1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, ve středu dne 5. října 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. lIst
Přodlplácí nei
v Praze v adnlnl
mněsí
na čtvrt let
s drojí donsnko
na . :
Praha
6
article
na něse ,Ve slislkte
Toštou
na vrk ia
drojí záni
7
title
Onešní číslo pro Prahu le o 10 stranách.
Praha
8
article
Valka.
Valka.
Z Paříže, 4. října. Petrohradský
zpravodaj časopisu »Matin« oznamuje,
že dle zpráv, z Mukdenu došlých, za-
hájili právě Japonci na celé čáře
ostrý postup na Mukden.
L Z Petrohradu, 4. října. [9 hodin
večer.]. (Pův. telegr. zvl. dopis. »Nár. Listů «.)
Posádka portarturská čítá podle in-
formací, jež byly mně poskytnuty na
čelných zdejších místech vojenských,
27 střeleckých praporů čili 27.600
mužů, 3 prapory námořnietva, ceož
činí 3000 mužů, dále oddělení, vysa-
zená na břeh z lodí válečných, o 2000
mužích, dohromady stojí tedy v řa-
dách střeleckých 32.000 mužů. K tomu
připočísti třeba ale zákopnický sbor
ženijní, zdravotní sbor a nad toi
pevnostní dělostřelectvo. Vestvrzi se
nalézá 660 těžkých děl různého ka-
libru a to z většiny rychlopalných a
veliký počet děl Maximových a Ho-
tsehkissových o kalibru 37.,34 a 57mil-
limetrovém, pak i šest bitevních děl
polních,
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na stranjiě 4.
Valk
Maximův
Paříž
Mukden
Petrohrad
9
article
Přípravy páně Körbrovy k nové
činnosti ústavní.
Doufojmo, že předseda ministerský šťastně
vykonal všechny své přípravy k novému ob-
dobí ústavnosti rakouské, zahájenému tak za-
jímavě podzimními poradami sněmův markrab-
ství moravského a vévodství slezského. Měit
patrně na pilno, aby byl s nimi hotov, než ote-
vrou se opět dvéře sněmovny pražské, v měsíci
červnu tohoto roku jím samým tak násilně za-
vřené. Až se to stane, všechny tři sněmy ko-
runy české octnou se v nové periodě ne-
ústavní vlády páně Körbrovy, totiž národ
český jako historicko-politický celek uvidí před
sebou p. dra. Körbra ve vlastnosti značně změ-
něné od 17. října 1899 r také ve funkci, jež
od řečeného dne teprv důsledně-se vyvinovala,
jíž pak všichni posavadní předehůdcové jeho
v úřadě náčelníka vlády vídeňské — budiž t
řečeno ku pochvale jejich — se štítili.
Körbrův
10
article
Pan dr. Körber užil a využitkoval letních
prázdnin rakouské úslávnosti k tomu, aby před
zahájením nového období jejího upravil k ní
své osobní i úřadní postavení. Uznávalť a po-
ciťovalt zajisté sám, že nalezá se k ni v po-
měru prazvláštním, namnoze nevyjasněném, ne-
určitém, choulostivém a do jisté míry svízelném
a nepřijemném. Nastoupilt náčelnictví vlády
vídeňské na rozvalinách hlavní zá-
sady všeliké pravé ústavnosti vůbec, stanul
vůči ústrednímu parlamentu předlitavskému,
svolávanému už jen na troskách své ústrojnosti
ústavní a svých práv zákonodárných jako živel
cizí, nepatřící k ústavnímu zřízení rakouskému
ani v nejporušenější podobě jeho: objevil se
před ním v neparlamentní vlastnosti své
úřadní už jen jako držitel a vykonavatel moci
absolutní, tedy jako přímá protiva všeho
života ústavního, i toho, jenž po 17. říjnu 1899
v Rakousku nabyl vrchu a moci. Provádělí jen
důsledky onoho neústavního a nezákonného
skutku, jenž zrodil jeho předsednictví ve vládě.
Parlament stal se mu institucí nepříjemnou, ne-
náviděnou, protivnou, jakmile poselstvo národa
českého obrátilo proti němu samému zbraň,
které on i s autoritou a se vší mocí státní až
doktor
Körber
Rakousko
11
article
NARO
NARO
k zemi byl se pokořil, když zamávaly jí ruce
německé.
Teď po pěti létech p. dr. Körber nabyl pře-
svědčení, že vítězství, k němuž pomohl ob-
strukci německé v parlamentě vídeňském, nepři-
neslo této říši ani spásy, ani klidu, a že setrvání
jeho sama v úřadě ministerského předsedy ne-
stálo a nestojí za cenu neslýchané státní kapitu-
lace před parlamentní a pouliční revolucí vše-
německou. Pan dr. Körber nemůže zapříti, že
všeněmecká menšina na radě říšské jen bez-
ohlednou, zběsilou obstrukcí svou dosáhla za
jeho ochotného přispění toho, čemu on nyní říka
„německá država“, a že příklad její se stal
učitelem obstrukci české.
Nic neprospívá napořád obviňovati ob-
strukci českou, že maří dělnost parlamentu ví-
deňského. Všechen svět vidí a ví, že šla jen za
příkladem obstrukce německé, o níž pan dr.
Körber nyní nerad slyší a o níž jeho časopisečtn
a parlamentní přátelé neradi mluví.
Proti obstrukci české, zahájené a posud
provozované tnliko z nejvyššího přinucení jako
obrana proti nejkřiklavějšímu bezpráví a věro-
lomství, spáchanému na něm dne 14. října 1899,
dr. Körber od samého počátku své vlády zkoušel
a zkusil všelikých praktik. Neostýchal se a ne-
štíti se posud, užiti proti ní i nejkrutějších po-
hrom živelních. Úsilí jeho, zlomiti ji po zlém
nebo zbaviti se jí úskokem, zůstalo a posud jest
bezvýsledné. Ani ze zemězrádného vajíčka ob-
strukce všeněmecké, nasazeného pod jeho pro-
tektorátem do sněmu království českého, aby
vylíhla se z něho saň, která zahubí naši
vlasť: na nás pomstu za úplný bankrot je-
parlamentní politiky Körbrovy i s tou karrika-
turou parlamentu vídeňského, nevyklube se nie
jiného, než hnusná, malomocná nestvůrka, jež
výkaly svými znešvaří vlastní pěstouny své.
doktor
Körber
Körbrův
Nara
12
article
Můžeme vzácným krajanům svým něme-
ckého jazyka dáti upřímné, poctivé a naskrze
pravdivé ujištění, že pan dr. Körber nemohl jim
poraditi nic nešťastnějšího a osudnějšího pro ně
samy, než aby dělali obstrukci na sněmě krá-
lovství českého. Popírá-li totiž p. dr. Körber
ještě v nejnovějších banketních a programových
řečech svých všelikou úspěšnost obstrukce české
ve Vídni, hlásá tím zároveň sám naprostou mar-
nost obstrukce německé v Praze a zůstane jen
pravdou, co po přírodozpytcích opakoval ve
Lvově, že „život jest boj“. On patrně jest
přesvědčen, že říše rakouská nikdy nesmí do-
jíti vnitřního upokojení svého, nikdy že nesmí
tu nastati mír mezi národy, sice že by zde hned
všechno bylo — mrivo. Jeho umění státnické
stará se tedy o život monarchie habsburské,
udržujíc v ní stálý boj mezi národy,
především mezi národem českým
a německým. Věčný boj mezi nimi jest dle
nejnovějších výzkumův jeho vlastním základem
exisonce, nevyčerpatelným zřídlem životnosti
a jedinou zárukou blaha i budouenosti této říše.
Poněvadž pak zřízení ústavní, přesně jsouc za-
chováváno, mohlo by konečně oba tyto národy
přivěsti ke smíru, proto pan dr. Körber má za-
libení v obstrukci, jež všechnu ústavnost mař
a zároveň mu zjednává možnost, aby Němcům
proti nám napořád co nejvydatněji pomáhal, po
záminkou, že sám si dal slovo, že bude „chrá-
niti jejich národní državu v Rakousku.“ Jen že
dle jeho přesvědčení a dle jeho posavadníeh
skutkův „državou německou“ jest celé Ra-
kousko. To ovšem také není psáno v
rakouské ústavě, ale není tam
psáno ani velmi mnoho jiného, co
p. dr. Körber už udělal a bez ustáne
dělá.
doktor
Körber
Němec
Vídeň
Praha
Lvov
Rakousko
13
article
Však vytkněte mu to! Odpověděl vám ue
napřed ve svých veřejných řečech, jimiž se při-
pravil na nové, podzimní neústavní období
ubohé ústavnosti rakouské. Dle těch projevův
„sebevědomí jeho a jeho důvěra v soustavu, jim
sledovanou“ — jak praví velebitel jeho vídeň-
ský ve včerejší „Bohemii“ — „vystouply vyso-
kou měrou.
Dru. Körbrovi dle jeho řečí haličských
dle projevu, minulé neděle učiněného ve vídeň-
ském shromáždění průmyslníkův dolnorakou-
ských v úřadě jeho už zhola nic ne-
dělá starostí ani obtíží. Všechno jest
mu hračkou: vyrovnání rakousko-uherské jako
obchodní smlouvy se státy cizími; ba ani ně-
kolik těch set millionův korun na nová dělaa
torpédové lodice. On sám totiž už „vzal na
sebo“ všechna práva parlamentu, o n sám
jestrakouskou ústavou na základě
jejího paragrafu čtrnáctého. Ná-
rodové pak ať mezi sebou se bijí; ve vzájémném
boji jejich prý záleží život i jejich i této říše!
K těmto koncům p. dr. Körber přivedl
ústavnost rakouskou, prohlásiv před pěti lé ty
vítězství všeněmecké obstrukce na říšské radě
vídeňské za nový základní zákon ve vnitřní poli-
tice této říše a pokládaje nyní celou tuto říši za
nedotknutelnou „državu“ její.
Körber
Bohemia
14
article
Rakouský konstitucionalismus.
Rakouský konstitucionalismus.
Co jsme prorokovali, dnes sluší pokládati
za skutek. Tvrdili jsme, že, jak dra. Körbra
známe, týž nebude se ani dost málo starati o to,
dá li se postup a jednání jeho srovnati s platnou
ústavou či ne, že bez okolku a aniž by dbal
formálního práva, bez ohledu na zákon, učiní
z tohoto na oko ústavního státu satrapii, od-
vislou ve všem od jeho vůle a rozmaru.
Obchodní smlouva s Italil je perfektní.
Prozatímná sice, však známo, co v tomto státě
znamená »prozatímnost«. A nikdo ani nehles.
Všickni ti strážcové ústavy a konstitučních práv
zaznamenali prostě udalost, tak jako by, co se
stalo, v nejlepším bylo pořádku. A tak jako
smlouvu s Italií, uzavře dr. Körber také smlouvy
s ostatními státy. Zde v Cislajtanii nikomu ani
nenapadá mu v tom překážeti a ochota ma-
darská se prostě koupí. Cenu kupní zaplatí jako
vždy Cislajtanie, a rakouský svět točiti se bude
dál. Jak troufalý je dr. Körber, toho nejvý-
mluvnějším dokladem jest jeho řeč ve svazu
rakouských průmyslniků.
Ani dost málo se nebojí »bouře« v parl
mentě, jež strhne se k vůli nekonstitučním jeho
útokům, naopak prohlásil již napřed, že tlm
intensivněji bude vláda šlapat po zákoneci
úslavních, čím déle trvati bude odpor parla-
mentu oproti přikázaným mu povinnostem
K tomu dodal, v ústavě že nikde nestojí,ž
má parlament právo stát a obyvatelstvo hospo-
dářsky zničit.
doktor
Körber
Cislajtanie
Italit
Italia
15
article
Vizte starostlivého muže o ekonomický
prospěeh výrobních vrstev. Vízte tu zosobučnou
energii, jež vyšinuje se nad germánskou úzko
prsost, již stát je účelem sám sebou a která
s posměchem mluví o legálních podkladech
státních, jež ničím nejsou, jde-li o veřejné
blahioí
Kdyby cizinec, poměrů neznalý, se zaváza
nýma očima a s bavlnkou v uchu býval byl
zaveden v neděli do shromáždění vídeňskýeh
průmyslníkův, kdyby ho tam byli posadili na-
proti dr. Körbrovi, byli mu šátek s očí sňali
bavlnku z uší vyňali, byl by vavřinem pokrý
Körbrovu hlavu po promluvené tam řeči a by
by zvolal: Velký to muž! Co do pěkných
originálních řeči podobá se dr. Körber dost ná-
padně německému císaři Vilému II. Oba mluví
náramně rádi a oba pěkně. Jen malý rozdíl je
mezi nimi. Císař Vilém je o tom, co řekne.
také přesvědčen i snaží se říditi se dle toho.
Körber ale tomu, co vykládá, sám nevěří a ná-
sle lek toho je, že skutkové jeho jsou v pravém
odporu s tím, co prohlašuje.
Se svou sofistikou, že jednati musí tak.
jak jedná, že přece nemůže se na něm žádati,
aby českou obstrukci vyměnil za německou.
nechť nepřichází. Může se to na něm žádat, ba
musí. O obstrukci nejde, nýbrž o to, jsou-
požadavky národa českého, které již jednou byly
Körbr
Körbrův
doktor
Körber
Vilém II
Vilém
16
article
mu povoleny, ale potom z neslýchané v historii
politických bojů slabosti zase odvolány, opráv-
něně a v platných zákonech založené, či ne.
Jestliže oprávněny jsou, je povinností vedoucího
státnika, zjednati jim průchodu stůj co stůj.
třeba za výměnu obstrukce. Aneb snad za-
pomněl již dr. Körber na to, co mezi jiným
žádal na úřadnícíeh, když »prozatímně« zaha-
joval činnost svou jako ministr spravedlnosti
Je to sice trochu ovšednělá fráse, s níž tehdy
debutoval, ale pravda v ní uložená zejména
v Rakousku ovšednělá není. »Fiat jastitia pe-
reat mundus!«
Je rozdil mezi obstrukeí k vůli zadrženému
právu a mezi frivolní obstrukcí, jejíž podkladem
křivda a panovačnost. Proč pak — tážeme se
nerozhodovaly na místech, kde poslední pro-
nášejí se slova, tytéž důvody proti obstrukci ně-
mecké, jež uvádějí se dnes proti obstrukci české?
doktor
Körber
Rakousko
17
article
Proč pak tehdy neslyšeli jsme hrozbu o tom
intensivnějším postupu mimopar-
lamentaím, jakou slyšeli jsme v neděli
Tehdy mohl býti konstitucionalism hrozbou
tou zachráněn. Však co je po něm dru. Kör-
brovi? Vždyť je desetkrát pohodlnější paragra-
fem čírnáctým prováděti svou, než tahati se
o každý zákon, o každou smlouvu se sněmov-
nou. Nám ovšem nejméně přísluší hájiti plat-
nou ústavu a nám to také ani nenapadá, na-
opak, my cítiti můžeme zadostiučinění, že tak
smutně dodělala, ale nám jde o ústavnost,
o konstitucionální zásadu. Nua
v tomto ohledu srovnáváme se se zemřelým
německo ústaváckým politikem a filosofem Car-
neriem, který již před čtvrt stoletím tvrdil, že
rakouská ústava je vlastně v podstatě své kon-
stituční lež. Tím pak se vysvětluje, že v této
říši nikdo ani rukou nehne, když obratný ředitel
státu ji strčí pod klobouk a odeska motuje.
Jinde střeží každé slůvko v ústavě jako oku
v hlavě a běda tomu, kdo by opovážil se o své
vůli dotknouti se toho, co právem pokládá se
všude za fundament společnosti státní a za
zdroj veřejného blaha. V tomto státě ani by
kohout nezakokrhal, kdyby všechen ten ústavní
aparát rakouský se vším příslušenstvím zmizel
v propadlišti absolutismu. Jaká to také ústava,
jejíž povolaní strážcové zvoleni jsou k tomuto
úkonu nespravedlivými, zfalšovanými volebními
řády a jejichž rozhodnutí zvrtnouti může sně-
movna vyšší, v níž zasedají marionelty vládní,
povolaně tam v odměnu za služby Vídni pro-
kázané.
Vídeň
18
article
Je vůbec možno, aby panská sněmovn
rozhodla jinak, než jak chee vláda? V této vý-
tečné sněmovně zasedá té doby 105 členů pra-
vice naproti 64 německým ústavákům a 48
členům té tak zvané strany střední. A přihodilo
se snad v posledních desíti létech, že by z pra-
vice, jež má přece podklad autonomistický,
jaký vyšel projev v zájmu samosprávy králov-
ství a zemí? Pravice v panské sněmovně je
zrovna tak centralistická, jako levice. A je vůbee
možno, aby z iniciativy sněmovny dolní prove-
deno bylo to či ono na prospěch státu a oby-
vatelstva? I kdybý vláda se iniciativním popu-
dům — nemluvíme tu ani o návrzích — ne-
vzpouzela, byla by jakákoli činnost v tomto směru
nemožná, poněvadž by za dnešních pomérů se-
děti musil vídeňský parlament celý rok bez
ustání, aby jen pořádně vyřidil věci běžné
A proto musila by i bez obstrukce vláda čin-
nost parlamentu »intensivně« doplňovat, proto je
to nepravda, tvrdí-li dr. Körber, že příčinou
stagnace je u nás česká obstrukce. I bez té by
státní apparát nemohl z místa. A sice proto, že
podstatou jeho, jak jsme se již z předu zml-
nili, je lež a nepoctivost. Žijeme v absolutním
státě lak jako tak. Na tom věru nesejde, pro-
vozuje-li se absolutismus s přídavkem parla-
mentní komedie, jež dnes beztoho už nikoho
nezajímá a nebaví.
doktor
Körber
20
article
tiakárns a eapedino Nkrnanich riiita“,
21
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 4. října. (Před zahájením
parlamentu uherského.) V ponděli
dne 10. t. m. shromáždí se opět uherský parla-
ment po dvouměsíčných letních prázdninách.
Uherští poslanci dopřáli si letos skutečně klidu,
neboť po celé léto nebylo v Uhrách politických
schůzi a politických řečí; teprve v poslednich
dnech počíná se i za Litavou probouzeti zase
politíeký život, vyzvaný blizící se parlamentní
kampaní. Nedávno promluvil v Kis-Szebenu bý-
valý přívrženec hr. Apponya a nynějši zastance.
režimu Tiszova, posl. Hodossy, který se vyslovil
ostře proti opposičním stranám. V neděli mluvil
v Pápě před voliči jiný vynikající vládní po-
slanec, dr. Leon. Hegedüs, který opětně od-
soudil obstrukci. Řečník shledává příčine ča-
stých parlamentních krisí v tom, že zavedeno
pětileté trvání sněmovního období, aniž jednací
řád sněmovní byl náležitě k této novotě přizpů-
soben. Obstrukci nebude možno vykořeniti tak
dlouho, dokud se do jednacího řádu nevloží
ustanovení, že rozpočet musí býti vyřízen do
určité lhůty a sice před koncem roku. Přechá-
zeje k otázce vyrovnání, řečník prohlašuje, že
Uhři nesmějí dáti v sázku zdraví své vlasti jen
proto, že rakouský parlament churaví. Uherský
říšský sněm musí hospodářské otázky a ob-
chodní smlouvy upraviti bez ohledu na osud
rakouské říšské rady. Dříve však, než se bude
moci přistoupiti ke zřízení samostatného uher-
ského celního území, bude nutno odstraniti
různé překážky. Malým rolníkům musí se par-
celaeí velkých statků dopomoci k půdě a sou-
časně musí se založiti tovární průmysl. Pak
teprve bude možno přistoupiti k volbě mezi celní
unií a samostatností.
Hodossy
doktor
Leon
Hegedüs
Uher
Praha
Uhry
Kiso
Pápa
22
article
Pokud se opposičných stran týče, neuči-
nily, až na přívržence Banffovy, pozoruhodněj-
ších usnesení. V neděli odhalovali v Hajduna-
naši památník Košutův; čekalo se, že přílomný
posl. Fr. Košut užije té příležitosti, aby od-
povéděl na řeč Hodossyovu, ale nestalo sc.
Košut opětoval jen své tvrzení, že z vyrovnacích
zákonů r. 1867 musí se vyloučiti § 12., aby se.
umožnila úplná samostatnost Uher. Jinak oppo-
sice nečiní dosud příprav k rozhodnější akci
v příští parlamentní kampani. Proto „Budap.
Tagbl.“ v nedělním čísle soudí, že podzim
kampaň odbude se celkem klidně a v pořádku.
První vládní předlohy budou se týkati nouze
o píci, rozpočtu na r. 1905, obchodní smlouvy
s Italii a odvodu na příští rok.
Banffův
Košutův
František
Košut
Hajduna
Uhry
Italia
23
article
Ze Zadru, 3. října. (Biankini r Han-
del.) Úřadní list dalmatský uveřejnil včera
zprávu, že ministerský předseda nařídil, aby se
zavedlo úřadní šetření o obžalobě, kterou „Na-
rodni List“ v č. 70. vznesl na místodržitelea
výsledek vyšetřování aby se uveřejnil. Příšt
číslo úřadních novin, jež vyjde ve středu, při-
nese prý doslovné znění ministrova nařízení,
jakož i výsledek vyšetřevání a číslo to bude
v dostatečném počtu výtisků zasláno předsedni-
ctvu zemského sněmu, aby se rozdalo poslan-
cům. Posl. Biankini vydal dnes zvláštní
číslo „Nar. Listu“, v němž oznamuje, že jak
„Fremdenblattu“, který přinesl Handlovo vy-
líčení dalmatské afféry, tak i úřadní zaderske
„Dalm. Smotře“, která vylíčení ono otiskla, za-
slal na základě § 19. tisk. zákona opravu, kterou
však žádný z listů neotiskl. Proto podal na oba
listy žalobu. V opravě té posl. Blankini vyvrací
větu za větou všechna tvrzení bar. Handla, oti-
štěná ve „Fremdenblattu“, trvá na všem, ce
o Handlově afféře vytiskl v „Nar. Listě“ a ze-
jmena vyvrací tvrzení místodržitelovo, že mluvil
pouze o čestném slově v úřadním jednání.
„Pravda jest — píše posl. Biankini — že p. -
místodržitel na tři úřadníky, jež povolal k sly-
šení, zvolal: „Však vy víte, co soudím
o dalmatském čestném slově.
V zemi, v níž panují věrolom nosta
pomluva, neplati čestné slovol“
Čtvrtému úřadníku, jenž později povolán
Posl
Biankini
Handlův
Handl
Zadr
Nara
25
article
Navštívenka z Pavlovska
M. Laudová - HIolicová.
Navštívenka z Pavlovska
M. Laudová - HIolicová.
Přijela jsem ztráviti druhou polovinu svých
prázdnin do Ruska. A že se mi loňského roku
tolik líbilo v Novém Petěrgofu, ubytovala jsem
se tam. Zasedla jsem ke snídani, vzala „Novoje
Vremja“ do ruky a první, nač pohled můj padl.
bylo ohlašeni benefičního koncertu České filhar-
monie v Pavlovsku. Co bych to byla za Češku,
aby mně při tom srdce nezabušilo! Byla jsem
sice po cestě dosti unavena, ale v tu chvili ne-
vzpomněla jsem na únavu a již honem hlédala
v „Razpisu“, jaké bude nejlepší spojení s Pav-
kvském. Nejde to z Petěrgofu jen tak hravě.
Nejprve z domova izvoščíkem na dosti vzdálené
nádraží. Odtud vlakem do Petrohradu. V Petro-
hradě z Baltického nádraží zase po izvoščíku
na nádraží Carskoselské a zase vlakem do Pavlov-
ska. Tedy odpůldne na cestu! O 1/28. večer na
Carskoselském nádraží nalezla jsem již vlak
naplněný. U vlaku na porroně prodávali programy
českého koncertu. Koupila jsem si také jeden,
vsedla do vagonu a četla: Pryní večer ve
prospěcn České filharmonie“ 10.
července (23. července podle našeho kalendáře).
77. hudební večer „Pražského filharmonického
orkestru.“ Dirigenti pp.: Vensan-D'Endi a Oska
Nedbal. Účinkují: solista J. V. rakouského eísaře
Arnošt Van Dyk, soliste J. V. rakouského císaře
a krále rumunského František Ondříček a pri-
madonna císařské opery ve Varšavě Sofie Veroli.
Doprovází slč. Nedbalova.
M Laudová
HIolicová
Češka
Pryně
Nedbal
Van Dyk
Ondříček
Veroli
Nedbalův
Pavlovsk
Rusko
Nový Petěrgof
Páv
Petrohrad
Petra
Pavlov
Varšava
Český filharmonie
VensanD ' Endi
Novoj Vremja
26
article
Následuje krátký životopis p. D'Endi, obsahy
písní a arif, jež jsou na programu, podobizn
účinkujících a vlastní program. Dole poznámka:
„Prosi se zdvořile, aby za provozování čísel obe
censtvo se neprocházelo po sále, aby hlasitě ne
nluvilo a z bezpečnostních ohledů nestálo
nestavělo židlí v průchodech.“ Poznámku tuto
patrně způsobily nepříjemné zkušenosti.
Vedle koncertu slibuje program ještě jiné
požitky, v parku ohňostroj a po koncertu tanee.
Rusové si tuze libují v ohňostrojích. Ale důsledně
píšou „fejerverk“. Proč si nevynaleznou jinéh
jména pro věe? Mezi lahodnými ruskými zvuky.
aspoň pro nás, takové násilně cizí slovo vždy
zaskřípe jako v hudbě falešný akkord!
Po letních koncertech bývají z pravidla t-
neční zábavy. Ty vypadají poněkud jinak, nežli
u nás. Tance řídí obyčejně některý z tanečních
mistrů carských divadel. Tančí se po většině
francouzské salonní tance. „Pas des patineurs“
(bruslařský), „Pas d'Espagne“ (španělský), „Pom-
padour“, „Pas Zephyr“ (větérek). Nebo polské
„Krakowiak“ a „Mazur“. Všechny tance pěkne
v řadách, ve vzorném pořádku, přesně a s gracií.
Radost se podívati na ruskou mládež, jak uhla-
zeně a lehce si vede. Tančí zvláště studenti.
kteří, jak známo, jsou v Rusku uniformováni,
s děvčátky oblečenými v lehounké letní toilety,
s kloboučky na hlavách.
Rus
Espagne
Krakowiak
Mazur
Rusko
Zephyr
27
article
Dost složitých tanců učí se už dítky. Byl
jsem přítomna několika dětským plesům a ne-
mohla se nasytiti pohledu na ušlechtilé pohyby
drobných tanečníků a tanečnic. Umělejší tanec
vyžaduje lehkých, graciesních pohybů těla, šije
rukou i nohou a mládež hravě si tak osvojuje způ-
sobné chování a lehkost i jistotu výstupu, která
tak šlechtí zevnějšek člověka.
Neškodilo by, kdyby také u nás probuzen
byl smysl pro ten druh zábavy, na místě jedno-
tvárného otáčení a kolování. Hledím do toho reje
zdejších tanečních zábav, jak jeden párek hledí
předčíti druhý úměrností a uhlazeností, a vzpo-
mínám na ubohou produkci všelikých beseda
čtverylek našich „elitních“ plesů! S jakou ne-
dbalostí, ba nemotorností se ta naše hezoučká
beseda odbývá! Na místě furianta chodívá se
procházkou a do kalamajky jak se patří se roz-
skočiti, pokládá se až za neslušné, protože by
as nedopadlo dosl půvabně.
Odchýlila jsem se však příliš od koncertu
Pročítám program ve vagoně. Zdejší vagony
všech tříd lze středem procházeli, oddily vozů
se neuzavírají. Kolem mne rozlehá se hovor, po
většině o pavlovském koncertu. Téměř všichni
cestující se tam ubírají.
Úryvky hovoru poznamenala jsem si hnee
na místě.
Naproti mladá dáma v průvodu bratra stu
denta a jeho kollegy. Těší se velice na Nedb-la
ráda má, když diriguje. Mladá, zanicená duše
vyjadřuje se poeticky: „Orkestr pod jeho vede
ním dýše, naříká, jásá. Je cítit, jak svou duši
hudebníkům vdechuje!.
28
article
Dáma vyjadřovala se tak vybraně krásnou
Dáma vyjadřovala se tak vybraně krásnou
ruštinou! Radostně jsem jí naslouchala.
Vedle dva páni: důstojník a civilista. Mlu
rovněž o filharmonii.
Civilista: „Jezdím tam každou neděli pra-
videlně. Mám rád tu českou hudbu. Kdybych
neděli vynechal, scházelo by mi něco. Hrají
dobře, člověk vidí, ze s muzikou srostli, že cítí,
zkrátka, rození muzikanti.“
Důstojník: „Ale v Pavlovsku dříve pěsto-
vali lehčí hudbu, operetky a podobné. Letos na-
jednou přišli ti Češi a zavedli nějakou vážnou
hudbu, komorní, nebo jak tomu říkají. A čert
ví, co to je! Naši, Rusové, jsou po nich jako
splašení. Vy také zrovna po nich šílíte.“
Civilista: „Já vám jen říkám, choďte ča-
stěji a bude se vám to také líbit.
Důstojník: „Na příště prý už mají také za-
daný Pavlovsk. Nu, bůh s nimi! Ať hrají, když
se to líbí, ať hrají! Lépe než kdy v Pavlovsku
hráli Němci nebo Finci.o
Civilista: „Ovšem! Čechům jsou Rusové
také sympatičtější. Projevili to kolikrát.
Důstojník: „Jejich muzice sice nerozumím,
ale mně se líbí jejich povaha. Hleďte, Bulharům
i Srbům jsme pomáhali ve vojnách, tak se ne-
divím, že nás mají rádi. Ale Čechům jsme nikdy
nepomohli a oni si nás váží a milují nás. Ta ne-
zištnost se mi líbí.
Litovala jsem, že jsme už byli na místěl
Ráda bych byla slodovala rozhovor dále. Roz-
mlouvající netušili, že vedle sedí Češka. Tím
více mne to těšílo a když jsme vystupovali, po-
děkovala jsem jim za dobré mínění o nás a slí-
bila, že to svým krajanům vyřídím.
Čech
Rus
bůh
Němec
Finek
Čecho
Bulhar
Srba
Roza
Češka
Pavlovsk
29
article
Rozsáhlý koncertní sál v Pavlovsku je v
samém nádraží. Lidu mnoho a mnoho! V obe-
censtvu nalezla jsem známé. Také Češí byli zde
slušně zastoupéni.
V přestávce zašla jsem do pokoje uměleů.
První, kdo mne přivítal, byla slečna Nedbalova,
nerozlučná družka paní Gorlepkové-Doliné. Plu-
kovník Gorlenko a jeho choť, jak známo, ne-
únavně pracovali a mají jedině zásluhu o to,
že naše filharmonie se mohla v Rusku uplat-
niti. Úhlavním nepřilelem manželů Gorlenko-
vých by byl, kdo by se tam odvážil proti fil-
harmonii vystupovati! Shledala jsem se tu dále
s naším Fr. Ondříčkem, se sympatickým Van
Dykem z Vídně a roztomilou primadonou var-
šavské opery, která, ač konversace se vedl
k vůli cizím hostům francouzsky, nalehala, aby-
chom mluvili s ní česky, že všemu rozumí. Hned
na to přišel Nedbal. Za ním ze sálu dolehal sem
hromový potlesk. Nestačil se děkovati. Jako
všady, i v Rusku je Nedbal velice oblíben a
ceněn. A tu již přicházeli pražští známí, hu-
dební referent p. Boleška a umělci z orkestru.
Radostně se vítáme. Za hranicemi my Češi
všichni jaksi více k sobě Ineme a jsmesi
mnohem bližší nežli doma.
Koncert pokračuje. F. Ondříček nadšen
přivílán, musí po svém čísle stále přidávati.
Slečna Nedbalove s delikatessou provází
některá čísla na klavíru. Všichni účinkujíeí
mohli býti s výsledkem koncertu spokojeni.
Musila jsem, bohužel, odejíti před koncem.
abych dostihla zpátečního spojení s Petěrgofem
Nedbalův
Gorlepková
Doliný
Pla
Gorlenko
Ondříček
Van Dyk
Nedbal
Boleška
Čech
F Ondříček
Pavlovsk
Rusko
Gorlenko
Vídeň
30
article
U samého nádraží stojí pavlovské divadlo,
kde jsem loňského roku poprvé česky hrála.
Teplé vzpomínky zavanuly mi duší. Hostinný
Pavlovsk! Loni první česká slova v divadle, le-
tos první český orkestr zde.
Druhého dne jsem se od pamčtníků dově-
děla, že již před léty Čech sklízel vavříny v Pav-
lovsku.
Byl to carský kapelník a professor hudby
na universitě v Petrohradě, Vojtěch Hllaváč. Za-
opatřila jsem si almanach z oné doby. V něm
stojí: „V obdobích let 1882—1886 bylo v Pav-
levsku 715 symfonických a mimořádných kon-
certů, které řídil V. J. Hlaváč. Programy kon-
certů obsahovaly 1894 práce 502 skladatelů.
Čísel bylo v celku 9670.“ — Mezi skladateli
je několik známých českých jmen, Bendl, Dvo-
řák, Smetana atd. Vyskytují se často-
Vojtěch Hlaváč letos dirigoval několik kon-
certů v Petěrgofě, obecenstvem hlučně akla-
mován. Jeho vlastní komposice „8. mazurka“
tak elektrisovala, že ji musil po třikráte opa-
kovati.
Hlaváč je šťastlivec. V nejšírších vrstvách
je populární, v kruzích kollegů, pokud jsem
mohla seznati, po zásluze ceněn a u dvora má-
lem ne hýčkán. Někdo jiný na jeho místě by
slavomamem ztřeštil. Hlaváč by se do řádů,
šperků a všelikých vyznamenání mohl zbaliti,
ale zůstává příjemným, milým, skoro až skrom-
ným společníkem a jako krajan se vždycky hor-
livě a hrdě hlásí ke svým. K jeho koncertu do
Petěrgofu také přijelo z Pavlovska houfně členů
filharmonie.
Tedy v létech 1882—1886 dirigent —
Čech, získával pověst českému jménu v Pav-
lovsku a letos nejen proslavený Nedbal jako
dirigent, ale celý český orkestr zahájil šťastná
svou činnost.
Nyní vrací se Česká filharmonie s doby-
tými vavříny zase mezi nás. Nuže: „Vítejle
náml
Hllaváč
V J Hlaváč
Bendl
Dvo
Smetan
Hlaváč
Čo
Nedbal
Pavlovsk
Čechy
Páv
Petrohrad
pavlovský divadlo
Český filharmonie