1
masthead
5. října 1904.
3
masthead
NÁRODNÉ LISTY-
5
article
ťransportům, potopivši je i s nákladem kolejí
a snad i parovozů. Konečně se zdá, že se Ja-
poncům nepodařilo najmouti 150.000 kuliů k ta-
hání vagonů. Od svých vojsk nemohli odděliti
tolik mužstva, kolik by bylo k tomu zapotřebi
a obyvatelstvo, jež se rozprchlo po horách, také
neni možno sehnati k té práci.
Vše to charakterisuje nesnáze, které vzni-
kají Japoncům s dopravou zásob na vzdálenosti
čím dál tím větší, ale přece dosud nepatrné na-
proti těm, které musili překonati Rusové při do-
vážení zásob na vzdálenosť 10.000 verst. Místo
obdivu, nepřátelé pro tento ruský výkon měli
posměch. Ukáže se, snese-li japonská doprava
srovnání s ruskou.
Japonští a ruští generálové.
Reuterův zpravodaj z tábora Kurokiova činí
zajímavé srovnání mezi tím, jak si v boji vedou
rušti a jak japonští generálové. Dosud nebyl
žádný japonský generál raněn, Rusové naproti
tomu ztratili mnoho generálů. To se vysvětluje
tím, že ruští generálové podle vzoru Skobeleva
jdou do každého boje v čele svých vojů. Ja-
ponšti generálové naproti tomu jsou za svými
voji, mimo dostřel, a odtud je řídí. Rušti důstoj-
nici, jakoby nepřátele vyzývali, oděni jsou
sněhobílými uniformami, které jsou z daleka
vidny. Japonští důstojníci mají tmavé uniformy
jako mužstvo a nejsou ničím nápadní. Kuroki,
sedě za armádou, rozdíli rozkazy telegrafema
telefonem. Elektřina ještě nikdy nehrála ve válee
takovou úlohu, jako nyní v Japonců. Každý ja-
ponský brigádník veli sedě na konci telegrafi-
ckého spojení. Inženýrská vojska za kolonami
s náramnou rychlosti zřizují elektrické spojení.
Jakmile odněkud se ozve střelba, hned tam z
hlavního stanu pospíchají pionýři se soumary.
nesoucími měděný drát a otep špičatých bambu-
sových tyčí. Tyče zarazí, drát napnou, a telefon
zo nedlouho začne pracovati.
Japonec
Rus
Reuterův
Kuroki
Tyč
6
article
Státníci a učenci japonští o své
Státníci a učenci japonští o své
vlasti.
Pod názvem »Naše vlasť Japan« vydána
byla letos v červenci v Londýně Angličanem
Steadem nákladná kniha o více než sedmi
stech stranách velké oktávy, věnovaná cí-
saři japonskému. Kniha tato, jež dočkala
se v krátké době značného rozšíření u překladů
do několika jazyků, má býti věrným obrazem
dějin, rozvoje i dnešního stavu říše desíti tisíců
ostrovů — Japanu. O pragmatičnosti neb objek-
tivnosti těžko tu mluvit. Jsouť všechny kapitoly
její psány předními státníky a učene
japonskými, kteří vzdor snaze po nestran-
nosti přece zůstávají jen patrioty a vlasť svou
a jeji zřízení líčí barvami eo nejjasnějšími. Než
okolnost, že kniha psána vysokými hodnosty
japonskými, kteří zasvěceni jsou do všeho co
nejdůkladněji, činí spis tento vysoce interessant-
ním. Mezi autory jednotlivých statí nalezáme
jmena, jež z událostí válečných čtenářům jsou
dobře známa. V prvé řadě několik kapitol o poli-
tickém vzrůstu Japanu píše tu »japonský Bis-
ma k« markýz Ito, jenž zasvěcuje čtenáře do
politických názorů japonských, do důležitějšíeh
události v dějinách tohoto ostrova, do převratů
státních, otázek národohospodářských a pod
Maršál Jamagata velice přehledně promlouvá
o vývoji armády japonské. O dnešní její organi-
saci píše maršál Oyama, o námořní moe
contreadmirál Saito, o zahraniční politice hr.
Angličan
Stead
Bis
Ito
Jamagata
Londýn
Oyama
Saito
7
article
Okuma, dále professoři university v Tokiu.
ministři a podobně.
Čtenáře naše zajímati bude především
kapitola
O vývoji a vzrůstu japonské armády,
pochodíci z péra maršála, markýza Arioš
Jamsgaty. Starý tento válečník a pamětník
»Rok 1871 může býti vzat za dobu pře
chodnou, kdy organisace vojska, založená na
principech systému feudálního, změněna byla
v pravidelný odvod. Stalo se tak po
několikastoletém trváni systému lenního, když
ještě dříve před tím, před několika tisíci lety
byl existoval starý systém námezdní. Z počátku
zaveden odvod jaksi na zkoušku v pěti pro-
vineiích a to Tamaširo, Jamato, Kavachu, Izumi
a Sedžu, později však v roce 1873 zákonem
stanoven pravidelný odvod pro celou
říši. Původní plán mikadův byl poříditi trvalou
armádu v počtu 400.000 mužů, složenou ze
dvanácti divisi (Šidan), nebo šesti armád-
ních sborů; ve skutečnosti však podařilo se
sehnati jen armádu 40000 mužů v době míru
a 75.000 mužů pro připad války. Téhož roku
založena byla vojenská akademie, na kterou za
instruktory povoláni byli francouzšti dů-
stojníci. Současně vypracován plán na pořízení
zbroje a nábojů, zřízena škola pro vojenské
lékaře a založeny odborné kursy vojenské a to
pro pěchotu, dělostřelecivo, jízdu, sbory tech-
nické, vozatajstvo a zdravotní sbory. Všechna
tato zařízení přijata byla s na lšením, jež ne-
šetřilo nákladu. Také založeno několik ústavů
pro výchovu poddůstojníků.
Okuma
Arioš
Izumi
Sedža
Šidan
Tokio
Jamato
profesor univerzita
8
article
V roce 1883 příkročeno k reorganisae
vojska a počet jeho zvýšen na 200.000 mužů,
kteří rozděleni byli na šest divisí řadového
vojska a jednu divisi gardovou. Tou dobou po-
řizeny byly také pevnosti, pobřežní tvrze a
batterie, vystavěny arsenály v Tokiu a Osacea
továrny na střelný prach. V roce 1896 po válee
čínsko-japonské uznáno, že počet 200.000 m.
nikterak nestačí a zvýšen na dnešních
500.000 mužů. Toto vojsko čítá 12 divisi pod
různým a odděleným velením a jednu divisi
gardovou.
Zvýšení toto zdálo se skoro
nemožným; ale ať bylo možným
nebo nemožným, musilo se státi
za každou cenu a stalo se; tenkráte
vztaby mezinárodní na Východě nebyly sice po-
vážlivými, ale pro budoueno skýtaly smutné vy-
hlídky. Obavy v tom směru množily se denně
a jelikož bylo úlohou Japonska
udržeti na dálném Východě mir (1)
bylo nezbytně nutno opatřiti (k udr.
žení míru!!) náležitě silnou armádu
a — loďstvo.
Toho dosíci, bylo naší úlohou a třeba že
s velikými obtížemi, přece se to podařilo. Znač-
né těžkosti činila výzbroj. Sotva že naše armáda
opatřena zbraní, již opětně musila býti pořizo-
vána nová a dokonalejší, abychom nepokulhá-
vali za jinými, moderními státy.
Před válkou s Čínou studoval jsem dů-
kladně její vojenskou organisaci a zjistil, že
pod velením Lichunčana nalezalo se
Lichunčan
Tokio
Japonsko
Čína
10
article
50.000 mužů, kteří byli velmi dobře vyzbrojeni
a německými důstojníky vycvičeni.
Kromě tohoto dobře organisovaného vojska
bylo ještě v Číně 900.000 až 1,000.000 mužů,
z nichž v severních provineiích postaveno
300.000 mužů. Proto rozhodl jsem se pro pří-
pad války s Čínou proti armádě Lichunčanově
poslati 50.000 mužů naší armády (tenkráte
200.000 mužů čítající) a zbytek 150.000 mužů
postaviti proti 300.000 mužům nevycvičeného
vojska čínského v Pečili. V armádě Lichun-
čanově odkryl jsem pak mnohé slabé stránky,
z nichž zejmena choulostivou byla náhrada za
padlé důstojníky. Kromě toho přesvědčil jsem
se, že čínská vláda šizena veliteli pododdělení.
Na papíře měl míti prapor 500 mužů, ve skuteč-
nosti měl však 300—350, tak že velitelé pra-
porů brali žold pro 200—150 mužů pro sebe.
Až do povstání boxerů zůstal tento švindl
velitelů utajen a teprve pak se prozradil. Po-
znání těchto slabých stránek čínské armády
umožnilo mně vypracovati organisaci mnohem
pevnější a bezpečnější a utužiti vojenskou ká-
zeň tak, že vítězství bylo zabezpečeno. Na tomto
základě solidnosti armáda naše pak mohutněla
a mohla dodělati se zdárných výsledků ve válce
s Čínou ..
Čína
11
article
Llegrar-
Situace na bojišti mandžurském.
Z Petrohradu, 4. října. V Kuropat ki-
nově hlavním stanu se ví, že Siasyn
a Čiandšan, dvě místa, jež jsou klíčem
k průsmyku dalinskému, obsazena jsou 12.000
Japonci. Hlavní síla armády Kurokio vy
stojí ještě u Banjapudzy. Armáda generála
Nodzu stojí východně od silně opevněných
dolů jantajských, aby pro případ, že by došlo
k obkličovacímu manévru mezi Fuli a Fušunem,
mohla do akce zasáhnouti. Armáda Okuo v
leží západně od železniční trati. Kuropatkin pro
připad, že by musil ustoupiti k Tjelinu, dal
opevniti přechody přes sedlo Šamalinské.
Japonci vyvracejí ruské zprávy
o Port Arturu.
Z Londýna, 4. října. »Times« oznamuj
z Tokia: Ruské zprávy, že všechny japonské
útoky na Port Artur ve dnech od 20.—26. září
byly odraženy, prohlašují se za nepravdivé.
Obležení stále pokračuje a ně-
kolik důležitých míst bylo po-
slední dobou právě dobyto.
Železnice mezi Fuzanem a Seulem
dostavena.
Z Londýna, 4. října. »Standard« ozna-
muje ze Seulu, že Japonci právě dokončili
stavbu dráhy z Fuzanu do Seulu a že tato
v nejbližších dnech bude odevzdána vojenské
dopravě. Trať jest 272 km dlouhá a bude ještě
o dalších 50 km prodloužena.
Místodržitel Alexějev nástupcem
Lamzdorfa?
Siasyn
Čiandšan
Japonec
Nodza
Port
Artur
Petrohrad
Londýn
Tokio
Seul
Times
km
12
article
Z Londýna, 4. října. »Morning Post« za-
znamenává v Petrohradě rozšířenou pověsť, že
místodržitel Alexějev vyhlédnut jest za ná
stupce ministra zahraničních záležitostí hraběte
Lamzdorfa. Zpráva tato jest kolportována
nejvíce jeho přáteli, kteří raději by jej již vidél
z bojiště doma.
Padlí a zranění ruští a japonští.
Z Londýna, 4. října. Zpravodaj »Standardu«
nalezající se v hlavním stanu Kuroki a, po
čítá, že od bitvy u Jalu a Kinčan, exelusive
u Port Arturu, mají Japonci 35 000 mrtvých
a 10.000 zraněných, nemocných a pohiře
šovaných. Rusům něco přidal. Ti prý maj
50.000 padlých a 30.000 zraněných, nemoe
ných a pohřešovaných.
Princ Karel Hohenzollern
o japonské armádě.
Z Londýna, 4. října. Při bankelu, který
dáván na počest prince Karla Hohenzollerna,
jenž odchází k armádě japonské na bojiště,
proneseno bylo několik řeči. Také prine si za-
řečnil a neskrblil ehválou na armádu japonskou,
kterou prý obdivuje celý svět. Mikádův syn
připil císaři Vilémovi a princi Karlovi, jakož
i celému německému dvoru. Označil návštěvu
princovu za utužení intimních styků obou dvorů
a národů.
Nová válečná půjčka Japonska.
Z Tokia, 3. října. (»Standard«). Guvernér
japonské banky a jiné přednější banky jsou
ochotni přejmouti III. emissi domácí válečné
půjčky japonské 50 millionů jenů za týchž pod
mínek, jako vydány půjčky dřívější. Emissn
kurs je 92 proc, úrok 5 proc., splátka v 7 le-
tech. Veřejná vyhláška bude vydána v něko
lika dnech.
Lamzdorf
Artur
Japonec
Rus
Hohenzollern
Mikádův
Vilém
Karel
Londýn
Petrohrad
Jal
Japonsko
Tokio
Morning Post
14
article
Z Londýna, 4. října. (C.-B.) »Reuterova
kancelář« sděluje ze Šanchaje z dneška: Zpráva,
že jistá ruská válečná loď (prý »Bajan«) kotvila
u ostrovů Gützlaffových anebo v blízkých vodách,
jest mystifikací.
Vojenský zmocněnec o trvání vojny.
Z Paříže, 4. října. (C.-B.) »Petit Parisiene
uveřejňuje rozmluvu petrohradského dopisovatele
s vojenským zmocněncem tamějšího francouz-
ského vyslanectva Moulina, jenž vyjádřil se
— bude li míti vojna normálný průběh, potrrá
aspoň dvě léta. Zatím nebude se mu moci udě-
lati přítrž, protože Rusové nepodvolí se žádnému
zakročení.
Zničené lodi.
Ze Šanchaje, 3. října. (»Daily Telegraph a)
Se strany hodné důvěry tvrdi se, že lodi, jichž
používali Rusové k odstraňování min, skoro
vesměs narazily na miny a byly zničeny.
Anglická sensace.
Z Nagasak, 3. října. (»Daily Telegraph.«)
Dne 24. m. m. Japonci dokončili podzemui
chodbu do Port Arturu a hned ji použili. S ja-
kým výsledkem, není známo.
Mobilisace nových záloh japon-
ských.
Z Londýna, 4. října. Japonsko povolalo
dalších 350.000 mužů do zbraně.
Na předních postaveních.
Z Petrohradu, 4. října. (C. B.) [Úřadní.
General lieutenant Sacharov telegrafoval včera
hlavnímu štábu:
Dne 1. t. m. na úsvitě nepřátelská ška-
drona podnikla dvakrát útok na přední stráze
gardových kozáků mezi Chvan- Chvandrianem
Sindjapu, ale vždy marně a byla odražena.
Nepřítel ustoupil na Sjaljucheczy, pronásledován
naší jízdou. Na naší straně raněni 2 důstojníei
a 2 kozáci.
Týž den obořil se nepřítel v síle 11%3 pra-
poru a jedné škadrony ve třech skupinách na
přední stráže našeho gardového vojska mezi
řekou Chunem a železnicí. K večeru byl útok
odražen.
Ruská hlídka, poslaná týž den k východu,
shledala, že davanhonský průsmyk byl obsazen
asi 200 chunehuzy za velení japonských
důstojníků.
Gützlaffový
Petit
Moulin
Rus
Japonec
Sindjap
Londýn
Paříž
Šanchaj
Japonsko
Petrohrad
Chvany
Bajan
Daily Telegraph
Port Artur
General lieutenant Sacharov
Reuterův kancelář
Daily Telegraph
15
article
Balkán.
Balkán.
Z Cařihradu, 4. října. (C. B.) Rumunský
vyslanec Lahovary odebéře se zejtra do Buku-
rešti podati zprávu a vyžádati si instrukce. Do-
sud bylo utvořeno již asi 70 kucovlašských
církevních obcí v Makedonii a je činno téměř
100 kucovlašských duchovních. Od pokusů do-
rozuměti se s ekumenickým patriarchátem
církevních požadavcích Kucovlachů s rumunské
strany úplně upuštěno a je snaha dosíci od
Porty alespoň světské úpravy. Čáky v této pří-
čině pokládají se za příznivé, poněvadž podpora
velmocí jest prý zabezpečena.
Z Cařihradu, 3. října. (C B.) Protože
byly nalezeny kompromitující listiny, Porta ne-
chce dostáti slibu, daněmu před třemi týdny
bulharskému exarchovi v příčině výběru uči-
telů pro Makedonii a činí nové obtíže v této
věci. V příčině návratu zbývajících uprehlíkův
do vilajetu drinopolského Porta odpoví prý
dnes. Očekává se, že odpověď bude přízniva,
třeba s jistými výhradami v příčině dozoru,
aby se zamezil přichod nebezpečných osob.
Čáka
Balkán
Cařihrad
Makedonie
16
article
Ze Sofie, 4. října. (C.B.) Vnitřní make-
donská organisace uveřejnila dnes již dí.sno
předvidaný pamětní spis o všech událo-
stech, jež sběhly se od r. 1893 v Makedoniia
kraji drinopolském. Prohlašuje, že bude pokra-
čovati, dbajíc na poměry, v boji za osvobození.
dokud mezinárodní branné zakročení neodklidi
skutečně nynější turecký a řecký režim
nezabezpečí se v zemi zákonné poměry a lidská
existence.
Z Cařihradu, 3. října. (C.-B.) O oznámené
srážce bulharské čety se srbskou
v prilepském okresu (bitolský kraj) úřadní zpráva
doposud vydána nebyla.
Římská zpráva »Morningpostu« o
makedonském četnictvu je částečně
přehnána nebo zmatena, částečně nesprávna
nesrovnává se ani s minulými, ani nynějšími
poměry.
k. Ze Sofie, 4. ríjna. Příjezd Hesapčijeva,
bulharského zástupce v Bělehradě, souvisí
s brzkou návštěvou krále Pelra u knížete
Ferdinanda.
Z Bělehradu, 4. října. Zprávy z Ma-
kedonie jsou opět velmi nepříz
nivy. Komiti bulharští pronásledují neuprosně
Srby, kteři nedncházejí ochrany u úřadů. Nej-
váženější Srbové Makedoniea
Starého Srbska jsou komity od-
souzeni k smrti a také jeden po druhém
ubíjeni . . Toto ničení srbského živlu budí zde
veliké znepokojení. Ministr vnějších věcí povolal
sem srbského konsula ze Skoplje Rističe. Tento
konferoval včera celé dopoledne s Pašičem.
Odpoledne odebral se pak Pašič ke králi.
Možno, že události ty uryehlí cestu královu do
Euxinogradu. Ve vládních kruzích mluvíse
o chystaném protestu k Portě a o pamětním
spisu velmocem.
Morningpost
Ferdinand
Srba
Pašič
Sofie
Makedoniia
Cařihrad
Bělehrad
Ma
Skoplje Ristič
18
article
Sněm markrabství moravského.
Sněm markrabství moravského.
(II. zasedání schůze 6.)
V Brně, 4. října 1904.
(Zvl. tel. »Národních Listů«.)
Dnešní schůze konala se za okolností mimo-
řádných. Prostranství před sněmovnou poskytovale
dnes nezvyklý obraz. Kolem 11. hodiny dopolední
shromáždily se zástupy lidu před zemským domem,
byly však polcií později rozehnány a zatlačeny do
vedlejších ulic. Všechny ulice, vedoucí
k zemskému domu, byly policií siln
obsazeny. Kdo chtěl jíti do zemského domu,
musil se legitimovati. To žádáno bylo po poslancíci
i žurnalistech. Na galerie vydáno bylo tentokráte jen
75 vstupenek, počet to zajisté velmi obmezený.
Celkem postaveno bylo v ulicích, vedoucích
k zemskému domu, 150 strážníků.
Galerie byly slabě jen obsazeny.
Jednání sněmovní z počátku bylo klidné, po-
zději rozvířilo se při rokování o návrhu dra. Strán-
ského
Příkázání návrhu výboru bylo usnesen
jednomyslně, ulužení jemu lhůty ku podání
osnovy zákona ještě v tomto zasedání bylo za-
mítnuto.
Galerie byly pro projevy nevole nad jedná
ním německých liberálů vyklizeny.
Zemský hejtman hr. Vetter zahajuje schůzí
o 12 10 hod.
Oznamuje, že jistě se souhlasem sněmu podal
podal za příčinou jmenin panovníkových císařskému
dvoru blahopřání sněmu.
Poslanci vyslechli oznámení toto stojíce.
Dále oznamuje hr. Vetter: Aby se zamezilo
opakování politováníhodných události, které překa-
zily dokonce schůzi sněmu, bylo nakázáno, by vy-
dány byly vstupenky pouze na den předem. Slu-
hové dostali rozkaz, by nikoho na galerie bez vstu-
penek nepouštěli. Opatření toto nelýče se lože pro
poslance. Žádné rušení pořádku se strany galerie
nebudu trpěti a dám je ihned v případě tom po
prvním marném napomenutí vykliditi a bude-li to
nutno, učiním tak násilím.
Vetter
Brno
19
article
Asi 3 poslanci z levice volají: Bravo!
Posl. hr. Razumowsky omluvil se. Posl
hr. Szerenyi žádá pro ochuravění za 14denní
dovolenou. Povoleno.
Posl. Heimrichovi udělena pro nemoc do-
volená.
Následuje přidělení předloh příslušným výborům,
Nouzovému návrhu posl. Zoťfla přiznána
pilnost a návrh přikázán odboru finančnímu.
Posl. P. Ševčík a soudr. podávaji návrh v pří-
čině zdanění jízdních motorů a vydán
policejního nařízení pro jízdu na automobilech. Vý-
těžek zdanění věnován budiž účelům silničním.
Na to vyřízena fada drobných předloh a povo-
leny subvence, načež sněmovna přešla pak k jednání
o pilném návrhu posl. dra Stránského a soud
na zavedení všeobecného práva hlasova-
cího do sněmu.
Posl. dr. Stránský: Návrh můj není ničím
novým. Jest vlastně provedením ideje, se kterouv
r. 1848 nastoupil na trůn náš panovník. Vydal tehdy
manifest, v němž pravil, že vlásti může jen na zá-
kladech svobody, rovného práva všech občanů říše
a rovnosti před zákonem. Panovník náš mluvil tehdy
tónem, který by mohl podepsati každý presidení
republiky. A kdyby byl panovník dle své vůle, vi-
děti šťastnými národy v říši, také jednal, kdyby mi-
nistří, jeho rádci nebyli radili jinak, také by stav
říše byl dnes jiným. Již tehdy, před více jak půl
stoletím, řekl panovník, že chce říši viděti na zákla-
dech svobody, rovného práva národů v Rakousku.
A dnes dosud nemáme svobody, nemáme rovného
práva, jen jeden národ v říší vládne. Němci a náro
dové slovanští jsou utíačenými, porobenými. Slovo
s tak vznešeného místa dané nebylo
dosud splněno. (Výborně! Souhlas)
Místo rovnosti vidíme pravé karikatury. Jen
majetek, ne zásada rovnosti občanské zde rozhoduje.
Posl
P Ševčík
Stránský
doktor
Němec
Rakousko
nařízený pro jízda
20
article
Máme na základě majetku lidi vládnoucí a lid z práv
vyděděný, lid porobený. Pak ovšem nelze se diviti,
že nemůžeme míti dle slov panovníkových vlasť ve
staré velkosti, staré slávě a síle. Místo toho vidíme
po více jak 50 letech dnes pravý chaos. Není
v Rakousku ústředního sboru zákonodárného, není
autority a jen tak bylo možno, že lidé na galerii
zde v tomto sněmu vypudili odtud poslance, zne-
možnili schůzi sněmu. (Souhlas.) Jak si to vysvět-
líte? Jak jest to možno, že dostala se říše do tako
vého úpadku? To jest následkem toho, že to, co
za ústavu bylo nám dáno, stalo se va-
ším, pánové, přičiněním pro nás pra-
vou kletbou. (Hlučný souhlas.)
Když vy (obrácen k lavicím německým) vidíte.
že sami máte zodpovědnost za tento stav, pak sami
musíte se tázati, proč vlastně se tak stalo?
Na to jest odpověď: Sotva že slova panovníkova
byla slavnostně manifestována, dostali se k veslu
lidi, kteří dříve měli moc ve státě v rukou a ti řídíli
se ve svém jednání jedině z ájmem němectvíl
Zájem němectví diktoval tehdy ústavu v roce
1867, diktoval volební řád do říšské rady i volební
řády zemské.
Rakousko
21
article
Článek II. státních základních zákonů praví;
Před zákonem jsou si všichni občané rovni. To praví
státní základní zákon. Ale ve skutečnosti je st
to ministerský předseda, který dovo-
luje si vůči zákonu mluviti o državě
národů. Ministerský předseda nemá
hájiti žádnou národní državu, má znáti
jenom zákon. (Výborně! Hlučný souhlas.)
Vlády povinností bylo, zásadu rovnosti před zá-
konem provésti ve volebních řádech. Před jakým
zákonem mají si vlastně býti občané rovní? Před
zákonem trestním nejsou rovni, před občanským
rovněž nikoli, před zákonem vojensk m jen potud,
že lid chudý a vyděděný musí odváděti daň z krve,
ovšem ještě ve větší míře, než děje se u tříd hospo
dářsky lépe postavených. Zbývá tedy záko
politický, před nímž není naprosto žádné rov-
nosti všech občanů.
22
article
Ale pánové, nezapomínejte toho: Stát, jehož
základna sestává z bezprávi, stát, který není pro-
sycen právem a spravedlností, nemůže činiti nároku
na úspěch, chřadne a spěje k jisté katastrofé. To je
jisto. Ale my si katastrofy tohoto státu nepře jeme,
my oba i s vámi potřebujeme existence jeho. Ale
chcete-li jej udržeti, pak musíte pracovati s námi.
Dejte lidu volební listek do ruky a bude se cítiti
zúčastněným na správě země. Dejte mu vole bn
právo a bude míti více zájmu na osu-
dech země a půjdeme lepší budoucno-
sti vstříc než za poměrů nynějších.
Po dru. Stránském, který skončil appellem
na německé poslance za souhlasu poslanců českých
i galerie, promluvil ještě posl. dr. Fux. Tento pro-
hlásil, že němečtí poslanci, sdružení v klubu levice.
považují za nezbytné učinit obyvatelské kruhy z vo-
lebního práva sněmovního dosud vyloučené jeho
účastným, avšak — jak vždy veřejně prohlašováno
— národní zájmy německého lidu na Moravě ne-
smějí se pustiti se zřetele.
Vážnost našeho úmyslu dosvědčuje faktum, že
my jsme parallelně s usnešením obecního zastupitel-
štva brněnského stran rozšíření základů volebního
práva v stálém výboru doplnili návrh na lvolební re-
formu, předložený pravici sněmovny stran přidružení
IV. kurie. Budeme proto hlasovati pro příkázání ná-
vrhu stálému výboru, ale ne pro navrženou lhůtu ku
podání zprávy, proto že by se nedodržela pro důle-
žitost této věci a nerozlučnou souvislost volební re-
formy s kuriatním zákonem. Vyzýváme však již ted
vládu, aby svolala sněm hned, jak stálý výbor ukončí
svou činnost, s níž třeba pospíšiti. (Pochvala v levo.)
Posl. dr. Hruban jménem národní katolické
strany vyslovil se rozhodně pro změnu volebního
řádu.
Stránský
doktor
Fux
Posl
Hruban
Morava
národní katolický strana
23
article
Posl. dr. Perek polemisoval s drem. Fuxem,
vyčítaje jemu a dru. Grossovi, že zmařili opětně
svolání stálého výboru a teď prohlašuje dr. Fux, že
jeho strana myslí to s vyrovnáním do opravdy, on
však hlasuje proti pilnosti. Německé straně jedná se
pouze o to, aby udržela co možná dlouho mo
v zemi. Navrhuje hlasování dle jmen. (Pochvala
v pruvo)
Posl. Fux brání se proti Perkovým vývodům
prohtašuje, že v této sněmovně se obecného voleb-
ního práva nedosáhne, protože velkostatkáři ne-
zřeknou se svých práv. Dosíci lze pouze IV. kurie.
Popírá, že Němci jsou proti svolání výboru. Nedají
se terrorisovati pravicí ani ulicí. Budou hlasovati
jak jim svědomi káže. (Hlučná pochvala v levo.)
Posl. dr. Novák konstatoval, že všecky strany
jsou svorny, že změna volebního řadu je nezbytnou.
Ať se tedy hned provede.
Posl. Pokorný jménem rolnictva vyslovil s
pro pilnost, načež bylo hlasováno.
Odhlasováním jednací pořad vyčerpán a schůze
skončena.
Galerie byly zemským hejtmanem vyklizeny.
že při hlasování levice způsobily bouři a pěly
»Píseň práce«.
Posl
doktor
Perek
Fux
Gross
Perkův
Němec
Novák
24
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Vlaši proti Němcům.
Z Gorice, 4. října. Gorická obeení rada
usnesla se ve vě rejší schůzi, v níž někteří
řečníci si stěžovali na jednání Němcův a vlády,
zastaviti dosavadní subvenei pro
Schulverein. Přijata dále i resoluce pro
zřízení italské university v Terstu.
Nová konference míru odmítnuta.
w. Z Londýna, 4. října. Ve Washinglonu
proslýchá se, že státy jednomy sl ně
odmítly podnět k nové konferene
míru jako dnes nevhodný. Soudí se,
že jest tím návrh Rooseveltův odbyt. Demokrati
trvají na tom, že Roosevelt vytasil se s ním
jedině za svým účelem volebním. Volební agi-
tace stává se ve Spojených státech vůbec stále
prudší. Mormoni hlasovati budou pro Roosevelta.
Vlach
Němec
Němcův
Rooseveltův
Roosevelt
Gorica
Terst
Londýn
spojený stát
25
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Změna ve vídeňském zasloupení Bulharska.
Ze Sofie, 4. října. (C. B.) Úřadně oznamuje
se, že diplomatický agent vídeňský Gešov dán
do pense a na jeho místo jmenován Michal
Sarafov.
Tittoni u krále.
Z Racconigi, 4. října. (C.-B.) Ministr za-
braničních záležitostí Tiltoni sem přibyl a ode-
bral se ke králi, s nímž měl delší rozmluvu.
Ze španělské sněmovny.
Z Madridu, 3. řijna. (C.-B.) Dosavadní před-
seda poslanecké sněmovny Romero Robledo byl
zvolen znovu předsedou. Předseda ministerstva
Maura vyslovil v kuloárech sněmovny k Villa
verdovi ochotu, že dá projednati hned otázku
zlepšení směnečného kursu.
Poměry francouzského námořnictva.
Z Toulonu, 4. října. (C. B.) Parlamentní
komise pro vyšetření poměrů ve francouzském
námořnielvu prohližela včera arsenál toulonský
a lodenici. Podreditel Salvayra prohlásil komisi,
že v arsenálu není žádné kázně. Částečně ne-
může dáti dále již ani pracovati, aby dílovedoucí
nebyli vydání urážkám a násilnostem.
Z francouzské armády.
Z Pařiže, 4. října. (C.-B.) »Matin« uve-
řejňuje dopis pensionovaného ředitele továrny
na zbraně v Pertenux u Paříže, podplukovnika
Harlmanna, v němž tento blahopřeje »Matinu«
ke kampani jeho proti ministru války a prudee
útočí na okolí ministrovo. Hartmann byl jedním
z několika důstojníků, kteří u kasačního soud-
ního dvoru i u soudu vojenského v Rennes
zjevně vystoupili pro nevinu Dreyfusovu.
Z Francie.
Z Paříže, 4. října. (C.-B.) »Figaro« se do-
vídá, že francouzský vyslanec v Bukurešti
Henry má býti jmenován přednostou odboru
pro obchodní a konsulární záležitosti při mini-
sterstvu zahraničních záležitosti.
Sarafov
Tittoni
Romero
Robledo
Maur
Harlmann
Matin
Hartmann
Dreyfusův
Figaro
Bulharsko
Sofie
Madrid
Toulon
Paříž
Rennes
Francie
Bukurešť
španělský sněmovna
Matin
26
article
Balfourův projev.
Z Londýna, 4. řijna. (C.-B.) Lord Balfour
měl včera v klubu skotských konservativců
v Edinburgu řeč, v níž prohlásil, že nemůže
nadále zůstati vůdcem strany, jestliže tato pře-
vezme do svého programu protekcionismus, kte-
rým se sice některým odvětvím průmyslu pro-
spěje, jiným však značně uškodí. Naproti tomu
přimlouval by se pro to, aby ve všech přípa-
dech, kde se to doporučuje, zavedlo se elo na
cizí zboží a tím aby připravila se anglickým
státníkům příznivá půda pro vyjednávání s ci-
zinou. Tím způsobem bylo by možné, pravil,
vlastní celní tarif tak upraviti, aby se svobodná
výměna zboží mezi různými zeměmi celé říše
umožnila a upevnila. Mezi mateřskou zemia
velkými koloniemi utvořily se dnes již takové
poměry, že toliko svobodná konference Anglie
se samostatnými koloniemi a Indii může situsci
opět vyjasniti. Členové konservativní strany,
jakož i ti, kteří stojí mimo stranu, měli by s
o to zasaditi, aby kolonie byly vyzvány k úča-
stenství na takověto konferenci. Jedině takovým
způsobem, končil Balfour, mohli bychom k tomu
přispěti, aby rozptýlené zlomky mocné říše stá-
valy se vždy více a více členy jedině rodiny.
Balfourův
Balfour
Londýn
Edinburg
Anglie
Indie
27
article
Tibelské výpravy.
Z Gjance, 3. října. (»Renter«.) Přední ko-
lona tibetské výpravy dorazila šťastně na indi-
ckou stranu charolského průsmyku. Ostatek vý-
pravy mine průsmyk snad dnes. Návrat do
Indie je velice namáhavý. Zima je tuze
krutá.
Shledalo se, že čínský amban ve
Lhasse nepodepsal uzavřenou tam
smlouvu, nedostav od pekinské vlády potřebné
zmocnění k jejímu podpisu.
Marocké zmatky.
Z Paříže, 4. října. (C.-B) Zdejší vydání
»New York Heraldu« uveřejňuje zprávu z Tan-
geru, dle které prý marocký sultán prohlásil,
že, bude-li britská vláda činiti oblíže jím za-
mýšlenému vypovězení ministra války El. Me-
nebhia, předloží záležitost tuto haagskému smír-
čímu soudu.
Indie
Paříž
Tana
New York Herald
28
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Průmyslová rada.
29
article
Z Vídně, 4. října. (C.-B.) Včera odpoledne
dorokovalo III. oddělení o živnostenské m
řádu, načež ředitel Glaser referoval o indi-
viduálním rozdělení lihového kontin-
gentu, žádaje, by se uznala majetkově právná
povaha živnostenských kontingentův a ustanovila
se zákonem zevrubně nynější kontingentní kvanta
živnostní.
Referát postoupen vládě k uvážení.
Předseda Vetter referoval o Schöllerově
návrhu na rozvržení nebezpečnostních
tříd v závodech, povinných úrazovým pojišťo-
váním a navrhl vyzvati vládu, aby najisto za-
mítla připadnou žádost některé pojišťovny za
zvýšení přispěvkových tarifů jejích, což přijato.
Ředitel Glaser odůvodňoval svůj návrh
na zřízení státních uhelných skladů,
aby se zabezpečilo zaopatřování uhlí průmyslu
a zvolen také referentem.
Návrhy: vrch. staveb. rady Günthera
o projednání návrhů na zadání dodávek vojen-
ského materiálu, jež se mají předložiti vojenské
správě (Ať průmyslová rada záležitost uvážía
podá vhodné návrhy.«); — Neuratha (»Po-
žádati vládu, by vojenská správa při svých ob-
jednávkách zavázala továrny, s nimiž uzavřeny
smlouvy o dodávce střel, děl, lafet a pod., aby
potřebné nové strojní zařizení opatřovaly si
u domácích továren.«) přikázány k referátu na-
vrhovatelům; rovněž Friesův návrh na za-
mýšlené zřízení svobodného skladiště pro ruský
cukr v Ústi n. L. nebo v Děčíně. (Zní: »At
průmyslová rada věc uváží a podá vládě dobré
zdání v tom smyslu, aby skladiště to nepovolo-
vala, protože by to bylo na újmu rakouskému
eukrovarnictví v tuzemsku i v cizině a protože
by jí mohly z toho vzniknouti nesnáze při ko-
nání povinností, převzatých čl. VIII. brusselské
smlouvy.«) Navrhovatel zvolen také zároveň
zpravoda jem.
Glaser
Vetter
Schöllerův
Günther
Neurath
Friesův
Vídeň
Děčín
Ata průmyslový rada
30
article
Předseda Vetter odůvodnil svůj návrh
na revisi vydaných nařízení a správních výnosův
a povolování živnostenské práce přes čas
dle § 96. živn. ř. Nepřimlouvá se za neobme-
zený počet hodin přes čas. Jedná se hlavně
o odstranění některých formálných nedostatkův
a rychlejší řjení při povolování práce přes čas.
— Navrhovatel zvolen také referentem.
K. r. Singer zvolen rovněž zpravodajem
o svém návrhu, by podalo se dobrozdání a)
o stanovení kompelencí přiměřených průmyslovým
a živnostenským zájmům při rozhodování o živ-
nostenském používání vody a vodoprávních spo-
rech, souvislých se živnostenskými závodya
b) o institucích k vydatné péči o průmyslové
zájmy při schvalování živnostenských staveba
závodů.
V druhém oddělení za předsednictví řišského
poslance Kitschelta komerční rada Vetter refe-
roval o návrhu na dosazení stálého výboru pro
správní a záležitosti jednacího řádu. Je ho třeba
pro skrovný počet schůzí průmyslové rady, tak
že nemůže často zaujmouti postavení v důleži-
tých záležitostech a to často v parlamentní době.
Proto přimlouvá se za dosazení tohoto odboru,
aby průmysl nebyl překvapen nenadálými udá-
lostmi. Ryt. Kink není v zásadě proti takovému
výboru, ale dává na pováženou, že tento komitét
má podávali předhěžné úsudky.
Vetter
Singer
Ryt
Kitschelta komerční rada