ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2ddba300-71f4-11dc-8ff6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 42, person 79, org 8, work 2
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 5. října 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 275.
4 article
Na ranní a odpol. lIst Přodlplácí nei v Praze v adnlnl mněsí na čtvrt let s drojí donsnko na . :
Praha
5 article
kni axo
6 article
na něse ,Ve slislkte Toštou na vrk ia drojí záni
7 title
Onešní číslo pro Prahu le o 10 stranách.
Praha
8 article Valka.
Valka. Z Paříže, 4. října. Petrohradský zpravodaj časopisu »Matin« oznamuje, že dle zpráv, z Mukdenu došlých, za- hájili právě Japonci na celé čáře ostrý postup na Mukden. L Z Petrohradu, 4. října. [9 hodin večer.]. (Pův. telegr. zvl. dopis. »Nár. Listů «.) Posádka portarturská čítá podle in- formací, jež byly mně poskytnuty na čelných zdejších místech vojenských, 27 střeleckých praporů čili 27.600 mužů, 3 prapory námořnietva, ceož činí 3000 mužů, dále oddělení, vysa- zená na břeh z lodí válečných, o 2000 mužích, dohromady stojí tedy v řa- dách střeleckých 32.000 mužů. K tomu připočísti třeba ale zákopnický sbor ženijní, zdravotní sbor a nad toi pevnostní dělostřelectvo. Vestvrzi se nalézá 660 těžkých děl různého ka- libru a to z většiny rychlopalných a veliký počet děl Maximových a Ho- tsehkissových o kalibru 37.,34 a 57mil- limetrovém, pak i šest bitevních děl polních, (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na stranjiě 4.
Valk Maximův Paříž Mukden Petrohrad
9 article
Přípravy páně Körbrovy k nové činnosti ústavní. Doufojmo, že předseda ministerský šťastně vykonal všechny své přípravy k novému ob- dobí ústavnosti rakouské, zahájenému tak za- jímavě podzimními poradami sněmův markrab- ství moravského a vévodství slezského. Měit patrně na pilno, aby byl s nimi hotov, než ote- vrou se opět dvéře sněmovny pražské, v měsíci červnu tohoto roku jím samým tak násilně za- vřené. Až se to stane, všechny tři sněmy ko- runy české octnou se v nové periodě ne- ústavní vlády páně Körbrovy, totiž národ český jako historicko-politický celek uvidí před sebou p. dra. Körbra ve vlastnosti značně změ- něné od 17. října 1899 r také ve funkci, jež od řečeného dne teprv důsledně-se vyvinovala, jíž pak všichni posavadní předehůdcové jeho v úřadě náčelníka vlády vídeňské — budiž t řečeno ku pochvale jejich — se štítili.
Körbrův
10 article
Pan dr. Körber užil a využitkoval letních prázdnin rakouské úslávnosti k tomu, aby před zahájením nového období jejího upravil k ní své osobní i úřadní postavení. Uznávalť a po- ciťovalt zajisté sám, že nalezá se k ni v po- měru prazvláštním, namnoze nevyjasněném, ne- určitém, choulostivém a do jisté míry svízelném a nepřijemném. Nastoupilt náčelnictví vlády vídeňské na rozvalinách hlavní zá- sady všeliké pravé ústavnosti vůbec, stanul vůči ústrednímu parlamentu předlitavskému, svolávanému už jen na troskách své ústrojnosti ústavní a svých práv zákonodárných jako živel cizí, nepatřící k ústavnímu zřízení rakouskému ani v nejporušenější podobě jeho: objevil se před ním v neparlamentní vlastnosti své úřadní už jen jako držitel a vykonavatel moci absolutní, tedy jako přímá protiva všeho života ústavního, i toho, jenž po 17. říjnu 1899 v Rakousku nabyl vrchu a moci. Provádělí jen důsledky onoho neústavního a nezákonného skutku, jenž zrodil jeho předsednictví ve vládě. Parlament stal se mu institucí nepříjemnou, ne- náviděnou, protivnou, jakmile poselstvo národa českého obrátilo proti němu samému zbraň, které on i s autoritou a se vší mocí státní až
doktor Körber Rakousko
11 article NARO
NARO k zemi byl se pokořil, když zamávaly jí ruce německé. Teď po pěti létech p. dr. Körber nabyl pře- svědčení, že vítězství, k němuž pomohl ob- strukci německé v parlamentě vídeňském, nepři- neslo této říši ani spásy, ani klidu, a že setrvání jeho sama v úřadě ministerského předsedy ne- stálo a nestojí za cenu neslýchané státní kapitu- lace před parlamentní a pouliční revolucí vše- německou. Pan dr. Körber nemůže zapříti, že všeněmecká menšina na radě říšské jen bez- ohlednou, zběsilou obstrukcí svou dosáhla za jeho ochotného přispění toho, čemu on nyní říka „německá država“, a že příklad její se stal učitelem obstrukci české. Nic neprospívá napořád obviňovati ob- strukci českou, že maří dělnost parlamentu ví- deňského. Všechen svět vidí a ví, že šla jen za příkladem obstrukce německé, o níž pan dr. Körber nyní nerad slyší a o níž jeho časopisečtn a parlamentní přátelé neradi mluví. Proti obstrukci české, zahájené a posud provozované tnliko z nejvyššího přinucení jako obrana proti nejkřiklavějšímu bezpráví a věro- lomství, spáchanému na něm dne 14. října 1899, dr. Körber od samého počátku své vlády zkoušel a zkusil všelikých praktik. Neostýchal se a ne- štíti se posud, užiti proti ní i nejkrutějších po- hrom živelních. Úsilí jeho, zlomiti ji po zlém nebo zbaviti se jí úskokem, zůstalo a posud jest bezvýsledné. Ani ze zemězrádného vajíčka ob- strukce všeněmecké, nasazeného pod jeho pro- tektorátem do sněmu království českého, aby vylíhla se z něho saň, která zahubí naši vlasť: na nás pomstu za úplný bankrot je- parlamentní politiky Körbrovy i s tou karrika- turou parlamentu vídeňského, nevyklube se nie jiného, než hnusná, malomocná nestvůrka, jež výkaly svými znešvaří vlastní pěstouny své.
doktor Körber Körbrův Nara
12 article
Můžeme vzácným krajanům svým něme- ckého jazyka dáti upřímné, poctivé a naskrze pravdivé ujištění, že pan dr. Körber nemohl jim poraditi nic nešťastnějšího a osudnějšího pro ně samy, než aby dělali obstrukci na sněmě krá- lovství českého. Popírá-li totiž p. dr. Körber ještě v nejnovějších banketních a programových řečech svých všelikou úspěšnost obstrukce české ve Vídni, hlásá tím zároveň sám naprostou mar- nost obstrukce německé v Praze a zůstane jen pravdou, co po přírodozpytcích opakoval ve Lvově, že „život jest boj“. On patrně jest přesvědčen, že říše rakouská nikdy nesmí do- jíti vnitřního upokojení svého, nikdy že nesmí tu nastati mír mezi národy, sice že by zde hned všechno bylo — mrivo. Jeho umění státnické stará se tedy o život monarchie habsburské, udržujíc v ní stálý boj mezi národy, především mezi národem českým a německým. Věčný boj mezi nimi jest dle nejnovějších výzkumův jeho vlastním základem exisonce, nevyčerpatelným zřídlem životnosti a jedinou zárukou blaha i budouenosti této říše. Poněvadž pak zřízení ústavní, přesně jsouc za- chováváno, mohlo by konečně oba tyto národy přivěsti ke smíru, proto pan dr. Körber má za- libení v obstrukci, jež všechnu ústavnost mař a zároveň mu zjednává možnost, aby Němcům proti nám napořád co nejvydatněji pomáhal, po záminkou, že sám si dal slovo, že bude „chrá- niti jejich národní državu v Rakousku.“ Jen že dle jeho přesvědčení a dle jeho posavadníeh skutkův „državou německou“ jest celé Ra- kousko. To ovšem také není psáno v rakouské ústavě, ale není tam psáno ani velmi mnoho jiného, co p. dr. Körber už udělal a bez ustáne dělá.
doktor Körber Němec Vídeň Praha Lvov Rakousko
13 article
Však vytkněte mu to! Odpověděl vám ue napřed ve svých veřejných řečech, jimiž se při- pravil na nové, podzimní neústavní období ubohé ústavnosti rakouské. Dle těch projevův „sebevědomí jeho a jeho důvěra v soustavu, jim sledovanou“ — jak praví velebitel jeho vídeň- ský ve včerejší „Bohemii“ — „vystouply vyso- kou měrou. Dru. Körbrovi dle jeho řečí haličských dle projevu, minulé neděle učiněného ve vídeň- ském shromáždění průmyslníkův dolnorakou- ských v úřadě jeho už zhola nic ne- dělá starostí ani obtíží. Všechno jest mu hračkou: vyrovnání rakousko-uherské jako obchodní smlouvy se státy cizími; ba ani ně- kolik těch set millionův korun na nová dělaa torpédové lodice. On sám totiž už „vzal na sebo“ všechna práva parlamentu, o n sám jestrakouskou ústavou na základě jejího paragrafu čtrnáctého. Ná- rodové pak ať mezi sebou se bijí; ve vzájémném boji jejich prý záleží život i jejich i této říše! K těmto koncům p. dr. Körber přivedl ústavnost rakouskou, prohlásiv před pěti lé ty vítězství všeněmecké obstrukce na říšské radě vídeňské za nový základní zákon ve vnitřní poli- tice této říše a pokládaje nyní celou tuto říši za nedotknutelnou „državu“ její.
Körber Bohemia
14 article Rakouský konstitucionalismus.
Rakouský konstitucionalismus. Co jsme prorokovali, dnes sluší pokládati za skutek. Tvrdili jsme, že, jak dra. Körbra známe, týž nebude se ani dost málo starati o to, dá li se postup a jednání jeho srovnati s platnou ústavou či ne, že bez okolku a aniž by dbal formálního práva, bez ohledu na zákon, učiní z tohoto na oko ústavního státu satrapii, od- vislou ve všem od jeho vůle a rozmaru. Obchodní smlouva s Italil je perfektní. Prozatímná sice, však známo, co v tomto státě znamená »prozatímnost«. A nikdo ani nehles. Všickni ti strážcové ústavy a konstitučních práv zaznamenali prostě udalost, tak jako by, co se stalo, v nejlepším bylo pořádku. A tak jako smlouvu s Italií, uzavře dr. Körber také smlouvy s ostatními státy. Zde v Cislajtanii nikomu ani nenapadá mu v tom překážeti a ochota ma- darská se prostě koupí. Cenu kupní zaplatí jako vždy Cislajtanie, a rakouský svět točiti se bude dál. Jak troufalý je dr. Körber, toho nejvý- mluvnějším dokladem jest jeho řeč ve svazu rakouských průmyslniků. Ani dost málo se nebojí »bouře« v parl mentě, jež strhne se k vůli nekonstitučním jeho útokům, naopak prohlásil již napřed, že tlm intensivněji bude vláda šlapat po zákoneci úslavních, čím déle trvati bude odpor parla- mentu oproti přikázaným mu povinnostem K tomu dodal, v ústavě že nikde nestojí,ž má parlament právo stát a obyvatelstvo hospo- dářsky zničit.
doktor Körber Cislajtanie Italit Italia
15 article
Vizte starostlivého muže o ekonomický prospěeh výrobních vrstev. Vízte tu zosobučnou energii, jež vyšinuje se nad germánskou úzko prsost, již stát je účelem sám sebou a která s posměchem mluví o legálních podkladech státních, jež ničím nejsou, jde-li o veřejné blahioí Kdyby cizinec, poměrů neznalý, se zaváza nýma očima a s bavlnkou v uchu býval byl zaveden v neděli do shromáždění vídeňskýeh průmyslníkův, kdyby ho tam byli posadili na- proti dr. Körbrovi, byli mu šátek s očí sňali bavlnku z uší vyňali, byl by vavřinem pokrý Körbrovu hlavu po promluvené tam řeči a by by zvolal: Velký to muž! Co do pěkných originálních řeči podobá se dr. Körber dost ná- padně německému císaři Vilému II. Oba mluví náramně rádi a oba pěkně. Jen malý rozdíl je mezi nimi. Císař Vilém je o tom, co řekne. také přesvědčen i snaží se říditi se dle toho. Körber ale tomu, co vykládá, sám nevěří a ná- sle lek toho je, že skutkové jeho jsou v pravém odporu s tím, co prohlašuje. Se svou sofistikou, že jednati musí tak. jak jedná, že přece nemůže se na něm žádati, aby českou obstrukci vyměnil za německou. nechť nepřichází. Může se to na něm žádat, ba musí. O obstrukci nejde, nýbrž o to, jsou- požadavky národa českého, které již jednou byly
Körbr Körbrův doktor Körber Vilém II Vilém
16 article
mu povoleny, ale potom z neslýchané v historii politických bojů slabosti zase odvolány, opráv- něně a v platných zákonech založené, či ne. Jestliže oprávněny jsou, je povinností vedoucího státnika, zjednati jim průchodu stůj co stůj. třeba za výměnu obstrukce. Aneb snad za- pomněl již dr. Körber na to, co mezi jiným žádal na úřadnícíeh, když »prozatímně« zaha- joval činnost svou jako ministr spravedlnosti Je to sice trochu ovšednělá fráse, s níž tehdy debutoval, ale pravda v ní uložená zejména v Rakousku ovšednělá není. »Fiat jastitia pe- reat mundus!« Je rozdil mezi obstrukeí k vůli zadrženému právu a mezi frivolní obstrukcí, jejíž podkladem křivda a panovačnost. Proč pak — tážeme se nerozhodovaly na místech, kde poslední pro- nášejí se slova, tytéž důvody proti obstrukci ně- mecké, jež uvádějí se dnes proti obstrukci české?
doktor Körber Rakousko
17 article
Proč pak tehdy neslyšeli jsme hrozbu o tom intensivnějším postupu mimopar- lamentaím, jakou slyšeli jsme v neděli Tehdy mohl býti konstitucionalism hrozbou tou zachráněn. Však co je po něm dru. Kör- brovi? Vždyť je desetkrát pohodlnější paragra- fem čírnáctým prováděti svou, než tahati se o každý zákon, o každou smlouvu se sněmov- nou. Nám ovšem nejméně přísluší hájiti plat- nou ústavu a nám to také ani nenapadá, na- opak, my cítiti můžeme zadostiučinění, že tak smutně dodělala, ale nám jde o ústavnost, o konstitucionální zásadu. Nua v tomto ohledu srovnáváme se se zemřelým německo ústaváckým politikem a filosofem Car- neriem, který již před čtvrt stoletím tvrdil, že rakouská ústava je vlastně v podstatě své kon- stituční lež. Tím pak se vysvětluje, že v této říši nikdo ani rukou nehne, když obratný ředitel státu ji strčí pod klobouk a odeska motuje. Jinde střeží každé slůvko v ústavě jako oku v hlavě a běda tomu, kdo by opovážil se o své vůli dotknouti se toho, co právem pokládá se všude za fundament společnosti státní a za zdroj veřejného blaha. V tomto státě ani by kohout nezakokrhal, kdyby všechen ten ústavní aparát rakouský se vším příslušenstvím zmizel v propadlišti absolutismu. Jaká to také ústava, jejíž povolaní strážcové zvoleni jsou k tomuto úkonu nespravedlivými, zfalšovanými volebními řády a jejichž rozhodnutí zvrtnouti může sně- movna vyšší, v níž zasedají marionelty vládní, povolaně tam v odměnu za služby Vídni pro- kázané.
Vídeň
18 article
Je vůbec možno, aby panská sněmovn rozhodla jinak, než jak chee vláda? V této vý- tečné sněmovně zasedá té doby 105 členů pra- vice naproti 64 německým ústavákům a 48 členům té tak zvané strany střední. A přihodilo se snad v posledních desíti létech, že by z pra- vice, jež má přece podklad autonomistický, jaký vyšel projev v zájmu samosprávy králov- ství a zemí? Pravice v panské sněmovně je zrovna tak centralistická, jako levice. A je vůbee možno, aby z iniciativy sněmovny dolní prove- deno bylo to či ono na prospěch státu a oby- vatelstva? I kdybý vláda se iniciativním popu- dům — nemluvíme tu ani o návrzích — ne- vzpouzela, byla by jakákoli činnost v tomto směru nemožná, poněvadž by za dnešních pomérů se- děti musil vídeňský parlament celý rok bez ustání, aby jen pořádně vyřidil věci běžné A proto musila by i bez obstrukce vláda čin- nost parlamentu »intensivně« doplňovat, proto je to nepravda, tvrdí-li dr. Körber, že příčinou stagnace je u nás česká obstrukce. I bez té by státní apparát nemohl z místa. A sice proto, že podstatou jeho, jak jsme se již z předu zml- nili, je lež a nepoctivost. Žijeme v absolutním státě lak jako tak. Na tom věru nesejde, pro- vozuje-li se absolutismus s přídavkem parla- mentní komedie, jež dnes beztoho už nikoho nezajímá a nebaví.
doktor Körber
20 article
tiakárns a eapedino Nkrnanich riiita“,
21 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 4. října. (Před zahájením parlamentu uherského.) V ponděli dne 10. t. m. shromáždí se opět uherský parla- ment po dvouměsíčných letních prázdninách. Uherští poslanci dopřáli si letos skutečně klidu, neboť po celé léto nebylo v Uhrách politických schůzi a politických řečí; teprve v poslednich dnech počíná se i za Litavou probouzeti zase politíeký život, vyzvaný blizící se parlamentní kampaní. Nedávno promluvil v Kis-Szebenu bý- valý přívrženec hr. Apponya a nynějši zastance. režimu Tiszova, posl. Hodossy, který se vyslovil ostře proti opposičním stranám. V neděli mluvil v Pápě před voliči jiný vynikající vládní po- slanec, dr. Leon. Hegedüs, který opětně od- soudil obstrukci. Řečník shledává příčine ča- stých parlamentních krisí v tom, že zavedeno pětileté trvání sněmovního období, aniž jednací řád sněmovní byl náležitě k této novotě přizpů- soben. Obstrukci nebude možno vykořeniti tak dlouho, dokud se do jednacího řádu nevloží ustanovení, že rozpočet musí býti vyřízen do určité lhůty a sice před koncem roku. Přechá- zeje k otázce vyrovnání, řečník prohlašuje, že Uhři nesmějí dáti v sázku zdraví své vlasti jen proto, že rakouský parlament churaví. Uherský říšský sněm musí hospodářské otázky a ob- chodní smlouvy upraviti bez ohledu na osud rakouské říšské rady. Dříve však, než se bude moci přistoupiti ke zřízení samostatného uher- ského celního území, bude nutno odstraniti různé překážky. Malým rolníkům musí se par- celaeí velkých statků dopomoci k půdě a sou- časně musí se založiti tovární průmysl. Pak teprve bude možno přistoupiti k volbě mezi celní unií a samostatností.
Hodossy doktor Leon Hegedüs Uher Praha Uhry Kiso Pápa
22 article
Pokud se opposičných stran týče, neuči- nily, až na přívržence Banffovy, pozoruhodněj- ších usnesení. V neděli odhalovali v Hajduna- naši památník Košutův; čekalo se, že přílomný posl. Fr. Košut užije té příležitosti, aby od- povéděl na řeč Hodossyovu, ale nestalo sc. Košut opětoval jen své tvrzení, že z vyrovnacích zákonů r. 1867 musí se vyloučiti § 12., aby se. umožnila úplná samostatnost Uher. Jinak oppo- sice nečiní dosud příprav k rozhodnější akci v příští parlamentní kampani. Proto „Budap. Tagbl.“ v nedělním čísle soudí, že podzim kampaň odbude se celkem klidně a v pořádku. První vládní předlohy budou se týkati nouze o píci, rozpočtu na r. 1905, obchodní smlouvy s Italii a odvodu na příští rok.
Banffův Košutův František Košut Hajduna Uhry Italia
23 article
Ze Zadru, 3. října. (Biankini r Han- del.) Úřadní list dalmatský uveřejnil včera zprávu, že ministerský předseda nařídil, aby se zavedlo úřadní šetření o obžalobě, kterou „Na- rodni List“ v č. 70. vznesl na místodržitelea výsledek vyšetřování aby se uveřejnil. Příšt číslo úřadních novin, jež vyjde ve středu, při- nese prý doslovné znění ministrova nařízení, jakož i výsledek vyšetřevání a číslo to bude v dostatečném počtu výtisků zasláno předsedni- ctvu zemského sněmu, aby se rozdalo poslan- cům. Posl. Biankini vydal dnes zvláštní číslo „Nar. Listu“, v němž oznamuje, že jak „Fremdenblattu“, který přinesl Handlovo vy- líčení dalmatské afféry, tak i úřadní zaderske „Dalm. Smotře“, která vylíčení ono otiskla, za- slal na základě § 19. tisk. zákona opravu, kterou však žádný z listů neotiskl. Proto podal na oba listy žalobu. V opravě té posl. Blankini vyvrací větu za větou všechna tvrzení bar. Handla, oti- štěná ve „Fremdenblattu“, trvá na všem, ce o Handlově afféře vytiskl v „Nar. Listě“ a ze- jmena vyvrací tvrzení místodržitelovo, že mluvil pouze o čestném slově v úřadním jednání. „Pravda jest — píše posl. Biankini — že p. - místodržitel na tři úřadníky, jež povolal k sly- šení, zvolal: „Však vy víte, co soudím o dalmatském čestném slově. V zemi, v níž panují věrolom nosta pomluva, neplati čestné slovol“ Čtvrtému úřadníku, jenž později povolán
Posl Biankini Handlův Handl Zadr Nara
24 title
FEUILLETON.
25 article Navštívenka z Pavlovska M. Laudová - HIolicová.
Navštívenka z Pavlovska M. Laudová - HIolicová. Přijela jsem ztráviti druhou polovinu svých prázdnin do Ruska. A že se mi loňského roku tolik líbilo v Novém Petěrgofu, ubytovala jsem se tam. Zasedla jsem ke snídani, vzala „Novoje Vremja“ do ruky a první, nač pohled můj padl. bylo ohlašeni benefičního koncertu České filhar- monie v Pavlovsku. Co bych to byla za Češku, aby mně při tom srdce nezabušilo! Byla jsem sice po cestě dosti unavena, ale v tu chvili ne- vzpomněla jsem na únavu a již honem hlédala v „Razpisu“, jaké bude nejlepší spojení s Pav- kvském. Nejde to z Petěrgofu jen tak hravě. Nejprve z domova izvoščíkem na dosti vzdálené nádraží. Odtud vlakem do Petrohradu. V Petro- hradě z Baltického nádraží zase po izvoščíku na nádraží Carskoselské a zase vlakem do Pavlov- ska. Tedy odpůldne na cestu! O 1/28. večer na Carskoselském nádraží nalezla jsem již vlak naplněný. U vlaku na porroně prodávali programy českého koncertu. Koupila jsem si také jeden, vsedla do vagonu a četla: Pryní večer ve prospěcn České filharmonie“ 10. července (23. července podle našeho kalendáře). 77. hudební večer „Pražského filharmonického orkestru.“ Dirigenti pp.: Vensan-D'Endi a Oska Nedbal. Účinkují: solista J. V. rakouského eísaře Arnošt Van Dyk, soliste J. V. rakouského císaře a krále rumunského František Ondříček a pri- madonna císařské opery ve Varšavě Sofie Veroli. Doprovází slč. Nedbalova.
M Laudová HIolicová Češka Pryně Nedbal Van Dyk Ondříček Veroli Nedbalův Pavlovsk Rusko Nový Petěrgof Páv Petrohrad Petra Pavlov Varšava Český filharmonie VensanD ' Endi Novoj Vremja
26 article
Následuje krátký životopis p. D'Endi, obsahy písní a arif, jež jsou na programu, podobizn účinkujících a vlastní program. Dole poznámka: „Prosi se zdvořile, aby za provozování čísel obe censtvo se neprocházelo po sále, aby hlasitě ne nluvilo a z bezpečnostních ohledů nestálo nestavělo židlí v průchodech.“ Poznámku tuto patrně způsobily nepříjemné zkušenosti. Vedle koncertu slibuje program ještě jiné požitky, v parku ohňostroj a po koncertu tanee. Rusové si tuze libují v ohňostrojích. Ale důsledně píšou „fejerverk“. Proč si nevynaleznou jinéh jména pro věe? Mezi lahodnými ruskými zvuky. aspoň pro nás, takové násilně cizí slovo vždy zaskřípe jako v hudbě falešný akkord! Po letních koncertech bývají z pravidla t- neční zábavy. Ty vypadají poněkud jinak, nežli u nás. Tance řídí obyčejně některý z tanečních mistrů carských divadel. Tančí se po většině francouzské salonní tance. „Pas des patineurs“ (bruslařský), „Pas d'Espagne“ (španělský), „Pom- padour“, „Pas Zephyr“ (větérek). Nebo polské „Krakowiak“ a „Mazur“. Všechny tance pěkne v řadách, ve vzorném pořádku, přesně a s gracií. Radost se podívati na ruskou mládež, jak uhla- zeně a lehce si vede. Tančí zvláště studenti. kteří, jak známo, jsou v Rusku uniformováni, s děvčátky oblečenými v lehounké letní toilety, s kloboučky na hlavách.
Rus Espagne Krakowiak Mazur Rusko Zephyr
27 article
Dost složitých tanců učí se už dítky. Byl jsem přítomna několika dětským plesům a ne- mohla se nasytiti pohledu na ušlechtilé pohyby drobných tanečníků a tanečnic. Umělejší tanec vyžaduje lehkých, graciesních pohybů těla, šije rukou i nohou a mládež hravě si tak osvojuje způ- sobné chování a lehkost i jistotu výstupu, která tak šlechtí zevnějšek člověka. Neškodilo by, kdyby také u nás probuzen byl smysl pro ten druh zábavy, na místě jedno- tvárného otáčení a kolování. Hledím do toho reje zdejších tanečních zábav, jak jeden párek hledí předčíti druhý úměrností a uhlazeností, a vzpo- mínám na ubohou produkci všelikých beseda čtverylek našich „elitních“ plesů! S jakou ne- dbalostí, ba nemotorností se ta naše hezoučká beseda odbývá! Na místě furianta chodívá se procházkou a do kalamajky jak se patří se roz- skočiti, pokládá se až za neslušné, protože by as nedopadlo dosl půvabně. Odchýlila jsem se však příliš od koncertu Pročítám program ve vagoně. Zdejší vagony všech tříd lze středem procházeli, oddily vozů se neuzavírají. Kolem mne rozlehá se hovor, po většině o pavlovském koncertu. Téměř všichni cestující se tam ubírají. Úryvky hovoru poznamenala jsem si hnee na místě. Naproti mladá dáma v průvodu bratra stu denta a jeho kollegy. Těší se velice na Nedb-la ráda má, když diriguje. Mladá, zanicená duše vyjadřuje se poeticky: „Orkestr pod jeho vede ním dýše, naříká, jásá. Je cítit, jak svou duši hudebníkům vdechuje!.
28 article Dáma vyjadřovala se tak vybraně krásnou
Dáma vyjadřovala se tak vybraně krásnou ruštinou! Radostně jsem jí naslouchala. Vedle dva páni: důstojník a civilista. Mlu rovněž o filharmonii. Civilista: „Jezdím tam každou neděli pra- videlně. Mám rád tu českou hudbu. Kdybych neděli vynechal, scházelo by mi něco. Hrají dobře, člověk vidí, ze s muzikou srostli, že cítí, zkrátka, rození muzikanti.“ Důstojník: „Ale v Pavlovsku dříve pěsto- vali lehčí hudbu, operetky a podobné. Letos na- jednou přišli ti Češi a zavedli nějakou vážnou hudbu, komorní, nebo jak tomu říkají. A čert ví, co to je! Naši, Rusové, jsou po nich jako splašení. Vy také zrovna po nich šílíte.“ Civilista: „Já vám jen říkám, choďte ča- stěji a bude se vám to také líbit. Důstojník: „Na příště prý už mají také za- daný Pavlovsk. Nu, bůh s nimi! Ať hrají, když se to líbí, ať hrají! Lépe než kdy v Pavlovsku hráli Němci nebo Finci.o Civilista: „Ovšem! Čechům jsou Rusové také sympatičtější. Projevili to kolikrát. Důstojník: „Jejich muzice sice nerozumím, ale mně se líbí jejich povaha. Hleďte, Bulharům i Srbům jsme pomáhali ve vojnách, tak se ne- divím, že nás mají rádi. Ale Čechům jsme nikdy nepomohli a oni si nás váží a milují nás. Ta ne- zištnost se mi líbí. Litovala jsem, že jsme už byli na místěl Ráda bych byla slodovala rozhovor dále. Roz- mlouvající netušili, že vedle sedí Češka. Tím více mne to těšílo a když jsme vystupovali, po- děkovala jsem jim za dobré mínění o nás a slí- bila, že to svým krajanům vyřídím.
Čech Rus bůh Němec Finek Čecho Bulhar Srba Roza Češka Pavlovsk
29 article
Rozsáhlý koncertní sál v Pavlovsku je v samém nádraží. Lidu mnoho a mnoho! V obe- censtvu nalezla jsem známé. Také Češí byli zde slušně zastoupéni. V přestávce zašla jsem do pokoje uměleů. První, kdo mne přivítal, byla slečna Nedbalova, nerozlučná družka paní Gorlepkové-Doliné. Plu- kovník Gorlenko a jeho choť, jak známo, ne- únavně pracovali a mají jedině zásluhu o to, že naše filharmonie se mohla v Rusku uplat- niti. Úhlavním nepřilelem manželů Gorlenko- vých by byl, kdo by se tam odvážil proti fil- harmonii vystupovati! Shledala jsem se tu dále s naším Fr. Ondříčkem, se sympatickým Van Dykem z Vídně a roztomilou primadonou var- šavské opery, která, ač konversace se vedl k vůli cizím hostům francouzsky, nalehala, aby- chom mluvili s ní česky, že všemu rozumí. Hned na to přišel Nedbal. Za ním ze sálu dolehal sem hromový potlesk. Nestačil se děkovati. Jako všady, i v Rusku je Nedbal velice oblíben a ceněn. A tu již přicházeli pražští známí, hu- dební referent p. Boleška a umělci z orkestru. Radostně se vítáme. Za hranicemi my Češi všichni jaksi více k sobě Ineme a jsmesi mnohem bližší nežli doma. Koncert pokračuje. F. Ondříček nadšen přivílán, musí po svém čísle stále přidávati. Slečna Nedbalove s delikatessou provází některá čísla na klavíru. Všichni účinkujíeí mohli býti s výsledkem koncertu spokojeni. Musila jsem, bohužel, odejíti před koncem. abych dostihla zpátečního spojení s Petěrgofem
Nedbalův Gorlepková Doliný Pla Gorlenko Ondříček Van Dyk Nedbal Boleška Čech F Ondříček Pavlovsk Rusko Gorlenko Vídeň
30 article
U samého nádraží stojí pavlovské divadlo, kde jsem loňského roku poprvé česky hrála. Teplé vzpomínky zavanuly mi duší. Hostinný Pavlovsk! Loni první česká slova v divadle, le- tos první český orkestr zde. Druhého dne jsem se od pamčtníků dově- děla, že již před léty Čech sklízel vavříny v Pav- lovsku. Byl to carský kapelník a professor hudby na universitě v Petrohradě, Vojtěch Hllaváč. Za- opatřila jsem si almanach z oné doby. V něm stojí: „V obdobích let 1882—1886 bylo v Pav- levsku 715 symfonických a mimořádných kon- certů, které řídil V. J. Hlaváč. Programy kon- certů obsahovaly 1894 práce 502 skladatelů. Čísel bylo v celku 9670.“ — Mezi skladateli je několik známých českých jmen, Bendl, Dvo- řák, Smetana atd. Vyskytují se často- Vojtěch Hlaváč letos dirigoval několik kon- certů v Petěrgofě, obecenstvem hlučně akla- mován. Jeho vlastní komposice „8. mazurka“ tak elektrisovala, že ji musil po třikráte opa- kovati. Hlaváč je šťastlivec. V nejšírších vrstvách je populární, v kruzích kollegů, pokud jsem mohla seznati, po zásluze ceněn a u dvora má- lem ne hýčkán. Někdo jiný na jeho místě by slavomamem ztřeštil. Hlaváč by se do řádů, šperků a všelikých vyznamenání mohl zbaliti, ale zůstává příjemným, milým, skoro až skrom- ným společníkem a jako krajan se vždycky hor- livě a hrdě hlásí ke svým. K jeho koncertu do Petěrgofu také přijelo z Pavlovska houfně členů filharmonie. Tedy v létech 1882—1886 dirigent — Čech, získával pověst českému jménu v Pav- lovsku a letos nejen proslavený Nedbal jako dirigent, ale celý český orkestr zahájil šťastná svou činnost. Nyní vrací se Česká filharmonie s doby- tými vavříny zase mezi nás. Nuže: „Vítejle náml
Hllaváč V J Hlaváč Bendl Dvo Smetan Hlaváč Čo Nedbal Pavlovsk Čechy Páv Petrohrad pavlovský divadlo Český filharmonie