2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
5. října 1904.
5
article
k místodržiteli, pravil: „Co, co? Čestné slovo?
Dalmatinec nemá čestného slova!“
Jest přirozeno, že zemský sněm, jenž se
shromáždí dne 6. t. m., bude se na prvém místě
zabývati afférou Handlovou.
V Praze, 4. října. (Změna v míst
držitelstvích.) Nedělní úřadní noviny ví
deňské publikují ohlášenou již změnu v místo-
držitelství terstském a zemském presidentstv
bukovinském. Nejvyšším rozhodnutím ze dne 1.
října dává se dosavadní místodržitel terstskýa
přímořský, hr. Leopold Goess dočasně do vý-
služby a udílí se mu řád železné koruny I. třídy
Jeho nástupcem jmenuje se dosavadní zemský
president bukovinský, kn. Konrád Hohen-
lohe-Schillingsfürst a zemským pre-
sidentem bukovinským jmenuje se ministerský
rada v ministerstvu vnitra, dr. Oktavian ryt.
Regner z Bleylebenu.
Odcházející do výslužby hr. Leop. G oes
narodil se ve Štyrském Hradci 28. října 1848
a ukončiv právnická studin, vstoupil r. 1869 do
politické státní služby v Tridentě, pobyl nějaký
čas ve Štyrsku a Solnohradsku, načež se roku
1875 dostal do ministerstva vnitra, odkudž roku
1877 přeložen do Terstu, načež až do roku 1884
byl okresním hejtmanem v Pazině, Kopru av
Pulji. Z Pulje dostal se do Celovce, kdež se stal
dvorním radou a po odstoupení bar. Krausa jme-
nován zemským presidentem v Bukovině. Dne
15. prosince 1897 stal se po odchodu bar. Rinal-
dina místodržítelem terstským a přímořským.
Goess
Hohen
doktor
Oktavian
Regner
Bleylebena
Praha
Štyrský Hradec
Štyrsko
Solnohradsko
Terst
Pazina
Celovec
Bukovina
6
article
Jeho nástupce kn. Konrád Hohenloh
byl bukovinským zemským presidentem pouze
půldruhého roku. Do státní služby vstoupil roku
1888 u solnohradské zemské správy, roku 1889
byl přeložen k pražskému místodržitelství, načež
byl okresním hejtmanem na Smíchově. Roku
1892 povolán do ministerstva vnitra, odkudž roku
1894 poslán de Teplic zase jako okresní hejtman.
kdež pobyl do roku 1899. Toho roku vzat opět
do ministerstva vnitra, načež 4. dubna 1903 jme-
nován zemským presidentem bukovinským. Vý
sledek posledních bukovinských sněmovníeh
voleb, při nichž povalena bývalá rumunská bo-
jarská většina a sněmu se dostalo německo-ruské
liberální většiny, pokládá se za jeho dílo. V Bu-
kovině byli činností kn. Hohenloha celkem spo-
kojeni.
Pližši zprávy o novém bukovinském presi
dentu ryt. Bleylebenovi byly podány tyt-
V Praze, 4. října. (Slezské pobočky.
Jakýsi slezský poslanec vysvětluje v „Konserv
Korr.“, proč známý projev německých poslaneů
slezských proti slovanským pobočkám vyzně
tak nápadně umírněně. Nacionální poslanci měli
prý v úmyslu rozbíti slezský sněm na tak dlouho,
dokud nařízení o slovanských pohočkách nebude
odvoláno a zemský president hr. Jos. Thun ze
Slezska odstraněn. Proti tomuto plánu vystou-
pili prý však němečti velkostatkáři, kteří spolu
se slovanskými poslanci mají na sněmu většinu.
Hohenloh
Thun
Smíchov
Teplice
Praha
Slezsko
7
article
Tu kard. Kopp, aby zachoval dosavadní něme-
ckou většinu na sněmě, počal prostředkovati
podařilo se mu zjednati kompromis, jehož plo-
dem jest osvědčení proti pobočkám, které pode-
psali všichní němečti poslanci se zemským hejt-
manem hr. Larischem a kardinálem Koppem.
Redaktoři tohoto osvědčení vyhnuli se opatrně
každé zmínce o tom, je-li slovanských učitel-
ských ústavů ve Slezsku třeba nebo není. Protc
slovanští poslanci ve své odpovědi právem po-
znamenali, že potřebu poboček nemohli popříti
ani poslanci němečtí.
dni.
Ze Lvova, 1. října. (Ruské poža-
davky.) V dnešní schůzi sněmovní podali rušti
poslanci skrze dra. Olesnického opětný návrh
na zřízení ruského gymnasia v Stani-
slavově, návrh na změnu volebního řádu a
na změnu zákona o vodních stavbách. Návrh
stran stanislavovského gymnasia podepsali také
tři polští poslanci z tábora P. Stojalowského,
sice Stojalowski, Skolyszewski a Szajer.
Ze Štyrského Hradce, 1. října. (Slovin-
ský poslanecký klub) na sněmě štyr-
ském se ustavil. Za předsedu zvolen přísedíe.
zemského výboru Robič a za jeho náměstk
dvorní rada dr. Ploj.
Kopp
Larisch
P Stojalowský
Stojalowski
Skolyszewski
Szajer
doktor
Ploj
Slezsko
Lvov
Staňa
Štyrský Hradec
Slovinsko
Robič
8
article
Politické zprávy zahraničné
Politické zprávy zahraničné
V Praze, 3. října.
Lord Curzon,
místokrál indický, jehož diplomatická a politická
činnost vstupuje vždy více do popředí, je před
mětem studie, napsané v »Republique
francaise« známým mladým politikemp
René Henryem. Vyjímáme některé podrobnost
z interessantního článku našeho přítele a spolu-
pracovníka pařížského. Lord Curzon, jenž se
uplatňuje vždy více svým zasahováním do svě-
tové politiky, upozornil na sebe svou prudkou
protiruskou kampaní, již jako mladý publicista
vedl v »Timesech«. Svými články a knihami ne
unavně upozorňoval na »ruské nebezpečí« v Persi
střední Asii i na nejzazším Východě. Jako pod
sekretář státní lorda Salisbura zasvětil se lore
Curzon do velkých záležitosti politických i stát
ních a ve stáří čtyřiceti let byl jmenován míso
králem indickým. Byl vždy zuřivým imperialistou
Dle jeho názoru je Indie jen částí nesmírného
efsařství anglického, jež se má prostírati v jižní
i východní Asii. Indie je pouze východištěm
nastávajících operaci anglické dobyvačnosti. Anglie
musí hájit Indii proti Rusku tím, že se zmocn
výšin tibetských a afganistanských a jižních pro-
vincií činských. Anglie musí se připraviti na
rozhodující zápas s Ruskem o panství nad Asií.
Curzon
Henry
Salisbura
Praha
Asie
Indie
Anglie
Rusko
Timesy
9
article
Ve směru těchto myšlenek se pohybuje všechna
činnost Curzonova. Jeho agenti a emissaři ben
ustání pracují v Siamu, Persii a Afganistanu.
všude je pozorovat siť intrik a machinací, roz-
prostřenou energiekým a obratným lordem Cu
zonem. Záliv perský je předmětem jeho zvláštní
horlivosti, neboť Anglie chce tu vládnouti. Je to
jedna z těch důležitých světových posicí, strate-
gických a hospodářských, z nichž již tolik se
nalezá v rukou Angličanů. Sem bude směřovat
nesmírná železnice, spojující Německo s Caři-
hradem a Bagdadem. Angličané mají pod svým
protektorátem Koweit, přístav, jenž bude míl
velký význam po ukončení zmíněné dráhy. Lord
Curzon prohlásil: »Převaha britská v zálivu per-
ském je nevyhnutelna bezpeči britskému v Indile
a pohnul lorda Lansdowna k deklaraci a la
Monroě: »Jakékoliv zřízení námořní base v zá-
livu perském bude pokládáno za přímou vý
hrůžku zájmům britským«. Smělým dílem lorda
Curzona je odvážná výprava plukovníka Young
husbanda do Tibetu. Indický místokrál vnuti
anglické vládě tuto výpravu. Anglie využitkovala
války rusko japonské, aby s Tibetem provedla
totéž jako s Egyplem. Ale když Rusko totéž
chtělo provésti v Mandžurii, byla Anglie roz-
horlena. Mnozí tvrdl, zejmena Victor Bérard,
autor znamenité knihy »Vzpoura Asie«, že lor
Curzon velice pracoval k tomu, aby vypukla
válka rusko-japonská a aby mohl podniknouti
výpravu do Tibetu. Henry končí tímto charakte-
risováním lorda Curzona: »Je to jeden z těch,
kteří jsou sehopní přivoditi válku rusko-anglickou
a strhnouti Asii a Evropu do ohně. Snad vítr
moudrosti a rozvahy, vanoucí nyní ve »Foreign
Oflice«, zažene vyvstávající černý mrák!«
Curzonův
Angličan
Curzon
Lansdown
Young
Bérard
Henry
Siam
Persie
Afghánistán
Anglie
Německo
car
Bagdád
Tibet
Rusko
Asie
Evropa
Foreign Oflice
10
article
Řeč Millerandova.
Na kongressu mezinárodní společnost
k ochraně dělníků v Basileji pronesl bývalý mi
nistr obchodu a jeden z vůdců parlamentn
strany socialistické Millerand zajímavou závěrečn
řeč. Millerand děkoval helvetické republice za
pohostinství prokázané kongressistům a po-
rovnával centralistickou vládu republiky fran
couzské s pružnějším organismem švýcarské
konfederace. Obě země jsou demokratické.
ovládané duchem rovnosti a všeobecného hlaso-
vacího práva. Millerand prohlásil, že pravá svo-
boda a rovnost jsou více domovem ve Švýcarsku
nežli ve Francii a oceňoval tu okolnost zejmena.
že v kantonech švýcarských pěstuje se úcta ke
všem přesvědčením, což je základem svobodné
politiky. Ve Francii naopak vládne nesnášenlivos
a terrorismus.
»Le Teinps« věnoval řeči Millerandově
článek, v němž chváli názory bývalého ministra
obchodu a připomíná, že ve Švýcarech spoji
se též vhodně duch pokroku s duchem tradice.
Millerandův
Millerand
Basilej
Francie
Le Teinps
11
article
Pokrok ve Švýcarsku postupuje volně a od-
měřeně, bez náhlých výpadů a převratů. Švýca-
rové kráčí k reformám tím volným krokem,
jímž vstoupají na vrcholy svých hor. Ve Francii
zavládl nyní zcela jiný system. Úetu k mínění
jiných nemají ani ředitelové politiky, tím méně
lze ji očekávati od její zbrojnošů a hlasatelů.
Ministr Pelletan pokládá ohledy k tradici za
něco směšně zastaralého a chce odstraniti »staré
námořnictví«. Podobný směr vládne v jinýeh
administracích, počínaje vojenskou.
Řeč Millerandem pronesená v Basileji je
zajímavá dvojnásob minulosti řečníkovou, jenž
z nejkrajnější strany byl povolán k vládě.
Millerand nebyl nikdy přemrštěný stranník, ač
vždy patřil k stranám nejkrajnějším. Z radikal
lismu přešel do socialismu. Tehdy ještě nepol
znal velké pravdy, již pronesl v Basileji o pravé
svobodě a úctě ke všem přesvědčením. Ted
mluvila z něj dlouholetá zkušenost z parlamentu
i krátké a vydatné jeho účastenství ve vládě.
Pelletan
Millerand
Ted
Švýca
Francie
Basilej
12
article
Interviow s Bülowem.
Redaktor milánského »Corriere della Serae
interviewoval německého kaneléře říšského v ilom-
burku o schůzce jeho s Giolitlem. Bülow nepo-
věděl mu nového však téměř nie: vývody jeho
byly vlastně jen ryze záporného rázu. Bülow
totiž popíral, nejen že by se hovory byly týkaly
prostředkování ve válce rusko japunské, nýbrž
také že by se byly zabývaly otázkou balkánskou.
Naopak poměry balkánské jsou prý dnes mnohem
uspokojivější, nežii loni a nebylo tudiž příčiny
jednati o nových opatřeních. Již Tayllerand vy-
slovil se, jak známo, že diplomaté mají mluvu
jen proto, aby zakryli pravdu .. . Bülow doznai
toliko, že se na schůzce jednalo o stycích Italie
a Německa a o poměru trojspolku prý ale jen
»ryze všeobecně a soukromě.« Podruhé, tušíme.
redaktor milánského listu k Bülowovi zajisté
nepůjde-
Charakleristika Pia X.
Již včera jsme v depeších zaznamenal
stručně v telegramech výrok bývalého ministra
Napoleonova Olliviera o novém papeži. Výrok
ten, učiněný bezprostředně po audienci státníkově
u Pia X, podává příliš ostrou charakteristiku
papeže, než abychom ho necitovali doslovně.
Ollivier vyjádřil se po audienci k dopisovateli
»Tempsu« takto: »Nechť si vláda francouzská
rozmysli způsobiti konílikt s takovýmto papežem
To není hovorný Lev XIII, nýbrž muž málo
slov a odhodlaných skutků. Není to ni republi-
kánský ni monarchistický papež, ale papež, jenž
proti každému zasáhnutí do svých práv zvedn
neochvějný odpor a jenž neustoupí hrozbám.
Náleží k těm, kteří nedají se zastrašiti.« Mezeru
jednu zájímavé upozornění Ollivierovo však má
Opomněl sděliti, co papež pokládá za právo
svoje, by se vidělo, nezasahá-li sám tímito po
kládáním v práva jiných.
Bülow
Charakleristik Pius
Napoleonův
Ollivier
Pius
Temps
Mezera
Německo
Corriere della Serae
13
article
Viišm II. pro příbuzné.
Vládce říše německé neomeškává ničeho
aby zabezpečil svým přibuzným trůny i prol
liniím rodin, kteréž vlastní zastupitelstva sně
movní uznávají za legitimni vládce. Tak správní
výbor oldenburského sněmu vyslovil se jedno
hlasně pro posloupnosť vévody Šlesvicko- Hol
štýnsko Sonderburgsko-Glücksburgského a plenum
sněmu rovněž tak. Přes to ale z inspiraece
berlínské vévoda Arnošt Šlesvicko- Holšťýnský
bratr německé císařovny, podá
protest proti této posloupnosti k spolkové radě.
V ní má ovšem cisařský dvůr zástupců nejvíce.
nikoli však většinu, i musí se ukázati, zdaž tu
vliv císařský zvítězí nad výkladem legi-
timních práv, jak je podali zemská zastupi-
telstva. Totěž platí o posloupnosti v knížectví
Lippe, kterýmž — jak známo — zabývati se bude
z těchže podnětů rovněž spolková rada, jelikož
tu linie, příbuzná Hohenzollerům, ráda by do-
sedla na trůn místo linie přijaté a uznané do-
mácím zastupitelstvem. Nevrlost svou nad tím,
že se zde nyní po smrti zesnulého vladaře Leo
pold hrabě z Lippe z Biesterfeldu vladařstv
ujal, dává Vilém II. na jevo způsobem až
společensky nejpřikřejším. Nejen že dvůr ber-
linský byl jediným, kterýž neprojevil soustrasti
nad úmrtím vladaře dosavadního, nýbrž nedal
uveřejniti též ani v »Řišském Věstníku« ob-
vyklý nekrolog, jako děje se v podobných při-
padech jinde vždycky. Teprve když lippské
úřady na nelibosť veřejně projevovanou v té
věci u kaneléře Bůlowa zakročily, vymohl
kancléř na panovníku — pět řádek nechladněj-
šího nekrologu. Vojsko pak v Lippe přísahu no-
vému vladati rovněž ještě neskládalo. — Tyto
zvláštní projevy hněvu císařského jsou ovšem
v Německu předmětem velmi živých komentářě
a ne vždy lichotivých
Arnošt Šlesvicko
Lippe
pold
Vilém II
Bůlowa
Šlesvicko
Sonderburgsko
Glücksburgský
Lippe
Německo
14
article
Povstání uruguayské.
Generál Munoz, dosavadní náčelník po
vstalců uruguavských, byl vlastními stou-
penci zastřelen jako zrádce, jelikož
uzavřel mír s vládou. Generál Porupiller přejs
vedení 6000 ozbrojených povstalců.
Zajímavý interview o egypřské otázce.
Redaktor »Berliner Tagblattu« měl rozho
vor s Mustafou Kemalem pašou, jedním z nej
čelnějších arabských publicistův nynějších. Roz
hovor týkal se zvláště otázky egyptské. Mustafa.
rodilý Egýpťan, projevil živé politol ván
nad tím, že nynější vláda fran-
couzská dala známou smlou vo
anglofrancouzkou Anglii Egyp
po svém dřívějším 22letém od-
poru úplně v šanc a to za problema-
tické přiznání lecjakéhos protektorátu nad
Marokkem, kdež ale Francie bude musit překo
nati ještě nesmírné potíže a zápasy, z nichž
ale zase bude Anglie kořístiti.
Má ovšem ale Anglie v Egyptě ještě mezi-
národní závazky, ale jest pochybno, že by se
zúčastněné státy opřely tomu, kdyby se chtěla
z nich vyzouti. Díky obratu v politice fran-
couzské urovnána Anglii cesta, abý dosáhla na
Nilu konečných cílů svých. Jest jakýmsi i pro
nás zadostučiněním, že tuto potvrzuje přední
publicista sám názor, kterýž jsme zde své doby
vyslovili o tom, zdaž postup nynější francouz-
ské vlády v télo věci i zmíněnou její smlouvu
lze nazvati šťastnými.
Mustafa paša prollásil dále však, že byí
1 celý svět Egypťany opustil, že oni nikdy
neustanou domáhati se samostat
nosti své proti »anglíckým vetřel
cům.« Jak tito jsou v Egyptě nenáviděni,
toho dokladem jest i tento připad. Když v květnu
toholo roku přední státník egyplský Riaz paša
při kladení základního kamene k průmyslové
škole v Kahýře vzdal chválu anglickým ovlada-
telům Egypla, v celé zemi propukla bouře
nevole proti němu, i stal se mezi rodáky svými
nemožným.
Munoz
Porupiller
Kemal
Roza
Mustafa
Egyp
Mustafa paša
Egypťan
Anglie
Maroko
Francie
Egypt
Nil
15
article
Zmíniv se ještě o otázce mohamedánské.
v níž neposuzoval příznivě zakročení evropské
v Makedonii a Albánii, těchto »posledních dvou
útuleích islamu v Evropě«, Mustafa dotkl se
i války rusko-japonské. Mýslí, že díky svému
»nezištnému« (?) přilnuti k Rusku v těžkých
jeho dobách Německo hráti bude po válce
vynikající roli. Mustafa paša projevil své potě-
šení ze stavby hedžaské dráhy. Nikoliv proto
jen, že prý tu mohamedánský svět dokázal, co
dovede ještě vlastními silami, ale také proto,
že dráha ta, usnadňujíc spojení Turecka s Arabií
posíli v níjeho postavení a stíží tím úklady
anglické, které dnes již i tam se stále nápad
něji jeví.
100.000 žen bude volit presidenta republiky.
Plných sto tisíc žen, oprávněných k volbě
v nastávajících presideniských volbách ve Spo
jených státech bylo, jak jsme již stručně sdě-
lili, registrováno ve státech Koloradu Wyomingu
Utahu a Idahu letošního roku a zkušení politi-
káři američtí připouštějí, že ženy ty budou ja-
zýčkem na váze, Obě velké strany plně uzná-
vají důležitost ženských hlasů v nastávajícíeh
volbách a snaží se všemožným způsobem, aby
je převedly do svého táhora. Paní J. E. Fo-
sterová, předsedkyně ženské národní republi-
kánské jednoty vyslána byla národním výborem
na západ, aby řídila kampaň mezi ženami oněch
čtyř států. Očekává se, že mormonská otázk
bude jednou z vůdčích v Utahu Idahu a Wyo-
mingu, kdežto dělnická otázka bude nejdůleži-
tější při této účasti ženské v Koloradu.
Mustafa
Mustafa paša
Fo
Makedonie
Albánie
Evropa
Rusko
Německo
Turecko
Arabia
Idaho
západ
Utah Idaho
Kolorad Wyoming Utah
16
article
Schůze voličů v Bechyni.
Schůze voličů v Bechyni.
Na den 2. října svolal do Bechyně zemský
poslanec p. M. Vojta schůzi volič
okresu bechyňského, aby pojednalo se
na ní o nouzi, která hrozí českému rolnictvu
i živnostnictvu následkem loňského krupobití
letošního sucha. Schůze byla velmi četně naa-
vštívena a se všech stran sešli se rolnici i živ-
nestnící, by vyslechli řeč svého zástupce a po
radili se o krocích k zamezení hrozící nouze.
Předsedou jejím zvolen purkmistr města Be
chyně, p. MUDr. Hynek Daniel, místopřed-
sedou p. Skalák, obecní starosta z Hvožďan
a zapisovatelem p. Karel Pekař, odborný
učitel v Bechyni.
Poslanec p. M. Vojta v delší řeči pojed
nal o katastrofě, která leni stihla krajiny jiho-
české, a poukázal, jak tato hrozná rána ještě
převýšena byla letošním suchem. Loni aspoň po
děsném krupobití bylo dosti píce — ale letos
není ani obili ani píce. Rolník, který loni, obá
vaje se nedostatku, vypródal ze stáje dobytek
letos, když ukazovala se z jara píce, opět za vy
soké ceny hleděl si ho získati, ale nyní musí ho
pro veliký nedostatek píce opět pod cenu pro
dati. To znamená v nynější krisi úplné ožebra
čení lidu rolnického.
A kdo tu má rolnictvu v této kalamitě po
moci? Kdož jiný, než vláda, která tolik millionů
ze země vybore, a skoro ničeho zpět nevrací
A jak dopadla podpora loni?
M Vojta
MUDr
Hynek Daniel
Skalák
Pekař
Bechyně
Be
Hvožďany
17
article
Všeobecná nespokojenost vznikla mezi rol-
nictvem, když nastalo rozdílení; úřadové nehle-
děli na usnesení komisí a rozdělovali, jak
chtěli a jak dostali pokyn z místodržitelství.
Živnostnictvo bylo z podpor těch vyloučeno
úplně. A jak se nyní vláda zachová, je neznámo.
Víme jen, že nemá k nám lásky, že všude hledí
a dává nám pocítiti své nepřátelství a že hledí
aby této nouze v českém obyvatelstvu využit
kovala ke svým zámyslům; avšak přece byla
svolána tato schůze, aby i z tohoto okrsku ozval
se hlas lidu, trpícího nouzi, aby i odtud vzne-
sen byl appell na vládu, by konala svou povin-
nost vůči poplatnictvu.
Po řeči, přijaté s pochvalou, rozproudila
se delší debata, jíž zvláště účastnil se p. před
seda dr. Daniel a živnostník p. Huml z Be-
chyně. Za debaty sestavena a přečtena zapiso
vatelem
resoluce:
„Shromáždění voličové okresu bechyňského
na schůzi dne 2. října 1904, vyslechnuvše
s povděkem řeč svého poslance, p. M
doktor
Daniel
Huml
Be
18
article
Vojty, vyslovujeme mu svoji důvěru a žá
dáme své zástupce, by veškerým úsilím se
přičinili:
1. aby vzhledem na loňské krupobití v
zdejším okresu a na letošní sucho daň pozem
ková pro letošak úplně odepsána, daň výděl
ková co nejvíce snížena byla, a pouze okresn
přirážky vybírány byly. Též budiž zvláštn
zřetel vzat při vyměřování osobní daně na le
tošní poměry.
2. Budiž poskytnuta státem rolnictvu i živ
nostnictvu značnější peněžitá podpora ve způ
sobě subvence, nebo nezúročitelné půjčky.
3. Tarií nouzový na dráhách budiž nadále
ponechán a snížen a budiž též rozšířen na do
voz otrub.
4. Zákaz vývozu píenin hudiž i nadále po
nechán v platnosti.
5. Při dovozu kukuřice ke krmení budiž
clo zrušeno,
6. Dotace státní zemědělské radě ke zve-
lebení chovu skotu a bravu vepřového pr
r. 1905 budiž povolena ve výši dvojnásobné
7. Zemědělská rada při udílení subvene
vůbec nechť vezme zvláštní zřetel na okres
poškozené loňským krupobitím
8. Úlevy v placení úroků a annuit u zem
ských peněžních ústavů buďtež také pro le-
tošní rok povoleny!
Resoluce tato schválena jedno-
myslně a bude podána na příslušná místa.
Usneseno, by tato resoluce v podobě petice
zaslána byla všemi obcemi okresu na místo
držitelství.
Vojta
19
article
Vídeňská výstava učednická.
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
Není to nová myšlenka, jíž Vídeň dnes v Ro
tundě uplatňuje. Před 2 roky pořádána byla tatáž vý
stava v Praze v Král. Oboře museem technologickým
zá spoluúčasti pokračovacích škol a vynikajících muze
na poli školství i průmyslu. V poměrech pražských
byla výstava ona velice zdařilá a není žádné pochyb-
nosti o tom, že výstavr vídeňská vznikla z této my-
šlenky pražské.
Ale jaký tu rozdíl! Jenom Vídeň, jako resideněn
město mohla výstavu v tak ohromných; překvapujících
rozměrech na místě tak příznivém, jaké skýtá vídeň-
ská Rotunda, uspořádati. Residenční město má k tom
ty nejlepší podmínky. Kdo ví, s jakými obtížemi praž-
skou výstavu bylo možno k cíli přivěsti — a kdo
nahlédl, s jakou přízní v kruzích vysokých přijata
byla výstava vídeňská, ten roztrpčen odchází z vý-
stavy, ten zklamán ve svých ideálních snahách pře
mýšlí, co že toho příčinou, že tak těžkopádně my
šlénky dobré u nás se uplatňují a nalezají poroz
umění jak v kruzích živnostenských, tak i širokého
obecenstva?
Král
Vídeň
Praha
20
article
Vídeň nynější svou učedníckou výstavou ukázala
moc na poli průmyslu i živností. O tom není pro
nestranného pozorovatele žádné pochybnosti. Pře
konala dosavadní naše s velikou pílí a snahou prová
děně podniky úplně. Vidíme, co zmůže centralismus
co zmůže proležování Vídně před ostatními zeměmi.
vidíme a trpce neseme, že u nás málo pro podniky
tak blahodárné jest porozuměni. Vidíme to, jakna
pracích dílenských a dílnách k tomu účelu ve výstav
zřízených — vidíme to ještě více ve školstvi pokra-
čovacím, tak vysokými subvencemi proti pražskému
nadaným. Vidíme to v té obrovské účasti, jaké výstava
učednická ve Vídni se těšíi v kruzích vysokých,
v obecenstvu samém. A tato poslední okolnost nejvíc
bolí českého člověka. Pražská výstava před dvěma
roky mohla vykázati jen naprosto malý zájem obecen-
stva i ze stavu živnostenského — ve Vídni na př
v neděli navštívilo výstavu 70.000 lidí. Ve dny všední
jest přeplněna a musilo pořadalelstvo za příčinou
tak veliké návštěvy výstavu prodloužiti. V čele vý-
stavy ve Vídni jest arcivévoda Otto, čestné president-
ství převzali ministr vyučování, obchodu, mmistodržitel
starosta Vídně, president komory.
Otta
Vídeň
21
article
Hlavní zásluhu o výstavu přičísti sluší instruk
toru vídeňskému cís. radovi Adlerovi. Stojí výstava
ve znamení sociálně křesťanské strany. S posmněšken
snad se o tom praví, že jest to první cenný výkon
strany této. Na liberální straně proto těžce to nesou
Výslava dělí se na práce škol průmyslových
pokračovacích z Vídně, na práce dílenské, zhotovené
v dílnách vídeňských a k těmto dne 2. října připojena
byla ústřední výstava z 8 měst z Dolních Rakous
Vedle toho sluší jmenovati výstavu c. k. ministerstva
kullu a vyučování. Úprava výstavy, jest velikolepá —
zde nešetřilo se ani nákladem, ani prací. Nedá se
upříti, že veliká zásluha přísluší živnostenským spole-
čenstvům vídeňským, která věnovala tomuto úůkolu
značné oběti, zejmena upravením dílen, v nichž denně
na strojích i ručně se pracuje.
Adler
Vídeň
Dolní Rakousy
22
article
Ve Vídni jest 138 živnostenských společenslv
která mají na 50.000 učňů. Z těchto obeslalo pracemí
dílenskými 6000 učňů, ve školách pokračovacích na
30.000. Již toto číslo překvapuje! Práce vystavené jsou
vzcrné. Snad není předmětu, při němž bychom ne
zůstali státi, abychom neměli pochybnost v mysli
S lakovými pracemi bychom v Praze nepochodili
Snad jsme až příliš nedůvěřivými. Zde se tvrdí vše
obecně, že jsou to práce skutečně učednické. Dobre
Jest v nich větší procento práce české, aspoň tomu
nasvědčují jména učňů. V dílně jedné tázal jsem
se učně po jistém výkonu. Odpovídal mně zkomo-
lenou němčinou a seznal jsem, že není ani trochu
Němcem. Jinak jsme se dohovořili česky! Hochi by
rád a já o jednu zkušenost bohatší
Podnět k pořádání výstavy letošní přičítati sluš
vídeňské komisi škol pokračovacích, k spolučinnost
byl získán druhý svaz vídeňských společenstev. Jim
na ruku šlo jak ministerstvo obchodu, tak i vyuče
vání. Velkou oporu nalezla komisen školská v město
Vídni, v zemském výboru dolnorakouském, v komole
společenstvech a spolcích.
Němec
Jim
Vídeň
Praha
23
article
Jenom za poměrů těchto bylo možno stvořili dílo.
jež zasluhuje všeobecného obdivu, které nám' dává
však mnohou příležitost k přemýšlení a neunavné
další činnosti a domáhání se prostředků ke zvýšen
odborného vzdělání naší mládeže živnostenské a ř
meslnické. V prvé řadě poukázati sluší na odborn
školství pokračovací. Uvádíme, že na př. komisí pro
školy pokračovaci jenom 4 školy pekařské, dále škol
pro tkalce, stávkáře a čalouníky vydržovány jsot
fondem školním, kdežto ostatních 32 škol čistě od-
borných vydržováno jest společenstvy. Každé spole
čenstvo, které školu zřizuje, volí si vlastní školn
výbor, který podléhá komisi pro školy pokračovací
školnímu výboru podléhá ředitelství i učitelově dotyčn
školy. Každá školu má svůj individuální plán učebný
Náklad hradí společenstvo. Ovšem jaké tu podpory
dostává se společenstvům; uvádíme na př. subvenee
odborně školy knihařské: ministerstvo vyučování 160
kor., město Vídeň 1000 kor., obchodní a živnostenská
komora 800 kor. atd. Společenstvo samo věnovalo
1886 při založení školy na 5000 K a na pořizen
pomůcek ročně značnými subvencemi přispívá.
Vídeň
24
article
Takovým způsobem ovšem mohou odborně školy
zkvělati. Nejlépe zračí se vývoj ten na sbírkách a po-
můckách vyučovacích, které jsou vzorné, poučné nejen
pro učně, ale pro každého. Kdo viděl pomůcky vy-
učovací školy řeznické, hostinských, gremia hotelier
sklenářů, obuvníků, krejčí, truhlářů soustružníků atd
ten odnese si obrázek, jak škola odborná pr. učně má
vyhlížeti.
Snad mohlo by mně býti namítnuto, že poměry
naše jsou jiné, že nemáme tolik prostředků, že mi-
nisterstvo by nám subvence takové neposkytlo. Ovšem
Vídeň má mnohé přednosti proti nám, jež sídelnímu
městu jsou na prospěch, na úkor naší král. Prahy.
avšak víme také, že naše společenstva maji veliká
jmění a z ročních výkazů škol pokračovacích shledá-
váme, jak malým obnosem na školství odborné s
připlácí. Nevím, zdali které společenstvo v Praze dalo
na zařízení školy 5000 neb více jako ve Vídni.
Vídeň
Praha
škola odborný pr
25
article
Školství pražské nelze podceňovati — avšak n
drubé straně musíme uznati, že při větším nákianu
a při větším porozumění prc odbornost mohlo by divy
konati. Jest potřebí v tom směru reorganisace tak.
aby každý obor sám školu si zřídil, jí vedl a tolike
v celku podléhal vedení školního výboru. Pochybuj.
ž2 by stát, země, nebo město mohlo odříci subvenci
v poměru vídeňském, kdyby rázně na místechy kompe-
tenlních bylo zakročeno, kdyby i společenstva vě-
novala této eminentně důležité své otázce pozornost
a podporu. My stále se domníváme; že musíme ží
v poměrech skrovných, ač často k tčmto úkolům mám
dešti prostředků a mohli bychom i na základě jich
použití žádati rovněž za mnohem větší podpo. u slátní
i zemskou. Vídeňská výstava v tom směru nám dává
za pravdu a bylo by si přáti, aby povolani činitel
studovali na výstavě v Rotundě nejen význam a dů-
ležilost odborných škol pro mládež řemeslnickou,
nýbrž i poměry, za jakých tohoto výsledku byl
docílenol
Z lakových škol mohou odcházeli mladíci vše-
stranně poučení; jen v takových školách možno tech-
nfologii a praktické vyučování s prospěchem uplatniti
kde tyto podmínky dány jsou ve sbírkách, pomůckách
vyučovacích ať technologie lučební, ať mechanické se
týkajících, kde učňové mají k ruce odborné knihy.
jichž my tolik postrádáme
Po stránce odborného školství poskyfuje viueňiská
výstava tolik přemýšlení, tolik poučného, jako mnále
která výstava průmyslová. Sem měli by putovati cele
řady našich odborných sil, aby i naším školám do-
stalo se po právu, aby vyhověti mohly požadavkům
na ně kladeným.
26
article
Školství pokračovací ve Vídni stálo v roce 1902
K 784.430.49. V obnosu tom nejsou zahrnuly subvence
státu, země, komory a města Vídně, dále příspěvky
společenstev na vydržování škol odborných jakoži
příspěvek obce k osvětlování místností. Celkem lze
olnos ten 925.000 K označiti. Školní fond přispívá
celkovým obnosem 871.500 Ky Náklad ten dle zákon-
ných předpisů rozvrhnut jest 25% na zemi, 20 %% n
obec, 10% na komoru vídeňskou a 45% na živnost-
nictvo. Příspěvek poslední docílí se rozvrlinutím na
daň výdělkovou. Při tom sluší mítis na zřeleli, ž. škol-
ství pokračovací v Dolních Rakousích upraveno jest
zákoném zemským již z r. 1872 a 1873 a že u ná
v král. českém marně po léta úpravy školství pokra
čovacího zákonem zemským se domáháme. Jest toho
co litovati tím více, poněvadž školství pokračovac
u nás zákonem zemským stabilisované mohlo se do-
dělati velikého významu při naší snaze po povzne-
sení stavu živnostenského. Zde jest také jedna velice
bolavá stránka přízně vídeňské k našim důležitým
kullurním požadavkům! To tane na mysli každému.
kdo vídeňskou výstavou se prochází.
K výstavě odhorného školství pokračovacího řan
se velice poučná výstava c. k. průmyslových učiliš
ve Vídní. Zajímavé jsou předměty vystavené z c. k
ústředního kursu krajkářského a vyšívačského; vzor-
né dílny košikářské, práce c. k. státní prům. školy
všech oborů a odborné školy pro textilní průmysl.
Vídeň
Dolní Rakousy
27
article
Pokud dílenských prací se týče, i lu předčila
nás Vídeň úplně. Na 6000 učňů- jest tu zúčastněno ne
jen pracemi, ale i praktickými dílnami, v nichž od3
do 9 hod. véčer denně pracují. Musil bych vyjmenovat
všech 138 společenstev vídeňských, abych mohl po-
dati přehled veškerých prací zde vystavených i pra-
covaných. Kladu jen otázku, zda bylo by možno pod-
nik u nás v takovém rozsahu prověsti. Nehledě k ne-
doslatkům finančním, jež podniky výstav učedníck ýeh
u nás pronásledují, tanou mně na mysli slova rozho-
dujíeího činitele vídeňského, který snad z pohnutek
ne rozhodně věcných varoval ještě před nedávnem
před podniky našimi, které by ve výstavách znamenaly
„krach“. Nevím, zda vídeňská výstava tomuto krachu
není bližší. Nebot účel výslav učednických je daleko
jiný než na vídeňské jsme shledali. Míním, že Vídeň
chitěla i učednickými pracemi ukázati převahu nadji-
nými městy v průmyslových svých výrobcích, což nás
v rezvoji našeho průmyslu velice tísní. Sta a s
agentů vídeňských navštěvuje naše závody, celá řada
oborů odvislá jest od výrobků vídeňských, obchodní
závody naše přeplněny jsou zbožím vídeňským a u nás
pchybujeme se pořád v kolejích stejných, ač víme, že
v národním ohledu Vídeňák jest naším nejvělším ne-
přítelem. Naříkáme na záplavu tuto, ale není podni-
kavosti, abychom z této odvislosti se vymanili. Tím
způsobem se mohlo státi, že ve Vídni povstala celá
odvělví specialisovaných oborů, jež samozřejmo mohou
s námidépo a výhodněji konkurovati. Sídelní město
poskyllo řemeslu k tomu značné výhody; povstal
tu celá řada nových moderních oborů a co více, po-
skytla značného výdělku. Dnes v řadách řemeslnických
utvořil se mohutný stav majetných malých továrníků,
kteří však cíti se příslušníky stavu řemeslného, s ním
jdou za jedno a účastní se veškerých jeho akcí.
Musil
Vídeň
28
article
Tam nezávidí jeden druhému lepší kabát, ale
každý se snaží státi se větším. K tomu cíli nelituje
se ani obětí. Nevím, zda bychom docílili u nás toho,
aby učňové denně po 2 měsíce v dílnách na výstavě
pracovali. Toto předvádění práce má veliký význam;
obecenstvo zcela jinak pohlíží na stav řemeslnický
vidí v něm něco vyššího, než jak u nás jest zvykem.
Tisíce lidí tlačí se tu kolem dílny knihařské, kden
strojích hoši pracují, poslouchá klepolu zlatotepců, při-
blíží na klempíře, zámečníky, zajímá je skutečné ke-
vání koní, přihlíží, jak učeň sklářský brousí skla, jal
truhlář na hoblici pracuje, jak kamnář staví kamne.
jak úzenáři pracují v bohaté, stroji opatřené dílně
jak pekaři v moderní dílně se pohybují, přihlíží, jal
učňové holí, kadeří, jak lakýrníci pracují v dílně ald
atd. Škola kuchařská vystavuje vzornou kuchyni
z niž vůně kolem se nese, a odkudž učňové-sklepníc
ve vzorném hostinství školském ti posluhují.
Nevím, zda bychom toho i u nás docílili, aby cel
řada uěňů po 2 měsíce denně do výstavy jezdila a zde
půl dne trávila! Dílny zřízeny byly nákladem spole-
čenstev, na jich náklad i odměny vyznamenaným
učňům budou uděleny. Za těchto podmínek bylo ovšem
možno výslavu v takovém rozsahu, s takovým kom-
fortem uspořádati. Vyskytly se četné překážky i obtíte
také u společenstev vídeňských; ale podřídila s
celku a dnes společně předvedla dílo, jemuž třeba s
obdivovatí, Videňská výstava učednická jest valin