fučík Malina svatý . Filip Jakub Schottka Švéda Smíchov Jos Malá Benátky
23 article
Roku 1812 zbudoval sbor ostrostřelecký na místě dřevěné střelnice hostinec a novou střel- nici. Ostrov nazýval se kdysi také »na Chmel- nici«, poněvadž se tu dařilo pěstování chmele- Jméno »Malý vodní dvůr« snad se vyloži tvrzí, která tu byla vystavena k obhájení Sta- rého města. Nový svůj název má »Žofín« na počes arcivévodkyně Žofie, matky císaře Františka Josefa I. Sadelerův pohled na Prahu r. 1606 ostrova toho nezaznamenává. Na Hollarových obrazech naznačen jest jako písčina křovinatá. Snad nánosem ostrov vzrůstal, ve druhé polovici XVIII. stoleti stojí tu dřevěná továrna na plátno a bělidlo. Podle majitele Engla nazýval se o strov Englův. Roku 1784 povodeň hrozně zpustošila ostrov, budovy strhla. Podl barvírny koží nazýval se pak os trov Barvíř- ský nebo Barviřka. V dřevěně budově v hostinci bývalo veselo, tančilo se. Roku 1830 koupil ostrov majitel mlýna Novotný a zřídi
Žofie Engl Englův Barvíř Barviřek Novotná Žofín Praha císař František Josef I . Sadelerův
24 article
velkou budovu pro zábavy a lázně. Na Barvířce pořádali vlastenci slavný druhý národní český bál roku 1841 a v letě české besedy, důležité pro probuzení českého ducha v kruzích mě- šťanských. Že jest Žofin nyní majetkem král. hlavního města Prahy, jaké jsou jeho zábavy v zimě a jaké koncerty v letě, to již patří bi- storii nejnovější. O ostrovu Kampě vypravuje umělá pověst, že za doby již Libušiny prý býval tu posvátný háj. Pověsti a dějiny sestavil roku 1883 Joseí Svátek v pěknou studií. Již XII. století připo- míná se podle Svátkovy studie tento ostrov pode jmenem »Dolejší ostrov« (Střelecký slu »vyšší«, hořejší). Na dolním konci ostrova ve stoleti XIII. pod bývalým mostem královny Judity (Jitky) byl zděný kostelík sv. Petra. Jmeno Kampa zná Svátek již v XIV. stolelí. Pak by nebyl správný výklad, že ostrov má jmeno od známého učence Tengnagla z Kampu, jenž měl na Kampě ve stoleti XVII. dům a zde žil Název Kampa odvozují někteří z jazyka staro- slovanského. Kampa nazývají se četné ostrovy v ústi řeky Visly atd. Ať si rozhodnou jazyko- zpytci, co na tom pravdy. Pověsť pražská vy- pravuje, že na východním břehu ostrova stá první pražský mlýn. Byl pojmenován mlýn »Soví« poněvadž prý vyletěla ze stromu, zkáceného na místě, určeném k založení mlýna, veliká sova.
Svátek Svátkův Jitka Petro Tengnagl Praha Kampa Visla
25 article
Ze Sadelerova prospektu patrno, že byl pobyt na Kampě příjemný, prostírají se tu v té době zahrady, úhledné domy s arkýři. Schody na Karlův most byly zařízeny teprve roku 1784 pak zvětšeny. Rameno řeky Vltavy »Čertouše (Čertovka) odděluje Kampu od Malé strany. Zdá se na některém místě, jako by do Prahy byi přenesen kus Benátek vlaských, rozkošný, ro- mantický pohled. Proto snad bude navždy za- žehnáno nebezpečí, jež hrozilo Kampě návrhem »praktickým«, aby ono rameno Vltavy bylo — zasypáno! Krásně zachytil partii z těchto Be- nátek pražských V. Jansa v publikaci »Stará Praha«, při čemž text s historickým výkladem napsal J. Herain. Nebývalo vždy tak tichoa smutno na Kampě, jako dnes. Zahrady zdejší bývaly navštěvovány nejlepší vpolečností praž- skou. Zahrada při bývalém Švamberském, pak Eggenberském, později Schwarzenberském paláei byla zařízena s pravou nádherou knížecí. Redel ve své topografii pražské roku 1727 ličí: »V za- hradě této scházívá se za letní doby večen šlechtická společnost, bavíc se zde hramia procházkami a naslouchajíc zpěvu slaviků, kterých se zde množství zdržuje.« Dějiny Křižovnického ostrov stýkají se s historií zbořeného starého mostu kamenného, založeného od Judity, manželky Vladislava I. Staročeský letopisec k roku 1517 zapsal zprávu, jak Pražané pálili ohně na malém ostrůvku křižovnickém na oslavu památky Hu- sovy a Jeronymovy. Rybáři mívali tu ode dávna sklad náčiní rybářského, nejsouce vázáni podle starého zvyku za to k žádným poplatkům.
V Jansa J Herain Judita Pražan Hu Jeronymův Kampa Karlův most Vltava Praha Benátky Čertouš
26 article
Pod mostem kamenným při Malé straně býval estrov, nazývaný v pramenech staročeských »0strov pod hradem, zámkem, na PIsku«. Jsou o něm zmínky ze stoleti XV.a XVI. Povodně měnívaly jeho podobu. Stávala na něm dřevěná kaple, pak kostelík. Povodně a kry ledové zmenšovaly jeho povrch, až roku 1785 byl v letě úplně rozházen a vyhlazen na základě zvláštního usnesení, aby nepřekážel pří- vozu z Malé strany na Staré město- Šaškovský ostrov měl patrně jmeno podle mlýna Šaškovského. Proč se ostrov ten v XVIII. stoleti pojmenoval »Primatorský« obšírně vyložil Erben v dějinách pražských pri- matorů. Byl věnován k občerstvení členům magi strátu, zejmena primatorovi. Vznikaly spory, primator sám chtěl těžiti z ostrova atd. Roku 1774 byl Primatorský ostrov od obce veřejně prodán. Další, malý ostrov nazývá se J eru sa- lemský, také Kantonský. Bylo na něm bělidlo továrny karlínské na látky. První název vyloží se podle majitele jmenem Jerusalema.
Erben Pisco Stará město Jeruzalém
27 article
Dráha severozápadní upravila tu skladiště svoje. Mezi tímto ostrovem a Rohanským jes ostrov »na Buriánce«. Název opět podle majitele Buriana. Stávaly tu tři mlýny a u jed- noho z nich byl kdysi proslavený hostinec »na Buriánce« se zahradou a kuželníkem. Na místě oněch mlýnů vystavěl J. Ronz veliký mlýn parostrojní. Mezi ostrovem Jerusalemským a ostrovem Štvanicí leží ostrov, nyní pojmenovaný zobec- nělým již názvem »Korunní ostro v«. J. Herain v doprovodu Jansovy Staré. Prahy soudí, že je to název nesprávný. Starší a pů- vodní jmeno prý jest »Křenový ostrovs. Na ostrově tomto a na ostrovech sousedních pěstoval se křen, proto nazýval se ostrov v ně- meckých listinách »Kreninsel«, »Kroeninsel«, z toho povstalo »Kroninsel«, »Krönungsinsel«a tím Herain vykládá původ názvu »Korunní ostrov« a další důsledky, název valchy, pak mlýnu »U koruny«, mlýn »korunnís.
Burian J Ronz J Herain Jansův Kroeninsel Praha korunní ostro
28 article
Významná poloha Štvanice (po staro- pražsku dle německého »Hec«) dodává tomuto ostrovu velikou důležitost při událostech váleč- ných v těchto koučinách Prahy. Dějiny ostrova vylíčil zevrubně J. Svátek r. 1891. V starších dobách bylo možná přebroditi se po mělkém řečišti u Štvanice přes Vltavu. Toho využitko- vali válečníci snad všech dob, kdy se připomí- nají boje u Prahy a proti Praze v dějinách če- ských. Vzpomínáme zejmena bojů husitských. Název »Velké Benátky« (Malé Benátky = ostrov Střelecký) vyskytuje se ve století XVI. Povodně ničily a měnily tvar ostrova, na němž v XVI. století se střilelo se zálibou »ku ptáku«. Bývalá prachárna byla odtud na rozkaz Josefa II. přeložena. Od začátku věku XVIII. proslul ostrov zápasy se zvířaty, jež byly v neděli ve svátek za velikého účastenství zvědavých di- váků pořádány. Do ohrady pouštěl stváč a vodič psů kolem 4. hodiny odpoledne z bud a stájů jednotlivá zvířata. Byl na př. vpuštěn do ohrády rozdrážděný býk, jenž vztekle se potý- kal s vycpaným panákem červeným, uvázaným na provaze, a pak byl uštván smečkou řezni- ckých psů, vyslaných na býka od řezníků se sázkou, který z nich zvítězí. Byl pak do ohrady vpuštěn jelen nebo srnec a myslivečtí psi závod zděšenou zvěř honili. Potom medvěd šplhal pro kus masa nebo zachraňoval se před smečkou poštvaných psů s námahou na hlad- kém, oloupaném stromu. Medvěd byl pak vy-
Josef II Praha Vltava Velká Benátky Malá Benátky